ZAVÍJEČI ZIMOSTRÁZOVÉMU je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Buxusy patří k velmi oblíbeným dřevinám pěstovaným nejen v soukromých zahradách, ale i v rozlehlých zámeckých parcích. Nejčastěji tvoří živé ploty.
Bohužel se v Evropě v posledních letech šíří škůdci buxusů, kteří tu nemají přirozené nepřátele, a to zavíječ zimostrázový.
Zajímala nás ochrana buksusu proti housenkám a tak jsme se zeptali na důležité věci v několika zahradnictvích. Zjistili jsme zda je možná biologická ochrana pomocí ptáků. A byly nám doporučeny účinné chemické postřiky. Čtěte dále a dozvíte se kdy a čím zasáhnout proti těmto housenkám.
Postřik na zavíječe
Chemická ochrana je nejúčinnější. Jediný možný způsob, jak čelit této invazi a jak ochránit rostliny, je pomocí insekticidů. Nejvhodnější je použití speciálních insekticidů proti žravým škůdcům. S jeho výběrem vám poradí odborníci v každém zahradním centru. Účinné jsou přípravky s obsahem látky thiacloprid.
Důležité je začít s bojem proti zavíječizimostrázovémuco nejdříve, protože housenky jsou abnormálně rychlé a napadený zimostráz je pak těžší zachránit.
Velmi účinným a oblíbeným přípravkem, který zlikviduje housenky zavíječe je biologický postřik Lepinox Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis. Přípravek má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata. Ideální je aplikovat postřik ihned při prvním výskytu housenek zavíječe, proto určitě není od věci vyrazit na zahradu a zkontrolovat buxusy, jestli obzvlášť v jejich vnitřních částech nenajdete housenky. Prohlídka musí být opravdu důkladná – housenky se dobře maskují a zezačátku jsou schované hlavně uvnitř keře.
Pokud budeme hledat preventivní opatření proti této housence, moc jich nenajdeme.
V případě slabšího napadení můžete housenky sbírat ručně. Jsou však velmi dovedně maskované, a tak nemáte jistotu, že je objevíte všechny. Nepolevujte ani v dalších dnech. Osvědčilo se i ošetření keře silným proudem vody z tlakového postřikovače. Pod napadený keř nejprve rozložte silnější igelitovou plachtu, na kterou vodou spláchnete housenky a další nečistoty.
Preventivní aplikace chemického postřiku (insekticidu proti žravým škůdcům) není snadná právě kvůli tomu, že housenky jsou ukryté uvnitř keře. Postřik je třeba aplikovat důkladně i dovnitř keře. Účinné by měly být přípravky s obsahem látky thiacloprid (například Mospilan 20 SP). Použít můžete také přípravky na bázi Bacillus thuringiensis, například Foray 48, Lepinox Plus. Aktuální nabídku s účinnými přípravky dostupnými na trhu můžete vidět zde: Zavíječ zimostrázový - chemická ochrana. Vždy však dbejte pokynů výrobce a dodržujte bezpečnostní pravidla. Insekticid aplikujte co nejdříve po zjištěném napadení. Načasování vychází podle vývoje jednotlivých generací škůdce na polovinu dubna, červen a konec října.
Ptáte se na nemoci patizonů? Patizony jsou náchylné k několika chorobám a škůdcům. Mezi běžné choroby patří padlí, peronospona, bakteriální vadnutí a různé plísně a skvrnitost listů. Mezi škůdce, kteří patizon často trápí, patří brouci okurkoví, ploštice, zavíječi révoví, mšice a svilušky.
Choroby patizonu
Padlí okurkové
Toto houbové onemocnění se projevuje jako bílé, práškové skvrny na listech a může rostlinu oslabit a snížit produkci plodů.
Peronospora
Charakterizují ji houbovité skvrny na horní straně listu s odpovídajícím chmýřím na spodní straně.
Bakteriální vadnutí
Bakteriální onemocnění šířené hmyzem, jako jsou brouci okurkoví, způsobuje vadnutí a nakonec odumření rostliny.
Plíseň listů a skvrnitost
Různé houbové a bakteriální patogeny mohou způsobovat skvrnitost listů a plíseň, což vede k opadávání listů a snížení výnosů.
Škůdci
Okurkoví brouci
Larvy i dospělci se živí sazenicemi, listy, květy a plody a mohou přenášet bakteriální vadnutí.
Ploštice tykvovitá
Tento hmyz saje rostlinné šťávy, což způsobuje vadnutí, žloutnutí a křehkost listů.
Zavíječi tykvovití
Larvy se prořezávají do stonků tykvovitých, narušují cévní systém rostliny a potenciálně ji zabíjejí.
Mšice
Malý hmyz sající mízu, který může oslabovat rostliny a přenášet viry.
Svilušky
Drobní roztoči, kteří se živí rostlinnou mízou a způsobují tečkování a žloutnutí listů.
Ošetření proti chorobám
Střídání plodin, správné rozestupy a dobrá cirkulace vzduchu mohou pomoci předcházet chorobám. Pro některé houbové choroby mohou být nutné fungicidy.
Ošetření proti škůdcům
Pravidelně kontrolujte rostliny, zda nevykazují známky škůdců. Mezi organické ochrany patří neemový olej, křemelina a Bacillus thuringiensis (BT). V některých případech mohou být nutné chemické insekticidy.
Abyste mohli zavést nejúčinnější kontrolní opatření, je důležité identifikovat konkrétního škůdce nebo chorobu, která vaše patizony postihuje, abyste mohli zavést nejúčinnější ošetření.
Rostliny klívie mohou být napadeny různými chorobami, včetně plísňových a bakteriálních nemocí, a také napadením škůdci. Mezi běžné problémy patří hniloba kořenů, hniloba koruny, skvrnitost listů, rez a napadení vlnatkami, sviluškami a zavíječi lilií. Správná péče, včetně vhodné zálivky a světla, může pomoci předcházet mnoha z těchto problémů.
Hniloba kořenů a koruny Nadměrné zalévání, špatná drenáž a příliš vlhké podmínky mohou vést k hnilobě kořenů nebo koruny, kdy se rozkládá základna rostliny a kořeny.
Skvrnitost listů Plísňové skvrnitosti listů, jako jsou ty způsobené Cercospora citrullina, se mohou objevit jako malé, kruhové léze na listech a mohou být častější ve vlhkém prostředí.
Rez Jde o plísňové onemocnění, které může také postihnout klívii, zejména pokud se používá závlaha shora.
Vlnatka Tento hmyz, který se často objevuje jako bílé, vatovité chomáčky, může rostlinu napadnout, zejména na základně listů.
Roztoči Svilušky mohou způsobit žloutnutí a bronzování listů.
Zavíječi lilií Tito škůdci se zavrtávají do růstových bodů rostliny a mohou způsobovat měkkou hnilobu v koruně.
Plíseň černá Na medovici produkované moučnými plošticemi může růst černá plíseň.
Prevence před chorobami klívie
Správná zálivka Vyhněte se přelévání a zajistěte dobrý odtok, abyste zabránili hnilobě kořenů a koruny.
Sluneční světlo Zajistěte jasné, nepřímé světlo. Vyhněte se nadměrnému přímému slunečnímu záření, které může spálit listy.
Cirkulace vzduchu Zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu kolem rostlin, abyste minimalizovali vlhkost a rozvoj plísňových chorob.
Hygiena Odstraňte a zničte napadený rostlinný materiál, abyste zabránili šíření chorob.
Pravidelné sledování Pravidelně kontrolujte rostliny, zda nevykazují známky škůdců a chorob, a problémy neprodleně řešte.
Choroby klívie a jejich ošetření
Plísňová onemocnění: Plísňová onemocnění ošetřujte vhodnými fungicidy podle pokynů k přípravku.
Hmyzí škůdci: K hubení škůdců používejte insekticidní mýdlo, neemový olej nebo jiné vhodné insekticidy.
Vlnatky: Odstraňujte ručně nebo vatovým tamponem namočeným v lihu.
Listy klívie hnědnou v důsledku přemokření, nedostatečného zalévání, spálení sluncem, poškození mrazem nebo napadení škůdci, jako jsou vlnatky a zavíječi. Hnědé skvrny mohou způsobit i plísňové infekce. Pro diagnostiku problému zkontrolujte zalévací návyky rostliny, světelné podmínky a prohlédněte listy, zda se na nich nevyskytují škůdci nebo plísňové skvrny.
Běžné příčiny hnědnutí listů
Přemokření: Toto je běžná příčina, zejména pokud je rostlina ponechána ve vodě, což vede k hnilobě kořenů.
Nedostatek vody: Nedostatek vody během aktivního růstu může způsobit hnědé a suché špičky listů.
Spálení sluncem: Přímé, silné sluneční světlo, zejména v poledne a odpoledne, může listy spálit a popálit, což způsobuje hnědé skvrny.
Poškození mrazem: Vystavení nízkým teplotám a mrazu může způsobit hnědnutí a poškození.
Škůdci: Vlnatky a zavíječi mohou rostlinu napadnout a způsobit žloutnutí a hnědnutí listů.
Plísňová onemocnění: Plísňové infekce se mohou projevit jako hnědé skvrny na listech se žlutými kruhy po okrajích.
Hniloba kořenů: Nadměrné zalévání může vést k hnilobě dužnatých kořenů.
Co s tím dělat
Upravte zálivku: Zalévejte pouze tehdy, když je horních 50 % půdy suchých, a zajistěte, aby květináč měl dobrý odtok, aby se zabránilo hromadění vody.
Zajistěte dostatečné osvětlení: Umístěte klívii na místo s jasným, nepřímým světlem.
Chraňte před mrazem: Během zimy uchovávejte klívii na chladném místě (kolem 10 °C), aby se zahájil její cyklus kvetení.
Kontrola škůdců: Zkontrolujte listy a úpony listů, zda se v nich nevyskytují vlnatky, a použijte vatový tampon namočený v metylalkoholu k jejich odstranění.
Řešení plísňových problémů: Odstraňte všechny napadené nebo hnědé listy, abyste zabránili šíření plísně.
Použijte fungicid: Pokud problém přetrvává, postříkejte postižená místa přírodním fungicidem, abyste omezili šíření spor.
Jedná se o péči v podletí, která podporuje přirozené děje ve včelstvu. Začíná po posledním medobraní a jde vůbec o nejdůležitější včelařské úkony, na nich totiž záleží, jestli včely přezimují jako dobře opatřené a silné včelstvo. Tato péče zahrnuje důkladnou prohlídku včelstva, přípravu zimního sediska, doplnění zásob na zimu a opatření proti varroáze. Ten, kdo poprvé posuzuje stav včelstva, by měl vědět, že v každém včelstvu se nalézají různé plásty. Plásty dělíme na zásobní (obsahují med nebo pyl), plodové (je zde plod) a souše (prázdné plásty). V pozdním létě plodiště tvoří většinou dva nástavky. Včelstvo by mělo mít v každém plodišti čtyři až pět plodových plástů, dohromady tedy obsednuto nejméně osm plástů. Pak si můžeme být jisti, že máme výkonnou matku a včelstvo je dost silné. V případě, že tomu tak není, můžeme včelstva zrušit nebo spojit.
Staré tmavohnědé plásty musíme vyřazovat a dát roztavit, protože jsou méně kvalitní. Toto je i prevencí proti zavíječi voskovému, což je motýl, který proniká do úlů a do úložných prostor plástů. Jeho housenky ničí včelí dílo. Napadené plásty můžeme ošetřit sirnými knoty.
Včely během léta snášejí pyl a nektar. Pyl se ukládá a nektar zpracovává na med. Med včely přijímají, aby pokryly potřebu energie a tepla, pyl potřebují k vytvoření zásob tuků a bílkovin a krmí jím plod. Jedno včelstvo v zimě spotřebuje průměrně 15 kg krmiva. Proto za odebraný med dáme včelám náhradu, a to připraveným cukerným roztokem.
Za krásných říjnových dnů můžeme pozorovat mladušky, které vyletují do okolí česna a vyprazdňují výkalový vak. Létavky hledají pyl a nektar. Ke konci října pomalu včely končí se snůškou, protože kvete už jen pár stromů a křovin. Plodové hnízdo se z několika tisíc buněk rychle zmenší. Koncem měsíce včely většinou úplně zastaví plodování. Včelstvo má průměrně deset tisíc jedinců, ovšem existují i výjimky. Kritická dolní hranice je pět tisíc jedinců.
Včely před zimou není třeba uteplovat, musí mít zachován kontakt s vnějším prostředím, protože díky němu regulují svůj životní cyklus. Včelstva bychom měli nechat přezimovat nad mřížkovým dnem. Otevřené dno omezí plodování, případně brání příliš časnému rozšiřování. Mimo toho se čerstvý vzduch zdola postará o to, aby se na plástech nevytvářela plíseň. Izolované víko zabrání úniku tepla nahoru.
Chceme-li zabránit varroáze, můžeme v zásadě použít dva způsoby – biotechnický a chemický. K biotechnickým opatřením patří pravidelné vyřezávání zavíčkovaného trubčího plodu na jaře, vytváření oddělků a chladné přezimování. Při chemickém boji nasazujeme především organické kyseliny a syntetické medikamenty. Používání syntetických léčiv má sestupnou tendenci, u roztoče totiž vypěstovává odolnost. Při chemickém boji se prosazují organické kyseliny (kyselina mravenčí, mléčná a šťavelová).
Jedná se o kontaktní insekticid ve formě koncentrátu, určený k hubení obtížného a škodlivého hmyzu, jako jsou například rus domácí, šváb obecný, cvrček domácí, pisivky, štěnice domácí, vosy, mouchy, mravenci, různí škodliví brouci, moli, zavíječi, komáři, blechy i rybenky. Působí okamžitě s dobou účinnosti tři i více měsíců. Přípravek je vhodný pro použití v bytech, obchodech, potravinářských provozovnách a výrobnách, v objektech živočišné výroby. Je bez zápachu a nezanechává viditelné stopy na ošetřených plochách a nepůsobí korozivně. Velice zajímavý je i dalším svým účinkem, a to je hubení klíšťat plošným postřikem (zejména pod stromy, keři a dalšími zastíněnými částmi trávníku). Při postřiku, který je aktuální v době od dubna do září, se na plochu aplikuje prostředek dvakrát, a to ve směrech na sebe kolmo navazujících.
Insekticid je možné zakoupit v některých drogériích nebo objednat v internetových obchodech. Chcete-li vědět přibližnou cenu, můžete se podívat zde.
Toto období začíná zpravidla v druhé polovině srpna.
Jen od jara do plného léta žijí ve včelstvu tři včelí kasty (jedna matka, několik stovek trubců a třicet až padesát tisíc dělnic). Dělnice vykonávají veškeré činnosti nezbytné k přežití, jako je sběr nektaru a pylu, přinášení vody, stavba plástů, péče o plod, čištění a obrana. Matka zajišťuje kladení vajíček, soudržnost včelstva a dělbu práce v něm. Trubci oplodňují mladé matky, což je jejich jediný úkol. V období vrcholícího léta, kdy se začne projevovat nedostatek snůšky, začnou dělnice trubce z úlů vyhánět. Včelstvo je na podzim a zimě výhradně samičí.
Včely se již v období vrcholícího léta připravují na chladné roční období. V podletí se vytváří hranice mezi letními a zimními včelami. Líhnoucí se dělnice jsou dlouhověké, zachovávají společenství přes zimu a jsou prvními aktivními včelami na jaře. Proto začíná z biologického hlediska nový včelařský rok.
Délka života včely medonosné závisí především na tom, zda se narodila jako letní, nebo zimní včela, což se projevuje péčí o plod. Letní včela se dožívá jen tří až šesti týdnů, pracuje a stará se o plod. Úkolem zimní včely je najíst se dosyta a vydržet přes zimu. Zimní včely se dožívají zpravidla pěti až šesti měsíců, mohou se dožít i devíti měsíců. K přežití zimních včel je potřeba dostatečná zásoba. Aby včelstvo úspěšně přezimovalo, musí mít na počátku zimy nejméně deset tisíc jedinců.
Péče v podletí podporuje přirozené děje ve včelstvu. Začíná po posledním medobraní a jde vůbec o nejdůležitější včelařské úkony – na nich totiž záleží, jestli včely přezimují jako dobře opatřené a silné včelstvo. Tato péče zahrnuje důkladnou prohlídku včelstva, přípravu zimního sediska, doplnění zásob na zimu a opatření proti varroáze. Ten, kdo poprvé posuzuje stav včelstva, by měl vědět, že se v každém včelstvu nalézají různé plásty. Plásty dělíme na zásobní (obsahují med nebo pyl), plodové (je zde plod) a souše (prázdné plásty). V pozdním létě plodiště tvoří většinou dva nástavky. Včelstvo by mělo mít v každém plodišti čtyři až pět plodových plástů, dohromady tedy obsednuto nejméně osm plástů. Pak si můžeme být jisti, že máme výkonnou matku a včelstvo je dost silné. V případě, že tomu tak není, můžeme včelstva zrušit nebo spojit.
Staré tmavohnědé plásty musíme vyřadit a nechat roztavit, protože jsou méně kvalitní. Tento zákrok je i prevencí proti zavíječi voskovému, což je motýl, který proniká do úlů a do úložných prostor plástů a jehož housenky ničí včelí dílo. Napadené plásty můžeme ošetřit sirnými knoty.
Doplnění zásob na zimu: včely během léta snášejí pyl a nektar. Pyl se uk
