Hlohyně je velmi oblíbený a často využívaný keř, který ani v zimě neztrácí listí a plody. Na jaře je zaplaven bílými květy a v létě a na podzim oranžovými či červenými plody. Bujně rostoucí keř tvoří díky trnům neproniknutelné živé ploty.
Jak je to ale s jedovatostí? Rostlina pyracatha je mírně jedovatá a může způsobit vážná zranění svými ostrými dlouhými trny. Čtěte dále a dozvíte se více, obzvláště pokud máte malé děti.
Jedovatost a zdravotní rizika
Rostlina pyracantha není příliš toxická, nebezpečná je především svými trny.
Plody hlohyně nejsou jedlé, protože obsahují mírně jedovatá semena. Semena této rostliny obsahují v malém množství kyanogenní glykosidy - prekurzory kyseliny kyanovodíkové nebo kyanovodíku HCN. V ostatních částech rostliny se tyto jedovaté látky nevyskytují. Vařením se tyto jedovaté látky neutralizují.
Po spolknutí čerstvých plodů i se semeny se objeví bolesti zažívacího traktu, zvracení, průjem a horečka. Nebyla hlášena žádná vážná otrava.
Plody jsou atraktivní a přitahují děti.
Opatření pro děti, které snědly čerstvé plody hlohyně:
- Pro požití méně než 10 bobulí dítětem stačí přimět ho vypít trochu vody. Při tomto malém množství se neobjeví žádné známky otravy.
- V případě požití většího množství kontaktujte svého lékaře nebo rychlou záchrannou službu.
- V případě, že dítě požilo více než 20 bobulí, mohlo by pociťovat mírnou bolest břicha, nevolnost, zvracení, sucho v ústech, dilataci zornic, tachykardii a horečku se suchou a pálící kůží.
- Pokud po požití malého množství bobulí má dítě stále příznaky, kontaktujte svého lékaře nebo rychlou záchrannou službu. Může to být problém s identifikací rostlin nebo nějaký jiný zdravotní problém.
Oční kontakt například kontaminovanými prsty od semen vede k výraznému zánětu spojivky a duhovky bez léze nekrózy rohovky a je nutná specifická léčba po konzultaci s oftalmologem.
Rostlina má ostré dlouhé trny. Její trny jsou obzvláště ostré a mohou pronikat hluboko do kůže, někdy dokonce až do kloubu, kde se zlomí a způsobují zánět kůže nebo synoviální blány kloubu, tak zvanou synovitidu. Pozdější odhalení příčiny tohoto zánětu v kloubu je ztíženo tím, že trny jsou na rentgenovém snímku průhledné - nejsou vidět. Navíc tyto záněty odolávají antibiotikům, protože nejsou způsobeny bakteriemi.
Zdroj: článek Pyracantha neboli hlohyně je velmi oblíbený keř, ale mnoho Čechů neví,
Pentalidol
Pentalidol byl chemický přípravek k ochraně dřeva proti dřevokaznému hmyzu a houbám, který vyráběla Spolana Neratovice. Obsahoval účinné látky pentachlorfenol, DDT a lindan (gama-HCH). Později (po zákazu DDT) se vyráběla verze bez DDT nazvaná Neopentalidol.
Pentachlorfenol (PCP) a lindan jsou nebezpečné látky, které se kdysi široce používaly jako konzervační prostředky na dřevo a pesticidy, ale nyní jsou kvůli své toxicitě zakázány nebo omezeny. PCP se používá především ke konzervaci dřeva. Lindan, známý také jako gama-hexachlorcyklohexan, se používal k léčbě vší a svrabu a jako pesticid. Oba představují významná zdravotní rizika a nebezpečí pro životní prostředí.
Pentachlorfenol (PCP)
Vysoce toxický, s potenciálem způsobit poškození jater, ledvin, krve, nervového systému a gastrointestinálního traktu.
Přetrvává v životním prostředí a kontaminuje půdu, vodu a vzduch.
Krátkodobá expozice může způsobit neurologické účinky, poškození krve a jater a podráždění očí.
V minulosti se široce používal, ale nyní je omezen a povolen pouze pro certifikované aplikátory.
Lindan
Neurotoxický, s účinky od nevolnosti a zvracení až po záchvaty.
Vysoce toxický pro vodní organismy a přetrvává v životním prostředí.
U lidí může způsobit neurologické potíže, podráždění nosu a krku a krevní problémy.
Výroba a používání v EU je zakázáno od roku 2006.
Společné použití
PCP i lindan se běžně používaly společně v konzervačních prostředcích na dřevo.
V bývalém východním Německu se směs lindanu a DDT (dalšího pesticidu) prodávala pod názvem „Hylotox 59“ a hojně se používala, zejména na půdách a někdy i v interiérech na nábytek.
Tyto látky mohou v ošetřeném dřevě přetrvávat po desetiletí a dále se uvolňovat do ovzduší, což vede k jedovatému vzduchu v interiéru.
Mnoho budov je stále kontaminováno PCP a lindanem z předešlého používání. Probíhá výzkum metod pro odstraňování těchto látek z kontaminovaných budov. Například Fraunhoferův institut pro stavební fyziku (IBP) vyvíjí metodu využívající cyklodextrinové gely a plazmovou technologii k odstranění těchto jedovatých látek.
K expozici může dojít vdechnutím, požitím a kontaktem s kůží.
I v malém množství může lindan kontaminovat velké objemy vody.
Kontaminace pak může pokračovat dál do potravin, zejména do potravin rostlinného a živočišného původu, v důsledku bioakumulace.
Správná likvidace materiálů ošetřených těmito látkami je zásadní pro prevenci další kontaminace životního prostředí.
Stručně řečeno, PCP a lindan byly široce používané chemikálie, které představují významná zdravotní a environmentální rizika. I když jejich používání bylo v mnoha regionech omezeno nebo zakázáno, je zapotřebí neustálé úsilí k řešení následků kontaminace těmito látkami.
Zdroj: článek Červotoč
