Mochyni ojíněnou (Physalis pruinosa) můžete znát také pod názvy Ananaskirsche Goldmurmel nebo Ground Cherry. Je to velmi raná odrůda a velice výnosná. Odolává nepřízni počasí i nižším teplotám, pěstovat ji můžete ve skleníku, fóliovníku i na prosluněném záhonu. Během růstu vytváří (na záhonu) jen asi 40 až 60 centimetrů vysoké pevné rostliny, ze kterých lze sklidit i více než 100 kusů velice chutných, v průměru asi 1 až 1,5 centimetru velkých šťavnatých zlatožlutých plodů, chutí připomínající ananas s nádechem rajčete. Ve skleníku a fóliovníku mohou rostliny dorůst až do výšky 120 centimetrů. Hodí se i na záhon, do velkých květináčů, truhlíků a okrasných koryt na balkony a terasy. Mochyně se vysévá v březnu či dubnu do truhlíku, teprve poté se sází na vybrané stanoviště.
Mochyně dužnoplodá
Mochyně dužnoplodá je rostlina pocházející z Mexika. Plodí mnoho kulatých zelených nebo někdy i fialkových plodů o velikosti cca 5 cm. Nejzralejší plody pak vytvářejí drobné lampiony. Plody se hodí do pokrmů jako ratatouille nebo do omáček. Používají se často také coby náhrada lilku. Semínka se vysévají na konci března na teplé a slunečné stanoviště. Malé rostlinky se sadí ve velikosti 5 cm a od 20. května se dají přesadit ven. Doporučený spon je 80 x 80 cm. Od srpna se můžete těšit na úrodu.
Mochyně drobnoplodá
Mochyně drobnoplodá (Physalis angulata) roste v tropické Americe. Dorůstá výšky 30–50 cm. Lodyha je přímá. Listy jsou střídavé, tmavě zelené, vejčité až vejčitě kopinaté se zubatým okrajem a báze je asymetrická. Kvete nažloutlými květy s 5 cípy, koruna je ve spodní polovině bez výrazných skvrn, kalich je zelený a stopka má zpravidla delší korunu. Plodem je žlutooranžová až žlutá či zelená bobule o průměru 1–1,2 cm, která se smí jíst, kalich je zelený, dlouhý 2–3,5 cm. Pěstuje se podobně jako rajčata. Je tedy nutné předpěstování, vysazování do fóliovníků, pařenišť a podobně. Množí se bez problémů sama. Pokud ale chcete, tak dělením trsů nebo semeny. Kvete v červnu, červenci nebo v srpnu.
Mochyně peruánská
Mochyně peruánská je jedlá, ale až po dozrání. Nezralé plody vám naštěstí dojdou i doma. Plody obsahují vitamin C, karotenoidy (například kryptoxantin), sacharidy, kyselinu citronovou a alkaloidy. Z alkaloidů například solanin nebo physalin. Zralé plody poznáte podle toho, že květ zaschne a uvnitř zůstane oranžová třešnička. Z jedné bobule budete mít dostatečný počet semen na pěstování.
Mochyně židovská
Máte-li na zahradě oranžové lampionky, půjde s největší pravděpodobností o&
Brambory lze pěstovat různými způsoby, níže uvedené formy pěstovaní se provádějí v oblasti zahrádkaření.
Pěstování brambor ve věžích
Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And však vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15–20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15–20 cm, znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou. A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Bramborové věže mohou být až 1,2 metru vysoké.
V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, například pomocí starých pneumatik, prken.
Pěstování brambor v pytli
Tento způsob pěstování využívá toho, že když brambor klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů, na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Výhodou je, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv. Čím více zpracujete organického odpadu (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin), tím méně hnojiv.
Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10cm vrstvou kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10–15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlínou. Nechají se pouze vrcholové listy s přibližně 5cm částí stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny, ale i plodné kořeny, na nichž jsou hlízy. A tak se pokračuje dále, až se dospěje k hornímu okraji pytle anebo sudu (igelit pytle se postupně, jak přisypáváme hlínu, roluje zespod nahoru). Brambora má na vrcholu vegetace silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zároveň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že je brambora částečně chráněna před plísní.
Z toho plyne, že pytel o průměru kolem 30 cm a výšky 1 m dá v optimálním případě 3násobnou sklizeň. U pytlů odstřihneme spodní dva rohy. V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška
Mochyně má mnoho názvů. Můžete se setkat s různými lidovými označeními jako mořská višeň, židovská višeň, židovská jahoda, liščí jablko, měchuňky nebo lampionky. Mochyní se pěstuje několik druhů.
Máte-li na zahradě oranžové lampionky, jde o mochyni židovskou. Pozor: Tyto plody jsou jedovaté!
Ingredience: 500 g mletého masa (hovězí a vepřové), 1 rohlík, 2 vejce, 2–3 stroužky česneku, majoránka, pepř, sůl, 6 hrstí strouhanky, 1 cibule, 1 syrová brambora, olej na potření, mléko
Technologický postup: Smícháme mleté maso, rohlík (který nakrájíme na kolečka a namočíme ho v mléce, pokud nemáme mléko, tak ve vlažné vodě), vejce, česnek, koření, sůl, strouhanku (přidáváme podle tuhosti), cibuli nakrájenou najemno, bramboru nastrouhanou na jemném struhadle. Z těsta vytvarujeme 2 šišky a vložíme do pekáče, který jsme potřeli olejem, a dáme péct do předehřáté trouby na 200 °C. Po 10 minutách přilijeme trochu vody a sekanou na povrchu lehce potřeme olejem a přikryjeme alobalem a dáme znova péct. Pečeme asi 45 minut. Během pečení kontrolujeme a přiléváme vodu.
Ingredience: veka, šunka, 1/2 vařeného vejce na jeden chlebíček, sterilovaná okurka a kapie na ozdobu
Ingredience na salát: 1 střední uvařená brambora, 150 g šunkového salámu, 1 malá vařená mrkev, kousek vařeného celeru, 1–2 sterilované okurky, 2 lžíce sterilovaného hrášku, 100–150 g majonézy, hořčice, sůl, pepř, trochu láku z okurek
Ingredience na majonézový přeliv: 150 g majonézy, 2 lžíce láku z okurek, 1/2 lžičky práškové želatiny, 5 lžiček vroucí vody, sůl, pepř, malinko cukru (podle chuti)
Postup: Nejprve připravíme salát. Brambory a zeleninu nakrájíme na kostičky a smícháme se všemi surovinami. Dochutíme a necháme chvíli uležet.
Na přeliv přelijeme želatinu vařící vodou a mícháme do rozpuštění. Majonézu smícháme s lákem, solí a pepřem. Přidáváme želatinu po lžičkách do požadované konzistence. Případnou hustotu zredukujeme několika kapkami mléka.
Veku nakrájíme, navrstvíme salát a na polovinu položíme vejce. Na druhou polovinu stočíme plátek šunky, dozdobíme kouskem kapie, okurky a lístkem petrželky. Nakonec vejce přelijeme majonézou. Necháme odležet a podáváme.
Ingredience: 1,5 kg dýně, 1 střední cibule, 1 střední brambora, 3 stroužky česneku, 0,5 l zeleninového vývaru (bez kostky), 1 hrst petrželky, 1 muškátový oříšek, 300 ml smetany (s nízkým obsahem laktózy, lze použít i klasiku), 500 ml mléka (s nízkým obsahem laktózy, lze použít i klasiku), 2 polévkové lžíce olivového oleje, 100 ml vody, sůl, kmín a mletý pepř
Postup: Na kapce olivového oleje osmahneme nadrobno nakrájenou cibuli. Dýni a brambor oloupeme a nakrájíme. Dýni navíc zbavíme semínek a společně s bramborem přihodíme do pánvičky k cibulce, chviličku vše orestujeme a poté podlijeme vývarem. K dýni, bramboru a cibulce přidáme sůl, trošičku kmínu a případně dolijeme vodu. Tuto zdravoučkou směs vaříme pod pokličkou do měkka cca 45 minut. Poté sejmeme skoro hotovou dýňovou polévku z plotny a přilijeme mléko, prolisovaný česnek, petrželku a vše důkladně rozmixujeme. Dýňovou polévku vrátíme zpět na plotnu, znovu zahřejeme, přilijeme smetanu a přidáme muškátový oříšek, který je třeba do dýňové polévky přímo nastrouhat. A je hotovo.
