ŽITNÝ LEPEK a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Pokud máte tu možnost, konzumujte raději chléb z celého žitného zrna a kváskový (místo chleba, kde bylo použito droždí). Kvásek je na rozdíl od droždí přirozenou substancí, která v důsledku svého působení posiluje imunitu. Žitný chléb nadto vydrží delší dobu než chléb klasický. Je dobrý jak čerstvý, tak i starší a jeho chuť se v různých fázích liší. Nenechte se odradit mírně nakyslou chutí žitného chleba. Jedná se o přirozený jev a neznamená to, že je chléb špatný.
Žitný chléb a zdraví
Žito je sice díky nižšímu obsahu lepku zdravější, ale špatně drží tvar (u pšeničné mouky je to naopak). Žitný chléb je nápadný svojí tmavší barvou. Vydrží také déle čerstvý. Žitná a pšeničná mouka jsou chuťově diametrálně odlišné. Po chemické stránce je jiná i jejich struktura. Pšenično-žitný chleba je doménou střední Evropy. Čím blíž ke středu Evropy, tím víc se mouka míchá s žitem. Chléb se dříve pekl jen ze žita. Toho se ale rodilo čím dál míň, a tak se začala přimíchávat pšenice. Nejdřív se dávalo deset procent, pak dvacet, podle toho, jaká byla úroda žita.
Osmdesátiprocentní žitný chléb vydrží i celý týden měkký, netvrdne a je vláčný. Jakmile se začalo dávat padesát procent pšeničné mouky, trvanlivost se snížila a rovněž chuť je úplně jiná, než bývala u klasického žitného chleba. Chcete-li koupit ten nejzdravější chléb, sáhněte po celozrnném. Pozor, celozrnný chléb nemusí být vícezrnný a naopak. Vícezrnný chléb svým názvem garantuje jen fakt, že je složen z více druhů mouk než klasický pšenično-žitný.
Žitná mouka a výrobky z ní blahodárně působí na činnost střev, proti zácpě, hemoroidům či nádorům. Je též známo, že konzumace žita prospívá celému oběhovému systému. Žitný chléb je o něco více hutný a sytější než chléb pšeničný. Ocení ho tedy i lidé, kteří se snaží regulovat svou hmotnost.
Celozrnný žitný chléb jednak neobsahuje lepek (asi jen 13 %, ale nelepivého), jednak obsahuje značné množství vlákniny (a to je velmi důležité pro správnou funkci střeva), obsahuje značné množství vitamínů a minerálů, které lidské tělo dnes a denně potřebuje nutně k životu, navíc je téměř bez tuku.
Už samotný přechod z bílého pečiva na celozrnný žitný chléb (a jiné výrobky z celozrnné žitné mouky) způsobí stabilizaci a pravidelnou denní stolici a snížení tělesné hmotnosti.
Samozřejmě je třeba si dát pozor při nákupu žitného pečiva, co vlastně kupujeme. Ne každý žitný chléb je jen ze žita. Naopak, většina žitných chlebů obsahuje značné množství pšeničné mouky, takže je nezbytné pečlivě číst popis výrobku. A pozor také na pečivo zabalené v ochranném obalu – vždy obsahuje chemii pro udržení trvanlivosti. Dávejte tedy přednost čerstvému, nebalenému pečivu.
První poznatky o pečení pocházejí z doby 10 000 let př. n. l. Kváskový chléb byl vynalezen až 6 000 let př. n. l. v Egyptě. Na proces kvašení přišli zřejmě náhodou, když zapomněli těsto delší dobu na slunci a ono jim vykynulo. Chlebu se pak po celá staletí dostávalo náležitých poct a platil za základní potravinu ve všech koutech světa. Bohatí Řekové ho namáčeli v medu a víně. Ve starém Římě měl dokonce politický význam – Caesar rozdával chléb lidu, aby si zajistil jeho přízeň. V českých zemích hrál důležitou roli při korunovaci králů a jeho význam se stavěl nad zlato.
Na našem území se našla nejstarší pec na pečení chleba v Bylanech u Olomouce a její stáří se odhaduje na 6600 až 6800 let. Pro naše předky byla starost o obilná pole a zajištění zásob mouky od nepaměti prioritní záležitostí, jelikož pouze jejich dostatek byl základní podmínkou přežití. Z obilí se pekly placky na rozžhavených kamenech, později po vynálezu pece, a tím pádem využití vysoké teploty a rovnoměrného propečení, vznikaly první bochníky chleba. Obilí z původních, zřejmě planých trav se postupně šlechtilo a pečení procházelo neustálým vývojem.
Slovo pečení, pec, pekárna v nás asociuje chleba. Chléb má pro nás Slovany historicky vžitou hodnotu, společně se solí je od dob starých Slovanů tradicí a symbolem vítání hostů. Obiloviny jsou základem a nezbytnou součástí našeho jídelníčku, těžko si naši kuchyni dokážeme bez chleba a dalšího pečiva představit. Vůni čerstvě upečeného chleba a pečiva miluje snad každý z nás, ovšem nad některými dnešními výtvory by se naše babičky zřejmě hodně podivovaly.
Až do středověku si lidé v Čechách pekli chléb doma a teprve potom přešel tento úkol zcela do rukou pekařů, kteří se stávali váženými měšťany. Ještě v 18. století podléhalo řemeslo přísným předpisům a v případě jejich nedodržení byl například v Praze pekař potápěn v pytli nebo ve velkém koši do Vltavy. V 19. století se pravidla uvolnila a pečení chleba a pečiva se díky postupujícímu technickému rozvoji začalo měnit ve výrobu průmyslového charakteru. Na začátku 20. století vznikaly ve velkoměstech velké moderní pekárny, zatímco na venkově přetrvávala tradiční výroba. Postupem času se otvíraly hlavně rodinné pekárny, které však byly v 50. letech bohužel postupně znárodňovány. V 70. letech bylo postaveno několik krajských a okresních kombinátů, po roce 1989 přichází privatizace, obnovuje se řemeslná výroba, aplikují se nové technologické postupy a sortiment se rychle rozšiřuje.
V současné době každodenní a dlouhodobá konzumace kupovaného
Tyto křupavé květákové placičky jsou hotové za 30 minut. Jsou vyrobené ze syrového květáku, vajec, mandlové mouky a parmazánu, mají nízký obsah sacharidů a neobsahují žádný lepek.
Ingredience
225 g syrového květáku;
½ hrnku jarní cibulky – zelená část; nasekaná;
lžíce prolisovaného česneku;
2 velká vejce – lehce rozšlehaná;
¼ lžičky jemné soli;
¼ čajové lžičky černého pepře;
½ hrnku strouhaného sýru parmazánu;
½ hrnku mandlové mouky – 55 g, ale můžete použít ¼ hrnku hladké mouky, pokud jsou lepek a sacharidy pro vás v pořádku;
¼ hrnku řepkového oleje - na smažení;
Postup
Nastavte troubu na režim „udržování teploty“ (77 °C) a plech s okrajem vyložte pečicím papírem.
Ve středně velké míse smíchejte nakrájený květák, jarní cibulku, prolisovaný česnek, vejce, sůl, pepř, parmazán a mandlovou mouku.
Ve velké (30 cm) nepřilnavé pánvi rozehřejte olej na středním plameni po dobu 3–4 minut. Do pánve dejte 5 placek – použijte odměrku o objemu 60 ml a směs do ní vtlačte. Po uvolnění směsi do pánve ji jemně zploštěte stěrkou nebo zadní stranou lžíce.
Placičky smažte na středním plameni (ne na vyšším) asi 4–5 minut, dokud se na jejich spodní straně nevytvoří pevná, zlatavě hnědá kůrka. Buďte trpěliví – pokud je otočíte příliš brzy, rozpadnou se.
Smažené placičky opatrně obraťte a smažte je z obou stran dozlatova a do dostatečně pevné konzistence, aby se daly zvednout z pánve, dalších 4–5 minut. Upečené placičky nechte ve vyhřáté troubě, zatímco pečete druhou várku.
Vytáhněte květákové placičky z trouby a ihned podávejte.
Poznámky
V tomto receptu musí být vejce opravdu velká. Pokud se vám směs zdá suchá, přidejte buď žloutek, nebo bílek navíc. Pokud používáte střední vejce velikosti M, použijte tři.
Můžete použít mraženou květákovou rýži. Pokud ji použijete, ohřejte ji v mikrovlnné troubě v zakryté misce vhodné do mikrovlnné trouby asi 2 minuty, jen dokud nebude zmrzlá. Dobře sceďte, aby placky nebyly vodnaté a nerozpadaly se. Já ji ráda rozložím na papírové utěrky, aby byla suchá.
Zbytky můžete uchovávat v uzavřené nádobě v lednici 3–4 dny. Skvěle chutnají, když je jemně ohřejete v mikrovlnné troubě na 50 % výkonu. Můžete je také ohřát v troubě vyhřáté na 175 °C nebo je jednoduše podávat studené.
Vychladlé placičky můžete také zmrazit až na tři měsíce.
Příprava a udržování žitného kvasu je náročný proces, který vyžaduje spoustu trpělivosti. Hrubost mouky ovlivňuje výsledný vzhled chleba (střídku). Na kvásek nepoužívejte chlorovanou vodu, ta ničí bakterie. Kvásek uchovávejte do 20 °C.
Budete potřebovat tyto suroviny: 1 jablko, 2 lžičky medu, vodu a celozrnnou žitnou mouku.
Technologický postup: Jablka zbavená jádřince (neoloupaná) pokrájejte na kusy a opláchněte, abyste je zbavili případných nečistot (mohly by na hladině plesnivět), vložte do čisté nádoby, přidejte med a zalijte 300 ml pramenité vody (kvásek se dá připravit i bez jablek a medu). Zakryjte mikrotenovým sáčkem a nechte na teplém místě 5 dní kvasit. Pak odměřte 200 ml tekutiny a smíchejte ji s 200 g celozrnné žitné mouky. V teple vzejde zhruba během půl dne. Půl kvásku odeberte (zbytek vyhoďte) a vmíchejte 200 ml vody a 200 g mouky. Nechte kvasit. Omlazujte ještě 2x, vždy po dni. Kvásek lze uchovávat při pokojové teplotě, budete-li ho pravidelně omlazovat vodou a moukou. V chladničce ve sklenici s položeným, ne však zašroubovaným víčkem vydrží i déle než 14 dnů. Pokud kvásek necháte v chladničce déle než 2 týdny, raději ho vyndejte 1 až 2 dny před použitím a znovu omlaďte.
Žitný chléb se vyznačuje dobře vyváženým složením výživových látek a vysokým podílem balastních látek. U produktů z celozrnné žitné mouky je dosaženo výrazně delšího nasycení, a tak pocit hladu a přání něco sníst přichází teprve později. Složení žitného chleba v přepočtu na jeden krajíc je 120,7 kcal, 3,75 g bílkovin, 24,15 g sacharidů (z toho 1,15 g cukrů), 0,5 g tuků (z toho 0,05 g nasycené mastné kyseliny), 5 g vlákniny.
Suroviny: 600 g žitné mouky, 400 g hladké mouky pšeničné, 1 kostka droždí, 15 g soli, 5 g kmínu, 600 ml vlažné vody, 25 ml octa, semínka na dochucení a posypání (sezamová, slunečnicová).
Technologický postup: Smícháme sypké suroviny, přidáme vodu, ocet a hněteme. Až pak zapracujeme rozdrobené kvasnice, protože nesmí přijít do přímého kontaktu se solí. Podle chuti přidáme semínka. Nelekejte se, těsto je dost lepivé. Stěrkou stáhneme těsto ze stěn misky a utvoříme bochánek (stěrkou). Necháme v misce kynout 80 minut na teplejším místě. Na plech si připravíme pečicí papír. Před koncem kynutí předehřejeme troubu na 250 °C. Vložíme pekáč se dvěma bochníky, které jsme potřeli vodou a posypali kmínem a semínky. Troubu postříkáme vodou a rychle ji zavřeme, aby se nám udělala pára. Takto pečeme 3 minuty. Pak otevřeme na chviličku dvířka trouby a odvětráme (stačí necelá minuta). Troubu přepneme na 180 °C a pečeme 40 minut. Chvilku před koncem pečení mašlovačkou lehce potřeme bochníky vodou a pečeme na 250 °C (stačí 3 až 4 minuty).
Špejlí vyzkoušíme, jestli jsou chleby dost propečené.
K výrobě tohoto chleba budete potřebovat tyto suroviny: 1 lžíce oleje, 2 lžíce octa, 350 ml vody, lžička soli, ½ lžičky cukru, 500 g žitné mouky, 2 lžičky kmínu, ½ kostky čerstvého droždí.
Chléb z žitné mouky bude hutnější (nenakyne tolik), vlhčí a také s menšími póry.
Technologický postup: Do pekárny nejprve nalijeme všechny tekutiny a pak přidáme sypké suroviny (dojde k řádnému promíchání), nastavíme program pro pečení chleba a necháme těsto zpracovat a vykynout. Pokud nechceme mít v chlebu díry po metlách, vyjmeme je po vypnutí a chléb necháme v pekárně upéct. Vše probíhá automaticky. U některých pekáren je možné odložit i start (pečení), to znamená, že do pekárny dáme všechny suroviny a nastavíme čas, kdy má být chléb upečen, pekárna si těsto zpracuje a upeče podle nastaveného času (nevýhodou je, že tam budete mít zapečeny hnětací metly).
Také z nutričního hlediska představují těstoviny výbornou potravinu. Ze 100 g uvařených těstovin (to je zhruba třetina až polovina běžné porce) získáte 125 kcal (525 kJ), z toho pouze 1 g tuků, dále 5 g bílkovin a 25 g sacharidů. Těstoviny jsou velmi dobře stravitelné, ale obsahují mimo jiné gluten (lepek), který vyvolává u pacientů s celiakií zánětlivé onemocnění tenkého střeva. Jinak těstoviny představují ideální zdroj energie nejen pro sportovce, ale i pro běžnou populaci. Nechte se tedy inspirovat našimi recepty. Přejeme vám dobrou chuť!
