Jedná se o pomazánku připravenou z avokáda, která je doplněna o další ingredience. Tato pomazánka je vhodná i pro vegetariány a má velkou nutriční hodnotu.
Ingredience: 1 zralé avokádo, 2 lžíce žervé, sůl, citronová šťáva
Technologický postup: Avokádo podélně rozřízneme a vyjmeme pecku. Pak vydlabeme dužinu. Tu rozmačkáme najemno vidličkou a promícháme se žervé. Ochutíme trochou soli a citronové šťávy.
Zdroj: článek Avokádová pomazánka
Gaucamole je tradiční mexická omáčka nebo salsa z avokáda. Guacamole se většinou jí spolu s mexickými nachos nebo tvrdými tortillami.
Ingredience: 2 zralá avokáda, 2 větší tvrdší rajčata, ½ cibule, česnek, citron, sůl, koriandr
Technologický postup: Zralé avokádo oloupeme, vyjmeme pecku a rozmačkáme vidličkou na kaši. Cibuli a rajčata nakrájíme na malé kousky a přimícháme k avokádu. Dochutíme prolisovaným česnekem, solí a citronovou šťávou. Pokud máme čerstvý koriandr, můžeme přidat.
Zdroj: článek Avokádová pomazánka
Ingredience: 1 avokádo, 2 ks jarní cibulky s natí, 2 lžíce margarínu, 200 g nivy, snítka čerstvé bazalky, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Z avokáda vybereme dužinu, kterou rozmačkáme vidličkou nebo rozsekáme v mixeru. Nivu nastrouháme na jemném struhadle a přidáme k avokádu. Směs avokáda a nivy osolíme, přidáme pepř a margarín a vyšleháme do krému. Potom přidáme nadrobno nakrájenou jarní cibulku a nadrobno nasekanou bazalku nebo pažitku, poté dáme zatuhnout tak na dvě hodiny do lednice. Hotovou avokádovou pomazánku s nivou podáváme s bílým nebo celozrnným pečivem.
Zdroj: článek Avokádová pomazánka
Ingredience: 2 avokáda, citronová šťáva z jednoho citronu, 1 stroužek česneku, kopr, mletý pepř, sůl
Technologický postup: Avokáda rozpůlíme, pecky vyjmeme, dužinu vydlabeme a rozmačkáme vidličkou. Poté dužinu pokropíme citronovou šťávou, přidáme drobně nasekaný česnek, kopr a dochutíme pepřem a solí. Hotovou avokádovou pomazánku podáváme s bílým nebo celozrnným pečivem.
Zdroj: článek Avokádová pomazánka
Ingredience: 1 avokádo, 1 stroužek česneku, 140 g měkkého tvarohu, 1 lžíce citronové šťávy, špetka drceného kmínu, mletý pepř, sůl
Technologický postup: Avokádo rozpůlíme, nožem vyjmeme pecku a lžičkou vydlabeme dužinu. Dužinu v misce rozmačkáme vidličkou, smícháme s tvarohem a lisovaným česnekem. Chuť dodáme pomazánce přidáním špetky kmínu, citronové šťávy, soli a pepře podle chuti. Podáváme s bílým pečivem.
Zdroj: článek Avokádová pomazánka
Ingredience: 1 avokádo, 3 lžíce bílého jogurtu, 2 stroužky česneku, čerstvá citronová šťáva, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Avokádu odřízneme obě stopky, nožem odkrojíme slupku, rozkrojíme na půl a vyjmeme pecku. Poté ho nastrouháme na jemném struhadle do menší misky, přidáme, utřený česnek, jogurt, citronovou šťávu podle chuti a doladíme solí, případně i pepřem. Vše důkladně promícháme. Můžeme ihned konzumovat, i když lepší je nechat pomazánku alespoň chvilku uležet.
Zdroj: článek Avokádová pomazánka
Bluma je 5 až 8 metrů vysoký strom se silnějšími větvemi, který se musí roubovat, aby plodil. Listy se podobají listům švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé a po jejich oplodnění vyroste na jejich místě kulatý dužnatý plod žluté barvy, který má přibližně 5 cm v průměru. Uvnitř dužniny je velká pecka. Blumy dozrávají obvykle během července a srpna.
Zdroj: článek Blumy
Broskev je plod ovocného stromu broskvoně obecné, který původně pochází z Číny, odkud se pak šířil do celého světa. Plod broskvoně má kulovitý tvar, uprostřed něho se nachází tvrdá, dřevnatá pecka, která je obklopená dužinou, v případě zralosti oranžové barvy. Povrch plodu kryje slupka oranžové až rudě červené barvy, záleží na tom, jak je zralý a kolik slunečních paprsků na něho dopadalo. Sáhnete-li na broskev, nepřehlédnete drobné chloupky, které lze před konzumací či zpracováním jednoduše smýt vodou.
Broskev obsahuje spoustu minerálů jako vápník, draslík, železo, sodík či zinek a vitamínů, především A, B a C.
Broskve můžete jak konzumovat za syrova, tak je lze upravovat vařením, například v podobě kynutých knedlíků s broskví, nebo si upečte buchtu na plech s tvarohem a broskvemi. Nakládání. Broskve můžete také zavařovat, v tomto případě ale volte raději tvrdší, méně zralé plody, pokud už máte plody měkké, přezrálé, bude lepší, když z nich připravíte marmeládu z broskví.
Zdroj: článek Zavařování broskví
Pod pojem slivoně/švestky zahrnujeme takzvané pravé švestky (zašpičatělé modré), slívy (kulovité modré), mirabelky (zlatožluté a velké jen jako třešně) a renklódy (kulaté zelenožluté nebo červenomodré až hnědé). Všechny představují výtečné chuťové obohacení našeho jídelníčku i zdroj drahocenných složek.
Švestky patří k oblíbenému ovoci pozdního léta. Nejsou náročné, rostou ledaskde, dají se koupit za přijatelné peníze. Navíc se kromě skvělé chuti a pestrého využití v kuchyni mohou pyšnit i širokým léčebným působením.
Švestky pocházejí z Předního východu a jihoevropských zemí. V antické době byly slivoně hojně pěstovány, avšak za léčivý prostředek pro lidské zažívání byly už tehdy považovány jen švestky pravé. Ty mají také nejdelší trvanlivost a jsou nejlépe skladovatelné. Pokud necháváme modré plody vyzrát na stromě co nejdéle a nepodtrhneme je, vytvoří si vlivem slunečního záření mnohem více vitamínů. Pro svoje vlastnosti zdomácněly slivoně brzy také v zemích střední Evropy. Ve střední Evropě má pěstování švestky domácí – stromovité dřeviny nižšího vzrůstu – dlouhou tradici. I v České republice jde o nejčastěji pěstovanou a hodně ceněnou dřevinu. Švestka bývá součástí ovocných sadů, snadno se množí, je spíše teplomilná, proto se jí daří v mírném podnebí. Švestky dozrávají ke konci léta, tělo před zimou doslova nabíjejí energií a množstvím nezbytných vitamínů a minerálů. Významnou složkou švestek jsou i antioxidanty, bojující proti volným radikálům.
Švestky jsou plody stromu slivoně švestky, který patří do čeledi růžovitých. Jedná se o peckovice modré až fialové barvy s jemně nasládlou chutí. Jejich použití je velmi široké. Mohou se konzumovat čerstvé, sušené, konzervované nebo kompotované, vyrábějí se z nich povidla, plní se jimi knedlíky, buchty nebo koláče a velmi oblíbené jsou pro výrobu slivovice. Kromě toho mají řadu zdravotních účinků, a to nejen na náš organismus, ale i pleť a vlasy.
Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení celé skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky. Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá. Barva plodů je fialová až purpurová. Švestka má širší šedou běl a šedohnědé až červenohnědé jádro, mírně lesklé.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Švestky
Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky.
Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá.
Švestka poměrně dobře snáší zimu i pozdní jarní mrazíky. Hodí se tedy i do studenějších klimatických podmínek, do svahů nebo na místo nechráněné před větrem a jinými živly. Na půdu a zeminu je tento strom také nenáročný, lépe se mu však daří ve středně teplé a vlhké půdě.
Vlhkost a vydatnou zálivku potřebuje zejména při růstu plodů, pokud tedy bude suché léto, pečlivě švestku zalévejte. Právě podzim je vhodnou dobou k jejímu vysazení. Vložte ji do země tak hluboko, aby místo štěpování (místo srůstu) zůstalo nad zemí. Sázet můžete také na jaře.
Zdroj: článek Stříhání švestek
Jedna z největších výhod Wazonovy je její univerzálnost. Není to odrůda zaměřená jen na jednu věc.
V praxi ji využívám takto:
Na přímé jídlo je ideální ve chvíli, kdy je plně zralá – měkká a sladká.
Na kompot je lepší sbírat plody o něco dříve, aby držely tvar.
Knedlíky jsou podle mě nejlepší využití. Díky tomu, že pecka jde dobře ven, je práce rychlá.
POZOR: Přezrálé plody se rychle rozpadají a nejsou vhodné na další zpracování.
Rozkrojený plod Wazonovy
Pokud hledáte odpověď na otázku jaký je rozdíl ryngle a švestka, Wazonova je ideální příklad – její plody jsou měkčí, sladší a méně vhodné na dlouhé skladování.
Zdroj: článek Bluma Wazonova: realita po 7 letech (chuť, výnos, chyby)
Ryngle se stříhají nejlépe na jaře po začátku vegetace nebo v létě po sklizni, ne hluboko v zimě.
U peckovin je důležité, aby se rány po řezu dobře hojily. Proto je řez rynglí bezpečnější v době, kdy strom aktivně roste. V zimě hrozí horší zacelení ran, klejotok a vyšší citlivost k infekcím. Mladé stromky řežte mírně, staré zmlazujte postupně a větší zásahy si rozložte do více sezon.
Jak stříhat ryngle: prosvětlete korunu, odstraňte suché a křížící se větve, ale neničte mladý plodný obrost.
Nejčastější chyba je řezat ryngli stejně tvrdě jako přerostlou jabloň. U rynglí je lepší vybírat jednotlivé větve, které zahušťují střed koruny nebo rostou kolmo vzhůru. Plodnost ryngle podpoří světlo, vzduch a rovnováha mezi růstem a plodným obrostem. Pokud po řezu vyrazí mnoho vlků, byl zásah pravděpodobně příliš silný.
Ryngle nekvete nejčastěji kvůli mladému věku, stínu, špatnému řezu, přehnojení dusíkem nebo namrznutí pupenů.
Než strom začnete zachraňovat hnojivem, zkontrolujte základní podmínky. Má dost slunce? Nebyl řez příliš hluboký? Neroste v trávníku bez vody? Nekvetoucí ryngle často potřebuje hlavně čas, světlo a mírnější péči. Pokud má dlouhé bujné přírůstky a žádné květy, omezte dusíkaté hnojení a zaměřte se na prosvětlení koruny.
Když ryngle kvete, ale neplodí, bývá problém v opylení, počasí při květu nebo poškození květů mrazem.
Mnoho renklód je cizosprašných, takže potřebují vhodnou odrůdu poblíž. Pokud v okolí není kompatibilní slivoň, strom může krásně kvést a přesto téměř neplodit. Další příčinou je studené, deštivé nebo větrné počasí, kdy nelétají opylovači. U osamoceného stromu má smysl dosadit opylovač nebo naroubovat jinou odrůdu do koruny.
Ryngle a blumy se v běžné řeči často pletou; ryngle bývají kulatější, blumy mohou být větší nebo protáhlejší.
Pro zahrádkáře je přesný název méně důležitý než růst stromu, doba zrání a kvalita plodů. V kuchyni se blumy i ryngle používají podobně na kompot, džem, koláče a knedlíky. Pro řez platí podobné zásady jako u slivoní: neřezat tvrdě v zimě, prosvětlovat korunu a zachovat plodný obrost.
Mezi oblíbené odrůdy rynglí patří Oullinská, Althanova renklóda a zelená renklóda, každá s jinými nároky.
Oullinská bývá ceněná pro spolehlivost a použití jako opylovač. Althanova renklóda má velké chutné plody, ale vyžaduje vhodné opylení. Zelená renklóda má výbornou chuť, ale potřebuje dobré stanoviště.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Ryngle: řez, pěstování a zpracování úrody
Avokádo rozpulte, odstraňte pecku a oloupejte nebo vydlabejte lžící a zakápněte citronovou šťávou, aby nezhnědlo. Poté si utřete česnek se solí, smíchejte s najemno nakrájenou cibulkou, tvarohem a vše za pomoci vidličky vypracujte v pomazánku a dochuťte solí a pepřem. Chcete-li mít pomazánku zcela hladkou, použijte kuchyňský robot nebo ponorný mixér. Pomazánku mažte na čerstvé pečivo a podávejte buď jen tak, s lístky bylinek, nebo ozdobené krájenou zeleninou.
Zdroj: článek Pěstování avokáda z pecky
Ingredience: 2 zralá avokáda, 4 uvařená vejce, 4 lžíce zakysané smetany, hrst nasekané jarní cibulky, 1 lžička plnotučné hořčice, sůl, kajenský pepř
Technologický postup: Avokáda podélně rozpulte až k pecce a kroucením proti sobě od sebe oddělte obě poloviny. Vyjměte pecku. Pomocí lžíce vydlabejte dužinu a v kuchyňském robotu ji rozmělněte spolu s vejci, smetanou, jarní cibulkou a hořčicí na hladkou kaši. Dochuťte a podávejte s pečivem, ozdobené zbylou cibulkou a nahrubo namletým pepřem.
Zdroj: článek Avokádová pomazánka
Ingredience: 1 avokádo, 1 balíček Lučiny, 3 stroužky česneku, 1 malá cibulka, trocha citronové šťávy, sůl, pepř
Technologický postup: Do misky dáme Lučinu, najemno nakrájíme cibulku a prolisujeme česnek a přidáme k Lučině. Avokádo rozpůlíme, vyjmeme pecku, oloupeme a na hrubém struhadle nastrouháme a zakápneme citronovou šťávou, osolíme, opepříme a vše v misce pomocí vidličky vypracujeme v pomazánku.
Zdroj: článek Avokádová pomazánka
Ingredience: 600 g avokáda, 1 lžíce bazalky, 1 cibule, 1 citron, 1 stroužek česneku, mletý pepř, 3 rajčata, sůl
Technologický postup: Avokádo rozpůlíme a zbavíme pecky, dužinu vydlabeme do mixéru a zalijeme ji šťávou z citronu. Do mixéru ještě přidáme cibuli, česnek a vše pořádně rozmixujeme do pasty. Rajčata nakrájíme na malé kostičky. Bazalku nasekáme na drobné kousky a spolu s rajčaty ji vmícháme do pasty. Na závěr ještě vše dochutíme solí a pepřem.
Zdroj: článek Avokádová pomazánka