Ingredience: 2 kg blum, 800 g cukru krupice, 10 g kyseliny citronové, 2 l vody, 2 kusy hvězdiček badyánu, 2 kousky celé skořice.
Postup: Zralé pevné blumy dobře omyjeme, rozpůlíme a zbavíme pecek. Nálev: do hrnce vsypeme krupicový cukr, zalijeme ho vodou, přivedeme k varu a necháme krátce svařit, poté přidáme kyselinu citronovou, kousek skořice a badyán. Blumy naskládáme do čistých vyvařených sklenic, zalijeme je horkým nálevem až po okraj, uzavřeme víčky a sterilujeme 25 minut při teplotě 85 °C.
Recept 2
Ingredience: 1 kg blum.
Postup: Blumy vypeckujeme. Sklenice vypaříme a propláchneme slivovicí nebo jiným alkoholem. Na dno sklenice dáme asi 5 pecek a pak už skládáme půlky blum, dokud není sklenice plná (napěchovaná, ale blumy se nesmí nedotýkat víčka). Poté už jen „zavíčkujeme‟ a dáme zavařit. Sterilujeme 25 minut při teplotě 85 °C. Blumy pustí dost vlastní šťávy. Poněvadž nejsou doslazované, mají pořád „svoji‟ chuť, což znamená, že mohou být kyselejší. Dají se proto použít i k přípravě slaných jídel (třeba s masem).
Marmeláda z blum
Ingredience: 1 150 g cukru písek, 1 GELFIX KLASIK, 1 kg blum.
Postup: Blumy vypeckujeme, poté buď pokrájíme na malé kousky, nebo rozmixujeme. V troše cukru rozmícháme GELFIX KLASIK a roztok přidáme k ovoci. Povaříme asi 1 minutu. Pak přidáme zbytek cukru, promícháme a vaříme ještě asi 5 minut. Přibližně 2 malé lžičky marmelády nalijeme na talířek a necháme vychladnout. Pokud marmeláda ztuhne, nemusíme již nic přidávat (jinak přidáme ještě 2 lžičky kyseliny citronové). Horkou marmeládu nalijeme do skleniček, ty uzavřeme a dáme dnem vzhůru. Nezavařujeme.
Ve svém příspěvku RYNGLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Šraga.
Dobrý den,
která odrůda (dostupná na trhu) ryngle nebo blumy, případně i švestky je nejvíce odolná vůči monilóze.
Mám Althanovu renklódu, která tím velmi trpí (což je známá věc).
Děkuji.
L.Š.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 3 kg blum, 1,2 kg cukru krystal nebo krupice.
Postup: Blumy zasypeme cukrem, důkladně promícháme a necháme odstát (ideálně 24 hodin, ale nejméně přes noc). Zakryjeme alobalem (udělejte z něj pokličku, která trochu vzduchu propustí). Jestliže si vzpomeneme, v polovině doby stání zamícháme. Nádobu s blumami dáme na plotnu a zprudka vaříme asi 1 hodinu. Celou dobu by směs měla probublávat. Blumy se rozvaří na kaši (musíte pravidelně míchat, aby se směs nepřipalovala). Po 1 hodině snížíme teplotu a směs takto vaříme přibližně další 2 hodiny. Když má směs správnou povidlovou konzistenci (to znamená, že neteče, ale není ani ztuhlá jako kámen), ještě horkou ji nalijeme do skleniček, které jsme vypláchli rumem. Skleničky naplníme po okraj, „zavíčkujeme‟ a hned otočíme víčkem dolů. Tím se povidla sama konzervují.
Recept 2
Ingredience: 6 kg blum, 1 kg krupicového cukru, 250 ml octa, 1 vrchovatá lžička mleté skořice, 100−150 ml tuzemského rumu.
Postup: Blumy vypeckujeme a vložíme do největšího a nejširšího hrnce, který doma máme. Zasypeme je cukrem a zalijeme octem. Od této chvíle je nemícháme. Přiklopíme a necháme 24 hodin stát (lépe v chladu, aby nezkvasily). Hrnec bez poklice postavíme na sporák (v ideálním případě na kamna) a přivedeme k varu. Hodinu vaříme co nejprudčeji, poté teplotu snížíme, přiklopíme a vaříme pět hodin na nejmenším plamenu. Nemícháme! Povidla rozmícháme tyčovým mixérem, přidáme skořici a rum, promícháme a plníme sklenice (sklenice musí být čisté a úplně suché). Povidla by měla sahat centimetr pod okraj. Na povrch každé skleničky kápneme trochu tuzemského rumu, čímž zajistíme lepší trvanlivost. „Zavíčkujeme‟, naplněné skleničky otočíme dnem vzhůru a necháme je do druhého dne vychladnout.
Recept 3
Ingredience: 1 kg blum, 2 dl vody.
Postup: Blumy dobře omyjeme, rozpůlíme, odstraníme z nich pecky a nakrájíme je na malé kousky. Z domácí pekárny vyndáme pečicí formu. Do formy s nasazenými míchadly dáme 1 kg nakrájených blum a přilijeme 2 dl vody. Formu vložíme zpět do pekárny, nastavíme program DŽEM a pekárnu zapneme. Program zopakujeme ještě alespoň dvakrát. Povidla jsou hotová, když jsou dostatečně hustá. V průběhu programu dobře vymyjeme zavařovací sklenice, dáme je na plech a ve středně vyhřáté troubě sterilizujeme. Hotová povidla dáme do sklenic a necháme je pomalu vychladnout (při přípravě povidel nepřidáváme žádný cukr). Povidla je vhodné skladovat v menších sklenicích. Doba přípravy a název programu se mohou lišit podle typu domácí pekárny.
Ve svém příspěvku KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Klíma.
Dobrý den, na podzim jsme zasadili planou meruňku, na jaře ji ale krátce po rašení listů se listy začaly kroutit a přestaly růst. Nevíme proč a zda se to dá ještě napravit. Děkuji za radu, Klíma, Kolín.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta Tesařová.
PROČ SE KROUTÍ LISTY U BLUMY ČÍM JE POSTŘÍKAT DĚKUJI
Blumy obsahují mnoho důležitých živin, které naše tělo potřebuje. Blumy představují bohatý zdroj draslíku, vitamínů skupiny B, vitamínů C a A a celé řady dalších minerálů (fosfor, železo, vápník). Dalším důležitým vitamínem je vitamín E, což je silný antioxidant, jenž chrání buňky lidského těla před poškozením.
V naší poradně s názvem ROZMNOŽOVÁNÍ KANADSKÝCH NEBO ZAHRADNÍCH BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dužíkova eliška.
Jak se rozmnožují kanadské borůvky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pro rozmnožování kanadských borůvek budete potřebovat řízky, které získáte z jednoletých větví, které mají průměr nejméně 0,6 cm. Větve musí být zdravé a odříznutí je potřeba provést brzy na jaře pomocí ostrého nože nebo nůžek na stříhání. Řízky by měly obsahovat zdravé listové pupeny.
Odstraňte všechny květní pupeny, ale listové pupeny nechte neporušené. Odříznutou větev rozdělte na řízky o délce kolem 12 cm. Nejlepší je použít řízky, které obsahují pouze listové pupeny, nikoliv ty, které obsahují stopy po odstranění květových pupenů, takže nařežte řízky odpovídajícím způsobem.
Odřízněte kůru 2,5 cm od spodu každého řízku. Seříznuté řízky můžete skladovat až tři měsíce, pokud je to nutné, v plastových sáčcích obsahujících sphagnový mech. Uzavřete sáčky a uchovávejte na chladném místě při teplotě mezi 1 až 5 stupni Celsia s vlhkostí mezi 80 až 90 procenty. Je-li to ale možné, zpracujte řízky hned, aniž byste je ukládali. Čím déle je ukládáte, tím méně šancí, že budou kořenit.
Vytvořte si obdélníkové rozmnožovací lože dostatečně velké, aby se do něho vešly všechny řízky 5 cm od sebe. Umístěte rozmnožovací lože do skleníku na plné slunce.
Smíchejte jeden díl rašeliny a jeden díl hrubého betonového písku a vytvořte kořenové médium. Alternativně můžete smíchat polovinu rašeliny a polovinu vermikulitu nebo perlitu nebo jednu třetinu perlitu, písku a vermikulitu. Naplňte rozmnožovací lože kořenovým médiem.
Přidejte řízky, které svisle zapíchněte do kořenového média s oloupanými částmi dolů. Šedesát procent řízku by mělo být pod povrchem a jedním nebo dvěma listovými pupeny nad ním. Zatlačte médium kolem každého řízku.
Ve skleníku udržujte teplotu kolem 20 stupňů Celsia. Zalévejte jednou týdně a udržujte vlhké kořenové médium. Zvyšte zalévání, když se začnou vyvíjet nové listy.
V polovině června zvyšte skleníkové větrání, kdy už by se měly vyvinout kořeny. Aplikujte týdenně rozpustné nebo pomalu uvolňující se hnojivo, například NPK 15-30-4 nebo NPK 13-36-13. Aplikujte také síran amonný, fosforečnan amonný, močovinu nebo jinou formu dusíku. Dodržujte pokyny uvedené na etiketě hnojiva a dusíkatých přípravků.
V zimě nechte řízky ještě v rozmnožovacích lůžkách. Borůvky budou připraveny k přesazení do vaší zahrady příští rok na jaře.
Jaký je přesný rozdíl mezi rynglí a blumou? V tom nemají úplně jasno snad ani biologové. Jejich společný rod slivoň je totiž velice variabilní a názory na zatřiďování jednotlivých druhů a poddruhů se teprve postupně vyvíjejí. Všeobecně ale bývají odrůdy a variety s kulatými plody nazývány ryngle (var. Claudiana), ovoidní (vejcovité) a protáhlé pak blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda).
Třeba taková slíva, dříve považovaná za samostatný druh, je dnes řazena jako poddruh švestky, podobně jako mirabelka. Jejím poddruhem je zase typický staročeský špendlík. Jisté je, že stejně jako švestky patří i slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy do početné rodiny slivoní (Prunus). Jejich příbuzné jsou i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod tak má na 430 druhů. Podle odrůdy jsou pak plody různě velké a zabarvené.
Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Planá forma blumy není totiž známa. Jde o strom se silnějšími větvemi, vysoký asi 5 až 8 metrů, pro zajištění plodnosti se musí roubovat. Listy mají stejný tvar jako u švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé, po oplodnění na místě květu vyroste dužnatý plod žluté barvy, kulatého tvaru, přibližně 5 cm v průměru. Plod po dozrání v červenci až srpnu obsahuje velkou pecku.
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana Boxanová.
Dobrý den,
Mohu se zeptat jak se pozná samec a samice rakytníku? Jaký je rozdíl? Děkuji Boxanová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když se rostliny rakytníku pěstují ze semen, je vlastně nemožné rozeznat, zda jsou samčí nebo samičí po dobu 3-4 let po vysetí, dokud se jim nevytvoří poupata. Z tohoto důvodu se rostliny rakytníku obvykle množí z řízků nebo pomocí výhonků z mateřských rostlin spíše než ze semen. Řízky jsou vždy stejného pohlaví jako rostlina, ze které jsou odebrány.
Samec vytváří nahnědlé květy, které produkují větrem distribuovaný pyl. Samčí květy mají okvětí složené ze 2 volných blanitých kališních lístků, obsahují 4 tyčinky a jsou uspořádány v drobných hlávkách. Oproti tomu samičí květy mají kalich trubkovitý, zakončený 2 laloky, obsahují jediný jednopouzdrý semeník a jsou uspořádány v drobných hroznech.
Švestky, slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy patří do početné rodiny slivoní (Prunus). Mezi jejich příbuzné patří i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod má přibližně 430 druhů. Složením těla do něj patří i mango, ale jako tropická plodina se tam nepočítá.
Blumy mají žluté, zelené i fialovočervené kulovité plody se žlutou dužninou. Na trh se běžně dostává cca osm druhů blum.
Špendlíky vypadají jako menší žluté švestky, jsou tedy oválné. Dužnina, kterou lze dobře oddělit od pecky, má velice lahodnou chuť.
Ve svém příspěvku DNA BLUMY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina matyskova.
Je vhodná konzumace blum na dnu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Filip.
Přestan jíst maso vejce ryby jez jen ovoce a zeleninu a třeba se uzdravíš že?
hare KršnA hARE kRŠNA KRŠNA KRŠNA HARE HARE HARE RAMA HARE RAMA RAMA RAMA HARE HARE
Blumy se nejčastěji konzumují přímo, tedy za syrova. Konzumují se samozřejmě plody čerstvé a zralé. Ve studené kuchyni se přidávají do ovocných salátů, v teplé kuchyni se blumy příliš nepoužívají, ale jsou velmi chutné například v bublaninách a nákypech. V potravinářském a konzervárenském průmyslu se z měkčích plodů některých odrůd vyrábí povidla a džemy, pevnější a menší plody se kompotují.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Gauota má atraktivní jasně červené plody, které mají přes 5 cm v průměru. Tužší dužnina krémové barvy je šťavnatá, příjemně sladká, velmi chutná. Tato velmi raná odrůda zraje v první polovině srpna. Zde můžete vidět, jak vypadá Gauota.
Kuban Delight patří mezi odolné a spolehlivě plodící odrůdy blumy. Středně velké tmavě červené až fialové plody mají šťavnatou a pevnou žlutooranžovou dužninu s vynikající sladkou chutí. Sklízejí se od poloviny srpna a dají se skladovat až 1 měsíc. Zde můžete vidět, jak vypadá Kuban Delight.
Black Diamond je raná odrůda blumy s velkými tmavě modrofialovými kulatými plody, které zrají od poloviny do konce srpna. Dužnina je načervenale žlutá, pevná, šťavnatá, poměrně sladká a velmi chutná. Zde můžete vidět, jak vypadá Black Diamond.
Angeleno s velkými oválnými plody sytě modré až černé barvy má vynikající sladkou chuť. Žlutorůžová dužnina je poměrně šťavnatá. Plody dozrávají od poloviny září a lze je bez problémů skladovat až do konce listopadu. Zde můžete vidět, jak vypadá Angeleno.
Black Gigant má velmi atraktivní a trvanlivé velké plody tmavě modré až černé barvy a kulovitého tvaru s tuhou, slabě narůžovělou a velmi chutnou dužninou, které se sklízejí od poloviny září. Odrůda je velmi odolná a má značné výnosy. Zde můžete vidět, jak vypadá Black Gigant.
Black Amber dozrává od poloviny září. Plody jsou větší, kulovité, tmavě fialové až černé. Žlutě narůžovělá šťavnatá dužnina má vyváženou sladkou chuť. Odrůda se hodí k přímé konzumaci, uskladněné plody vydrží 1 měsíc. Zde můžete vidět, jak vypadá Black Amber.
Friar patří mezi odolnější odrůdy. Velké kulatější plody sytě modré barvy s tenkou slupkou mají oranžovou, velmi chutnou, středně sladkou dužninu, která se nesnadno odděluje od pecky. Sklízí se od konce října. Zde můžete vidět, jak vypadá Friar.
Superior je bluma, která byla vyšlechtěna pro pěstování v chladnějších podmínkách (snáší až −25 °C). Má středně velké kulaté plody červenozelené barvy s pevnou, zlatavě žlutou a sladkokyselou dužninou. Zde můžete vidět, jak vypadá Superior.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Černání vlašských ořechů může být zaviněno tak zvanou plísní ořechovou. Zde jsou fotografie, na kterých je vidět plíseň ořešáku https://www.google.cz/image…
Plíseň na ořechu je nejvíce destruktivní onemocnění vlašských ořechů a je způsobena bakterií, která infikuje pouze vlašské ořechy. Je-li zelené oplodí infikováno, tak infikované oblasti zčernají a bakterie pokračují v napadání okolních tkání. Z lézí v infikované oblasti vytékají kapky černého slizkého exsudátu (exsudát je zánětlivý extravaskulární výpotek). Tyto kapky obsahují nepřeberné množství bakterií nesoucích se na rozkládajícím se buněčném materiálu. Dosavadní výzkum této nemoci prokázal zatím jedinou účinnou obranu a to popraškem nebo postřikem materiálem obsahujícím měď, například Kuprikol 50.
Blumy se množí vegetativně, a to očkováním a roubováním. Pěstují se do výšek okolo 350 metrů nad mořem, protože špatně vzdorují mrazu. Pro vyšší nadmořské výšky jsou pak určeny odolné druhy. Blumy se sází na jaře či na podzim, přičemž místo štěpování musí zůstat nad zemí. Některé odrůdy jsou samosprašné, proto není třeba shánět opylovače. Existují však také cizosprašné a částečně samosprašné odrůdy, u nichž je třeba do jejich blízkosti vysadit ještě jinou odrůdu, která se o opylení postará. Nejlepší plody blum bývají na 2−3letém dřevě, což se zohledňuje také při řezu.
V naší poradně s názvem JE KALANCHOE JEDOVATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katka.
Jak se presne jmenuje tahle kalanchoe a je jedovata?Dekuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše kalanchoe se latinsky jmenuje Kalanchoe blossfeldiana. Kalanchoe není pro lidi jedovatá. Větší problém ovšem kalanchoe představuje pro zvířata. Obsahuje totiž srdeční glykosidy, které jsou toxické pro mnoho zvířat. V některých částech světa, kde kalanchoe rostou divoce ve volné přírodě, jsou často hlášeny otravy hospodářských zvířat, přičemž jejich smrt je obecně kvůli vlivu glykosidů na jejich srdce. Květy kalanchoe obsahují mnohem více glykosidů, než kterékoliv jiné části rostlin, takže většina hospodářských zvířat se otraví, když je rostlina v plném květu. V našich podmínkách je kalanchoe pěstována v zahradách nebo v květináčích, spíše než na pastvinách, takže rostlina nepředstavuje významné riziko pro hospodářská zvířata. Domácí zvířata jsou však v ohrožení.
Vzhledem k tomu, že kalanchoe je běžná pokojová rostlina, je třeba chránit domácí zvířata před otravou. Toho se nejlépe dosáhne, když jsou rostliny nepřístupné pro psy, kočky a ptáky, protože dokonce i jen trochu květů může poškodit vašeho domácího mazlíčka. Je prokázáno, že tele zemře po snědení 7 gramů květů na 1 kg tělesné hmotnosti, ale smrtelná dávka pro menší zvířata není přesně známa. Během několika hodin po požití rostliny se u zvířete může spustit slintání průjem a bolesti žaludku. V případě, že zvíře pozřelo značné množství kalanchoe, tak tyto příznaky doplní i zmíněné srdeční účinky. V takovém případě je nejlepším řešením, co nejdříve dostat zvíře k veterináři. Existuje lék na tyto stavy, a veterinář zároveň může poskytnout symptomatickou a podpůrnou pomoc.
Bluma je 5 až 8 metrů vysoký strom se silnějšími větvemi, který se musí roubovat, aby plodil. Listy se podobají listům švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé a po jejich oplodnění vyroste na jejich místě kulatý dužnatý plod žluté barvy, který má přibližně 5 cm v průměru. Uvnitř dužniny je velká pecka. Blumy dozrávají obvykle během července a srpna.
Energetická hodnota 100 g blum je 837,4 kJ (200,14 kcal). Vzhledem k poměrně vysokému obsahu cukru nejsou plody blum vhodné pro osoby, jež trpí cukrovkou.
Syndrom histaminové intolerance je onemocnění trápící v současné době 2–3 % populace, častější je u žen středního věku. HIT (histaminová intolerance) je důsledkem nepoměru mezi přísunem a odbouráváním histaminu v těle. Tato nerovnováha může být způsobena jednak zvýšeným příjmem histaminu v potravě, jednak vlastní nadprodukcí histaminu například u alergických reakcí nebo bakteriálních infekcí. Hromadění histaminu je dále způsobeno nedostatečnou aktivitou nebo sníženou koncentrací enzymu diaminooxidázy (DAO). Diaminooxidáza je enzym, který odbourává histamin.
Zatím stále není jednoznačně objasněno, zda se jedná o vrozenou dispozici, či jde o získanou poruchu tvorby. Enzym DAO je produkován přednostně v buňkách trávicího traktu, proto bývá snížený u pacientů s poškozením střevní sliznice, a to jak při akutních a chronických zánětlivých onemocněních (Crohnova choroba), tak i při nekompenzované celiakii či vleklých potravinových střevních alergiích.
Snížená produkce enzymu DAO může být přechodná, mění se v čase, takže pacient střídá dny (týdny, měsíce, roky) dobré tolerance s obdobím zhoršení. Po ukončení příjmu takzvaných blokátorů enzymu DAO může dojít i k vyléčení, například po skončení užívání některých farmak majících negativní vliv na činnost enzymu diaminooxidázy. V dnešní době je známo skoro 100 léčiv ze skupiny antidepresiv, analgetik či antirevmatik, která se účastní metabolismu histaminu.
Při stanovování diagnózy a následné diety je důležité si uvědomit, že kromě histaminu může člověk netolerovat i jiné organické dusíkaté látky. Pak mluvíme o obecné intoleranci biogenních aminů.
Při histaminové intoleranci nepoužíváme k přípravě smoothie nahnědlé nebo přezrálé ovoce. Měli bychom se vyhnout následujícímu ovoci – jahody, červený rybíz, angrešt, maliny, ostružiny, brusinky, pomeranče, mandarinky, grep, limetka, pomelo, tangerinka, ananas, červené hrozny (vysoké množství salicylátů), kiwi, guava, kokos, třešně, višně, meruňky, nektarinky, broskve, švestky, blumy, mirabelky, špendlíky, papája, fíky, datle, avokádo, větší množství vodního melounu, šípek, rozinky, sušené švestky, moruše, sušené či kandované ovoce.
Plody aronie mají blahodárný vliv na krevní oběh, snižují hladinu cholesterolu v krvi i krevní tlak. Doporučují se proto při arteroskleróze.
Prospěšné jsou dokonce i při cukrovce, obsahují totiž přírodní sorbit, což je sladidlo vhodné i pro diabetiky.
Komplex účinných látek rovněž podporuje náš imunitní systém a celkově posiluje organismus.
Cenný je nejen obsah vitamínů, ale také bioflavonoidů a rutinu, který se z plodů i extrahuje k výrobě léčiv, a dále železa, jódu, fluoru, manganu a dalších mikroelementů, jež jsou nezbytné pro pevné zdraví a vitalitu.
Výhodou při sklizni a zpracování plodů je jejich velká trvanlivost. Na stromě je můžete ponechat téměř do prvních mrazíků, i když sklízet je lze i mnohem dříve (v průběhu září). Měly by však být dokonale vyzrálé a sladké. Po sklizni vydrží plody v dobrém stavu i dva měsíce, pokud je uschováte na chladném místě.
Plody mají až 60 % šťávy. Tato šťáva se dá poměrně úspěšně použít na přibarvování světlých vín, různých nápojů, šťáv a na výrobu biologicky aktivního potravinářského barviva. Z plodů jsou výborné kompoty, zavařenina, džem, vína, šťávy. Plody lze také sušit, nepodléhají snadno plísni, kvasinkám ani bakteriální hnilobě.
Přírodní šťáva a plody aronie se doporučují jako léčebný prostředek při arteroskleróze, vysokém krevním tlaku a anacidních gastritidách. Je ověřeno, že šťáva aronie snižuje hladinu cholesterolu v krvi nemocných aterosklerózou. A zároveň zvyšuje rychlost proudění krve, což je vhodné při léčení hypertenze. Veškeré výrobky z aronie projevují aktivitu i při zpevňování kapilár. Zjistilo se, že se působením plodů a šťávy jeřábu černoplodého vyrovnávají procesy vzruchu a útlumu v mozku a snižuje se emocionální nerovnováha. Šťáva z jeřabin má podle výzkumu izraelských vědců z ovocných šťáv nejvyšší vliv na imunitní systém a stejný účinek můžeme očekávat také u aronie. Kdo tedy považuje tyto stromy jen za okrasné, dělá velkou chybu.
V dnešní době syntetických sirupů a nápojů je šťáva z aronie vítanou změnou pro přípravu nápojů. Prodávané džusy se zvýšeným podílem aronie nebo černého rybízu po zředění se stolní nebo pramenitou vodou (1 : 1) představují nápoj, který lze doporučit dětem i dospělým, kteří se bez přislazovaných nápojů dosud nedokážou obejít. Naštěstí dnes již mnozí výrobci sirupů přistupují k tomu, že své výrobky přibarvují biologicky aktivním barvivem s výtažkem z černého bezu nebo právě aronie.
Plody aronie mají až 16 % cukrů, nejvíce fruktózy a glukózy, asi 3,5 % přírodního sorbitu, málo sacharózy a obsahují až 70 % natrpklé a nakyslé, velmi silně barvicí šťávy rubíno