Zajímá vás téma BURGUNDSKA ROSTENA? Tak právě pro vás je určen tento článek. Roštěná patří k nejoblíbenějším částem hovězího masa. Dělí se na vysoký a nízký roštěnec, oba poskytují jemně vláknité a dobře prorostlé šťavnaté maso. Vysoký roštěnec, obsahující 16 % tuku, se nachází za podplečím a má blíž k přednímu masu. Z jeho středu pocházejí oblíbené rib eye steaky, jejichž obvod lemuje tuk zaručující šťavnatost masa po tepelné úpravě. Vysoký roštěnec s kostí (côte de boeuf) se peče nebo griluje. Nízký roštěnec je libovější (10 % tuku), lze ho péct vcelku i rychle osmažit jako minutky.
Zdroj: článek Hovězí roštěná
Na roštěnou se používá hovězí maso z hřbetní oblasti, nejčastěji vysoký roštěnec pro steaky nebo nízký roštěnec na dušení či pečení jako roastbeef, protože je šťavnaté, křehké a má skvělou chuť.
Hovězí roštěná pochází z hřbetu zvířete a dělí se na dvě části:
Zdroj: článek Hovězí roštěná
Vysoká cukernatost je příjemná a současně praktická pro uchovávání vína, ale co spotřebitel, to jiné chutě, někdo preferuje kyselinky, tak je asi dobře, že limity jsou dost dobře splnitelné.
Kdo určitě uvítá sladkou chuť, jsou děti, takže od moštových odrůd pro výrobu alkoholických nápojů přejděme k odrůdám stolním.
Ano, jak název napovídá, stolní odrůdy se konzumují jako ovoce; vína se z nich většinou nevyrábějí, i když bychom to klidně udělat mohli. Takováto vína by určitě neměla vysokou kvalitu, protože ta není ani v hroznech, ale byla by lehká a pitelná. Hodila by se na rychlou konzumaci.
Stolní odrůdy mají od moštových odrůd odlišné parametry. Hrozen má být atraktivní, velký, ne příliš hustý, aby se bobule příliš nedotýkaly, a často mívá rozvětvenou třapinu. Bobule jsou také velké, při zralosti všechny dobře vybarvené. Jejich dužnina, na rozdíl od tekuté dužniny u odrůd moštových má být masitá, chruplavá, s malým počtem semen. Kdo stolní hrozny, pochopitelně z dovozu, častěji kupuje, jistě si všiml, že některé odrůdy jsou bezsemenné, zatím tedy jen odrůdy zahraniční. Chuť stolních odrůd má být jemná, příjemně aromatická. U stolních odrůd nikdy nebývá dosaženo tak vysokých cukernatostí, jako u odrůd moštových.
Nejprve projděme odrůdy, zapsané ve Státní odrůdové knize, to znamená, že byly prozkoušeny v Ústředním zkušebním ústavu zemědělském; není jich mnoho, protože, jak jsme si právě řekli, kritéria k jejich povolení jsou přísná. Nejstaršími u nás pěstovanými povolenými odrůdami jsou dvě, které jsou si velmi blízké, proto se zmíním o obou najednou. Jde o odrůdy Chrupka bílá a Chrupka červená.
Chrupka bílá:
Chrupka červená:
Obě jsou součástí velké rodiny Chrupek (syn. Chassellas nebo Gutedel), která je známa již několik tisíciletí. Pěstovaly se již v Egyptě, na území dnešního Jordánska, v Malé Asii a prostřednictvím Féničanů se přes Řecko a Řím rozšířily do mnoha oblastí Evropy, kde se révě mohlo dařit. Z doby, kdy se zaváděla první moderní evidence odrůd u nás, v roce 1941, bylo známo okolo čtyřiceti druhů různých Chrupek, i když samozřejmě byly zaevidovány jen ty nejvýznamnější. Musíme vzít v úvahu, že se tehdy vycházelo z pouhých popisů, a protože dnes používaná genetická kontrola dosud neexistovala, je možné, že v řadě případů mohlo jít o synonyma téže odrůdy. Tyto dvě jmenované odrůdy, jakožto odrůdy stolní, jsou v dnešní době již dávno překonané, protože výše uvedené požadavky, co se týká parametrů hroznů a bobulí, jsou dnes již několikanásobně překonané. Například při srovnávání velikosti bobulí jsou v pořadí dnes povolených odrůd na posledním místě.
Obecn
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - listopad
Ještě bych se vrátila k něčemu, co jste zmínila před chvílí. Říkala jste, že vinaři čekají na kvalitu hroznů, aby vyrobili vína slámová a ledová. Jako spotřebitelé jsme se s nimi setkali, ale můžete nám to coby potenciálním pěstitelům vysvětlit podrobněji?
To, na co se ptáte, souvisí s právními předpisy, ale zas až tak nezajímavé to není. A neodpustím si odskok do historie. První písemný materiál, který by odpovídal našemu pojetí legislativy, je nařízení Karla IV. o zakládání vinic – tehdy se jim říkalo „privilegia“. Obsahuje různé přístupy k této záležitosti, včetně, jak bychom řekli dnes, daňových úlev pro vinaře, nebo sankcí pro zloděje ve vinicích. Je to krásné nařízení, jehož moudrosti se lze obdivovat dnes. Teď udělám obrovský skok v historii až do éry zvané socializmus; v této době nebyly právní předpisy pro vinaře žádné, pouze pro výrobu vín platily ČSN (československé státní normy). A když se po sametové revoluci a po vstupu do EU začalo pracovat na tolik potřebné vinařské legislativě, hledaly se možné vzory pro nově vytvářený vinařský zákon. V Evropě existují dva systémy: jeden je ve Francii, Itálii, Španělsku a dalších zemích okolo Středozemního moře, ve kterém se kategorie vín odvíjejí od geografického umístění jednotlivých vinařských poloh. V těchto zemích jsou kategorie určovány podle toho, kde, tedy ve které vinařské oblasti vinice leží, a podle nich se také označují. Rozlišují se vína z Burgundska, z oblasti Champagne, Beaujolais, Anjou apod. Vína jsou pro tyto jednotlivé oblasti typická a jedinečná, v každé z oblastí jsou výrazně jiná.
Druhým systémem je systém kategorizace vín podle obsahu sacharidů obsažených v hroznech bez ohledu na jednotlivé vinařské oblasti. Takto je postaven vinařský zákon např. v Německu nebo v Rakousku. A předkladatelé našeho vinařského zákona si vybrali právě tento druhý systém. Proto jsou v našem vinařském zákoně vyjmenovány tři velké kategorie vín podle získané cukernatosti při sklizni, které se dále patřičně člení, podobně jako ve výše uvedených zemích.
První kategorie je označována velmi prostě, jediným slovem: víno. Chápejme to jakožto právní výraz. Pro produkty zařazené v této kategorii platí, že minimální obsah sacharidů v moštu, tedy „minimální cukernatost“ je 11°NM, což se čte: stupňů normalizovaného moštoměru. (Pozn. - o cukernatosti také v dílu k měsíci září.) Kromě minimální cukernatosti tato kategorie není nijak jinak omezována. Ani státními hranicemi. Takovéto víno může být „mezinárodní“, může být vytvořeno z hroznů z různých států. Proto má být na obalech označováno jako „víno z&nbs
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - listopad
Tento pokrm, je synonymem francouzské gastronomie: Boeuf Bourguignon!
Hovězí maso se vaří celé hodiny ve velkém hrnci, díky čemuž je maso nesrovnatelně křehké a dodává mu lahodné aroma. Ideální recept na dlouhé nedělní jídlo! Nejlepší přílohou k tomuto pokrmu jsou lahodné, domácí tagliatelle, které se skvěle mísí s omáčkou a masem – kombinace, na kterou nikdy nezapomenete.
Hovězí krk nakrájejte na kousky asi 4 cm velké. Lehce poprašte moukou. Mrkev nakrájejte nahrubo, oloupejte cibuli a plochou stranou nože rozdrťte stroužky česneku. Na pánvi rozpustíme větší kousek másla a orestujeme na něm slaninu a cibuli. Poté odložte stranou.
Na stejné pánvi opečte maso, přidejte mrkev a 5 minut opékejte. Zalijte vývarem a přidejte česnek, svazek bylinek, slaninu, cibuli a červené víno. Podle chuti okořeňte a dobře promíchejte. Přiveďte k varu a přikryté vařte 2 ½ hodiny - 3 hodiny.
Žampiony rozčtvrťte (pokud jsou malé, nechte celé) a přidejte k hovězímu masu. Odkryté duste ještě dalších 30 minut.
Odstraňte svazek bylinek a podávejte hotové Boeuf Bourguignon a užívejte si tuto úžasnou chuť.
Zdroj: článek Recepty na hovězí krk
„Pravděpodobně tehdy, kdy mu zapomenuté bobulky zkvasily a on je ze zvědavosti nebo ze šetrnosti nevyhodil, nýbrž ochutnal.“
Kde to asi bylo?
„Je známo, že révu pěstovali a víno pili již Sumerové, Egypťané, Féničané. Tyto znalosti od nich převzali také Řekové a Římané, kteří si vína tolik cenili, že považovali za barbarství pít je jen tak. Ředili si je vodou, aby je mohli popíjet delší dobu, aniž by se opili.“
Jak na révu nahlížejí botanici?
„Celému rodu říkají Vitis. U nás se pěstují odrůdy druhu Vitis vinifera L .“
Karel IV. dle Jana Nerudy přivezl révu z Burgund. Měl básník pravdu, nebo to byla básnická licence nebo legenda?
„Ne, není to legenda, on ji skutečně přivezl a vydal dvě privilegia - dnes bychom řekli „Nařízení“ o povinnosti zakládat na vhodných místech vinice.“
Takže se burgundská réva stále pěstuje?
„Skutečně, většinou jsou to odrůdy rodiny Rulandských (dříve Burgundských), Tramíny, Ryzlinky, Merloty aj.
Sortiment těchto starých evropských odrůd je doplňován o nově vyšlechtěné odrůdy. Jejich rozšíření bývá často omezeno na území státu, kde vznikly.“
Například?
„Německá odrůda Dornfelder či rakouský Zweigeltrebe
Nebo poněkud starší odrůda z první poloviny 20. století Müller Thurgau, který byl u nás dlouho nejvíce pěstovanou odrůdou. Pochází původně ze Švýcarska, kde byl vyšlechtěn a po Evropě se rozšířil z Německa.“
Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - leden
Ingredience: 4 ks roštěné, sůl, pepř, 5 cibulí, 3 lžíce oleje, 1 lžíce hladké mouky
Postup: Připravit parádní vídeňskou roštěnou, která se pro chuťové buňky stane učiněným svátkem, to je opravdový kumšt. Základem je, abyste na vídeňskou roštěnou použili vyzrálé hovězí maso, protože vídeňská roštěná se připravuje jen krátce jako minutka a mladým masem byste nedosáhli požadované chuti a konzistence. Pokud máte ale na vídeňskou roštěnou přichystáno maso z nedávno poraženého zvířete, budete muset hovězí déle podusit. Roštěnou nakrájíme na plátky a před tepelnou úpravou na krajích nakrojíme, aby se na pánvi nekroutila. Roštěnou poté opečeme na rozehřáté pánvi s olejem, z každé strany asi dvě minuty. Roštěnou vyjmeme, zabalíme do alobalu. Na pánvi orestujeme na másle nakrájenou cibuli na kolečka, po zesklovatění zaprášíme moukou a servírujeme k roštěné. Vhodnou přílohou pro vídeňskou roštěnou jsou opékané brambory.
Zdroj: článek Hovězí roštěná
Ingredience: hovězí roštěná, 1 velká cibule, 25 dkg anglické slaniny, 1 lžíce hořčice, 5 velkých okurek, sůl, pepř
Postup: Tenké plátky masa osolíme, opepříme z obou stran a z jedné strany je hustě potřeme hořčicí. Na rozpálený olej dáme maso zatáhnout, nejprve tu stranu bez hořčice, až potom stranu natřenou. Až je maso z obou stran zatažené a hořčice je ve výpeku, zalejeme plátky masa vodou a dusíme pod pokličkou alespoň hodinu. Vedle na malé pánvičce si osmahneme cibuli a slaninu, obojí nakrájené na kostičky. Z omáčky vyjmeme maso a přidáme slaninu s cibulí. Po chvíli přidáme i na kostičky nakrájené okurky. Omáčku necháme projít varem. Dochutíme solí, pepřem, můžeme trošku zahustit moukou dobře rozmíchanou v trošce studené vody. Maso vrátíme k omáčce a vše společně prohřejeme. Podáváme s rýží.
Zdroj: článek Hovězí roštěná
Udělejte si večeři ještě lahodnější s hovězím masem křehkým na vidličku a lahodnou houbovou omáčkou podávanou s dušenou rýží, bramborovou kaší nebo vaječnými nudlemi! Tato hovězí roštěná v krémové houbové omáčce se snadno připravuje a vaří se v jedné pánvi!
Hovězí maso nakrájejte napříč vlákny na plátky silné asi 6 mm a osolte a opepřete dle chuti. Pro křehčí chuť je důležité nakrájet hovězí maso napříč vlákny. Pro snazší krájení můžete maso zmrazit asi na 20 minut nebo dokud částečně neztuhne.
V široké pánvi na středně vysokém plameni rozehřejte asi 1 lžíci oleje. Přidejte houby a opékejte asi 30 sekund. Sejměte z pánve a udržujte v teple.
V případě potřeby přidejte do pánve další lžíci oleje. Hovězí maso dejte v jedné vrstvě a opečte ho z každé strany asi 2 až 3 minuty nebo dokud maso lehce nezhnědne. Pánev nepřeplňujte, hovězí maso smažte po dávkách dle potřeby. Vyjměte maso z pánve a udržujte v teple.
Do pánve přidejte máslo.
Jakmile se rozpustí, přidejte cibuli a česnek a osmahněte, dokud nezměknou.
Přidejte mouku a za pravidelného míchání pokračujte v opékání asi 1 až 2 minuty.
Postupně přilévejte vývar a pravidelně míchejte, aby se netvořily hrudky.
Přidejte hovězí maso. Přiveďte k varu a seberte pěnu, která plave na povrchu.
Snižte teplotu, přikryjte a vařte na mírném ohni 1 až 1 ½ hodiny nebo dokud maso nezměkne. Pokud tekutina příliš houstne dříve, než maso zcela změkne, přidávejte vývar nebo vodu po ½ hrnku.
Přidejte smetanu a promíchejte, aby se směs rovnoměrně rozložila. Dochutíme solí a pepřem dle chuti. Jakmile přidáte smetanu, snižte teplotu a pokračujte ve vaření na mírném ohni, protože smetana se může při vysokém plameni srazit a oddělit.
Přidejte houby. Pokračujte ve vaření dalších 1 až 2 minut nebo dokud se houby neprohřejí. Podávejte horké s dušenou rýží.
Zdroj: článek Roštěná na houbách
Nízký roštěnec se používá pro přípravu proslulého rostbífu. Marinované maso o váze 1,5 kg se peče při 180 °C asi půl hodiny, aby zůstalo růžové a dokonale šťavnaté. Steaky z roštěné jsou vyhlášenou lahůdkou. Mezi nejznámější patří T-bone steak s palcem křehké svíčkové, rumpsteak s menším obsahem tuku a výrazným mramorováním. Plátky roštěnky se mohou dusit přírodně, na žampionech či s kořenovou zeleninou. Maso je třeba nejdříve zprudka opéct, aby se zatáhlo, poté se pozvolna dusí do změknutí.
Vysoká roštěná s kostí, takzvaná costata, je špičkové hovězí maso, které je vhodné pro přípravu šťavnatých a křehkých steaků na pánvi i grilu.
Entrecôte, hovězí vysoká roštěná, má intenzivní mramorování a vyšší tučnost a je ideální surovinou pro dokonalý biftek.
Zdroj: článek Hovězí roštěná
Kluci v akci dělali hodně receptů ma houbách, ale roštěnou si zatím nevybrali. Proto uvádíme top recepty, které budou svojí originalitou připomínat kuchařský styl Kluků v akci. Sami si tak můžete vybrat která bude ta nejlepší hovězí roštěná na houbách právě pro vás.
Zdroj: článek Roštěná na houbách
Ingredience: 100 ml sladké smetany, 2 plátky hovězí roštěné, 100 ml bílého vína, 2 lžíce nakládaného zeleného pepře, olej, hotová jíška
Postup: Steakové plátky z hovězí roštěné omyjeme, osušíme a po okrajích několikrát nařízneme. Potřeme olejem a necháme několik hodin odležet. Na rozpáleném oleji steaky opékáme z každé strany asi 3 minuty. Podle potřeby zmírníme plamen. Potom maso vyjmeme a teprve nyní osolíme. Výpek zalijeme vínem, vmícháme zelený pepř a povaříme. Podlijeme smetanou a podle potřeby zahustíme trochou hotové jíšky. Steak z roštěné podáváme s opečenými brambory politými pepřovou omáčkou a se zeleninovým salátem.
Zdroj: článek Hovězí roštěná
Ingredience: 500–600 g vysokého hovězího roštěnce, olivový olej, snítka tymiánu, čerstvě drcený zelený pepř, sůl, popřípadě do omáčky smetana a mouka na zahuštění
Postup: Maso lehce naklepeme, nepoužíváme však paličku na maso, stačí klouby ruky. Lehce potřeme snítkou tymiánu, olivovým olejem a ochutíme čerstvě nadrceným zeleným pepřem. Maso zatím nesolíme, to osolíme až těsně před podáváním. Maso dáme na rozpálený gril a grilujeme asi 4–6 minut z každé strany, zaleží na šířce steaku. Když je maso hotové, dáme ho odležet do alobalu, dáváme pozor, aby nám neunikla šťáva. Šťávu ze steaku přelijeme do malého kastrůlku a přidáme k ní máslo, osolíme a dle vlastní chuti můžeme popřípadě přidat také smetanu. Podáváme se zeleninovým salátem.
Zdroj: článek Hovězí roštěná
Ingredience: 3 cibule, 3 česneky, 3 snítky rozmarýnu, 3 lžíce rajského protlaku, 1 polévková lžíce másla, 300 ml hovězího vývaru, mletý pepř, špetka soli, 1 kg hovězí roštěné, 400 ml suchého červeného vína
Postup: Maso nakrájejte na větší kostky. Oloupanou cibuli nakrájejte na kolečka. Na másle postupně orestujte maso, orestované pak vyndejte děrovanou lžící na talíř. V hrnci, ve kterém jste restovali maso, nechte opéct cibuli, česnek a rozmarýn. Přidejte rajský protlak a ještě 5 minut restujte. Vložte zpět maso, podlijte vínem, vývarem, duste nepřikryté do změknutí masa. Tekutiny by se měly z poloviny zredukovat. Podávejte s bramborovou kaší.
Zdroj: článek Hovězí roštěná
Ingredience: 5 dkg slaniny, 4 ks hovězí roštěné, 3 stroužky česneku, 1 cibule, sůl, mletý pepř, olej nebo sádlo, voda nebo vývar
Postup: Roštěnky otřeme vlhkou utěrkou, odstraníme z nich tuk a blány. Na okraji třikrát nařízneme, tence naklepeme, osolíme a opepříme. Na rozehřátém oleji je po obou stranách rychle opečeme. Opečené roštěnky vyjmeme, vedle si v kastrolu rozpálíme slaninu se sádlem. Potom vmícháme část jemně utřeného česneku, vložíme roštěnky, dáme na ně zbytek utřeného česneku, podlijeme vývarem nebo horkou vodou a dusíme doměkka. Roštěnky můžeme připravit i v tlakovém hrnci. Opečené roštěnky podlijeme 2 dl vývaru nebo vody, uzavřeme a dusíme asi 35 minut. Roštěnky na česneku podáváme s vařeným bramborem nebo bramborovými knedlíky.
Zdroj: článek Hovězí roštěná
Ingredience: 1 kg hovězí roštěné, 2 cibule, 2 lžíce sušených hub, vývar, 1 lžíce hladké mouky, mletý pepř, kmín, tuk, sůl
Postup: Maso opláchneme, nakrájíme na plátky, nařízneme okraje, naklepeme paličkou, opepříme a osolíme. Do hrnce dáme tuk, na kterém roštěnky opečeme po obou stranách. Opečené maso vyjmeme a do tuku od opékání vložíme nadrobno nakrájenou cibuli, necháme ji zpěnit, přidáme kmín a zalijeme vlažnou vodou. Přidáme opečené maso, přikryjeme pokličkou a dusíme 1 hodinu doměkka, během dušení maso občas obracíme a podléváme vlažnou vodou. Houby, nasekané nadrobno, uvaříme v malém množství vody doměkka. Měkké maso vyjmeme a přendáme do čistého hrnce. Šťávu zaprášíme hladkou moukou, případně zředíme vlažnou vodou nebo vývarem a asi 30 minut povaříme. Hotovou omáčku přelijeme přes cedník na připravené maso, přidáme uvařené houby, dochutíme solí a pepřem a společně ještě krátce povaříme. Podáváme s knedlíkem nebo rýží.
Zdroj: článek Hovězí roštěná