Domovinou této pomalu rostoucí a celoročně zelené rostliny je západní, střední a jižní Evropa, severní Afrika, Malá Asie. Roste v keřovém patře smíšených lesů. V houštinách, křovinách, na skalnatých svazích, převážně na vápencích. Jedná se o vždyzelený, velmi hustý keř nebo nízký strom, nejvýše dorůstá do výšky 2 až 12 metrů (jen zřídka 15 m). Dožívá se věku kolem 500–600 let.
Buxus na bonsaj
Buxusy neboli zimostrázy (lidově také krušpánky) zná většina pěstitelů bonsají hlavně ze sféry venkovních bonsajových exponátů. Jsou to stálezelené keře nebo stromky s bohatým větvením a vstřícnými listy. V současnosti je známo asi 70–80 druhů, jejichž domovem jsou hlavně státy východní Asie, západní Indie nebo střední Ameriky. Pro naše středoevropské klimatické podmínky mají význam pouze dva druhy, a to Buxus microphylla (zimostráz malolistý) a Buxus sempervirens (zimostráz vždyzelený). Jejich pěstování jako bonsají je popsáno ve většině knih o venkovních bonsajích a nejsou s nimi v podstatě žádné problémy. Bez problému rostou i přezimovávají. A lze z nich vytvořit krásné miniatury.
Pokojový zimostráz (Buxus harlandii) je stálezelený, robustní, pomalu rostoucí keř s hustou korunou a velmi bohatými, kožovitými a lesklými lístky o velikosti jeden až dva centimetry. Má drobné, nenápadné zelené květy a zajímavou drsnou šedě hnědou kůru. Snáší větší množství slunečního svitu, nevyžaduje vydatnou zálivku a v zimě se může uchovávat jak v chladnějším prostředí, tak i na okně bytu. V této době jsou jeho přírůstky minimální, což má za následek to, že je rostlina při nástupu do vegetace více kompaktní. Zimostráz snáší velice dobře suchý vzduch, snad jenom přímý a dlouhodobý proud teplého vzduchu od radiátoru topení mu může částečně usušit listovou plochu. Vodu doplňujte až po částečném proschnutí substrátu a zásadně nepřelévejte nebo nenechávejte bonsaj trvale stát v podmisce s vodou. Stejně jako na vodu není buxus náročný ani na hnojení, postačí mu hnojivo na pokojové rostliny. Od jara do podzimu hnojte jednou za 3 až 4 týdny, v zimě pak podle způsobu přezimování 6 až 8 týdnů. Protože má pokojový zimostráz snahu intenzivně růst, vyvíjí se mu odpovídajícím způsobem i kořenová soustava. Jelikož má kořenů hodně, doporučuje se přesazování každé 2 roky a současně zakrácení kořenů asi o 1/3. Vhodným substrátem pro přesazování je třeba směs akadamy, rašeliny a písku v poměru 2 : 1 : 2, pokojový zimostráz ale snese bez problémů i běžnou zeminu pro bonsaje nebo pokojové rostliny. Na dno misky je dobré dát vždy trochu hrubšího štěrku jako drenáž, která při zálivce odvede přebytečnou vodu.
Zakracovat nově narostlé výhony můžete v podstatě kdykoliv, pouze v zimě se snažte rostlinu častým řezem nevysilovat. Několik měsíců ke konci starého a na začátku nového roku větévky tedy raději moc nezakracujte, protože by jim pak, podobně jako u ostatních pokojových rostlin, narostly dlouhé a slabé výhony s velkými listy, které byste na jaře z estetických důvodů stejně asi odstranili. V době vegetace pak zakracu
Ve svém příspěvku KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, mám kalu pár let, pěkně hustá a pravidelně mi kvetla, ale musela jsem se z rodinného domku přestěhovat do bytu a problémy začali. Listy kaly stále žloutnou. Rozsadila jsem jí do tří květináčů a všude mi listou žloutnou! Co dělám za chybu, v čem je problém? Co jí chybí? Nerada bych o ní přišla! Poraďte prosím. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.
Buxus patří do podříše vyšších rostlin, konkrétně mezi ty krytosemenné, což znamená, že vajíčka této rostliny jsou ukryta v pestíku, na rozdíl od nahosemenných, kdy leží volně na listech. Náleží do řádu zimostrázotvarých, konkrétně do čeledi zimostrázovitých. V Česku je nejoblíbenější zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), přičemž se využívá jako obruba cest, živý plot či ozdoba vchodu.
Lze jej velmi snadno tvarovat do nejrůznějších podob. Má drobné kožovité listy, které jsou na vrchní straně lesklé a tmavozelené, na rubu pak žlutozelené. Buxus kvete v březnu až dubnu, jeho plody (třírohé tobolky) dozrávají na podzim. Této okrasné dřevině se daří v každé nepříliš těžké nebo suché půdě, na slunci i ve stínu. Zimostráz neboli buxus je tedy vděčná, nenáročná rostlina, která roste poměrně dobře kdekoli bez nároků na půdní podmínky. Nejlépe však roste na vápenitých a hlinitých půdách. Pokud jej budete pěstovat v písčité půdě, je dobré pravidelně zapracovávat vyzrálý zahradní kompost. Půda by měla být dostatečně propustná a vlhká, nikoli však přemokřená. Buxusy hůře snášejí stanoviště na plném slunci, například u jižních stěn domů nebo zdí, což vede často k popálení a žloutnutí listů. Dokonce snáší bez újmy na svém vzhledu i znečistěné ovzduší, poškozuje ho pouze psí moč. U nás tvoří zimostráz výhradně keře, roste pomalu, a tak se dobře hodí do živých plotů, nízkých plůtků nebo jako obruba záhonů či chodníků a cest.
Nejčastěji se buxusy pěstují jako solitéry v zahradách a parcích, jelikož se mohou různě tvarovat. Jakékoliv (i radikální) řezy dobře snášejí. Optimální dobou pro tvarování a řezání zimostrázů je léto.
Ve svém příspěvku JAK PĚSTOVAT VĚNCOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Sacherová.
proč mi na desetiletém věncovci žloutnou listy. Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Zdravím všechny pěstitele Věncovce.Věncovec není náročný na pěstování,ale jako každá rostlina chce určitá pravidla.Nepřelévat při zalévání,žloutnou listy,málo zálivky,žloutnou listy.Zalévat přiměřeně,ale je možno i do podmisky,pokud kvete,neotáčet a pokud jej musíte na nezbytně nutnou dobu přemístit,vrátit do původní polohy.Na jaro třeba ven do polostínu,na zimu do místnosti s normální teplotou.Je dobré ho jednou za čas osprchovat,pokud se zdá být přerostlý,seříznout a řízky zasadit na množení.Odměnou za celoroční péči se vám odvděčí bohatým kvetením a příjemnou vůní po celé léto.
Chemická ochrana je nejúčinnější. Jediný možný způsob, jak čelit této invazi a jak ochránit rostliny, je pomocí insekticidů. Nejvhodnější je použití speciálních insekticidů proti žravým škůdcům. S jeho výběrem vám poradí odborníci v každém zahradním centru. Účinné jsou přípravky s obsahem látky thiacloprid.
Důležité je začít s bojem proti zavíječi zimostrázovému co nejdříve, protože housenky jsou abnormálně rychlé a napadený zimostráz je pak těžší zachránit.
Velmi účinným a oblíbeným přípravkem, který zlikviduje housenky zavíječe je biologický postřik Lepinox Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis. Přípravek má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata. Ideální je aplikovat postřik ihned při prvním výskytu housenek zavíječe, proto určitě není od věci vyrazit na zahradu a zkontrolovat buxusy, jestli obzvlášť v jejich vnitřních částech nenajdete housenky. Prohlídka musí být opravdu důkladná – housenky se dobře maskují a zezačátku jsou schované hlavně uvnitř keře.
Ve svém příspěvku JAK PREZIMOVAT NA BUXUSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Zajímá mám. se o buxusy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mácha.
Výtečně funguje Bacilus thuringiensis čili Lepinox. První generace je na jaře. postřik je potřeba udělat proudem. aby se bakterie dostaly i dovnitř keře. Druhá generace je v srpnu až v září. Stříkáme raději dřív, aby se bakterie na mrtvých housenkách namnožily a zasáhly i později vylíhlé housenky.
Pro účinnou ochranu proti škůdcům na Buxusu je klíčové načasování. Postřik by se měl provádět v době, kdy se housenky aktivně živí, obvykle při teplotách alespoň 15 °C. V případě zavíječe zimostrázového a dalších housenek rostliny pravidelně kontrolujte od poloviny března do října a postřik provádějte, jakmile uvidíte známky poškození nebo housenek. Pro dosažení optimálních výsledků opakujte ošetření každé dva až tři týdny mezi březnem a říjnem.
Zavíječ zimostrázový
Postřikujte, když jsou housenky malé, ideálně v polovině května, začátkem července a srpna a ještě v září.
Mera zimostrázová
Postřikujte zahradnickým olejem nebo insekticidní mýdlem začátkem května, kdy dochází k novému růstu.
Systémový insekticid
Systémový insekticid je nejspolehlivější forma ochrany buxusu proti všem škůdcům. Po aplikaci postřiku rostlina do sebe absorbuje jed, který si v sobě zachová po dobu až 3 týdnů. Po tuto dobu je pro všechny škůdce jedovatá. Systémové insekticidy se dají koupit v hobby marketu a nebo online na internetu.
Pravidelně sledujte své Buxusy, zda nevykazují známky škůdců, a v případě potřeby ošetření opakujte.
Ve svém příspěvku ZALÉVÁNÍ BRAMBOŘÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Ahoj, nejspíš se mi podařilo brambořík ulít, půda je vlhká, listy žloutnou, dá se ještě nějak zachránit? nejsem asi moc velký pěstitel květin, ale ráda bych mu pomohla, prosím o radu Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.
Také pěstuji brambořík poprve, dostala jsem ho na jaře. Po odkvětu jsem přesadila do většího květináče a dala na balkon na plné slunce. Zalévala jsem do korýtka (pod ruhlík) a dávala tam dost hodně vody. On si sám zal co chtěl a najednou mi narostla hlava listů jako hlávka zelí. Přihnojovala jsem na pokojové květiny hnojivem lx za týden a najednou jsem měla plno květů i třicet najednou a stále rostla poupata. Nemohla jsem se na tu krásu a zázrak vynadívat. Teď jsem ho přemístila domů ale nelíbí se mu to a já nevím co s tím. Snad tu najdu nějakou radu, jak ho přezimovat. Vlasta
Dracény pěstujeme podle konkrétního druhu na světle či v polostínu, vždy však bez přímého slunečního záření a bez průvanu. Těmto rostlinám nejlépe vyhovuje rozptýlené světlo, v létě mohou stát venku na chráněném místě (pozor na velký vítr, který by mohl rostlinu polámat). Dracénám obvykle vyhovuje normální pokojová teplota kolem 20 °C (maximálně však 25 °C). V zimě by neměla teplota poklesnout pod 15 °C. V té době snáší i mírné slunce. Dracény by nikdy neměly stát v průvanu, který jim hodně vadí a hlavně urychluje žloutnutí a opadávání spodních listů. Ale jestli listy žloutnou pomalu a postupně, nebojte se, u dracén je normální, že spodní listy postupně pomalu žloutnou tím, jak stárnou. Listy vydrží na rostlině totiž jen asi 2 roky a pak odumírají a odspoda rostliny odpadávají. Právě díky tomu dracény získávají svůj typický vzhled holého kmenu s bohatou listovou korunou.
Od března do září přihnojujte dracény jednou za 14 dní speciálními tekutými hnojivy pro pokojové rostliny, které neobsahují vápno. Protože dračince rostou pomalu, přesazují se podle potřeby. Mladé rostlinky přesazujte každý rok, starší rostliny pak každé 2 až 3 roky. Vhodná je výsadba do širokých nízkých květináčů. Pěstební substrát by měl obsahovat 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl kompostové zeminy a 1 díl písku. Do zeminy je dobré přidat trochu dřevěného uhlí a antuky. Pokud se rostlině celkově nedaří a špatně roste (zejména na jaře), pak za to nejspíš může nedostatek živin. Vyhněte se raději pěstování v plastovém květináči, protože tak často dochází k přemokření rostlin, což se projevuje ztmavnutím kořenů a svěšením listů. Některé druhy dracén se dají dobře pěstovat i hydroponicky, tedy pouze ve vodě bez zeminy.
Anturii zalévejte až ve chvíli, kdy vrchní vrstva substrátu částečně proschne, nikdy ne podle pevného rozvrhu. Pravidelnost bez kontroly půdy je nejčastější příčinou problémů.
V praxi to znamená zálivku přibližně jednou za 7–10 dní v létě a jednou za 10–14 dní v zimě, vždy však záleží na teplotě, vlhkosti a typu substrátu. Přelití je pro anturii výrazně nebezpečnější než krátkodobé sucho.
Proč anturii hnědnou okraje listů?
Hnědé okraje listů anturie jsou nejčastěji důsledkem suchého vzduchu nebo tvrdé vody. Tento problém se objevuje postupně a bývá dlouhodobý.
Typické je prostředí s ústředním topením, nízkou vlhkostí a zaléváním studenou vodou z kohoutku. Pomáhá rosení, použití dešťové nebo odstáté vody a omezení hnojení, které zvyšuje koncentraci solí v substrátu.
Co znamená, když anturii žloutnou spodní listy?
Žloutnutí spodních listů je často přirozený proces stárnutí, ale může signalizovat i přelití nebo špatný substrát. Rozhodující je množství a rychlost změny.
Pokud žloutne jeden starší list za několik měsíců, není to problém. Pokud žloutnou listy hromadně a substrát je trvale mokrý, je nutné upravit zálivku a zkontrolovat kořeny.
Proč anturie nekvete ani po roce pěstování?
Dlouhodobé nekvetení anturie souvisí nejčastěji s nedostatkem nepřímého světla nebo se stavem kořenů. Rostlina může růst, ale nekvést.
Anturie potřebuje jasné rozptýlené světlo, nikoli polostín v hloubce místnosti. Dalším častým důvodem je příliš velký květináč, kdy rostlina investuje energii do kořenů místo květů.
Mohu anturii přesadit hned po koupi?
Okamžité přesazení po koupi se u anturie nedoporučuje, pokud není substrát zjevně nevhodný nebo zapáchající. Rostlina potřebuje čas na adaptaci.
Ideální je počkat alespoň 6–8 týdnů, než se anturie přizpůsobí novému prostředí. Přesazení v období adaptačního stresu často vede k opadu listů a dlouhodobé stagnaci.
Je anturie vhodná do ložnice nebo dětského pokoje?
Anturie není ideální volbou do dětského pokoje, protože je jedovatá a při požití nebo kontaktu může způsobit podráždění.
V ložnici může být umístěna pouze mimo dosah dětí a zvířat. Při manipulaci s rostlinou je vhodné používat rukavice a zabránit kontaktu mízy s pokožkou.
Jak poznám, že anturie trpí přelitím?
Přelití se u anturie projevuje žloutnutím listů, měkkými stonky a zatuchlým substrátem. Kořeny bývají tmavé a měkké.
Pokud je půda dlouhodobě mokrá a květináč nemá drenáž, je riziko velmi vysoké. Řešením je omezení zálivky, kontrola kořenů a případná výměna substrátu za vzdušnější.
Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovník ostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.
Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.
Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?
Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovník ostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.
Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.
Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?
Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.
Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.
Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?
Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.
Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.
Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?
Vlnovník ostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.
Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.
Co způsobuje červy v ostružinách?
Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.
Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni. Prevencí je především postřik před květem a pravidelné od
Ve svém příspěvku MUŠKÁT STOJATÝ ŽLUTÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína.
Dobrý den,
prosím o radu, koupila jsem krásně rostlé stojaté muškáty a nechala si je dovézt autem od dcery, která je bohužel nechala v těch velkých vedrech celý den v autě. Chudinky jsem je hned přesadila do korýtek, ale spodní listy se kroutí a žloutnou. docela hodně listů. Bojím se, že se nevzpamatují, každý den odtrhnu další žluté a nevím co mám udělat pro jejich záchranu.
Děkuji za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Je prokázáno, že zelenec zbavuje vzduch v místnosti toxických látek a některých choroboplodných zárodků. Jeho pěstování je jednoduché. V létě snese teplotu 20 až 25 °C, v zimě nejlépe 10 až 15 °C, teplota by ale neměla klesnout pod 7 °C. Rostlina dobře snáší slunné i stinné stanoviště, kultivary s pruhovanými listy se ale nejlépe vybarví na slunci. V létě je možné i umístění na venkovní stanoviště. V době vegetace musí být zálivka hojná, vyhnout byste se však měli přemokření substrátu. V zimě zálivku mírně omezte. Je-li to možné, používejte k zálivce měkkou (dešťovou) vodu. V létě prospěje vzdušná vlhkost okolo 70 %, při vyšších hodnotách se mohou objevit zahnědlé špičky listů. V zimě (při snížení teploty) je vhodné snížit i vzdušnou vlhkost. Přesazování je vhodné na jaře (ale v podstatě je možné kdykoliv) do směsi pařeništní zeminy, rašeliny, drnovky a písku, smíchané v poměru 2:1:1:1, pH by mělo být v rozmezí 6-7,5. Starší rostliny obvykle postačí přesadit 1x za dva roky, mladší třeba přesazovat i 2x ročně. Zahnědlé konce listů se objevují při pěstování v příliš suchém nebo příliš vlhkém vzduchu, nebo při nadměrné zálivce, nebo při podvýživě (pak je třeba přesadit nebo přihnojit). Pokud v zimě listy blednou, žloutnou, poklesávají či opadávají, bývá příčinou vysoká teplota nebo nedostatek světla. Jestliže se během zimního období objeví na listech hnědé proužky, pak je obvykle příčinou mnoho vody při pěstování v chladném prostoru (takže je třeba zalévat méně). Jsou-li listy v době vegetace hnědě puntíkované, žloutnou či opadávají, pak jde zřejmě o příliš suchý substrát.
V mladém věku postupuje růst oleandru tak rychle, že nádobu za rok zcela prokoření. Pokud okrasný keř nepřesadíme do větší nádoby s čerstvou zeminou, ovlivní výsledný tlak kořenů listovou zásobu. Ty žloutnou a opadávají, i když jsou pravidelně zalévány a hnojeny. Pokud ze spodního otvoru vyrůstají oddenky a protlačují se substrátem, přesaďte oleandr takto:
Nejlepší čas pro přesazení oleandru je brzy na jaře, těsně před vyjasněním.
Nová nádoba má průměr větší o 5 až 10 cm.
Naplňte nádobu do jedné třetiny směsí zeminy pro pokojové rostliny, hlíny a písku.
Výhonky svažte provázkem a rostlinu vytáhněte z květináče.
Odstraňte všechny žluté listy.
Původní zeminu vytřepejte nebo setřeste.
Zastřihněte měkké kořeny.
Pokud chcete znovu použít starý květináč, můžete kořeny zkrátit o 2-3 cm. Oleandr zasaďte tak, aby byla zachována předchozí hloubka. Vydatně zalijte. Aby se stresovaný keř rychle zotavil, nechte ho 8 až 10 dní na chráněném, částečně zastíněném místě.
Proč listy žloutnou a opadávají? Málokdo to ví, ale když okraj listů zežloutne nebo zhnědne, je to známka toho, že vaše rostliny v květináčích mají problém se zaléváním. Nejčastějším problémem je přebytek vody. Dalším důvodem žloutnutí, vždy spojeným s problémem zavlažování, je příznak nedostatku dusíku.
Nedostatečná zálivka může způsobit žluté listy na oleandru. Příčinou žloutnutí keřů oleandrů může být právě nesprávná zálivka, ať už příliš velká, nebo příliš malá. Ačkoli jsou oleandry vysoce odolné vůči suchu, prospívá jim pravidelné zavlažování. Příliš mnoho vody však může rostlinu poškodit a může být příčinou vzniku žlutých listů na oleandru.
Jak zacházet s přelitým oleandrem, který ztrácí listy? Pokud se příznaky objevily nedávno, stačí omezit zálivku a po každém zalití vyprázdnit spodní misku. Pokud naopak již mnoho listů opadlo, musíte ho vyjmout z květináče, odstranit co nejvíce zeminy a odříznout poškozené a nahnilé kořeny.
Pokud je příčinou nedostatečné zalévání, rostlina by se měla po dostatečné zálivce brzy zotavit. V létě v horkém počasí vydatně zalévejte, zvláště pokud je pěstujete v květináči.
Nedostatek slunce může za to, že listy oleandru jsou malé a nerostou. Pokud oleandr umístíme do rohu, kde na něj velkou část dne nesvítí přímé slunce, rostlina může trpět a nakonec uhyne. To může být další důvod, proč listy oleandru žloutnou a opadávají. V takovém případě oleandr okamžitě se přesuňte.
Jako středomořská rostlina oleandr miluje slunce a nemá zimní odolnost. Díky tomu může opulentně kvetoucí keř dělat parádu na balkoně a terase od jara do podzimu. Pokud mu přidělená lokalita nevyhovuje, rostlina zareaguje žlutými listy, které dříve či později opadnou. Vzhledem k tomu, že rostlina je citlivá na mráz je závislá na pěstování v nádobě, díky tomu můžete v případě pochybností umístění snadno optimalizovat. Po splnění následujících podmínek se projevy poškození rychle obnoví:
Přesuňte oleandr na slunné a teplé místo.
Doporučuje se ochrana proti větru a dešti.
Umístění na jižní straně domu.
Po rychlém přesunutí oleandru na exponované místo by se spálil a vytvořily by se žlutě skvrnité listy. Jako jistý znak této příčiny je, že se žluté skvrny dále nešíří. Rostlinu je třeba na přesun aklimatizovat na polostinném stanovišti po dobu 1 až 2 týdnů. To pomůže zabránit poškození listů oleandru. Postižené listy by se neměly odstraňovat, protože zbývající zelená tkáň se nadále účastní životně důležité fotosyntézy.
Ve svém příspěvku NEMOC HRUŠNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Jakoubková.
Krásná mladá hrušeň má jíž plody a už 2 rok opadávají listy jsou na nich tečky a žloutnou vždy tuto dobu červenec, potřebuji poradit jak a čím stříkat.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František.
Houba, která má dva hostitele, podrobnosti viz Wikipedie nebo Google, léčba vykácet okrasné jehličiny, zejména chvojku, jalovec a i jiné v okruhu nejméně čtvrt kilometru, nebo tu hrušku.
Je to jedna z otázek, na kterou se pěstitelé nejvíce ptají. „Mám oleandr a listy zežloutly a začaly opadávat. Co se stalo? Bez prohlédnutí listů není vždy možné dát správnou odpověď, ale pokud je to na jaře, tak není důvod k panice, je to obvyklé. Právě jaro je klíčem k tomu, proč listy oleandru žloutnou a opadávají.
Pokud nejsou na rostlině škůdci, pak je důvod žloutnutí a opadávání listů oleandru jednoduchý: oleandr je trvalka, a když začne růst a produkovat nové květy, rozhodne se některé z nich shodit. Staré listy, zejména ty na spodních větvích. Je to způsob, jak se obnovit, připravit se na růst a zbavit se tkáně, kterou již rostlina nepotřebuje pro fotosyntézu.
Než však dojdete k tomuto závěru, je důležité zjistit, zdali není s rostlinou něco v nepořádku. Možná má nějakou chorobu způsobenou plísněmi, nebo mu nesvědčí změna teplot. Postarat se musíte i o zálivku oleandru. Pokud velká část listů žloutne, může to být způsobeno nadbytkem nebo nedostatkem vody.
Ve svém příspěvku ORCHIDEJ DENDROBIUM PĚSTOVÁNÍ ZALÉVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
jak čato zalévat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tovarová Marie.
Mám orchidej Dendrobium Nobile. Zalívám ji za 10 dní, žloutnou ji listy. Pokud ne, kořínky zasychaji. Umístěná je za balkonovými skleněnými dveřmi. Děkuji za odpověď.
Zakrslé, žloutnoucí a kroutící se listy hortenzie mohou naznačovat škůdce hortenzie, jako jsou svilušky a spáleniny od slunce. Vždy se musíte pozorně podívat na rostliny, abyste zjistili příčinu. Pokud je obtížné určit příčinu onemocnění, odřízněte kus výhonku a odneste jej do zahradnictví. Zkušený prodejce bude s největší pravděpodobností schopen určit důvod a doporučit správnou nápravu.
Hnědé skvrny na listech
Hnědé, mozaikovité skvrny na listech mohou naznačovat přítomnost škůdce. V tomto případě jde o roztoče sviluška chmelová. Listy napadené těmito sviluškami budou pokryty jemnými pavučinami. Pokud jsou navíc okousané čepele listů, může to být známka krmení lalokonsce. V takové situaci rostlině odstraňte všechny nemocné listy nebo celé výhony a aplikujte insekticidní postřik např. Nissorun 10 WP.
Listy žloutnou a opadávají
Tento příznak může být následkem spálení sluncem. Vyplatí se chránit rostlinu před intenzivním slunečním zářením.
Listy blednou a poté žloutnou
To je známka chlorózy, onemocnění způsobené nesprávným substrátem. Půdu okyselíme kyselou rašelinou, zamulčujeme borovou kůrou a zalijeme hnojivem určeným pro hortenzie.
Listy s kulatými hnědými nebo černými skvrnami
Hnědé skvrny na květech a listech hortenzie mohou být příznakem infekce houbovým onemocněním, tedy skvrnitostí listů. Rostlina napadená patogenem vyžaduje postřik fungicidem.
Uschlé listy
S největší pravděpodobností je půda příliš suchá. Musíte ji vydatně zalévat a kontrolovat, zda se stav rostlin zlepšuje.
Červené listy
Červené listy hortenzie mohou být známkou přílišného slunce a / nebo hnojiva. Rostlina, která je vysazena na příliš slunném místě, musí být zakryta.
Listy klívie žloutnou z různých důvodů, nejčastěji kvůli nadměrné zálivce, která může vést k hnilobě kořenů, nebo kvůli přílišnému přímému slunci. Mezi další příčiny patří nedostatek živin, přirozené odumírání starších listů, nedostatek světla a absence potřebné zimní doby odpočinku pro kvetení a občas i plísňové infekce nebo škůdci, jako je vlnatka.
Časté příčiny žloutnutí listů
Přemokření
Toto je velmi častá příčina žloutnutí, zejména u mladších listů, a může vést k hnilobě kořenů.
Řešení: Klívii zalévejte pouze tehdy, když je půda na dotek suchá.
Příliš mnoho slunce
Intenzivní přímé sluneční světlo může listy spálit, způsobit jejich žloutnutí nebo spálení.
Řešení: Umístěte klívii na místo s filtrovaným stínem a vyhněte se přímému polednímu a odpolednímu slunci.
Nedostatek živin
Nedostatek živin může způsobit žloutnutí listů.
Řešení: Během vegetačního období (duben až září) klívii každé dva týdny přihnojujte zředěným univerzálním hnojivem.
Normální stárnutí
Je normální, že nejstarší listy na spodní straně rostliny s růstem žloutnou a odumírají.
Řešení: Tyto staré, žloutnoucí listy odstraňte odtržením.
Nedostatek období vegetačního klidu
Pro podporu kvetení klívie potřebují v zimě chladné a suché období odpočinku.
Řešení: Omezte zálivku a od pozdního podzimu do začátku zimy ji po dobu 6-8 týdnů umístěte na chladném místě (kolem 5-10 °C) .
Špatná drenáž
Špatně propustná půda může zadržovat příliš mnoho vlhkosti, což vede k hnilobě kořenů a žloutnutí.
Řešení: Zajistěte, aby váš květináč měl dobré drenážní otvory, a použijte substrát, který dobře odvádí vodu nechává prostupovat kyslík.
Méně časté příčiny
Houbové infekce: Ty mohou způsobit skvrny se žlutým zbarvením listů.
Škůdci: Vlnatky se mohou živit listy a způsobovat žloutnutí.
Co dělat
Zkontrolujte vlhkost půdy: Prohmatejte půdu, zda je suchá.
Posouzení vystavení světlu: Ujistěte se, že rostlina není vystavena ostrému přímému slunečnímu záření.
Prozkoumejte škůdce: Hledejte vlnatky nebo jiné známky hmyzí aktivity, například pavučinky od svilušek.
Přehodnoťte hnojení a zalévání: Upravte hnojení a zalévání.
Zkontrolujte odvodnění: Ujistěte se, že květináč má drenážní otvory, aby se zabránilo přemokření.
Žloutnutí listů hokaida – rozšířené vysvětlení z praxe
Žloutnutí listů hokaida je častý problém zejména u rostlin s vysokým počtem plodů. Ve většině případů nejde o nemoc, ale o signál, že rostlina je přetížená.
Nejčastější příčiny:
nedostatek dusíku v rané fázi
nedostatek draslíku při nasazování plodů
přemokření půdy
stres z chladu
Starší listy přirozeně žloutnou a odumírají. Problém je, pokud žloutnou mladé listy u vrcholů – to už signalizuje výživový nebo vodní problém.
Rychlá diagnostika anturie: najděte problém za 30 sekund
Než se pustíte do jakýchkoli zásahů, je klíčové si u anturie ujasnit, co se vlastně děje. Anturie reaguje se zpožděním, takže současný stav je často důsledkem péče před několika týdny.
Podle nejčastějších příznaků se můžete rychle zorientovat:
Hnědnou okraje listů – problém s vodou, vzdušnou vlhkostí nebo solí v substrátu.
Žloutnou spodní listy – přirozený proces nebo přelití.
Žloutnou horní listy – nedostatek světla nebo živin.
Objevují se hnědé či černé fleky – choroby, bakterie nebo studená voda.
Anturie dlouhodobě nekvete – světlo, kořeny nebo adaptace.
Teprve po této základní orientaci má smysl číst další části článku a zasahovat cíleně.