BUXUSY ŽLOUTNOU je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Domovinou této pomalu rostoucí a celoročně zelené rostliny je západní, střední a jižní Evropa, severní Afrika, Malá Asie. Roste v keřovém patře smíšených lesů. V houštinách, křovinách, na skalnatých svazích, převážně na vápencích. Jedná se o vždyzelený, velmi hustý keř nebo nízký strom, nejvýše dorůstá do výšky 2 až 12 metrů (jen zřídka 15 m). Dožívá se věku kolem 500–600 let.
Buxus na bonsaj
Buxusy neboli zimostrázy (lidově také krušpánky) zná většina pěstitelů bonsají hlavně ze sféry venkovních bonsajových exponátů. Jsou to stálezelené keře nebo stromky s bohatým větvením a vstřícnými listy. V současnosti je známo asi 70–80 druhů, jejichž domovem jsou hlavně státy východní Asie, západní Indie nebo střední Ameriky. Pro naše středoevropské klimatické podmínky mají význam pouze dva druhy, a to Buxus microphylla (zimostráz malolistý) a Buxus sempervirens (zimostráz vždyzelený). Jejich pěstování jako bonsají je popsáno ve většině knih o venkovních bonsajích a nejsou s nimi v podstatě žádné problémy. Bez problému rostou i přezimovávají. A lze z nich vytvořit krásné miniatury.
Pokojový zimostráz (Buxus harlandii) je stálezelený, robustní, pomalu rostoucí keř s hustou korunou a velmi bohatými, kožovitými a lesklými lístky o velikosti jeden až dva centimetry. Má drobné, nenápadné zelené květy a zajímavou drsnou šedě hnědou kůru. Snáší větší množství slunečního svitu, nevyžaduje vydatnou zálivku a v zimě se může uchovávat jak v chladnějším prostředí, tak i na okně bytu. V této době jsou jeho přírůstky minimální, což má za následek to, že je rostlina při nástupu do vegetace více kompaktní. Zimostráz snáší velice dobře suchý vzduch, snad jenom přímý a dlouhodobý proud teplého vzduchu od radiátoru topení mu může částečně usušit listovou plochu. Vodu doplňujte až po částečném proschnutí substrátu a zásadně nepřelévejte nebo nenechávejte bonsaj trvale stát v podmisce s vodou. Stejně jako na vodu není buxus náročný ani na hnojení, postačí mu hnojivo na pokojové rostliny. Od jara do podzimu hnojte jednou za 3 až 4 týdny, v zimě pak podle způsobu přezimování 6 až 8 týdnů. Protože má pokojový zimostráz snahu intenzivně růst, vyvíjí se mu odpovídajícím způsobem i kořenová soustava. Jelikož má kořenů hodně, doporučuje se přesazování každé 2 roky a současně zakrácení kořenů asi o 1/3. Vhodným substrátem pro přesazování je třeba směs akadamy, rašeliny a písku v poměru 2 : 1 : 2, pokojový zimostráz ale snese bez problémů i běžnou zeminu pro bonsaje nebo pokojové rostliny. Na dno misky je dobré dát vždy trochu hrubšího štěrku jako drenáž, která při zálivce odvede přebytečnou vodu.
Zakracovat nově narostlé výhony můžete v podstatě kdykoliv, pouze v zimě se snažte rostlinu častým řezem nevysilovat. Několik měsíců ke konci starého a na začátku nového roku větévky tedy raději moc nezakracujte, protože by jim pak, podobně jako u ostatních pokojových rostlin, narostly dlouhé a slabé výhony s velkými listy, které byste na jaře z estetických důvodů stejně asi odstranili. V době vegetace pak zakracu
Buxus patří do podříše vyšších rostlin, konkrétně mezi ty krytosemenné, což znamená, že vajíčka této rostliny jsou ukryta v pestíku, na rozdíl od nahosemenných, kdy leží volně na listech. Náleží do řádu zimostrázotvarých, konkrétně do čeledi zimostrázovitých. V Česku je nejoblíbenější zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), přičemž se využívá jako obruba cest, živý plot či ozdoba vchodu.
Lze jej velmi snadno tvarovat do nejrůznějších podob. Má drobné kožovité listy, které jsou na vrchní straně lesklé a tmavozelené, na rubu pak žlutozelené. Buxus kvete v březnu až dubnu, jeho plody (třírohé tobolky) dozrávají na podzim. Této okrasné dřevině se daří v každé nepříliš těžké nebo suché půdě, na slunci i ve stínu. Zimostráz neboli buxus je tedy vděčná, nenáročná rostlina, která roste poměrně dobře kdekoli bez nároků na půdní podmínky. Nejlépe však roste na vápenitých a hlinitých půdách. Pokud jej budete pěstovat v písčité půdě, je dobré pravidelně zapracovávat vyzrálý zahradní kompost. Půda by měla být dostatečně propustná a vlhká, nikoli však přemokřená. Buxusy hůře snášejí stanoviště na plném slunci, například u jižních stěn domů nebo zdí, což vede často k popálení a žloutnutí listů. Dokonce snáší bez újmy na svém vzhledu i znečistěné ovzduší, poškozuje ho pouze psí moč. U nás tvoří zimostráz výhradně keře, roste pomalu, a tak se dobře hodí do živých plotů, nízkých plůtků nebo jako obruba záhonů či chodníků a cest.
Nejčastěji se buxusy pěstují jako solitéry v zahradách a parcích, jelikož se mohou různě tvarovat. Jakékoliv (i radikální) řezy dobře snášejí. Optimální dobou pro tvarování a řezání zimostrázů je léto.
Ve svém příspěvku KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, mám kalu pár let, pěkně hustá a pravidelně mi kvetla, ale musela jsem se z rodinného domku přestěhovat do bytu a problémy začali. Listy kaly stále žloutnou. Rozsadila jsem jí do tří květináčů a všude mi listou žloutnou! Co dělám za chybu, v čem je problém? Co jí chybí? Nerada bych o ní přišla! Poraďte prosím. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.
Chemická ochrana je nejúčinnější. Jediný možný způsob, jak čelit této invazi a jak ochránit rostliny, je pomocí insekticidů. Nejvhodnější je použití speciálních insekticidů proti žravým škůdcům. S jeho výběrem vám poradí odborníci v každém zahradním centru. Účinné jsou přípravky s obsahem látky thiacloprid.
Důležité je začít s bojem proti zavíječi zimostrázovému co nejdříve, protože housenky jsou abnormálně rychlé a napadený zimostráz je pak těžší zachránit.
Velmi účinným a oblíbeným přípravkem, který zlikviduje housenky zavíječe je biologický postřik Lepinox Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis. Přípravek má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata. Ideální je aplikovat postřik ihned při prvním výskytu housenek zavíječe, proto určitě není od věci vyrazit na zahradu a zkontrolovat buxusy, jestli obzvlášť v jejich vnitřních částech nenajdete housenky. Prohlídka musí být opravdu důkladná – housenky se dobře maskují a zezačátku jsou schované hlavně uvnitř keře.
Ve svém příspěvku JAK PĚSTOVAT VĚNCOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Sacherová.
proč mi na desetiletém věncovci žloutnou listy. Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Zdravím všechny pěstitele Věncovce.Věncovec není náročný na pěstování,ale jako každá rostlina chce určitá pravidla.Nepřelévat při zalévání,žloutnou listy,málo zálivky,žloutnou listy.Zalévat přiměřeně,ale je možno i do podmisky,pokud kvete,neotáčet a pokud jej musíte na nezbytně nutnou dobu přemístit,vrátit do původní polohy.Na jaro třeba ven do polostínu,na zimu do místnosti s normální teplotou.Je dobré ho jednou za čas osprchovat,pokud se zdá být přerostlý,seříznout a řízky zasadit na množení.Odměnou za celoroční péči se vám odvděčí bohatým kvetením a příjemnou vůní po celé léto.
Pro účinnou ochranu proti škůdcům na Buxusu je klíčové načasování. Postřik by se měl provádět v době, kdy se housenky aktivně živí, obvykle při teplotách alespoň 15 °C. V případě zavíječe zimostrázového a dalších housenek rostliny pravidelně kontrolujte od poloviny března do října a postřik provádějte, jakmile uvidíte známky poškození nebo housenek. Pro dosažení optimálních výsledků opakujte ošetření každé dva až tři týdny mezi březnem a říjnem.
Zavíječ zimostrázový
Postřikujte, když jsou housenky malé, ideálně v polovině května, začátkem července a srpna a ještě v září.
Mera zimostrázová
Postřikujte zahradnickým olejem nebo insekticidní mýdlem začátkem května, kdy dochází k novému růstu.
Systémový insekticid
Systémový insekticid je nejspolehlivější forma ochrany buxusu proti všem škůdcům. Po aplikaci postřiku rostlina do sebe absorbuje jed, který si v sobě zachová po dobu až 3 týdnů. Po tuto dobu je pro všechny škůdce jedovatá. Systémové insekticidy se dají koupit v hobby marketu a nebo online na internetu.
Pravidelně sledujte své Buxusy, zda nevykazují známky škůdců, a v případě potřeby ošetření opakujte.
Ve svém příspěvku ZALÉVÁNÍ BRAMBOŘÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Ahoj, nejspíš se mi podařilo brambořík ulít, půda je vlhká, listy žloutnou, dá se ještě nějak zachránit? nejsem asi moc velký pěstitel květin, ale ráda bych mu pomohla, prosím o radu Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.
Také pěstuji brambořík poprve, dostala jsem ho na jaře. Po odkvětu jsem přesadila do většího květináče a dala na balkon na plné slunce. Zalévala jsem do korýtka (pod ruhlík) a dávala tam dost hodně vody. On si sám zal co chtěl a najednou mi narostla hlava listů jako hlávka zelí. Přihnojovala jsem na pokojové květiny hnojivem lx za týden a najednou jsem měla plno květů i třicet najednou a stále rostla poupata. Nemohla jsem se na tu krásu a zázrak vynadívat. Teď jsem ho přemístila domů ale nelíbí se mu to a já nevím co s tím. Snad tu najdu nějakou radu, jak ho přezimovat. Vlasta
Žloutnutí listů dýně hokkaido může být způsobeno několika faktory, včetně nedostatku živin (zejména dusíku), nesprávné zálivky (přemokření nebo nedostatečné zalévání), problémů se škůdci nebo chorobami nebo stresu z prostředí, jako je nadměrné sluneční záření. Je také možné, že starší listy přirozeně žloutnou jako součást životního cyklu rostliny.
Nedostatek živin
Nedostatek dusíku
Dusík je klíčový pro produkci chlorofylu a jeho nedostatek může způsobit žloutnutí listů.
Další nedostatky živin
Nedostatek fosforu a draslíku může také vést k žloutnutí a zpomalení růstu.
Problémy se zálivkou
Přemokření
Příliš mnoho vody může udusit kořeny a zabránit jim vstřebávat živiny, což vede k jejich žloutnutí.
Nedostatek vody
Nedostatek vody může způsobit vysychání rostliny, což má za následek žloutnutí listů, zejména na okrajích.
Stres z prostředí
Sluneční světlo: Příliš mnoho nebo příliš málo slunečního světla může způsobit stres a žloutnutí.
Teplota: Extrémní teploty mohou také ovlivnit listy.
Škůdci a choroby: Zkontrolujte své rostliny, zda nevykazují známky škůdců, jako je zavíječ tykvovitý, nebo chorob, jako je padlí, které může způsobit žloutnutí.
Další příčiny
Věk
Starší listy přirozeně žloutnou a odumírají jako součást životního cyklu rostliny.
Poškození kořenů
Poškozené nebo zhutněné kořeny mohou bránit příjmu živin a vody, což vede ke žloutnutí.
Řešení problémů
Zhodnoťte své zalévací návyky: Ujistěte se, že je půda vlhká, ale ne podmáčená.
Zkontrolujte škůdce a choroby: Identifikujte a řešte případné napadení nebo infekce.
Prozkoumejte půdu: Zajistěte dobrou drenáž a zvažte přidání kompostu nebo jiné organické hmoty pro zlepšení hladiny živin.
Zvažte půdní test: Ten může pomoci určit nedostatky specifických živin.
Upravte expozici slunečnímu záření: Zajistěte, aby rostlina dostávala dostatečné množství slunečního světla.
V případě potřeby přihnojujte: Používejte vyvážené hnojivo nebo hnojivo vhodné pro dýně, ale s dusíkem buďte opatrní, jakmile rostlina začne plodit, protože může bránit vstřebávání draslíku.
Dracény pěstujeme podle konkrétního druhu na světle či v polostínu, vždy však bez přímého slunečního záření a bez průvanu. Těmto rostlinám nejlépe vyhovuje rozptýlené světlo, v létě mohou stát venku na chráněném místě (pozor na velký vítr, který by mohl rostlinu polámat). Dracénám obvykle vyhovuje normální pokojová teplota kolem 20 °C (maximálně však 25 °C). V zimě by neměla teplota poklesnout pod 15 °C. V té době snáší i mírné slunce. Dracény by nikdy neměly stát v průvanu, který jim hodně vadí a hlavně urychluje žloutnutí a opadávání spodních listů. Ale jestli listy žloutnou pomalu a postupně, nebojte se, u dracén je normální, že spodní listy postupně pomalu žloutnou tím, jak stárnou. Listy vydrží na rostlině totiž jen asi 2 roky a pak odumírají a odspoda rostliny odpadávají. Právě díky tomu dracény získávají svůj typický vzhled holého kmenu s bohatou listovou korunou.
Od března do září přihnojujte dracény jednou za 14 dní speciálními tekutými hnojivy pro pokojové rostliny, které neobsahují vápno. Protože dračince rostou pomalu, přesazují se podle potřeby. Mladé rostlinky přesazujte každý rok, starší rostliny pak každé 2 až 3 roky. Vhodná je výsadba do širokých nízkých květináčů. Pěstební substrát by měl obsahovat 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl kompostové zeminy a 1 díl písku. Do zeminy je dobré přidat trochu dřevěného uhlí a antuky. Pokud se rostlině celkově nedaří a špatně roste (zejména na jaře), pak za to nejspíš může nedostatek živin. Vyhněte se raději pěstování v plastovém květináči, protože tak často dochází k přemokření rostlin, což se projevuje ztmavnutím kořenů a svěšením listů. Některé druhy dracén se dají dobře pěstovat i hydroponicky, tedy pouze ve vodě bez zeminy.
Ve svém příspěvku MUŠKÁT STOJATÝ ŽLUTÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína.
Dobrý den,
prosím o radu, koupila jsem krásně rostlé stojaté muškáty a nechala si je dovézt autem od dcery, která je bohužel nechala v těch velkých vedrech celý den v autě. Chudinky jsem je hned přesadila do korýtek, ale spodní listy se kroutí a žloutnou. docela hodně listů. Bojím se, že se nevzpamatují, každý den odtrhnu další žluté a nevím co mám udělat pro jejich záchranu.
Děkuji za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Je prokázáno, že zelenec zbavuje vzduch v místnosti toxických látek a některých choroboplodných zárodků. Jeho pěstování je jednoduché. V létě snese teplotu 20 až 25 °C, v zimě nejlépe 10 až 15 °C, teplota by ale neměla klesnout pod 7 °C. Rostlina dobře snáší slunné i stinné stanoviště, kultivary s pruhovanými listy se ale nejlépe vybarví na slunci. V létě je možné i umístění na venkovní stanoviště. V době vegetace musí být zálivka hojná, vyhnout byste se však měli přemokření substrátu. V zimě zálivku mírně omezte. Je-li to možné, používejte k zálivce měkkou (dešťovou) vodu. V létě prospěje vzdušná vlhkost okolo 70 %, při vyšších hodnotách se mohou objevit zahnědlé špičky listů. V zimě (při snížení teploty) je vhodné snížit i vzdušnou vlhkost. Přesazování je vhodné na jaře (ale v podstatě je možné kdykoliv) do směsi pařeništní zeminy, rašeliny, drnovky a písku, smíchané v poměru 2:1:1:1, pH by mělo být v rozmezí 6-7,5. Starší rostliny obvykle postačí přesadit 1x za dva roky, mladší třeba přesazovat i 2x ročně. Zahnědlé konce listů se objevují při pěstování v příliš suchém nebo příliš vlhkém vzduchu, nebo při nadměrné zálivce, nebo při podvýživě (pak je třeba přesadit nebo přihnojit). Pokud v zimě listy blednou, žloutnou, poklesávají či opadávají, bývá příčinou vysoká teplota nebo nedostatek světla. Jestliže se během zimního období objeví na listech hnědé proužky, pak je obvykle příčinou mnoho vody při pěstování v chladném prostoru (takže je třeba zalévat méně). Jsou-li listy v době vegetace hnědě puntíkované, žloutnou či opadávají, pak jde zřejmě o příliš suchý substrát.
V mladém věku postupuje růst oleandru tak rychle, že nádobu za rok zcela prokoření. Pokud okrasný keř nepřesadíme do větší nádoby s čerstvou zeminou, ovlivní výsledný tlak kořenů listovou zásobu. Ty žloutnou a opadávají, i když jsou pravidelně zalévány a hnojeny. Pokud ze spodního otvoru vyrůstají oddenky a protlačují se substrátem, přesaďte oleandr takto:
Nejlepší čas pro přesazení oleandru je brzy na jaře, těsně před vyjasněním.
Nová nádoba má průměr větší o 5 až 10 cm.
Naplňte nádobu do jedné třetiny směsí zeminy pro pokojové rostliny, hlíny a písku.
Výhonky svažte provázkem a rostlinu vytáhněte z květináče.
Odstraňte všechny žluté listy.
Původní zeminu vytřepejte nebo setřeste.
Zastřihněte měkké kořeny.
Pokud chcete znovu použít starý květináč, můžete kořeny zkrátit o 2-3 cm. Oleandr zasaďte tak, aby byla zachována předchozí hloubka. Vydatně zalijte. Aby se stresovaný keř rychle zotavil, nechte ho 8 až 10 dní na chráněném, částečně zastíněném místě.
Proč listy žloutnou a opadávají? Málokdo to ví, ale když okraj listů zežloutne nebo zhnědne, je to známka toho, že vaše rostliny v květináčích mají problém se zaléváním. Nejčastějším problémem je přebytek vody. Dalším důvodem žloutnutí, vždy spojeným s problémem zavlažování, je příznak nedostatku dusíku.
Nedostatečná zálivka může způsobit žluté listy na oleandru. Příčinou žloutnutí keřů oleandrů může být právě nesprávná zálivka, ať už příliš velká, nebo příliš malá. Ačkoli jsou oleandry vysoce odolné vůči suchu, prospívá jim pravidelné zavlažování. Příliš mnoho vody však může rostlinu poškodit a může být příčinou vzniku žlutých listů na oleandru.
Jak zacházet s přelitým oleandrem, který ztrácí listy? Pokud se příznaky objevily nedávno, stačí omezit zálivku a po každém zalití vyprázdnit spodní misku. Pokud naopak již mnoho listů opadlo, musíte ho vyjmout z květináče, odstranit co nejvíce zeminy a odříznout poškozené a nahnilé kořeny.
Pokud je příčinou nedostatečné zalévání, rostlina by se měla po dostatečné zálivce brzy zotavit. V létě v horkém počasí vydatně zalévejte, zvláště pokud je pěstujete v květináči.
Nedostatek slunce může za to, že listy oleandru jsou malé a nerostou. Pokud oleandr umístíme do rohu, kde na něj velkou část dne nesvítí přímé slunce, rostlina může trpět a nakonec uhyne. To může být další důvod, proč listy oleandru žloutnou a opadávají. V takovém případě oleandr okamžitě se přesuňte.
Jako středomořská rostlina oleandr miluje slunce a nemá zimní odolnost. Díky tomu může opulentně kvetoucí keř dělat parádu na balkoně a terase od jara do podzimu. Pokud mu přidělená lokalita nevyhovuje, rostlina zareaguje žlutými listy, které dříve či později opadnou. Vzhledem k tomu, že rostlina je citlivá na mráz je závislá na pěstování v nádobě, díky tomu můžete v případě pochybností umístění snadno optimalizovat. Po splnění následujících podmínek se projevy poškození rychle obnoví:
Přesuňte oleandr na slunné a teplé místo.
Doporučuje se ochrana proti větru a dešti.
Umístění na jižní straně domu.
Po rychlém přesunutí oleandru na exponované místo by se spálil a vytvořily by se žlutě skvrnité listy. Jako jistý znak této příčiny je, že se žluté skvrny dále nešíří. Rostlinu je třeba na přesun aklimatizovat na polostinném stanovišti po dobu 1 až 2 týdnů. To pomůže zabránit poškození listů oleandru. Postižené listy by se neměly odstraňovat, protože zbývající zelená tkáň se nadále účastní životně důležité fotosyntézy.
Ve svém příspěvku NEMOC HRUŠNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Jakoubková.
Krásná mladá hrušeň má jíž plody a už 2 rok opadávají listy jsou na nich tečky a žloutnou vždy tuto dobu červenec, potřebuji poradit jak a čím stříkat.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František.
Houba, která má dva hostitele, podrobnosti viz Wikipedie nebo Google, léčba vykácet okrasné jehličiny, zejména chvojku, jalovec a i jiné v okruhu nejméně čtvrt kilometru, nebo tu hrušku.
Je to jedna z otázek, na kterou se pěstitelé nejvíce ptají. „Mám oleandr a listy zežloutly a začaly opadávat. Co se stalo? Bez prohlédnutí listů není vždy možné dát správnou odpověď, ale pokud je to na jaře, tak není důvod k panice, je to obvyklé. Právě jaro je klíčem k tomu, proč listy oleandru žloutnou a opadávají.
Pokud nejsou na rostlině škůdci, pak je důvod žloutnutí a opadávání listů oleandru jednoduchý: oleandr je trvalka, a když začne růst a produkovat nové květy, rozhodne se některé z nich shodit. Staré listy, zejména ty na spodních větvích. Je to způsob, jak se obnovit, připravit se na růst a zbavit se tkáně, kterou již rostlina nepotřebuje pro fotosyntézu.
Než však dojdete k tomuto závěru, je důležité zjistit, zdali není s rostlinou něco v nepořádku. Možná má nějakou chorobu způsobenou plísněmi, nebo mu nesvědčí změna teplot. Postarat se musíte i o zálivku oleandru. Pokud velká část listů žloutne, může to být způsobeno nadbytkem nebo nedostatkem vody.
Ve svém příspěvku ORCHIDEJ DENDROBIUM PĚSTOVÁNÍ ZALÉVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
jak čato zalévat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tovarová Marie.
Mám orchidej Dendrobium Nobile. Zalívám ji za 10 dní, žloutnou ji listy. Pokud ne, kořínky zasychaji. Umístěná je za balkonovými skleněnými dveřmi. Děkuji za odpověď.
Zakrslé, žloutnoucí a kroutící se listy hortenzie mohou naznačovat škůdce hortenzie, jako jsou svilušky a spáleniny od slunce. Vždy se musíte pozorně podívat na rostliny, abyste zjistili příčinu. Pokud je obtížné určit příčinu onemocnění, odřízněte kus výhonku a odneste jej do zahradnictví. Zkušený prodejce bude s největší pravděpodobností schopen určit důvod a doporučit správnou nápravu.
Hnědé skvrny na listech
Hnědé, mozaikovité skvrny na listech mohou naznačovat přítomnost škůdce. V tomto případě jde o roztoče sviluška chmelová. Listy napadené těmito sviluškami budou pokryty jemnými pavučinami. Pokud jsou navíc okousané čepele listů, může to být známka krmení lalokonsce. V takové situaci rostlině odstraňte všechny nemocné listy nebo celé výhony a aplikujte insekticidní postřik např. Nissorun 10 WP.
Listy žloutnou a opadávají
Tento příznak může být následkem spálení sluncem. Vyplatí se chránit rostlinu před intenzivním slunečním zářením.
Listy blednou a poté žloutnou
To je známka chlorózy, onemocnění způsobené nesprávným substrátem. Půdu okyselíme kyselou rašelinou, zamulčujeme borovou kůrou a zalijeme hnojivem určeným pro hortenzie.
Listy s kulatými hnědými nebo černými skvrnami
Hnědé skvrny na květech a listech hortenzie mohou být příznakem infekce houbovým onemocněním, tedy skvrnitostí listů. Rostlina napadená patogenem vyžaduje postřik fungicidem.
Uschlé listy
S největší pravděpodobností je půda příliš suchá. Musíte ji vydatně zalévat a kontrolovat, zda se stav rostlin zlepšuje.
Červené listy
Červené listy hortenzie mohou být známkou přílišného slunce a / nebo hnojiva. Rostlina, která je vysazena na příliš slunném místě, musí být zakryta.
Listy klívie žloutnou z různých důvodů, nejčastěji kvůli nadměrné zálivce, která může vést k hnilobě kořenů, nebo kvůli přílišnému přímému slunci. Mezi další příčiny patří nedostatek živin, přirozené odumírání starších listů, nedostatek světla a absence potřebné zimní doby odpočinku pro kvetení a občas i plísňové infekce nebo škůdci, jako je vlnatka.
Časté příčiny žloutnutí listů
Přemokření
Toto je velmi častá příčina žloutnutí, zejména u mladších listů, a může vést k hnilobě kořenů.
Řešení: Klívii zalévejte pouze tehdy, když je půda na dotek suchá.
Příliš mnoho slunce
Intenzivní přímé sluneční světlo může listy spálit, způsobit jejich žloutnutí nebo spálení.
Řešení: Umístěte klívii na místo s filtrovaným stínem a vyhněte se přímému polednímu a odpolednímu slunci.
Nedostatek živin
Nedostatek živin může způsobit žloutnutí listů.
Řešení: Během vegetačního období (duben až září) klívii každé dva týdny přihnojujte zředěným univerzálním hnojivem.
Normální stárnutí
Je normální, že nejstarší listy na spodní straně rostliny s růstem žloutnou a odumírají.
Řešení: Tyto staré, žloutnoucí listy odstraňte odtržením.
Nedostatek období vegetačního klidu
Pro podporu kvetení klívie potřebují v zimě chladné a suché období odpočinku.
Řešení: Omezte zálivku a od pozdního podzimu do začátku zimy ji po dobu 6-8 týdnů umístěte na chladném místě (kolem 5-10 °C) .
Špatná drenáž
Špatně propustná půda může zadržovat příliš mnoho vlhkosti, což vede k hnilobě kořenů a žloutnutí.
Řešení: Zajistěte, aby váš květináč měl dobré drenážní otvory, a použijte substrát, který dobře odvádí vodu nechává prostupovat kyslík.
Méně časté příčiny
Houbové infekce: Ty mohou způsobit skvrny se žlutým zbarvením listů.
Škůdci: Vlnatky se mohou živit listy a způsobovat žloutnutí.
Co dělat
Zkontrolujte vlhkost půdy: Prohmatejte půdu, zda je suchá.
Posouzení vystavení světlu: Ujistěte se, že rostlina není vystavena ostrému přímému slunečnímu záření.
Prozkoumejte škůdce: Hledejte vlnatky nebo jiné známky hmyzí aktivity, například pavučinky od svilušek.
Přehodnoťte hnojení a zalévání: Upravte hnojení a zalévání.
Zkontrolujte odvodnění: Ujistěte se, že květináč má drenážní otvory, aby se zabránilo přemokření.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK ŽLOUTNOU LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Mému rýmovníku žloutnou listy. Moc ho nezalévám a nedávám na přímé slunce. Také se nijak bujné nerozrůstá.
Dékuji za rady.
Dagmar
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Edita.
ahoj, rymovnik se kazdym rokem presazuje, staci pouze presadit do vetsiho kvetinace a vyhonky rymovniku zastrihnout a za 14 dni uvidis tu zmenu, a samozrejme zalevat nesmi preschnout a prihnojit po mesici hnojivem pro stalozelene pokojove rostliny, pestovat si da ale i v zahradach nejenom doma.
Preji hodne stesti
Pokud listy na rostlině opadávají a žloutnou, možnou příčinou může být přelití (nebo naopak přesušení) pěstebního substrátu anebo chladný průvan. Žloutnutí listů může být způsobeno mimo jiné i nedostatkem světla (zejména v zimě), zálivkou tvrdou nebo chlorovanou vodou anebo vysokými pěstebními teplotami během noci.
Pokud je rostlina přemokřená, okamžitě vylijte přebytečnou vodu z květináče i z podmisky. Rostlinu vytáhněte z květináče, odstraňte uhnilé kořeny a rostlinu přesaďte. (Pokud ale zemina s kořeny zapáchá, je už šance na záchranu minimální.) Po přesazení novou zeminu udržujte jen mírně vlhkou. Zato rostlinu hodně roste, abyste zvýšili její příjem vody plochou listů, než vyžene nové kořeny. Problémy způsobuje i nepravidelná zálivka, kdy rostlinu necháme i několik týdnů vyschnout a pak ji vydatně zalijeme. Například oblíbený ibišek na nepravidelnou zálivku reaguje žloutnutím a opadáváním listů.
Náhlé opadávaní listů, které nestačí zežloutnout, je zaviněno šokem rostliny, vyvolaným prudkou změnou životních podmínek (například aklimatizace rostlin po zakoupení, studený průvan, změny teplot, zalévání velmi studenou vodou, špatné světelné podmínky).
Žloutnutí a hnědnutí listů způsobuje zálivka tvrdou nebo chlorovanou vodou. Tmavězelené žilkování na světle zelených listech je zapříčiněno přebytkem železa a dusíku v půdě nebo naopak jejich nedostatkem. Další příčinou může být kyselost zeminy či nedostatek světla. Pokud pestré listy ztrácející barvu, je to způsobeno nedostatkem světla či přebytkem dusíku v zemině. Blednoucí zelená barva listů (listy místy zabarvené do běla, mozaika listů) může být způsobena nedostatkem železa, mědi a síry v pěstebním substrátu.
V naší poradně s názvem PESTOVANI ALOE VERA ZLOUTNUTI LISTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.
Dobrý den, můžete mi, prosím poradit, proč žloutnou listy aloe vera, na koncích listu až hnědnou. Zalévám odstátou vodou 1x za 3 týdny. Děkuji za odpověď, Věra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Může za to nevhodná zemina, zálivková voda, nedostatek světla a nebo škůdce. Zkuste přesadit rostlinu do zeminy s drnovkou smíchanou s pískem a zalévejte dešťovou vodou, kterou použijte i na pravidelné rosení a přemístěte rostlinu vice na slunce.
Tvrdíte, že se to nemá přehánět s hnojením. Jak tedy správně hnojit?
Nejprve si musíme objasnit, k čemu révové keře jednotlivé živiny potřebují, a jak vypadají, když některá živina schází nebo přebývá. A také je třeba vědět, jak jednotlivé živiny v rostlinách na sebe vzájemně působí - že mezi nimi mohou být i antagonistické (=„nepřátelské“) vztahy. Pokud nejsou jejich vzájemné poměry správně vyrovnané, rostliny pak některé z živin nedokážou přijímat.
Takový dusík je součástí řady nezbytných organických látek, které se nacházejí v každé buňce. Dusík si také réva ukládá jako zásobní látky, nejčastěji v kořenech a ve starém dřevě. Nedostatek dusíku se projevuje slabým růstem, bledými listy s načervenalými řapíky. Důsledkem je slabě probíhající fotosyntéza a horší procesy vyzrávání. Ale ani nadbytek není révě ku prospěchu. Keře sice mají silný vzrůst, listy jsou sytě zelené, bobule velké, avšak při přehnojení dusíkem může být větší sklon ke sprchávání a hrozny husté, ale také se zvyšuje riziko onemocnění houbovými chorobami. Pletiva obsahují velké buňky, mající v sobě mnoho vody, takže v zimním období snadněji pomrzají. Zde jsou vidět příznaky nedostatku dusíku:
Fosfor je prvek, který se „angažuje“ v řadě biochemických procesů. Především je to fotosyntéza, přeměna jednoduchých cukrů na škrob (potřeba pro zdárné přezimování) a také se uplatňuje při procesu dýchání. Působí i na tvorbu pylu, semen a plodů. Naštěstí ho v našich půdách bývá dostatek a s příznaky jeho nedostatku se proto můžeme setkávat jen ojediněle. Ty se projevuje tmavými listy, na jejichž okrajích se mohou objevovat nahnědlé skvrny. Květy po opylení opadávají a na podzim špatně vyzrává dřevo. Nadbytek fosforu je úplnou výjimkou, proto jeho projevy můžeme vynechat.
Další významnou živinou je draslík. Je důležitý pro zdárný průběh fotosyntézy, pro tvorbu různých enzymů (chovajících se jako velitelé biochemických procesů) a ovlivňuje ukládání zásobních látek. Jeho nejdůležitější role je při vyzrávání letorostů; dobře vyzrálé letorosty lépe přezimují a odolávají mrazům. Nedostatek draslíku se projevuje na dolních listech nejprve zasycháním okrajů listů, které se mohou stáčet nahoru. Starší listy s postupujícím časem mohou nabývat hnědého až hnědofialového nádechu. Zde jsou vidět příznaky nedostatku draslíku:
A co ty „nepřátelské“ vztahy mezi živinami?
Uvedu příklady: je-li réva přehnojena dusíkem, špatně přijímá draslík, a v důsledku toho dusíkem přehnojené vinice snadněji pomrzají. Dalším příkladem je poměr mezi draslíkem a hořčíkem. Při nadbytku draslíku bývá omezený příjem hořčíku. A také se nadbytek draslíku jako nedostatek hořčíku projevuje: na spodních listech
Houbové choroby si ještě chvíli počkají na větší teplo, ale někteří škůdci již záškodnictví zahajují, ale objektivně řečeno, jde o přirozené projevy jejich života. Tito nepřátelé révy jsou tak malí, že je téměř nevidíme. Patří do řádu roztočů a jedním z nich je hálčivec révový (Calepitrimerus vitis), který způsobuje na listech změny, a my pak mluvíme o kadeřavosti. Roztoči nabodnou listovou plochu a sají. V nabodnutém místě dojde k nekrotizaci napadených buněk, což poznáme při prohlížení listů proti světlu, kdy jsou rozpoznatelné černé tečky – místa vpichů. Tato mnohočetná poškození mají za následek deformaci listů, které vypadají jako roztrhané – proto označení kadeřavost. Protože je hálčivec tak malý, musí přezimovat tak, aby to měl blízko ke zdroji potravy – na borce v okolí pupenů či pod jejich šupinami. A protože pouze saje, neumí si ukousnout, nejlépe mu vyhovují měkká, mlaďounká potrava, tedy listy na vrcholu vyrůstajícího letorostu. Pokud se více rozmnoží, může způsobit zpomalení nebo dokonce zastavení růstu. Tím se omezí listová plocha a v ní probíhající fotosyntéza, a slabé keře dokonce mohou odumřít. Zde je vidět poškození listu hálčivcem révovým:
Do téže skupiny patří další škůdce, zvaný vlnovník révový (Colomerus vitis), který na listech svým sáním způsobuje tzv. plstnatost, což vypadá ještě hůře než kadeřavost. Vystouplé hrbolky na lícové straně listů mohou být zpočátku zbarvené do žluta nebo do červena (podle toho, zda jde o bílou či modrou odrůdu). Ze spodní strany je k vidění zvláštní plstnatý porost, který by někdo mohl považovat za plíseň. Jde však o vychlípeniny pokožkových buněk, zvané erineum, kterými buňky listů reagují na dráždivé sání tohoto roztoče. V erineu se vlnovník dále rozmnožuje, a pokud je jeho výskyt silný, listy se mohou úplně svinout, a tím pochopitelně přestávají plnit svou funkci. Na rozdíl od škůdce předchozího se tento většinou vyskytuje sporadicky. Dobrou zprávou je, že oběma škůdcům jejich vitalita dlouho nevydrží a už v srpnu zalézají k zimnímu spánku. Zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na lícové straně listu:
A zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na rubu listu:
Třetím záškodníkem z této skupiny na jaře se vyskytujících škůdců jsou svilušky, přesněji sviluška ovocná (Panonychus ulmi), případně sviluška chmelová (Tetranychus urticae). Svilušky, jak jinak, také sají na listech. (Ty pak bývají načervenalé, miskovitě se svinují nahoru, a zoubky na listech černají. Později celé listy žloutnou a usychají.) A také se jim líbí na květenstvích, která se pak dále nevyvíjejí a mohou zasych
