Rychlá odpověď: Hloubka kořenů thuje je u běžného živého plotu většinou asi 20 až 60 cm, důležitější je ale jejich šíření do stran. Túje mají mělký, vláknitý kořenový systém, proto nejvíc trpí suchem, utuženou půdou a špatnou výsadbou. U domu, zídky a plotu řešte hlavně vzdálenost, vodu a budoucí šířku porostu.
Kořeny tújí se na zahradách řeší hlavně ve chvíli, kdy už je problém vidět: plot se špatně opravuje, chodník se zvedá, živý plot hnědne, nebo se má stará túje přesadit. Jenže právě u kořenů platí, že co se pokazí při výsadbě, často se ukáže až za rok nebo dva.
Tento článek píšu prakticky: ne jako botanickou definici, ale jako zkušenost člověka, který už túje sázel, vyrýval, podřezával kořeny, řešil sucho v řadě u plotu a srovnával je s bobkovišní. Dozvíte se, kdy jsou kořeny tújí neškodné, kdy mohou zlobit a proč samotná hloubka není nejdůležitější údaj.
FAQ – hloubka kořenů thuje, kořenový systém a živý plot
Jak hluboké kořeny má thuje?
Hloubka kořenů thuje je u běžného živého plotu nejčastěji přibližně 20 až 60 cm, podle stáří, půdy a zálivky.
Nejdůležitější ale není jen hloubka. Túje má mělký vláknitý kořenový systém, který se rozrůstá hlavně do stran. Proto může dobře držet v půdě, ale zároveň rychle trpí suchem v horní vrstvě. U starších rostlin mohou jít některé kořeny níže, ale většina jemných přijímacích kořenů zůstává poměrně mělko.
Mají túje invazivní kořeny?
Túje většinou nemají invazivní kořeny v agresivním smyslu, ale jejich hustá mělká kořenová síť může překážet.
Kořeny tújí obvykle aktivně neničí pevné základy jako mohutné stromy, ale v úzkém pásu u plotu, chodníku nebo zídky umí vytvořit problém. Berou vodu, zaplní horní vrstvu půdy a ztíží pozdější rytí nebo opravy. Prakticky tedy nejsou extrémně nebezpečné, ale potřebují prostor.
Poškodí kořeny tújí základy domu?
Kořeny tújí běžně nepatří mezi hlavní ničitele základů, ale u domu je lepší sázet s rozumným odstupem.
Riziko roste tam, kde je stará drenáž, praskliny, špatný zásyp nebo trvale vlhké spáry. Túje nehledá beton, ale hledá vodu, vzduch a prostor. Pokud máte u domu okapový chodník, hydroizolaci nebo drenáž, nechte si přístup na údržbu. Bezpečný odstup je levnější než pozdější oprava přes vzrostlý živý plot.
Jak daleko sázet túje od plotu?
Túje sázejte od plotu tak, aby zůstal prostor na kořeny, šířku koruny i stříhání, ne jen na sazenici.
Přesná vzdálenost záleží na odrůdě a plánované výšce, ale častou chybou je výsadba těsně k hranici. Malá sazenice vypadá nevinně, za několik let ale potřebuje místo. Myslete na to, že živý plot se bude rozšiřovat a budete ho muset stříhat. Údržbový prostor je u tújí stejně důležitý jako samotná hloubka kořenů.
Jaké kořeny mají tůje?
Tůje mají mělké, husté a vláknité kořeny, které se rozprostírají hlavně v horní vrstvě půdy.
Nejde obvykle o jeden hluboký kůlový kořen. Spíš o síť jemných kořínků a několika silnějších bočních kořenů. Díky tomu túje dobře využívá vláhu po dešti, ale zároveň je citlivá na vyschnutí povrchu. Pokud je půda tvrdá, suchá nebo přehřátá, kořenový systém thuje začne rychle trpět.
Rostou kořeny tújí víc do hloubky, nebo do šířky?
Kořeny tújí rostou prakticky víc do šířky než hluboko dolů, hlavně u živých plotů.
Proto se při výsadbě doporučuje spíš širší rýha než zbytečně hluboká jáma. Kořeny potřebují měkký prostor do stran, aby se mohly rozrůstat mimo původní bal. Když narazí na tvrdý jíl, stavební zásyp nebo betonové omezení, růst se zpomalí. Šířka kořenové zóny je pro vitalitu tújí zásadní.
Ve svém příspěvku THUJE A PES se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Neoral.
Zdravim,existuje nejaky pripravek odradujici psa mocit na thuje? Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Metr před thuje natáhnu provázek. Nic jiného není, bydlím v centru města, kde psi močí po fasádě. Vyzkoušela jsem savo,pepř i mnoho chemických přípravků a nic nepomáhá.
Nejlepší dřevo z túje, pochází z rodu stálezelených Thuja plicata a Thuja occidentalis. Dřevo túje je známé svou nízkou hmotností, trvanlivostí a odolností vůči hnilobě, díky čemuž je vhodné pro různé aplikace, včetně stavebnictví, nábytku a dokonce i hudebních nástrojů.
Západní červený cedr (Thuja plicata)
Tento druh pochází z pacifického severozápadu a je ceněn pro své červenohnědé jádrové dřevo a světlou běl. Je známý svou výjimečnou trvanlivostí a běžně se používá na obložení, šindele a plotové sloupky.
Severní bílý cedr (Thuja occidentalis)
Tento druh, známý také jako východní arborvitae, pochází z východní Severní Ameriky. Je výjimečně lehký a měkký, ale jeho odolnost vůči hnilobě ho činí cenným pro venkovní použití, jako jsou plotové sloupky a šindele, a také pro vnitřní použití.
Túje (Tetraclinis articulata):
Ačkoli technicky nepatří do rodu Túje, dřevo Túje je také vysoce ceněno pro svou jemnou kresbu, bohatou barvu a drsné vzory. Pochází z pohoří Atlas v severní Africe.
Vlastnosti dřeva z túje
Lehké
Dřevo Túje je obecně lehké, přičemž západní červený cedr váží kolem 350-400 kg/m³.
Odolné
Je přirozeně odolné vůči hnilobě, houbám a hmyzu, takže je vhodné pro venkovní použití a aplikace, kde je důležitá dlouhověkost.
Snadno opracovatelné
Dřevo z túje je relativně měkké a snadno se řeže, tvaruje a upravuje.
Příjemně voní
Po broušení vydává výraznou, příjemnou vůni, která je také známá tím, že odpuzuje hmyz.
Rozměrově stabilní
Má dobrou rozměrovou stabilitu, což znamená, že se při změnách vlhkosti příliš nesmršťuje ani nebobtná.
Běžné použití
Stavební práce: Plotové sloupky, šindele, obklady, sruby a další venkovní stavby.
Nábytek: Díky své odolnosti a zpracovatelnosti se používá pro vnitřní i venkovní nábytek.
Hudební nástroje: Západní červený cedr se používá na kytarové rezonanční desky a dřevo thuje se používá na luxusní kusy.
Ostatní: Truhly (na odpuzování molů), konstrukce kánoí a dokonce i esenciální oleje.
Důležité informace
Alergie
Někteří jedinci mohou být citliví na prach z thuje plicata (západního červeného cedru) a mohou mít alergické reakce nebo dýchací potíže.
Esenciální olej
Esenciální olej z thuje, získaný ze dřeva a listí, má některé léčivé vlastnosti, ale měl by se používat s opatrností, protože ve vysokých dávkách může být jedovatý.
Udržitelnost
Je důležité získávat dřevo thuje z udržitelně obhospodařovaných porostů, aby byla zajištěna jeho trvalá dostupnost.
V naší poradně s názvem THUJE A RAŠELINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, zasadila jsem thuje do podkladu z rašeliny. Radili mi to v zahradnictví, kde jsme je koupila, teď na internetu čtu, že je to pro ně příliš kyselé, mám je přesadit? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Thuje nepotřebují žádný speciální substrát a vetšinou plně dostačuje zemina z výkopu sazební jámy. Někdy se rostlina srovná s nevhodným substrátem, někdy zahyne. Když budete přesazovat, tak použijte klasickou drnovku, popřípadě ornici.
Cererit dávkování na 1 m² se obvykle pohybuje mezi 50–80 g na m², podle kvality půdy a typu plodiny.
Na běžné zahradní půdě stačí nižší dávka kolem 50 g, zatímco u chudé nebo písčité půdy je vhodné použít vyšší množství. Důležité je dávku rovnoměrně rozprostřít a zapracovat do půdy. Pokud použijete více než doporučené množství, může dojít k přehnojení, které se projeví spálením listů nebo zpomalením růstu. Přesné dávkování cereritu je klíčové pro správnou funkci hnojiva.
Kdy hnojit cereritem na jaře?
Kdy hnojit cereritem na jaře je zásadní otázka, protože správný termín ovlivňuje celý růst rostlin.
Ideální je aplikace na začátku vegetační sezóny, tedy v březnu až dubnu. Cererit se zapravuje do půdy při přípravě záhonů před výsadbou. Pokud se použije později, rostliny už nemusí živiny plně využít. Důležité je také sledovat počasí – nejlepší je hnojit před deštěm nebo po zálivce. Jarní hnojení cereritem je nejefektivnější způsob, jak podpořit růst.
Může cererit spálit rostliny?
Cererit může spálit rostliny, pokud je použit ve vysoké dávce nebo na suchou půdu.
Granule obsahují koncentrované živiny, které mohou poškodit kořeny nebo listy. Typickým příznakem jsou spálené okraje listů a žloutnutí. K tomu dochází hlavně při přehnojení nebo pokud hnojivo není zapracováno do půdy. Proto je důležité dodržet dávkování a po aplikaci rostliny zalít. Správné použití cereritu minimalizuje riziko poškození.
Jak hnojit rajčata cereritem?
Cererit na rajčata se používá hlavně při výsadbě v dávce 20–30 g na rostlinu.
Hnojivo je vhodné promíchat s půdou v jamce, aby nedošlo k přímému kontaktu s kořeny. Rajčata potřebují živiny hlavně na začátku růstu, proto je základní hnojení klíčové. Pozdější přihnojování by mělo být opatrné, aby nedošlo k nadměrnému růstu listů na úkor plodů. Správné dávkování cereritu u rajčat výrazně ovlivňuje kvalitu úrody.
Je cererit vhodný na trávník?
Cererit na trávník je vhodný jako startovací hnojivo na jaře v dávce kolem 50 g na m².
Důležité je hnojivo rovnoměrně rozprostřít, aby nevznikaly fleky. Po aplikaci je nutná zálivka, která aktivuje živiny. Cererit dodá trávníku základní živiny, ale není ideální pro dlouhodobou péči. Na tu je lepší použít specializovaná hnojiva. Jarní hnojení trávníku cereritem ale funguje velmi dobře.
Jaký je rozdíl mezi cereritem a NPK?
Rozdíl cererit vs NPK spočívá hlavně ve složení a způsobu použití.
Cererit obsahuje vyvážené živiny a je univerzální, zatímco NPK hnojiva mají často vyšší obsah dusíku nebo jiných složek.
Kořeny tújí: co jsem zjistil až při rytí kolem starého živého plotu
Poprvé jsem hloubku kořenů thuje začal řešit ne při sázení, ale až při opravě okraje záhonu u staršího živého plotu. Na první pohled vypadaly túje klidně: zelená stěna, pravidelně stříhaná, žádné zvednuté dlaždice. Jenže jakmile jsem vzal rýč a chtěl vybrat úzký pás zeminy u kmínků, narazil jsem na úplně jinou realitu. Nebyl tam jeden silný kůlový kořen, který by šel hluboko dolů. Byla tam hustá síť tenkých a středně silných kořenů, která se táhla pod povrchem do stran.
Největší překvapení bylo, že kořeny nebyly tak hluboko, jak si mnoho lidí představuje u třímetrového živého plotu. Většina jemných kořínků byla v horní vrstvě půdy, kde se drží vlhkost po dešti a kde je nejvíc živin. Silnější kořeny šly níže, ale pořád to nebyl typ kořenů, které by člověk čekal třeba u starého ovocného stromu. U běžné zahradní túje jsem opakovaně narazil hlavně na kořenovou zónu do hloubky přibližně 20 až 60 cm, podle stáří, půdy, zálivky a toho, jestli byla rostlina od začátku správně vysazená.
To je důvod, proč je dotaz jak hluboké kořeny má thuje trochu zrádný. Prakticky důležitější je otázka: kam všude kořeny sahají do šířky a kolik vody v té zóně dokážou získat. Když túje roste v měkké, přiměřeně vlhké půdě, kořeny se rozprostřou do prostoru a rostlina drží dobře. Když je ale zasazená do úzké rýhy u betonu, v jílu, štěrku nebo stavební suti, začne se chovat úplně jinak. Nevytvoří pohodlný kořenový talíř, trpí v létě suchem a často začne hnědnout odspodu nebo od vnitřku.
Praktický závěr z rytí kolem tújí: u tújí se nebojte hlubokého agresivního kořene, ale nepodceňujte mělkou hustou síť kořenů. Právě ta rozhoduje o vodě, stabilitě, přesazování i vzdálenosti od plotu.
V naší poradně s názvem TÚJE SMARAGD HNĚDNE PO PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MiroslavToušek.
Dobrý den.Obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně hnědnutí stromku thuje Smaragd.Vzrostlý třímetrový zdravý strom jsem vloni na podzim vykopal a přesadil z velkého květníku před domem do řady thůjí ,které tvoří živý plot mezi sousedem a mojí zahradou.Na začátku jara jsem začal pozorovat,že stromek postupně hnědne a to přes pravidelné zalévání.Snažil jsem se stromku doplnit hořčík,ale ani to nepomohlo.Zvláštní je to,že strom usychá jen z poloviny.Směrem do mé zahrady na jižní stranu je už kompletně hnědý ,ale směrem k sousedovi je stromek sytě zelený jakoby vůbec nestrádal.Je docela možné ,že jsem při vykopávání thůje mohl neúmyslně poškodit část kořene která zásobuje právě usychající polovinu stromu.
Je nějaká reálná šance ,že bych mohl strom ještě zachránit?
Za odpověď předem děkuji.
S pozdravem.
Toušek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
S největší pravděpodobní takto rostlina reaguje na přesazení. Často se stává, že při přesazení na novou pozici se nedodrží původní orientace na jih, což má za následek ozáření sluncem té části, která na to nebyla zvyklá. Samozřejmě nejde ani vyloučit poškození kořenového systému při přesazování. Co s tím teď dělat? Uschlé větve ostříhat a nechat túji, aby se s tím vypořádala sama a postupně vyplnila proschlá místa novými větvemi z té části, která nyní prosperuje. S hnojením to nyní nepřehánějte, pouze dbejte na dostatečnou zálivku.
Chemické hnojení trávníku je doporučováno několikrát za rok. Při hnojení nesmí být trávník nikdy suchý. První jarní hnojení by mělo proběhnout hned po vegetačním klidu, kdy trávník začíná po zimě růst, zpravidla to bývá období března až dubna. K tomuto hnojení bychom měli použít čistě dusíkaté hnojivo nebo kombinované hnojivo s převahou dusíku. U mladých trávníků má velký význam dostatek fosforu, neboť podporuje růst kořenového systému. Vlhkost půdy v tomto období bývá většinou dostatečná.
Další hnojení chemickými hnojivy by mělo přijít po deseti až dvanácti týdnech po jarním hnojení, kdy jsou živiny z trávníku již vyplaveny. V tomto období je potřebné dostatečné zalévání trávníku.
Poslední hnojení by mělo proběhnout na podzim, hnojivo by mělo obsahovat co nejvíce draslíku, který posiluje buňky trav a podporuje odolnost vůči chorobám.
Nikdy nepoužívejte hnojiva pro zemědělství, protože podporují rychlý růst rostlin.
Hlavní složky hnojiv
dusík – potřebný pro růst a tvorbu chlorofylu a proces fotosyntézy;
fosfor – potřebný pro růst kořenů;
draslík – zvyšuje odolnost vůči suchu, teplu a mrazu;
hořčík – pomáhá proti vysychání, je hlavním stavebním prvkem pro chlorofyl.
Kdy hnojit trávníky organickými hnojivy
U organického hnojiva je doporučováno hnojit trávník jednou ročně, a to na podzim. Na trávník naneste rovnoměrnou, asi půlcentimetrovou vrstvu kompostu nebo jiného vámi zvoleného hnojiva. Rovnoměrného rozložení docílíte hráběmi nebo lopatou. Pokud nemáte možnost organická hnojiva získat z vlastních zdrojů, určitě je seženete v zahradnictvích.
V naší poradně s názvem VÝŠKA THUJI MEZI SOUSEDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Sadílková.
Dobrý den prosím kolik můžou mít thuje na výšku mezi sousedy a z jaké strany se to měří, když mají sousedi níž pozemek cca 20 cm zda z naší strany, nebo z jejich podle mého názoru by se to mělo tykak našeho pozemku, kde jsou thuje a pravidelné udržované a vysazení v roce 2010, myslím od roku 2015 jsou už jiné podmínky děkuji Vám za odpověď s pozdravem Sadílková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Občanský zákoník neudává maximální výšku živého plotu mezi sousedy. Vychází se zde z logiky moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. V ideálním případě by vaše thuje neměly sousedovi stínit, zasahovat větvemi na jeho pozemek a znečišťovat ho. Na druhé straně máte právo oplotit svůj pozemek oplocením až do výšky 1,2 m od okolního terénu. Pokud si chcete postavit vyšší plot, potřebujete stavební povolení, ke kterému se soused může nesouhlasně vyjádřit.
Chcete li mít thuje na hranici pozemku vyšší než 1,2 m, měli byste si se sousedem vyjednat písemnou dohodu a nebo ústní za přítomnosti nezávislého svědka, například starosty obce.
Časová dimenze: jak se kořeny tújí mění po výsadbě
U tújí je důležité nemyslet jen na den výsadby. Kořenový systém thuje se mění v čase a každá fáze má jiné riziko. První rok je nejzrádnější, protože nadzemní část může vypadat pěkně, ale kořeny ještě nejsou rozběhnuté do okolní půdy. Druhý a třetí rok se často rozhoduje, jestli bude živý plot dlouhodobě hustý, nebo se z něj stane řada rostlin, které jen přežívají.
První sezónu po výsadbě se podle mě dělá nejvíc chyb. Člověk má pocit, že když prší, je zalito. Jenže kořenový bal z květináče může být uvnitř suchý, zatímco okolní půda je vlhká. To je časté hlavně u rostlin, které byly v kontejneru dlouho a mají bal hustě prokořeněný. Voda pak někdy po balu steče do stran a ke středu se nedostane.
Ve druhé sezóně začnou kořeny víc pracovat do okolí. Pokud jste při výsadbě připravili širokou rýhu a půdu není zhutněná, túje se obvykle zlepší. Pokud ale sedí v úzké jámě obklopené tvrdým jílem nebo stavebním zásypem, kořeny narazí na hranici a růst se zpomalí. Navenek se to projeví tak, že některé kusy v řadě rostou výrazně hůř než jiné.
Po třech až pěti letech už je problém vidět jasně. Dobře založený živý plot zhoustne, drží barvu a snese běžný řez. Špatně založený plot má mezery, hnědé vnitřky, jednotlivé slabé kusy a v horkém létě potřebuje neustálou záchrannou péči. Proto je u tújí nejdražší chyba ta, která na začátku vypadá jako úspora práce.
Období po výsadbě
Co se děje s kořeny
Co hlídat
Nejčastější chyba
První 2 týdny
Bal si sedá, jemné kořeny jsou citlivé na vyschnutí
Podzimní hnojení není pro túji Smaragd vždy nutné, ale v některých případech může být prospěšné, protože rostlinám dodává klíčové živiny, jako je draslík, a tím jim dodává sílu a odolnost na zimu. Někteří odborníci doporučují aplikaci podzimního hnojiva, které rostlinám pomůže se na zimu připravit, zatímco jiní naznačují, že jarní hnojení je dostatečné pro většinu vzrostlých stromů, které se nepotýkají s nedostatkem živin.
Kdy a proč je podzimní hnojení užitečné
Příprava na zimu: Hnojivo z konce léta nebo začátku podzimu s vyšším obsahem draslíku (K) může pomoci rostlinu posílit na zimu a zlepšit její odolnost vůči chladnému počasí a dalším stresorům.
Řešení nedostatků: Pokud si všimnete známek nedostatku živin, jako je hnědnutí nebo žloutnutí listů (což může být způsobeno nízkým obsahem dusíku nebo draslíku), může na podzim pomoci vyvážené hnojivo s pomalým uvolňováním, zejména pokud jste vynechali jarní hnojení.
Pro rostliny pěstované v nádobách: Rostliny v nádobách často potřebují častější hnojení, protože živiny z kompostu se mohou rychleji vyčerpat. Podzimní hnojení může těmto rostlinám poskytnout nezbytnou podporu, když přecházejí do období vegetačního klidu.
Co používat a proč
Používejte hnojivo s pomalým uvolňováním: Tento typ hnojiva zabraňuje spálení kořenů a poskytuje stálý přísun živin v průběhu času, což je ideální pro stálezelené rostliny.
Vyberte hnojivo s vyšším druhým a třetím číslem: Hnojivo typu 4−9−35 (N-P-K) se doporučuje zejména pro pozdní léto a podzim pro podporu síly a zelené barvy, na rozdíl od jarního hnojiva, které se více zaměřuje na růst.
Vyhněte se hnojivům v pozdním období, která stimulují nový růst: Nepoužívejte hnojiva s vysokým obsahem dusíku v pozdním podzimu, protože to může podpořit nový růst, který může být poškozen mrazem.
Kdy vynechat podzimní hnojení
Pro zdravé, zavedené stromy: Vzrostlé stromy Thuja Smaragd, které vypadají zdravě a dobře rostou, obvykle na podzim hnojit není nutné. Jarní hnojení je pro tyto rostliny často dostačující.
Při hnojení na jaře: Pokud jste brzy na jaře aplikovali kvalitní a vyvážené hnojivo, na podzim už možná nebudete muset hnojit znovu.
Hloubka kořenů thuje není tak dramatická, jak se někdy říká. U běžného živého plotu počítejte hlavně s mělkým a plošným kořenovým systémem, který pracuje v horní vrstvě půdy a rozbíhá se do stran. To je dobrá zpráva pro obavy ze základů, ale důležité varování pro výsadbu, zálivku a údržbu.
Největší poučení z praxe je jednoduché: túje nejčastěji nezklame proto, že má špatné kořeny, ale proto, že jsme jí dali špatné místo. Úzký pás u betonu, zhutněná zemina, nepravidelná zálivka a příliš hustá výsadba vytvoří problém, který se později maskuje jako choroba, škůdce nebo nedostatek hnojiva.
Pokud budete sázet nový živý plot, myslete na šířku rýhy, kvalitu půdy, mulč, pomalou zálivku a budoucí přístup k řezu. Pokud už túje máte, nepanikařte kvůli každému kořenu u povrchu. Raději zjistěte, jestli má rostlina v kořenové zóně vláhu, vzduch a prostor. Právě tam se rozhoduje, jestli bude plot za pět let hustý, nebo problémový.
V naší poradně s názvem HNOJENÍ KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Šuhajdová.
Mám již druhým rokem stromek kaki roubovaný,zimu přežil,ale všude čtu,že se má hnojit,ale nedočetla jsem se čím.Můžete mi někdo poradit,kdo s ním má zkušenost?
děkuji Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Použijte kombinované hnojivo Cererit podle návodu na obalu. Cererit je nejlepší mix všech potřebných látek, které rostlina potřebuje. Tady k tomu jsou bližší informace: https://www.ceskenapady.cz/…
U mladých tújí bývá kořenová zóna překvapivě mělká. Když vysadíte kontejnerovanou sazenici vysokou 60 až 100 cm, většina kořenů zůstává první sezónu v původním balu a v nejbližším okolí výsadbové jámy. Proto mladá túje vypadá, jako že „sedí v zemi“, ale ve skutečnosti ještě neumí pořádně tahat vodu z okolí. Stačí několik horkých dní, suchý vítr a nezalitý bal uprostřed jinak vlhké zeminy a rostlina začne vadnout nebo šednout.
U menších a středních tújí se kořeny často drží v horních 20 až 40 cm. U starších a vyšších rostlin se hlavní kořenová hmota může dostat níže, přibližně do 45 až 60 cm, ale stále jde o systém, který je z praktického pohledu mělký a plošný. Neznamená to, že žádný kořen nemůže jít hlouběji. Znamená to, že většina funkčních jemných kořenů, které přijímají vodu a živiny, pracuje v horní vrstvě půdy.
V české zahradě to má jeden zásadní důsledek: túje netrpí jen tím, že „má málo vody“. Často trpí tím, že voda není tam, kde jsou kořeny. Když zalijete jednou za čas hadicí povrch, voda po tvrdé půdě steče pryč. Když zalijete moc rychle, zůstane mokrý povrch, ale kořenový bal uvnitř může být suchý. A když je výsadba příliš hluboko, kořenový krček je zasypaný a rostlina se dusí v místě, kde má přecházet kmen do kořenů.
Pro běžného majitele zahrady je nejpraktičtější pracovat s tímto rozdělením:
Velikost túje
Typická hlavní kořenová zóna
Co to znamená v praxi
Mladá sazenice do 1 m
asi 15 až 30 cm
Potřebuje pravidelnou zálivku přímo ke kořenovému balu.
Živý plot 1 až 2 m
asi 25 až 45 cm
Kořeny už jdou do stran, ale stále rychle trpí letním suchem.
Starší túje 2 až 4 m
asi 40 až 60 cm
Větší problém než hloubka bývá konkurence o vodu a prostor.
Vzrostlá nestříhaná túje
místy i více, podle půdy
Přesazování je rizikové, protože jemné kořeny jsou daleko od kmene.
Tabulka není laboratorní měření, ale praktická pomůcka pro rozhodování. Pokud máte písčitou půdu, kořeny budou hledat vodu jinak než v těžkém jílu. Pokud máte pod tújemi mulč, kapkovou závlahu a kyprou zeminu, kořenový systém se vyvine lépe než v úzkém pásu mezi betonovým plotem a chodníkem.
Fotografie ukázuje mělkou, hustou síť kořenů túje po opatrném odhrnutí zeminy u staršího živého plotu, aby bylo jasné, že kořeny nejdou hlavně kolmo dolů, ale rozbíhají se do stran.
Ve svém příspěvku JAK A ČÍM SPRÁVNĚ HNOJIT TRÁVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín.
Přečetl jsem na téma hnojení trávníku spoustu článků a musím říct, že jsem se nedozvěděl vlastně nic. Kde kdo tady píše a radí co si někde přečetl, ale já potřebuji a vlastně každý kdo se ptá konkrétní odpověď a tou je, JAK SE TO HNOJIVO NAZÝVÁ !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Nepište prosím tady romány, když nic nevíte. Uvedu pro ty natvrdlejší příklad : Otázka- Jaké hnojivo je vhodné ke hnojení ovocných stromů a keřů : Odpověď . Cererit, NPK, Kompost. K čemu ty opsané komentáře z odborných knih ?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
První případ byla řada tújí u starého pletivového plotu. Rostliny byly vysazené poměrně rozumně, měly prostor, zemina byla obyčejná zahradní a pod plotem nebyl beton. Kořeny se rozprostřely do šířky, plot se dobře držel a největší práce byla pravidelné stříhání. Tady se ukázalo, že túje nemusí být problém, pokud mají půdu a vodu.
Druhý případ byl živý plot u nové betonové podezdívky. Sazenice byly pěkné, vysoké, drahé a vysazené rychle. Jenže rýha byla úzká, vedle byl zhutněný zásyp a zálivka nepravidelná. První rok vypadaly slušně, druhý rok začaly rozdíly a třetí rok už některé kusy výrazně zaostávaly. Když jsme odhrnuli půdu, bylo jasné, že kořeny se nerozběhly rovnoměrně a nejhorší kusy seděly v tvrdém suchém pásu.
Třetí případ byl pokus přesadit starší túji z místa, kde překážela chodníku. Nadzemní část byla zdravá, ale bal musel být kvůli manipulaci menší. Rostlina se po přesazení tvářila dlouho dobře, pak přišlo horko a začala postupně hnědnout. Neuhynula celá, ale ztratila tvar. Kdybych měl tuto situaci řešit znovu, raději bych vysadil menší novou rostlinu, než se snažil zachránit vzrostlý kus za každou cenu.
Tyto tři příběhy mají společný závěr: u tújí nerozhoduje jen druh rostliny, ale startovní podmínky pro kořeny. Stejná thuje může být na jednom místě bezproblémová a na druhém místě zdroj neustálého hnědnutí, dosazování a zklamání.
Fotografie ukazuje typickou českou problémovou situaci: túje vysazené v úzkém suchém pásu mezi betonovou podezdívkou a chodníkem.
V naší poradně s názvem KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Svobodová.
Koupila jsem si kalu,kvetla krásně bíle a tedˇmá zelené květy.
Nevím čím to je nebo zda se má nějak zvláště hnojit.
Děkuji za odpovědˇ.
Svobodová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Život kaly je mnoholetý a rostlina pravidelně vstupuje do období spánku. To způsobuje, že květy s dlouhou životností mění barvu, často na zelenou a pak hnědou. Kala se zelenými květy je normální součástí životního cyklu zdravých rostlin. Rostlina začne soustředit energii na listy, které shromažďují energii, aby podpořily rozkvět příští sezóny. Když jsou květy plné a zelené, odřízněte je tak, aby rostlina mohla využít veškeré své zdroje na zásobování oddenků.
Zelené květy rovněž mohou být následkem přebytku dusíku. Zvolte hnojivo, které má méně dusíku a více fosforu.
A jako poslední možná příčina zelených květů je nedostatek denního světla. Krátké zimní dny a zamračeno nestačí rostlině, aby mohla vybarvit květy do bíla.
Jak hluboko sázet thuje, aby kořeny nezačaly trpět
U výsadby tújí jsem si ověřil jednoduché pravidlo: jáma má být spíš široká než hluboká. Začátečník má často pocit, že když vykope hlubokou jámu, udělá rostlině dobře. Jenže u tújí je důležité, aby kořenový bal seděl zhruba ve stejné výšce, jako byl v květináči nebo v původní zemině. Pokud ho utopíte moc hluboko, rostlina může špatně dýchat, krček zůstane vlhký a po čase začne chřadnout.
Prakticky se mi nejvíc osvědčilo vykopat souvislou rýhu, pokud sázím delší živý plot. Jednotlivé jamky vypadají rychleji, ale u řady tújí vznikne nerovnoměrný prostor: jedna sazenice má kyprou půdu, druhá narazí na kámen, třetí na zhutněný jíl. Souvislá rýha umožní kořenům růst do stran a zároveň se v ní lépe srovná výška celé řady.
U běžných sazenic bych hloubku rýhy volil podle výšky balu, ne podle přání „dát tomu víc zeminy“. Šířka by měla být větší než bal, klidně dvojnásobná, aby se kořeny po stranách snadno rozbíhaly. Dno není dobré vybrat příliš hluboko a potom dosypat měkkou zeminu, protože ta si sedne a túje klesne níž. To je nenápadná chyba, která se projeví až později.
Postup, který se mi v běžné zahradní půdě osvědčil:
Rýhu kopu širší než kořenový bal, aby kořeny měly startovací prostor.
Hloubku držím podle balu, ne podle nadšení z hlubokého kopání.
Kořenový krček nenechávám utopený, horní část balu má být přirozeně u povrchu.
Po výsadbě zalévám pomalu, aby voda neodtekla jen po povrchu.
Mulčuji, ale nehrnu mulč ke kmínku, protože vlhký límec u kmene není dobrý.
Fotografie znázorňuje správnou výsadbovou rýhu pro řadu tújí: širokou, mělkou, s baly ve stejné výšce, nikoli úzké hluboké díry.
V naší poradně s názvem DRACÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, mám dracénu a tmavší byt, kvůli lodžií. Nebude jí vadit málo světla?? Děkuji Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Čím méně světla, tím užší listy a vyčouhlý kmínek. Rostlina bude žít i ve stínu, ale nebude tak pěkná, jako kdyby byla na plném slunci. Méně slunce znamená i méně hnojit, protože rostlina ve stínu nepotřebuje tolik živin.
Vlastní data: co se změnilo po lepší zálivce a mulči
U jedné řady tújí jsem si vedl jednoduché poznámky, protože živý plot po výsadbě vypadal nerovnoměrně. Nebyla to vědecká studie, ale přesně ten typ dat, který se hodí na běžnou zahradu. Část řady byla blíž ke zpevněné ploše a v létě rychleji vysychala. Zpočátku jsem zaléval nepravidelně, hlavně povrchově. Potom jsem přešel na pomalou zálivku ke kořenové zóně, doplnil mulč a přestal jsem se spoléhat na krátké letní přeháňky.
Výsledek nebyl okamžitý. První změna byla vidět až po několika týdnech: nové výhony byly svěžejší, vnitřní hnědnutí se nezhoršovalo a půda pod mulčem zůstávala déle vlhká. Největší poučení bylo, že u tújí nestačí řešit jen hnojivo. Pokud má mělký kořenový systém thuje fungovat, musí být v horní vrstvě půdy stabilní vlhkost a vzduch.
Sledovaná věc
Před úpravou péče
Po 6 týdnech lepší péče
Praktický závěr
Půda u balu
Nahoře vlhká, uvnitř často suchá
Vlhkost byla rovnoměrnější
Zalévat pomalu a cíleně ke kořenům.
Barva nových výhonů
Místy šedozelená a mdlá
Nové konce byly světlejší a živější
Kořeny reagují na vodní režim dřív než staré větve.
Hnědnutí uvnitř
Postupovalo v nejsušší části řady
Zpomalení, místy zastavení
Staré hnědé části nezezelenají, cílem je zastavit zhoršování.
Povrch půdy
Tvrdý škraloup po zálivce
Pod mulčem kyprější a chladnější
Mulč pomáhá mělkým kořenům přežít horko.
Tato zkušenost se mi potvrdila opakovaně: když túje chřadne, je lákavé hledat speciální přípravek. Jenže u mnoha živých plotů by první kontrola měla být obyčejná. Sáhnout rukou pod mulč, zkusit vlhkost v hloubce několika centimetrů, rýčem opatrně ověřit, jestli půda není betonově tvrdá, a podívat se, jestli bal nebyl při výsadbě utopený.
Ve svém příspěvku CHOROBY THUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,
prosím o radu. Kůra na thuji od země praskla a to až do půlky stromu. Nikdy jsem se s tím nesetkala, nebo jsem si nevšimla, ale hezké to není. Praskliny jsou široké cca 1 cm. Jak a čím je ošetřit? Co s tím? Jsou 2 roky staré a cca 1,2 m vysoké.
Děkuji za odpověď.
Kazdová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kořenový systém thuje není agresivní, ale umí být nepříjemný
Často se ptáte, jestli mají túje invazivní kořeny. Moje praktická odpověď je: většinou ne v tom smyslu, že by aktivně ničily základy jako některé mohutné dřeviny. Ale dokážou být nepříjemné tam, kde jim člověk nedá prostor. Kořeny tújí jsou husté, mělké a vytrvalé. Nejsou to kořeny, které by snadno ignorovaly překážky, ale ani takové, které by běžně prorážely kvalitní betonový základ.
Nejčastější problém u plotu není rozbitý základ domu, ale vysušený pás půdy. Túje v řadě fungují jako zelená pumpa. V létě berou vodu z horní vrstvy půdy, a když vedle nich máte trávník, trvalky nebo mladé keře, tyto rostliny často prohrávají. Viděl jsem to na záhonu, kde byly túje za plotem a před nimi levandule. Levandule má sucho ráda, ale v tomto místě už to bylo moc. Horní vrstva půdy byla tak prokořeněná a vysátá, že po dešti rychle oschla a voda se k menším rostlinám nedostala.
Druhý problém je údržba okrajů. Pokud túje vysadíte příliš blízko k obrubníku, chodníku nebo plotové podezdívce, kořeny časem vyplní prostor, kam byste později chtěli rýt, instalovat závlahu, natáhnout kabel, opravit obrubu nebo vyčistit drenáž. Nejde o dramatické ničení, ale o praktickou nepříjemnost: všude narazíte na kořeny, zemina nejde dobře vybrat a každé větší seknutí kořenů se může projevit hnědnutím části rostliny.
Třetí problém nastává při odstranění starých tújí. Nadzemní část pokácíte za chvíli, ale pařezy a kořenový talíř zůstanou. Pokud chcete na stejném místě hned sázet nový živý plot, zjistíte, že půda je plná kořenů, vyčerpaná, často kyselá a v horní vrstvě slehlá. Proto se mi u starých tújí osvědčilo nechat si čas na vyčištění rýhy, doplnění kvalitní zeminy a zlepšení struktury půdy, ne jen „vyříznout staré a nasadit nové“.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil.
Zdravím, mezi 40 tujemi výšky cca 90 cm se mi u dvou thuji objevily z boku jakoby rezavá místa, zbytek thuje tak 3/4 jsou stále zelené. O co kráčí, Budu je muset vyměnit, či na jaře opět zezelenají? Potažmo čím léčit? Díky za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak na to: ověření hloubky kořenů thuje a bezpečná úprava péče
Tento postup použijte, když chcete zjistit, jestli túje trpí kvůli kořenům, aniž byste rostlinu zbytečně poškodili.
Vyberte jednu zdravou a jednu problémovou túji. Nesledujte jen nejslabší kus v řadě. Porovnání dvou rostlin vám ukáže, jestli je rozdíl v půdě, zálivce, zastínění nebo poškození kořenů. Příklad: zdravá túje je dál od betonu, slabá stojí u rohu podezdívky.
Odhrňte zeminu jen mělce a opatrně. Pracujte rukou nebo malou lopatkou, ne rýčem přímo u kmene. Hledejte jemné kořínky v horních 10 až 30 cm a sledujte, jestli je půda suchá, přemokřená nebo zhutněná. Příklad: pod suchou krustou může být bal stále úplně suchý.
Zkontrolujte výšku kořenového krčku. Túje nemá být utopená hluboko pod okolní terén. Pokud je kmínek zasypaný vlhkým mulčem nebo zeminou, odhrňte materiál od kmene. Příklad: mulč má chránit půdu, ne vytvářet mokrý límec kolem kmínku.
Upravte zálivku podle půdy, ne podle kalendáře. V horku zalévejte pomalu a ke kořenové zóně, ne krátce po povrchu. V jílu naopak nechte půdu dýchat a nepřelévejte ji. Příklad: lepší je delší pomalá zálivka dvakrát týdně než každodenní povrchové pokropení.
Doplňte mulč a omezte konkurenci. V okolí tújí nenechte tvrdý holý povrch ani hustý trávník až ke kmeni. Mulč drží vlhkost v mělké kořenové zóně, ale nesmí být nalepený na kmínku. Příklad: pás mulče široký 40 až 60 cm pomůže víc než rychlé přihnojení.
Vyhodnoťte změnu až po několika týdnech. Staré hnědé větvičky nezezelenají. Sledujte nové konce, celkovou barvu a to, zda se hnědnutí zastavilo. Příklad: po 4 až 8 týdnech lepší péče poznáte, jestli problém opravdu souvisel s kořeny.
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Tvrdíte, že se to nemá přehánět s hnojením. Jak tedy správně hnojit?
Nejprve si musíme objasnit, k čemu révové keře jednotlivé živiny potřebují, a jak vypadají, když některá živina schází nebo přebývá. A také je třeba vědět, jak jednotlivé živiny v rostlinách na sebe vzájemně působí - že mezi nimi mohou být i antagonistické (=„nepřátelské“) vztahy. Pokud nejsou jejich vzájemné poměry správně vyrovnané, rostliny pak některé z živin nedokážou přijímat.
Takový dusík je součástí řady nezbytných organických látek, které se nacházejí v každé buňce. Dusík si také réva ukládá jako zásobní látky, nejčastěji v kořenech a ve starém dřevě. Nedostatek dusíku se projevuje slabým růstem, bledými listy s načervenalými řapíky. Důsledkem je slabě probíhající fotosyntéza a horší procesy vyzrávání. Ale ani nadbytek není révě ku prospěchu. Keře sice mají silný vzrůst, listy jsou sytě zelené, bobule velké, avšak při přehnojení dusíkem může být větší sklon ke sprchávání a hrozny husté, ale také se zvyšuje riziko onemocnění houbovými chorobami. Pletiva obsahují velké buňky, mající v sobě mnoho vody, takže v zimním období snadněji pomrzají. Zde jsou vidět příznaky nedostatku dusíku:
Fosfor je prvek, který se „angažuje“ v řadě biochemických procesů. Především je to fotosyntéza, přeměna jednoduchých cukrů na škrob (potřeba pro zdárné přezimování) a také se uplatňuje při procesu dýchání. Působí i na tvorbu pylu, semen a plodů. Naštěstí ho v našich půdách bývá dostatek a s příznaky jeho nedostatku se proto můžeme setkávat jen ojediněle. Ty se projevuje tmavými listy, na jejichž okrajích se mohou objevovat nahnědlé skvrny. Květy po opylení opadávají a na podzim špatně vyzrává dřevo. Nadbytek fosforu je úplnou výjimkou, proto jeho projevy můžeme vynechat.
Další významnou živinou je draslík. Je důležitý pro zdárný průběh fotosyntézy, pro tvorbu různých enzymů (chovajících se jako velitelé biochemických procesů) a ovlivňuje ukládání zásobních látek. Jeho nejdůležitější role je při vyzrávání letorostů; dobře vyzrálé letorosty lépe přezimují a odolávají mrazům. Nedostatek draslíku se projevuje na dolních listech nejprve zasycháním okrajů listů, které se mohou stáčet nahoru. Starší listy s postupujícím časem mohou nabývat hnědého až hnědofialového nádechu. Zde jsou vidět příznaky nedostatku draslíku:
A co ty „nepřátelské“ vztahy mezi živinami?
Uvedu příklady: je-li réva přehnojena dusíkem, špatně přijímá draslík, a v důsledku toho dusíkem přehnojené vinice snadněji pomrzají. Dalším příkladem je poměr mezi draslíkem a hořčíkem. Při nadbytku draslíku bývá omezený příjem hořčíku.
Správné načasování hnojení je u cereritu zásadní. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že špatný termín má často větší vliv než samotná dávka. Pokud hnojivo použijete ve špatnou chvíli, rostliny ho nedokážou efektivně využít.
Cererit je typické základní hnojivo, což znamená, že se používá hlavně před výsadbou nebo na začátku vegetace. Pokud ho použijete pozdě, může mít spíš negativní efekt.
Jaro – hlavní období hnojení
Nejdůležitější období pro použití cereritu je jaro. Ideálně ve chvíli, kdy připravujete záhon před výsadbou. V této fázi má hnojivo největší efekt, protože živiny jsou dostupné přesně ve chvíli, kdy je rostliny potřebují.
V praxi to znamená:
březen až duben – příprava záhonů
zapracování do půdy – ideálně motykou nebo rytím
zálivka po aplikaci – aktivace živin
Pokud jsem cererit zapracoval na jaře do půdy, rostliny měly vždy nejlepší start. Kořeny se rychleji uchytily a růst byl výrazně rovnoměrnější.
Léto – opatrné přihnojení
V létě je použití cereritu možné, ale musí být opatrné. Rostliny už mají vyvinutý kořenový systém a příliš vysoká dávka může způsobit problémy.
V létě se cererit používá hlavně jako:
lehké přihnojení
podpora plodnosti
doplnění živin při slabém růstu
Osobně jsem si všiml, že při letním hnojení je klíčové nižší dávkování a dostatek vody. Bez zálivky může dojít k poškození kořenů.
Podzim – omezené použití
Na podzim je použití cereritu spíš omezené. Obsah dusíku může stimulovat růst, který už není žádoucí před zimou.
Výjimkou jsou situace, kdy:
připravujete půdu na jaro
hnojíte česnek před výsadbou
Právě u česneku má podzimní aplikace smysl, protože živiny se během zimy postupně uvolňují.