Římský kmín má velmi pronikavou nahořklou chuť. Přidává se do ostrých kořenicích směsí. Namletý dodává exotickou chuť bílým krémovým omáčkám.
Co je to římskýkmín
Jedná se o koření ze semen rostliny Cuminum cyminum, česky šabrej kmínovitý. Patří do čeledi miříkovitých. Rostlina má prastarý původ – byla používána už ve starém Egyptě či Řecku. Jako perličku lze uvést informaci, že ve starém Římě koření užívali studenti, aby měli bledé tváře, a pak kvůli tomu, že vypadali vyčerpaně a nemocně se mohli „ulít“ z výuky. Římský kmín má svůj původ ve východním Středomoří, v severní Africe a Pákistánu.
Římský kmín pochází tedy z šabreje kmínovitého, který vyrůstá do výšky 25 cm. Malá semínka připomínají běžný kmín, ale mají světlejší barvu a jsou více hořká. Semínka bývají rovná a spíše šestihranná než hladká. Rostlina má bílé či růžové květy, které vyrůstají na začátku léta. Listy jsou tmavě zelené.
V současnosti se vyskytuje v celé oblasti Středozemního moře, kde je hodně rozšířen (dává se do uzenin italského typu). Můžeme na něj narazit i v bývalých zemích Sovětského svazu pod názvem zira. Je součástí jídla známého u nás jako pilaf. Je běžnou součástí i indické kuchyně (zde se kombinuje s koriandrem). Je v podstatě rozšířen po celém světě – v Indonésii se mu například říká djintan.
Tento druh bývá označován za velmi dobrý přírodní prostředek proti zažívacím problémům, jako je nadýmání či plynatost a jiné. Proto se stejně jako náš kmín přidává k masům, aby napomáhal lepšímu trávení. Také povzbuzuje chuť k jídlu a zlepšuje prokrvení. Pomáhá mírnit úporný kašel.
Má ostrou, hořkou a pronikavou chuť, která podtrhne chuť ostatních koření. Pokud to s ním ovšem přeženeme, tak přehluší chuť celého pokrmu. Ne nadarmo je součástí kari koření. Zde platí dvojnásob: dobrého pomálu. A konečně za třetí, má výrazně světlejší zabarvení než kmín klasický.
Římský kmín má v kuchyni mnoho využití. Často je součástí zeleninových, rýžových a luštěninových pokrmů. Dále se s ním mohou, ale opravdu přiměřeně, ochucovat polévky a dušená jídla. Římský kmín se používá při nakládání zeleniny, uzenin a sýrů. Užitečný je i jako součást kysaného zelí. Vůně římského kmínu se zvýrazní, pokud se koření nejdříve opraží a následně rozdrtí.
V naší poradně s názvem RAJČATA A JEJICH CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
u balkonových rajčat mě opadali listy.nevím čím to je. děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejčastější příčinou, kdy rostlina rajčete ztratí naráz všechny listy, je stres ze sucha. Existuje postup, jak přimět rajče, aby se znovu olistilo pomocí postřiku dusičnanu amonného, ale zdržení, které to pro rostlinu znamená, je tak velké, že již prakticky nestihne začít rodit, tedy v našich podnebných podmínkách. Je tedy rozumnější tyto bezlisté rostliny nahradit rostlinami novými - zdravými a bedlivě dodržovat pěstební nároky rajčete, aby nedošlo k dalšímu vystresování rostlin.
Již jsme se zmiňovali, že římskýkmín údajně v nejstarších dobách užívali studenti k vyvolání bledosti, aby předstírali přílišné přetížení. Římský kmín však bývá označován za nejlepší přírodní lék proti nadýmání, plynatosti a zažívacím problémům vůbec. Nadto podporuje chuť k jídlu. Podobné účinky má i kmín klasický. Proto se také doporučuje přidávat jej k vařenému masu, aby pomohl trávení. Pomoci může při potížích kardiovaskulárního původu a zmírňuje i úporný kašel.
Římský kmín obsahuje množství zdraví prospěšných látek: minerály (vápník, železo, zinek), vitamín B, cuminaldehyd, ftalidy, polyacetylény, silice a proteiny. Koření se získává ze semen rostliny Cuminum cyminum (šabrej kmínovitý).
Římský kmín snižuje hladinu škodlivých tuků v krvi (triglyceridů a cholesterolu), omezuje riziko srdečních onemocnění a obezity. A naopak podporuje metabolismus tím, že obsahuje velké množství fytosterolů, které mohou inhibovat absorpci cholesterolu v lidském těle, jak tvrdí odborníci. Dále ulevuje od zažívacích problémů, protože obsahuje esenciální oleje, hořčík a sodík. Tyto sloučeniny podporují trávení a zmírňují bolesti břicha. Lidé používající toto tak koření bojují proti řadě nemocí, aniž by o tom tušili uvádí se například nespavost, poruchy dýchání, anémie, a dokonce i kožní onemocnění.
Kmín obsahuje rovněž velké množství železa a vitamínu C. Podporuje imunitu a nově je zjištěno, že i paměť. Má navíc antimikrobiální vlastnosti. Mohou se používat celá semena, ale doporučuje se mlít. Kmín můžete přidat téměř do každého pokrmu: polévky, dušeného masa, chilli, rýže, fazolí nebo čočky. Hodí se i do brambor naslano i nasladko, mrkve, dýně a květáku. Dá se přidat do marinád, salátových dresinků a majonéz. Skvěle chutná, když se opraží s ořechy nebo cizrnou. Tak teď vidíte, že se kmín nemusí přidávat jen do sekané a karbanátků. Vařit s kmínem je velmi zdravé.
V naší poradně s názvem OSTRUŽINY PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobry den mam ostruzlini nevim jaka je to odruda ,ale se mi vyskitla rez na stonkach kdyz to rozskrabem je to zlty jakoby prasek ,prosim cim to mam postrikat a co stim .Prosim poradte mi co stim a cim to postrikat.Dekuji za odpoved.Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Signum nebo Otriva, to jsou nejlepší přípravky proti rzi na ostružinách. Tajemství úspěchu je ve včasném ošetření. Beztrnné ostružiny bývají mnohem náchylnější k těmto nemocem. Pokud se vám nepodaří vyléčit rez, tak rostlinu spalte a vysaďte novou odrůdu s trny. Dbejte na vzdušnost rostliny, aby měla kolem sebe dostatek místa a vyřezávejte odplozelé letorosty.
Římský kmín je aromatičtější a úplně jinak chutná, to je třeba si před vařením uvědomit. Má ostrou, hořkou a velmi pronikavou chuť, která je natolik výrazná, že dokáže přehlušit nejen aroma ostatních koření, ale mnohdy i celého pokrmu. Je třeba s ním proto zacházet opatrně. Klasický kmín má typickou trpkou, aromatickou chuť i vůni.
Římský kmín nelze plnohodnotně nahradit jiným kořením, pouze se lze částečně přiblížit podobné chuti náhradou s jinými druhy koření. Náhrady za římskýkmín jsou mletý koriandr, kmín nebo chilli prášek, v závislosti na požadovaném chuťovém profilu. Mletý koriandr poskytuje podobnou zemitou, citrusovou chuť, zatímco kmín nabízí bližší shodu s chutí kmínu, zejména po opečení. Chilli prášek lze použít pro pikantnější chuť.
V naší poradně s názvem CIM ZALEVAT MODROU ORCHIDEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana cerna.
Dobry den, dostala jsem modrou orchidej a nevim cim ji zalevat aby rostla modre. Dekuji za odpovet.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Modré orchideje, které jsou dobarvované, po nějakém čase vyblednou a stane se s nich normální bílá orchidej. Producenti modrých orchidejí tají způsob, kterým dosáhnou toho, že orchidej zmodrá. Existuje ale i domácí způsob, jak docílit modré barvy. Stačí hlouběji seříznout kůru stonku v místě asi tak 4 až 5 cm od jeho začátku. K obnaženému místu se pak ukotví plastový trychtýř, do kterého se nalije tekutina do plnících per - inkoust. Ten si rostlina postupně nasává a tím se obarvují světlé části rostliny na modro. Jak se tento způsob provádí v praxi je vidět na následujícím videu: https://youtu.be/ygtvrhhZof…
Technologický postup: Na grilu necháme orestovat římskýkmín a chilli papričky, aby se koření hezky rozvonělo. Mezitím k mletému masu přidáme sůl, pepř, mletý kmín, nasekanou šalotku a koriandr. Římský kmín a chilli papričky vložíme do hmoždíře a rozmělníme, pak přisypeme k masu. Směs promícháme a dáme na kovové jehly. Špízy vložíme na rozpálený gril a opékáme ze všech stran zhruba 10 minut. Teď si připravíme jogurtovou omáčku: do bílého jogurtu vmícháme citronovou šťávu, utřený česnek, sůl, nasekaný koriandr a mátu. Jehněčí kebab naservírujeme na talíř a podáváme spolu s jogurtovou omáčkou.
Ve svém příspěvku POSTŘIK Z ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav.
Ve vyhledávači jsem zadal postřik česneku proti plísni. Bohužel čím a kdy česnek stříkat jsem tam nenašel a proto se ptám čím a kdy česnek proti plísni stříkat?
Děkuji za radu
Zdraví ladislav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dědek.
Oba kmíny se liší jak místem výskytu, tak způsobem pěstování. Kmínřímský (cuminum cyminum) se pěstuje hlavně v Asii, kde má nejlepší podmínky. Roste na jednoleté okolíkaté bylině tam, kde je slunce, ale musí i občas zapršet. Semena římského kmínu poznáte podle viditelně světlejšího odstínu, než jaký má kmín klasický. Ten se pěstuje hodně v Německu, Nizozemsku a Rusku. Rostlina kmínu kořenného (Carum carvi), jak zní správný název, je dvouletá. Semena dozrávají v červenci a srpnu, kdy získávají typickou hnědou barvu. Čím jsou ale tmavší, tím je kmín jako koření méně hodnotný.
Římský kmín je v kuchyni velice oblíbený. Nejvíce jej uznává indická a mexická kuchyně, kde je přísadou snad všech pokrmů a přidává se i do směsi kari koření. Stejně tak je součástí směsi koření zvané garam masala (v ní je ještě koriandr, kardamom, černý pepř, hřebíček, skořice, muškátový květ a bobkový list). Často se přidává do zeleninových, rýžových a luštěninových pokrmů. Mohou se s ním ochucovat polévky a různá dušená jídla. Používá se i při nakládání zeleniny, uzenin a sýrů. Stejně jako kmín klasický je vhodný k přidání do kysaného zelí.
Nejlepší je používat celá semena. Pokud potřebujete přesto kmín nadrtit, doporučujeme provést to až těsně před vařením – silice totiž na vzduchu rychle vyprchávají. Chuť kmínu římského lze zvýraznit krátkým opražením na oleji a až potom jej rozdrtit. Římský kmín má jinou chuť i vůni než klasický kmín a je nenahraditelný.
Šalvěj lze nahradit jinými bylinkami, ale vždy záleží na tom, v jakém jídle ji používáte a jakou roli tam hraje. Nejčastěji se používá kvůli chuti, vůni nebo práci s tukem.
V běžné kuchyňské praxi se osvědčil tymián, majoránka nebo velmi malé množství rozmarýnu. Důležité je použít menší množství než u šalvěje a dochucovat postupně. Pokud si nejste jistí, je lepší šalvěj vynechat úplně, než ji nahradit špatně a jídlo přebít.
Jaká bylinka je chuťově nejblíže šalvěji?
Chuťově má k šalvěji nejblíže tymián, protože není svěží, ale spíše zemitý a aromatický. Právě proto funguje v podobných typech jídel.
Rozmarýn je také blízký, ale je výraznější a snadno přebije ostatní chutě. Pokud ho používáte jako náhradu, je nutné dát ho výrazně méně. Majoránka se osvědčila hlavně u masa, kde dokáže vytvořit podobnou hloubku chuti.
Mohu šalvěj úplně vynechat bez náhrady?
Ano, v mnoha receptech lze šalvěj úplně vynechat, aniž by se jídlo pokazilo. Platí to hlavně tam, kde slouží jen jako doplňková bylinka.
Pokud je šalvěj v receptu pouze okrajovou chutí, stačí upravit techniku přípravy – například pracovat více s tukem nebo časem restování. V praxi je vynechání lepší než špatná náhrada, která může změnit charakter jídla.
Čím nahradit šalvěj v těstovinách s máslem?
V těstovinách s máslem se nejlépe osvědčil tymián, protože se dobře váže na tuk a nepůsobí rušivě. Je jemnější než rozmarýn a chuť zůstává vyvážená.
Důležité je přidat bylinku až ke konci a nesmažit ji dlouho. Pokud nemáte ani tymián, lze jídlo připravit jen s kvalitním máslem a trochou pepře. Výsledek bude jednodušší, ale stále funkční.
Čím nahradit šalvěj k masu?
U masa záleží na druhu a způsobu přípravy. Šalvěj se často používá kvůli práci s tukem a potlačení těžkosti.
U vepřového a telecího masa funguje majoránka, u kuřecího masa malé množství tymiánu nebo rozmarýnu. Vždy platí pravidlo, že náhrady musí být méně než šalvěje, jinak chuť masa zanikne.
Jaký je rozdíl mezi čerstvou a sušenou šalvějí při náhradě?
Čerstvá a sušená šalvěj se chovají výrazně odlišně. Sušená je koncentrovanější, hořčí a citlivější na teplo.
Pokud nahrazujete čerstvou šalvěj sušenou, použijte maximálně třetinu množství a přidávejte ji až ke konci. V některých receptech je lepší sušenou šalvěj vůbec nepoužít a zvolit jinou bylinku.
Proč se šalvěj nehodí nahrazovat bazalkou?
Bazalka má úplně jiný chuťový profil než šalvěj. Je svěží, lehká a typická pro jiný typ kuchyně.
Při náhradě šalvěje bazalkou vzniká jídlo, které chutná „jinam“, než má.
Vepřovou plec očistěte, opláchněte, osolte a opečte na oleji. Opečené maso vyjměte, na tuku osmahněte cibulku nakrájenou na plátky, přidejte mletou papriku a zalijte asi 400 ml vody. Vraťte maso a za občasného obracení a přelévání duste do měkka, poté ho vyjměte. Z másla a mouky připravte světlou jíšku, kterou vmíchejte do omáčky, přidejte ještě asi 400 ml vody a mléko a vařte za občasného míchání alespoň 20 minut. Ke konci přidejte do omáčky smetanu pro zjemnění a dochuťte solí a pepřem. Maso nakrájejte přes vlákno na plátky, naservírujte na talíř a přelévejte omáčkou. Jako příloha se k vepřové pleci na paprice hodí rýže, těstoviny nebo houskové knedlíky.
Vepřová plec pečená
Ingredience:
1 kg vepřové plece bez kosti s kůží
15 g hladké mouky
kmín
sůl
Postup:
Vepřovou plec omyjte, osolte a okmínujte, vložte do pekáče kůží dolů, podlijte trochou vody a vložte do trouby vyhřáté na 200 °C. Maso pečte asi 60 minut, občas ho přelijte vzniklým výpekem, v případě potřeby podlijte trochou vody. Maso by mělo být upečeno dozlatova. Po hodině pečení plec otočte kůží nahoru, tu pokrájejte na proužky a vložte zpět do trouby, aby byla křupavá. Předtím než vložíte pekáč zpět do trouby, slijte část výpeku pro vytvoření šťávy. Výpek dejte na pánev, zaprašte trochou mouky a osmahněte, zalijte trochou vody a vařte asi 20 minut. Na konci šťávu dochuťte solí. Dopečené maso pokrájejte na plátky, podávejte přelité šťávou. Vhodnou přílohou k tomuto pokrmu budou různě upravené brambory či bramborové, chlupaté nebo houskové knedlíky, doplněné dušeným zelím, špenátem či kapustou.
Vepřová plec na smetaně
Ingredience:
1 kg vepřové plece bez kosti
3 cibule
500 ml smetany
150 ml oleje
100 g hladké mouky
kmín mletý
paprika sladká mletá
pepř mletý
sůl
Postup:
Cibuli nakrájejte na kostičky a společně s kmínem nechte zesklovatět na oleji. Přidejte omytou a na kostky pokrájenou vepřovou plec. Maso osolte, opepřete a zprudka osmahněte, aby se zatáhlo, přidejte sladkou papriku, promíchejte a zalijte asi 1 litrem vody. Přiklopte pokličkou a nechte alespoň 30 minut dusit, do poloměkka.
Lze připravit zapečený květák Kluci v akci pouze z květáku bez romanesca?
Ano, zapečený květák Kluci v akci lze připravit i pouze z klasického květáku, pokud romanesco není k dispozici.
Romanesco má sice o něco pevnější strukturu a lehce oříškovou chuť, ale základ receptu tvoří květák. Pokud použijete pouze květák, výsledné jídlo bude stále chutné. Je však dobré květák nerozvařit, aby si při zapékání zachoval pevnější strukturu. Někteří kuchaři dokonce preferují variantu bez romanesca, protože květák má jemnější chuť a lépe se spojuje s kari houbovou omáčkou.
Čím lze nahradit sýr s modrou plísní v tomto receptu?
Sýr s modrou plísní lze nahradit jinými výraznými sýry, které se dobře rozpouštějí při zapékání.
Pokud někomu nevyhovuje chuť modrého sýra, může použít například gorgonzolu, která je jemnější. Další možností je použít kombinaci smetanového sýra a tvrdého sýra, například čedaru. V některých variantách se používá také parmazán, který dodá pokrmu výraznou chuť. Je však dobré počítat s tím, že modrý sýr vytváří charakteristickou chuť celého receptu.
Lze použít mražený květák na zapečený květák?
Mražený květák lze použít, ale je potřeba ho předem rozmrazit a zbavit přebytečné vody.
Mražený květák při rozmrazování často uvolňuje více tekutiny než čerstvý. Pokud by se použil bez úpravy, mohla by být omáčka při zapékání příliš řídká. Nejlepší postup je květák po rozmrazení krátce povařit a následně ho dobře scedit. Díky tomu si zachová lepší strukturu a pokrm nebude vodnatý.
Jak zahustit omáčku na zapečený květák?
Nejjednodušší způsob, jak zahustit omáčku na zapečený květák, je použití klasické jíšky.
Jíška vzniká opékáním mouky na másle a je velmi stabilní způsob zahuštění omáček. Pokud je omáčka příliš řídká, lze přidat malé množství další jíšky nebo ji nechat déle provařit, aby se část tekutiny odpařila. Někteří kuchaři používají také smetanu, která omáčku zjemní a částečně zahustí.
Jak dlouho péct zapečený květák v troubě?
Zapečený květák se obvykle peče přibližně 15 až 25 minut podle teploty trouby.
Nejčastěji se používá teplota kolem 190 °C. Při této teplotě se sýr krásně rozpustí a lehce zezlátně. Pokud by byla teplota nižší, zapékání by trvalo déle. Naopak při vyšší teplotě může sýr zhnědnout příliš rychle. Nejlepší je sledovat povrch jídla a vyndat pekáč z trouby ve chvíli, kdy sýr vytvoří zlatavou krustu.
Jaký vývar použít do omáčky?
Nejlepší je použít vývar z květáku nebo romanesca, který vznikne při vaření zeleniny.
Tento vývar obsahuje chuť zeleniny a přirozeně doplňuje celý recept. Pokud vývar nemáte, lze použít i zeleninový vývar nebo jemný kuřecí vývar.
Sýry je možné připravovat jednak z tvarohu, jednak ze sýřeniny získané enzymatickým působením syřidla.
Varianta I
Ingredience: Na počátku cesty k sýru stojí mléko, musí jít o mléko čerstvé, ne nějaké vysoce trvanlivé, odtučněné a všeho zbavené. Dále potřebujete startovací kulturu, syřidlo, camembertskou kulturu, případně chlorid vápenatý (pro kupovaná homogenizovaná mléka). Dále budete potřebovat hrnec, ve kterém budete dělat sýr, několik lžic a lžiček, metličku, dlouhý nůž, naběračku, teploměr, kus plátna na odkapání sýřeniny.
Postup: Mléko zahřejte ve vodní lázni na 37 °C. Do zahřátého mléka vmíchejte startovací kulturu, třeba jogurt Hollandia, a to 3 lžíce. Nechte ho hodinu až dvě přiklopené bez míchání při 37 °C. Domácí mléko vytvoří vždy krásnou sýřeninu, u kupovaného mléka je lepší vmíchat před syřidlem pár kapek chloridu vápenatého, sýřenina bude pevnější. Syřidlo rozmíchejte v převařené vychladlé vodě. Na 2 litry mléka lžičku syřidla do panáka vody. Panáka nalijte do mléka za stálého míchání metličkou, po minutě začněte míchat v opačném směru, aby se mléko ustálilo, a přiklopte. Sýřenina by měla vzniknout do hodiny, lze počkat i dvě hodiny, déle už to nemá cenu, v případě stálé tekutosti musíte svůj pokus vzdát. Sýřenina se dlouhým nožem nakrájí na čtverečky kolmo a pak i v ostrém úhlu vůči dnu hrnce, aby vznikly zhruba stejné centimetrové kusy, nechá se chvíli ustát, aby vystoupila syrovátka. Sýrové zrno slijte přes lněné plátno, zavažte a nechte odkapat půl hodiny. Výsledkem je základní sýrová hmota, výchozí surovina k výrobě nejrůznějších sýrů.
Varianta II – bez syřidla
Ingredience: 1 kg tvarohu, 1 l mléka, 1 lžička jedlé sody, 1 lžíce másla, kmín, sterilovaná zelenina, čerstvá zelenina, hrášek, paprika, vejce natvrdo – vše dle chuti
Postup: Tvaroh vložíme do hrnce a zalijeme mlékem. Přivedeme téměř k varu, aby se tvaroh v mléce jemně natavil. Netrvá to příliš dlouho. Pak mléko i s tvarohem slijeme, tedy lépe řečeno syrovátku, protože mléko se srazí. V cedníku nám zbyde natavený tvaroh, který vložíme do hrnce, ve kterém již máme lžíci másla. Osolíme, můžeme přidat kmín nebo vlastní koření dle chuti a jedlou sodu. Hmotu v hrnci postupně zahříváme. Tvaroh se začne pomalu tavit. V tuto chvíli už je třeba mít připravenou formičku, nejlépe teflonovou na biskupský chlebíček, či srnčí hřbet, plastovou krabičku, hrníček, cokoli. Pokud chcete zkusit barevný sýr typu rolády, je třeba mít připravený hrášek, kukuřici, kapie na kousky, vejce natvrdo, vše hezky promíchat a přidat k sýru těsně před naléváním do formy.
Čočku asi na hodinu namočte a pak uvařte, ale dejte pozor, abyste ji nerozvařili (v případě červené neloupané čočky je doba máčení a vaření kratší). Na rozpáleném oleji osmahněte cibulku. Až zesklovatí, přidejte papriku nakrájenou na drobné kostičky a opět chvilku opékejte. Až papriky změknou a pustí šťávu, přidejte k nim předem spařený a na drobné kousky nakrájený špenát, vše osolte a podlijte trochou vývaru z čočky. Poté do čočky vmíchejte koření (kurkumu, koriandr a římskýkmín – od každého vždy asi necelou polovinu lžičky) rozmíchané v trošce zahřátého oleje. Do čočky přidejte i zeleninový základ a vše společně krátce poduste. Nakonec vmíchejte do pokrmu bílý jogurt. Arabská čočka se tradičně podává s rýží nebo rýžovými plackami.
Ingredience: 400 g cizrny, 1 cibule, 3 stroužky česneku, kari, římskýkmín, chilli, kurkuma nebo garam masala, zázvor, čerstvý koriandr
Postup: Nakrájíme cibuli i česnek a osmažíme je na oleji. Přidáme kari, římskýkmín a chilli. Můžeme přidat i kurkumu, garam masalu a zázvor, ať už čerstvý nastrouhaný nebo sušený drcený. Pak přidáme cizrnu, přilijeme trochu vody, počkáme minutu, až se cizrna prohřeje, a nakonec jídlo zahustíme trochou mouky. Před servírováním posypeme nakrájeným čerstvým koriandrem. Podáváme s pečivem.
Římský kmín se dá zakoupit v některých prodejnách potravin, specializovaných prodejnách koření nebo zdravé výživy. Nejjednodušší v dnešní době je si ho objednat přes internetové obchody. Cena kmínu je různá a vždy záleží na výrobci, 100 g kmínu se dá pořídit od 30 do 120 korun.
Technologický postup: Kuřecí prsa očistíme, nakrájíme na kostky, osolíme a opepříme. Kostky masa obalíme v hladké mouce. Cibuli a česnek oloupeme a usekáme. Loupaná rajčata i se šťávou rozmixujeme. Na oleji s máslem necháme zpěnit cibulku s česnekem. Pak vmícháme maso, které ze všech stran orestujeme. Opečené maso ochutíme paprikou a mletým římským kmínem, podlijeme vývarem a zvolna dusíme. K téměř měkkému masu přilijeme rozmixovaná rajčata, vmícháme mražený hrášek a vše dodusíme doměkka. Pokrm podle potřeby dochutíme a zjemníme smetanou. Dušené kuřecí kostky s hráškem rozdělíme na porce a podáváme s vařeným bramborem nebo rýží.
Fazole (2× konzerva červených fazolí nebo 250 g suchých fazolí)
Cibule (1 větší)
Česnek (2–3 stroužky)
Rajčata (400 ml passaty nebo 1 plechovka krájených rajčat)
Olej nebo sádlo (na základ)
Mletá paprika (sladká)
Římský kmín
Chilli (vločky nebo čerstvé, dle tolerance)
Sůl
Poznámky k ingrediencím z praxe:
Fazole: Konzervované fazole jsou rychlé, ale je nutné je přidávat až ke konci. Suché fazole dávají lepší chuť i strukturu, ale vyžadují namočení a delší plánování. Pokud jsem je vařil příliš doměkka, při druhém ohřevu se rozpadly.
Rajčata: Passata je jemnější a méně kyselá, vhodná pro děti. Rajčata z plechovky dodají strukturu, ale při špatném načasování způsobují kyselost, kterou už nelze úplně odstranit.
Koření: Římský kmín je chuťový základ. Pokud ho není moc, jídlo je ploché. Pokud je ho moc, přebije všechno ostatní. Náhrady fungují jen částečně.
Chilli: Vždy méně, než si myslíte. Pálivost se během času zvyšuje a po 24 hodinách je výraznější než při prvním ochutnání.
Mexické fazole mohou dětem pálit, pokud se pálivost řeší až na konci nebo „od oka“. Pálivost není problém suroviny, ale načasování.
Z vlastní zkušenosti platí, že pokud odeberu dětskou porci ještě před přidáním chilli, děti je bez problémů snědí. Jakmile se pálivý základ provaří s celým hrncem, pálivost už oddělit nejde a jídlo zůstane nedojedené.
Dají se mexické fazole zamrazit?
Ano, mexické fazole se dají zamrazit, ale jen pokud fazole drží strukturu. Rozvařené fazole mražení zhorší.
Zamrazoval jsem porce po 24 hodinách od uvaření. Chuť zůstala dobrá, ale textura byla po rozmrazení měkčí. Pokud byly fazole vařené „na hraně“, výsledek byl ještě použitelný. Pokud už byly rozpadlé, po rozmrazení už to nebylo ono.
Proč jsou mexické fazole kyselé?
Kyselost mexických fazolí vzniká téměř vždy špatným načasováním rajčat, ne jejich množstvím.
Rajčata přidaná příliš brzy a dlouho vařená vytvoří kyselý základ, který už nejde úplně spravit. Tuk nebo cukr mohou kyselost jen částečně zakulatit, ale chuť už zůstane narušená. Ověřeno několikrát v praxi.
Dají se mexické fazole jíst studené?
Ano, mexické fazole se dají jíst studené, ale ne v každé fázi.
Čerstvě uvařené studené nechutnaly dobře. Po 24 hodinách v lednici ale fungovaly překvapivě dobře jako studená příloha nebo náplň do tortilly. Po 48 hodinách už byly chuťově těžší a studené jsem je nevyhledával.
Co když nemám římskýkmín?
Bez římského kmínu mexické fazole uvařit jde, ale chuť nebude typická.
Zkoušel jsem náhrady běžným kmínem i koriandrem. Výsledek byl jedlý, ale plochý. Římský kmín dělá základní chuťový profil. Pokud chybí, je lepší ubrat očekávání než přidávat další koření a jídlo přebít.
Jsou mexické fazole vhodné jako hlavní jídlo bez masa?
Ano, mexické fazole fungují jako hlavní jídlo bez masa, pokud mají dostatek tuku a správně dochucený základ.
V praxi se ukázalo, že bez masa jsou syté hlavně druhý den. Pokud jsem šetřil tukem nebo kořením, jídlo působilo prázdně. Správný základ rozhoduje víc než přidání masa.
Jak zahustit mexické fazole bez mouky?
Mexické fazole lze zahustit bez mouky pomocí rozmačkané části fazolí nebo redukcí.
Nejlépe se mi osvědčilo odebrat malou část fazolí, rozmačkat je a vrátit zpět do hrnce. Mouka nebo škrob změnily chuť a udělaly jídlo těžké. Přirozené zahuštění funguje lépe.
Jak dlouho vydrží mexické fazole v lednici?
Mexické fazole vydrží v lednici běžně 2–3 dny, pokud jsou správně uložené.
Nejlépe chutnaly druhý den. Třetí den už byly chuťově těžší a fazole měkčí. Pokud jsem věděl, že je nesníme do dvou dnů, raději jsem je zamrazil.