Rychlá odpověď: Hypermangan na zahradě používejte jen jako velmi slabý dezinfekční roztok na sadbu, pomůcky nebo omezeně půdu, ne jako běžný postřik na plody. Funguje oxidací, proto může ničit zárodky chorob, ale také poškodit rostliny. Největší riziko je silná koncentrace, použití na listy za slunce a lití do bazénu či jezírka.
Hypermangan neboli manganistan draselný patří mezi prostředky, které mnoho zahrádkářů zná z lékárničky, starých zahrádkářských rad nebo diskuzí. Právě proto kolem něj vzniká zmatek: někdo ho používá na česnek, jiný na půdu, další by ho nalil na rajčata, do skleníku nebo dokonce do bazénu.
V článku najdete praktický pohled bez přikrášlování. Ukážu, kde mi slabý roztok dával smysl, kde jsem narazil, proč není dobré z něj dělat zázračný lék na plíseň a jak si dávkování přepočítat tak, abyste rostlinám spíš nepřitížili.
Enterococcussp, voda a zahrada: proč hypermangan neřeší všechno
Longtail enterococcussp se k tématu dostává nejspíš přes rozbory vody, studny, bazénu nebo zálivky. Enterokoky jsou ukazatelem mikrobiologického znečištění a v domácí praxi není dobrý nápad řešit nevyhovující vodu tím, že do ní nasypete hypermangan. Jestli laboratorní rozbor ukáže problém, řeší se zdroj znečištění, technický stav studny, dezinfekce podle doporučeného postupu a opakovaný kontrolní rozbor.
Na zahradě je rozdíl mezi vodou na zalévání okrasných rostlin a vodou, která se používá na mytí zeleniny, napouštění dětského bazénku nebo přímý kontakt s lidmi. Hypermangan může oxidovat některé látky, ale není to domácí univerzální řešení mikrobiologicky závadné vody. Pokud máte podezření na kontaminaci studny, neimprovizoval bych. Nechal bych udělat rozbor a postupoval podle výsledků.
Enterococcussp. s pilatkou nesouvisí: proč tento longtail nepřehánět
V zadaných longtailech se objevuje výraz Enterococcussp.. Ten do tématu pilatky švestkové prakticky nepatří. Enterokoky jsou bakterie, zatímco pilatka švestková je hmyzí škůdce slivoní. V článku ho proto nezapojuji jako falešnou příčinu poškození švestek, protože by to čtenáře mátlo. Smysluplné je jen krátce říct, že pokud někdo tento výraz našel ve vyhledávání, nejde o běžné vysvětlení opadu mladých plodů slivoně.
U zahradnického obsahu je lepší nepřidávat odborně znějící slova jen proto, že se objevila v datech. Pilatka švestková se poznává podle termínu poškození, opadu malých plůdků a larev uvnitř. Bakteriální názvy do tohoto praktického rozhodování nepatří, pokud se neřeší úplně jiná laboratorní nebo zdravotní souvislost. Pro běžného zahrádkáře je důležitější umět rozříznout plůdek, najít poškození a správně načasovat ochranu.
Mospilan 20 SP je systémově působící insekticid ze skupiny neonikotinoidů. Působí jako neurotoxikant, blokuje nikotinový Ach receptor v postsynaptické membráně nervového systému živočišných škůdců. Přípravek působí systémově i translaminárně, prostupuje celým profilem listu. Účinkuje jako kontaktní a požerový jed ve velmi nízkých dávkách, má relativně rychlé počáteční působení v porostu. Vyniká dlouhodobým a vyrovnaným reziduálním účinkem proti širokému spektru živočišných škůdců rozhodujících zemědělských plodin. Mospilan 20 SP je velmi flexibilní k vyšší teplotě během aplikace, v rostlině je rozváděn akropetálně (vzhůru, do nově narůstajících listů), nikoliv bazipetálně ke kořenům. Pro lepší penetraci do porostu se doporučuje dle podmínek a plodiny použití se smáčedly (zeleniny, luskoviny).
Cena přípravku Mospilan 20 SP se pohybuje podle nabízeného množství a společnosti, která produkt prodává. Postřik lze pořídit v internetových obchodech nebo některých zahradnických prodejnách.
Mospilan 20 SP jako náhrada za Metation: kdy ano a kdy ne
Mospilan 20 SP je nejčastěji zmiňovaná náhrada za Metation E 50 hlavně proto, že má systémové působení. To znamená, že nejde jen o kapku, která musí zasáhnout konkrétní mšici na listu. Účinná látka se dostává do rostlinných pletiv a škůdce ji přijímá sáním nebo požerem. V praxi je to výhoda hlavně u mšic, molic a některých škůdců, kteří jsou schovaní na mladých výhonech nebo spodní straně listů.
Když jsem řešil silné napadení mšicemi na mladých výhonech, rozdíl proti běžnému kontaktnímu zásahu byl vidět hlavně v tom, že nebylo nutné fyzicky trefit každého jedince. To ale neznamená, že stačí rostlinu jen symbolicky orosit. I u systémového přípravku je důležité rovnoměrné ošetření, správná dávka, vhodné počasí a respekt k ochranné lhůtě. Nejčastější chyba je poddávkování ze strachu nebo naopak „přidám trochu víc, ať to zabere“. Obojí je špatně.
Mospilan bych zvažoval hlavně tam, kde je problém se savým hmyzem a kde je přípravek podle etikety použitelný pro danou plodinu. Hodí se do situací, kdy mšice deformují mladé výhony, kdy molice sedí na spodní straně listů nebo kdy škůdce není snadné zasáhnout čistě kontaktně. Naopak bych ho nebral jako automatickou volbu na každé vykousané místo v listu. Pokud listy žerou housenky, mandelinky nebo dřepčíci, může dávat větší smysl jiný typ zásahu.
Co bych dnes udělal jinak: u Mospilanu bych nikdy nezačínal otázkou „kolik toho dát do postřikovače“, ale otázkou „je to opravdu škůdce, na kterého je tento přípravek vhodný a povolený u této plodiny?“ Teprve potom má smysl řešit dávkování podle etikety.
U Mospilanu je také důležité nepracovat s představou, že systémový přípravek je automaticky bezpečnější nebo ekologičtější. Systémový účinek je praktický, ale znamená také, že přípravek působí uvnitř rostliny. U jedlých plodin proto rozhoduje ochranná lhůta. U zahrádkářů bývá typický problém u salátů, bylinek, jahod, rajčat a paprik, které se průběžně sklízí. Tam je potřeba velmi pečlivě zvážit, zda má chemický zásah ještě smysl, nebo zda není lepší mechanické odstranění napadených částí, oplach, lepové desky, biologická ochrana nebo cílenější lokální postup.
Představuji si to na jednoduchém příkladu. Máte papriky ve skleníku a na mladých vrcholcích se objeví mšice. Pokud papriky ještě nekvetou a sklizeň je daleko, máte větší prostor pro chemické řešení. Pokud už ale sklízíte první plody každé dva dny, situace je úplně jiná. Náhrada za Metation zde není otázka síly, ale otázka, zda se chemický postřik vůbec hodí do fáze, ve které rostlina je.
Pro rozhodování mezi Mospilanem a kontaktními přípravky pomůže následující přehled.
Při zpracování hovězího masa se můžete setkat s pojmem enterococcussp, který se používá při mikrobiologických kontrolách. Pro běžného spotřebitele je důležité dodržovat hygienu, správné skladování a dostatečnou tepelnou úpravu masa.
Jde o insekticidní přípravek k hubení širokého spektra škůdců, zejména mandelinky bramborové v bramborách, mšic včetně vlnatky krvavé a obaleče jablečného v jádrovinách, molic a mšic na okrasných rostlinách.
Mospilan obsahuje účinnou látku acetamiprid, který působí systémově a translaminárně jako kontaktní a žaludeční jed již ve velmi nízkých dávkách. To znamená, že proniká do listového pletiva a chrání tak obě strany listů. No nových přírůstků rostliny však proniká omezeně.
Má rychlé počáteční působení a dlouhodobý reziduální účinek proti všem vývojovým stadiím škůdců.
Návod
Přípravek se aplikuje postřikem na celé rostliny od začátku výskytu škůdců.
Odměřené množství přípravku se vlije za stálého míchání do nádrže aplikačního zařízení naplněné do poloviny vodou a doplní se na stanovený objem.
Postřik je třeba aplikovat tak, aby došlo k dokonalému ovlhčení listů a končí se ním nejpozději při počínajícím skanutí kapek aplikační kapaliny z povrchu rostlin.
Dávkování na puklice je 4 gramy na 10 litrů vody. Nebo chcete-li 1 gram na 2,5 litru vody.
Cena
Bezproblémový širokospektrální insekticid Mospilan můžete běžně koupit v hobby marketu nebo na internetu. Aktuální cenu můžete vidět zde: Mospilan 20 SP cena.
Bobkovišeň obvykle netrpí žádnými chorobami a škůdci. Na listech se jí však může objevit bílý povlak, který způsobuje padlí (Podosphaera tridactyla). V tom případě použijte postřik přípravky Champion 50 WP.
Na listech bobkovišně se též může objevit žír nosatců, lalokonosců anebo někteří červci. Hnědé listy způsobuje bakterie Pseudomonas syringae pv. syringae a několik houbových patogenů, například Cercospora sp., Blumeriella sp. a Wilsonomyces carpophilum. Stigmina carpophila zase parazituje na květech, plodech a pupenech. Na listech vytváří suchou skvrnitost – hnědé skvrny, které brzy zasychají a vypadávají.
Na příliš vápenitých půdách se bobkovišním nedaří a dochází k žloutnutí listů (chloróza). Toto žloutnutí lze odstranit přidáním hořké soli či úpravou pH půdy na kyselou. Žloutnutí může být způsobeno také nedostatkem živin či výsadbou do jílovité půdy.
Fíkus má rád slunce, ale může prosperovat i v polostínu. V našich podmínkách snesou rostliny letnění od půlky května do poloviny října. Změnu prostředí dává benjamín najevo opadáním listů, které rychle dožene novými listy odolnými vůči slunečnímu svitu. Fíkus venku často napadají půdní škůdci, kteří užírají kořínky a rostlina pak hůře prospívá a v zimě ji pak opadávají listy. Proto je velmi prospěšné ochránit rostliny postřikem z přípravku Mospilan 20 SP. Ten má výborné ochranné účinky díky tomu, že jeho insekticidní látky se vstřebávají do celé rostliny a zůstanou v ní po dobu několika týdnů. Jakmile něco v této době působení vleze do květináče a kousne si kořene nebo listu, či kůry, tak do několika hodin zahyne. Tím se škůdci nerozmnoží a rostliny krásně prosperují během letnění i po něm. Postřik Mospilanem se provádí večer na list, kdy není hlášen désť na příštích 24 hodin. Postřik se provádí jakmile se rostliny vzpamatují z přesunu do venkovního prostředí, tedy někdy začátkem června. Druhý postřik se provede začátkem září. Během září stačí rostlinu omýt déšť, takže až si ji budete dávat domů, tak na ní nebudou žádné zbytky postřiku a nebude pak doma uvolňovat jedy do svého okolí. Mospilanem se dají léčit také puklice, které po jediném postřiku hynou. Fakt bezvadný a bezpečný přípravek!
Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) je dřevokazná houba, nejnebezpečnější škůdce na zabudovaném dřevě, která k nám byla pravděpodobně zavlečena lodním nákladem dřeva z Asie. Žije především v přízemích a sklepích, na záklopech a trámových prvcích. Napadá zejména starší dřevo jehličnanů. Vhodnými podmínkami pro její vznik a rozvoj je přítomnost dřeva vystaveného delší dobu vlhkosti už na hranici asi 20 % (běžná přirozená vlhkost dřeva by měla být v rozmezí max. 14–18 %), kde je současně přítmí, malý nebo žádný pohyb vzduchu, teplota nepřesahující 30°C. Jako jediná dřevokazná houba přežívá dřevomorka i za nižší vlhkosti dřeva, ostatní houby při poklesu vlhkosti dřeva na méně než asi 20 % hynou. Nebezpečnost dřevomorky však spočívá především v její schopnosti prorůstat i přilehlé zdivo speciálními provazci, tzv. rizomorfami. Těmi si tato odolná houba přivádí ke dřevu potřebnou vlhkost i ze vzdálenosti mnoha metrů. Rizomorfy prorůstají podél izolací, elektrického vedení, ale také poruchami zdiva, řídkým betonem, pod omítkami i zdmi a také podložím. Takto dřevomorka využívá v okolí například poškozených odpadů, míst zavlhčených zatékáním – obecně nejrozmanitějších zdrojů vlhkosti. Dřevomorka v místech, kde je přítmí a malý pohyb vzduchu bez větších výkyvů teplot, vytváří povrchové vatovité povlaky (mycelium) šedobílé barvy, při vhodných podmínkách vystavuje nepravidelné rozlité plodnice okrové až červenohnědé barvy s bílými okraji. Tyto plodnice chrlí do vzduchu velké množství výtrusů – sporů. Okolní prostředí je tak silně exponováno potenciální nákazou veškerého dřeva novými ložisky dřevomorky. Dosud nezasažené dřevo je napadáno rovněž postupným prorůstáním rizomorfů okolím původního ložiska nákazy. Najdeme-li dřevomorku ve stadiu plodnic, lze předpokládat, že její výskyt není omezen jen na samotné dřevo a nejblíže přilehlá místa, ale s vysokou pravděpodobností jde o rozsáhlé prorůstání okolním prostředím a dřevomorka má v této fázi už propojení na zdroje vlhkosti, což znamená, že samotná vlhkost dřeva už nezávisí na vlhkosti okolí a dřevomorka je schopna žít vlastním životem i po odeznění původních příčin jejího vzniku. Napadené dřevo podléhá zkáze v několika postupných etapách. První fází rozeznatelnou zběžným ohledáním je charakteristické čokoládově hnědé zbarvení dřeva. Ačkoli již před touto fázi je dřevo aktivně napadeno, nelze bez laboratorních zkoušek běžně rozeznat probíhající proces až do jeho zabarvení, pouze podle vyšší vlhkosti dřeva lze usuzovat na vznikající potíže. Před fází zabarvení se nachází okamžik, kdy dřevo přes počínající proces prorůstání škůdcem má stále svou mechanickou pevnost a její hodnoty nejsou sníženy pod hranici funkční pevnosti.
Nejčastějšími škůdci na paprikách jsou mšice, zejména mšice řešetláková (pozor – je velmi odolná proti přípravku Pirimor). Mšice škodí rostlinám především sáním a přenosem ostatních viróz. Rostliny můžete ochránit přípravky Actellic 50 EC, Dursban 480 EC, Mospilan 20 SP a Tribute Trigger.
Svilušky
Dalšími častými škůdci jsou svilušky, konkrétně sviluška chmelová, která vytváří na paprikách jemné pavučinky. Pro ochranu rostlin před napadením lze použít přípravky Omite 30, Omite 570 EW nebo Talstar 10 EC.
Molice
Velmi těžko hubitelným škůdcem paprik jsou molice. Jsou také označovány jako „bílé mušky“. V současné době je možné proti nim aplikovat pouze přípravek Applaud 25 WP.
Deformace plodů
Příčinou deformace plodů bývají nejčastěji genetické poruchy nebo potíže s opylením. Ty může vyvolat buď chladné počasí (nedostatek opylovačů, neprášivý pyl) nebo velké teplo v době květu (zasychání blizen).
Bradavice na paprikách
Pokud objevíte na plodech paprik drobné bradavičky (většinou umístěné na spodní straně listů poblíž listových žilek), jedná se o tzv. intumescenci. Její příčinou je především nadměrná zálivka nebo příliš vlhký vzduch.
Virus mozaiky okurky (CMV)
Následkem viru mozaiky okurky jsou plody paprik menší a deformovanější. Listy mají hnědé skvrny. Choroba se objevuje na rostlinách ve druhé polovině léta.
Paprikám škodí nebezpečná bronzovitost rajčete
Nebezpečná je virová bronzovitost rajčete, která je příčinou zpomaleného růstu až úhynu rostlin, na plodech způsobuje různobarevné, většinou rozptýlené skvrny. Všechny virózní rostliny je třeba okamžitě likvidovat.
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku je příčinou fytoftorové hniloby nebo fusariového vadnutí. V obou případech je základem ochrany důsledné střídání plodin, včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků, vyrovnaná výživa, případně vhodná dezinfekce půdy.
Puklice švestková (Eulecanium corni) je velmi rozšířený škůdce. Její larvy sají mízu od června do zimy, nejprve na listech, pak na mladých větévkách a přezimují v puklinách borky na silnějších větvích. Nad sebou vytvářejí půlkulovitý štít o průměru 1,5–2 mm. Napadený strom je na větvích jakoby poprášený sazemi. Ochranou je seškrabat borku na kmeni a silnějších větvích a spálit ji. Poté provést zimní postřik. Při větším výskytu je nutný i jarní postřik po odkvetení stromu. Puklici škodí slunce, proto je dobré udělat řádný průklest koruny a řez.
Samičky žijí na kůře větví pod ochranou 4–6 mm velkých, oválných, silně vyklenutých, tmavě hnědých štítků. Samečci jsou okřídlení. Larvy jsou oválné, ploché, hnědé, kolem 2–3 mm velké.
V průběhu května a června kladou samičky pod ochranu svých štítků několik set až 1000 vajíček. Vylíhlé larvy opouštějí štítky a přelézají na listy, kde – zpravidla na spodní straně – sají rostlinné šťávy. Koncem léta přelézají larvy na větve či kmeny a přezimují. Po přezimování obsazují jednoleté větve, kde se přisají a dokončí svůj vývoj.
Puklice švestková je schopna silně poškodit napadené stromy. Larvy a samičky podněcují svým sáním tvorbu nekróz. Následně dochází k předčasné ztrátě listů a prosychání větví; po dlouhodobém, víceletém napadení v některých případech i k hynutí celých stromů.
Při použití insekticidního přípravku k postřiku stromů je dobré znát konkrétní výskyt jednotlivých škůdců a umět si vybrat ten správný postřik. Proti puklici švestkové lze doporučit postřik Mospilan 20 SP, Reldan 22 či Sulka. K ekologickým postřikům patří přírodní insekticid Rock Effect.
Puklice patří mezi obtížné druhy škůdců, ale to ještě neznamená, že musíte napadené rostliny ihned ničit. V nenarušené přírodě (zahradě) udržuje jejich počty na většinou neškodné úrovni celá řada predátorů. Pokud tedy vynesete pokojové rostliny napadené škůdci na zahradu, po určité době škůdci jakoby sami zmizí. Když pak rostliny na podzim vrátíte domů, v pokojových podmínkách, kde se regulátorům nedaří a které naopak přejí škůdcům, puklice se mohou znovu silně namnožit. Proto se doporučuje pokojové rostliny před přenesením do bytu opravdu velmi důkladně prohlédnout a všechny škůdce zlikvidovat ještě mimo byt. Případně můžete škůdce v bytě zlikvidovat mechanicky nebo některým hygienicky šetrným biopreparátem. Pokud bude nutné ošetření účinnějšími (a většinou i zdraví škodlivějšími) insekticidy, rostliny ošetřete mimo obývané prostory.
Likvidace puklic je kvůli jejich způsobu života a voskovému pokryvu těla dosti obtížná a zdlouhavá. Vosk je dobře chrání před působením kontaktních chemických přípravků, ale poměrně dobře lze přípravky zasáhnout první pohyblivé stadium. Na ostatní stadia a samičky je potřeba aplikovat účinný systémový insekticid. Na pokojových rostlinách se mohou současně vyskytovat všechna vývojová stadia škůdce, proto je vhodné použít současně nebo střídavě kontaktní a systémové insekticidy s přidáním vhodného smáčedla, u rostlin s kožovitými listy i vhodného oleje (Biool, Frutapon). Toto ošetření je nutné podle síly napadení po 7–10 dnech 1–3x zopakovat (při pokojové teplotě). Jakmile na rostlině škůdce objevíte, můžete viditelné puklice mechanicky odstranit hadříkem namočeným ve vodě s příměsí smáčedla. Lze také použít tampon namočený v lihu. Teprve poté aplikujte postřik. Pokud budete stříkat v zimních měsících v obývaných místnostech, vždy si pozorně pročtěte návod na použití a nepodceňujte doporučená opatření.
V současné době je možné na ochranu proti červcům u pokojových okrasných rostlin použít kontaktní přípravky s účinnou látkou pyretroidem (Agrion Delta, Biolit, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS), případně přípravky na bázi pyrethrinů a řepkového oleje (Raptol, Raptol SchädlingsSpray, Spruzit, Spruzit AF, Spruzit AF Schädlingsfrei). Systémové přípravky obsahují účinnou látkou acetamiprid (Careo koncentrát, Careo postřik proti škůdcům, Careo Combi tyčinky proti škůdcům, Mospilan 20 SP) nebo účinnou látku thiamethoxam (COM 109 11 I SL, COM 109 11 I PR – tyčinky, Compo Axoris proti hmyzu). Řepkový olej bez insekticidní složky obsahuje přípravek Biool, parafinový olej Frutapon. Na bázi oleje z asijského stromu Pongamia pinnata je založen přípravek Rock Effect. Napadené okrasné rostliny venku na zahradě můžete za vegetace ošetřit i účinným organofosfátem Bi–58 EC, případně i přípravkem Confidor 200 OD, obsahujícím účinnou látku imidakloprid.
Puklice sají rostlinám šťávu a tím je oslabují tak dlouho, až napadená květina uhyne. Tento drobný hmyz se usídluje na spodní straně listů, v jejich záhybech nebo v okolí čerstvých pupenů a vytváří si voskovitou schránku, která ho ochraňuje před většinou přirozených nepřátel i chemických postřiků, které na ně pěstitelé aplikují.
Pokud jste na pokojových rostlinách objevili puklice, bude vaším prvním krokem izolace postižených rostlin od zdravých. Vyplatí se zvážit, zda se napadené květiny nezbavit nadobro ve prospěch ostatních rostlin; puklice se velmi rychle šíří. Pokud se rozhodnete rostlinu zachránit, přestěhujte ji do oddělené místnosti. Poté začněte s léčbou. Nejprve mechanicky – pomocí nehtu nebo nože – odstraňte všechny puchýřky. Postupujte opatrně, abyste už tak oslabenou rostlinu dále nepoškozovali. Další fází je pak likvidace všech vajíček a zárodků. Tu proveďte pomocí mýdlové vody nebo lihového roztoku – naneste je ideálně v poměru 1 : 1 na napadenou rostlinu pomocí vatičky nebo štětce. Použít můžete i některý ze speciálních přípravků. Viditelné puklice se dají mechanicky odstranit hadříkem namočeným ve vodě s příměsí smáčedla. Lze také použít tampon namočený v lihu. Teprve poté aplikujte postřik. Předtím si však vždy pozorně pročtěte návod na použití, abyste zejména v obývaných prostorech nepodcenili doporučená opatření!
Při odstraňování puklice musíte být trpěliví. Parazité se schovávají v nepřístupných místech i v zemině, první očistná kúra tak zdaleka neznamená, že máte vyhráno. Celý proces musíte několikrát opakovat a rostlinu ponechat v karanténě minimálně dva až tři měsíce.
Nejlepší prevencí proti puklicím je obezřetnost. Pokud si pořizujete novou rostlinu nebo ji dostanete jako dárek od známých, vždy byste měli pečlivě zkontrolovat, jestli není napadená některým z agresivních škůdců. Můžete tak předejít rozšíření parazitů na ostatní květiny v domácnosti, případně jejich úhynu.
V bytě můžete puklice odstraňovat mechanicky nebo některým hygienicky šetrným biopreparátem. Pokud je nutné ošetření účinnějšími insekticidy (Mospilan 20 SP), rostliny ošetříte mimo obývané prostory. Tyto látky většinou škodí lidskému zdraví!
Likvidace puklic je kvůli jejich způsobu života a voskovému pokryvu těla obtížná a zdlouhavá. Vosk je dobře chrání před působením kontaktních chemických přípravků. Poměrně dobře lze přípravky zasáhnout pouze první pohyblivé stadium.
Na pokojových rostlinách se mohou současně vyskytovat všechna vývojová stadia škůdce. Proto je vhodné použít současně nebo střídavě kontaktní a systémové insekticidy s přidáním vhodného smáčedla, u rostlin s kožovitými listy i vhodného oleje (Biool, Frutapon). Ošetření je zpravidla nutné po 7 až 10 dnech 1x až 3x zopakovat při pokojové teplotě.
Jde o postřikový insekticidní přípravek ve formě suspenzního koncentrátu pro ředění vodou primárně určený k ochraně řepky olejky, jabloní, třešní, višní, slivoní a brambor proti žravým a savým škůdcům. Využití ale najde všude tam, kde potřebujete na dlouhou dobu rostliny ochránit před těmito predátory. 30 dní je ochranná doba, kdy se nesmí konzumovat žádné části z ošetřených rostlin. Což například při ošetřování okrasných rostlin není podstatné.
Calypso přichází do boje nejen proti puklicím s účinnou látkou thiacloprid, což je insekticid ze třídy neonikotinoidů. Jeho mechanismus účinku zahrnuje narušení nervového systému hmyzu stimulací nikotinových acetylcholinových receptorů. Thiacloprid byl vyvinut společností Bayer CropScience pro použití na zemědělských plodinách k hubení různého savého a žravého hmyzu, především mšic a molic.
Doufejme, že jako náhradu za zakázanou Actaru, budeme moci Calypso používat ještě dlouho, protože už se v Evropě objevují tendence na zakázání většiny neonikotinoidů. Například ve Francii je již zákaz platný od roku 2018.
Čím nahradit Calypso
Tak netrvalo dlouho a přípravek Calypso je již také zakázaný. Ze stejných důvodů, jako Actara.
Zbývá tedy vyřešit čím tyto účinné zbraně v boji proti sviluškám a puklicím nahradit. Musíme si vystačit s dostupným systémovým insekticidem acetamiprid, který obsahuje přípravek Mospilan 20 SP.
Nároky na přípravu postřikové jíchy se zpřísňují, což je dáno především vyspělejší aplikační technikou, která umožňuje snižovat dávku postřikové jíchy, a snahou o vyšší využívání nízkosti úletových trysek a kapalných hnojiv. Jakákoliv chyba při přípravě postřikové jíchy se pak výrazně projeví v kvalitě ošetření. Před otevřením obalu, v němž je přípravek uložen, je proto vhodné seznámit se s údaji uvedenými na etiketě přípravku, především těmi, které se týkají přípravy postřikové jíchy a možností mísení s jinými přípravky. Jakákoliv manipulace s přípravky na ochranu rostlin by měla být provedena pouze podle zásad bezpečnosti práce s těmito látkami a vždy v ochranných pracovních pomůckách.
Postup při přípravě postřikové jíchy
Nádrž postřikovače se nejprve naplní asi z 1/3 vodou (DAMem). Přípravky na ochranu rostlin je obvykle nutné před použitím rozpustit v menším množství vody, což je důležité především u pevných formulací (SP, WG, DF, SX). Kapalné přípravky je nutné před použitím důkladně protřepat. Olejové adjuvanty je lepší lít přímo do nádrže postřikovače, protože pokud se vlijí do menšího množství vody, vytvoří se bílá kaše, kterou je třeba rozředit vodou.
Připravená koncentrovaná jícha se následně vlije (přečerpá) do nádrže, ve které se krátce předtím spustí míchání. Moderní postřikovače jsou vybaveny předmíchávací nádrží, která obsluze výrazně usnadňuje přípravu postřikové jíchy. Následně se doplní potřebné množství vody (DAMu). Doporučuje se plnit nádrž postřikovače pouze z 90 % její kapacity, aby nedošlo k vylití postřikové jíchy během transportu.
S aplikací je třeba vyčkat, až se jícha v nádrži postřikovače dokonale promíchá. Připravenou hotovou jíchu je třeba bezodkladně spotřebovat. Přípravě a manipulaci s postřikovou jíchou je třeba věnovat velkou pozornost také proto, že ke kontaminaci prostředí přípravky na ochranu rostlin dochází nejčastěji vylitím postřikové jíchy z postřikovače.
Dávka postřikové jíchy
Pro běžné aplikace pesticidů se v polních podmínkách nejčastěji používá dávka postřikové jíchy v rozmezí 200–300 l/ha. Množstvím aplikované vody výrazně ovlivňujeme pokryvnost rostlin postřikem, což ve svém důsledku ovlivňuje účinnost ošetření. Aplikace malého množství postřikové jíchy (do 200 l/ha) je výhodnější z ekonomického hlediska (doprava vody, prostoje při tankování), vyžaduje však přesnou aplikační techniku a zkušenou obsluhu, neboť i relativně malá odchylka od požadovaného množství jíchy může způsobit významné posunutí dávky přípravku.