Srnčí maso je jemné nejen svou chutí ale i vůní, která není tak aromatická jako u jiné zvěřiny. Zvěřinové maso (tedy i to srnčí) je vhodné ke konzumaci i v rámci různých diet. Navíc obsahuje dostatek železa, zinku, aminokyselin a vitamíny ze skupiny B.
Někteří lidé se srnčího masa obávají ze zdravotních důvodů, ale srnčí maso prodávané v českých obchodech prochází veterinární kontrolou, která stanoví, zda je maso nezávadné. Není teda potřeba mít z něj obavy. I maso získané přímo od mysliveckých spolků, by mělo být testováno. U takovýchto zdrojů není třeba mít strach o své zdraví (ke kontrole zdravotní nezávadnosti konkrétního kusu zvěře se vystavuje i písemné potvrzení).
Pro srnčí maso je typická jeho červenohnědá barva, jemná struktura svalového vlákna (čím starší je zvíře, z něhož maso pochází, tím je pevnější struktura masa i jeho chuť je výraznější). „Dietáři“ jistě ocení i nízký obsah tuku u tohoto masa. Jako u jiných typů masa, i u srnčího platí, že velmi žádané je maso z mladých srnců (zhruba okolo jednoho roku věku).
Srnčí maso není vhodné k dlouhým tepleným úpravám, protože má tendenci se snadno vysušit (vliv na to má nepochybně nízký podíl tuku v mase). Proti vysušení mu může pomoci třeba prošpikování slaninou, nebo obalením do ní (navíc slanina dodá srnčímu masu zajímavou chuť).
Za nejušlechtilejší srnčí maso se považuje hřbet, který se podává i jako carpaccio (maso se nakrájí na velmi tenké plátky a krátce se opeče). Stejně tak se ale může hřbet péct vcelku, nebo třeba jako srnčí medailonky.
Na steaky se ze srnčího masa nejvíce hodí vrchní a spodní šál. K pečení se zas doporučuje třeba kýta a plec (tu kuchaři využívají i na různé masové rolády). Pro přípravu omáček, srnčího guláše nebo masové směsi se využívá srnčí bok, pupek i hrudí.
Cena srnčího masa je různá. Například srnčí kýta bez kosti se prodává zhruba za 500 Kč za kilogram, srnčí plec bez kosti pak asi za 350, srnčí svíčková zhruba za 800 Kč a cena za maso na srnčí guláš se pohybuje kolem 250 korun.
Ve svém příspěvku KAKI TOMEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olda.
Nejdříve je třeba zjistit, který z tomelů máte. Pokud by to byl nejoblíbenější tomel japonský, tak ten se v našich podmínkách dá pěstovat venku, jen když je naroubován na podnož tomelu viržinského nebo tomelu obecného. Jinak tomel japonský není schopen přežít teplotu klesající pod nulu. Takže, jestli nemáte tomel viržinský, někdy nazýván jako tomel americký, tak budete muset zůstat stále ve skleníku. Strom můžete upravit střihem, aby se vám tam vešel. Střih se provádí jako u jabloní během vegetačního klidu. V příloze je obrázek, na kterém je vidět, jak vypadají stromy po sestřihu. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Rosa.
Nejprve dekuji za odpoved.Moc tomuto ovoci s moji pani fandime.Tak chci jeste jednu radu.Kde mohu koupit stromek,abych ho mohl pestovat venku na podnozi Tomelu Obecneho nebo podnozi Virzinia.Dekuji.
V srpnu a září je srnčí maso nejkvalitnější, zvěř je totiž nejlépe živena. Srnčí maso má svou specifickou chuť a vůni.
Srnec bývá větší, mívá mezi 14–25 kg a jeho maso je tužší a pokládáno za méně kvalitní. Chutnější je srna, ta je menší, mívá 10–15 kg a její maso je křehčí. Ovšem nejlepší je maso z malých srnčat, to je však velmi těžko dostupné. Samozřejmě platí, že čím mladší jedinec, tím kvalitnější maso. Stáří zvířete určíme podle zbarvení masa, tmavší je ze staršího kusu a světlejší z mladšího.
Typickou chuť a vůni můžeme zvýraznit tím, že maso upravíme více přírodně, tedy bez zbytečného koření. Někomu tato vůně vadí, a tak ji může překrýt právě kořením a hlavně cibulí. Maso ze srnčího je třeba odblanit, to znamená špičatým nožem propíchnout tuhou blánu a odříznout ji. Zpracované maso v obchodech je většinou již odblaněné.
Srnčí můžeme špikovat, nakládat do koření, do olejových směsí nebo jen tak obalit v koření a nechat odležet. Moření v octovém kořeněném nálevu je možné, ale není nutné. Delikatesou je srnčí maso potřené máslem, které se poté nechá asi dva dny odležet.
Srnčí chutná s houbami, s kořením na zvěřinu (divoké koření), v kombinaci s ovocem, rybízy a brusinkami, se švestkovými povidly, šípky či ořechy, typická je úprava s jedlými kaštany. Omáčky se hodí nejlépe vinné či smetanové.
Srnčí maso dělíme na krk, hřbet, plecko, žebra, kýta, panenská svíčková. Toto maso obsahuje 103 kcal, 2 g tuků, 22 g bílkovin a 55 mg sodíku.
Ve svém příspěvku KYSELINA DO BAZÉNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alexandr starzinský.
zdravím,asi jsem natvrdlý ale nepochopil jsem čím tedy snižovat PH ,sírová je tedy vhodná?Protože všechny hnusy z obchodu jsou založeny právě na ní.Potřebuji asi 1x týdně upravit PH,dám do 50m3 bazénu 2-3 litry solné a potom chlornan a myslím že že to je dobré.Samozřejmě si od Vás nechám poradit jak to dělat lépe,děkuji A.S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bazen servis moric.
Ano.tak je to v pohode.nejlepsi ale je, mit automaticky davkovac ph.cena...cca 10000.
O krůtím mase se všeobecně tvrdí, že má devět druhů a zároveň i mnoho chutí. Běžný spotřebitel zná z obchodů většinou jen dva druhy krůtího masa a tím jsou prsa a stehýnka. Znalci však objevili i další lahůdky, jako je například opomíjený krůtí krk. V dřívějších dobách dávaly hospodyňky krůtí krk pouze do polévky či ho obíraly do rizota. Dnes se kupuje krk na vaření, ale i na pečení. Ano i na pečení, protože zákazníci, velcí labužníci, dobře vědí, že když se krůtí krk upeče, je to opravdová delikatesa. Upečenému šťavnatému masu s červenou křupavou kůžičkou totiž odolá jen málokdo.
K vůbec nejchutnějším masům krůty nepatří ani prsíčka ani krk, ale dvě malé kuličky nejjemnějšího masa, které se nacházejí u krůty pod páteří. Je to jen hrstka svalů, která se běžně v obchodech neprodává. Připravují se z nich vynikající, citlivě okořeněné medailonky, které jsou vyhledávanou pochoutkou kulinářských restaurací. Další znamenitou lahůdkou, určenou pro venkovní grilování je krocan nebo krůta vcelku.
Krůtí maso můžeme vařit, smažit, dusit i péct. Pečeme-li ale krůtu v celku, musíme dát pozor, aby pečeně nebyla příliš vysušená nebo naopak syrová u kosti. Na rozdíl od kuřecího je mladé krůtí i krocaní maso nejen jemné, ale hlavně vyzrálejší. Krůty jdou na jatka v 15. až 16. týdnu věku (váha 8,5–9,5 kg), krocani ve 21. až 22. týdnu (váha až 21 kg).
V obchodech se také můžeme setkat s takzvaným křehčeným masem. Křehčená krůtí prsa jsou injektována roztokem na přírodní bázi. Maso se při tepelném opracování okamžitě zatáhne a tak zůstane uvnitř šťavnaté (vhodné pro rožnění).
Krůtí maso můžeme koupit jak v celku, tak naporcované například na horní a dolní stehna či prsa, všechny varianty pak v čerstvém nebo zamrazeném stavu. Téměř 1/3 celé hmotnosti krůty tvoří prsa, která mají maso křehké, vzdáleně připomínající telecí. Zato maso ze stehen se chutí mírně blíží masu z divoké zvěře. Maso z křídel chutná něco mezi telecím a kuřecím, samotné letky s velkým podílem kůže jsou oproti jiné drůbeži dobře svalnaté a chutnají podobně jako maso kuřecí. Dlouhé maso z krku a boků zase obsahuje více tuku a hodí se do polévek. Ovšem nejtučnější částí krůty je samotný biskup, dobře upečený připomíná husí pečínku. Dalším lákadlem je maso malého bederního svalu vhodné na minutkovou přípravu, například šťavnatých medailonků. A nakonec droby, tedy játra a žaludek, ty přinášejí další chuťové variace v kuchyni upravené krůty.
Krůta má cca 70 % bílého masa a 30 % tmavého masa. Jednotlivé druhy masa se od sebe liší nutriční hodnotou. Bílé maso obsahuje méně tuků a je méně kalorické.
Ve svém příspěvku SVRAB OD KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Svobodová.
Ujali jsme se zuboženého toulavého kocoura.Myslím,že měl,možná ještě má svrab a že jsem ho od něj dostala také.Svědí mě již několik týdnů vlasatá část hlavy a vzadu krk.Na těle nemám vůbec nic.Nedokázu se toho zbavit,k lékaři se stydím jít.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Srnčí hřbet s kostí či bez kosti: Jde o nejušlechtilejší část srnčího masa, která se hodí k pečení v celku i k přípravě grilovaných kotlet s kostí.
Srnčí kýta: Může se péct nebo dusit a je vhodná i na minutkovou úpravu.
Srnčí na pečení: Nejčastěji se peče v celku hřbet s kostí, a to v úpravě na smetaně. Výborně chutná také pečeně z kýty, kterou můžete den předem naložit do směsi vína, koření a kořenové zeleniny.
Srnčí na dušení: Při přípravě zvěřinových gulášů a jemných ragú se nejlépe uplatní srnčí plec, hrudí nebo pupek. K pomalému dušení vcelku je vhodná kýta bez zadního kolena a pánevní kosti.
Srnčí na minutky: Křehké medailonky připravíte z vykostěného srnčího hřbetu, na steaky se hodí také vrchní a spodní šál z kýty. Podávat je můžete s omáčkou z červeného vína, pepře nebo brusinek.
Před vlastní úpravou si uvědomte, že zvěřina vyžaduje především kvůli nízkému obsahu tuku nejen odlišnou úpravu proti ostatnímu masu (špikování), ale i odlišný způsob podávání a kombinace s přílohami. Nesnažte se tedy vnutit strávníkům například bažanta upraveného s knedlíkem a zelím jako oblíbené vepřové. Jako přílohu podáváme ke zvěřině obvykle rýži, brambory v různé úpravě (například krokety, hranolky, brambory americké, opečené, vařené, jemný bramborový knedlík), jemné knedlíky houskové, jemné pečivo (slané rohlíčky, houstičky a podobně).
Pokrmy ze zvěřiny vždy doplňujeme kompoty, z nichž upozorňujeme na brusinkový, broskvový, dušená jablíčka, hruškový, meruňkový. Výborné jsou i džemy a zavařeniny, například brusinková, šípková, malinová i z černého rybízu. Doplňkem mohou být různé druhy zeleninových salátů.
Z nápojů se ke zvěřině hodí nejlépe vína, ovocné a vinné mošty.
Celer, mrkev, petržel, cibuli a špek nakrájíme nadrobno, přidáme bobkový list, nové koření a pepř. Maso odblaníme, osolíme, prošpekujeme, obložíme zeleninou s kořením, zalijeme rozpuštěným máslem a necháme v chladu do druhého dne.
Níže uvedené ceny jsou pouze orientační a jsou za 1 kg masa:
Srnčí kýta bez kosti cca 380 Kč s DPH – vhodná na pečení, řízky a výborné omáčky.
Srnčí plec bez kosti cca 265 Kč s DPH – vhodná na pečení a dušení v celku, na ragú nebo guláš.
Srnčí na guláš cca 184 Kč s DPH – vhodné na guláš, mletí nebo ragú.
Srnčí hřbet bez kosti cca 690 Kč s DPH – vhodný na pečení v celku nebo přípravu roastbeefu a steaků.
Srnčí svíčková cca 690 Kč s DPH – má nejjemnější maso, vhodné na rychlou minutkovou úpravu.
Srnčí kosti cca 10 Kč s DPH – vhodné na vývary a polévky.
Plec bez kosti a bez kližky cca 292 Kč s DPH – níže uvádíme několik tipů na úpravu.
Srnčí maso není potřeba vždy nakládat, sice by mělo srnčí maso jako každá zvěřina před zpracováním uzrát, ale obvykle jí stačí ta doba od zastřelení zvěře po čekání na povinný veterinární rozbor (ten trvá několik dní). Pokud ale pochází srnčí maso ze staršího zvířete, může krátké naložení masa pomoci v jeho zkřehnutí.
Maso, které lze vykostit, nakládáme vykostěné. Maso musíme před naložením řádně odblanit a omýt. Musíme si připravit dostatečně velkou nádobu, do níž maso vložíme. Připravíme si máslo, které necháme rozpustit a mírně vychladnout. Máslem pak maso potřeme a zbytek másla pak na maso nalijeme. Nádobu se srnčím masem uložíme do chladnější místnosti, kde ji necháme zhruba tři dny. Nemusíme se bát, že by maso začalo zapáchat, protože vychladlé máslo na mase vytvoří povlak, který k masu nepropustí vzduch. Srnčí maso se nenakládá osolené, solí se až pak před konečnou úpravou. Sůl by při naložení způsobila, že by srnčí maso ztratilo chuť.
Postup:Srnčí kýtu očistíme a nakrájíme na medailonky. Opepříme čerstvě mletým pepřem (použijeme pepř čtyř barev). Maso dáme do mísy, přidáme čerstvé bylinky, nejlépe se hodí tymián či rozmarýn. Zalijeme kvalitním červeným vínem, pokapeme olejem, citronovou šťávou a necháme odležet nejlépe do druhého dne. Před přípravou necháme medailonky venku, aby maso mělo pokojovou teplotu. Pak je osušíme utěrkou a lehce naklepeme a osolíme. Na rozpáleném oleji opékáme srnčí medailonky zprudka, a to asi 3 minuty z každé strany. Maso vyjmeme a na výpek dáme nakládaný zelený pepř podle chuti a zalijeme smetanou, krátce povaříme a osolíme. Pepřovou omáčkou přeléváme maso na talíři. Je vhodné mít nahřáté talíře. Srnčí medailonky s pepřovou omáčkou podáváme nejlépe s opečeným bramborem.
Postup: Zdeněk Pohlreich srnčí maso (kýtu nebo plecko) odblaní, omyje, osuší, pokrájí na větší kostky a obalí v mouce. Velkou cibuli nakrájí na kostky a uzenou slaninu na proužky. Česnek prolisuje, rajčata pokrájí na kousky a feferonku poseká nadrobno. Na rozehřátém sádle Pohlreich nechá zesklovatět pokrájenou cibuli, přidá proužky uzené slaniny, bobkový list, celý černý pepř, celé nové koření, celý jalovec a společně orestuje asi 5 minut. V tomto základu zprudka opeče srnčí maso, aby se na povrchu vytvořila kůrčička, cca 3 až 4 minuty. Nyní Zdeněk Pohlreich přidá obě mleté červené papriky, nechá je v tuku rozpustit a přisype pokrájená rajčata, ze kterých vydusí tekutinu. Známý kuchař usilovně míchá, aby se nic nepřipálilo a nezhořklo. Dále přidá prolisovaný česnek, posekanou pikantní papričku, podlije srnčím anebo domácím hovězím vývarem či horkou vodou, přikryje pokličkou a na mírném plameni pomalu dusí do změknutí masa, asi 120 minut. Podle potřeby podlévá vývarem a často promíchává. Přibližně v polovině vaření začne Z. Pohlreich podlévat maso kvalitním suchým červeným vínem. Když je maso měkké, vyjme ho na talíř. Šťávu i s kořením promixuje ponorným mixérem dohladka nebo poctivě propasíruje. Šťávu až nyní osolí a okoření majoránkou, vrátí maso, společně prohřeje a podává. Srnčí guláš na červeném víně Z. Pohlreich servíruje s knedlíky podle vlastního výběru.
Ingredience: 800 g srnčí kýty, 100 g špeku, vývar, mletá sladká paprika, 2 rajčata, 2 červené papriky, 4 červené cibule, olej, mletý pepř, 8 kuliček jalovce, 200 ml světlého piva, sůl, majoránka
Technologický postup: Srnčí kýtu nebo jiné maso vhodné na guláš očistíme, odblaníme a nakrájíme na kostky. Slaninu nakrájíme nadrobno. Cibule očistíme a nasekáme najemno. Rajčata s paprikou očistíme a nakrájíme na kousky. Do hrnce dáme rozehřát trochu oleje. Vsypeme špek s cibulí a společně restujeme. Pak přidáme maso a důkladně jej ze všech stran osmahneme, aby se zatáhlo. Přidáme rajčata s paprikou, zaprášíme mletou paprikou a ochutíme solí a pepřem. Dáme jalovec, promícháme a chvíli vše dusíme ve vlastní šťávě. Pak do guláše vlijeme trochu horkého vývaru, všechno pivo a za občasného míchání dusíme, dokud maso nezměkne. Můžeme použít tlakový hrnec. Vývar přiléváme dle nutnosti. Podle potřeby guláš zahustíme strouhaným syrovým bramborem nebo suchým chlebem a povaříme. Nakonec srnčí guláš na pivu dochutíme solí, pepřem, majoránkou a vyjmeme jalovec. Guláš podáváme s čerstvým pečivem.
Ingredience: 1,5 kg srnčí kýty, 300 g naložených hub, 4 cibule, 3 lžíce hladké mouky, brusinky, sušený tymián, sušená smetana, mletý pepř, 3 lžíce koření na divočinu, sůl, bobkový list
Technologický postup: Maso dobře očistíme, omyjeme a pokrájíme na kostky. Cibuli očistíme a spolu se slaninou ji nakrájíme na drobné kostky. V hlubší pánvi si orestujeme cibulku, přidáme slaninu a pak i kostky masa. Orestujeme, přidáme koření, bobkový list a tymián a přiklopíme poklicí. Při vypékání podléváme vodou. Srnčí dusíme doměkka. Zhruba v polovině přidáme houby. Pak maso zaprášíme hladkou moukou, promícháme, postupně za stálého míchání zalijeme vodou a provaříme. Ochutíme solí, pepřem, přidáme smetanu. Srnčí guláš na houbách doplníme lžičkou brusinek a podáváme s bramborovým knedlíkem.
Technologický postup: Srnčí maso (kýta nebo plecko) odblaníme, omyjeme, osušíme, pokrájíme na větší kostky a obalíme v mouce. Velkou cibuli nakrájíme na kostky a uzenou slaninu na proužky. Česnek prolisujeme, rajčata pokrájíme na kousky a feferonku posekáme nadrobno. Na rozehřátém sádle necháme zesklovatět pokrájenou cibuli, přidáme proužky uzené slaniny, bobkový list, celý černý pepř, celé nové koření, celý jalovec a spolu orestujeme asi 5 minut. V tomto základě zprudka opečeme srnčí maso, aby se na povrchu vytvořila kůrčička – asi 3 až 4 minuty. Nyní přidáme obě mleté červené papriky, necháme je v tuku rozpustit a přisypeme pokrájená rajčata, ze kterých vydusíme tekutinu. Nezapomeneme usilovně míchat, aby se nic nepřipálilo a nezhořklo. Dále přidáme prolisovaný česnek, posekanou pikantní papričku, podlijeme srnčím anebo domácím hovězím vývarem či horkou vodou, přikryjeme pokličkou a na mírném plameni pomalu dusíme do změknutí masa, asi 120 minut. Podle potřeby podléváme vývarem a často promícháváme. Asi v polovině vaření začneme podlévat kvalitním suchým červeným vínem. Když je maso měkké, vybereme ho na talíř. Šťávu i s kořením promixujeme ponorným mixérem dohladka nebo poctivě propasírujeme. Šťávu až nyní osolíme a okořeníme majoránkou, vrátíme maso, spolu prohřejeme a můžeme podávat. Srnčí guláš na červeném víně servírujeme s knedlíky podle vlastního výběru.
Srnci žijí téměř ve všech státech Evropy. Vybírají si především místa, která nabízejí pestrou potravu, a husté křovité porosty podél lesů, vyskytují se však i v zemědělských oblastech. Ve volné přírodě v současnosti nemá srnec přirozené nepřátele, což vedlo ke zvýšení stavů, a tudíž i k intenzivnímu lovu. Srnčí maso na českém trhu proto pochází ve většině případů z domácích revírů, mimo to se i exportuje. Lovná sezona srnců začíná v polovině května a trvá do konce září, srny a mláďata se smějí lovit jen od září do prosince.
Srnec obecný se živí zejména nejrůznějšími bylinami, občas požírá také různé plody. Zvláště v oblibě má přitom mladé výhonky trav s vysokým obsahem vlhkosti.
Srnčí zvěř poskytuje tmavé, libové a jemně vláknité maso, které se v kuchyni uplatní mnoha způsoby. Hodí se na přípravu minutek, na pečení, dušení, rolády, paštiky a zvěřinové guláše či ragú. Nadto je srnčí bohatým zdrojem látek důležitých pro náš organismus, jako je vápník, železo, fosfor, vitamín A, vitamíny skupiny B, a mnoha dalších, například obsahuje nenasycenou mastnou kyselinu, která hraje významnou roli v ochraně zdravých cév, neboť zabraňuje jejich onemocnění.
Ingredience: 2 kg srnčí plece, 300 g anglické slaniny, celý černý pepř, rozmarýn, sůl, jalovec, cibule, máslo
Ingredience na nálev: 0,7 l červeného vína
Postup: Plecko dobře naporcujeme, aby se vešlo do pekáče. Pečlivě odblaníme, jinak bude cítit, a to každý nemusí. Prošpikujeme dobrou slaninou. Na dno pekáče nakrájíme plátky másla a poházíme zbylou slaninou. Navrch vložíme připravené plecko, na které ještě poklademe plátky másla. Potom osolíme, posypeme kuličkovým pepřem, jalovcem a rozmarýnem. Takto připravené srnčí plecko dáme do rozehřáté trouby péct na 220 °C a necháme cca na 20 minut péct, aby se maso zatáhlo. Plecko pak polijeme láhví kořeněného vína (například chilská frankovka Tarapaca), pekáč přiklopíme a necháme v troubě podusit přibližně 1 hodinu. Dobu dušení můžeme prodloužit podle kvality srnčího masa. Že je srnčí hotové nejlépe poznáme, když lehce vykroutíme kost z masa. Do masa nepícháme, ztratilo by šťávu! Po vyndání z trouby necháme maso na půl hodiny odpočinout, aby natáhlo zpět šťávu. Jako příloha k srnčímu plecku na červeném víně je ideální bramborový knedlík s cibulkou a červené zelí.
Postup: Srnčí kýtu nakrájíme na medailonky (4 plátky na jednu porci), naklepeme, okořeníme, opečeme, výpek zaprášíme, zalijeme vývarem, přidáme máslo, šípkovou marmeládu, víno a vše provaříme. Při podávání podlijeme šťávou, nahoru položíme kolečko citronu a brusinky. Srnčí po myslivecku podáváme s hranolky.
Ingredience: 1 kg srnčí plecka, olivový olej, 6 středně velkých cibulí, slanina, sůl, pepř, zeleninový vývar v prášku, 5 cl rumu, 2 dl červeného vína, pomerančová kůra
Technologický postup: Cibuli podusíme na oleji, přidáme slaninu a srnčí maso. Osolíme, opepříme, přidáme tlučený kmín, rum, červené víno, zalijeme vývarem a vše dusíme doměkka. V případě potřeby zahustíme jíškou, povaříme, dochutíme a podáváme s knedlíky.
Omyjeme, odblaníme a nakrájíme si srnčí maso (kýtu). Maso je potřeba i naklepat z obou stran. Pak si oloupeme česnek a rozdrtíme ho, přidáme k němu sůl a olej a vše důkladně zamícháme. Česnekem v oleji si pak potřeme připravené řízky. Potřené řízky necháme ještě asi hodinu „odpočinout“ ideálně v ledničce. Pak následuje klasický trojobal. Maso tedy obalíme nejprve v mouce, pak ve vejcích rozšlehaných se solí a nakonec ve strouhance. Obalené řízky ještě osmažíme na rozpáleném oleji (či jiném tuku).
Tento klasický recept se dá mnoha způsoby ještě „okořenit“. Někdo doporučuje srnčí maso ještě nejprve prošpikovat slaninou, a pak plátky zakápnout citrónovou šťávou, osolit, opepřit, potřít máslem a přidat k nim jalovec. Takto „naložené“ řízky ještě nechat pár hodin odležet a následně obalit v trojobalu. Možné je také potřít řízky před obalením česnekem. Jak každému vyhovuje.