Treska tmavá je tradičním produktem rybolovu. Loví se v moři pomocí vlečných sítí. Má tmavé maso velmi výrazné chuti, které tepelnou úpravou zesvětlá. Maso z tresky tmavé je poměrně dobré, nedosahuje však jakosti tresky obecné, přesto je jako ryba určená pro konzum velmi důležitá. Nejlépe chutná smažená v těstíčku.
Postup: Tresku naporcujte, osolte, opepřete a pokapejte limetovou šťávou. Potřete olivovým olejem a vložte na gril.
Připravte si pesto: V hmoždíři smíchejte bazalku, petrželku, nakrájený česnek, oříšky, olivový olej a kapku octa a rozmělněte. Pak přimíchejte nastrouhaný parmazán a promíchejte. Pečenou tresku nandejte na talíř a podávejte s pestem a nakrájenými cherry rajčátky, které jste osolili a opepřili.
Ve svém příspěvku OTÁZKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Lébl.
Dobrý den.
Chci se vás zeptat jakou včelu medonosnou - plemeno vaše skupina PSNV
upřednostňujete či chováte.
Kdysi jsem se na nějaké přednášce dozvěděl, že chováte i včelu tmavou,
naší původní včelu a usilujete o její navrácení na naše území místo včely kraňské.
Děkuji za odpověď.
S přáním hezkého dne Lébl Zdeněk.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 1 kelímek rajčatového pyré, 2 lžíce olivového oleje, 1 plátek másla, 4 hrsti cibulky s natí, 4 plátky tmavé tresky, 300 g cherry rajčat, 1/2 citronu; podle potřeby voda na podlití a směs koření na ryby
Postup: Pláty tresky dobře omyjeme, osušíme a výrazně pokapeme citronem. Necháme odležet a potom tresku po obou stranách posypeme kvalitním kořením na ryby (nejlépe s kousky sušené zeleniny). Nepoužíváme levné koření ze supermarketů. Cherry rajčátka omyjeme a rozkrájíme na poloviny. Zelenou cibulku nakrájíme na kolečka. Na velké pánvi rozehřejeme olej s máslem a tresku zprudka osmahneme, stačí 1–2 minuty. Do pekáčku vsypeme 3 hrsti cibulky a půlku celkového množství cherry rajčátek. Posypeme kořením na ryby, poklademe tresku a zasypeme zbytkem zeleniny. Nakonec přelijeme rajčatovým pyré a znovu posypeme kořením. Jen mírně podlijeme vodou a dáme péct do vyhřáté trouby. Pečeme okolo 30 minut, řídíme se hlavně pohledem. Šťávy nesmí být moc a zelenina by měla vypadat propečeně.
Ve svém příspěvku KAKI TOMEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olda.
Nejdříve je třeba zjistit, který z tomelů máte. Pokud by to byl nejoblíbenější tomel japonský, tak ten se v našich podmínkách dá pěstovat venku, jen když je naroubován na podnož tomelu viržinského nebo tomelu obecného. Jinak tomel japonský není schopen přežít teplotu klesající pod nulu. Takže, jestli nemáte tomel viržinský, někdy nazýván jako tomel americký, tak budete muset zůstat stále ve skleníku. Strom můžete upravit střihem, aby se vám tam vešel. Střih se provádí jako u jabloní během vegetačního klidu. V příloze je obrázek, na kterém je vidět, jak vypadají stromy po sestřihu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Rosa.
Nejprve dekuji za odpoved.Moc tomuto ovoci s moji pani fandime.Tak chci jeste jednu radu.Kde mohu koupit stromek,abych ho mohl pestovat venku na podnozi Tomelu Obecneho nebo podnozi Virzinia.Dekuji.
Jestliže budete pokrm připravovat z chlazené tresky, tak ji jen omyjte a pak osušte. Pokud pracujete s mraženou treskou, tak ji chvíli nechte povolit při pokojové teplotě, poté omyjte a zase dobře osušte. Rybu poté položte na plech vyložený pečicím papírem a pokapejte ji šťávou z citronu. Trošku tresku osolte a okmínujte. Nakonec na struhadle postrouhejte tvrdý sýr a hustě jej nasypte na rybu. Takto připravenou tresku vložte do trouby vyhřáté na 180 °C a pečte 15 až 20 minut. Hotovou rybu podávejte s pečenými brambory omaštěnými s trošičkou másla.
Ve svém příspěvku KYSELINA DO BAZÉNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alexandr starzinský.
zdravím,asi jsem natvrdlý ale nepochopil jsem čím tedy snižovat PH ,sírová je tedy vhodná?Protože všechny hnusy z obchodu jsou založeny právě na ní.Potřebuji asi 1x týdně upravit PH,dám do 50m3 bazénu 2-3 litry solné a potom chlornan a myslím že že to je dobré.Samozřejmě si od Vás nechám poradit jak to dělat lépe,děkuji A.S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bazen servis moric.
Ano.tak je to v pohode.nejlepsi ale je, mit automaticky davkovac ph.cena...cca 10000.
Do guláše používáme jíšku tmavou. Na pánvi necháme rozpálit olej, poté do něj přidáme hladkou mouku a za stálého míchání nám vznikne jíška. Necháme smažit tak dlouho, dokud nebude mít jíška tmavou barvu. Guláš lze zahustit také rozdrobeným chlebem.
Ve svém příspěvku LÉČIVÝ BEZINKOVÝ LIKÉR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eligius.
Bezinkový likér je vynikající lék pro úpravu krevního tlaku. Osobně mám vyzkoušeno snížení tlaku, praktikuji to celé roky.
Likér musí být užíván dlouhodobě (aspoň jeden měsíc) vždy aspoň 20 ml v jedné denní dávce. Můj lék obsahuje aspoň 20 procent převařené šťávy zralých plodů a aspoň 10 procent lihu.
Mezi znalci se traduje, že tento lék umí upravit i nízký nebo kolísavý krevní tlak. To však nemám vyzkoušeno. Váš Eligius.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rybí filé z tresky dáme vařit do osolené vody. Vaříme do měkka, pak tresku vyndáme a pokrájíme na kousky. Nadrobno nakrájenou cibulku orestujeme na oleji, přidáme oloupaná nakrájená rajčata, nakrájené papriky a mrkev na nudličky. Vše smícháme a chvilku restujeme. Poté přidáme rajský protlak, vývar z tresky, trošku citronové šťávy a vaříme asi 10 minut. Na pánev si dáme rozpustit máslo, opečeme kousky nakrájené tresky a nasypeme do polévky. Při podávání ozdobíme polévku lžící kysané smetany a kouskem petrželky.
V naší poradně s názvem RHIPSALIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Teika.
prosim,nevim si rady s timto kaktusem,porad mi opadavaji ty tycinky z toho kaktusu aniz bych se ho dotkla.Prosim poradte mi nekdo co stim.Diky Tezka Helena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše mu je horko. Teplotu rostliny snížíte rosením.
Tato rostlina nepotřebuje složitou péči. K jejich umístění potřebují teplé a hodně světlé místo, ale bez přímého slunce. Kromě vlhkého prostředí mu můžete pomoci tím, že ho v největších vedrech postříkáte vodou. Rostliny by měly být chráněny před průvanem a náhlými změnami teploty. Ideální teplota pro něj je mezi 18-20ºC, a v zimě by neměla klesnout pod 10ºC.
Rhipsalis Cassutha oceňuje bohatou, čerstvou, kyselou a dobře odvodněnou půdu. Toho lze dosáhnout smícháním stejných dílů písku, zahradní zeminy a vřesové zeminy. Ohledně zavlažování se doporučuje pravidelně zalévat, až když je substrát plně vyschlý, nejlépe dešťovou vodou. Pokud nemůžete dešťovou vodu zachycovat, je vhodné vodu z kohoutku upravit, aby změkčila. Je velmi důležité, aby půda začala vysychat před další zálivkou. Když rostlina v zimě odpočívá, je třeba snížit intenzitu a frekvenci zavlažování.
Než začnete vykopávat svůj keř magnólie, je nezbytné věnovat čas pečlivému plánování.
Zkontrolujte keř
Zkontrolujte velikost keře. Mladé magnólie, zvláště ty menší než 3 metry, se přemísťují snadněji než starší a větší.
Projděte se kolem stromu a prozkoumejte kořeny magnólie, které jsou viditelné, a uvědomte si, že čím rozsáhlejší je kořenový systém, tím náročnější je proces přesazení.
Vyberte nové umístění
Když zvažujete, kam magnólii přesadit, ujistěte se, že místo je vhodné pro její růst.
Mělo by nabízet dostatek prostoru od kmene pro šíření kořenů. Nové místo by také mělo mít dobře propustnou půdu a mělo by mít dostatek slunečního světla.
Připravte si výsadbovou jámu
Když se rozhodnete přesadit magnólii, je pro přežití stromu zásadní zajistit, aby bylo nové místo předem dobře připraveno.
Magnólie mají citlivý kořenový systém a proto vytvoření ideálního prostředí pro tyto kořeny dá vašemu keři nejlepší šanci na přežití.
Zde je několik podrobných kroků a tipů, jak připravit výsadbovou jámu:
Vyhodnoťte půdu Začněte posouzením půdy na novém místě. Magnolie preferují mírně kyselou, vlhkou a dobře propustnou půdu. Pokud je zahradní půda příliš jílovitá nebo písčitá, možná ji budete muset upravit. Začlenění organické hmoty může pomoci zlepšit její texturu a obsah živin. Jednoduchý test pH vám může říci, zda potřebujete upravit kyselost nebo zásaditost půdy.
Vykopejte díru Až budete připraveni jámu vykopat, použijte zahradní lopatu nebo ostrý rýč. Rozhodující je velikost jámy. Měl by být alespoň dvakrát širší než je kořenový bal magnólie, aby měly kořeny dostatek prostoru pro šíření a růst. Pokud jde o hloubku, jáma by měla být jen o něco hlubší, než je výška kořenového balu. To zajišťuje, že magnólie bude sedět na správné úrovni a nezapadne příliš hluboko nebo nesedí příliš vysoko.
Změřte kořenový bal rostliny Před kopáním jámy je dobré změřit kořenový bal magnólie. Díky tomu budete mít jasnou představu o tom, jak velká musí být výsadbová jáma. Svinovací metr vám může pomoci přesně změřit průměr a výšku.
Zalévání díry Před umístěním magnólie do nové díry ji naplňte vodou. Tento krok je klíčový, protože zajišťuje, že půda kolem kořenů je vlhká, což pomáhá kořenům usadit se rychleji. Ujistěte se, že ji opravdu dobře prolejete, aby voda mohla prosakovat hluboko do země.
Připravte si potřebné nástroje a materiály Vybavte se správnými nástroji. Budete potřebovat ostrý rýč nebo lopatu na kopání, pytlovinu na zabalení kořenového balu, motouz na zajištění pytloviny a kolečko na přepravu magnólie. Mít po svém boku pomocníka je také dobrý nápad.
pH jíchy se v zemědělství typicky pohybuje mezi 4,5 a 6,0, aby se zajistila účinnost postřikových látek, jako jsou insekticidy, které se při vyšších pH rychleji rozkládají. Optimální hodnotu pH lze dosáhnout přidáním kyseliny citronové do směsi, která se nejprve vkládá do nádrže postřikovače, a následně je potřeba kontrolovat pH lakmusovými papírky.
Proč je pH jíchy důležité?
Účinnost pesticidů: Mnoho látek na ochranu rostlin je citlivých na pH postřikové jíchy. Při vyšším pH dochází k tzv. alkalické hydrolýze, která účinnost látek snižuje a zkracuje.
Kompatibilita směsi: Některá hnojiva, například ta obsahující bór, mají vysoké pH a při smíchání s pesticidy mohou negativně ovlivnit jejich účinnost.
Vstřebávání živin: Změna pH může ovlivnit i vstřebávání některých živin rostlinami.
Jak upravit pH postřikové jíchy
Přidání kyseliny
Nejčastěji se používá kyselina citronová, která se přidává jako první.
Kontrola pH
Po přidání látek je nutné změřit pH postřikové jíchy pomocí lakmusových papírků.
Úprava dávky
Dávku kyseliny citronové je nutné upravit tak, aby pH dosáhlo optimální hodnoty.
Důležité upozornění
Při použití přípravků na ochranu rostlin, které mají citlivou účinnou látku na pH, je vždy potřeba dodržovat doporučení výrobce a nemíchat více postriků do jednoho.
Návod na domácí barvu z včelího vosku lze vytvořit smícháním roztaveného včelího vosku s olejovou barvou, čímž vznikne jedinečný matný povrch se zajímavými texturními vlastnostmi. Poměr vosku a barvy lze upravit tak, aby se dosáhlo požadované konzistence, a barva se pak obvykle nanáší hadříkem nebo papírovou utěrkou a přebytečná barva se setře.
Materiál na výrobu
Budete potřebovat včelí vosk (buď roztavený, nebo v malých kouscích), barvy na olejové bázi (jako jsou ty, které se používají na nábytek nebo kov) a žáruvzdornou nádobu (například skleněnou nádobu nebo kovovou plechovku).
Hrnec s dvojím dnem
Pro bezpečné roztavení směsi vosku a barvy se doporučuje používat mlíčák nebo kastrol ponořený do většího kastrolu s vroucí vodou, ale při tomto postupu dbejte, aby nedošlo ke kontaminaci barvy s vodou. Proto je lepší hrnec s dvojím dnem.
Poměr
Běžný počáteční poměr je jeden díl včelího vosku na čtyři díly barvy, ale můžete jej upravit podle svých preferencí.
Návod
Roztavte včelí vosk
Pokud používáte kousky včelího vosku, roztavte ho ve vodní lázni, dokud nebude zcela tekutý.
Smíchání
Postupně přidávejte olejovou barvu k roztavenému včelímu vosku a neustále míchejte, dokud se směs dobře nespojí a nezhoustne.
Úprava konzistence
Přidejte více včelího vosku pro tužší barvu nebo více barvy pro měkčí konzistenci.
Návod na použití
Chlazení: Nechte směs asi 30 minut chladnout, aby vosk ztuhl.
Aplikace: Barva z včelího vosku se často nanáší hadříkem nebo papírovou utěrkou.
Otřete přebytečnou barvu: Naneste barvu na povrch a poté přebytečnou barvu setřete, čímž odhalíte matný, voskový povrch.
Doba schnutí: Barva z včelího vosku schne na dotek relativně rychle, ale doba schnutí se může lišit v závislosti na tloušťce nanesené vrstvy.
Textura: Barva poskytuje jedinečný matný povrch a lze ji použít k vytvoření zajímavých texturních efektů.
Lakování: Na nátěr lze aplikovat lak pro změnu lesku zaschlé barvy, ale doporučuje se lak ve spreji, aby se zabránilo hromadění laku v texturovaných oblastech.
Odpočiňme si na chvíli od škůdců a pojďme k příjemnějšímu tématu: minule jsme si povídali o bílých moštových odrůdách. Mohli bychom v tom pokračovat?
Ano, ampelografie (= věda zabývající se popisem odrůd) je nedílnou součástí vinohradnictví. Dnes bych se chtěla zmínit o některých odrůdách ze skupiny modrých moštových. Opět jsem vybrala takové, které jsou buď méně známé, anebo nové, ale vždy něčím zajímavé.
První z nich je odrůda zvaná Jakubské. Asi vás bude zajímat, proč se jmenuje Jakubské. Bobule této odrůdy obvykle začínají zaměkat okolo svátku sv. Jakuba, který je v kalendáři zařazen koncem července. Jde o starou francouzskou odrůdu z rodiny Pinot, u nás pojmenovanou Rulandské, dříve Burgundské. Tato modrá moštová odrůda pravděpodobně vznikla přirozenou mutací z odrůdy Pinot noir, kterou u nás známe jako Rulandské modré. Naši předkové ji krásně pojmenovávali Roučí modré. Ale zpět k odrůdě Jakubské – ta tehdy nebyla zapsána v Listině povolených odrůd. Stalo se tak až v roce 2011, i když se pěstovala dávno před tím místně jako okrajová odrůda, dříve označovaná jako Burgundské modré rané. Jak z tohoto názvu vyplývá, patří mezi nejranější odrůdy. Kromě toho, že brzy dozrává, se vyznačuje ještě dalšími významnými vlastnostmi – je poměrně mrazuodolná a nesprchává. Ač má krátkou vegetační dobu, dosahuje dobrých kvalit. Sklízí se začátkem září, a v dobrých polohách dokonce už koncem srpna.
Hrozny odrůdy Jakubské
Z její ranosti ovšem plyne jedna nepříjemnost – bývá napadána hmyzem, zejména vosami, a také si na ní rádi pochutnají ptáci. Ale to je problém všech raných odrůd. Vína z ní vyrobená bývají jemná, hladká, harmonická, často s ovocnými tóny. Jejím jediným současným nedostatkem je, že se s ní málokdy potkáme na trhu s víny. Spíše bývá na vinařských soutěžích a ochutnávkách.
Jinou odrůdou, kterou považuji za zajímavou, je odrůda Agni.
Jak se to správně čte? Agny?
Ano, je to české slovo, autorem vytvořené z některých písmen v názvu rodičovských odrůd, proto se to čte podle pravidel češtiny – Agny. Je to odrůda českého původu a vyšlechtěna byla na šlechtitelské stanici v Perné, kde začali s křížením v roce 1973, a povolena byla v roce 2001. Šlechtitelé v jednotlivých šlechtitelských stanicích se v poměrně dlouhém období před rokem 1989 specializovali na různé šlechtitelské cíle a právě v Perné se zaměřili na to, aby vyšlechtili něco, co tu ještě nebylo: modré moštové odrůdy, která by vynikaly výrazným aromatem. Proto jako rodičovské páry byly vybrány odrůdy André, což je také modrá moštová odrůda českého původu (kříženec odrůd Frankovka a Sv
Jak réva vinná pokročila ve svém vegetačním cyklu? Už se máme začít těšit na zralé hrozny?
Na většinu zralých hroznů si ještě chvíli počkáme. V září, u některých odrůd již na konci srpna, réva vstupuje do posledního období aktivního vegetačního cyklu, kdy začíná vyzrávat to, co vyzrávat může a co vyzrávat má. Proto tomuto období říkáme období zrání. Kromě hroznů ještě také vyzrávají letorosty, o nichž budeme mluvit v dalších měsících.
První fenofází, která toto období zahajuje, je zaměkání bobulí. Je to často doba, kdy vinař už se nejen těší na sklizeň, ale kdy už začíná mít konkrétní představu, jaká ta sklizeň bude. Bobule v předchozí fenofázi uzavírání hroznů dosáhly své konečné velikosti a dále nerostou. Hrozny jsou plné, husté, podle toho, co je jim dáno v genech. Pochopitelně, pokud nesprchly. (Vysvětlení tohoto pojmu viz Kalendář pro vinaře v měsících duben, červen, červenec.) Jak název fenofáze naznačuje, během zaměkání se mění konzistence dužniny v bobulích. Buňky se naplňují vodou, bobule se na omak stávají pružné, dají se zmáčknout mezi prsty.
Chlorofyl až do této fenofáze sloužil - jako všude jinde v zelených částech keře - k fotosyntéze, ovšem v bobulích se teď začíná rozkládat. Postupně se v nich objevují další barviva, která byla do té doby chlorofylem zakryta. Barviva jsou u většiny odrůd umístěna ve slupkách nebo v pletivech těsně pod slupkou. Nechci článek příliš zatěžovat chemickými termíny, nicméně bych ráda uvedla názvy některých barviv, vyskytujících se u bílých odrůd: karoteny, xantofyly, kvercetiny. Pro modré odrůdy jsou typická barviva ze skupiny antokyanů. To jsou barviva, která se nacházejí v řadě ovocných druhů, jako jsou borůvky, ostružiny nebo třeba v bezinkách. U některých modrých odrůd se antokyanová barviva ukládají nejen ve slupce a těsně pod ní, ale také v moštu. Takovým odrůdám se říká barvířky a jejich vína mají velmi tmavou, intenzivně červenou barvu.
Postupně zaměkající bobule na hroznu:
O antokyanových barvivech už řada spotřebitelů ví, že jsou zdraví prospěšná a že patří k takzvaným antioxidantům. Jak říkával například Miroslav Horníček, červené víno je možné považovat za „mléko starců“. Možná by konzumenty i pěstitele vína zajímalo také to, proč jsou bobule modré, ale vína z nich jsou pak červená?
Protože antokyanová barviva mění svoji barvu mezi červenou a modrou podle pH: při nízkém pH jsou červená a při vysokém modrá. Jistě to znáte ze sbírání borůvek. Vaše prsty i rty jsou červené, a když se pak umyjete mýdlem (tuhé mýdlo bývá zásadité), máte ruce černé. A protože ve vínech jsou vždy kyseliny, jsou bobule modré podle prostředí ve slupce, a při kvašení se barvivo dostane do kontaktu s kyselinami z dužniny; proto jsou vína červená.
Zahradničení bez rytí vám nejen ušetří čas a námahu, ale má i další výhody. Jak jsme již zmiňovali, rytí může narušit půdní rovnováhu, především vyváženost půdních organismů, a přestože je jeho hlavním smyslem půdu provzdušnit, dochází při něm spíše k jejímu udusání a půda se stává příliš kompaktní. Systém však vyžaduje specifický přístup, aby záhony neovládl plevel. Je však potřeba poznamenat, že záhony bez rytí nebudou dobře prosperovat ve velmi těžké, jílovité půdě.
Příprava netradičních záhonů
Nabízíme několik základních pravidel a rad při zakládání záhonů, které není třeba rýt:
Na podzim se záhony určené k zahradničení musí bez rytí zbavit plevelů, tedy ne rýčem, ale například rycími vidlemi. Snazší práce bude v místech, která od jara do podzimu ležela pod černou perforovanou fólií nebo tmavou netkanou textilií.
Záhony je vždy vhodné ohradit prknem nebo řadou cihel či kamenů, aby z nich nevypadávala vrstva mulče, kterou budou posléze pokryty.
Záhony a cestičky mezi nimi si rozvrhněte tak, aby nedocházelo k ušlapávání půdy mimo cesty.
Cestičky musí být dost široké na průjezd kolečkem, abyste mohli bez problémů dovážet mulčovací materiál a podobně.
Mulčování místo rytí
Další variantou, jak pěstovat plodiny bez rytí, je využít mulčování. Vyberete-li si tento způsob, pak postupujte podle těchto doporučení:
Abyste mohli zahradničit bez rytí, musíte mít k dispozici velké množství vyzrálého kompostu.
Záhony se na podzim nezryjí, ale pokladou přibližně 5 cm silnou vrstvou vyzrálého kompostu nebo hnoje. Žížaly se na svou oblíbenou pochoutku vrhnou a postupně ji zatahají do spodních vrstev půdy, čímž zeminu provzdušní a obohatí o množství nezbytných živin.
Mulčovací vrstva půdu v zimě chrání před vysycháním a výkyvy teplot, poskytuje příznivé podmínky pro půdní mikroorganismy. Prudké deště nenaruší její strukturu a živiny se nevyplavují.
Na jaře lze záhon rovnou osít. Semínka můžete překrýt opět vrstvičkou vyzrálého, jemného kompostu.
Vrstvený záhon
Další varianta klasického zahradničení bez rytí je taková, že záhon poté, co jej na podzim vyplejete, pokladete lepenkou nebo nepotištěným papírem, který důkladně pokropíte, aby byl mokrý. Na papír pak můžete vrstvit kompost, posečenou trávu a podrcené listí v několika opakujících se vrstvách do té doby, než bude výška pokrývky na půdě činit přibližně 15 cm. Vše přes zimu zetlí a na jaře bude půda připravená k osetí či osázení. Na podzim je pak vhodné prohrábnout záhon vidlemi a celý postup zopakovat.
Úskalí při pěstování bez rytí půdy
Pokud jste se rozhodli pro zahradničení bez rytí, musíme vedle pozitiv, uvést i možná negativa tohoto způsobu pěstování:
V důsledku vysychání půdy se plodiny stávají více citlivými na nedostatek živin.
Rostliny potřebují více vstupů pro potírání plevele.
Lze konstatovat, že výnosy mají tendenci k nižší stálosti.
Trus lasičky je typicky popisován jako úzký, zkroucený a na obou koncích zužující se, podobně jako trus jiných masožravců. Obvykle má tmavou barvu a může obsahovat chlupy, úlomky kostí nebo části hmyzu. Často se nachází na kládách, skalách nebo v blízkosti vchodů do doupat.
Jak vypadá trus lasičky kolčavy
Tvar: Úzký, zkroucený a na obou koncích zužující se.
Barva: Tmavá barva.
Obsah: Může obsahovat chlupy, úlomky kostí nebo části hmyzu.
Umístění: Často se nachází na kládách, skalách nebo v blízkosti vchodů do doupat.
Velikost: Kratší a tenčí než trus lasice hranostaj.
Smrad: Může mít zatuchlý zápach.
Všechny lasičky mají podobný tvar, trus lasice kolčava je obecně menší a tenčí než trus lasice hranostaj. Trus lasice hranostaj je často delší a silnější a lze jej nalézt na nápadnějších místech jako součást teritorialního značení.