Zajímá vás téma LIBEČEK? Tak právě pro vás je určen tento článek. Libeček je nejen silné aromatické koření, ale i léčivá bylina. Jako koření mu mnozí z nás přijdou na chuť často až s přibývajícím věkem, kdy si jeho výrazné aroma můžeme dokonce oblíbit. Jednou z velmi prospěšných vlastností libečku je příznivý vliv na zažívání, zlepšuje totiž trávení a stimuluje produkci trávicích šťáv.
Vedlejší účinky libečku
Žádné alergeny z této rostliny dosud nebyly popsány. Dle neoficiálních tvrzení může libeček vyvolat příznaky potravinové alergie u citlivých jedinců. Nicméně z provedených studií žádné nežádoucí účinky hlášeny nebyly. Je možné, že alergie na libeček, která je podobná alergenním projevům u mrkve a celeru, vzniká právě proto, že jde o rostlinné druhy téže skupiny. Při konzumaci libečku by měli být obezřetní pacienti s poruchou metabolismu aminokyselin. Při tomto onemocnění je charakteristická sladká vůně, připomínající javorový sirup v tělních tekutinách (například v moči) postižených pacientů. Látka odpovědná za tento zápach se nazývá 4,5-dimethyl-3-hydroxy-2[5H]-furanonu (sotolone), a tato sloučenina se nachází také v libečku.
Rostlina obsahuje i furanokumarin, který může mít za následek fototoxicitu. Tato reakce by mohla zvýšit citlivost na slunce, a to zejména při dlouhodobém užívání byliny. Projevuje se výskytem vyrážky ze slunce, spáleninami od slunce a rakovinou kůže. Pokud tedy užíváte libeček, používejte opalovací krém a ochranný oděv, zvláště pokud jste jedinci se světlou pletí.
Rovněž v těhotenství buďte obezřetní při konzumaci libečku. Libeček ve velkém množství může způsobit kontrakce a překrvení sliznice, což by mohlo vést k potratu. V období kojení není dostatek poznatků o bezpečnosti používání libečku.
Je možné, že libeček může zvýšit množství sodíku v těle, což následně vede ke zvýšení krevního tlaku.
Nepoužívejte libeček ani tehdy, pokud trpíte zánětlivým nebo bolestivým onemocněním ledvin anebo špatnou funkcí ledvin.
Libeček funguje jako takzvané „vodní pilulky“, které způsobují, že tělo ztrácí vodu. Užívání libečku spolu s léky na odvodnění by tak mohlo způsobit těžkou dehydrataci. Při tomto stavu může dojít k závratím a nízkému krevnímu tlaku. Mezi diuretické léky patří například hydrochlorothiazid (Diuril), chlorthalidon (Thalitone), furosemid (Furosemid), hydrochlorothiazid (HCTZ, Hydrodiuril, Microzide) a další.
Libeček pravděpodobně pochází ze Střední Asie. Jedná se o vytrvalou bylinu patřící do čeledi Apiaceae, spolu s mrkví, celerem, kmínem, koriandrem, koprem, petrželí a dalšími. Libeček je blízký příbuzný celeru, ale je cca 4krát větší. Bylina byla před naším letopočtem kultivována jako bylinný lék na bolest v krku a jako afrodiziakum. Libeček patřil mezi nejčastěji používané bylinky v římské kuchyni.
Rostlina může být vysoká až 180 cm, běžně dosahuje vzrůstu 60–90 cm. Její zeleno-žluté krajkové květy rostou ve shlucích. Semena a části rostliny mají jedinečnou drožďovou příchuť. Semeno se používá buď celé syrové či vařené, nebo mleté jako aromatická příchuť do pečiva, polévek a salátů. Kořen má silnou, pikantní chuť a může se využívat jako aromatická látka nebo jako zelenina. Listy a stonky se používají syrové nebo vařené. Čaj se připravuje ze sušených listů, ale může být také připravený z nastrouhaného kořene. Esenciální olej z kořene je komerční záležitostí, používá se do konzerv, jako dochucovadlo do omáček a jiných pokrmů. Libeček patří mezi takzvané lidové léky, přičemž se používá proti bolestem hlavy, jako diuretikum a uklidňující prostředek. Rostlina obsahuje furanokumarin, což může mít za následek fototoxicitu. Libeček obsahuje 4,5-dimethyl-3-hydroxy-2[5H]-furanonu (sotolone).
Ve svém příspěvku POSTŘIK NA LIBEČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mičkajan.
na libečku se mně tvoří hnědé skvrny jako od nějakého hmyzu a začíná schnout může mně někdo poradit? Děkuji za vaše rady
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela.
Dobrý den, mám letos ze semínek vypěstovaný libeček , jeden je v květináči na balkóně a jeden doma. Listy má kropenatý, i když vyrostou nový.... zalévám jen zeminu, tak že asi spálený od sluníčka není....nevím kde je chyba, poradíte mi prosím
Libeček je asi 1,5 až 2 m vysoká vytrvalá bylina. Rostlina má poměrně mohutný oddenek. Lodyha je navrchu bohatě větvená. Listy se podobají listům celeru, jen jsou mnohem mohutnější. Během léta, v červenci a srpnu kvete drobnými žlutými kvítky seskupenými do květenství, která vyrůstají na koncích lodyh. Plodem je dvounažka hnědé barvy. Celá rostlina má příjemnou kořenitou vůni.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že kerblík a libeček se liší vzhledem listů, barvou květů, vůní, výškou i mohutností. Nať libečku lze sušit a chuť jeho listů je často přirovnávána k chuti magi. Je skvělým kořením do polévek a omáček, pomazánek, masových pokrmů nebo luštěnin.
Na níže uvedených fotografiích můžete sami porovnat očité rozdíly těchto dvou rostlin.
V naší poradně s názvem LIBEČEK A JEHO CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Matějka.
Dobrý den, už několik let mě libeček vyroste cca. 30 - 40 cm a začne žloutnout a usychat, po ořezání opět obrazí ale stále je to stejné. Před léty vyrůstal do jednoho metru. I když ho odkopnu, vyčistím a přesadím na jiné místo, není to nic platné. Loni jsem vysel i nový a stejně to není nic platné. Nemůže to být nějakou nemocí v půdě? Jinak ho používám do všeho, do omáček, vývará, dělám z něj pestu do makrel, lepší zelené koření neznám. Sousedka má keř libečku pár metrů od mojí zahrády převysoký a hustý.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Používejte dále 30-ti centimetrový libeček a nasejte si ho více, aby vám stačil. Když budete jedovat proti škůdcům, kteří vám možná zespodu užírají kořeny, tak možná budete mít pěkný libeček, ale do jídla ho asi chtít dávat nebudete.
Postup: Na másle necháme zesklovatět nakrájený pórek, přidáme sýr, aby se roztavil, stále mícháme, přidáme bujón a vodu. Povaříme, přisypeme zavářku, rozkvedlané vejce a nakonec rozsekaný libeček. Polévka by měla mít hustou konzistenci.
Bylinková zahrádka by měla být vždy v blízkosti domu a zejména kuchyně. Ideální je, můžeme-li při vaření prostě jen vyběhnout na zahradu a utrhnout si čerstvé lístky koření, které právě potřebujeme při přípravě pokrmu. V zahrádce by měla být cestička, nebo alespoň kameny, po nichž lze šlapat – budeme tam přeci jen chodit častěji než do běžného záhonu.
Mezi tradiční české bylinky patří:
Šalvěj lékařská se používala již ve staročeské kuchyni jako koření k masu. Je velmi aromatická a v léčitelství pomáhá při žaludečních potížích. Můžeme ji také přidat do osvěžující koupele.
Pelyněk pravý je velmi hořký a používá se zejména jako přísada do nápojů, jako je tonic, vermut nebo absint. V kuchyni pelyňkem dochutíme tučná masa nebo pečeni. V lékařství působí při nechutenství nebo žaludečních problémech, při vyšších dávkách však působí poruchy vnímání a bolest hlavy.
Dobromysl obecná pochází ze Středomoří, ovšem v Čechách zdomácněla již ve středověku a stala se oblíbeným kořením. Oregano užijeme při přípravě pizzy i při nakládání sýrů. Je rovněž součástí provensálského koření. V lékařství působí protizánětlivě a usnadňuje vylučování žluči. Je také významnou medonosnou rostlinou.
Libeček lékařský je mohutná celerovitá rostlina dosahující až dvoumetrové výšky. Své uplatnění najde zejména v kuchyni – listy patří do salátů, omáček nebo na pečeni a bez libečku si také nelze představit pořádnou bramboračku. V léčitelství se používá jako močopudná rostlina.
Dále je vhodný rozmarýn, saturejka, meduňka, tymián, celerová nať, pažitka, máta, bazalka, majoránka, cibule, petržel.
Na záhony, kde pěstujete léčivé nebo kuchyňské bylinky, nikdy nepoužívejte chemické postřiky na likvidaci plevelů! Mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Zvykněte si jednou nebo dvakrát týdně na zelené fitcentrum: s motyčkou v ruce půdu okolo bylinek nakypřete a přitom zlikvidujte klíčící plevel. Nikde nenechte plevel odkvést a vysemenit! Některé druhy bylinek jsou pokryvné, jejich hustý polštář omezí růst plevele, například některé mateřídoušky, jiné mají mohutný růst a široké listy, takže si plevel „nepustí k tělu“, například divizna, oman, rebarbora. Mařinku vonnou po jarním přehození drceným listem nebo rašelinou podpoříte k bujnému růstu, při němž vypouští do půdy látky omezující klíčení jiných rostlin. U některých bylinek můžete plevel omezit namulčováním posekanou trávou (celer, kořenová petržel, bazalka), u některých teplomilných bylinek pak nasypáním kamenné drtě, ovšem některé druhy mulčování přímo nesnáší (majoránka).
Na podzim ostříhejte všechny jednoleté a dvouleté druhy, nať usušte nebo naložte do oleje, do octa,
Ingredience: 1–2 mrkve, 1/4 celeru, 3 větší brambory, cibule nebo pórek, 4 polévkové lžíce oleje, sladká paprika, majoránka, tymián, libeček, 2 litry zeleninového vývaru z kostky, menší konzerva červených fazolí, 1–2 stroužky propasírovaného česneku, hladká mouky, kousek másla, petrželka nebo pažitka, párek
Postup: Mrkev, celer, brambory a cibuli nakrájíme na kostičky. Do hrnce dáme olej, zesklovatíme cibuli, přidáme zeleninu a za stálého míchání krátce opékáme. Přidáme mletou papriku (může být i uzená), majoránku, tymián, libeček, promícháme a zalijeme zeleninovým vývarem. Polévku vaříme 20–30 minut, respektive až je zelenina měkká, a přidáme fazole. Uděláme dozlatova jíšku s prolisovaným česnekem, vmícháme do polévky a chvíli provaříme. Polévku případně dosolíme (opatrně, zeleninový vývar byl slaný), přidáme nakrájený párek, pažitku a servírujeme.
Libeček trápí i padlí. Toto houbové onemocnění se projevuje jako bílý, práškový povlak na listech a stoncích, kterému lze předcházet zajištěním dobré cirkulace vzduchu a vyhýbáním se přílišné zálivce.
Libeček mohou postihnout i další houbová onemocnění, jako je skvrnitost listů Cercospora, která způsobuje kulaté nebo hranaté hnědé skvrny na listech. Abyste předešli nemocem, zajistěte svým rostlinám libečku dobrou cirkulaci vzduchu, vyhněte se zalévání shora a zajistěte jim dobře propustnou půdu. Můžete také odstranit napadené listy a zbytky rostlin, abyste zabránili šíření houbových chorob.
Ingredience: 100 g nivy a zralého camembertu, 50 g čedaru, 50 g netučného tvarohu, 50 g parmské šunky, lžíce nasekané cibulky, 1 rozetřený stroužek česneku, půl lžičky ostré hořčice, trošku soli a pepře, čerstvě nasekané bylinky a koření (petrželka, bazalka, tymián, libeček a šalvěj)
Postup: Použijeme vnitřek camembertu, který utřeme s nivou a tvarohem do pěny. Čedar a šunku nastrouháme a spolu s nasekanou cibulkou přidáme k sýrové hmotě. Poté vmícháme bylinky. Takto připravenou pomazánku dobře vychladíme. Pomazánku vytlačíme ozdobně do mističek – lodiček, košíčku, které jsme si předem připravili, a dozdobíme podle fantazie.
sůl, mletý pepř, muškátový květ nebo muškátový oříšek
Postup:
Na másle osmažíme nadrobno pokrájenou cibuli, přidáme drobně krájenou kořenovou zeleninu a za stálého míchání jemně osmažíme. Poté zalijeme asi litrem vody, přidáme lžičku soli, na kostky nakrájenou kedlubnu, můžeme přidat nasekané zelené lístky, které obklopovaly růžici květáku, a brambory. Necháme vařit. Z másla a hladké mouky si připravíme jíšku. Květák rozebereme na co nejmenší možné růžičky. Když jsou brambory napůl měkké, přidáme do polévky sekanou celerovou nať, růžičky květáku a jíšku. Vaříme dalších pět minut, ale ne víc, aby se nám květák nerozvařil. Nakonec okořeníme mletým pepřem, muškátovým oříškem nebo květem a nasekaným libečkem.
Jak sám název napovídá, jednou z hlavních surovin je povolené máslo, toho ostatního už – pokud jde o množství – nebude v takové míře, ale rozhodně nejde o ingredience méně důležité. V bylinkovém másle by nemělo chybět alespoň několik druhů bylinek, například pažitka, petrželová nať, libeček, kerblík, bazalka, oregano, majoránka, paprika, medvědí česnek či saturejka, a dochucené by mělo být česnekem a solí. Pokud si netroufáte vybrat si určité bylinky nebo se vám do toho nechce pouštět, můžete si zakoupit již hotovou směs pro přípravu bylinkového másla.
Postup: Do studené vody vložíme uzené maso, rozpůlenou cibuli se slupkou, podrcený česnek, bobkový list, nové koření, pepř, lehce osolíme a přivedeme k varu. Stáhneme teplotu na minimum a necháme táhnout 3–4 hodiny. Maso vyjmeme, okrájíme a použijeme do jiného pokrmu. Zbytky od kosti pečlivě obereme a vrátíme do vývaru. Přidáme nakrájenou zelenou cibulku a nudle a již jen provaříme, aby nudle byly uvařené na skus. Dochutíme a přidáme sekanou pažitku, libeček nebo petrželku.
Uvařte půlku dýně dle návodu uvedeného výše. Zvlášť do hrnce dejte vařit asi litr a půl vody s nakrájenou zeleninou, bujónem a kořením. Po změknutí zeleniny, vyjměte koření a vše rozmixujte ponorným mixérem. Nechte nadále na mírném plameni. Z uvařené dýně opatrně odlupujte vlákna (špagetky) a vložte do polévky. Na talíři pak dozdobte lžící zakysané smetany.
Další variantou je, že z uvařené dýně vyberete i kompaktní dužinu, která je po okraji dýně. Nakrájejte ji na menší kousky a přidejte do polévky k ostatní uvařené zelenině. Pak společně umixujte. Nakonec přidejte špagetky. Polévka bude hustší a jemnější.
Zapečená špagetová dýně
½ špagetové dýně, 4 větší brambory, 10 dkg nivy, 10 dkg eidamu, 1 střední cibule, 1 větší rajče, 1 vejce, olivový olej, koření dle chuti (oregano, libeček, petrželka, rozmarýn...), sůl, pepř
Špagetovou dýní rozkrojíme, oloupeme a zbavíme semínek. Pak nakrájíme na tenké půlměsíčky. Oloupané brambory nakrájíme na slabé plátky. Zapékací mísu důkladně vymažeme olivovým olejem. Jako spodní vrstvu klademe do mísy brambory. Osolíme je a okořeníme. Další vrstvou budou rajčata s na kolečka nakrájenou cibulí. Na ně pak dejte nakrájenou dýni, kterou opět poklaďte cibulí a nastrouhanou nivou. Znovu okořeňte. Dejte do trouby, kterou jste předehřáli na 220 stupňů a pečte cca ¾ hodiny. Poté zalijte rozšlehaným vejcem a posypte nastrouhaným eidamem. Nechte zapéct ještě asi 10 minut. Hotový pokrm podávejte buď samostatně, nebo jako přílohu k masu.
Špagetová dýně s rajčatovo-smetanovou omáčkou
1 špagetová dýně, 500 ml rajčatového pyré, 1 malá cibule, 750 ml vývaru ze zeleninového bujónu, 100 ml smetany, 1,5 lžíce kukuřičné mouky, 2 bobkové listy, sůl, pepř
Špagetovou dýni rozkrojíme a dáme péct do trouby vyhřáté na 180 stupňů. Pečeme doměkka (čas záleží na velikosti a stáří dýně, cca 20 – 40 min). Z upečené dýně oddělujeme vidličkou „špagety“. Zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli a zalijeme připraveným vývarem. Dáme do něho rajčatové pyré s bobkovým listem, osolíme a opepříme. Povaříme asi 10 minut. Poté vyndáme bobkový list a zahustíme kukuřičnou moukou. Krátce ještě povaříme. Nakonec vlijeme smetanu, která omáčku zjemní. Podle chuti můžeme ještě dosolit, případně přidat i cukr. Takto připravenou omáčku nalijeme na dýňové špagety. Můžeme posypat zelenými bylinkami dle chuti.
Ingredience: 300 g hovězího masa, 1 kus mrkve, 1/2 celeru, 1 kus petržele, 1 cibule, 350 g kořenové zeleniny nakrájené na kostičky, sůl, 5 kuliček černého pepře, 3 kuličky nového koření, 1 list bobkového listu, mletý pepř, libeček, pažitka, polévkové koření, 200 g vlasových nudlí, 2 lžíce oleje.
Technologický postup: Omyté hovězí (případně i morkovou kost) vložíme do 2 litrů studené osolené vody. Přidáme 5 kuliček celého pepře, 3 kuličky nového koření, bobkový list a snítky libečku. Vsypeme na půlky rozkrájenou čerstvou kořenovou zeleninu. Přivedeme k varu a na mírném ohni vaříme, dokud maso nezměkne. Maso, kost, kořenovou zeleninu a koření vyjmeme, přidáme pokrájenou čerstvou zeleninu a pokračujeme ve vaření do jejího změknutí. Poté odstavíme. Vlasové nudle uvaříme do měkka v dostatečném množství osolené vody. Scedíme je, propláchneme studenou vodou a dáme do polévky. Do polévky vsypeme i uvařené hovězí maso nakrájené na kousky. Hotovou polévku osvěžíme nasekanou pažitkou a podáváme.
Ingredience: 500 g hovězích žeber s masem, 500 g morkových kostí, 1,5 kg kostí harfa, sůl, 20 g celého černého pepře, 10 g celého nového koření, 5 listů bobkového listu, 300 g mrkve, 300 g petržele, 300 g celeru, libeček, nať z kadeřavé petržele, 200 g pórku, voda.
Technologický postup: Kosti necháme zatáhnout v troubě na 220 °C cca 15 minut (až budou mírně do zlatova opečené). Mezitím v hrnci na sucho opražíme divoké koření a zalijeme ho vodou (měla by sahat do ¾ hrnce), přidáme očištěnou mrkev, petržel, celer, pórek (v celku) a vše přivedeme k varu. Potom do hrnce vložíme pečené kosti, necháme ještě cca 2 minuty zprudka zavařit a poté plamen ztlumíme, aby vývar lehce bublal, ne se úplně vařil. Nakonec osolíme a přidáme bylinky. Pokud se na vývaru tvoří pěna, sbíráme ji naběračkou nebo jemným sítkem. Vývar necháme táhnout minimálně 5 hodin, ale můžeme až 10 hodin. Hotový vývar přecedíme přes jemné sítko nebo plátno (nejlepší jsou staré pleny, ty nové nepropouští). Maso z kostí obereme a natrháme po vláknu, zeleninu vyhodíme. Když budeme vývar používat k přípravě polévky, uvaříme si v něm zeleninu novou. Nakonec dosolíme. Tip: Pokud chceme mít vývar světlý, kosti nepečeme, ale spaříme je (přelijeme vroucí vodou).
Také si můžeme udělat dvojitý vývar, a to tímto způsobem: po 5 hodinách tažení vyjmeme kosti a maso a upečeme nové kosti, které do vývaru vložíme, necháme lehce zavařit a táhneme znovu 5 hodin.
Vývar během vaření nemusíme hlídat, proto je výhodné ho připravovat přes noc.