LISTOVÉ ŠÁTEČKY S POVIDLY je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Šátečky z listového těsta se mohou připravovat na sladký nebo slaný způsob, obojí chutná výtečně. Jako náplň lze použít velké množství ingrediencí.
Šátečky z listového těsta slané
Ingredience: 500 g listového těsta, 150 g eidamu, 200 g šunkového salámu, pizza koření, zakysaná smetana
Technologický postup: Listové těsto rozválíme a nakrájíme na větší čtverečky, které pomažeme smetanou, poklademe šunkovým salámem, sýrem a posypeme pizza kořením. Čtverečky přeložíme a okraje těsta dobře přimáčkneme k sobě. Slané listovéšátečky upečeme v rozehřáté troubě dozlatova. Upečené slané listovéšátečky podáváme jako pikantní chuťovku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentra
Technologický postup: Tvaroh smícháme s jedním vejcem, cukrem, změklým máslem a rozinkami namočenými v rumu. Všechny přísady dobře promícháme. Listové těsto rozválíme na pomoučeném vále na tenkou placku, rádýlkem vykrajujeme čtverce a do každého dáme lžičku náplně s rozinkami. Protilehlé konce spojujeme přes palec a ukazováček a jemně je přitlačíme k sobě. Šátečky musí být dobře spojeny, aby tvaroh nevytekl. Povrch těsta potřeme rozšlehaným vajíčkem a šátečky klademe na olejem vymaštěný plech. Šátečky s tvarohem pečeme v předehřáté troubě na 180 °C cca 35 minut dozlatova.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Ingredience: 350 ml mléka, 2 lžíce cukru krupice, 1 vanilkový pudinkový prášek, 250 g marmelády, 500 g listového těsta, 1 vejce, cukr moučka
Technologický postup: Nejprve dáme vařit pudink, který připravíme z pudinkového prášku, mléka a cukru, po uvaření jej necháme asi hodinu chladnout. Troubu rozehřejeme na 220 °C. Poté vyválíme listové těsto a nakrájíme na čtverečky. Na každý dáme kávovou lžičku pudinku a kávovou lžičku marmelády. Spojíme rohy a zabalíme do šátečku, položíme ne plech a potřeme rozšlehaným vejcem. Listovéšátečky s pudinkem dáme péct do vyhřáté trouby a pečeme asi 15–20 minut. Hotové šátečky s pudinkem a marmeládou necháme vychladnout a před podáváním je podle chuti sypeme moučkovým cukrem.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Ingredience: švestky, široký kastrol, sporák, zavařovací sklenice, případně trochu cukru, ale není třeba
Postup: Švestky opláchneme a vyloupeme z nich pecky. Někde se babiččina švestková povidla vaří i s peckami a pak se rozvařená pasírují přes speciální cedník s velkými oky. Ale vypeckovat švestky není tak velká práce jako pasírování. Jestliže jsme praváci, je praktické položit si k levé ruce nádobu na vyloupané švestky a k pravé ruce misku na odpad (celé švestky uprostřed). Loupání švestek tak půjde automaticky a doslova „od ruky“. Švestky dáme do nejširšího kastrolu, který máme. Osvědčily se těžké železné kastroly, anebo naopak moderní pánve s ušlechtilým povrchem. Postříkneme ovoce asi půl deci vody a pod pokličkou přivedeme k varu. Pak snížíme teplotu a mícháme, dokud se švestková povidla nepřestanou prudce vařit a nebudou jen mírně probublávat. Pak už nehrozí akutní připálení.
Švestková povidla necháme stále odpařovat. Občas zamícháme. Na míchání povidel používáme dřevěnou plochou vařečku (někdy bývá šikmo seříznutá). Takovou vařečkou snadno odloupneme hmotu ode dna. Švestková povidla jsou hotová, když jsou tak hustá, že se brázda za vařečkou neuzavírá.
Povidla nepřislazujeme. Kdyby byl „špatný rok“ a zralé švestky měly méně cukru, povidla by z nich byla příliš kyselá, takže můžeme trochu cukru přidat, ale jen málo, podle chuti. Váhové množství nelze upřesnit, záleží na kyselosti ovoce. Ale v takovém případě přidáváme cukr těsně před dokončením varu, když už jsou povidla hustá. Kdybychom cukr přidali hned na počátku varu, zkaramelizoval by a povidla by byla hnědá a hořká. Přidaný cukr však musíme také provařit, ale jen asi tři až pět minut.
Připravená povidla nemusíme sterilizovat. Předkové je uchovávali v kameninových nádobách, jen povázané voskovaným nebo pergamenovým papírem. Prababičky dávaly švestková povidla pod celofán. My si vystačíme s dobře vymytými a vypařenými sklenicemi s víčkem. Pro jistotu sklenice s horkými povidly překlopíme na víčko.
Před použitím švestková povidla rozmícháme a dochutíme: přisladíme, přidáme trochu rumu, badyán. Švestková povidla jsou výtečná na bramborové placky, do kynutých knedlíků, do taštiček z těsta na bramborové knedlíky nebo na tvarohové knedlíky. Dále švestkovými povidly můžeme plnit buchty, kynuté koláče či koláče s drobenkou. Typicky českou chuť mají bavorské vdolečky se švestkovými povidly nebo masopustní koblížky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Gabča Benešová.
Ahoj, přicházím tu s dotazem ohledně gekončíka nočního, který mi přestal jíst (sameček). Mám ho něco málo přes půl roku a s krmením nikdy problém nebyl, akorát jsem ho musela krmit z pinzety (byl nemotorný a nebyl většinou schopný si cvrčka či švába ulovit sám). Pravidelně mu dávám vitamíny a vodu měním denně či obden. Už nejí cca 7 dní a potřebovala bych poradit jak mám dál jednat (někdo tvrdí, že sedm dní je v pořádku, ale už si všímám tenčího ocásku a o jídlo ani nezavadí pohledem). Včera jsem ho přemístila do "karanténního boxu", abych zabránila rozšíření případné nemoci (mám v teráriu ještě dvě samičky) a mohla vybrat trus, který pošlu na rozbor. Ještě bych chtěla dodat, že jsem v teráriu našla nestráveného moučnýho červa (nevím jestli ho vyloučil přirozenou cestou či vyzvracel a ani nevím jestli to bylo od toho samečka), taky jsem si všimla, že místo nebo někdy s močí vylučuje světle bílou až průhlednou tekutinu s malými kulatými částečkami. (vypadá to jak malinké vajíčka - pro upřesnění) a to jsem doposud v teráriu neviděla, tak nevím jestli to s tím nějak souvisí. Předem děkuji za jakoukoliv odezvu a pomoc. Přikládám fotku terária. Gabča.
Ingredience: 500 g listového těsta, 3 tabulky čokolády na vaření, 1 lžíce mouky, 1 vejce
Technologický postup: Listové těsto rozválíme na tenkou placku. Po vyválení těsto rozkrájíme na pravidelné čtverečky. Čokoládu rozlámeme na jednotlivé dílky. Nyní na jeden roh šátečku položíme čokoládu, kterou protilehlým rohem přikryjeme. Po stranách pořádně utěsníme, aby nám čokoláda nevytekla. Plech vyložíme pečicím papírem a poklademe jej šátečky. Vezmeme vajíčko, které rozkvedláme, a šátečky jím lehce potřeme. Teď už dáme jen péct do rozehřáté trouby na 180 °C. Pečeme tak dlouho, dokud není vrchní strana šátečku zlatavá.
Koláč je druh kulatého pečiva, který se připravuje pečením. V závislosti na připravovaném druhu může být zhotoven z různých druhů těsta. Koláčem se nazývají buď menší drobné kousky pečiva s náplní či bez ní, nebo velký plát těsta s náplní, která může být sladká nebo slaná. V Čechách se nejčastěji jako koláč označuje menší kruhové pečivo, které má ve svém středu sladkou náplň (makovou, tvarohovou, ořechovou, marmeládovou a podobně). Tradiční české koláčky se používají na vesnicích během posvícení jako sváteční pohoštění anebo při významných událostech (například svatba). Jsou většinou malé, s průměrem nepřesahujícím 8 cm, a pouze s jedním druhem náplně a posypané sladkou drobenkou či cukrem. Pečou se z kynutého těsta. Na Moravě se nejčastěji podávají velké kruhové koláče. V některých oblastech mají krajové názvy, například na Valašsku se pečou takzvané frgály, o velikosti přibližně 25 centimetrů v průměru. Jsou z kynutého těsta a plní se nejčastěji povidly z jablek, hrušek či švestek.
Recept na tradiční český koláč
Ingredience: 500 g hladké mouky, 100 g másla, 100 g cukru krupice, 42 g droždí, 200 ml vlažného mléka, 4 žloutky, 1 vejce na potření, 1 balíček vanilkového cukru, kůra z 1 citronu, muškátový oříšek, rozinky na ozdobení
Ingredience na tvarohovou náplň: 250 g měkkého tvarohu, 100 g moučkového cukru, 1 balíček vanilkového cukru, 1 vejce
Ingredience na povidlovou náplň: 200 g povidel, 50 ml rumu, 1 lžička mleté skořice
Postup: Droždí rozmícháme s polovinou vlažného mléka, lžící krupicového cukru, lžící hladké mouky a necháme na teplém místě vzejít kvásek. Zbylý krupicový cukr, hladkou mouku, vlažné mléko, žloutky, vanilkový cukr, nastrouhanou citronovou kůru, špetku nastrouhaného muškátového oříšku i kvásek promícháme, přidáme rozpuštěné vlažné máslo a vypracujeme vláčné řidší těsto, které necháme na teplém místě 30 minut kynout. Těsto znovu zlehka propracujeme, necháme 30 minut kynout a pak ho rozdělíme na 20 dílků, ze kterých vyválíme kuličky, naskládáme je dostatečně daleko od sebe na plech a necháme opět kynout asi 15 minut, nakonec každou kuličku vytvarujeme na placičku s prohlubní uprostřed. Tvaroh smícháme s moučkovým cukrem i vanilkovým cukrem, povidla rozmícháme se skořicí i rumem a koláčky střídavě naplníme povidly, tvarohem, ozdobíme rozinkami, dáme do trouby a pečeme při 180 °C dozlatova asi 15 minut, hotové přendáme na kovovou mřížku a necháme vychladnout.
Sladké pečení z kvásku
Ingredience na těsto: 400 g kvásku, 400 g hladké mouky (může být bílá
Ingredience: 350 ml mléka, 2 lžíce cukru krupice, 1 vanilkový pudinkový prášek, 250 g marmelády, 500 g listového těsta, 1 vejce, cukr moučka
Technologický postup: Nejprve připravíme pudink, který uvaříme z pudinkového prášku, mléka a cukru, po uvaření necháme asi hodinu chladnout. Troubu rozehřejeme na 220 °C. Dále vyválíme listové těsto a nakrájíme ho na čtverečky. Na každý dáme kávovou lžičku pudinku a kávovou lžičku marmelády. Spojíme rohy a zabalíme do šátečku, dáme ne plech a potřeme rozšlehaným vejcem. Listovéšátečky s pudinkem dáme péct do vyhřáté trouby a pečeme asi 15–20 minut. Hotové šátečky s pudinkem a marmeládou necháme vychladnout a před podáváním je podle chuti sypeme moučkovým cukrem.
Ingredience: 500 g listového těsta, 200 g nivy, 2 lžíce smetany ke šlehání, 2 špetky tymiánu, 2 šalotky, 1 vejce
Technologický postup: Listové těsto rozválíme na tenký plát a rozkrájíme na pravidelné čtverce. Nivu nastrouháme na jemném struhadle a promícháme ji s hustou smetanou a nejlépe čerstvým tymiánem. Přidáme i na velmi jemno nakrájenou šalotku. Na každý čtverec listového těsta dáme 1–2 lžičky nivové náplně a pečlivě spojíme rožky k sobě, aby nám náplň během pečení nevytekla. Listové taštičky s nivou přesuneme na plech vyložený pečicím papírem a potřeme rozšlehaným vajíčkem. Dáme péct do hodně vyhřáté trouby asi na 15 minut (podle velikosti taštiček). Listové taštičky s nivou podáváme teplé či studené jako chuťovku. Skvělé jsou k pivu i vínu.
Ingredience: 500 g listového těsta, 300 g švestkových povidel, 1 vejce, 2 skořicové cukry
Technologický postup: Pláty těsta nakrájíme na čtverce o hraně 6–7 cm. Doprostřed každého dáme lžičku povidel, přehneme do trojúhelníku a konce stiskněme k sobě. Přendáme na plech, potřeme vejcem, posypeme cukrem a při 180 °C pečeme 10 minut.
Ingredience: ½ kg hladké mouky, 250 ml vlažného mléka, ½ kostky droždí nebo sušené droždí, špetka soli, špetka cukru (na koláče a buchty můžete přidat cukr), 150 ml oleje, 1 vejce
Postup: Nastavit pekárnu, vymíchat těsto a nechat ho vykynout přímo v pekárně.
Z těsta můžete vytvořit:
Jednoduché skořicové rohlíčky: Těsto rozválíme a vykrájíme z něj rádýlkem trojúhelníky. Ty posypeme skořicí, cukrem a zabalíme do tvaru rohlíčku (začínáme od základny trojúhelníku). Klademe na plech vyložený pečicím papírem, potíráme vajíčkem a pečeme.
Pizza: Těsto je naprosto vynikající na pizzu. Potřeme kečupem, poklademe oblíbenými ingrediencemi, kraje potřeme olivovým olejem rozmíchaným s česnekem a pečeme. Do těsta NEDÁVÁME VEJCE!
Slaný koláč: Těsto rozdělíme na dvě části. Tu první rozválíme a vyložíme jí nízkou zapékací formu. Na těsto dáme směs masa, zeleniny, hub, sýra nebo čehokoliv jiného, co máme rádi. Druhou část těsta vyválíme tak, aby se na ni dala přiklopit zapékací forma. Z kousku těsta můžeme vykrájet hvězdičky, srdíčka nebo jiné tvary a ty naskládat na „poklop“. Nakonec těsto potřeme rozšlehaným vajíčkem a zapékáme.
Langoše: Z těsta rozválíme placku, velkou asi jako pánvička, na které jsme si rozehřáli olej. Smažíme z obou stran a podáváme s kečupem, tatarkou, sýrem, česnekem nebo nasladko, třeba s povidly. Těsto je BEZ VAJEC.
Rohlíky, housky, bulky: Toto těsto je vynikající i na přípravu obyčejných rohlíků, housek nebo jakéhokoliv bílého pečiva. Povrch můžeme posypat hrubou solí, mákem, sezamovým semínkem, kmínem nebo čímkoliv jiným. Do těsta můžeme přimíchat také nadrobno nakrájenou cibulku a vznikne nám cibulové pečivo. Opět BEZ VAJEC!
Koláče a buchty: Vyzkoušejte z tohoto těsta také obyčejné buchty s povidly nebo klasický švestkový koláč s drobenkou.
Krůtí roláda s povidly, sušenými švestkami a vlašskými ořechy
Kluci ve svém receptu říkají, že křehkému krůtímu masu velmi sluší povidlová náplň plná ořechů, ochucená exotickým kořením a špetkou chilli.
Ingredience
800 g krůtích prsou,
100 g jader vlašských ořechů,
100 g sušených švestek,
200 g švestkových povidel,
voda podle potřeby,
sušený tymián,
drcený hřebíček,
mletá skořice,
špetka chilli,
sůl,
80 g přepuštěného másla,
3−4 ks celé skořice,
voda na podlití,
cognac nebo brandy.
Příloha
opečené brambory s petrželkou.
Postup
Kluci nejdříve krůtí prsa naříznou podélně tak, aby vznikl plát a přes fólii jej naklepou a osolí.
Nahrubo nasekané ořechy a pokrájené švestky smíchají s povidly, popřípadě trochu naředí vodou, ochutí tymiánem, hřebíčkem, skořicí a chilli.
Náplní potřou plát masa, ne až ke kraji, aby při balení náplň nevytékala, zavinou a svážou provázkem.
Na pekáčku na přepuštěném másle opečou roládu ze všech stran, přidají kousky celé skořice, podlijí vodou a vloží do vyhřáté trouby. Pečou při 160 °C asi 45 minut.
Z upečené rolády odstraní provázek a nakrájí ji na plátky. Vypečenou šťávu od rolády slijí do pánve a se střikem cognacu zredukují, poté vloží porce rolády, ještě zastříknou cognacem a oflambují. Podávají s opečenými brambůrky s petrželkou.
Ingredience na těsto: 5 bílků, 4 lžíce práškového cukru, 5 žloutků, 2 dl oleje, 2 lžíce kakaa, 125 g mletých ořechů, 5 lžic polohrubé mouky s 1 balíčkem prášku do pečiva
Ingredience na tmavý krém: 2 dl plnotučného mléka, 100 g čokolády na vaření, 150 g másla
Krém se připravuje den dopředu a nechá se v chladničce přes noc.
Ingredience na bílý krém: 4 dl plnotučného mléka, 1 žloutek, 1 vanilkový cukr, 9 dkg cukru, 100 g másla, 200 g povidel
Krém se připravuje den dopředu a nechá se v chladničce přes noc.
Postup – TĚSTO: 5 bílků vyšlehejte se 4 lžícemi moučkového cukru do husté pěny, přimíchejte žloutky, olej (necelé 2 lžíce), kakao, mleté ořechy, polohrubou mouku s práškem do pečiva. Ještě horký základ po upečení potřete povidly.
Postup – TMAVÝ KRÉM: Plnotučné mléko, čokoládu na vaření a máslo společně zahřejte do rozpuštění, ale nevařte! Směs nalijte do mixéru a 3 minuty mixujte (nešlehejte). Krém se dělá den předem a nechá se v ledničce přes noc odstát.
Postup – BÍLÝ KRÉM: Plnotučné mléko, žloutek, vanilkový cukr, krystalový cukr a máslo spolu zahřejte do rozpuštění, ale nevařte! Směs nalijte do mixéru a mixujte 3 minuty (nešlehejte). Krém se připravuje den předem a nechá se v ledničce přes noc odstát.
Druhý den na vychladlý podklad natřený povidly dáme tmavý krém, který druhý den vyšleháme do zhoustnutí a na tmavý krém dáme bílý krém, který také druhý den vyšleháme do zhoustnutí. Nakonec na koláč nastrouhejte čokoládu. Do obou šlehaček můžete přidat ztužovač.
Ingredience: 2,5 kg švestek, 0,5 kg cukru (tady ale záleží na tom, jak zralé jsou švestky, těm přezrálým cukru netřeba), 1 dl octa (nejlépe vinného, ale za pokus stojí i balsamico), dle libosti a chuti navíc trošku rumu, badyán, popřípadě jiné koření
Postup: Švestky vyloupeme, v hrnci je promícháme s cukrem, octem, popřípadě s kořením a stopečkou rumu. Vše necháme 24 hodin proležet. Potom ovoce necháme hodinku pod pokličkou přejít prudším varem. Pak teplotu snížíme na minimum (pomalý var) a pokud možno opustíme kuchyni. Nemusíme se bát, připálený hrnec je jenom fáma! Teprve po pěti hodinách můžeme nahlédnout, jestli se voda dostatečně odpařila – povidla by měla mít hustou konzistenci. Směs nakonec rozmixujeme tyčovým mixérem a pak jí naplníme sklenice. Následně můžeme zvolit jednu ze dvou variant:
Pokud jsme sklenice naplnili horkými povidly, zavíčkujeme je, obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.
Pokud plníme sklenice vychladlými povidly, sterilujeme je po dobu 15–20 minut při teplotě 80 °C.
Jestli si přesně nevybavujete, jaký je vlastně rozdíl mezi marmeládou a povidly, tak vám prozradím, že spočívá především ve způsobu jejich přípravy. Jak marmeláda, tak povidla se mohou vyrábět téměř z každého ovoce a oba druhy bývají většinou bez kousků. Teď tedy ten rozdíl: marmeláda se připravuje z rozvařeného ovoce, bývá doslazena a zahuštěna želírovacím přípravkem. U povidel se ovoce, později ovocná dřeň, vaří tak dlouho, až se zbaví vody a zhoustne bez přidaných pomocných látek, a jen zřídka bývají doslazována.
Listové těsto lze bez nadsázky považovat za jednu z největších kuchyňských výzev, ke které i zkušení kuchaři přistupují s posvátnou úctou. I když je jeho příprava náročná na čas a preciznost provedení, ve chvíli, kdy se do ní pustíte, vás uchvátí. Podle jakéhosi kulinárního a matematického vzorce se postupně vytvářejí vrstvičky těsta.
Zdokonalení přípravy listového těsta je připisováno legendárnímu francouzskému šéfkuchaři jménem Antonin Carême. Jeho metoda vytváření vrstevnaté struktury pomocí šesterého otáčení těsta dává připraveným pokrmům báječnou lehkost a křehkost. Použití másla pak přináší ničím nenapodobitelnou vůni a lahodnost.
Listové těsto je lehké, křehké, kynuté těsto obsahující několik vrstev tuku. Na přípravu tohoto těsta je zapotřebí dvou druhů těst, které se na konci procesu spojí dohromady.
Základními surovinami jsou mouka, voda, máslo, sůl, vejce, ocet. Vzniklý polotovar lze plnit různými nádivkami.
Ingredience: 300 g hladké mouky, 250 g polohrubé mouky, 150 g sádla, 150 g másla, 1 vejce, 3 lžičky cukru, špetka soli, 8 lžic mléka, 1 balíček kvasnic
Technologický postup: Těsto vypracujeme na vále v hladkou hmotu, rozválíme po dílech na 3 mm silné placky a rozkrájíme na čtverečky asi o velikosti 5 x 5 cm. Zapracováváme náplň stlačením horních rohů k sobě a klademe na plech rohy nahoru. Upečeme dozlatova a teplé namáčíme v rumu se zašlehaným vejcem (lze namáčet i v kondenzovaném mléce – Salku s rumem, když nechceme použít syrové vejce) a obalujeme v práškovém cukru. Vhodná náplň je tvarohová, maková, povidlová, ořechová, jablková. Na svatební koláčky – šátečky se můžete podívat zde: svatební koláčky a šátečky foto.