Ingredience: 500 g listového těsta, 150 g eidamu, 200 g šunkového salámu, pizza koření, zakysaná smetana
Technologický postup: Listové těsto rozválíme a nakrájíme na větší čtverečky, které pomažeme smetanou, poklademe šunkovým salámem, sýrem a posypeme pizza kořením. Čtverečky přeložíme a okraje těsta dobře přimáčkneme k sobě. Slané listovéšátečky upečeme v rozehřáté troubě dozlatova. Upečené slané listovéšátečky podáváme jako pikantní chuťovku.
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobrý den, na odrůdě Prim jsem objevil problém. Dokázal by někdo poradit, co to je a popř. co s tím? Děkuji. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentraci. Kromě zpevnění slupky bobule má kaolin další pozitivní vlastnosti, ve vztahu k růstu a vývoji révy vinné.
Ingredience: 500 g listového těsta, 300 g švestkových povidel, 1 vejce, 2 skořicové cukry
Technologický postup: Pláty těsta nakrájíme na čtverce o hraně 6–7 cm. Doprostřed každého dáme lžičku povidel, přehneme do trojúhelníku a konce stiskněme k sobě. Přendáme na plech, potřeme vejcem, posypeme cukrem a při 180 °C pečeme 10 minut.
Ingredience: 350 ml mléka, 2 lžíce cukru krupice, 1 vanilkový pudinkový prášek, 250 g marmelády, 500 g listového těsta, 1 vejce, cukr moučka
Technologický postup: Nejprve dáme vařit pudink, který připravíme z pudinkového prášku, mléka a cukru, po uvaření jej necháme asi hodinu chladnout. Troubu rozehřejeme na 220 °C. Poté vyválíme listové těsto a nakrájíme na čtverečky. Na každý dáme kávovou lžičku pudinku a kávovou lžičku marmelády. Spojíme rohy a zabalíme do šátečku, položíme ne plech a potřeme rozšlehaným vejcem. Listovéšátečky s pudinkem dáme péct do vyhřáté trouby a pečeme asi 15–20 minut. Hotové šátečky s pudinkem a marmeládou necháme vychladnout a před podáváním je podle chuti sypeme moučkovým cukrem.
Technologický postup: Tvaroh smícháme s jedním vejcem, cukrem, změklým máslem a rozinkami namočenými v rumu. Všechny přísady dobře promícháme. Listové těsto rozválíme na pomoučeném vále na tenkou placku, rádýlkem vykrajujeme čtverce a do každého dáme lžičku náplně s rozinkami. Protilehlé konce spojujeme přes palec a ukazováček a jemně je přitlačíme k sobě. Šátečky musí být dobře spojeny, aby tvaroh nevytekl. Povrch těsta potřeme rozšlehaným vajíčkem a šátečky klademe na olejem vymaštěný plech. Šátečky s tvarohem pečeme v předehřáté troubě na 180 °C cca 35 minut dozlatova.
Ingredience: 500 g listového těsta, 3 tabulky čokolády na vaření, 1 lžíce mouky, 1 vejce
Technologický postup: Listové těsto rozválíme na tenkou placku. Po vyválení těsto rozkrájíme na pravidelné čtverečky. Čokoládu rozlámeme na jednotlivé dílky. Nyní na jeden roh šátečku položíme čokoládu, kterou protilehlým rohem přikryjeme. Po stranách pořádně utěsníme, aby nám čokoláda nevytekla. Plech vyložíme pečicím papírem a poklademe jej šátečky. Vezmeme vajíčko, které rozkvedláme, a šátečky jím lehce potřeme. Teď už dáme jen péct do rozehřáté trouby na 180 °C. Pečeme tak dlouho, dokud není vrchní strana šátečku zlatavá.
Ingredience: 350 ml mléka, 2 lžíce cukru krupice, 1 vanilkový pudinkový prášek, 250 g marmelády, 500 g listového těsta, 1 vejce, cukr moučka
Technologický postup: Nejprve připravíme pudink, který uvaříme z pudinkového prášku, mléka a cukru, po uvaření necháme asi hodinu chladnout. Troubu rozehřejeme na 220 °C. Dále vyválíme listové těsto a nakrájíme ho na čtverečky. Na každý dáme kávovou lžičku pudinku a kávovou lžičku marmelády. Spojíme rohy a zabalíme do šátečku, dáme ne plech a potřeme rozšlehaným vejcem. Listovéšátečky s pudinkem dáme péct do vyhřáté trouby a pečeme asi 15–20 minut. Hotové šátečky s pudinkem a marmeládou necháme vychladnout a před podáváním je podle chuti sypeme moučkovým cukrem.
Ingredience: 500 g listového těsta, 200 g Nutelly, 1 vejce
Technologický postup: Listové těsto vyválíme na plát ve tvaru obdélníku o rozměrech přibližně 50 x 30 cm, silný asi půl centimetru. Pak ho podélně rozpůlíme, oba pásy těsta rozdělíme na 8 trojúhelníčků. Na každý kousek naneseme trochu Nutelly. Trojúhelníčky pečlivě, aby náplň nevytékala, svineme do rohlíčků a přeneseme na plech s pečicím papírem. Rohlíčky potřeme rozkvedlaným vajíčkem a dáme péct do předehřáté trouby na 200 °C asi na 20 minut.
Ingredience: 500 g listového těsta, 200 g nivy, 2 lžíce smetany ke šlehání, 2 špetky tymiánu, 2 šalotky, 1 vejce
Technologický postup: Listové těsto rozválíme na tenký plát a rozkrájíme na pravidelné čtverce. Nivu nastrouháme na jemném struhadle a promícháme ji s hustou smetanou a nejlépe čerstvým tymiánem. Přidáme i na velmi jemno nakrájenou šalotku. Na každý čtverec listového těsta dáme 1–2 lžičky nivové náplně a pečlivě spojíme rožky k sobě, aby nám náplň během pečení nevytekla. Listové taštičky s nivou přesuneme na plech vyložený pečicím papírem a potřeme rozšlehaným vajíčkem. Dáme péct do hodně vyhřáté trouby asi na 15 minut (podle velikosti taštiček). Listové taštičky s nivou podáváme teplé či studené jako chuťovku. Skvělé jsou k pivu i vínu.
Ingredience: 500 g listového těsta, hustější marmeláda, moučkový cukr
Technologický postup: Listové těsto vyválíme a formičkou na taštičky z něj vykrajujeme kolečka. Do každého kolečka dáme lžičku marmelády, kolečko i s marmeládou uzavřeme ve formičce a položíme na plech. Pečeme dorůžova, posypeme podle chuti moučkovým cukrem. Pokud nemáme formičku, můžeme tvarovat čtverce, do jejichž středu dáme marmeládu, popřípadě můžeme vykrajovat vykrajovátkem, skleničkou a podobně a zmáčkneme do středu.
Technologický postup: Jablka oloupeme a nakrájíme na malé kostičky. Vložíme do hrnce, malinko podlijeme vodou a dusíme do poloměkka. Do druhého hrnce dáme 2 hrnky cukru a mícháme, dokud nezkaramelizuje. Do karamelu zamícháme podušená jablka a ještě chvíli podusíme (karamel ztvrdne, ale hned se rozvaří) – směs necháme vychladnout. Listové těsto rozválíme na plát a vykrajujeme čtverečky cca 15 x 15 cm nebo tvary dle libosti, naplníme směsí jablek, pomašlujeme rozšlehaným vajíčkem a pečeme v předehřáté troubě dozlatova. Ihned po upečení obalujeme ve směsi skořicového a vanilkového cukru.
Jestli si přesně nevybavujete, jaký je vlastně rozdíl mezi marmeládou a povidly, tak vám prozradím, že spočívá především ve způsobu jejich přípravy. Jak marmeláda, tak povidla se mohou vyrábět téměř z každého ovoce a oba druhy bývají většinou bez kousků. Teď tedy ten rozdíl: marmeláda se připravuje z rozvařeného ovoce, bývá doslazena a zahuštěna želírovacím přípravkem. U povidel se ovoce, později ovocná dřeň, vaří tak dlouho, až se zbaví vody a zhoustne bez přidaných pomocných látek, a jen zřídka bývají doslazována.
Oškvarkové pagáče se podávají teplé i studené. Před servírováním se natřou lektvarem, pocukrují se, případně se jen obalí v cukru s vanilkou. Výborné jsou samostatné. Mohou se podávat jako příloha k masu i se zelím, anebo na sladko s mákem či povidly. Každému dle chuti.
Ingredience: 1 balení bramborových placek v prášku
Postup: Obsah sáčku přelijeme 250–280 ml studené vody a řádně prohněteme. Z těsta připravíme váleček, který nakrájíme na plátky a z nich vyválíme placky. Placky opečeme na pánvi dozlatova na troše oleje (másla). Z obsahu sáčku (250 g) připravíme cca 10–12 placek. Placky lze použít jako přílohu k masu, zelenině i jako samotný pokrm. Výborně chutnají i nasladko s povidly nebo marmeládou a bílým jogurtem.
Ingredience: 2,5 kg švestek, 0,5 kg cukru (tady ale záleží na tom, jak zralé jsou švestky, těm přezrálým cukru netřeba), 1 dl octa (nejlépe vinného, ale za pokus stojí i balsamico), dle libosti a chuti navíc trošku rumu, badyán, popřípadě jiné koření
Postup: Švestky vyloupeme, v hrnci je promícháme s cukrem, octem, popřípadě s kořením a stopečkou rumu. Vše necháme 24 hodin proležet. Potom ovoce necháme hodinku pod pokličkou přejít prudším varem. Pak teplotu snížíme na minimum (pomalý var) a pokud možno opustíme kuchyni. Nemusíme se bát, připálený hrnec je jenom fáma! Teprve po pěti hodinách můžeme nahlédnout, jestli se voda dostatečně odpařila – povidla by měla mít hustou konzistenci. Směs nakonec rozmixujeme tyčovým mixérem a pak jí naplníme sklenice. Následně můžeme zvolit jednu ze dvou variant:
Pokud jsme sklenice naplnili horkými povidly, zavíčkujeme je, obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.
Pokud plníme sklenice vychladlými povidly, sterilujeme je po dobu 15–20 minut při teplotě 80 °C.
Technologický postup: Listové těsto vyválíme na ploše předem vysypané polohrubou moukou. Těsto neděláme moc tenké, jinak by se nenafouklo. Po vyválení nakrájíme těsto na pásky o délce asi 8 cm a šířce 1,5 cm. Než rozděláme tyčinky od sebe, pomažeme je vajíčkem a posypeme různými semínky (celý kmín, sezamová semínka, lněná semínka, slunečnicová semínka). Ale nejlepší a nejchutnější je posypat listové tyčinky sýrem či nivou. Tyčinky z listového těsta dáme na předem vymazaný plech. Pečeme při teplotě 160 °C asi 10–15 minut. Jednoduše vytáhneme, až tyčinky budou nazlátlé. Před podáváním necháme chvíli vychladnout.
Ingredience: 500 g listového těsta, 100 g krájeného měkkého salámu, vejce, grilovací koření
Technologický postup: Těsto vyválíme na obdélníkový plát, potřeme rozšlehaným vejcem, posypeme grilovacím kořením a nakrájíme na proužky cca 12 x 3 cm. Kolečka salámu překrojíme na polovinu a poklademe na okraj proužku, aby obloučky přečnívaly. Proužek těsta zarolujeme, těsto dole stiskneme, postavíme na plech s pečicím papírem. Takto postupně zpracujeme všechny proužky těsta. Pečeme v předehřáté troubě na 200 °C dozlatova. Podáváme teplé nebo studené.
Pro rozmnožování kanadských borůvek budete potřebovat řízky, které získáte z jednoletých větví, které mají průměr nejméně 0,6 cm. Větve musí být zdravé a odříznutí je potřeba provést brzy na jaře pomocí ostrého nože nebo nůžek na stříhání. Řízky by měly obsahovat zdravé listové pupeny.
Odstraňte všechny květní pupeny, ale listové pupeny nechte neporušené. Odříznutou větev rozdělte na řízky o délce kolem 12 cm. Nejlepší je použít řízky, které obsahují pouze listové pupeny, nikoliv ty, které obsahují stopy po odstranění květových pupenů, takže nařežte řízky odpovídajícím způsobem.
Odřízněte kůru 2,5 cm od spodu každého řízku. Seříznuté řízky můžete skladovat až tři měsíce, pokud je to nutné, v plastových sáčcích obsahujících sphagnový mech. Uzavřete sáčky a uchovávejte na chladném místě při teplotě mezi 1 až 5 stupni Celsia s vlhkostí mezi 80 až 90 procenty. Je-li to ale možné, zpracujte řízky hned, aniž byste je ukládali. Čím déle je ukládáte, tím méně šancí, že budou kořenit.
Vytvořte si obdélníkové rozmnožovací lože dostatečně velké, aby se do něho vešly všechny řízky 5 cm od sebe. Umístěte rozmnožovací lože do skleníku na plné slunce.
Smíchejte jeden díl rašeliny a jeden díl hrubého betonového písku a vytvořte kořenové médium. Alternativně můžete smíchat polovinu rašeliny a polovinu vermikulitu nebo perlitu nebo jednu třetinu perlitu, písku a vermikulitu. Naplňte rozmnožovací lože kořenovým médiem.
Přidejte řízky, které svisle zapíchněte do kořenového média s oloupanými částmi dolů. Šedesát procent řízku by mělo být pod povrchem a jedním nebo dvěma listovými pupeny nad ním. Zatlačte médium kolem každého řízku.
Ve skleníku udržujte teplotu kolem 20 stupňů Celsia. Zalévejte jednou týdně a udržujte vlhké kořenové médium. Zvyšte zalévání, když se začnou vyvíjet nové listy.
V polovině června zvyšte skleníkové větrání, kdy už by se měly vyvinout kořeny. Aplikujte týdenně rozpustné nebo pomalu uvolňující se hnojivo, například NPK 15-30-4 nebo NPK 13-36-13. Aplikujte také síran amonný, fosforečnan amonný, močovinu nebo jinou formu dusíku. Dodržujte pokyny uvedené na etiketě hnojiva a dusíkatých přípravků.
V zimě nechte řízky ještě v rozmnožovacích lůžkách. Borůvky budou připraveny k přesazení do vaší zahrady příští rok na jaře.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentraci. Kromě zpevnění slupky bobule má kaolin další pozitivní vlastnosti, ve vztahu k růstu a vývoji révy vinné.
