Naposledy upraveno
Kdy se pustit do množení přísavníku
Množení přísavníku tříprstého se vyplatí řešit tehdy, když potřebujete rychle pokrýt větší zeď, plot nebo pergolu a nechcete kupovat několik vzrostlých sazenic. Z jedné zdravé mateční rostliny lze během sezony připravit více řízků bez výrazného oslabení původního porostu.
Nejlépe se pracuje s mladými, dobře vyzrálými výhony bez skvrn, škůdců a zaschlých částí. Přísavník zakořeňuje poměrně ochotně, ale úspěch závisí hlavně na správné vlhkosti, zastínění a výběru výhonu. Silně přehnojené měkké šlahouny bývají pro množení méně vhodné.
Jak množit přísavník tříprstý krok za krokem
Pro domácí množení je nejpraktičtější řízkování. Nepotřebujete vytápěný skleník ani zvláštní vybavení. Stačí čisté nůžky, malý květináč, propustný substrát a místo chráněné před přímým sluncem.
Krok 1: Vyberte vhodný výhon
Na mateční rostlině najděte letošní výhon, který je zdravý, pružný a na bázi už lehce dřevnatí. Ideální je část bez květů, poškození a velmi měkké špičky. Výhon by měl mít několik dobře vyvinutých uzlů, protože právě v jejich okolí se obvykle tvoří kořeny.
- Nejlepší jsou postranní výhony ze slunné nebo mírně zastíněné části rostliny.
- Vyhněte se slabým, vytáhlým šlahounům s dlouhými mezerami mezi listy.
Krok 2: Připravte řízek
Odřízněte část výhonu dlouhou přibližně 10 až 15 cm. Spodní řez veďte těsně pod uzlem, horní asi jeden centimetr nad dalším uzlem. Spodní listy úplně odstraňte. Nahoře ponechte jeden až dva listy, které lze u velkých čepelí zkrátit na polovinu.
- Na každém řízku ponechte alespoň dva dobře vyvinuté uzly.
- Řeznou plochu zbytečně nemačkejte a používejte ostré, vydezinfikované nůžky.
Krok 3: Připravte lehký substrát
Řízky potřebují vzdušné prostředí, ve kterém voda rychle odteče, ale směs hned nevyschne. Dobře funguje zahradnický substrát smíchaný s perlitem nebo hrubším pískem v poměru přibližně jedna ku jedné. Na dně nádoby musí být odtokové otvory.
- Substrát před zapíchnutím řízků rovnoměrně navlhčete.
- Nepoužívejte těžkou jílovitou zeminu ani čerstvý kompost.
Krok 4: Zapíchněte řízek
Do substrátu udělejte tužkou nebo kolíkem otvor a vložte řízek tak, aby spodní uzel zůstal pod povrchem. Zeminu lehce přitlačte, aby kolem stonku nevznikla vzduchová kapsa. Stimulátor zakořeňování není nutný, ale může zvýšit úspěšnost hlavně u později odebraných řízků.
- Do jednoho květináče můžete dát více řízků, nesmějí se však navzájem dotýkat listy.
- Po zasazení zalijte jemným proudem vody, nikoli silnou sprchou.
Krok 5: Udržujte vlhkost a stín
Květináč postavte na světlé místo bez ostrého poledního slunce. Pro zvýšení vzdušné vlhkosti lze nádobu překrýt průhledným sáčkem, který se však nesmí dotýkat listů. Každý den kryt na několik minut odklopte, aby se uvnitř nedržela plíseň.
- Substrát kontrolujte prstem a zalévejte až tehdy, když povrch začíná osychat.
- Vadnoucí listy nemusí hned znamenat neúspěch, ale dlouhodobé povadnutí ukazuje na přílišné sucho nebo hnilobu stonku.
Krok 6: Zkontrolujte zakořenění
Kořeny se za příznivých podmínek začínají tvořit přibližně za čtyři až osm týdnů. Zakořenění poznáte podle nového růstu a odporu při velmi jemném zatažení za stonek. Řízek nevytahujte ze zeminy jen kvůli kontrole, protože mladé kořínky se snadno utrhnou.
- Po vytvoření nových listů začněte kryt postupně odstraňovat.
- Mladou rostlinu přesaďte do větší nádoby až po prokořenění původního květináče.
Čtěte dále a dozvíte se:
Chyby, kvůli kterým řízky nezakoření
Přísavník působí jako nezničitelná liána, ale čerstvě odstřižený řízek je citlivý. Nemá kořeny, a proto nedokáže nahrazovat vodu, kterou ztrácí přes listy. Většina neúspěchů vzniká během prvních dvou týdnů.
- Příliš měkký výhon: Světle zelené špičky často rychle uvadnou nebo začnou zahnívat. Lepší je část, která už mírně tuhne.
- Přemokřený substrát: Trvale mokrá zemina vytlačí vzduch a spodní část řízku zčerná. Květináč musí mít funkční odtok.
- Příliš mnoho listů: Velká listová plocha způsobuje rychlé odpařování vody. Na řízku stačí jeden nebo dva zkrácené listy.
- Přímé slunce: Pod fólií nebo sáčkem může teplota během několika minut prudce stoupnout a listy se spálí.
- Časté vytahování řízku: Kontrolováním kořenů lze poškodit právě vznikající jemné kořínky.
Pokud stonek u země změkne, zapáchá nebo tmavne, řízek bývá napadený hnilobou. Odstraňte jej, aby se problém nepřenesl na ostatní rostliny ve stejné nádobě.
Doporučuji také podívat se na článek Psí víno.
Praktické zkušenosti s řízkováním přísavníku
Zahrádkářům se nejčastěji osvědčuje připravit více řízků najednou. I při správném postupu nemusí zakořenit každý kus, zvlášť když se během léta střídají horké dny s chladnými nocemi.
- Osvědčený tip: Řízky odebírejte ráno, kdy jsou výhony dobře zásobené vodou. Připravené části nenechávejte ležet na slunci.
- Zkušenost: Silnější řízky zakořeňují pomaleji než středně silné výhony, ale po přesazení bývají odolnější.
- Praktický trik: Na květináč napište datum odběru. Snáze poznáte, zda už uplynula běžná doba potřebná k zakořenění.
- Co se neosvědčilo: Hnojení čerstvých řízků. Minerální hnojivo může poškodit mladá pletiva a podporuje růst listů dříve, než se vytvoří kořeny.
První slabé přihnojení má smysl až po zřetelném zakořenění a vytvoření nových listů. Použijte nejvýše poloviční dávku hnojiva určeného pro okrasné dřeviny.
Řízkování, hřížení a množení ze semen
Přísavník tříprstý lze množit několika způsoby. Volba záleží na tom, zda potřebujete větší počet sazenic, chcete co nejvyšší úspěšnost nebo máte k dispozici pouze jednu dlouhou větev.
Varianta pro začátečníky: hřížení
Dlouhý ohebný výhon ohněte k zemi, v místě jednoho uzlu jej lehce poraněte a přihrňte zeminou. Konec výhonu nechte nad povrchem a připevněte jej kolíkem. Zasypané místo udržujte vlhké. Po vytvoření kořenů výhon oddělte od mateční rostliny.
Varianta pro více sazenic: řízkování
Z jednoho delšího výhonu lze připravit několik samostatných řízků. Tato metoda šetří místo a během jedné sezony poskytne více mladých rostlin. Počítejte však s tím, že část řízků může selhat.
Varianta pro trpělivé: semena
Semena získaná z dozrálých plodů potřebují období chladu, tedy stratifikaci. Výsev je pomalejší a mladé rostliny nemusí mít úplně stejné vlastnosti jako mateční přísavník. Pro běžné zahradní množení se proto používá méně často.
Nejrychlejší řešení
Máte-li u staršího přísavníku výhon, který už zakořenil při kontaktu se zemí, stačí zakořeněnou část odříznout, vyzvednout s kořenovým balem a přesadit. Taková sazenice se obvykle ujímá lépe než čerstvý řízek.
Kdy množit přísavník tříprstý
Termín volte podle způsobu množení a vyzrálosti výhonů. Neřiďte se pouze kalendářem. V chladnější oblasti mohou vhodné polovyzrálé výhony vzniknout o několik týdnů později než u rostliny na teplé jižní zdi.
- Červen až srpen: Nejvhodnější období pro polovyzrálé letní řízky.
- Pozdní podzim a zima: Lze připravit dřevité řízky z vyzrálých jednoletých výhonů, zakořeňování je však pomalejší.
- Jaro až začátek léta: Vhodný čas pro hřížení, protože výhon má před zimou dost času vytvořit kořeny.
- Podzim: Období pro sběr vyzrálých plodů a přípravu semen ke stratifikaci.
V horkém počasí řízky odebírejte brzy ráno. Během vlny veder je lepší práci o několik dnů odložit, protože čerstvé řízky ztrácejí vodu mimořádně rychle.
Co potřebujete k množení přísavníku
Většinu pomůcek najdete doma nebo v běžném zahradnictví. Drahý množárenský box není nutný, pokud dokážete zajistit rovnoměrnou vlhkost a ochranu před sluncem.
- ostré zahradnické nůžky nebo čistý nůž,
- menší květináče s odtokovými otvory,
- výsevní substrát, perlit nebo hrubší písek,
- tužku či kolík k vytvoření otvoru,
- rozprašovač nebo konev s jemnou růžicí,
- průhledný sáček, plastový kryt nebo malý pařníček,
- jmenovku s datem množení,
- volitelně práškový či gelový stimulátor zakořeňování.
Nůžky před prací otřete dezinfekcí. Tento jednoduchý krok omezuje přenos houbových a bakteriálních chorob z jiných rostlin.
Výsadba zakořeněného přísavníku na trvalé místo
Mladou sazenici nevysazujte ven ihned po objevení prvního lístku. Nejdříve musí vytvořit pevnější kořenový systém. Květináč ponechte několik týdnů na chráněném místě a rostlinu postupně zvykejte na vítr a slunce.
- Stanoviště: Přísavník snáší slunce i polostín. Na slunci se listy na podzim obvykle výrazněji vybarvují.
- Půda: Nejlépe prospívá v propustné, mírně vlhké zahradní zemině. Dlouhodobě podmáčené místo mu nesvědčí.
- Vzdálenost od zdi: Sazenici vysaďte přibližně 30 až 50 cm od konstrukce, aby kořeny měly dost prostoru.
- Zálivka: První sezonu zalévejte při delším suchu vydatně, nikoli každý den malým množstvím vody.
Po výsadbě nasměrujte hlavní výhony k opoře. Přísavník tříprstý se k pevnému podkladu přichytává pomocí úponků s přísavnými terčíky, ale mladé výhony mohou zpočátku potřebovat lehké přivázání.
Kam přísavník nesázet bez rozmyslu
Přísavník tříprstý roste bujně a během let může pokrýt velkou plochu. Před výsadbou zkontrolujte stav omítky, spár a střešní konstrukce. Na pevné a neporušené zdi obvykle nepůsobí zásadní potíže, ale může pronikat do prasklin, pod uvolněné oplechování nebo mezi tašky.
- Nenechte výhony zarůstat do okapů, větracích otvorů a pod střešní krytinu.
- Pravidelně odstraňujte šlahouny směřující k oknům, roletám a dřevěným rámům.
- Na zateplené fasádě si předem ověřte, zda je povrch dostatečně pevný a bez trhlin.
- Počítejte s pravidelným řezem alespoň jednou až dvakrát ročně.
Mladá sazenice může několik sezon působit nenápadně, později však výrazně zrychlí růst. Místo proto vybírejte podle budoucí velikosti, nikoli podle rozměru čerstvě zakořeněného řízku.
Jak vypadá množení v praxi
Fotografie pomohou rozpoznat správně vyzrálý výhon, tvar řezu i množství ponechaných listů. Prohlédněte si obrázky řízkování přísavníku tříprstého, kde lze porovnat různé způsoby přípravy řízků.
Užitečné jsou také fotografie množení Parthenocissus tricuspidata. Anglické výsledky často ukazují detail uzlu, správnou délku řízku a zakořenění v nádobách.
Celý pracovní postup lze lépe pochopit na videu. Vyhledejte si videa o množení přísavníku řízkováním, která ukazují odběr výhonu a sázení do substrátu.
Pro srovnání různých metod poslouží také videa o množení přísavníku tříprstého, včetně řízků, hřížení a péče o mladé sazenice.
FAQ – množení přísavníku tříprstého
Za jak dlouho zakoření řízek přísavníku?
První kořeny se obvykle tvoří za čtyři až osm týdnů, přesná doba však závisí na teplotě, vyzrálosti výhonu a vlhkosti substrátu. V teplém, světlém a chráněném prostředí může řízek začít růst dříve. Nejspolehlivějším znakem zakořenění je nový list nebo výhon a mírný odpor při velmi jemném zatažení za stonek. Řízek nevytahujte z květináče kvůli kontrole, protože mladé kořínky jsou křehké a snadno se utrhnou. Pokud stonek zůstává pevný a listy nejsou úplně zaschlé, dejte rostlině ještě čas.
Lze přísavník tříprstý množit ve vodě?
Některé výhony mohou ve vodě vytvořit kořeny, ale tento postup nebývá tak spolehlivý jako zakořeňování v lehkém substrátu. Kořeny vzniklé ve vodě jsou křehké a po přesazení do zeminy se musí přizpůsobit jiným podmínkám. Pro pevnější sazenici je praktičtější směs substrátu a perlitu, která udržuje vlhkost a zároveň propouští vzduch. Chcete-li množení ve vodě vyzkoušet, pravidelně vodu měňte, listy nenechávejte ponořené a sazenici přesaďte, jakmile mají kořeny několik centimetrů.
Je nutné použít stimulátor zakořeňování?
Stimulátor není pro přísavník tříprstý nezbytný, protože vhodně odebrané letní řízky často zakoření i bez něj. Pomoci může u dřevitějších řízků, při pozdním termínu množení nebo tehdy, když nemáte ideální podmínky. Důležitější než stimulátor je správný výhon, vzdušný substrát a rovnoměrná vlhkost. Prášku či gelu použijte jen malé množství a přebytek oklepejte. Silná vrstva přípravku úspěch nezvýší a v mokré zemině může zhoršit stav řezné plochy.
Proč řízek přísavníku vadne?
Vadnutí nejčastěji způsobuje nadměrná ztráta vody přes listy. Řízek ještě nemá kořeny, takže nedokáže vodu doplňovat. Pomůže zkrácení velkých listů, zvýšení vzdušné vlhkosti a přemístění do světlého stínu. Vadnutí může způsobit také hniloba spodní části stonku, zvlášť pokud je substrát trvale mokrý. Zkontrolujte, zda má nádoba odtok a zda stonek u země není měkký nebo tmavý. Krátké povadnutí během horkého dne lze napravit, dlouhodobě ochablý a černající řízek už obvykle nezachráníte.
Kdy lze mladý přísavník vysadit ven?
Zakořeněný přísavník vysaďte ven až po vytvoření pevného kořenového balu. Rostlina by měla mít několik nových listů a kořeny by měly držet substrát pohromadě. Letní řízky lze při časném odběru vysadit na chráněné místo ještě na začátku podzimu, bezpečnější však bývá přezimování v nádobě a jarní výsadba. Před přesazením sazenici postupně otužujte: několik dní ji nechávejte venku nejprve ve stínu, poté přidávejte ranní slunce a prodlužujte dobu pobytu venku.
Je lepší řízkování, nebo hřížení?
Hřížení má obvykle vyšší úspěšnost, protože výhon zůstává během tvorby kořenů spojený s mateční rostlinou a stále dostává vodu i živiny. Nevýhodou je menší počet sazenic a delší čekání. Řízkování je vhodnější, když potřebujete několik rostlin najednou nebo nemáte výhon, který lze ohnout k zemi. Začátečníkům se vyplatí zkombinovat obě metody: jeden výhon zahřížit a z dalších připravit více řízků. I při částečném neúspěchu tak zpravidla získají alespoň jednu silnou sazenici.
Závěrečné doporučení pro úspěšné množení
Pokud chcete nejlepší výsledek:
- odebírejte v létě zdravé polovyzrálé výhony s několika uzly,
- ponechte na řízku jen jeden až dva zkrácené listy,
- použijte lehký substrát s perlitem nebo hrubším pískem,
- chraňte řízky před přímým sluncem a přehřátím pod fólií,
- vyhněte se přemokření, hnojení a častému vytahování řízků,
- pravidelně kontrolujte vlhkost, stav stonku a případný výskyt plísně,
- mladou sazenici vysaďte ven až po vytvoření pevného kořenového systému.