Předností zavařování v troubě je kromě časové úspory také absence velkého množství vody. Zavařovat můžete v troubě cokoli, například maso, houby, okurky, třešně a mnoho dalších plodin. V troubě je dostatek místa, takže můžete zavařit velké množství sklenic najednou. Nemusíte si kupovat speciální zavařovací hrnec. Zavařování v troubě je tedy vhodnou alternativou k objemným zavařovacím hrncům, s nimiž se vcelku obtížně manipuluje, problémy přináší rovněž jejich uskladnění, a nadto vám mohou poškodit sklokeramickou varnou desku.
Pokud se rozhodnete pro zavařování v troubě, nezapomeňte, že i zde jsou důležitým předpokladem úspěchu čisté sklenice a suchá, čistá víčka. Pozor: Při zavařování v troubě používejte jen sklenice s víčky na závit! Dále budete potřebovat plytký plech, někdo doporučuje pokrýt jeho dno látkovou utěrkou či plenou, která zamezí klouzání a případnému rozbití sklenic. Na plech vždy rozestavějte sklenice tak, aby se nedotýkaly. Poté plech zalijte vodou do výšky 2 až 3 centimetrů. Teplotu v troubě nastavte při zavařování na 200 až 220 stupňů Celsia. Plech se sklenicemi vložte do spodní části trouby a zapněte dolní i horní ohřev. Použijete-li menší sklenice, doba zavařování se bude pohybovat cca okolo 7 až 8 minut, u větších sklenic bude zapotřebí cca 10 až 12 minut. Přesná doba zavařování se může samozřejmě lišit u každé trouby a dle druhu zavařovaného ovoce či zeleniny. V zásadě platí, že měkké ovoce nebo zelenina se zavařuje kratší dobu než tvrdé druhy. U všech ostatních potravin a surovin – masa, ryb, ale i hotových jídel a polévek – se vychází z doby klasického zavařování v horké vodě. V případě většího množství zavařenin je dobré vyzkoušet sterilizaci jedné sklenice a pak podle ní zavařit všechny ostatní. Vždy nechejte zapnutý horkovzduch a v případě potřeby můžete na plech dolít horkou vodu. Zavařování v troubě zakončete stejným způsobem jako při klasickém zavařování v hrnci. To znamená, že se sklenice po vytažení z trouby otočí dnem vzhůru, a to nejlépe do dalšího dne. Poté je obraťte, zkontrolujte uzávěr a uskladněte je v suchých, chladných a tmavých prostorách.
Snadný, spolehlivý a šetrný způsob zavařování nabízejí například vybrané modely trub Gorenje, a to trouby z řady Gorenje Simplicity nebo trouba s technologií iChef+ nebo i další, které jsou vybavené speciálním programem na zavařování. V případě trouby iChef+ se pro zavařování používá režim ohřevu spodním topným tělesem společně s ventilátorem. Výrobci doporučují dobře uzavřené obyčejné sklenice s gumovou obroučkou a skleněným víčkem vložit do hlubokého pekáče. Najednou je možné zavařovat 6 litrových sklenic, nejlépe o stejné velikosti a obsahu. Do pekáče nalijte asi 1 litr vody tak, aby v troubě vznikla potřebná vlhkost, a zavařujte až do chvíle, dokud nezačne obsah sklenic vřít, to poznáte podle toho, že se objeví první viditelné bublinky. Pak už jen stačí ponechat zavařeniny pár desítek minut ustálit ve vypnuté troubě. Dále postupujte stejně jako u klasického zavařování, viz výše.
Ovoce i zeleninu bez problémů zavaříte také v elektrické či plynové troubě. I zde se doporučuje použít hlubší plech, který se zalije horkou vodou do výšky přibližně dvou centimetrů. Mezi sklenicemi by měl být rozestup, aby mezi nimi mohl proudit vzduch a zahřívání tak bylo rovnoměrné. Sklenice by se neměly dotýkat ani okraje plechu. Plech se vkládá do spodní poloviny předehřáté trouby. Elektrická trouba by měla být předehřátá asi na 95 °C, plynová pak na stupeň 1. Délka sterilace vychází z doby zavařování v klasickém zavařovacím hrnci.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ UZENÉHO MASA DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Dobrý den , prosím na kolik stupnů a jak dlouho se zavařuje uzené maso v elektickem hrnci. děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka Rektoříková.
Zavařuji na 100 stupňů jeden den a druhý den opakuji, když jsou sklenice vychladlé. Zavařuji do sklenic Omnia se zamačkávacím víčkem omnia, šrouubovacím sklenicím moc nevěřím, akorát teď sklenice Omnia nejde sehnat.
Úspěšné zavařování, zdraví rektoříková
Chcete zavařovat, ale nemáte k dispozici speciální zavařovací hrnec? Nevadí, do zavařování se můžete pustit i bez něj. Zavařování ovoce i zeleniny je možné také v troubě – elektrické, plynové či horkovzdušné. Zavařování v troubě má ovšem také svá pravidla a jistá úskalí, proto se mnozí mohou potýkat s nezdarem.
Než se pustíte do samotného zavařování v troubě, postarejte se o pečlivou čistotu sklenic. Postup je stejný jako v případě sterilizace pro zavařování v hrnci. Sklenice musí být čisté, stejně tak i víčka či gumičky. Doporučuje se používat vždy nová víčka, stará mohou být deformovaná a nebudou dobře těsnit.
Při zavařování v troubě je dobré naplněné a uzavřené sklenice vložit na plech s vodou. Gumičky nebo víčka totiž vlivem horkého vzduchu trpí a mohou začít praskat, ponořením do vody vytvoříte vlhké prostředí a přiblížíte se zavařování v zavařovacím hrnci. Do hlubokého plechu nalijte přibližně 2 cm vody a naskládejte do něj zavařovací sklenice.
Vždy zavařujte jen ve stejně velkých sklenicích, ty se nesmí vzájemně dotýkat, stejně tak se nesmí dotýkat okraje plechu. Na 1 standardní plech se vejde zpravidla 6 velkých zavařovaček.
Přes sklenice můžete také položit větší počet vrstev navlhčených novin, tím se vyhnete přehřívání skla. Tento postup s novinami se doporučuje především při zavařování v horkovzdušných troubách.
Návod
Pokud máte sklenice umyté, naplněné, uzavřené a přichystané na plechu, můžete se pustit do samotného zavařování. Postup se mírně liší pro zavařování v plynové či elektrické troubě a v troubě horkovzdušné.
Zavařování v elektrických troubách je vždy snazší než v těch plynových, protože u nich můžeme teplotu jen odhadovat. U elektrické trouby nastavte režim ohřevu na horní i dolní topné těleso a teplotu dejte na 170 °C.
Plynovou troubu nastavte na stupeň 1–2 podle konkrétního typu, pravděpodobně budete muset zkoušet a experimentovat.
Do předehřáté trouby vložte sklenice na plechu a zahřívejte, dokud se neobjeví vzduchové bublinky. Ovoce se v troubě zavařuje přibližně 45 minut, zelenina pak 60 minut. Po této době můžete troubu vypnout, sklenice ale ponechte uvnitř ještě dalších 30 minut. Až poté je můžete vyndat a zchladit. Proces zavařování je u konce!
Horkovzdušnou troubu nastavte na 250 °C a plech se sklenicemi vložte na rošt ve spodní části. Zavařování menších sklenic trvá zpravidla jen 5 až 10 minut, při zavařování větších sklenic pak 10 až 15 minut. Jak jsme zmiňovali výše, při zavařování v horkovzdušné troubě doporučujeme sklenice obalit několika vrstvami namočených novin.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁN UZENÉHO MASA DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bořivoj Wagner.
Co znamená-cituji-uzené maso vkládáme do sklenic a zaléváme šťávou až po okraj;zaléváme jakou šťávou kde ji vezmem.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Správně má být vodou. Uzené maso se při zavařování zalévá čistou vodou. Pouze pokud je uzené maso málo slané, tak může být trochu přisolená. Je to proto, že během zavařování jakékoliv koření výrazně změní chuť masa. Zavřené uzené maso je lepší ochutit až při spotřebě, například nastrouhaným křenem s jablkem.
K zavařování syrového masa jsou mnozí skeptičtí, protože mají obavy z toho, že by maso zůstalo neuvařené. Pokud ale dodržíte postup zavařovánímasado sklenic a doporučené doby vaření, maso se dokonale tepelně zpracuje během samotného zavařování.
V první řadě důkladně vymažte očištěnou sklenici sádlem, nasypte lžičku soli a naskládejte do sklenice kousky nakrájeného vepřového nebo kuřecího masa. Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem, aby zůstala mezera půl centimetu k okraji sklenice. Následuje samotný proces zavařování. Do hrnce napusťte vodu a do ní vložte dobře zavřené sklenice s masem. Postavte na sporák a vařte alespoň hodinu. Obecně platí, že čím vyšší teploty uvnitř produktu docílíte, tím bude sterilita vyšší.
Po hodině vaření rychle zchlaďte, čímž opět snížíte riziko vytváření bakterií. Nechejte zavařené sklenice s masem odpočinout do druhého dne a proces vaření opakujte. Rozhodně nevařte kratší dobu než 1 hodinu a během vaření nestahujte z plotny. Došlo by k poklesu teploty a nedostatečnému zavaření. Opět nechejte vychladnout a skladujte v chladu a temnu. Pokud jste postupovali správně, bez problémů vám maso vydrží 3 měsíce a bude chutnat skvěle i na dovolené.
Pokud si na zavařování syrového masa netroufnete, můžete zavařit maso tepelně upravené. Předem si jej uvařte, poduste nebo upečte a poté postupujte úplně stejným způsobem. Zavařování již tepelně zpracovaného masa vám odpustí i drobné chyby při procesu zavařování a neklade vysoké nároky na dobu tepelné úpravy. Sterilita a pečlivá příprava masa jsou však stěžejní i v tomto případě.
Kromě masa jako takového si v domácích podmínkách můžete zavařit i polévky, tepelně upravené uzeniny, ryby (musí se konzervovat déle), hotová jídla bez mouky, a dokonce i pečivo. Až vyrazíte na chatu nebo na dovolenou k moři, budete mít s sebou dostatečnou zásobu zavařeného masa, na kterém si pochutnáte a dodáte si spoustu energie. Nespoléhejte se jen na rychlé občerstvení v místě dovolené a plnohodnotné stravování v restauracích doplňte i konzumací z vlastních zásob.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ MASA DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslav.
Dobrý den chtěl jsem se zeptat při zavařováni masa ve sklince mám víčka ručně přišroubovat na doraz a napustit vodu nad víčko nebo zaroveň s víčkem,mám sklinky o,80m jak to mám to maso vařit tak jak ve sklenici o,72m děkují za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Cílem nakládání masa na uzení je hlavně konzervace a změkčení masa, ale též získání nových smyslových kvalit uzeného masa a uzenin. Na rychlost prosolení má vliv teplota, velikost nasolovaných kusů, druh prosolované tkáně, složení soli (směsi) na nakládání.
Vyšší teplota nasolení urychluje (teplota musí být do 5 °C, lépe 4 °C), ale hrozí větší riziko pokažení láku.
Větší kusy (šunky, rolády) se prosolují pomalu a zvláště u kosti je nebezpečí, že se bude maso kazit.
Vazivové (masové) tkáně se prosolují rychleji, naproti tomu u tukových částí (bůček, slanina) je pronikání soli pomalejší.
Starší postupy nakládání masa na uzení využívaly pouze kuchyňskou sůl (NaCl) a dlouhý čas nasolení (až 6 týdnů). Později se do soli přidával v malém množství takzvaný salnytr, což je dusičnan draselný nebo sodný (KNO3, NaNO3). Rychlost prosolení zvyšoval málo, ale barva masa po něm byla krásně červená. Později – a vlastně až do dneška – se používaly k nakládání masa na uzení takzvané rychlosoli, z nichž je nejznámější Praganda. Jejím použitím docílíme nejenom vybarvení masa, ale čas potřebný na naložení se zkracuje na 14 dnů. V Pragandě jsou totiž obsaženy kromě soli, dusičnanu draselného a cukru v malém množství i dusitanové soli (jedovaté). Tyto způsobují narušení svalových vláken a následné rychlé proležení a prosolení masa.
Složení soli: kompletní směs se skládá ze soli, dusičnanu a cukru (na 1 kg soli pouze 30 g dusičnanu (KNO3) a 30 g práškového cukru.
Krátkodobé solení na sucho
Používá se na solení masa do uzenářských výrobků (párky, klobásy, čabajky a salámy). Jeho účelem je též zachování vaznosti masa.
Maso vychlazené na 4 °C nakrájíme na kousky 2 x 2 cm anebo nameleme na strojku s otvory 15–20 mm. Na vepřové používáme 2,2–2,5 % solicí směsi na hmotnost masa a na hovězí a skopové dáváme 2,5–2,7 % na hmotnost masa. Tedy na 10 kg masa dáváme 220–250 g kompletní solicí směsi u vepřového a 250–270 g kompletní solicí směsi u hovězího a skopového. Vepřové, hovězí a skopové nakládáme každé zvlášť.
Po zamíchání odváženého množství soli maso napěchujeme do hrnce a uložíme na 1–3 dny do chladničky, po uležení má být na řezu růžové.
U salámů s výraznou mozaikou (kousky masa velikosti 0,5–5 cm) používáme též k nasolení těchto kousků uvedenou kompletní solicí směs. Množství solné směsi v uzeném mase do 2,5 % je ještě v přijatelných mezích, v rozmezí 2,5–3 % je již přesolené, jen málokdo má rád uzené, ve kterém přemíra soli přetluče jemnou uzenou chuť a koření. Doporučuje se pohybovat na dolní hranici koncentrace solicí směsi, což znamená od 2 do 2,5 %.
Mokrý způsob solení – do láku
Tímto způsobem nakládáme kolena, nožky, ocásky a žebírka. Lák, kterým se maso zalévá, má mít dle předpisu koncentraci 16 %. Na 10 l vody navážíme 1,6 kg soli, nebo kompletní solicí směs rozpustíme, vychladíme na 4 °C a naskládané kusy masa (každý druh zvlášť) zalijeme lákem. Doba se liší – při použití Pragandy 14 dní, při použití soli a dusičnanu 4–5 týdnů, při použití normální soli 5–6 týdnů.
Maso se překládá každý týden 1–2x, vrchní kousky se dají naspod a spodní navrch.
Smíšený způsob solení
Tento způsob solení se používá při nasolování masa na domácí uzené, bůček, slaninu (u slaniny se též používá solení na sucho), rolády a kýty, ať už v celku, nebo naporcované na jednotlivé šály (šrůtky). Jednotlivé kusy masa se zarajbují (to znamená, že se rukama rozetře solicí směs po celém povrchu masa). Přebytečná sůl se ze šrůtků setřese a tyto se naskládají do kameninového hrnce vystříknutého solí, a to velmi těsně k sobě. Poté se zatíží a dají do chladu cca 4 °C. Kdo má rád česnek, tak dá na 10 kg masa 20–30 dkg nakrájeného na kousky nebo rozetřeného.
Po 1–2 dnech se maso zalije lákem o koncentraci 8–11,5 %. Při celém procesu je potřeba dodržovat úzkostlivou hygienu a teplotu, neboť hrozí riziko zkažení láku, pečlivě maso překládejte (1–2x týdně). Používejte buď gumové vydezinfikované rukavice (jsou lepší), nebo pečlivě umyté a vydezinfikované rukou. Maso se překládá tak, že vrchní kousky se dají naspod a spodní navrch. Přičemž se na dno nejprve nalije lák a teprve potom se ukládá maso, zase se dolije lák a zase maso. Je to z toho důvodu, že při překládání musíte vlastně maso ukládat do láku. Pouze tak budete mít jistotu, že mezi masem nezůstane vzduch.
Při jakékoli změně vůně láku (zvrhnutí láku) se tento musí okamžitě vyměnit za nový. Zvláště musíte zabránit tomu, aby se nedostal ani kousek masa nad hladinu láku (zatížit) anebo aby nezůstaly bubliny vzduchu mezi masem při překládání.
Doba naložení se liší s použitou solicí směsí, například sůl s dusičnanem 4 týdny – bůček, masa, samotná sůl až 6 týdnů – slanina. Prosolení se pozná na řezu (u masa a bůčku), který má být růžově červený s perleťovým leskem v celé ploše (platí pro sůl s dusičnanem). Zůstalo-li ve středu šedé místo, musí se ještě počkat (platí u masa, slanina zůstává v podstatě pouze bílá). Toto se musí brát s rezervou u masa soleného pouze solí, tam k vybarvení nedochází v takové intenzitě. Existuje jeden osvědčený test, kterým zjistíte, že je maso proleželé. Vezmete do ruky šrůtek bůčku a palcem a ukazovákem ruky zatlačíte (proti sobě) vší silou do masa, pokud se vám podaří prsty dostat skrz maso k sobě, je správně proleželé na domácí uzené, domácí uzený bůček, anglickou. Berte na to zřetel, protože křehkost masa po vyuzení závisí z 90 % na naložení. Například vyuzený bůček musí být tak křehký, že se v podstatě dá namazat na chleba, tedy aspoň tučná část (proto se také preferuje uzené s kůží, protože nespadne v udírně z háčku). Nemůže se stát, aby při rozkousání nevařeného uzeného bůčku nebo masa zbyl v ústech žvanec vláken a mázder, která se nedají rozkousat.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ MASA DO SKLENIC V TROUBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nadja.
Citát: "Nejprve si připravíme mělký plech, na nějž sklenice postavíme. Plech pak zalijeme vodou do výšky 2 až 3 centimetrů."
- Mělký plech bývá tak 1 cm vysoký, takže do něj 2-3cm vody nenalijeme.
- Plech pak zalijeme vodou - zaléváme asi sklenice uložené na plechu, nikoliv plech, to bychom vodu lili přímo do trouby.
-----------------
Nesrovnalosti: Zavařovánímasa na dovolenou (v hrnci):
"Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem až po okraj" Zavařovánímasa do sklenic v mikrovlnce:
"Sklenice neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci."
Dotaz: TAKŽE PLNÍME AŽ PO OKRAJ, NEBO S MEZEROU?
------------------
Při zavařování v mikrovlnce doporučuji sklenice podložit talířem s trochu zvýšeným okrajem - pokud tekutina vyteče, aby se nerozlila po celé troubě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Při zavařování se sklenice plní s okrajem. Mezi víčkem a obsahem musí být mezera alespoň půl centimetru. Je to proto, že při zavařování se vlivem zvýšené teploty zvetšuje objem obsahu a ten by mohl vytékat. Samotné vytékání nevadí, ale hrozí, že se s tekutinou může pod víčko dostat i pevná struktura, třeba svalové vlákno, které pak způsobí neťesnosti a zkažení obsahu.
O zavařování jídla v mikrovlnce se na internetu vedou dlouhé diskuze ohledně jeho škodlivosti. Mikrovlnná trouba dokáže například vysokou teplotou zničit bílkoviny, pokud se v ní potraviny ohřívají příliš dlouho. Žádná měření však neprokázala škodlivost mikrovln ani jejich únik mimo ohřívací prostor. Ani tím nejcitlivějším dozimetrem či multidetektorem nenaměříte 2 cm od dvířek nic.
Zavařování v mikrovlnné troubě představuje velmi moderní, rychlou a úspornou možnost, navíc je vhodné, když máte k zavaření jen několik sklenic. Pokud máte strach, že by víčka mohla v mikrovlnce jiskřit, použijte klasická víčka i uzávěry twist off. Nejdůležitější je neplnit sklenice až nahoru, nechat mezeru, ale to je stejné jako při zavařování v hrnci.
Postup sterilace je velmi snadný, naplněné sklenice, maximálně čtyři, postavíte na otočný talíř mikrovlnné trouby tak, aby se vzájemně nedotýkaly, a spustíte ohřívání na 700 W. Jedna sklenice o objemu 0,3 l se steriluje 3 minuty, sklenici s objemem 0,7 l je třeba ohřívat 6 minut. Tyto časy vynásobíte počtem sklenic a vyjde nám výsledná doba potřebná k zavaření. Pokud tedy zavařujete například 3 sklenice s obsahem 0,7 l, bude to trvat 18 minut.
V mikrovlnné troubě je možné sterilovat maso, polévky či jiné polotovary. Také zde je nutné nechat prostor mezi obsahem a víčkem alespoň 2,5 cm. Dobu sterilování na jednu sklenici zvýšíme u sklenic 0,7 l na 8–10 minut, u menších sklenic na 5–6 minut. Polotovary však nikdy nezahušťujeme moukou, tu doplníme až před použitím.
Výhodou tohoto zavařování je jeho rychlost, na 10 sklenic spotřebujete jen 1 kWh, můžete společně zavařovat okurky i ovoce a výhodně zavaříte i malé množství. Na otočný talíř lze naskládat 4 až 5 sklenic dokola, ne na střed, pokud máte jen jednu, dejte ji doprostřed. Nebojte se, nic nejiskří.
Výkon a čas pro sklenice o objemu 720 ml
Při zavařování v mikrovlnné troubě platí:
výkon 700 W = 6 min/1 ks
výkon 750 W = 5 1/2 min/1 ks
výkon 800 W = 5 1/4 min/1 ks
výkon 850 W = 5 min/1 ks
výkon 900 W = 4 1/2 min/1 ks
Tyto časy platí pro sterilizaci 1 sklenice. Pokud jich zavařujete více, čas musíte vynásobit počtem kusů. Například při výkonu mikrovlnky 700 W budete 2 sklenice ohřívat 12 minut (2x 6), 3 sklenice 18 minut a 4 sklenice 24 minut. Víc sklenic se do mikrovlnky nevejde. Sklenice 370 ml sterilizujte poloviční dobu!
Připravte si kuře. Pokud zavařujete kuře s kostí, rozdělte maso v kloubech a ujistěte se, že se kousky vejdou do sklenic. Vykostěné kuře nakrájejte na kousky. Pokud chcete, odstraňte z kuřete kůži.
Studená metoda zavařování: Naplňte své sklenice volně kousky masa a ponechejte 3 cm od okraje. U půllitrových sklenic na vrch přisypte 1/4 – 1/2 lžičky soli a 1/2 – 1 lžičky soli pro litrové sklenice.
Horká metoda: Kuře lehce opečte (můžete vařit nebo péct). Naplňte své sklenice lehce předvařeným horkým kuřecím masem a zalijte horkým kuřecím vývarem nebo vodou, ponechte 3 cm volného prostoru. U půllitrových sklenic navrch přisypte 1/4 – 1/2 lžičky soli a 1/2 – 1 lžičku soli pro litrové sklenice.
Odstraňte vzduchové bubliny ze sklenic pomocí zavařovacího náčiní nebo nože.
Otřete okraje sklenic, upravte víčka/kroužky a zavařujte v tlakové nádobě následovně: U sklenic bez kosti zavařujte půllitry 75 minut a litry 90 minut. U sklenic s kostí zavařujte půllitry 65 minut a litry 75 minut.
U tlakových nádob se ujistěte, že zavařují při tlaku alespoň 65 kPa.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVANÍ UZENEHO MASA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Krutska anna.
mam uzeném maso hodně libové chci ho zavařit nužu přidat sádlo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Antonín.
Při zavařování uzeného prostě převařit vodu a jestliže chcete dochutit přidejte celý stroužek česneku, sůl, nebo čili papriku, zalejte tak 1 až 2 cm pod okraj na 100 stupnů celsia 1 hodina vyndat a postavit na víčko hotovo
Zavařování uzeného je velice dobrá věc. Maso je vynikající, lze je využít na cesty, dovolenou či velmi rychlou přípravu jídla. Co se samotného zavařování týče, můžete zavařovat do klasických sklenic s narážecím víčkem anebo do šroubovacích sklenic. Víčka si kupte vždy nová! A ať mají červenou gumičku. Právě ty jsou určené na maso. Sklenice důkladně vymyjte, aby byly bez jakýchkoli nečistot. Suché být nemusí, ale čistota je opravdu nutná. Uzené maso, které chcete zavařovat, neuďte do finální podoby. Zavařuje se vždy maso polosyrové. Doporučuje se při teplotě udírny 60-80 stupňů udit maximálně 3 hodiny, při teplotě 80-100 stupňů do dvou hodin. Více ne. Maso naskládejte do sklenic, aby bylo zhruba 2-2,5 cm pod hrdlo sklenice. Hlavně nepřeplňovat. Dejte si pozor, aby mezi masem bylo co nejméně mezer. Když máte sklenici plnou, dolijte do masa vodu. Čistou, studenou, aby dosahovala cca do 1/2 až 2/3 výšky sklenice. Hrdlo sklenice otřete suchým hadrem a poté ještě dosedací plochu vlhkým hadříkem namočeným v Alpě nebo slivovici. Tím plochu odmastíte a dokonale očistíte. A můžete zavařovat.
Možností je mnoho, někdo zavařuje v mikrovlnné troubě, někdo v myčce. Nejčastější je ale zavařování v hrnci, klasické nebo horkovzdušné troubě. U trouby je nutné, aby měla přesnou regulaci teploty, což dnešní moderní jistě mají. Sklenice normálně vyrovnáte na rošt. Není nutné do trouby dávat plech s vodou a podobně. Troubu zapněte cca na 180 stupňů. Až začne voda ve sklenicích vřít (je to vidět), snižte teplotu na 120 stupňů a pak postupně snižujte až na 95 stupňů. Zavařuje se přibližně 1,5 až 2 hodiny od počátku varu ve sklenicích. Někdo pak kvůli strachu z klostridií opakuje zavařování druhý den znova, ale není to nutné. Po zavaření sklenice vytáhněte z trouby a nechte přirozeně vychladit. Prostě jen sklenice vyrovnejte na linku a nechte chladnout. Nehtem ukazováčku můžete poklepat víčka a podle zvuku poznáte, která "chytla" a která ne. Dutý, hluboký tón značí, že nechytla, a vysoký tón, že chytla. Tuto zkoušku provádějte až po zchladnutí sklenic, jinak nic nepoznáte. Zavařování v hrnci je podobné, jen musíte na dno dát vodu. Sklenice můžete vrstvit na sebe, dolní sklenice zaplavíte cca do poloviny, horní jsou na sucho, v páře. Vařte na mírném varu zhruba stejný čas jako v troubě.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ V TROUBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Brandl.
Není mi jasná doba počátku zavařování třešní.
Jak poznám POČATEK ZAVAŘOVÁNÍ 7 MINUT?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Počátek zavařování se počítá od umístění sklenic do trouby a zavření dvířek. Vše musí být horké, nálev, voda v plechu a vyhřátá trouba. Pak proces zavařování započne ihned po umístění do trouby.
V dnešní moderní době, kdy má doma samozřejmě každý mrazák, je konzervace zamražením nejsnazší cestou ke konzervaci masa. Existují však i jiné způsoby konzervace, například sterilizace. Je to jeden z postupů, jak udržet maso dlouhou dobu v takovém stavu, aby umožňovalo další konzumaci nebo zpracování na různé masné výrobky. Velmi starým způsobem konzervace je pak uzení masa. Princip spočívá ve vystavení masa účinkům kouře. Kouř maso vysušuje a současně usazenou vrstvou chrání maso před napadením mikroorganismy. Uzené maso získává charakteristickou vůni i chuť, které jsou hlavním důvodem, proč se tato metoda stále používá. Poté je možné zavařit maso do sklenic, případně do konzerv. Tento způsob se využívá nejen u domácích uzenin, ale i přímo u masa, které můžeme zavařovat v horké vodě buď přímo syrové pouze s kořením, nebo rovnou sterilovat maso pečené. Pokud maso správně naložíte, což je velmi jednoduché, tak má výsledek opravdu úžasnou chuť. Takovou tu dobrou, masovou. Těžko to popsat, to se musí ochutnat. Maso není ani pečené, ale ani vařené. Doporučuji všem vyzkoušet. Navíc to má jednu velikou výhodu - nepotřebujete žádné extra vybavení. Pokud doma praktikujete třeba zavařování ovoce do sklenic, máte určitě všechno, co potřebujete.
Rady pro konzervaci uzeného masa
Při sterilaci je třeba dodržet určité zásady:
musíme dbát na naprostou čistotu víček, obalů, prkének a veškerého použitého nádobí;
uzené maso vkládáme do sklenic a zaléváme šťávou až po okraj;
teplota vody musí pro správnou sterilaci masa dosahovat nejméně 100 °C;
sterilizace uzeného masa probíhá minimálně 1 hodinu, po 24 hodinách sterilaci opakujeme;
po sterilaci uzeného masa necháme sklenice vychladnout a pečlivě zkontrolujeme, zda nám víčka dobře drží;
sklenice s masem ukládáme v chladu a temnu;
datum spotřeby je nejdéle do 2 měsíců;
po otevření zkontrolujeme nezávadnost masa, jakýkoli zápach je na škodu, takové maso nekompromisně vyhodíme.
Budete-li zavařovat pečené kuřecí maso, mírně ho nasolte a okořeňte podle svého oblíbeného receptu. Poté ho v troubě rychle upečte do poloměkka. Na zavaření použijte jen masité části.
Sklenice na zavařování řádně umyjte, opláchněte pod tekoucí horkou vodou a nechte je uschnout na čisté utěrce. Stejně tak umyjte víčka a červené gumičky, které jsou určené pro zavařovánímasa. Naplňte sklenice do tří čtvrtin ještě teplým masem a zalijte ho přecezenou šťávou, která vám vznikla při pečení nebo dušení. Máte-li maso připravené ve sklenicích, je čas na zavařování. Čistým hadříkem řádně očistěte horní okraj sklenice, přiložte červenou gumičku, přiklopte víčkem a uzavřete. Sklenice vložte do zavařovacího hrnce nebo do obyčejného hrnce s dřevěnou podložkou, aby se sklenice nedotýkaly dna. Zalijte je vodou tak, aby voda sahala asi centimetr a půl pod okraj sklenice, a můžete začít zavařovat.
Zavařovat lze dvěma způsoby. Buď budete maso sterilovat 2–2,5 hodiny na 100 °C (čas upravte podle druhu masa). Druhou a častěji používanou variantou je sterilování nadvakrát. Nejprve sklenice vařte 1,5 hodiny na 100 °C, poté je nechte vychladnout a druhý den (tedy za 24 hodin) znovu sterilujte 1 hodinu také na 100 °C. Voda musí po celou dobu zavařování stále mírně probublávat.
Sklenice si nakonec řádně popište datem zavařování a názvem zavařeného masa, abyste věděli, co a kdy jste do sklenic dávali. Před použitím maso vždy řádně zkontrolujte. To, které bude divně zapáchat nebo jevit nějaké odchylky od normálu, nejezte. Stejně tak když zjistíte, že je sklenice špatně uzavřená.
Uvařte si, co máte rádi, jen maso (pokud máte rádi hodně měkké) nechte trošku méně měkké a snažte se udělat více šťávy, výpeku či omáčky z masa. Pak to všechno napěchujte do sklenic a pořádně zavřete novými víčky s červenou gumičkou. Dejte do zavařovacího hrnce a zavařujte na 80 °C 60 minut.
Horké sklenice vytáhněte a nechte vystydnout. Můžete takto zavařit maso vepřové, hovězí i kuřecí na kmíně i zelenině, na nudličky, kostičky i plátky, vepřový guláš, segedínský guláš, pečené vepřové maso i svíčkovou. Pokud budete dělat svíčkovou, pak mouku na zahuštění a smetanu do jídla přidávejte až při přípravě na dovolené. Moc času to nezabere a omáčka bude lepší.
Uvařte si, co máte rádi, je zbytečné vařit cizí recepty, které vám nemusí vůbec chutnat.
Kuře
Upečte buď celé, nebo jenom stehna, případně kupte grilované. Pak je naporcujte, napěchujte do sklenic, zavíčkujte a zavařujte 1,5 až 2 hodiny. Na místě ohřejte ve sklenici v hrnci s vodou asi 1/2 hodiny, mezitím uvařte brambory a máte chutný oběd či večeři. Nebo stačí maso obrat, nakrájet a použít do rizota nebo s čínskými nudlemi.
Vepřová plec
Vepřovou plec trochu nasolte, napěchujte do sklenic, přidejte cca dvě lžíce vody, zavíčkujte a nechte zavařovat 1,5 až 2 hodiny na 100 °C.
Takto lze zavařovat maso, uzené, klobásy. Na dovolené si pak jídlo připravíte podle chuti na zelenině, na cibulce a podobně.
Hotová jídla
Hotová jídla, jako je guláš, rajská omáčka, kuře (bez kostí) na paprice, vepřové ve vlastní šťávě a jiné, dáme uvařené a ještě horké do sklenic. Pořádně utáhneme a asi 1 hodinu zavařujeme. Druhý den opět cca hodinku zavařujeme.
Řízky
Do sklenic dáme řízky obalené v trojobalu a upečené. Děláme je menší, aby šly pěkně naskládat do sklenic a nelámaly se. Ale i když se přelomí, nic se neděje. Řízky jsou ve sklenici jen tak nasucho. Pozor, sklenici při zaváření nezapomeňte zatížit.
Zavařování omáček na cesty
Omáčku připravíme bez zahuštění, ještě horkou ji nalijeme do sklenic a zavaříme 30 minut. Poté ji na dovolené vyklepneme ze sklenice a zahustíme (bramborou a podobně), některé omáčky to ani nepotřebují. Takto můžete zavařit jakoukoliv omáčku dle vlastní receptury.
Připravte si tlakovou nádobu. Naplňte ji několika centimetry vody a zapněte ohřívání, aby se mohla začít zahřívat. Pokud potřebujete, podívejte se do návodu ke svému tlakovému hrnci, jak postupovat při zavařování krok za krokem.
Připravte si kuře. Pokud zavařujete kuře s kostí, rozdělte maso v kloubech a ujistěte se, že se kousky vejdou do sklenic. Vykostěné kuře nakrájejte na kousky. (Pokud chcete, odstraňte z kuřete kůži – já to dělám vždy.)
Vložte do sklenic.
Pokud použijete studenou metodu zavařování syrového balení, tak i když to není 100% nutné, posypal jsem své syrové kuřecí kousky česnekovým práškem, solí a pepřem a lehce je opékal na pánvi, než jsem je vložil do sklenic. Technicky byly stále „syrové“, ale chtěl jsem, aby hotový produkt měl trochu více chuti a barvy. Další možností je sklenice naplnit kousky syrového masa a v případě potřeby přidat sůl (pro půllitrové sklenice použijte 1/2 lžičky jemné mořské soli a pro litrové 1 lžičku). Zalijte horkým vývarem nebo vodou, nahoře ponechejte 3cm prostor.
Pokud používáte horkou metodu, tak nesolené kuře vařte, pečte nebo napařujte v páře, dokud není asi ze 2/3 hotové. Sklenice naplňte kousky předvařeného horkého masa a v případě potřeby přidejte sůl (pro půllitrové sklenice použijte 1/2 lžičky jemné mořské soli a pro litrové 1 lžičku). Zalijte horkým vývarem nebo vodou, nahoře ponechejte 3cm prostor.
Odstraňte vzduchové bubliny. Plastový nůž nebo nůž na máslo dobře fungují.
Připevněte víčka. Otřete okraje sklenic, abyste odstranili veškeré zbytky, upravte víčka/kroužky (pouze prsty) a zpracujte v tlakové nádobě následovně:
U sklenic bez kostí (jak horká, tak studená metoda) zavařujte půllitry na 75 minut a litry 90 minut.
U sklenic s kostí (jak horká, tak studená metoda) zavařujte půllitry na 65 minut a litry po dobu 75 minut.
Sklenice zavařujte v tlakové nádobě při tlaku 65 kpa.
Sklenice důkladně vypláchněte horkou vodou a nechte uschnout na čisté utěrce. Stejným způsobem ošetřete víčka a případně i gumičky. Nepoužívejte saponát, a pokud je to přece jen nezbytné, sklenice poté opravdu důkladně vypláchněte od všech jeho zbytků.
A teď už k samotnému zavařování v troubě. Budete potřebovat vysoký plech se dnem vyloženým utěrkou. Pokud to neuděláte, zvyšujete riziko popraskání sklenic. Nalijte dovnitř vodu asi do výšky 2 cm. Voda musí být stejně teplá jako voda ve sklenicích, jinak opět hrozí riziko prasknutí sklenic.
Sklenice používejte stejně velké i stejně tvarované. Jedině tak bude výsledek vždycky perfektní, bez nepříjemných nedodělků.
Plech vložte do studené trouby. Existují i jiné způsoby. Mřížku zasuňte do nejnižší drážky a nastavte termostat na 180 °C. Jakmile začne nálev uvnitř sklenic vřít (ze spodní části začnou stoupat bublinky), snižte teplotu asi na 80 °C. Maso bude k úplnému zavaření potřebovat asi 15 minut.
Sklenice nechte vychladnout v troubě, teprve poté zkontrolujte obsah. Pokud víčko nedrží nebo je patrné, že někdy během zavařování opustil obsah částečně sklenici, vyřaďte takový produkt a okamžitě jej spotřebujte.
Ingredience: 2 kg libového plecka, 2 kg prorostlého bůčku, česnek, cibule, koření
Postup: Maso důkladně omyjeme, očistíme a zbavíme přebytečných šlach a kostí. Maso nakrájíme na plátky, osolíme a opepříme. Uložíme do pekáče a přidáme nakrájený česnek, cibuli a podlijeme jej studenou vodou. V troubě pečeme prvních 10 minut při teplotě 200 °C a zbývajících 30 minut při teplotě 180 °C.
Poloměkké maso vyjmeme z trouby, horké je nakrájíme na kostky 2 x 2 cm a uložíme do šroubovacích sklenic. Sklenice plníme 2 cm pod horní okraj. Maso důkladně utlačíme a zalijeme jej třemi až čtyřmi lžícemi šťávy z pečení.
Okraj sklenic důkladně očistíme a uzavřeme připravenými zavařovacími víčky. Uzavřené sklenice postavíme do zavařovacího hrnce do vlažné vody a postupně přivedeme k varu. První den zavařujeme při teplotě 98 °C po dobu 80 minut. Druhý den postupujeme stejným způsobem, tedy 60 minut při 98 °C. Po vychladnutí sklenic zkontrolujeme správnost uzavření víčky. Šroubovací víčka nedotahujte! Během sterilizace musí unikat vzduch, aby sklenice nepopraskaly. Víčka utáhněte až po zavaření. Čas měřte od doby bodu varu.
Další ze způsobů, jak lze zavařovat, nabízí mikrovlnka. Toto zavařování určitě uplatníte, máte-li menší počet sklenic anebo například sklízíte-li úrodu postupně. Zavařování v mikrovlnce je relativně rychlé. Máte-li sklenice naplněné a uzavřené, můžete začít zavařovat. Pozor, v mikrovlnce můžete zavařovat jen sklenice s víčkem na závit. Nemusíte ho příliš utahovat. Vložte sklenici do mikrovlnky, pod ni raději umístěte misku nebo talíř, kdyby náhodou sklenice vytekla, abyste neměli špinavou celou mikrovlnku. Můžete vložit sklenic několik, jen je potřeba, až budete nastavovat dobu zavařování, abyste čas vynásobili počtem umístěných sklenic. Další faktor, který ovlivní dobu zavařování, je výkonnost vaší mikrovlnky. Máte-li výkon 700 W, budete zavařovat 6 minut, při 800 W 5 minut a 15 sekund, při 900 W 4 minuty a 30 sekund. Nezapomeňte, že časy jsou uvedeny při zavařování jedné sklenice – vy je musíte vynásobit, nezavařujete-li po jedné sklenici. Prakticky pokud budete zavařovat více sklenic najednou, tak tím žádný čas neušetříte, jen u toho nemusíte celou dobu stát. Po skončení programu vyndejte sklenici z mikrovlnky, otočte dnem vzhůru, nechte 5 minut a otočte zpět. Hotové zavařené hrušky nechte vychladnout.
Další ze způsobů, jak lze zavařovat, nabízí mikrovlnka. Toto zavařování určitě uplatníte, máte-li menší počet sklenic anebo například sklízíte-li úrodu postupně. Zavařování v mikrovlnce je relativně rychlé. Máte-li sklenice naplněné a uzavřené, můžete začít zavařovat. Pozor, v mikrovlnce můžete zavařovat jen sklenice s víčkem na závit. Nemusíte ho extra moc utahovat. Vložte sklenici do mikrovlnky, pod ni raději umístěte misku nebo talíř, kdyby náhodou sklenice vytekla, abyste neměli špinavou celou mikrovlnku. Můžete vložit sklenic několik, jen je potřeba, až budete nastavovat dobu zavařování, abyste čas vynásobili počtem umístěných sklenic. Další faktor, který ovlivní dobu zavařování, je výkonnost vaší mikrovlnky. Máte-li výkon 700 W, budete zavařovat 6 minut, při 800 W 5 minut a 15 sekund, při 900 W 4 minuty a 30 sekund. Nezapomeňte, že časy jsou uvedeny při zavařování jedné sklenice – vy je musíte vynásobit, nezavařujete-li po jedné sklenici. Prakticky pokud budete zavařovat více sklenic najednou, tak tím žádný čas neušetříte, jen u toho nemusíte celou dobu stát. Po skončení programu vyndejte sklenici z mikrovlnky, otočte dnem vzhůru, nechte 5 minut a otočte zpět. Hotové zavařené broskve nechte vychladnout.
V mikrovlnce lze zavařovat hotový masový pokrm. Základní nastavení: 1 sklenice o objemu 0,7 l se nechá v mikrovlnné troubě 6 minut při výkonu 700 W. Sklenice můžeme v mikrovlnce zavařovat i s víčky (nevadí ani kovová), jen je neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci. Doba zavařování menších sklenic se zkrátí v poměru k jejich velikosti. Například sklenici 0,3 l zavařujeme při výkonu 700 W jen 3 minuty. Pokud je sklenic více, uvedené časy se násobí jejich počtem (4 skleničky při 700 W x 6 minut = 24 minut). Do mikrovlnné trouby je poté stavíme na otočný talíř po jeho obvodu, nikoliv na střed. Rada naší čtenářky, Nadji: Při zavařování v mikrovlnce doporučuji sklenice podložit talířem s trochu zvýšeným okrajem - pokud tekutina vyteče, aby se nerozlila po celé troubě.
