Insekticidní mýdlo působí několika mechanismy. Samotné mýdlo proniká do kutikuly hmyzu, což způsobuje kolaps buněk a vysychání. Jinými slovy, sprej rozežírá exoskeleton mušky, vysušuje ho a má za následek dehydrataci a smrt. Spreje také působí tak, že mušky udusí. Tyto spreje nepůsobí na žravé škůdce.
Insekticidní mýdlo je směs vody a draselných solí mastných kyselin a běžně se používá k omezení zamoření hmyzem na pokojových a venkovních rostlinách. Mýdlové spreje jsou účinné na hmyz s měkkým tělem, jako jsou mšice a černé mušky. Insekticidní mýdlo obvykle rostlinám neškodí.
Mýdlové spreje jsou jedny z nejstarších insekticidů používaných zahradníky za starých časů, kdy zahradníci vařili vodu s mýdlem, aby vytvořili účinný mýdlový insekticid. Postupem času tyto "staromódní" prostředky upadly v nemilost, protože byly nahrazeny mnohem silnějšími a toxičtějšími chemikáliemi. V dnešní době, kdy však zájem o ekologické a méně chemicky náročné zahradničení stále roste, zaznamenaly velký návrat insekticidní mýdlové spreje. Na trhu existuje několik účinných komerčních produktů označených jako insekticidní mýdlo, z nichž mnohé obsahují doplňkové přísady. Ale pokud máte ty správné ingredience, můžete si vyrobit vlastní.
Insekticidní mýdlo můžete vyrobit s olejem nebo bez něj. Existuje určitá debata o tom, zda byste měli nebo neměli používat olej ke zvýšení účinnosti vašeho spreje. Technicky není olej nutný, aby mýdlo fungovalo. Přidání oleje však zvýší účinnost vašeho spreje a prodlouží jeho trvanlivost.
Chcete-li vyrobit insekticidní mýdlový sprej bez oleje, postupujte takto:
Insekticidní mýdlo bez oleje
Pro svou směs použijte čistou lahvičku s rozprašovačem.
Začněte s nejslabším možným roztokem, smíchejte 1 polévkovou lžíci kastilského mýdla s jedním litrem vody a ihned použijte.
Při postřiku namočte horní i spodní část listů a přímo nastříkejte veškerý viditelný hmyz. Aby byl sprej účinný, musí být v přímém kontaktu s hmyzem.
Insekticidní mýdlo s olejem
Použijte čistou sklenici se vzduchotěsným víčkem.
Chcete-li si snadno vyrobit domácí sprejový základ s olejem, smíchejte 1 polévkovou lžíci kastilského mýdla s 1 hrnečkem oleje na vaření a emulgujte intenzivním protřepáním sklenice.
Když přijde čas na postřik, smíchejte dvě čajové lžičky tohoto základu na každý 1 hrneček vody v čisté lahvičce s rozprašovačem a ihned nastříkejte.
Ve svém příspěvku SKVRNY NA RAJČATECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Bilčík.
Už po tři roky se mě dělají tyto skvrny na rajčatech.Mám je asi 15let na stejném místě a stříkám je kuprikolem. Co proti těm skvrnám můžu udělat?Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Alternativně se můžete pokusit černé mušky fyzicky odstranit buď uštípnutím napadených stonků a jejich spálením nebo jejich sražením z listů pomocí tlakového spreje z hadice. Jen se ujistěte, že během procesu nepoškodíte rostlinu.
Zvažte také výsadbu rostlin odpuzujících mšice, jako jsou afrikáni nebo pažitka, které odpuzují jak černé mušky tak i mšice. Nebo k rostlinám vysaďte lichořeřišnice, které pomáhají udržet černé mušky v bezpečné vzdálenosti.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Jde o dobře známý hmyz, který dokáže rychle kolonizovat měkké tkáňové části rostliny rajčat. Poškozují a oslabují rostlinu vysáváním mízy z natlakovaných parenchymových buněk těsně pod kutikulou listu. Zde se můžete podívat na fotografie s listy rajčat napadenými černými muškami: černé muškyna rajčatech foto.
Příznaky
Shluky tohoto malého hmyzu jsou snadno identifikovatelné, obvykle na špičkách rostlin nebo na spodní straně jejich listů. V závažných případech mohou infikované části začít chřadnout kvůli množství mízy, která je z této oblasti odsáta. Listy se mohou stát lepkavými a mohou vykazovat známky neškodné černé plísně.
Léčba
Existuje mnoho dostupných chemických ošetření, včetně řady organických, ale všechny musí být aplikovány při prvních známkách infekce, aby bylo dosaženo nejlepších výsledků.
V naší poradně s názvem JAK SE ZBAVIT MUCHNIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Jak je možno zbavit se muchniček na zahradě ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Muchničky jsou svízel, bohužel. Koušou a přenášejí vážná onemocnění. Jejich akční rádius je 40 až 60 km od jejich hnízdiště. Nedá se jich zbavit chemickým postřikem, protože po usmrcení přiletí další a další. K jejich omezení se dají použít žluté lepové desky rozmístěné ve volném prostoru, ale účinné jsou jen trochu, protože neustále přilétavají nové. Proto nejúčinnější ochranou proti muchničkám je repelent a textilní ochrana těla vhodným oděvem. Jaké repelenty poskytují nejlepší ochranu proti kousavým mouchám? Produkty, které obsahují účinnou složku ethyl butylacetylaminopropionate (IR3535), DEET (N , N -diethyl- meta -toluamide), nebo picaridin, tak ty jsou nejúčinnější. Ale i tak neodradí všechny kousavé mouchy. Vzhledem k této omezené účinnosti repelentů vyžaduje ochrana proti kousavým mouchám přijetí dalších opatření, jako je vyhýbání se oblastem obývanými muškami, vyhýbání se dobám nejsilnějšího kousání a nošení lehkého oblečení, včetně košil s dlouhým rukávem, dlouhých kalhot a čepice. Pokud jsou černé mušky četné a není-li možné se před nimi ukrýt, může ochranu poskytnout síť, která zakrývá hlavu, stejně jako „včelí kapuce“ používana včelaři.
Jestliže na rajčatech objevíte cca 0,5 mm velké, žlutavé až červené „pavoučky“, pak vaše rostliny napadly svilušky. Tito škůdci se objevují nejdříve na spodní straně listů, při silnějším napadení pak svými pavučinkami opřádají i výhony. Následkem sání svilušek jsou listy rajčat drobně skvrnité a na spodní straně listů a vrcholech výhonů se objeví jemné pavučiny. Silněji napadené listy postupně hnědnou a předčasně zasychají.
Pro ochranu rostlin před napadením svilušek lze použít přípravek PROTI sviluškám a vrtalkám (Vertimec). Někteří pěstitelé jako ochranu před sviluškami používají přirozené nepřátele, tedy dravé roztoče. Substrát s bioagens se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka obvykle vystačí na více měsíců a na celé růstové období. Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné již při zjištěném napadení sviluškami. Použít lze tyto produkty: Biolagens (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis – aplikuje se v dávce 12–40 ks/m2); Spical (roztoč Amblyseius californicus – aplikuje se v dávce 10–50 ks/m2) či Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis – aplikuje se v dávce 8–12 ks/m2).
Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadají rajčata po napadení sviluškami: svilušky na rajčatech foto.
Ve svém příspěvku CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
zdravím, na rajčatech na záhoně i ve skleníku mám na horních patrech rostliny zkroucené, až kadeřavé listy.nikde jsem podobný problém nečetla.má s tímto někdo podobné zkušenosti?díky za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Obaly semen kopretiny starčkolisté (Chrysanthemum cinerariaefolium) obsahují pyrethriny. Pyrethriny jsou přírodní organické sloučeniny se silným insekticidním účinkem. Pyrethriny jsou neurotoxiny působící na nervový systém veškerého hmyzu. Účinkují na sodíkových kanálcích nervových buněk hmyzu, kde způsobují opakované a prodloužené dráždění nervů, hmyz pak umírá udušením. S úspěchem se používají již více než 100 let a v současnosti se čím dál více stávají pesticidy první volby, namísto organofosfátů a organochloridů. Často se přidává piperonylbutoxid, synergista, který zvyšuje účinnost tím, že brání hmyzu pyrethriny eliminovat. Pyrethriny i synergista podléhají rychlé biodegradaci a rozkladu působením slunečního světla a vzduchu, což zajišťuje, že na ošetřených rostlinách nebudou zůstávat velké koncentrace insekticidů. Díky tomu jsou pyrethriny a synergista pravděpodobně nejbezpečnějším insekticidem pro použití na potravinářských rostlinách a jsou schváleny pro použití u potravin. V České republice jsou tyto látky dostupné v těchto přípravku SPRUZIT AF.
Ve svém příspěvku CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foltýnková Zdenka.
Vršky rostliny získaly žlutou barvu -opravdu citronově žlutou barvu, jinak na nich není nic vidět
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bořivoj Dufek.
Na spodní straně rajčat ještě často zelených se objevují dobře ohraničené přibližně kruhové hnědé skvrny.Dočetl jsem se, že to je snad nedostatkem vápníku v půdě.Nikde jsem ale nezjistil,jakým vhodným vápenatým prostředkem toto zlepšit,zda zálivkou nebo zapravením do půdy,zda lze použít pálené vápno,vápenný hydrát,mletý vápenec,dolomitický vápenec,zda je možné požít starou vápennou omítku a pod.
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem. Při s
Ve svém příspěvku RAJČATA - BÍLÉ SKVRNY NA LISTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Musil.
Na vysazených rajčatech Start SF1 se objevil bílý povlak na vrchu listů ve spodní části.
Prosím o radu děkuji Musil Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Komule.
dle mého názoru se jedná o vysazení neotužených rajčat a jejich následné poškození sluncem, event. větrem
Eustoma preferuje teplé, mírně vlhké a slunečné prostředí. Optimální teplota pro růst je v rozpětí 15 až 28 °C a teplota v noci nesmí být nižší než 12 °C.
Požadavky na zálivku jsou přísné, stálá vlhkost substrátu, ale nadměrné množství vody škodí růstu kořenů. Pokud je půda na dotek suchá, je ideální čas na zalévání. Pokud je zásoba vody nedostatečná, stonky a listy slabě rostou a brzy a nezdravě kvetou. Eustoma nemá ráda stín, dlouhé denní ozáření sluncem napomáhá růstu stonků a listů a tvorbě poupat. Ale v případě letních veder, kdy teplota přesahuje 30 °C, je třeba rostlinu zastínit.
Tyto rostliny vyžadují půdu, která je vždy vlhká, takže byste je měli pravidelně zalévat. Ujistěte se, že je chráníte před deštěm, protože to způsobí skvrny na jejich okvětních lístcích. Milují výživnou půdu, takže byste je měli během vegetačního období přihnojovat hnojivem pro kvetoucí rostliny. Hnojivo by mělo obsahovat o 1,5 více dusíku než draslíku.
Z rostlinek vyrostou středně velké bylinné rostliny, které mohou dosáhnout na výšku až 1 metr a na šířku až 35 cm. Některé zakrslé odrůdy těchto rostlin lze pěstovat uvnitř slunného interiéru, jako je řada Balboa, řada Flamenco a řada Maurine.
Jejich hladké, tmavě zelené, šťavnaté listy a nálevkovité květy rostou na dlouhých rovných stoncích. Jícnovky mají atraktivní kvetení jak v poupatech, tak v plném květu. Každý stonek obvykle obsahuje několik květů v různých odstínech fialové, růžové, modré a bílé. Některé exempláře budou předvádět i dvoubarevné okvětní lístky.
Vzhledem k jejich neustálému bohatému kvetení mají rostliny tendenci se ohýbat, když je na stonku příliš mnoho květů. Ale to není alarmující znamení! Vždy můžete své rostlině pomoci krásnými dekorativními podpěrami, jako jsou kovové klece nebo téměř neviditelné mřížky a kroužky.
Jícnovky dobře reagují na prořezávání, tento proces je povzbudí k opětovnému kvetení na podzim. Po prvním jarním odkvětu můžete stonky seříznout až k první růžici listů. Pak své jícnovky rozmazlujte pravidelným zavlažováním, plením a hnojením bohatým na živiny. Do poloviny září byste měli mít nové květiny do svých podzimních kytic.
Co se týče škůdců, tak jícnovky jimi příliš často netrpí a jejich pozornost moc nepřitahují. Nejčastějšími škůdci jsou larvy komárů, kteří se rádi živí jejich kořeny. Tito parazité mohou rostliny nenávratně poškodit. Jícnovkám mohou vadit mšice, černé mušky, molice a třásněnky. Pokud zaznamenáte jakýkoli příznak napadení, můžete rostlinu ošetřit insekticidním mýdlem.
Jsou náchylné k houbovým chorobám, proto byste se měli vyvarovat jejich nadměrnému zalévání.
Jícnovky jsou ve světě pěstování v květináčích stále nové a jen málo zahradníků má zkušenosti s jejich rozmnožováním. Většina pěstitelů neudrží rostliny jícnovek z jedné sezóny do druhé.
V naší poradně s názvem ČERNÉ TEČKY NA RAJČATECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den,
na balkoně pěstujeme rajčata, ale objevili se nám na listech černé tečky - viz foto. Prosím o radu, co by to mohlo být a jak s tím bojovat. Našli jsme, že by to mohla být septoriová skvrnitost, ale nejsme si jisti.
Předem děkuji za odpovědi. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii není septoriová skvrnitost, spíše to vypadá jako příznak nerovnováhy ve výživě. Bude zřejmě třeba snížit dávky dusíku a zvýšit fosfor a draslík. Rostlinám by prospěl postřik na list hnojivem s vyšším obsahem fosforu. Zároveň bude třeba zamyslet se nad hnojivem v zálivce a zkusit použít Kristalon zdravé rajče a paprika.
K dezinfekci a čištění kuchyně a lednice vyzkoušejte octovou vodu.
Proti zápachu v ledničce vyzkoušejte rozpůlenou cibuli, kterou necháte uvnitř ledničky. Pozor, nasaje do sebe pach, už ji potom nekonzumujte! Proti pachu v lednici je také dobré nasypat na mističku jedlou sodu a nechat ji takto v lednici.
Usazeniny ve varné konvici snadno odstraníte roztokem octa a kuchyňské soli. Nebo v konvici přiveďte k varu ocet s vodou.
Dřevěné mísy na salát nebo dřevěné nádobí uchováte, když je vytřete hadříkem navlhčeným v rostlinném oleji. Poté dřevěné nádobí nemyjte saponátem, zničilo by se, jen je opláchněte teplou vodou a po zaschnutí opět potřete olejem.
Kdybyste se chtěli zbavit prasklin na svém oblíbeném dřevěném prkénku, způsobených vysycháním, na několik hodin zakryjte prkýnko vlhkým hadrem. Dřevěná vlákna nabobtnají, a pokud nejsou praskliny moc velké, zacelí se.
Pokud vás trápí usazeniny na šálcích a hrnečcích od kávy a čaje, snadno je odstraníte hadříkem namočeným do jedlé sody.
Zašlé sklenice oživíte, když je vložíte na půl hodiny do vlažné vody s práškem do pečiva. Pak je umyjte, opláchněte a vyleštěte.
Páchnoucí vařečky nasáklé tukem a puchem z vaření a smažení povařte v horké vodě, pak je vydrhněte drátěnkou a opláchněte. Nesušte v příliš velkém horku, mohly by se zkřivit.
Broušené sklo se zaleskne, když je přeleštíte kuchyňskou solí. Pak vyleštěte dočista, abyste se zbavili případných zbytků soli.
Zrcadlo se bude lesknout, když ho přetřete octovou vodou. Také je osvědčené přetřít zrcadlo vyždímaným hadříkem ve vychladlém slabém čaji. Nechte zaschnout a pak vyleštěte.
Velmi zašlé stříbrné šperky vyčistíte nejlépe tak, že je vložíte do misky s hrstí prací sody a kouskem zmačkaného alobalu – mat se na něj uloží. Opláchněte potom v horké vodě a utřete. Méně zašlé stříbrné šperky můžete vyčistit zubní pastou nebo je ponořte na chvíli do kyselého mléka. Další metodou na čištění stříbrných šperků je slít vodu z vařených brambor, nechat ji dva dny zkysnout a potom opět ohřát. Do takto připraveného bramborového výluhu ponořte šperky a stříbrné předměty, které chcete vyčistit, a nechte je louhovat asi 10 minut. Nakonec vše opláchněte čistou vodou, otřete vlněným hadříkem a vyleštěte.
Starý dubový a mahagonový nábytek oživíte, když ho přetřete hadříkem namočeným v teplém pivu.
Pokud vás trápí mušky (mušince) na okenních rámech či rámech obrazů, umyjte je vodou svařenou s cibulí. Voda s cibulí odpuzuje mouchy. Mušince odstraníte studeným čajem nebo odstředěným mlékem smíchaným s vodou.
Kožený nábytek vyčistíte směsí z lihu a žloutku. Tu pak rozetřete hadříkem po koženém nábytku, nechte zaschnout a nakonec rozleštěte flanelovým hadříkem.
Nejčastějšími škůdci na paprikách jsou mšice, zejména mšice řešetláková (pozor – je velmi odolná proti přípravku Pirimor). Mšice škodí rostlinám především sáním a přenosem ostatních viróz. Rostliny můžete ochránit přípravky Actellic 50 EC, Dursban 480 EC, Mospilan 20 SP a Tribute Trigger.
Svilušky
Dalšími častými škůdci jsou svilušky, konkrétně sviluška chmelová, která vytváří na paprikách jemné pavučinky. Pro ochranu rostlin před napadením lze použít přípravky Omite 30, Omite 570 EW nebo Talstar 10 EC.
Molice
Velmi těžko hubitelným škůdcem paprik jsou molice. Jsou také označovány jako „bílé mušky“. V současné době je možné proti nim aplikovat pouze přípravek Applaud 25 WP.
Deformace plodů
Příčinou deformace plodů bývají nejčastěji genetické poruchy nebo potíže s opylením. Ty může vyvolat buď chladné počasí (nedostatek opylovačů, neprášivý pyl) nebo velké teplo v době květu (zasychání blizen).
Bradavice na paprikách
Pokud objevíte na plodech paprik drobné bradavičky (většinou umístěné na spodní straně listů poblíž listových žilek), jedná se o tzv. intumescenci. Její příčinou je především nadměrná zálivka nebo příliš vlhký vzduch.
Virus mozaiky okurky (CMV)
Následkem viru mozaiky okurky jsou plody paprik menší a deformovanější. Listy mají hnědé skvrny. Choroba se objevuje na rostlinách ve druhé polovině léta.
Paprikám škodí nebezpečná bronzovitost rajčete
Nebezpečná je virová bronzovitost rajčete, která je příčinou zpomaleného růstu až úhynu rostlin, na plodech způsobuje různobarevné, většinou rozptýlené skvrny. Všechny virózní rostliny je třeba okamžitě likvidovat.
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku je příčinou fytoftorové hniloby nebo fusariového vadnutí. V obou případech je základem ochrany důsledné střídání plodin, včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků, vyrovnaná výživa, případně vhodná dezinfekce půdy.
V naší poradně s názvem ČERNÉ TEČKY NA RAJČATECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Na fotografii není septoriová skvrnitost, spíše to vypadá jako příznak nerovnováhy ve výživě. Bude zřejmě třeba snížit dávky dusíku a zvýšit fosfor a draslík. Rostlinám by prospěl postřik na list hnojivem s vyšším obsahem fosforu. Zároveň bude třeba zamyslet se nad hnojivem v zálivce a zkusit použít Kristalon zdravé rajče a paprika.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tereza.
Děkuji za odpověď.
Hnojiva pořídím a snad rajčata zachráníme!
Přeji pěkný den.
Nejčastěji se můžeme setkat se mšicemi a molicemi (bílé voskové mušky na spodní straně listů). Dnes se však zaměříme na velmi odolné škůdce, jako jsou vlnatí červci a puklice. Červci jsou savý hmyz, který tvoří na svém těle voskový obal. Ten je výborně chrání proti proniknutí vody, tedy i případného postřiku. Červci se často vyskytují na bázi stonku, v úžlabí listů a na dalších těžko přístupných místech. Na skoro všech druzích pokojových rostlin se může také vyskytnout další velmi odolný škůdce a tím je puklice. Puklice jsou kryté tvrdou schránkou, a proto jsou velmi odolné. Ochranu je třeba provádět včas, tzn. při objevení prvních červců či puklic. Pokud je rostlina již vysloveně „obalená“, jsou naše šance na úspěch mizivé. Puklice a ostatní červce můžeme odstraňovat mechanicky třeba houbičkou namočenou v lihu. Protože mechanicky se nám nepodaří odstranit 100 % škůdců, je vhodné provést jeden postřik doporučenými insekticidy. Pokud máme více rostlin a mechanické odstraňování je příliš náročné, je možné použít opakovaný postřik insekticidy, tzn. tři postřiky po sobě v intervalu 7–10 dní, je vhodné střídat přípravky a do každé postřikové kapaliny přidávejte smáčedlo, které zajistí lepší pokryvnost a prostupnost přes ochrannou voskovou vrstvu. Ke vhodným insekticidům řadíme Piklustop, Mospilan, Chess, Decis Mega. Koupíte-li nějakou novou pokojovou rostlinu, pořádně ji prohlédněte i ze spodní strany listů a v úžlabí listů, zda není napadená. Proveďte jeden preventivní postřik zmíněnými insekticidy a nechte rostlinu 14 dní v „karanténě“, tedy oddělenou od ostatních rostlin. Zabráníte tak zavlečení škůdců i na ostatní vaše doposud zdravé rostliny.
NanoPěna auto-moto je ideální čisticí a konzervační prostředek především pro starší autolaky, kterým navrací hluboký lesk a zároveň ve velké míře zabraňuje jejich postupné degradaci. Impregnační efekt této nanopěny má životnost zhruba čtvrt roku, v závislosti na způsobu užívání vozidla.
NanoPěna auto-moto zcela nahrazuje dřívější namáhavé mytí auta a následné voskování, které když má k něčemu být, je velmi náročné i nákladné. Místo toho všeho času, vody a námahy stačí jednoduše bez kapky vody nastříkat nanopěnu na lak, nechat ji několik okamžiků aktivně pěnit a poté setřít suchým hadříkem. V tu chvíli uvidíte lak svého vozu v lepším stavu, než když byl nový. A díky následné ochraně nanoimpregnací udržíte lak auta i chromové a lesklé plastové doplňky čisté snadným otřením vlhkým hadříkem. Vaše auto bude vypadat i o řadu let mladší.
Pro vyčištění auta pomocí nanopěny nepotřebujete ani kýbl s vodou, stačí samotná pěna a suchý hadr. Nanopěna po nanesení aktivně uvolní nečistoty z laku i skel. Jejím rozleštěním vytvoříte na povrchu auta neviditelnou superhladkou ochrannou nanovrstvu, ke které se nemohou nečistoty pevně přichytit. Díky tomu vám v příštím čtvrt roce bude pro udržování efektního lesklého povrchu auta stačit jen ráno si doma namočit hadřík, kterým jednoduše přejedete veškerý lak i skla. Nečistoty se nemají na nanopovrchu čeho držet, a proto jdou snadno setřít, aniž byste poškrábali lak. Za nedlouho vyjíždíte s nádherně se lesknoucím autem.
Pomocí nanopěny také dokonale vyčistíte svůj motocykl, obnovíte jeho lesk a ochráníte lak i chromování. Opravdu stačí stroj vyčistit jednou dvakrát za sezónu a po zbytek času jen ošetřené plochy občas otřít nebo opláchnout slabým proudem vody a budou dokonale vyleštěné. Nezáleží na tom, jaký máte typ motocyklu – na každém je celá řada hladkých povrchů, které je potřeba udržovat, nebo kde přijde vhod efekt snadného čištění – i hrubou nečistotu stačí z povrchu ošetřeného nanopěnou opláchnout vodou. Dokonce i mušky posbírané za jízdy stačí při zastávce jen otřít a motorka je jako nová. Velkou výhodou je, že pro kompletní vyčištění i hrubě ušpiněné motorky stačí jen nanopěna a hadřík. Není třeba platit za další čističe, dokonce není potřeba ani voda! Nanočástice obnoví barvu i lesk, a navíc po samotném vyčištění zformují ochrannou vrstvu, která přináší efekt snadného čištění – ošetřenou plochu stačí po dobu několika měsíců, v závislosti na opotřebení, lehce otírat jen vlhkým hadříkem pro dokonalé vyleštění.
Ve svém příspěvku RAJČATA - BÍLÉ SKVRNY NA LISTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Komule.
dle mého názoru se jedná o vysazení neotužených rajčat a jejich následné poškození sluncem, event. větrem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena.
Také mám bílé skvrny na rajčatech.Letos jsem se bála je dát ven,aby nepomrzli vzhledem k výkyvům počasí.Takže se přikláním k názoru,že nejsou otužované,což je pravda.Listy jsou světle zelené. Jak rajčata rostou,vršky už mají hezky zelené,tmavší než ty spodní skvrnité. Postupně ty skvrnité olamuji,snad se to vzpamatuje a budou zdravé.
Proti pilatce je nejvhodnější termín, jakmile opadá cca 75 % květních plátků.
Obaleč švestkový
Proti první generaci se stříká v první polovině června a to přesně podle toho, kdy se objeví první mušky na lepových deskách.
Proti druhé generaci obaleče švestkového (první je neškodná) se stříká v první polovině července. V teplejších oblastech to je cca 5., na horách přibližně 10. července.
Volte nejlépe přípravek s delším působením, jako je Mospilan nebo Zolone. Decis nebo Sumithion mají krátký účinek a hodí se spíše proti pilatce po odkvětu. Dodržujte ochranné lhůty uvedené na obalu. Zolone i Mospilan působí až 20 dnů. Pozor na letní odrůdy pološvestek, někdy zrají již začátkem srpna.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Na rajčatech při dozrávání zůstávají zelené prstence kolem stopky, což je údajně způsobeno špatnou výživou. Poradí někdo čím přihnojit nebo roslinám schází? Při výsadbě jsem dala k rostlinám hnojivo určené pro rajčata a papriky a později jsem přihnojila kopřivovou jíchou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nedozrálé vršky rajčat kolem stopky, které zůstávají zelené, i když zbytek rajčete je již červený může mít několik různých příčin.
1. Teploty pod 15 stupňů.
2. Příliš zhutněná půda a příliš vlhká půda inhibují kořenový systém, který omezuje zrání ovoce.
3. Půda s nízkou hladinou draslíku s nedostatkem organické hmoty a vysokým pH.
4. Virová onemocnění.
5. Silné zamoření molicí.
Některé odrůdy rajčat jsou jednoduše náchylnější k této poruše než jiné.
Octomilky mají rády přezrálé a hnijící ovoce a jiné potraviny. Pokud se chcete těchto nevítaných vetřelců zbavit, je na čase odstranit z jejich dosahu veškeré jídlo. Pro octomilky je totiž velkým lákadlem vše, co kvasí.
Nejdůležitější je prevence. V žádném případě nenechávejte v místnostech volně přístupné ovoce ani jiné jídlo. Veškeré potraviny zabalte a skladujte tak, aby se k nim mušky nedostaly. Kuchyni pečlivě ukliďte, zejména místa, kde skladujete ovoce a sladké šťávy. Udržujte pořádek v okolí odpadkového koše. Nezapomeňte vyčistit výlevky, ve kterých se octomilky mohou schovávat. I po velkém úklidu se však doporučuje dodržovat několik pravidel. Nikde nesmíte nechat kousek odkrojeného jablka, slupku z banánu, ovocný koláč, sklenici s vínem ani jinou potravu, která by mohla octomilky nalákat. Zároveň je nutné pravidelně vynášet odpadkový koš a dbát na jeho čistotu.
Pokud je již máte doma, je možné se jich zbavit lapači (mucholapkou, lepící slunečnicí), elektrickým lapačem (lapač svítí a přitahuje hmyz), kořením (nesnáší vůni hřebíčku, česneku), pastmi. Kdo se nechce zabývat jejich hubením, tak může využít služeb specialisty na této adrese: http://www.dezinsekce-praha.cz/jak-se-zbavit-octomilek-octovych-musek/.
V naší poradně s názvem REZ NA RAJČATECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šimon Jurčík.
Je možné aby se už vyskytla rez na tyčkových rajčatech??? Mám je na jednom místě už patý rok.Je možné je zachránit-a jak.Děkuji za odpověď a radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na rez na rajčatech se nejlépe uplatní postřik přípravkem Ortiva. Tady můžete vidět jak vypadá a kolik stojí: https://www.zbozi.cz/vyrobe…
Pro úspěšnou léčbu je důležité provést postřik ještě před projevy infekce rzí nebo alespoň na jejím začátku. Vy jste nyní na začátku, tak notálejte a stříkejte.
Optimální teplota pro chov je 25 °C, lze je chovat i při pokojové teplotě, ale jejich vývoj se tím prodlužuje. Naopak při vyšší teplotě 30 °C a více začínají degenerovat. K chovu lze využít libovolnou sklenici o objemu 0,2 l až 0,5 l. Hrdlo sklenice překryjeme porézní tkaninou a zajistíme gumičkou. Na dno sklenice dáme živnou půdu do výše 1 až 2,5 cm, do které přidáme nastrouhané droždí. Potom se vsype násada asi 50 dospělých octomilek na 1–3 litry obsahu nádoby. Po namnožení nových mušek se zkrmují tak, že se do nádoby klepne, tím mušky spadnou ze stěn a mohou se odsypat.
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Šedová.
Spodní listy jsou v pořádku ale jak rostlina roste začínají se jí kroutit listy, suché nejsou.Prosim co to je a dá se něco dělat. Děkuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kroucení listů u rajčete je nejčastěji způsobeno výkyvy v teplotách a v zálivce. Pokud jsou zkroucené listy navíc ještě silné a tmavě zelené, tak jde o následek přemíry dusíku. Oba tyto projevy zkroucených listů nijak neovlivňují rostlinu a její schopnost plodit, takže není potřeba ani žádný léčebný zásah.
Někdy můžou být zkroucené listy důsledkem nechtěného dopadu herbicidního prostředku, aplikovaného desítky metrů daleko. V takovém případě jsou zkroucené listy slabé a usychají. Proti takovému postižení neexistuje žádná léčba.
Poslední možnou příčinou kroucení listů na rajčatech může být škůdce. V takovém případě je list nejen zkroucený, ale na jeho struktuře je vidět mozaika, popřípadě chloróza a je patrná i přítomnost hmyzu. Zde se uplatní postřik insekticidem, například Mospilan 20 SP, NeemAzal T/S.
Na rajčeti se tato choroba projevuje nitkovitostí nadzemních částí, nadměrným větvením stonku a typickými deformacemi květů. Hlavními přenašeči (vektory) jsou některé druhy křísů, kteří šíří nákazu z volně rostoucích hostitelských rostlin. Stolbur se vyskytuje sporadicky v teplejších oblastech, a to především v letech se silnějším výskytem vektorů.
Stolbur se obvykle objevuje na bramborách a rajčatech, ale v některých letech není výjimkou ani na paprikách, kde může způsobit významné hospodářské ztráty. Stolburu neprospívá chladné a deštivé počasí, protože ho přenášejí křísi zejména v teplejších a sušších letech.
Stolbur jsou zjednodušeně řečeno mikroorganismy na vývojovém stupni mezi viry a bakteriemi. Podobně jako viry jsou typickými intracelulárními (vnitrobuněčnými) parazity rostlin, napadajícími zejména floém (lýko), ve kterém se šíří a způsobují celou škálu symptomů. Základním znakem, který je odlišuje od jiných chorob, je to, že velmi ojediněle způsobují odumření hostitele. Jejich průběh je charakteristický zejména zaostáváním v růstu a deformacemi, vznikem novotvarů a zvláštních útvarů (vzdušné hlízky), fylódií (zezelenáním), hromaděním antokyanu a jinými tvarovými změnami a dekoloracemi (ztrátou barvy).
Stolbur napadá kulturní rostliny zejména z čeledi Solanaceae (rajče, paprika, brambor) a desítky jiných planě rostoucích rostlin z různých čeledí (Euphorbiaceae, Daucaceae, Cuscutaceae). Na rajčeti vyvolává nápadné změny na všech nadzemních orgánech. Vrcholky rostlin jsou chlorotické, mají zhrublé stonky, zkrácená internodia a vyznačují se vertikálnějším vzrůstem. Listy jsou silně redukované, krní, tuhnou a okraje se stáčejí směrem nahoru, často mají abnormální postavení. Objevuje se na nich antokyanové zbarvení a dřevnatění pletiv. Charakteristické jsou též patologické změny květních orgánů. Celá soukvětí jsou výrazně vzpřímená, kalichy zvětšené až zlistnatělé, často srostlé. Plody se z takových květů nevyvíjejí. Když se na napadených rostlinách vytvoří plody, jsou zakrslé, zdřevnatělé a nedostatečně vybarvené. Semena krní a nedozrávají. Na paprice dochází ke vzniku podobných symptomů, ale nejtypičtější jsou změny tvaru a struktury plodů. Jsou buď znetvořené, nebo mají úplně jiný vzhled než příslušná odrůda, často jsou bizarních tvarů.
Stolbur není přenosný mechanicky ani semenem. V přírodních podmínkách ho přenášejí některé druhy křísů, nejvýznamnější je žilnatka vironosná (Hyalestes obsoletus). Inokulum v přenašečích není infekční hned po nasátí, ale po určitém inkubačním latentním období. U kříse Hyalestes obsoletus toto období trvá 2 až 7 dní. Zdroji infekce pro přenos na kulturní rostliny jsou nejčastěji svlačec rolní (Convolvulus arve
V pozdním létě, kdy se pomalu zkracují dny a kdy teploty zejména v noci více klesají, začínají opadavé stromy a keře v lesích, parcích i v našich zahradách postupně měnit své zbarvení. Nejprve se v zeleni listoví charakteristické pro letní období začínají objevovat pouze nepatrné záblesky žluté, hnědavé a načervenalé barvy. Barevné změny jsou pak stále nápadnější a intenzivnější a s koncem podzimu získávají celou škálu zbarvení – od různých odstínů žluté, hnědé a rezavé až po nádhernou tmavě červenou barvu. Změny zbarvení jsou úzce spjaty s procesem stárnutí listů, který končí jejich opadem.
Letní zelené zbarvení listů způsobují zelená barviva – chlorofyly, které získaly svůj název z řeckého chloros (zelený). Kromě chlorofylu se v listech vyskytuje i několik druhů žlutých a oranžových barviv, patřících do skupiny označované jako karotenoidy. Zástupci této skupiny barviv jsou obsaženy kromě listů i v četných plodech, například v šípcích, rajčatech, paprikách, ale i v kořenu mrkve. V létě je v listech podstatně méně karotenoidů než chlorofylů, proto je jejich zbarvení chlorofylem překryto a výsledné zbarvení listů je zelené.
Listová barviva (zejména chlorofyly) jsou pro život rostlin nezbytně nutné – zachycují sluneční záření, jehož energie je díky listovým barvivům využívána v procesu zvaném fotosyntéza, při němž vznikají látky tvořící rostlinné tělo. Lze bez nadsázky říci, že bez listových barviv by nemohly existovat rostliny, ale ani živočichové, kteří se rostlinami živí buď přímo, nebo nepřímo. Jako vedlejší produkt fotosyntézy pak vzniká kyslík, který listy rostlin uvolňují do atmosféry.
V pozdním létě, kdy listy začínají stárnout, klesá intenzita fotosyntézy a spolu s tím dochází k postupnému rozkladu zelených chlorofylů. Jejich množství v listech se snižuje, až posléze úplně zmizí. Žluté a oranžové karotenoidy jsou vůči rozkladu odolnější a zůstávají v listech i poté, co se chlorofyly zcela rozložily. Jejich žluté a žlutooranžové zbarvení pak vyniká, protože již není překrýváno chlorofyly. U některých dřevin se v listech v tomto období začínají tvořit ještě další barviva, zvaná antokyany, která mají nejčastěji různé odstíny červené a purpurové. Tvorba antokyanů je výrazná především u těch dřevin, jejichž listy obsahují větší množství rozpustných cukrů. U některých dřevin se antokyany vyskytují v listech i v letním období a způsobují zbarvení listů okrasných červenolistých forem, například buků. Navíc se tato barviva často vyskytují v květech (pelargonie, petúnie, růže) nebo v plodech (černý bez). U některých dřevin se v tomto období ukládá v listech i větší množství tříslovin; jejich přítomnost dodává spolu s karot