50 velkých listů rýmovníku (čím víc listí, tím silnější účinky sirupu)
1 l vody
1 kg cukru krupice
1 citrón / limetka
1 pomeranč
Postup přípravy:
Na začátku je třeba zdůraznit, že nevařený sirup trvá při výrobě déle, než jeho vařená varianta. Lístky rýmovníku je třeba nejprve pořádně očistit. Připravený citrón a pomeranč (řada receptů doporučuje bio citrusy, ale nejsou podmínkou, stačí, aby nebyly chemicky ošetřené) je třeba si nakrájet na plátky. I listy rýmovníku je vhodné si pokrájet, nebo natrhat (není třeba, aby byly kusy listů stejně velké). Pro přípravu sirupu z rýmovníku za studena je potřeba si připravit dostatečně velkou sklenici (vhodná je velká sklenice od okurek), v níž se bude "směs" skladovat. Sklenice musí být pořádně vymytá a hlavně i vysušená. Ve sklenici se postupně střídají vrstvy cukru, rýmovníku a citrónu / pomeranče. U vrstvení je důležité to, že úplně poslední musí být vrstva cukru, ten totiž slouží jako konzervant. Nádoba se musí také pořádně uzavřít a skladovat na nějakém chladnějším místě (někdo doporučuje sirup umístit za okno, jiný raději na temné místo, třeba do sklepa). Hlavní ale je na sirup nezapomenout a chodit ho kontrolovat, jestli neplesnivý na povrchu. Dobré je občas také sirup promíchat. Za několik týdnů by se měl obsah sklenice zcela rozpustit. Poté se musí obsah sklenice přecedit přes nějaké plátýnko a pak se opět uskladnit ve sklenici (ideálně v chladu a temnu).
Rýmovník lze pěstovat v sezóně na zahradě, ovšem na zimu jej musíme opět přesunout do interiéru. Pěstujeme jej tedy jako přenosnou rostlinu a do interiéru ji umístíme s nástupem října, a to do prostor, kde se teplota vzduchu pohybuje mezi 8 až 15 °C. Ovšem ani umístěním v běžně vytápěném interiéru mu neublížíme. Zimní mrazy však nesnese. V létě dovede rýmovník vytvořit krásné, dlouhé převisy (záleží na druhu), proto je vhodným doplňkem do balkónových truhlíků či na okenní parapety. Vytváří i přes metr dlouhé převislé šlahouny s množstvím zelených, bíle lemovaných listů. Rýmovník stále rychle dorůstá, můžete proto stříhat jeho vonné a léčivé listy, aniž by hrozilo vážné poškození rostliny.
Rýmovník lze pěstovat celoročně v bytě na parapetu při dostatku světla. Neumisťujeme jej však na přímé slunce, mohlo by rostlinu poškodit. V zimě rýmovníku dopřejeme světlo a spíše sucho při teplotě 15 °C, omezíme zálivku. Zkušení pěstitelé je doporučují rostlinku letnit venku. Dobře snáší občasný nedostatek vody, naopak jí škodí časté přelévání. Zemina by neměla vyschnout.
Hnojíme od jara do podzimu 1x až 2x za měsíc. K hnojení rýmovníku používáme tyčinky na zelené nebo interiérové rostliny či kapalná hnojiva. Rostlinu přesazujeme na jaře v březnu až dubnu. Mladé rostliny je dobré přesadit i dvakrát do roka. Vždy jen do o trochu většího květináče.
Rýmovníku prospívá zaštipování vrchních výhonů. Pomůže mu to k většímu rozkošatění, ke zhoustnutí. A věřte, že nové šlahouny, které vyrůstají z paždí listů, rostou každým dnem. Takže nemějte strach, uštípnete větvičku a vyrostou nejméně dvě další, ještě hezčí.
Rýmovník nezapře svou podobnost s hluchavkovitými rostlinami – květy rýmovníku kvetou nenápadně, a to zhruba týden. Doporučuje se květy včas zaštípnout a nechat rostlinu spíše košatět do tvaru koule.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ RÝMOVNÍKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Zdravím všechny pěstitele Rýmovníku.Letos jsem ho dal poprve na jaře na balkon a to jsem udělal dobře,roste,jako z vody,má silné výhonky.Doma rostl převysle,slabé výhonky a malé lístky.Sem tam ho pohnojím ekohnojivem.Uvažuji,že z něj udělám sirup,kdo by měl zájem,dal bych mu nějakou větvičku na množení,můj mail:honzahodo@seznam.cz.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jižibaba.
Dobrý den. Já jsem dala rýmovník do truhlíků na okna. Venčení mu opravdu velmi svědčí, je silný a nádherný.
Díky nevtíravé chuti a oslazení medem je čaj vhodný i pro děti. Ale pozor i rýmovník je bylinka, a tak je možné se jím předávkovat. A proto by neměl být užívaný víckrát než třikrát denně.
Čaj je vhodný při nachlazení, bolesti v krku, ucpaném nosu i při zánětech nosních dutin. Sloučeniny obsažené v rýmovníku navíc podporují vykašlávání a i vylučování hlenu z dýchacích cest. Čaj také při nemoci pomáhá pocení, kterým se odstraňují toxiny z těla přes kůži. Výhodou rýmovníku je, že jeho listy nejenže nedráždí při nemoci trávicí trakt, ale naopak ještě zabraňují vzniku a rozvoji bakterií a jiných patogenů v tomto traktu.
Na rozdíl od dětí dospělý může listy rýmovníku při bolesti v krku přímo rozžvýkat a nemusí si z nich dělat čaj (i když vypití čaje oslazeného medem je jistě příjemnější zážitek).
Ingredience: 1/2 l vody, 1 hrnek listů rýmovníku, 1 lžíce octa
Postup: Vodu svařte v menším kastrolku, přidejte lístky a stonky rýmovníku, kastrol zakryjte, vypněte plamen a nechte uzavřené vychladnout. Jakmile máte odvar studený, přeceďte jej přes sítko, přidejte lžíci octa a je hotovo. Není nic jednoduššího než repelent nalít do malé rozprašovací lahvičky a pamatovat na to, že se máte nastříkat pokaždé, když jdete někam ven, kde hrozí výskyt klíšťat. Zdaleka nejlepší je postříkat holou kůži, samozřejmě hlavně od kolen dolů. Repelent ale nedělá skvrny ani na oblečení. Díky octu se repelent nezkazí ani za měsíc, do té doby ho ale zcela jistě spotřebujete. Vždy je však lepší uchovávat ho v lednici.
Tip: Odvar bude ještě účinnější, pokud k rýmovníku přidáte pár snítek tymiánu (nebo půl sáčku sušeného) a pár snítek levandule (nebo 3 kapky levandulové silice).
Ve svém příspěvku ČAJ Z RÝMOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Špičková.
Kolik listů rýmovníku se dává do čaje? Některé recepty mají 1 list na šálek vody, jiné 5 lístků na 1/4 litru, takže jak to je? Děkuji za odpověď. Špičková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helička.
Já čaj z rýmovníku nevařím. Pouze když ráno cítím ucpaný nos, utrhnu lístek rýmovníku přelámu a vytřu s ním nos několikrát. Nevo jenom potřu pod nosem. Osvědčeno-zabírá.
Lístky rýmovníku pomáhají při léčbě rýmy, horečky, kašli, zánětu průdušek, nachlazení, zlepšují dýchání i astmatikům. Užívat rýmovník se doporučuje i při vysokém krevním tlaku, žaludečních křečích, jaterních poruchách, ledvinových a žlučníkových kamenech, střevních kolice, průjmu, otocích končetin. Výluh z listů je vhodný i na léčbu oděrek, spálenin i záděr.
Velkou výhodou rýmovníku je, že se velmi rychle rozrůstá, když se mu daří. Z jeho listů se pak lze rychle vyrobit sirup, ten se dá připravit dvěma způsoby. Suroviny jsou na přípravu stejné.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Stejně jako u studené varianty je třeba si nejprve lístky rýmovníku pořádně očistit a nakrájet citrusy na plátky (opět nemusí být bio kvalita, ale citrusy by neměly být chemicky ošetřené). Nakrájené citrusy s natrhanými listy rýmovníků je potřeba nasypat do hrnce a zalít je horkou vodou. Tuto směs je potřeba nechat odstát alespoň do druhého dne. Druhý den je potřeba směs nejprve scedit a vzniklou tekutinu začít vařit. Do vařené tekutiny je třeba začít postupně vmíchávat cukr. Sirup je třeba přivést postupně k varu na mírném ohni. Odpověď na otázku jak dlouho se vaří je, že vařit se musí, dokud nezačne houstnout a nezíská měděnou barvu. Po vychladnutí sirup ještě více zhoustne. Ještě za tepla je potřeba sirup nalít do připravených (vyčištěných, vyvařených a vysušených) skleniček. Ty je potřeba pořádně uzavřít a otočit víčkem dolů. Sirup je třeba uchovávat na temném a chladném místě.
V naší poradně s názvem JAK SE ZBAVIT MUCHNIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Jak je možno zbavit se muchniček na zahradě ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Muchničky jsou svízel, bohužel. Koušou a přenášejí vážná onemocnění. Jejich akční rádius je 40 až 60 km od jejich hnízdiště. Nedá se jich zbavit chemickým postřikem, protože po usmrcení přiletí další a další. K jejich omezení se dají použít žluté lepové desky rozmístěné ve volném prostoru, ale účinné jsou jen trochu, protože neustále přilétavají nové. Proto nejúčinnější ochranou proti muchničkám je repelent a textilní ochrana těla vhodným oděvem. Jaké repelenty poskytují nejlepší ochranu proti kousavým mouchám? Produkty, které obsahují účinnou složku ethyl butylacetylaminopropionate (IR3535), DEET (N , N -diethyl- meta -toluamide), nebo picaridin, tak ty jsou nejúčinnější. Ale i tak neodradí všechny kousavé mouchy. Vzhledem k této omezené účinnosti repelentů vyžaduje ochrana proti kousavým mouchám přijetí dalších opatření, jako je vyhýbání se oblastem obývanými muškami, vyhýbání se dobám nejsilnějšího kousání a nošení lehkého oblečení, včetně košil s dlouhým rukávem, dlouhých kalhot a čepice. Pokud jsou černé mušky četné a není-li možné se před nimi ukrýt, může ochranu poskytnout síť, která zakrývá hlavu, stejně jako „včelí kapuce“ používana včelaři.
Příprava čaje z listů rýmovníku je velmi jednoduchá.
Ingredience:
10 lístků rýmovníku
0,5 l vody
Med
Postup přípravy:
Čerstvě utržené lístky rýmovníku je třeba nejprve dobře omýt, a pak je přelít horkou vodou a nechat asi na pět minut vylouhovat. Čaj je možné dochutit medem (tak jak každému vyhovuje).
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Schneider.
Dotaz na koupi a cenu Rýmovníku. Momentálně tady po okolí Děčína nebo České Lípy
F.Schneider
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucie Svobodová.
Dobrý den pane Schneidere,
jsem z Prahy, ale tento víkend nebo až příští pojedu za rodinou do Lužických hor a budu vystupovat v Novém Boru.
Tak kdybyste měl zájem a čas, tak se pak můžeme přes mail domluvit, že bychom se někde na autobusáku sešli a já bych Vám dala odnože.
Ty stačí jen na dva až tři dny dát zakořenit a pak smícháte zeminu s pískem a zasadíte. A když bude kytka u okna / za sklem / tak ze dne na den uvidíte, jak to roste před očima :-)
Ingredience: 1 pomeranč, 1 citron, 30–40 lístků rýmovníku (dle velikosti), 1 l vody, 1 kg cukru
Postup: Oloupeme pomeranč i citron, natrháme a omyjeme lístky rýmovníku, do nádoby si také připravíme 1 litr vody. Cukr můžeme připravit až později. Pomeranč, citron a listy rýmovníku vložíme do hrnce a zalijeme litrem vroucí vody a necháme macerovat 24–48 hodin. Obsah hrnce zatížíme pokličkou a přikryjeme alobalem nebo utěrkou. Po 48 hodinách máme vyluhovaný nálev připravený ke scezení. Obsah hrnce tedy scedíme a připravíme pro konečnou fázi přípravy sirupu. Postupně přidáme 1 kilogram cukru (bílého nebo třtinového), nálev přivedeme k varu na mírném ohni a za občasného míchání vaříme. Přibližně za hodinu dostaneme ideální konzistenci sirupu. Vše pak přelijeme do připravených lahviček.
Dávkování: Sirup z rýmovníku je výborné sladidlo do čajů (náhražka medu) nebo se hodí k přípravě různých pokrmů. Používejte při obtížích.
Tinktura z rýmovníku se užívá při rýmě, nachlazení nebo k posílení imunity. Při výrobě tinktury se louhováním uvolňují léčivé silice.
Ingredience: 500 ml 80% alkoholu, 20 listů z rýmovníku
Postup: Alkohol nalijte do nádoby a přidejte čerstvě otrhané listy z rýmovníku. Nádobu zakryjte utěrkou a dejte do tmavé místnosti louhovat. Doba louhování trvá cca 3 měsíce. Každý den byste měli tinkturu promíchat. Pokud listy začnou hnědnout, tak je okamžitě odstraňte. Hotovou tinkturu slijte do čisté nádoby a konzumujte.
Dávkování: Tinktura se užívá 3x denně po 10 kapkách, které se přidávají do smoothie, čaje nebo šťávy.
Ve svém příspěvku ZAŠTIPOVÁNÍ RÝMOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel V.Svobodová.
Děkuji za radu. Kolik centimetrů necháváte narůst šlahouny,než je uštípnete?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Soňa Sládková.
Nechávám tak asi 15 až 20 cm. Teď mám ale problém, začínají se mě dělat na listech tmavé fleky. Vždycky na jednom, jinak rostlinka je krásná, živá. A zatím se mě nikdo na dotaz neozval.
Ingredience: 25 až 35 lístků rýmovníku, 1 kg cukru, 1 l vody a 3 citrony
Postup: Citrony pořádně vydrhněte pod horkou vodou a nakrájejte i s kůrou na plátky. Citrusy i lístky rýmovníku vložte do hrnce a zalijte převařenou vodou, která je ještě horká. Lístky a kolečka ve vodě zatěžkejte třeba pomocí menší pokličky a celý odvar nechte stát do druhého dne. Za 24 hodin nálev přeceďte – citrusy se nebojte vymačkat, byla by škoda je vyhodit. Do tekutiny přisypte cukr a na mírném ohni vařte jednu až dvě hodiny, aby se voda odpařovala a sirup houstl. Sirup nezapomínejte často míchat, ale pozor na popálení (postříkání horkým cukrem totiž hodně bolí). Hotový sirup přelijte do lahví.
Insekticidní mýdlo působí několika mechanismy. Samotné mýdlo proniká do kutikuly hmyzu, což způsobuje kolaps buněk a vysychání. Jinými slovy, sprej rozežírá exoskeleton mušky, vysušuje ho a má za následek dehydrataci a smrt. Spreje také působí tak, že mušky udusí. Tyto spreje nepůsobí na žravé škůdce.
Insekticidní mýdlo je směs vody a draselných solí mastných kyselin a běžně se používá k omezení zamoření hmyzem na pokojových a venkovních rostlinách. Mýdlové spreje jsou účinné na hmyz s měkkým tělem, jako jsou mšice a černé mušky. Insekticidní mýdlo obvykle rostlinám neškodí.
Mýdlové spreje jsou jedny z nejstarších insekticidů používaných zahradníky za starých časů, kdy zahradníci vařili vodu s mýdlem, aby vytvořili účinný mýdlový insekticid. Postupem času tyto "staromódní" prostředky upadly v nemilost, protože byly nahrazeny mnohem silnějšími a toxičtějšími chemikáliemi. V dnešní době, kdy však zájem o ekologické a méně chemicky náročné zahradničení stále roste, zaznamenaly velký návrat insekticidní mýdlové spreje. Na trhu existuje několik účinných komerčních produktů označených jako insekticidní mýdlo, z nichž mnohé obsahují doplňkové přísady. Ale pokud máte ty správné ingredience, můžete si vyrobit vlastní.
Insekticidní mýdlo můžete vyrobit s olejem nebo bez něj. Existuje určitá debata o tom, zda byste měli nebo neměli používat olej ke zvýšení účinnosti vašeho spreje. Technicky není olej nutný, aby mýdlo fungovalo. Přidání oleje však zvýší účinnost vašeho spreje a prodlouží jeho trvanlivost.
Chcete-li vyrobit insekticidní mýdlový sprej bez oleje, postupujte takto:
Insekticidní mýdlo bez oleje
Pro svou směs použijte čistou lahvičku s rozprašovačem.
Začněte s nejslabším možným roztokem, smíchejte 1 polévkovou lžíci kastilského mýdla s jedním litrem vody a ihned použijte.
Při postřiku namočte horní i spodní část listů a přímo nastříkejte veškerý viditelný hmyz. Aby byl sprej účinný, musí být v přímém kontaktu s hmyzem.
Insekticidní mýdlo s olejem
Použijte čistou sklenici se vzduchotěsným víčkem.
Chcete-li si snadno vyrobit domácí sprejový základ s olejem, smíchejte 1 polévkovou lžíci kastilského mýdla s 1 hrnečkem oleje na vaření a emulgujte intenzivním protřepáním sklenice.
Když přijde čas na postřik, smíchejte dvě čajové lžičky tohoto základu na každý 1 hrneček vody v čisté lahvičce s rozprašovačem a ihned nastříkejte.
Alternativně se můžete pokusit černé mušky fyzicky odstranit buď uštípnutím napadených stonků a jejich spálením nebo jejich sražením z listů pomocí tlakového spreje z hadice. Jen se ujistěte, že během procesu nepoškodíte rostlinu.
Zvažte také výsadbu rostlin odpuzujících mšice, jako jsou afrikáni nebo pažitka, které odpuzují jak černé mušky tak i mšice. Nebo k rostlinám vysaďte lichořeřišnice, které pomáhají udržet černé mušky v bezpečné vzdálenosti.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Moravec.
Dobrý den
Pokud ještě máte sazenice rýmovníku měl bych o něj zájem Jsem z Prahy 9, Klidně bych si přijel.
Děkuji
JM
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Soňa Sládková.
Mám doma rýmovník, dost se rozrostl a tak by pro mě nebyl problém, udělat odnože. Stačí, když se větvička odstříhne a dá se do zeminy. Ještě se mě nestalo, aby se neuchytila. Ráda bych vám několik větviček odstříhla. Bydlím v Praze 4 krči, a tak, když budete mít zájem, ozvěte se mě. Telefon 605236075 a adresa mail: argo.connie@seznam.cz
Jde o dobře známý hmyz, který dokáže rychle kolonizovat měkké tkáňové části rostliny rajčat. Poškozují a oslabují rostlinu vysáváním mízy z natlakovaných parenchymových buněk těsně pod kutikulou listu. Zde se můžete podívat na fotografie s listy rajčat napadenými černými muškami: černé mušky na rajčatech foto.
Příznaky
Shluky tohoto malého hmyzu jsou snadno identifikovatelné, obvykle na špičkách rostlin nebo na spodní straně jejich listů. V závažných případech mohou infikované části začít chřadnout kvůli množství mízy, která je z této oblasti odsáta. Listy se mohou stát lepkavými a mohou vykazovat známky neškodné černé plísně.
Léčba
Existuje mnoho dostupných chemických ošetření, včetně řady organických, ale všechny musí být aplikovány při prvních známkách infekce, aby bylo dosaženo nejlepších výsledků.
Ingredience: 70 g listů a stonků rýmovníku, 1 l kvalitního, za studena lisovaného olivového oleje
Postup: Listy v oleji rozmixujeme. Směs rýmovníku a oleje v lahvi vložíme do vodní lázně a při 60 °C zahříváme cca 30 minut. Poté umístíme sklenici ovázanou plátýnkem (nezakýváme víčkem) na okenní parapet. Necháme do druhého dne, pak ještě jednou zahřejeme a přecedíme přes plátýnko. Uchováváme v chladu a temnu.
Dávkování: Používáme na kožní nemoci či k namazání na hrudník při kašli a nachlazení.
Při rýmě je dobré vdechnout vůni z lístků rozlámaných v ruce. Odvar z 1 lístku rýmovníku na 200 ml vody se popíjí při vysokém tlaku, cholesterolu a srdečních potížích. Výluh z rýmovníku lze použít na drobné ranky a spáleniny, urychluje hojení. Rýmovník navíc z místnosti, ve které je pěstován, odhání svým aromatem (jako meduňka s mátou dohromady) hmyz, působí proti komárům, mouchám nebo molům.
Rýmovník je vhodný do ložnic, dětských pokojů, obýváků, respektive kamkoli do bytu. V místnosti, kde je umístěn, se zcela prokazatelně lépe dýchá, rýmovník dokonce pomáhá astmatikům. Doporučuje se také při vysokém tlaku, cholesterolu a srdečních potížích. Jeho užívání pomáhá rovněž odstraňovat ledvinové a žlučové kameny.
Rýmovník se dá použít jako „angínovník“ – využívá se jako prevence před vznikem angíny.
Rýmovník je možné použít třeba jako přírodní repelent (jeho vůně odpuzuje mouchy, i komáry), koření (vhodné použít k masu i do pomazánek), čaj (proti nachlazení, chřipce), inhalátor (ulevuje od bolesti v krku, ucpaného nosu, je vhodný i na rýmu), k ošetření ran a ekzémů. Rýmovník je vhodný také pro děti, protože jeho chuť pro ně není dráždivá.
