Patizony nakrájíme na tenké plátky silné asi půl centimetru. Ty pak dáme do hrnce, zalijeme až po okraj slanou vodou a necháme macerovat 24 hodin. Po 24 hodinách svaříme ve vodě a 1/2 litru octa, do které jsme přidali pár lístků bobkového listu. Po přejití varem scedíme a jednotlivé kousky vyskládáme na savý papír a necháme 2 hodiny. Poté oschlé kousky naskládáme do sklenic v pořadí vrstva patizonu, jeden nebo dva plátky česneku, oregano, koření na nakládání, olivový olej. Takto postupujeme až do úplného zaplnění obsahu sklenice. Tady je vidět návod na nakládání patizonu.
V příběhu KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den.
Dnes jsme na zahrádce vykopali křen, který jsme tam z oddenku před dvěma roky zasadili, abychom ho použili při nakládání okurek.Křen ale skoro nepálí
a vůbec není štiplavý. Mohli jsme ho s něčím zaměnit nebo je to něčím jiným?
Děkuji za zprávu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ola Hrušková.
Dobrý den, loni jsem sterilizovala Křen podle návodu, bohužel stratil stiplavost, pálení, prostě chuť, co Křen na mít. Jak uchovat Křen aby zůstal silný(stiplavy) po celou dobu a to do další sezóny. Děkuji
Uzení je v tomto případě trochu odlišné od obvyklých postupů, liší se hlavně v nakládání. Drůbež nakládáme pouze do láku, ať už celou anebo porcovanou na části. Krůty, kachny a ostatní drůbež se doporučuje vykostit, připravit na jednotlivé porce a pak teprve udit. Hotové maso se při krájení nedrobí a nerozpadá a je připravené přímo na talíř. Celá drůbež anebo porce se udí zásadně s kůží, potrhaná nebo chybějící kůže není vzhledná, i chuťově není drůbež stažená z kůže dobrá. Povrchová vrstva se příliš vysuší a ztvrdne.
Nakládání do láku se provádí pouze směsí soli a dusičnanu draselného. Poměry jsou stejné jako při uzení masa, vážíme i s kostmi a považujeme je za maso pro výpočet množství soli. Nedává se cukr a česnek. Pro naložení je lepší drůbež pouze chlazená, mražené je sušší.
Kachnu rozdělíme na porce, důkladně nasolíme a necháme 1 až 3 dny proležet. Před uzením oklepeme sůl a udíme podle velikosti porcí doměkka 6 až 8 hodin na 75 °C.
Kusy špeku se obalí v nakládací soli a poté se vrství na sebe. Protože sůl zbavuje maso vody, vzniká lák, ve kterém se maso nakládá. Tato metoda je velmi vhodná pro menší množství masa nebo menší kousky masa. Suché nakládání odstraňuje z masa více vody než mokré nakládání a proto je doporučeno právě pro přípravu slaniny.
Mokré nakládání
Při mokrém nakládání masa před uzením se maso vkládá do slaného nálevu. Tato metoda se doporučuje pro ty, kteří jsou pokročilejší v nakládání a obecně pro větší množství masa (pět kilo a více). Maso zůstává šťavnatější než při suchém nakládání.
V příběhu STERILIZACE ŠŤÁVY Z ČERVENÉ ŘEPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel cani.
zavařuje někdo šťávu z červené řepy?pomoze ,díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MARIE KLÁRA.
2,5 KG NASTROUHANÉ ČERVENÉ ŘEPY
4 LITRY VODY
PŮL HODINY VAŘIT
PŘIDAT NA 1 LITR ŠŤÁVY:
15 GR CUKRU
2 LŽÍCE KYSELINY CITRONOVÉ
10 MINUT POVAŘIT
DO VYCHLADLÉ ŠŤÁVY DÁME:
2 MALINOVÉ TRESTI
NALIJEME DO SKLENIC
ZAVAŘÍME, STAČÍ POVAŘIT, ABY CHYTLO VÍČKO
Koření podle chuti (i zde doporučuji koriandr, kmín, jalovec, česnek a pepř).
Postup
Uvařte vodu a přidejte sůl, cukr a koření.
Nechte nálev úplně vychladnout.
Kousky masa vložte do vhodné nádoby. Stejně jako u suchého nakládání se dobře hodí misky z potravinářského plastu nebo hrnce z kameniny. Pozor na nerezové hrnce – sůl by mohla způsobit jejich oxidaci. Poté maso zalijeme lákem. Důležité: Kousky masa musí být zcela zakryté. K tomu můžete na maso položit talíř a zatížit ho kamenem. Nádobu pak neprodyšně neuzavírejte. Stačí přikrýt napnutým hadříkem – lák i maso by měly mít možnost dýchat.
Nyní se kousky masa musí skladovat maximálně při osmi stupních celsia – ideálně v lednici. Opět zde platí základní pravidlo: na kilo nejtěžšího masa potřebujete osm dní.
Po uplynutí maso omyjeme a namočíme na dvě hodiny do studené vody, aby se vyrovnal obsah soli. I při mokrém kynutí musí maso poté odpočinout v lednici. Chcete-li to provést, jednoduše vydělte počet dnů nakládání pěti. Maso je poté hotové a připravené k uzení.
Nejlepší je použití běžné kuchyňské soli. To vede k redukci tekutiny v mase a tím ke snížení množení bakterií. Běžná sůl však způsobí šedé zbarvení masa a má nižší inhibiční faktor proti bakterii Clostridium botulinum. Výsledná slanina se pak dá smažit a používat k další tepelné úpravě nebo konzumovat za studena.
Pro dosažení červeného zbarvení masa a lepší konzervace se při nakládání do kuchyňské soli přidávají malé množství dusičnanů nebo dusitanů (sůl praganda, rychlosůl). Slanina naložená tímto způsobem není vhodná ke smažení ani jiným tepelným úpravám. Může se konzumovat pouze za studena.
Dusitany se následnou tepelnou úpravou smažením a grilováním mění na nitrosaminy a ty jsou prokazatelně karcinogenní - způsobují různé druhy rakoviny.
Koření podle chuti (doporučuji koriandr, kmín, jalovec, česnek a pepř).
Postup
Maso celé potřete směsí soli.
Maso navrstvíme do vhodné nádoby. Zvláště vhodné jsou potravinářské plastové nádoby nebo nádoby z kameniny. Praktické jsou také vakuové nebo Ziploc sáčky.
Maso uchovávejte v chladu (nejlépe v lednici). Sůl nyní uvolňuje masovou šťávu, která se shromažďuje na spodní straně masa. Aby se maso naložilo rovnoměrně, musíte sáček nebo kusy masa v nádobě každý den otočit. Maso je hotové, když je prostoupené slanou směsí od okraje k jádru.
Pokud máte pochybnosti o délce nakládání, jednoduše se řiďte základním pravidlem osmi dní na kilo největšího kusu masa.
Jakmile je maso proleželé, nejprve smyjte sůl a koření. Poté vložte do studené vody, aby se snížila o něco vyšší koncentrace soli na okraji masa. To může trvat až dvanáct hodin, někdy i déle. Poté osušte a dejte do nádoby do lednice, aby odleželo. I zde si můžete pomoci matematicky: Vydělte počet dní nakládání pěti, čímž zjistíte dobu odpočinku v ledničce. Maso je poté připraveno na uzení.
Bulvy červené řepy (nejlépe v bio kvalitě) omyjte, oloupejte nožem a nakrájejte na větší kostky. Kostky vložte do odšťavňovače, poté už je domácí šťáva z červené řepy připravena ke spotřebě. K pročištění organismu se doporučuje pít týden až 10 dní 3x denně 50 až 100 ml čerstvě vylisované šťávy. Pokud máte zahrádku, můžete si vypěstovat vlastní bulvy. Červená řepa není náročná na pěstování.
Patizon je také známý jako Ufo dýně a vyskytuje se v řadě barev včetně bílé a žluté. Na rozdíl od svých příbuzných lze tuto dýňovou odrůdu sklízet i velmi brzy. Nakládáním mladých dýní do oleje a octa z něj připravíte vynikající předkrmy. Mladý patizon je také výborný na grilu. Pokud to však není vaším záměrem, můžete také nechat patizon „dozrát“ a sklízet ho až po splnění obecných kritérií pro sklizeň dýně.
Ingredience: 5 kg červené řepy, fenykl; nálev – 2 l vody, 0,5 l octa, 20 g soli, 350 g cukru nebo 60 cukerinů (umělé sladidlo)
Technologický postup: Řepu očistíme a vaříme ve vodě dle velikosti řepy asi 1–2 hodiny (do změknutí). Po uvaření a vychladnutí řepu oloupeme a nakrájíme na kostky o délce hrany cca 1 cm. Dáváme do sklenic, zalijeme studeným nálevem, přidáme 5 zrnek fenyklu. Zavíčkujeme a sterilujeme v troubě ve vyšším pekáči nebo plechu, do kterého dáme utěrku, naskládáme sklenice, přidáme cca 3 cm vody a nastavíme teplotu trouby na 180 °C a takto zavařujeme asi 20 minut. Po vytažení z trouby otočíme dnem nahoru a necháme vychladnout.
U křenu selského (Armoracia rusticana) nejsou ani tak důležité listy nebo květy, jako spíš tlustý kořen v zemi. Při jeho naříznutí se začnou uvolňovat silice, které vyvolávají slzení, stejně jako při krájení cibule. Zároveň se postarají o uvolnění ucpaných dýchacích cest a čelních dutin. S tím je spojeno i léčebné užívání: křen rozpouští sliz a užívá se nastrouhaný s medem nebo cukrem jako prostředek proti kašli (třikrát denně jedna čajová lžička). Látky v křenu brzdí infekce. Křen se rovněž často používá v kuchyni. Aby nebyl příliš ostrý, je dobré jej spařit trochou horkého vývaru, poté ke křenu můžeme přidat strouhané sladké jablko nebo trochu mrkve. Přidáváme-li křen do konzervované červené řepy, krájíme ho očištěný na kolečka nebo jej hruběji nastrouháme, aby se mohl jíst spolu s řepou.
Křen selský je vytrvalá, 30 až 150 cm vysoká bylina. Lodyha je přímá, jemně rýhovaná, dutá, větvená. Přízemní listy jsou až 80 cm dlouhé, eliptické, zubaté, dlouze řapíkaté. Dolní lodyžní listy, které během vegetace odumírají, jsou peřenolaločné, krátce řapíkaté, horní lodyžní listy pak podlouhlé až kopinaté, zubaté nebo i celokrajné, přisedlé zúženou bází. Květenství se objevuje na konci větví a je složené z mnoha hroznů, květy jsou stopkaté, 4četné, špinavě bílé. Plodem je šešulka. Křen kvete v květnu až červenci.
Křen podáváme jemně nastrouhaný k vařenému nebo pečenému masu nebo z něj upravujeme křenové omáčky, zejména na tučná vepřová masa (ovar, uzené). Křen dobře opereme kartáčkem, pak ho tence oloupeme a jemně nastrouháme, ale vždy až těsně před podáním, aby stykem se vzdušným kyslíkem neztrácel vitamíny.
Používá se jako přísada k jídlům, zejména masitým. Fytoncidního působení křenu je také využíváno při nakládání okurek nebo červené řepy, k nimž se přidávají plátky křenu, díky kterému naložené směsi nepodléhají (nebo alespoň podléhají později) plesnivění.
Pohlreich doporučuje předehřát troubu na 180 °C. Řepy naskládejte do pekáčku, pokapejte olivovým olejem, osolte a opepřete. Vložte pekáč do předehřáté trouby a pečte přibližně 30 minut, dokud nepůjde řepa nožem lehce rozkrojit. Jakmile je hotová, vyndejte ji z trouby a nechte vychladnout.
Jednotlivé bulvy řepy poté rozkrojte na poloviny (záleží na vás, jestli je oloupete nebo necháte se slupkou) a každou pokapejte olivovým olejem a lžící červeného vinného octa.
Zálivku na salát připravíte jednoduše, uvádí Pohlreich. V misce, nebo ještě lépe v malé skleničce s uzávěrem důkladně promíchejte všechny suroviny.
Radicchio salát natrhejte na kousky a přelijte zálivkou. Naservírujte salát na talíře, na něj rozložte plátky upečené řepy a navrch dejte vlašské ořechy. Nakonec na talíře rozdělte čerstvý kozí sýr a natrhané lístky hladkolisté petrželky. Ihned podávejte, upozorňuje Zdeněk Pohlreich.
A jako bonus přikládáme ještě jeden recept z červené řepy.
Základním a víceméně jediným zásadním procedurálním rozdílem mezi zavařováním a nakládáním je, že v případě nakládání nedojde po vložení ingrediencí do sklenic (nádob na uchování) a jejich uzavření k dalšímu zahřívání těchto sklenic a jejich obsahu, zatímco u zavařování ano. Jinými slovy, když zavařujeme, tak poté, co vše dáme do sklenic, nebo jiných nádob a zavřeme je, tak tyto již naplněné sklenice ještě musíme po nějakou dobu zahřívat v horké vodě, na páře či v troubě.
Zavařování
Pro zavařování je ideální speciální hrnec na zavařování s mřížkou, na které sklenice v hrnci stojí. Postačí však i dostatečně velký běžný hrnec, na jehož dno umístíme látkovou utěrku, aby sklenice nestály přímo na dně a nepopraskaly. Sklenice vkládáme do vlažné vody a pamatujme na to, že se v hrnci nesmí dotýkat. Poté zvýšíme teplotu přibližně na 85 °C. Teplotu kontrolujeme na zavařovacím teploměru. Voda v hrnci nikdy nesmí vařit.
Po uplynutí potřebné doby (dle receptu) začneme sklenice opatrně vyndávat zavařovacími kleštěmi. Pokládáme na podložku, která nesmí být studená, aby sklenice nepraskaly. Šroubovací víčka nyní dotáhneme. Sklenice lze také pozvolna zchlazovat již v hrnci přiléváním studené vody, kterou ale nesmíme lít přímo na sklenice. Po vychladnutí obrátíme sklenice dnem vzhůru, abychom se ujistili, že vše těsní. Při pohledu na sklenici by víčka měla být vtažena mírně dovnitř.
Hotové zavařeniny uchováváme v suchu, chladu a temnu.
Červenou řepu je nutné před samotným zavařováním uvařit. Platí přitom, že maximální množství živin, minerálů a dalších prospěšných látek zachováme, jestliže ji uvaříme vcelku ve slupce. Vaříme ji doměkka. Podle velikosti bulvy to může trvat až hodinu. Teprve poté ji oloupeme a nakrájíme či nastrouháme. Krájet můžeme bulvu do libovolných tvarů – hranolky, plátky, kostky. Nejčastější a nejoblíbenější je však krájení na zhruba 1 centimetr velké kostky.
Nakládání
Nakládání je oproti zavařování rychlejší a o něco málo pracnější, je ovšem potřeba počítat s tím, že trvanlivost je výrazně kratší a že je potřeba uchovávat takto zpracovanou řepu v ideálním případě v lednici. Postup jako takový je prakticky totožný se zavařováním s tím rozdílem, že se po naplnění a uzavření sklenice už nebude nic sterilovat ve vodní lázni ani troubě.
Neoloupané bulvy červené řepy uvaříme doměkka, necháme vychladnout, oloupeme a nakrájíme na menší kousky. Nálev připravíme tak, že vložíme všechny ingredience do vody, tu přivedeme k varu a necháme vychladnout. Připravené sklenice naplníme řepou, zalijeme nálevem, řádně uzavřeme víčkem a vložíme do lednice.
Ingredience: 3 červené řepy, 3 dcl mrkve/hrášku, 4 středně velké kyselé okurky, olivový olej, sůl, pepř, nízkotučný tvrdý sýr, případně 1 natvrdo uvařené vejce
Postup: Uvařenou řepu nakrájíme na kostičky, přidáme mrkev nebo hrášek, na kostičky nakrájené kyselé okurky, polijeme olivovým olejem. Salát necháme v lednici odležet. Před podáváním lehce posypeme nízkotučným tvrdým sýrem nebo natvrdo uvařeným vejcem.
Výborná je i druhá varianta salátu:
Ingredience: 300 g uvařené červené řepy, 100 g sušených švestek, 100 g vlašských ořechů, 2 stroužky česneku, špetka soli, pepř a 3 lžíce rostlinného oleje
Postup: Uvařenou červenou řepu nastrouháme na hrubém struhadle, přidáme sušené švestky a drcené ořechy. Podle chuti osolíme, opepříme, přidáme rozmačkaný česnek a přelijeme rostlinným olejem.
Děti při konzumaci jídla milují barevnost. V tomto směru je perfektní použít právě červenou řepu. Pokrm pak bude nejen barevný, ale i zdravý.
Salát ze syrové červené řepy s jablky
Řepa s jablky je snad nejoblíbenější kombinace. Jablka dodají řepě skvělou chuť. Oloupanou řepu nastrouháme a smícháme s nastrouhanými jablky. Promícháme a přidáme do salátu šťávu z citronu, ořechy a rozinky. Nakonec vmícháme jogurt a podle potřeby dochutíme pepřem a solí.
Rychlosůl se používá k nakládání uzených mas a předúpravě masa určeného pro další zpracování do masných výrobků, klobás, salámů, sekané, konzerv a polokonzerv. Zajišťuje stabilitu vybarvení a chuťové vlastnosti masných výrobků. Přispívá ke zvýšení údržnosti a podílí se na vytvoření chuti a vůně masných výrobků, chrání tuky v mase a masných výrobcích před oxidací a zajišťuje vznik typického růžového zbarvení nakládaných masných výrobků.
Praganda nesmí být používána k přímému solení potravin a hotových pokrmů. Je určena výhradně pro použití v masném průmyslu. Solicí dusitanová směs se používá v případech, kdy je solené maso zpracováno v krátké době, nejvýše několik dnů po zasolení.
Dávkování: 20 až 22 g na 1 kg díla do výrobků tepelně opracovaných, 22 až 24 g na 1 kg díla do výrobků připravovaných studenou cestou. Před použitím se doporučuje promíchat.
Technologický postup: Svaříme vodu s octem a solí, vsypeme celý (nikdy nedělit na několik nálevů!) obsah 100g balíčku Deka, povaříme asi 4 minuty a necháme chladnout. Špekáčky oloupeme, nakrojíme napůl, ale nedokrojíme (můžeme nechat i vcelku) a do hrnce či sklenice je vkládáme do vrstev rozevřeným řezem dolů, střídavě s cibulí nakrájenou na kolečka. Prosypeme cukrem, pokud jsme zvolili umělé sladidlo, necháme ho rozpustit ve vařícím nálevu, přidáme další koření a zalijeme téměř chladným nálevem. Necháme zrát v chladnu a temnu 10 dní.
Dobrý den.
Dnes jsme na zahrádce vykopali křen, který jsme tam z oddenku před dvěma roky zasadili, abychom ho použili při nakládání okurek.Křen ale skoro nepálí
a vůbec není štiplavý. Mohli jsme ho s něčím zaměnit nebo je to něčím jiným?
Děkuji za zprávu.
2,5 KG NASTROUHANÉ ČERVENÉ ŘEPY
4 LITRY VODY
PŮL HODINY VAŘIT
PŘIDAT NA 1 LITR ŠŤÁVY:
15 GR CUKRU
2 LŽÍCE KYSELINY CITRONOVÉ
10 MINUT POVAŘIT
DO VYCHLADLÉ ŠŤÁVY DÁME:
2 MALINOVÉ TRESTI
NALIJEME DO SKLENIC
ZAVAŘÍME, STAČÍ POVAŘIT, ABY CHYTLO VÍČKO