Nemáte-li zahradu či chcete levanduli umístit na terasu, vyberte vhodný objemnější květináč. Efektně levandule vypadá v nádobách v provensálském stylu, který je obzvláště vhodný pro levanduli a snadno navodí atmosféru jižní Francie. Levandule v květináči nepouští kořínky příliš hluboko (z tohoto důvodu je třeba levanduli na zimu umístit dovnitř, protože by mohly kořínky umrznout). Květináč umístíme na slunné místo a občasně zaléváme.
Žloutnutí levandule
Žloutnutí listů levandule často naznačuje problémy se zálivkou, nedostatek živin nebo škůdce a choroby. Přemokření je častým viníkem, který vede k hnilobě kořenů a žloutnutí listů. Nedostatek živin, zejména dusíku nebo železa, může také způsobit žloutnutí, zejména u starších nebo nových listů. A konečně, škůdci, jako jsou svilušky, a choroby, jako jsou plísňové infekce, mohou rostlinu stresovat, což vede k žloutnutí.
Problémy se zálivkou
Přemokření: Levandule preferuje dobře propustnou půdu a nesnáší přemokřené podmínky. Přemokření může vést k hnilobě kořenů, což způsobuje žloutnutí listů a jejich potenciální vadnutí.
Nedostatek zálivky: Naopak, nedostatek zálivky může také způsobit žloutnutí listů, zejména se suchými a křupavými okraji. Zajistěte stálou vlhkost, zejména během růstu.
Nedostatek živin
Nedostatek dusíku: Žloutnutí, zejména od spodní části rostliny směrem nahoru, může naznačovat nedostatek dusíku.
Nedostatek železa: Pokud jsou nové listy žluté se zelenou žilnatinou, může se jednat o nedostatek železa.
Škůdci a choroby
Roztoči a mšice
Tito škůdci se mohou živit levandulí a způsobovat žloutnutí a potenciální poškození listů.
Plísňová onemocnění:
Skvrnitost listů a hniloba kořenů mohou také vést k žloutnutí, zejména v příliš vlhkých podmínkách.
Další faktory
Sluneční světlo Levandule potřebuje k prosperitě dostatek slunečního světla (alespoň šest hodin denně). Nedostatek slunečního světla může způsobit žloutnutí a vytáhlý růst.
pH půdy Levandule preferuje mírně zásaditou půdu. Nerovnováha může bránit vstřebávání živin, což vede k žloutnutí.
Teplotní stres Extrémní teploty, jak vysoké, tak nízké, mohou rostlinu stresovat a způsobit žloutnutí.
Řešení žloutnoucích listů
Posouzení zálivky: Zajistěte správný odtok a upravte frekvenci zálivky na základě vlhkosti půdy.
Zvažte nedostatek živin: V případě potřeby proveďte půdní test, abyste zjistili hladinu živin, a podle toho proveďte úpravy.
Kontrola škůdců a chorob: Hledejte známky napadení a podnikněte vhodná opatření.
Zajistěte dostatek slunečního světla: V případě potřeby přemístěte levanduli na slunnější místo.
Zkontrolujte pH půdy: Upravte pH půdy, pokud je příliš kyselá nebo zásaditá.
V naší poradně s názvem CHLORÓZA U RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Dobrý den,
máme chlorózu u vinné révy,poradíte jaké přípravky použít? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Chlorózu u vinné révy způsobuje nedostatek hořčíku. Nejspíše je vaše vinná réva přehnojená draslíkem. Při nadbytku draslíku totiž bývá omezený příjem hořčíku. Nadbytek draslíku a s ním související nedostatek hořčíku se projevuje tak, že na spodních listech dochází ke ztrátě chlorofylu mezi žilnatinou a zelené části se klínovitě zužují k okrajům listů. Části listových čepelí bez chlorofylu mají žluté nebo červené zabarvení podle toho, zda jde o bílou nebo modrou odrůdu. Toto typické odbarvování listů se vědecky označuje jako „interkostální chloróza“. Omezte při hnojení draslík (označen je jako K) a vše by se mělo srovnat.
Žloutnutí listů máty může být způsobeno řadou faktorů, včetně nedostatku živin, nepravidelné zálivky, napadení škůdci nebo plísňových onemocnění. Konkrétně se jedná o nedostatek železa, nadměrné zalévání vedoucí k hnilobě kořenů nebo rez máty (plísňové onemocnění).
Nedostatek živin
Nedostatek železa
Železo je klíčové pro produkci chlorofylu, který dává rostlinám jejich zelenou barvu. Nedostatek železa může způsobit žloutnutí mezi žilkami listů, což se nazývá chloróza.
Další nedostatky
K žloutnutí může přispět i nedostatek dalších živin. Například nedostatek hořčíku může také způsobit žloutnutí, zejména u starších listů.
Problémy s vodou
Přehnané zalévání
Rostliny máty potřebují stálou vlhkost, ale příliš mnoho vody může vést k hnilobě kořenů, což může způsobit žloutnutí a hnědnutí listů. Zkontrolujte vlhkost půdy a ujistěte se, že květináč má dobrou drenáž, aby se zabránilo zamokření.
Nedostatek vody
Přesnost vody je sice častější, ale nedostatek vody může také způsobit stres, který vede k žloutnutí.
Škůdci a choroby
Rez máty: Toto houbové onemocnění způsobuje žluté nebo hnědé skvrny na listech a stoncích, které nakonec vedou k opadávání listů.
Další houbové problémy: Přemíra vody může vytvořit prostředí, kde se mohou množit další houbové choroby, které způsobují žloutnutí a další problémy.
Škůdci: Někteří škůdci mohou poškodit listy a způsobit jejich žloutnutí.
Další faktory
Spálení sluncem: Máta může být citlivá na intenzivní sluneční světlo, zejména při pěstování v nádobách, což může způsobit žloutnutí nebo hnědnutí.
Teplo: Máta preferuje chladnější teploty a může mít problémy s nadměrným horkem.
Zakořenění: Pokud je rostlina zakořeněná (kořeny vyplňují květináč), může mít potíže s dostatečným příjmem živin a vody, což vede k žloutnutí.
Co s tím dělat
Vlhkost půdy: Zkontrolujte, zda je půda trvale vlhká nebo suchá.
V naší poradně s názvem PLODY OSTRUŽINÍKU JSOU ČERVENÉ A UŽ NEZČERNAJÍ JSOU BEZ CHUTI ČÍM JE TO ZPŮSOBENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav.
Čím je to způsobeno ostružiny rostou poblíž lesa na zahrádce v obci na Plzeňsku co to může být za chorobu nebo škůdce děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejpravděpodobnější příčinou červených a bezchutných plodů vašich ostružin jsou roztoči ostružin nebo nadměrná vlhkost. Roztoči ostružin, vědecky známí jako Acalitus essigi, vstřikují toxin, který brání správnému dozrávání plodů a jejich zčernání. Silné deště mohou také zředit cukry v plodech, což vede k nevýrazné a bezchutné chuti, zejména pokud pršelo během sklizně nebo těsně před ní.
Ostružiny a roztoči
- Jak to funguje: Tito mikroskopičtí roztoči (vlnovník ostružiníkový) se živí jádrem plodu a základnou jednotlivých peckovic (malých kuliček na bobulích). Vstřikují toxin, který narušuje proces zrání, což způsobuje, že plody zůstávají červené, tvrdé a bez chuti.
- Příznaky: Klíčovým znakem je ostrý kontrast mezi nezralými červenými a zralými černými peckovicemi na stejném plodu.
- Co s tím dělat: Roztoče ostružin můžete hubit postřikem s obsahlem látky polysulfid vápenatý během období vegetačního klidu nebo použitím zahradních olejů během vegetačního období.
Chuť ostružin a nadměrná vlhkost
- Jak to funguje: Silné deště mohou způsobit, že ovoce absorbuje přebytečnou vodu, což zředí cukry a další aromatické složky.
- Příznaky: Bobule se mohou zdát plně dozrálé, ale postrádají sladkost a mají nevýraznou nebo vodnatou chuť. To platí zejména v případě, že prší těsně před sklizní.
- Co dělat: I když počasí nemůžete ovlivnit, v malé zahradě můžete zkusit položit plachty, které rostliny zakryjí během silného deště, abyste zabránili přemokření ovoce.
Další potenciální faktory
- Nedostatek slunce nebo vody: Nedostatek slunce nebo vody může také vést ke špatné chuti, i když je méně pravděpodobné, že způsobí červené zbarvení, pokud není kombinován s jinými problémy.
- Nesprávné načasování sklizně: Některé odrůdy přirozeně pomalu dozrávají a lze je zaměnit s poškozením roztoči.
- Manipulace po sklizni: U ovoce, které bylo kdysi černé, ale po sklizni zčervenalo, může být problém způsoben vystavením teplu nebo fyzickým poškozením během sklizně nebo manipulace, což je proces nazývaný reverze červených peckovic. K tomu však obvykle dochází po sklizni, nikoli na keři.
Tvrdíte, že se to nemá přehánět s hnojením. Jak tedy správně hnojit?
Nejprve si musíme objasnit, k čemu révové keře jednotlivé živiny potřebují, a jak vypadají, když některá živina schází nebo přebývá. A také je třeba vědět, jak jednotlivé živiny v rostlinách na sebe vzájemně působí - že mezi nimi mohou být i antagonistické (=„nepřátelské“) vztahy. Pokud nejsou jejich vzájemné poměry správně vyrovnané, rostliny pak některé z živin nedokážou přijímat.
Takový dusík je součástí řady nezbytných organických látek, které se nacházejí v každé buňce. Dusík si také réva ukládá jako zásobní látky, nejčastěji v kořenech a ve starém dřevě. Nedostatek dusíku se projevuje slabým růstem, bledými listy s načervenalými řapíky. Důsledkem je slabě probíhající fotosyntéza a horší procesy vyzrávání. Ale ani nadbytek není révě ku prospěchu. Keře sice mají silný vzrůst, listy jsou sytě zelené, bobule velké, avšak při přehnojení dusíkem může být větší sklon ke sprchávání a hrozny husté, ale také se zvyšuje riziko onemocnění houbovými chorobami. Pletiva obsahují velké buňky, mající v sobě mnoho vody, takže v zimním období snadněji pomrzají. Zde jsou vidět příznaky nedostatku dusíku:
Fosfor je prvek, který se „angažuje“ v řadě biochemických procesů. Především je to fotosyntéza, přeměna jednoduchých cukrů na škrob (potřeba pro zdárné přezimování) a také se uplatňuje při procesu dýchání. Působí i na tvorbu pylu, semen a plodů. Naštěstí ho v našich půdách bývá dostatek a s příznaky jeho nedostatku se proto můžeme setkávat jen ojediněle. Ty se projevuje tmavými listy, na jejichž okrajích se mohou objevovat nahnědlé skvrny. Květy po opylení opadávají a na podzim špatně vyzrává dřevo. Nadbytek fosforu je úplnou výjimkou, proto jeho projevy můžeme vynechat.
Další významnou živinou je draslík. Je důležitý pro zdárný průběh fotosyntézy, pro tvorbu různých enzymů (chovajících se jako velitelé biochemických procesů) a ovlivňuje ukládání zásobních látek. Jeho nejdůležitější role je při vyzrávání letorostů; dobře vyzrálé letorosty lépe přezimují a odolávají mrazům. Nedostatek draslíku se projevuje na dolních listech nejprve zasycháním okrajů listů, které se mohou stáčet nahoru. Starší listy s postupujícím časem mohou nabývat hnědého až hnědofialového nádechu. Zde jsou vidět příznaky nedostatku draslíku:
A co ty „nepřátelské“ vztahy mezi živinami?
Uvedu příklady: je-li réva přehnojena dusíkem, špatně přijímá draslík, a v důsledku toho dusíkem přehnojené vinice snadněji pomrzají. Dalším příkladem je poměr mezi draslíkem a hořčíkem. Při nadbytku draslíku bývá omezený příjem hořčíku. A také se nadbytek draslíku jako nedostatek hořčíku projevuje: na spodních listech
Žloutnutí listů durmanu může být způsobeno několika faktory, přičemž nejčastějšími viníky jsou nedostatek živin, nesprávná zálivka a škůdci. Konkrétně je s žloutnutím listů často spojen nedostatek dusíku, železa a hořčíku. K žloutnutí může vést i přelévání nebo nedostatečné zalévání, stejně jako napadení škůdci nebo plísňové infekce.
Nedostatek živin
Dusík
Starší listy často žloutnou jako první, protože rostlina přesměrovává dusík na nové výhonky.
Železo
Žloutnutí mezi žilkami listů, zejména u nových výhonků, může naznačovat nedostatek železa.
Hořčík
Žloutnutí mezi žilkami listů na starších listech, přičemž žilky zůstávají zelené, je známkou nedostatku hořčíku.
Problémy se zaléváním
Přelévání: Nadměrné zalévání může vést k hnilobě kořenů, která brání rostlině vstřebávat živiny a způsobuje žloutnutí.
Nedostatek vody:Nedostatek vody může také vést k žloutnutí a vadnutí.
Škůdci a choroby
Škůdci
Mšice, svilušky a další hmyz sající mízu mohou způsobit žloutnutí, protože se živí rostlinou.
Plísňové infekce
Plísně jako Fusarium nebo Verticillium mohou infikovat durman a způsobit žloutnutí a další příznaky.
Další faktory
Teplota: Extrémní teploty, jak vysoké, tak nízké, mohou rostlinu stresovat a způsobit žloutnutí.
Světlo:Nedostatek světla může také vést k žloutnutí, protože rostlina se potýká s nedostatkem chlorofylu.
pH půdy: Nesprávné pH půdy může ovlivnit vstřebávání živin, což vede k jejich nedostatku a žloutnutí.
Řešení
Pečlivě prohlédněte rostlinu, zda nevykazuje známky škůdců, chorob nebo jiných problémů. Upravte zálivku. Ujistěte se, že je půda vlhká, ale ne přemokřená, a podle toho upravte zálivku. Poskytněte rostlině správné živiny. Používejte vyvážené hnojivo nebo řešte specifické nedostatky živin vhodnými úpravami. Ujistěte se, že rostlina dostává dostatek světla a nachází se ve vhodném teplotním rozmezí.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bobkovišeň může postihnout žloutnutí listů a může to být příznak několika problémů, nejčastěji souvisejících se zálivkou, půdními podmínkami nebo nedostatkem živin. Přelévání, nedostatečné zalévání, špatný odtok vody, zhutněná půda a nedostatek živin (zejména chloróza z nedostatku železa) mohou vést ke žloutnutí listů.
Problémy se zálivkou
Přelévání
Vavříny nemají rády podmáčenou půdu, což může vést k hnilobě kořenů a žloutnutí listů.
Nedostatečné zalévání
Nedostatek vody může také způsobit žloutnutí a vadnutí, zejména v písčitých půdách.
Řešení
Zajistěte dobrý odtok vody z půdy a zalévejte pouze tehdy, když je horních 2,5 cm suchých na dotek.
Půdní podmínky
Zhutněná půda: Zhutněná půda omezuje růst kořenů a přístup kyslíku, což způsobuje žloutnutí.
Špatný odtok vody: Stojatá voda může vést k hnilobě kořenů a žloutnutí listů.
Vápenatá nebo zásaditá půda: Vysoký obsah vápna může způsobit nedostatek železa (chloróza vyvolaná vápnem), což má za následek žloutnutí listů.
Řešení: Zlepšete odvodnění přidáním organické hmoty nebo úpravou půdy. Zvažte provedení testu půdy k posouzení pH a hladiny živin.
Nedostatek živin
Nedostatek železa: Žloutnutí mezi žilkami (chloróza) může ukazovat na nedostatek železa, zejména v zásaditých půdách.
Nedostatek dusíku: Může také způsobit žloutnutí, zejména u starších listů.
Řešení: V případě potřeby aplikujte vyvážené hnojivo nebo specifický doplněk železa.
Další příčiny
Spálení sluncem
Mladé rostliny nebo rostliny přemístěné na slunnější místo mohou zaznamenat spálení sluncem, které způsobí žloutnutí.
Škůdci a choroby
Plísňové infekce, jako je suchá skvrnitost listů, mohou způsobit žloutnutí a skvrnitost listů.
Řešení
Identifikujte a ošetřete škůdce nebo choroby včas. Zvažte ořezání postižených listů a zlepšení cirkulace vzduchu.
Pamatujte si, že žloutnutí listů bobkovišně jsou běžným problémem s několika možnými příčinami. Řešením potenciálních problémů se zálivkou, zlepšením půdních podmínek a zajištěním dostatečné hladiny živin můžete pomoci obnovit zářivě zelenou barvu vaší bobkovišně.
V naší poradně s názvem PŘÍSAVNÍK TŘÍPRSTÝ JEDOVATÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ANNA SUCHA.
Mohl by mě někdo odpovědět jestli je přísavník tříprstý jedovatý,aby se něco nestalo dětem.Moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na přísavníku jsou jedovaté jeho plody. Jed účinkuje jen na savce, takže ptáci ani domácí drůbež nejsou ohroženi. Jedovatost bobulí je jen slabá a k otravě ohrožující život dětí by bylo zapotřebí sníst velkou hrst těchto plodů. Jejich chuť je však silně hořská a díky tomu je prakticky nemožné spolknout větší množství bobulí. Takže otravy dětí se přímo bát nemusíte.