Zdroj: článek Hovězí roštěná
V naší poradně s názvem JUKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Emilia Tichakova.
mam problem s jukou, dala som ju na terasu a zacali hnednut listy po celej dlzke, na okrajoch,spickach aj v novo vyrastenych.Poradite ako to odstranit a preco to asi je? dakujem Emilia
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Tohle udělá nízká teplota a změna v pěstebních podmínkách vynesením kytky ven. Někdy se listy jen zbarví, ale když je šok velký, tak listy postupně zaschnou a musí vyrůst nové. S těmito změnami na listech se nic dělat nedá a je třeba počkat, jak se s tím rostlina vypořádá sama.
Zdroj: příběh Juka
Ingredience: 4 ks roštěné, sůl, pepř, 5 cibulí, 3 lžíce oleje, 1 lžíce hladké mouky
Postup: Připravit parádní vídeňskou roštěnou, která se pro chuťové buňky stane učiněným svátkem, to je opravdový kumšt. Základem je, abyste na vídeňskou roštěnou použili vyzrálé hovězí maso, protože vídeňská roštěná se připravuje jen krátce jako minutka a mladým masem byste nedosáhli požadované chuti a konzistence. Pokud máte ale na vídeňskou roštěnou přichystáno maso z nedávno poraženého zvířete, budete muset hovězí déle podusit. Roštěnou nakrájíme na plátky a před tepelnou úpravou na krajích nakrojíme, aby se na pánvi nekroutila. Roštěnou poté opečeme na rozehřáté pánvi s olejem, z každé strany asi dvě minuty. Roštěnou vyjmeme, zabalíme do alobalu. Na pánvi orestujeme na másle nakrájenou cibuli na kolečka, po zesklovatění zaprášíme moukou a servírujeme k roštěné. Vhodnou přílohou pro vídeňskou roštěnou jsou opékané brambory.
Zdroj: článek Hovězí roštěná
V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.
Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
Zdroj: příběh Jak na oddělky
Ingredience: hovězí roštěná, 1 velká cibule, 25 dkg anglické slaniny, 1 lžíce hořčice, 5 velkých okurek, sůl, pepř
Postup: Tenké plátky masa osolíme, opepříme z obou stran a z jedné strany je hustě potřeme hořčicí. Na rozpálený olej dáme maso zatáhnout, nejprve tu stranu bez hořčice, až potom stranu natřenou. Až je maso z obou stran zatažené a hořčice je ve výpeku, zalejeme plátky masa vodou a dusíme pod pokličkou alespoň hodinu. Vedle na malé pánvičce si osmahneme cibuli a slaninu, obojí nakrájené na kostičky. Z omáčky vyjmeme maso a přidáme slaninu s cibulí. Po chvíli přidáme i na kostičky nakrájené okurky. Omáčku necháme projít varem. Dochutíme solí, pepřem, můžeme trošku zahustit moukou dobře rozmíchanou v trošce studené vody. Maso vrátíme k omáčce a vše společně prohřejeme. Podáváme s rýží.
Zdroj: článek Hovězí roštěná
Nízký roštěnec se používá pro přípravu proslulého rostbífu. Marinované maso o váze 1,5 kg se peče při 180 °C asi půl hodiny, aby zůstalo růžové a dokonale šťavnaté. Steaky z roštěné jsou vyhlášenou lahůdkou. Mezi nejznámější patří T-bone steak s palcem křehké svíčkové, rumpsteak s menším obsahem tuku a výrazným mramorováním. Plátky roštěnky se mohou dusit přírodně, na žampionech či s kořenovou zeleninou. Maso je třeba nejdříve zprudka opéct, aby se zatáhlo, poté se pozvolna dusí do změknutí.
Vysoká roštěná s kostí, takzvaná costata, je špičkové hovězí maso, které je vhodné pro přípravu šťavnatých a křehkých steaků na pánvi i grilu.
Entrecôte, hovězí vysoká roštěná, má intenzivní mramorování a vyšší tučnost a je ideální surovinou pro dokonalý biftek.
Zdroj: článek Hovězí roštěná
Ultrazvukový zvlhčovač vzduchu má vibrační zařízení zvané ultrazvukový oscilátor, který rozbíjí vodu na drobné kapičky a tvoří se vodní mlžina. Tato mlžina se postupně rozpouští ve vzduchu a tím zvyšuje jeho vlhkost. Výhodou ultrazvukového zvlhčovače vzduchu je velmi nízká hlučnost, výkon je prakticky neslyšitelný, a rovněž nízká spotřeba energie. Nevýhodou ultrazvukového zvlhčovače vzduchu je nízká odolnost vůči tvrdé vodě, ale i tomu se dá předejít pomocí úpravy vody.
Zdroj: článek Zvlhčovač vzduchu
Hořčík patří mezi významné biogenní prvky jak pro rostliny, tak i pro živočichy. V rostlinách zasahuje do celé řady metabolických procesů a nejvíce je spojen s fotosyntézou. Velmi důležitá je jeho funkce v chlorofylu, kde je chelátově vázán v porfyrinovém jádře, ale také se podílí na utváření gran a světlosběrných pigmentů v chloroplastech. Dále se účastní syntézy bílkovin a je aktivátorem celé řady enzymatických reakcí. Jeho nedostatek způsobuje řadu poruch a komplikací. Při deficitu hořčíku jsou nejdříve ochuzeny jiné metabolické procesy rostliny a teprve poté samotný chlorofyl, kde je vázáno přibližně 20 % hořčíku z celé rostliny, proto samotným projevům chlorózy hořčíku předchází hluboký metabolický rozvrat, který je často doprovázen nekrózami pletiv a následnou defoliací. Extrémním důsledkem nedostatku hořčíku v lesních ekosystémech je dokonce odumření stromů.
Obecně je množství hořčíku v cévnatých rostlinách úměrné rychlosti jeho absorpce. Pokud je absorpce nízká pro krytí požadavku hořčíku z hlediska výživy, tak se začne projevovat jeho nedostatek. Často je výsledkem jeho ztrát v důsledku vyluhování nebo neúměrných ztrát biomasy v lesních ekosystémech. Rychlost absorpce hořčíku, která je příliš nízká k udržování fyziologicky optimální úrovně hořčíku v rostlinné buňce, však může být způsobena řadou faktorů. Za základní příčinu nedostatku hořčíku v lesních ekosystémech se považuje nízká koncentrace hořčíku v půdě, způsobená nízkým obsahem hořčíku v matečné hornině nebo jako následek dlouhého či intenzivního vyluhování. Nedostatečnou zásobu přístupného hořčíku v půdě nelze stanovit jako jedinou příčinu žloutnutí, protože výskyt žloutnutí jehličí smrku ztepilého není vždy vázán pouze na půdy s extrémně nízkým obsahem výměnného hořčíku, popřípadě jiných bází. Na stanovištích ovlivněných žloutnutím mohou být v blízkém sousedství často nalezeny zdravé i chřadnoucí stromy, a to ve stejných klimatických i půdních podmínkách. Příčin tohoto jevu může být celá řada, a proto se hořčíkový deficit dělí na primární a sekundární.
Zdroj: článek Příznaky nedostatku hořčíku u stromů
Ingredience: 100 ml sladké smetany, 2 plátky hovězí roštěné, 100 ml bílého vína, 2 lžíce nakládaného zeleného pepře, olej, hotová jíška
Postup: Steakové plátky z hovězí roštěné omyjeme, osušíme a po okrajích několikrát nařízneme. Potřeme olejem a necháme několik hodin odležet. Na rozpáleném oleji steaky opékáme z každé strany asi 3 minuty. Podle potřeby zmírníme plamen. Potom maso vyjmeme a teprve nyní osolíme. Výpek zalijeme vínem, vmícháme zelený pepř a povaříme. Podlijeme smetanou a podle potřeby zahustíme trochou hotové jíšky. Steak z roštěné podáváme s opečenými brambory politými pepřovou omáčkou a se zeleninovým salátem.
Zdroj: článek Hovězí roštěná
Ingredience: 500–600 g vysokého hovězího roštěnce, olivový olej, snítka tymiánu, čerstvě drcený zelený pepř, sůl, popřípadě do omáčky smetana a mouka na zahuštění
Postup: Maso lehce naklepeme, nepoužíváme však paličku na maso, stačí klouby ruky. Lehce potřeme snítkou tymiánu, olivovým olejem a ochutíme čerstvě nadrceným zeleným pepřem. Maso zatím nesolíme, to osolíme až těsně před podáváním. Maso dáme na rozpálený gril a grilujeme asi 4–6 minut z každé strany, zaleží na šířce steaku. Když je maso hotové, dáme ho odležet do alobalu, dáváme pozor, aby nám neunikla šťáva. Šťávu ze steaku přelijeme do malého kastrůlku a přidáme k ní máslo, osolíme a dle vlastní chuti můžeme popřípadě přidat také smetanu. Podáváme se zeleninovým salátem.
Zdroj: článek Hovězí roštěná
Ingredience: 3 cibule, 3 česneky, 3 snítky rozmarýnu, 3 lžíce rajského protlaku, 1 polévková lžíce másla, 300 ml hovězího vývaru, mletý pepř, špetka soli, 1 kg hovězí roštěné, 400 ml suchého červeného vína
Postup: Maso nakrájejte na větší kostky. Oloupanou cibuli nakrájejte na kolečka. Na másle postupně orestujte maso, orestované pak vyndejte děrovanou lžící na talíř. V hrnci, ve kterém jste restovali maso, nechte opéct cibuli, česnek a rozmarýn. Přidejte rajský protlak a ještě 5 minut restujte. Vložte zpět maso, podlijte vínem, vývarem, duste nepřikryté do změknutí masa. Tekutiny by se měly z poloviny zredukovat. Podávejte s bramborovou kaší.
Zdroj: článek Hovězí roštěná
Ingredience: 5 dkg slaniny, 4 ks hovězí roštěné, 3 stroužky česneku, 1 cibule, sůl, mletý pepř, olej nebo sádlo, voda nebo vývar
Postup: Roštěnky otřeme vlhkou utěrkou, odstraníme z nich tuk a blány. Na okraji třikrát nařízneme, tence naklepeme, osolíme a opepříme. Na rozehřátém oleji je po obou stranách rychle opečeme. Opečené roštěnky vyjmeme, vedle si v kastrolu rozpálíme slaninu se sádlem. Potom vmícháme část jemně utřeného česneku, vložíme roštěnky, dáme na ně zbytek utřeného česneku, podlijeme vývarem nebo horkou vodou a dusíme doměkka. Roštěnky můžeme připravit i v tlakovém hrnci. Opečené roštěnky podlijeme 2 dl vývaru nebo vody, uzavřeme a dusíme asi 35 minut. Roštěnky na česneku podáváme s vařeným bramborem nebo bramborovými knedlíky.
Zdroj: článek Hovězí roštěná
Ingredience: 1 kg hovězí roštěné, 2 cibule, 2 lžíce sušených hub, vývar, 1 lžíce hladké mouky, mletý pepř, kmín, tuk, sůl
Postup: Maso opláchneme, nakrájíme na plátky, nařízneme okraje, naklepeme paličkou, opepříme a osolíme. Do hrnce dáme tuk, na kterém roštěnky opečeme po obou stranách. Opečené maso vyjmeme a do tuku od opékání vložíme nadrobno nakrájenou cibuli, necháme ji zpěnit, přidáme kmín a zalijeme vlažnou vodou. Přidáme opečené maso, přikryjeme pokličkou a dusíme 1 hodinu doměkka, během dušení maso občas obracíme a podléváme vlažnou vodou. Houby, nasekané nadrobno, uvaříme v malém množství vody doměkka. Měkké maso vyjmeme a přendáme do čistého hrnce. Šťávu zaprášíme hladkou moukou, případně zředíme vlažnou vodou nebo vývarem a asi 30 minut povaříme. Hotovou omáčku přelijeme přes cedník na připravené maso, přidáme uvařené houby, dochutíme solí a pepřem a společně ještě krátce povaříme. Podáváme s knedlíkem nebo rýží.
Zdroj: článek Hovězí roštěná
Ingredience: 80 dkg hovězí roštěné, olej, 3 menší cibule, 1 l vývaru z hovězího bujónu, 3 lžíce mouky, 5 lžic plnotučné hořčice, sůl, pepř, kmín
Postup: Hovězí maso omyjeme, osušíme, nakrájíme na plátky (cca 1 cm) a mírně naklepeme. Osolíme, opepříme a pomažeme každý kousek hořčicí (pouze z vrchní části). Na oleji zpěníme cibulku, přidáme lžičku kmínu, vložíme maso hořčicí navrch, zprudka opečeme, maso otočíme a opečeme i ze strany, kterou jsme natřeli hořčicí. Zalijeme částí vývaru a dusíme asi 40 minut za stálého podlévání vývarem. Měkké maso vyndáme a do výpeku přilijeme zbytek vývaru. Přivedeme k varu. V 1 dl vody rozmícháme mouku a za stálého míchání zahustíme. Maso vložíme zpět do omáčky a vaříme ještě 5 minut. Podáváme s karlovarským knedlíkem.
Zdroj: článek Hovězí roštěná
Ingredience: 150 g hovězího ořechu, olivový olej, sůl, pepř
Postup: Maso nechte minimálně hodinu před přípravou „vydýchat“ při pokojové teplotě. V mezidobí ostrým nožem odstraňte tuhé blány – pracujte opatrně, abyste neporušili svalovinu, z níž by při tepelné úpravě vytekla šťáva. Tuk však ponechte, dodává masu chuť a brání jeho vysušení. Maso v celku vyjmuté z vakua stačí otřít vlhkým hadříkem. Pokud ho chcete omýt, nezapomeňte ho důkladně osušit. Naporcované steaky se neomývají. Osušené steaky položte na gril tak, abyste po čtvrtině doby nutné ke správnému propečení jejich pootočením o 45° utvořili typickou mřížku na povrchu.
Steak je potřeba nejprve zprudka zapéct a zvolna pokračovat v pečení při mírnější teplotě. K otáčení používejte kleště, s jejichž pomocí můžete ogrilovat i boky masa. Otočený steak vždy položte na jiné místo, má totiž vyšší teplotu než to původní. Minutu před koncem grilování mírně stáhněte teplotu a zkontrolujte propečenost masa speciálním teploměrem. Je-li teplota uvnitř masa nižší, než potřebujete, grilujte zvolna dále. Na grilu na uhlí maso přemístěte na stranu, kde uhlíky tolik nežhnou.
Propečenost masa můžete ověřit také pomocí testu palcem. Čím více lze maso zmáčknout, tím je syrovější. Dá-li se stlačit slabě, je středně propečené, zcela propečené klade odpor.
Hotový steak potřebuje 5–20 minut odležet na horkém talíři nebo po straně grilu s teplotou kolem 65 °C. Šťáva a vůně se díky tomu rovnoměrně rozloží. Pak maso pokapejte olivovým olejem, osolte a dochuťte. Nejvhodnější je použít mořskou sůl z mlýnku a čerstvě mletý pepř.
TIP: Steaky rozhodně nenaklepávejte! Do masa během přípravy nepíchejte vidličkou ani nožem!
Kvalitní maso nenakládejte do oleje ani do marinovacích směsí, levnější druhy však díky kyselým přísadám v marinádě zkřehnou. Marinujte je vždy několik hodin a před grilováním maso pečlivě osušte, aby marináda nekapala do topeniště.
Každý pokrm vyžaduje trochu jinou teplotu a délku propečení. Stačí několik vteřin a můžete propásnout chvíli, kdy je steak nejchutnější.
Solit se doporučuje dle zkušenosti, někdo radí až nakonec, případně těsně před vložením na gril.
Nezapomeňte nechat hotový steak chvíli odležet. Při říznutí do neodleželého steaku šťáva ihned vyteče.
Jak jinak se také nazývají steaky:
svíčková, roštěná, vysoká roštěná, rumpsteak, pupek, veverka, flap steak, loupaná plec, falešná svíčková, květová špička, krk, hrudí bez kosti, žebra
Zdroj: článek Hovězí steak na grilu
V Čechách jsou velmi oblíbené nejrůznější pořady o vaření, a jedním z nich jsou i Kluci v akci, kteří si získali diváky svým zápalem a láskou k vaření, i proto se jim daří své diváky nalákat na to, aby doporučené recepty sami vyzkoušeli.
Jedním z jejich receptů je i "hovězí roštěná na česneku se špenátem a bramborový knedlíkem".
Kombinace masa, špenátu a bramborového knedlíku je v Čechách velmi oblíbená a každá kuchařka (a samozřejmě i kuchař) ji dělá po svém, ochucuje ji tak, jak to jí / jemu a jejím / jeho strávníkům vyhovuje. I Kluci v akci mají tento recept osvědčený.
Zdroj: článek Jak dělají hovězí roštěnou Kluci v akci
Spodek stonku je měkký – pravděpodobně způsobeno nadbytkem vody a nízkou teplotou.
Listy žloutnou a vadnou – příčinou je zřejmě nízká teplota nebo průvan, nebo obojí.
Listy opadávají – příčinou je zřejmě opět nízká teplota nebo průvan, nebo příliš suchý vzduch. Opadávají-li však pouze spodní listy, je to jev zcela přirozený. Vede-li však i tento přirozený opad listů k tomu, že rostlina nevypadá pěkně, lze ji asi ve výšce 10 cm seříznout. Zpravidla velice brzy a velmi ochotně znovu obrazí.
Listy ztrácí barevnost – zřejmě je rostlina vystavena přímému slunečnímu záření.
Listy jsou na okraji hnědé – na vině je pravděpodobně nedostatečná zálivka.
Zdroj: článek Difenbachie
Japonská postel je velice oblíbený typ lůžka, zvláště kvůli designové jednoduchosti a lehkosti. Spaní na nízké japonské posteli vám přinese pocit většího souznění s přírodou, obzvláště pokud ji zkombinujete s futony. Futony jsou přírodní matrace.
V Čechách je futon vnímán jako prošívaná matrace usazená v dřevěném rámu, který vypadá jako nízká postel, případně může jít o skládací lůžko, na kterém si můžete přes den odpočinout. Oproti tomu v japonštině znamená futon ložní soupravu nebo polštář vyplněný tkaninou. Japonci nazývají futonem také styl spaní. Tradiční japonská ložní souprava se skládá ze šikibutonu, což je spodní matrace, a kakebutonu, silné prošívané deky připomínající naši peřinu.
Pokud se rozhodnete dát klasické posteli sbohem a přikloníte se k východnímu stylu spaní, musíte popřemýšlet o tom, zda potřebujete manželskou postel, nebo vám stačí jednolůžko. Bojujete-li s nedostatkem místa, pak se určitě přikloňte k futonu skládacímu, který bude pro vás přes den pohovkou a v noci lůžkem.
V Japonsku se futonové matrace ukládají na speciální prodyšné podložky zvané tatami. Pro nás Evropany je tento styl spaní nezvyklý, proto raději volíme nejrůznější druhy rámů, na které futon pokládáme. Na trhu jsou k dostání dva základní typy futonových rámů – postelový a skládací s příčkami. Pokud vám bude futon sloužit jako otoman, sáhněte po skládacím rámu s příčkami, jednoduchým způsobem ho proměníte v lůžko.
Futonové rámy můžete pořídit buď kovové, ty ocení především vyznavači moderního stylu, nebo dřevěné, ty zase budou bavit milovníky tradičního designu.
Kvalitní rám zajistí futonové matraci dobrou oporu, takže nedochází k nežádoucí deformaci, navíc je díky volnému proudění vzduchu dostatečně prodyšná. Ty levné sice vypadají na první pohled podobně, cena je lákavá, ale ničí vám matraci tím, že se deformuje na obou stranách, čímž se zkracuje její životnost.
Pokud se chcete opravdu dobře vyspat nebo si odpočinout, zaměřte se na materiál. Dříve se futonové matrace vyráběly ze surové bavlny, která se pokládala do vrstev na sebe tak, aby byl vytvořen dostatečně pevný, stabilní a tvrdý základ. Časem k bavlně přibyla například kokosová vlákna a latex, ale výběr materiálu je v současnosti mnohem pestřejší.
Zdroj: článek Nízká postel