Vídeňská roštěná patří mezi jídla, která vypadají jednoduše, ale doma se kazí překvapivě často. Ne proto, že by recept byl složitý, ale proto, že se podceňuje čas, práce s masem a význam jednotlivých kroků.
Základ tohoto postupu vychází z pořadu Kluci v akci. Recept jsem opakovaně vařil v běžné domácí kuchyni a upravil ho tak, aby fungoval bez profesionální techniky, ale se stejným výsledkem: měkké maso, silná chuť a šťáva, která drží pohromadě bez zbytečných zkratek.
FAQ – často kladené otázky
Proč je vídeňská roštěná často tuhá, i když dodržím recept?
Nejčastějším důvodem tuhé vídeňské roštěné je nedostatečný čas dušení a snaha proces uspěchat.
Roštěná má vysoký obsah pojivových tkání, které se nerozpadnou během krátké doby. Pokud maso hodnotíte po 45–60 minutách, téměř vždy bude tuhé. Skutečné změknutí přichází až po delším klidném dušení. Zásahy jako zvyšování teploty nebo krájení masa proces jen zhorší.
Jak dlouho se musí vídeňská roštěná dusit, aby změkla?
Vídeňská roštěná se musí dusit minimálně 90–120 minut, často i déle.
Délka závisí na druhu masa, jeho stáří a tloušťce plátků. Prvních 45 minut je maso téměř vždy tuhé, mezi 60–90 minutami začíná povolovat. Teprve po dvou hodinách se struktura masa skutečně láme. Čas nelze obejít, jen respektovat.
Musí se maso na roštěnou vždy nejdřív zatahovat?
Ano, zatažení masa je povinný krok u vídeňské roštěné.
Zprudké opečení vytvoří základ chuti a zabrání tomu, aby se maso od začátku dusilo ve vlastní šťávě. Pokud tento krok vynecháte, roštěná sice může změknout, ale chuť bude plochá a šťáva slabá. Zatažení je technika, ne detail.
Jak poznám, že je pánev dostatečně rozpálená?
Pánev je správně rozpálená tehdy, když maso po vložení okamžitě zasyčí.
Pokud maso jen leží a pouští šťávu, teplota je nízká. V takovém případě se maso dusí místo opékání. Správná teplota je základ zatažení a bez ní se chuť nikdy plně nerozvine.
Kolik cibule patří do vídeňské roštěné?
Do vídeňské roštěné patří víc cibule, než si většina lidí myslí.
Na půl kilogramu masa jsou běžné tři až čtyři velké cibule. Cibule tvoří základ šťávy a dodává jí sladkost a plnost. Málo cibule znamená řídkou a mdlou šťávu, kterou už později ničím nenahradíte.
Proč je šťáva z roštěné někdy hořká?
Hořká šťáva je téměř vždy způsobená spálenou cibulí.
Cibule musí dojít do zlatohnědé barvy, ne do tmavě hnědé nebo černé. Jakmile zhořkne, hořkost se přenese do celé šťávy a už ji nelze odstranit. Pomalé restování cibule je zásadní pro chuť celého jídla.
Je potřeba roštěnou zahustit moukou nebo jíškou?
Ne, klasická vídeňská roštěná se nemusí zahušťovat moukou.
Správně připravená cibule a dlouhé dušení vytvoří přirozeně hustou šťávu. Mouka je často používána jako zkratka, ale není nutná a může chuť spíš otupit. Hustota má vzniknout přirozeně.
Mohu použít tlakový hrnec nebo pomalý hrnec?
Ano, ale výsledek nebude stejný jako při klasickém dušení.
Tlakový hrnec zkrátí čas, ale chuť šťávy se nevyvine tak do hloubky. Pomalý hrnec funguje lépe, pokud dodržíte zatažení masa předem. Klasický hrnec na plotně dává nejkontrolovatelnější výsledek.
V naší poradně s názvem JUKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Emilia Tichakova.
mam problem s jukou, dala som ju na terasu a zacali hnednut listy po celej dlzke, na okrajoch,spickach aj v novo vyrastenych.Poradite ako to odstranit a preco to asi je? dakujem Emilia
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Tohle udělá nízká teplota a změna v pěstebních podmínkách vynesením kytky ven. Někdy se listy jen zbarví, ale když je šok velký, tak listy postupně zaschnou a musí vyrůst nové. S těmito změnami na listech se nic dělat nedá a je třeba počkat, jak se s tím rostlina vypořádá sama.
V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.
Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
Na roštěnou se používá hovězí maso z hřbetní oblasti, nejčastěji vysoký roštěnec pro steaky nebo nízký roštěnec na dušení či pečení jako roastbeef, protože je šťavnaté, křehké a má skvělou chuť.
Vysoký a nízký roštěnec
Hovězí roštěná pochází z hřbetu zvířete a dělí se na dvě části:
Vysoký roštěnec: Část blíže k hlavě, ideální na přípravu steaků a grilování díky své šťavnatosti a tukovému mramorování.
Nízký roštěnec: Část dále od hlavy, která je také velmi chutná a hodí se na dušení (např. roštěná na houbách) nebo pečení v troubě, jako je anglický roastbeef.
Proč hovězí roštěná?
Šťavnatost: Díky obsahu tuku a mramorování zůstává maso šťavnaté.
Křehkost: Je to jedna z nejjemnějších a nejkřehčích částí hovězího masa.
Všestrannost: Můžete ji připravit na mnoho způsobů – jako steak, pečený roastbeef nebo dušený pokrm.
Nejčastější důvod neúspěchu u vídeňské roštěné je netrpělivost. Lidé očekávají, že maso změkne rychle, a když se tak nestane, začnou improvizovat. Přidají vodu, zvýší teplotu nebo maso rozkrojí.
Jenže roštěná takhle nefunguje. Prvních 40 až 50 minut je maso téměř vždy tuhé a to i při správném postupu. Pokud v této fázi začnete zasahovat, celý proces si zkomplikujete.
Sám jsem si tím prošel. Dokud jsem nepřijal fakt, že roštěná potřebuje klid a čas, nikdy nebyla taková, jaká má být.
Proč je roštěná tuhá i tehdy, když zvolíte správné maso
I s ideálním kusem masa se může stát, že je roštěná po první hodině pořád tvrdá. To ale neznamená, že je něco špatně. Je to přirozená fáze přípravy, kterou si maso musí projít.
Kolagen obsažený v mase se nezačne rozpadat okamžitě. Potřebuje čas a stabilní teplotu. Pokud v této fázi zvýšíte výkon nebo maso rozkrojíte, proces zpomalíte a často i zhoršíte.
Z praxe vím, že největší chyba je hodnotit roštěnou příliš brzy. Roštěná se nedá uspěchat, jen pokazit.
Postup: Připravit parádní vídeňskou roštěnou, která se pro chuťové buňky stane učiněným svátkem, to je opravdový kumšt. Základem je, abyste na vídeňskou roštěnou použili vyzrálé hovězí maso, protože vídeňská roštěná se připravuje jen krátce jako minutka a mladým masem byste nedosáhli požadované chuti a konzistence. Pokud máte ale na vídeňskou roštěnou přichystáno maso z nedávno poraženého zvířete, budete muset hovězí déle podusit. Roštěnou nakrájíme na plátky a před tepelnou úpravou na krajích nakrojíme, aby se na pánvi nekroutila. Roštěnou poté opečeme na rozehřáté pánvi s olejem, z každé strany asi dvě minuty. Roštěnou vyjmeme, zabalíme do alobalu. Na pánvi orestujeme na másle nakrájenou cibuli na kolečka, po zesklovatění zaprášíme moukou a servírujeme k roštěné. Vhodnou přílohou pro vídeňskou roštěnou jsou opékané brambory.
Ingredience: hovězí roštěná, 1 velká cibule, 25 dkg anglické slaniny, 1 lžíce hořčice, 5 velkých okurek, sůl, pepř
Postup: Tenké plátky masa osolíme, opepříme z obou stran a z jedné strany je hustě potřeme hořčicí. Na rozpálený olej dáme maso zatáhnout, nejprve tu stranu bez hořčice, až potom stranu natřenou. Až je maso z obou stran zatažené a hořčice je ve výpeku, zalejeme plátky masa vodou a dusíme pod pokličkou alespoň hodinu. Vedle na malé pánvičce si osmahneme cibuli a slaninu, obojí nakrájené na kostičky. Z omáčky vyjmeme maso a přidáme slaninu s cibulí. Po chvíli přidáme i na kostičky nakrájené okurky. Omáčku necháme projít varem. Dochutíme solí, pepřem, můžeme trošku zahustit moukou dobře rozmíchanou v trošce studené vody. Maso vrátíme k omáčce a vše společně prohřejeme. Podáváme s rýží.
Udělejte si večeři ještě lahodnější s hovězím masem křehkým na vidličku a lahodnou houbovou omáčkou podávanou s dušenou rýží, bramborovou kaší nebo vaječnými nudlemi! Tato hovězí roštěná v krémové houbové omáčce se snadno připravuje a vaří se v jedné pánvi!
Ingredience
1,4 kg hovězí roštěné;
sůl a pepř dle chuti;
řepkový olej;
1 plechovka (225 g) celých žampionů, scezených nebo čerstvé houby;
1 lžíce másla;
1 cibule, oloupaná a nakrájená;
3 stroužky česneku, oloupané a nasekané;
¼ hrnku mouky;
3 šálky hovězího vývaru;
1 hrnek smetany na vaření.
Postup
Hovězí maso nakrájejte napříč vlákny na plátky silné asi 6 mm a osolte a opepřete dle chuti. Pro křehčí chuť je důležité nakrájet hovězí maso napříč vlákny. Pro snazší krájení můžete maso zmrazit asi na 20 minut nebo dokud částečně neztuhne.
V široké pánvi na středně vysokém plameni rozehřejte asi 1 lžíci oleje. Přidejte houby a opékejte asi 30 sekund. Sejměte z pánve a udržujte v teple.
V případě potřeby přidejte do pánve další lžíci oleje. Hovězí maso dejte v jedné vrstvě a opečte ho z každé strany asi 2 až 3 minuty nebo dokud maso lehce nezhnědne. Pánev nepřeplňujte, hovězí maso smažte po dávkách dle potřeby. Vyjměte maso z pánve a udržujte v teple.
Do pánve přidejte máslo.
Jakmile se rozpustí, přidejte cibuli a česnek a osmahněte, dokud nezměknou.
Přidejte mouku a za pravidelného míchání pokračujte v opékání asi 1 až 2 minuty.
Postupně přilévejte vývar a pravidelně míchejte, aby se netvořily hrudky.
Přidejte hovězí maso. Přiveďte k varu a seberte pěnu, která plave na povrchu.
Snižte teplotu, přikryjte a vařte na mírném ohni 1 až 1 ½ hodiny nebo dokud maso nezměkne. Pokud tekutina příliš houstne dříve, než maso zcela změkne, přidávejte vývar nebo vodu po ½ hrnku.
Přidejte smetanu a promíchejte, aby se směs rovnoměrně rozložila. Dochutíme solí a pepřem dle chuti. Jakmile přidáte smetanu, snižte teplotu a pokračujte ve vaření na mírném ohni, protože smetana se může při vysokém plameni srazit a oddělit.
Přidejte houby. Pokračujte ve vaření dalších 1 až 2 minut nebo dokud se houby neprohřejí. Podávejte horké s dušenou rýží.
Nízký roštěnec se používá pro přípravu proslulého rostbífu. Marinované maso o váze 1,5 kg se peče při 180 °C asi půl hodiny, aby zůstalo růžové a dokonale šťavnaté. Steaky z roštěné jsou vyhlášenou lahůdkou. Mezi nejznámější patří T-bone steak s palcem křehké svíčkové, rumpsteak s menším obsahem tuku a výrazným mramorováním. Plátky roštěnky se mohou dusit přírodně, na žampionech či s kořenovou zeleninou. Maso je třeba nejdříve zprudka opéct, aby se zatáhlo, poté se pozvolna dusí do změknutí.
Vysoká roštěná s kostí, takzvaná costata, je špičkové hovězí maso, které je vhodné pro přípravu šťavnatých a křehkých steaků na pánvi i grilu.
Entrecôte, hovězí vysoká roštěná, má intenzivní mramorování a vyšší tučnost a je ideální surovinou pro dokonalý biftek.
Kluci v akci dělali hodně receptů ma houbách, ale roštěnou si zatím nevybrali. Proto uvádíme top recepty, které budou svojí originalitou připomínat kuchařský styl Kluků v akci. Sami si tak můžete vybrat která bude ta nejlepší hovězí roštěná na houbách právě pro vás.
Tenhle recept není univerzální a je důležité to říct otevřeně. Pokud hledáte rychlé jídlo nebo chcete mít hotovo do hodiny, vídeňská roštěná pro vás nebude správná volba.
není pro lidi, kteří vaří ve spěchu,
není pro rychlé večeře po práci,
není pro ty, kdo chtějí maso bez čekání.
Naopak je ideální pro ty, kteří chtějí poctivou klasiku, mají čas a chtějí výsledek, který stojí za čekání.
Zatažení masa je technika, která vytváří základ chuti. Maso musí přijít na opravdu rozpálený tuk a krátce se zprudka opéct, aby se povrch uzavřel a vznikla výrazná chuť.
Pokud je pánev málo horká nebo je v ní masa příliš, maso se začne dusit místo opékání. Bez správného zatažení nemá roštěná plnou chuť a šťáva zůstane plochá.
Výběr masa je u vídeňské roštěné zásadní. Ne každé hovězí se chová při dlouhém dušení stejně a rozdíly jsou výraznější, než si většina lidí myslí. Právě tady často vzniká zklamání, i když je samotný postup správný.
Z vlastní zkušenosti vím, že na roštěnou je potřeba maso s určitou strukturou a pojivovou tkání. Právě ta se při delším dušení rozpadá a dává masu měkkost a šťavnatost. Příliš jemné a libové kusy naopak rychle vyschnou a ztratí charakter.
Následující tabulka shrnuje chování nejčastěji používaných kusů hovězího masa při přípravě vídeňské roštěné.
Druh masa
Struktura masa
Výsledek po 90–120 minutách
Odpouští chyby
Hovězí roštěná
Výrazná vlákna, dost pojiva
Měkká, šťavnatá, drží tvar
Ano
Falešná svíčková
Hutné maso s pojivem
Velmi měkká, plná chuť
Ano
Hovězí zadní
Středně jemná struktura
Měkké, ale sušší
Částečně
Pravá svíčková
Velmi jemná, téměř bez pojiva
Suchá, bez typické chuti
Ne
Z tabulky je vidět, že dražší maso automaticky neznamená lepší výsledek. Naopak některé luxusní kusy jsou pro vídeňskou roštěnou vyloženě nevhodné, protože nemají co změknout.
Vídeňská roštěná patří mezi jídla, která časem zrají. Druhý den má šťáva plnější chuť a maso je ještě jemnější než čerstvě po dovaření.
Během chladnutí a následného ohřevu se chutě propojí a maso lépe nasákne šťávu. Proto roštěnou často vařím den dopředu a druhý den ji jen pomalu ohřeji.
Výhodou je nejen lepší chuť, ale i klid při servírování, protože všechno podstatné už je hotové.
