Ochranné pásmo je pojem, se kterým se setká téměř každý, kdo staví dům, řeší přípojky nebo kupuje pozemek. Přesto právě ochranná pásma patří k nejčastějším důvodům, proč se stavba zdrží, prodraží nebo vůbec nepovolí.
Stručně řečeno: ochranné pásmo není automatický zákaz stavby, ale soubor omezení, která se liší podle typu vedení, napětí, tlaku nebo účelu stavby. Kdo zná konkrétní vzdálenosti a pravidla, vyhne se problémům se stavebním úřadem i provozovateli sítí.
FAQ – Často kladené otázky
Co je ochrannépásmo a kdy vzniká?
Ochrannépásmo vzniká automaticky ze zákona kolem vedení, zařízení nebo stavby technické infrastruktury.
Nezáleží na tom, zda je zakreslené v katastru nemovitostí nebo v územním plánu. Ochrannépásmo platí vždy a omezuje stavební činnost, terénní úpravy i výsadbu podle typu sítě.
Mohu stavět v ochranném pásmu, když získám souhlas?
V některých případech ano, ale nikdy automaticky.
U vodovodu, kanalizace nebo telekomunikací lze někdy získat písemný souhlas provozovatele. U plynu, VN, VVN a trafostanic je povolení výjimečné a často zcela nemožné.
Jak daleko se může stavět od trafostanice?
Minimální ochrannépásmo trafostanice jsou 2 metry od obvodové stěny objektu.
V tomto prostoru nelze bez souhlasu umisťovat stavby, ploty ani skladovat materiál. Někteří provozovatelé mohou požadovat i větší odstup.
Jaké je ochrannépásmovedení VN 22 kV?
U nadzemního vedení VN 22 kV je ochrannépásmo 7 metrů od osy krajního vodiče.
U podzemního kabelového vedení VN činí ochrannépásmo zpravidla 2 metry od osy kabelu. V pásmu jsou omezeny stavby, výkopy i výsadba stromů.
Platí ochrannépásmo i pro elektrickou přípojku?
Ano, i elektrická přípojka má ochrannépásmo.
U vedení NN do 1 kV činí ochrannépásmo 1 metr na každou stranu od osy vedení nebo kabelu. Toto pásmo se často porušuje při stavbě plotů a zpevněných ploch.
Jaké je ochrannépásmo plynovodu?
Ochrannépásmo plynovodu závisí na tlaku plynu.
U nízkotlakého plynu je to 1 metr, u středotlakého 2 metry a u vysokotlakého plynovodu 4 až 7 metrů od osy potrubí. V pásmu jsou přísná bezpečnostní omezení.
Jaké je ochrannépásmo vodovodu a kanalizace?
Vodovod i kanalizace mají ochrannépásmo 1,5 metru od osy potrubí.
V tomto pásmu nelze bez souhlasu provádět stavby, zakládat pevné konstrukce ani jezdit těžkou technikou.
Jaké je ochrannépásmo studny?
Ochrannépásmo studny závisí na jejím typu.
U kopané studny se obvykle stanovuje minimálně 5 metrů, u vrtané studny minimálně 12 metrů. U zdrojů pitné vody mohou být vymezena pásma I. a II. stupně s výrazně přísnějšími pravidly.
Platí ochrannépásmo i když není zapsané v katastru?
Ano, platí vždy.
Ochrannépásmo není vázáno na zápis do katastru nemovitostí. Neznalost ochranného pásma nechrání vlastníka před sankcemi.
Co hrozí při porušení ochranného pásma?
Hrozí pokuty, zastavení stavby i odstranění objektu.
Provozovatel sítě může požadovat uvedení pozemku do původního stavu. V některých případech může dojít i k ohrožení bezpečnosti nebo přerušení dodávek.
Jak postupovat před koupí pozemku?
Vždy si nechte vytyčit inženýrské sítě.
Ověřte typ vedení, ochranná pásma a konzultujte záměr se stavebním úřadem i provozovateli sítí. Tím předejdete nejčastějším a nejdražším chybám.
V naší poradně s názvem OCHRANNÁ PÁSMA INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štencek Václav.
Můžete mi prosím poradit.
Přes souseda vedou inženýrské sítě a to konkretně plynová přípojka a částečně i vodovodní přípojka. Soused postavil oplocení a v malé části dokonce přímo nad vodovodní přípojkou a vysázel tam tuje, kte.ré vysadil přímo na plynové přípojce. Pokud se nemýlím tak ochrannépásmo by mělo být 1 m. Tyto obě přípojky vedou pararélně 0,8 m od sebe. Může si to soused dovolit, když ochrannépásmo by mělo být 1 m. Co mohu proto udělat, aby odstranil tuje. Také mě udivuje, že stavební úřad mu povolil v roce 2012 postavit oplocení. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Nejlepší řešení bude spřátelit se sousedem. Jako přítel vás pak může vyslechnout, až mu budete líčit proč vám vadí jeho túje. Pak můžete očekávat úspěch. Když to budete tlačit přes úřady, psát různá oznámení, tak se dočkáte jen naschválů a váš život se změní v peklo.
Minimální vzdálenost domu od trafostanice vychází z ochranného pásma elektrické stanice, které je obvykle přibližně 20 metrů od zařízení.
V praxi ale záleží na konkrétní situaci. Malé kioskové trafostanice v obytných čtvrtích často stojí relativně blízko rodinných domů. Pokud je projekt domu navržen mimo ochrannépásmo trafostanice a splňuje technické podmínky distributora elektřiny, bývá stavba bez problémů povolena. Přesnou vzdálenost je proto vždy dobré ověřit u projektanta nebo přímo u provozovatele distribuční soustavy.
Kolik metrů je ochrannépásmo trafostanice?
Ochrannépásmo trafostanice je obvykle přibližně 20 metrů od konstrukce zařízení nebo jeho oplocení.
Tato vzdálenost vychází z pravidel pro ochranná pásma energetických zařízení. Jejím cílem je zajistit bezpečný provoz zařízení a přístup servisních techniků. U menších kioskových trafostanic se může v praxi zdát, že domy stojí blíže. Ve skutečnosti však bývají navrženy tak, aby samotná stavba domu byla mimo ochrannépásmo nebo aby byla udělena výjimka v rámci projektové dokumentace.
Může být trafostanice vedle domu?
Ano, trafostanice může stát vedle rodinného domu, pokud jsou dodržena všechna bezpečnostní a technická pravidla.
V nových obytných čtvrtích je běžné, že se malé kioskové trafostanice nacházejí na rohu ulice nebo na samostatném technickém pozemku mezi domy. Tyto stanice jsou navrženy tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy a aby jejich provoz neovlivňoval běžné bydlení. Pokud je dům navržen mimo ochrannépásmo trafostanice, většinou nepředstavuje blízkost zařízení žádný praktický problém.
Je trafostanice u domu nebezpečná?
Moderní trafostanice u domu jsou konstruovány tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy.
Elektrické části zařízení jsou uzavřené a nepřístupné veřejnosti. Běžný člověk se proto k elektrickým prvkům vůbec nedostane. Bezpečnost trafostanic je navíc kontrolována pravidelnými revizemi a údržbou. Díky tomu se tyto stanice běžně nacházejí i v obytných čtvrtích nebo v blízkosti rodinných domů. Pokud je dodrženo ochrannépásmo trafostanice, nepředstavuje zařízení žádné riziko pro běžné bydlení.
Může být trafostanice na mém pozemku?
Ano, trafostanice může být umístěna přímo na pozemku, pokud je zde zřízeno věcné břemeno pro provozovatele elektrické sítě.
V takovém případě má energetická společnost právo přístupu k zařízení kvůli údržbě nebo opravám. Toto věcné břemeno trafostanice bývá zapsáno v katastru nemovitostí. Majitel pozemku musí umožnit servisní přístup, ale jinak může pozemek běžně využívat. Před koupí pozemku je proto důležité ověřit, zda se na něm nenachází technická infrastruktura nebo jiné omezení.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO PODZEMNÍHO VEDENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Vesecká.
Dobrý den
V textu výše je uvedeno, že v ochranném pásmu není dovoleno vysazovat trvalý porost. Tzn, že hned za hranicí můžu vysadit strom??? Ochrannépásmo by mělo zůstat asi bez kořenů. Jak je tento "detail" řešen v normách resp vyhláškách? Poradíte ?
B.Vesecká
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Mám dotaz, zdaly je možno nad plynovodem /hlavní rozvodová síť/ je možno naplánovat přeložku elektrické sítě vysokého napětí. Sloupy tohoto vedení jsou naplánovány bezprostředné nad tímto vedením. Jeden stožár je naplánován bezprostředně u kontrolního místa,kde se kontroluje únik plynu. Vlastníci pozemku pod vedením, s touto stavbou nesouhlasí, ani nepodepsali souhlas s umístěním stavby. Děkuji za odpově0.
Elektrické vedenínízkéhonapětí (NN) do 1 kV patří mezi nejčastější sítě na soukromých pozemcích. Typicky jde o přípojky k rodinným domům, garážím nebo hospodářským stavbám.
Ochrannépásmovedení NN je stanoveno následovně:
u nadzemního vedení NN je ochrannépásmo1 metr na každou stranu od osy krajního vodiče,
u podzemního vedení NN je ochrannépásmo1 metr od osy kabelu.
V praxi to znamená, že v tomto pásmu nelze bez souhlasu provozovatele provádět výkopy, zakládat stavby ani vysazovat hluboce kořenící stromy.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO U SOUSEDSKÉ HRANICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luboš Pařízek.
Dobrý den ,
chtěl bych se touto cestou zeptat , jaké je ochrannépásmo od sousedské hranice pro různou výsadbu jako jsou třeba ovocné stromy , vrby nebo túje a různé
listnaté dřeviny které se používají jako živý plot . Na fotce vidíte rozrostlou
okrasnou vrbu , živí plot z listnáčů a za ním těsně u hranice zasadila sousedka ještě třešeň a ta až bude v kondici , tak nám jednak bude clonit na pozemek , jednak se o tyto dřeviny absolutně nestará v období střihání a jednak mám na pozemku na podzim hromady listí . O dřeviny se ze střiháním musím starat já ze svého pozemku jinak bych se snad už asi nedostal s autem do garáže . Budu rád když mi pomůžete a napíšete jaká je ta vzdálenost od hranice ( pokud tedy nějaká existuje) a jaké jsou povinnosti když mě voda ze střechy jejího kotce na psa teče
přímo na můj pozemek a podmáčí nám základy garáže .
Předem děkuji za Vaší odpověď
S pozdravem Pařízek
Ochranná pásma energetických zařízení při stavbě domu
Při plánování stavby domu je dobré myslet nejen na trafostanici, ale také na další energetická zařízení v okolí. Elektrická vedení nebo kabely mohou mít vlastní ochranná pásma, která mohou ovlivnit umístění stavby.
Ochrannépásmo je prostor kolem energetického zařízení, který slouží k bezpečnému provozu a k zajištění přístupu pro údržbu nebo opravy.
energetické zařízení
ochrannépásmo
poznámka
nadzemní vedenínízkéhonapětí (NN)
1 m od vodiče
běžné vedení v ulicích
nadzemní vedení vysokého napětí (VN)
7 m od vodiče
časté vedení mimo obce
nadzemní vedení velmi vysokého napětí (110 kV)
12 m od vodiče
přenosová soustava
nadzemní vedení 220–400 kV
15–20 m od vodiče
velká přenosová vedení
podzemní kabelové vedení
1 m na každou stranu kabelu
omezení výkopových prací
trafostanice
20 m od oplocení
ochrannépásmo elektrické stanice
Pokud se některé z těchto zařízení nachází v blízkosti pozemku, může být nutné přizpůsobit projekt domu nebo jeho umístění. V praxi to ale často znamená pouze drobnou úpravu projektu.
Ve svém příspěvku JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Dostálová.
Mám zasazené tuje ve vzdálenosti 90cm od svého plotu. Sousedka myslí, že vzdálenost je malá. Kde získám informace o skutečně nutné minimální vzdálenosti?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.
Ochrannépásmo sousedních pozemků pro výsev rostlin není zákonem upraveno. Obecně se v těchto případech postupuje podle Občanského zákoníku. Občanský zákoník jako základní pravidlo pro všechny vlastníky pozemků (domů) stanoví, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (prorůstání kořenů, zábor místa, znečištění opadáváním) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Takže, když soused nesouhlasí s výsadbou, tak raději ustupte o něco dále, protože jinak se na to soused bude soustředit a určitě alespoň jednu podmínku z výše uvedeného výčtu jednoho dne porušíte. Určitě to bude stín, kořeny a když nebudete stříhat, tak i prorůstání rostliny za hranici vašeho pozemku. Klidné sousedské vztahy ovlivňují kvalitu vašeho bydlení, proto by jejich udržení mělo mít vždy nejvyšší prioritu.
Vodovodní a kanalizační vedení mají ochranná pásma menší než elektro nebo plyn, ale o to častěji se porušují při stavbě plotů, přípojek nebo zpevněných ploch.
Ochrannépásmo vodovodu a kanalizace:
vodovodní potrubí – ochrannépásmo1,5 metru na každou stranu od osy potrubí,
kanalizační potrubí – ochrannépásmo1,5 metru.
Zcela samostatnou kapitolou je ochrannépásmo vodního zdroje, tedy studní.
Ochrannépásmo studny:
kopaná studna – minimálně 5 metrů,
vrtaná studna – minimálně 12 metrů,
u zdrojů pitné vody mohou být stanovena i rozsáhlá pásma I. a II. stupně.
V ochranném pásmu studny je zakázáno umisťovat žumpy, septiky, hnojiště nebo chemické sklady.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
V ochranném vodním pásmu 1. a 2. stupně se nesmí používat Roundup a přípravky s glyfosáty.
Psi znečistijí nejen Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Hron.
Hubení plevele horkým vzduchem.
Plevel se musí ořrat horkým vzduchem, tak aby vypadala jako opatřená vařící vodou.Plevel potom za pár dní uschne.
Vedení velmi vysokého napětí (VVN) zahrnuje typicky napětí110 kV, 220 kV a 400 kV. Jedná se o páteřní energetické trasy s nejpřísnějšími omezeními.
Ochranná pásma VVN jsou stanovena takto:
110 kV – ochrannépásmo12 metrů od osy krajního vodiče,
220 kV – ochrannépásmo15 metrů,
400 kV – ochrannépásmo30 metrů.
V těchto pásmech je zpravidla zcela zakázána výstavba obytných i hospodářských objektů. Výjimky jsou možné pouze ve zcela specifických případech a po složitém schvalovacím procesu.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Ochranná pásma plynovodů patří mezi nejpřísněji kontrolovaná, protože porušení může mít přímé bezpečnostní následky. Rozsah ochranného pásma závisí na tlaku plynu a typu zařízení.
Základní ochranná pásma plynovodů:
nízkotlaký plynovod – ochrannépásmo1 metr od osy potrubí,
středotlaký plynovod – ochrannépásmo2 metry,
vysokotlaký plynovod – ochrannépásmo4 až 7 metrů podle tlaku.
Samostatná pravidla platí pro regulační stanice plynu, kde je ochrannépásmo3 až 10 metrů podle typu zařízení.
V ochranném pásmu plynu není dovoleno bez souhlasu provozovatele:
V naší poradně s názvem VEDENI V PRVNIM ROCE VYSAZENÉHO ŘÍZKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
dobrý den mam na vas dotaz ohledně zasazeného řízku vinné revy. Letos na jaře jsem vysadil vinnou revu a ma už ted zhruba vyšku 130cm a sílu jak tužka ,jedna se mi o to jestli mam odstranit krom fazochu i spodni listy na kminku nebo je ponechat děkuji moc za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Telekomunikační vedení zahrnuje kabely pro internet, telefon, datové přenosy a optické sítě. Přestože nepůsobí tak rizikově jako elektro nebo plyn, mají také ochranná pásma.
Ochrannépásmo telekomunikačního vedení činí:
1 metr na každou stranu od osy podzemního kabelu,
u nadzemních vedení se posuzuje individuálně podle typu konstrukce.
Nejčastější problém vzniká při výkopech bez vytyčení sítě. Poškození optického kabelu může znamenat vysoké náhrady škody i přerušení služeb pro celé okolí.
Rozdíl mezi zákonným ochranným pásmem a smluvním omezením
V praxi se velmi často pletou dva různé pojmy: zákonné ochrannépásmo a smluvní omezení.
Zákonné ochrannépásmo – vyplývá přímo ze zákona nebo vyhlášky a platí automaticky.
Smluvní omezení – vzniká na základě smlouvy, nejčastěji jako věcné břemeno (služebnost).
Zákonné ochrannépásmo platí vždy, i když o něm vlastník pozemku neví. Smluvní omezení se zapisuje do katastru, ale může být přísnější než zákonné minimum.
Typický omyl: „Na pozemku nemám žádné břemeno, tak můžu stavět.“
Ve skutečnosti může ochrannépásmo existovat i bez jakéhokoliv zápisu.
Ve svém příspěvku ŘEZ VINNÉ RÉVY NA PODZIM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šiši.
Dobrý den, jsem laik, mám vinnou révu 3 rokem a zanedbala jsem řez v prvém roce. Mohu tvarovat řezem i na podzim, nebo jen opravdu na jaře. Díky za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naďa.
Chtěla bych obnovit pěstování vinné révy na zahrádce v Praze, stolní odrůdy Picurka a Talisman a použít k tomu vysoké kovové tyče ze starého vedení. Je pro stolní odrůdy vhodný řez Vertiko?
Ochrannépásmo je prostor kolem technického zařízení, vedení nebo stavby, ve kterém platí zvláštní omezení. Smyslem ochranného pásma je ochrana života, zdraví, majetku a samotného provozu sítě.
Ochranná pásma se zřizují zejména kolem:
elektrických vedení a trafostanic,
plynovodů a regulačních stanic plynu,
vodovodů, kanalizací a studní,
telekomunikačních sítí,
silnic, dálnic a železnic.
Důležité je pochopit, že ochrannépásmonevzniká rozhodnutím úřadu, ale automaticky ze zákona nebo technických předpisů. Nezáleží na tom, zda je zakreslené v katastru nebo v územním plánu.
V naší poradně s názvem TERMOFÓLIE NA OKNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kadlec.
Četl jsem vaše pojednání o termofoliích na okna. Zaujala mně hlavně zmínka o KERAMICKÝCH foliích. Prosím o sdělení bližších informací a zda by šlo mi sdělit prodejce nebo firmu (firmy) které je dodávají i s montáží.
Za tyto informace předem moc děkuji.
S pozdravem Kadlec Z.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Vlastnosti izolační fólie PerLite 70 interní (keramická fólie):
Je to keramická okenní fólie tepelně izolační
fólie PerLite 70 interní, která odfiltruje 99% UVA a UVB záření.
- keramická fólie bez napařených kovových částic
- odrazí 10% tepelné sluneční energie a 31% tepelné sluneční energie absorbuje, čímž přispívá k větší tepelné pohodě v interiéru
- celkem zadrží 35% záření z topných těles
- po instalaci fólie je zisk denního světla v interiéru pro oko prakticky stejný
- fólie propustí 66% denního světla, jedná se o velmi lehce tónovanou a decentní fólii
- fólie má nízkou externí reflexi 10% a je vhodná pro instalace, kdy je požadavkem zachovat průhled do interiéru (výlohy) a pro historické budovy.
Instalaci provádí firma Steinbauer a spol., s.r.o.
Adresa:
Sadská 12
198 00 Praha 9 – Hloubětín
E-mail: info@hanita.cz
Mobil: +420 777 195 501
Ing. Mgr. Jan Steinbauer vedení společnosti, informace
E-mail: steinbauer@steinbauer.cz.
Otevřeno mají od pondělí do pátku od 8 do 16 hodin.
Při každém řezu vlastně keř stále maličko omlazujeme. Prostředkem k tomu jsou zásobní čípky, o kterých jsem se již dnes zmínila, a také pravidlo, na základě kterého se ono omlazení provádí – jmenuje se princip Guyotova řezu. Spočívá v tom, že se na keři z jednoletého dřeva nařezává dvouoký čípek a nad ním plodonosný čípek nebo tažeň. Nad ním (myšleno morfologicky, tedy blíže kmeni nebo starému dřevu) je vždy zásobní čípek. Při rašení z každého očka začne vyrůstat letorost (pokud ovšem očko v zimě nezmrzlo). Z dvouokého zásobního čípku tedy vyrostou dva letorosty, které se v následujícím roce využijí stejně: spodní na zásobní čípek a ten horní na plodonosný čípek nebo tažeň.
Zdravé očko
Očko poškozené mrazem
Pokud zásobní čípek takto využít nelze, třeba proto, že jeden z výhonů je krátký, musíme vyhledat jiný vhodný výhon pro nařezání plodonosného čípku nebo tažně a výhon morfologicky postavený pod ním využijeme na zásobní čípek. Vtip řezu spočívá v tom, že vše za jednoletým dřevem, ponechaným na keři, se odřízne, tedy všechno nevyužité jednoleté i dvouleté dřevo. Tímto způsobem se keř každoročně maličko omladí a nerozrůstá se do stran, odborně: „nevysoukává se“. Tento postup je důležitý proto, že při řezu omezuje počet řezných ran. A co pro révu řezná rána, to poškození cévních svazků, které se musí s tímto poškozením vypořádat tak, že „odbočí“. Důsledkem je „křivolaká“ cesta pro živiny proudící z kořenů. Při ponechání většího počtu řezných ran na keři jsou rostoucí letorosty špatně vyživovány. Tento „trošku zmlazovací“ princip se využívá při všech způsobech tvarování keře, ať jde o tvary vrcholové nebo kordonové. Viz následující obrázek:
řez vinné révy obrázky
A jaké jsou ty způsoby tvarování?
Rozlišují se dva typy: tvary vrcholové a kordonové. Vrcholové tvary tvoří kmen z víceletého dřeva, zakončený jednoletým výhonem, který se podle délky, jak již víme, často označuje tažeň. Tažeň se na kmeni obvykle ponechává jen jeden, někdy (při požadovaném větších zatížení) dva. U kordonových tvarů víceleté dřevo vytváří kromě kmene také ramena, na kterých se nařezávají čípky, vždy střídavě zásobní a plodonosné. Vrcholové tvary se obvykle používají v produkčních vinicích, kde záleží na jednoduchosti a rychlosti provádění řezu. Kordonové tvary naopak často využívají pěstitelé na zahrádkách, kde se pomocí kordonových ramen dají keře tvarovat do požadovaných tvarů, například na pergoly nebo révové stěny. Takováto tvůrčí činnost zahrádkáře často svede k přetěžování keřů vysokým počtem ponechaných oček. Proto je vždy dobré myslet na
V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.
Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kroucení listů u blum a švestek je skutečně nejčastěji zapříčiněno mšicemi a dokazuje to i vámi uváděné zlepšení stavu listů po aplikaci Mospilanu, což je kontaktní jed na mšice. Aplikujte postřik Mospilanem znovu po 14 dnech a dbejte na důkladné pokrytí i zespodu listů a dovnitř záhybů a nezapomeňte postříkat kmen i větve.
Proti houbovým chorobám je dobré stromy blum i švestek stříkat preventivně každý rok v tomto sledu:
1. postřik aplikovat po spadání 50% listů.
2. postřik aplikovat v době zimního klidu.
3. postřik aplikovat na jaře, když opadávají ochranné skořápky budoucích plodů.
K postřiku použijte některý z těchto fungicidů:
ARVEMUS 80 WG
CAPTAN 80 WG
FLINT PLUS
KOLLIN 80 WG
MERPAN 80 WG
MERPLUS
SCAB 480 SC
SCAB 80 WG
Trafostanice jsou samostatné elektrické objekty, které mají vlastní ochrannépásmo nezávislé na vedení.
Ochrannépásmo trafostanice činí:
2 metry od obvodové stěny objektu trafostanice.
V tomto pásmu není dovoleno umisťovat stavby, ploty ani skladovat hořlavé materiály. Častý dotaz zní: Jak daleko se může stavět od trafostanice? Odpověď je jednoduchá – minimálně 2 metry, pokud provozovatel nestanoví jinak.
Ochranná pásma inženýrských sítí – základní přehled
Inženýrské sítě mají rozdílné ochranné vzdálenosti podle druhu média a technického provedení. Následující tabulka slouží jako základní orientační přehled.
Typ sítě
Ochrannépásmo
Měří se od
Elektrické vedení NN
1 m
osy vedení
Elektrické vedení VN 22 kV
7 m
osy krajního vodiče
Elektrické vedení VVN
12–30 m
osy vedení
Plynovod nízkotlaký
1 m
osy potrubí
Vodovod
1,5 m
osy potrubí
Kanalizace
1,5 m
osy potrubí
Tento přehled je pouze úvodní. V dalších kapitolách budou jednotlivé typy ochranných pásem rozebrány detailně, včetně výjimek a praktických příkladů.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Neumann.
Vážení, přeji Vám pěkný den.
Prosím o radu, o jakou se jedná chorobu vína ve skleníku. Je- li to způsobeno
letošími extrémně vysokými teplotami, v loňském roce to bylo v naprosté pohodě.
přikládám foto 1 a foto 2 z druhého dne.
Co doporučujete s tím udělat (spálit) ? A jak postupovat pro příští rok.
Děkuji Vám za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V polovině léta si pěstitelé vinné révy často všimnou, že s jejich hrozny není něco v pořádku a že některé bobule hnijí. Existuje několik různých chorob, které mohou infikovat ovoce, ale podle vaší fotografie za to může buď sluneční úžeh a nebo černá hniloba.
Černá hniloba se nejprve projevuje jako hnědé skvrny na listech a to nejen na listech vinné révy, příklady výskytu na listech různých rostlin můžete vidět zde: https://www.google.com/imag… Skvrny na listech jsou obecně o průměru několika milimetrů, s tmavými okraji kolem lézí. Tyto léze pak produkují spory, které infikují hrozny.
Infekce hroznů se projevuje asi v době, kdy jsou bobule napůl vyrostlé a nejprve se objevují jako malé světle hnědé skvrny. Příklady můžete vidět tady: https://www.google.com/imag… Jak nemoc postupuje, napadené bobule hnijí a pak se scvrknou do tmavých mumií, které obvykle zůstávají na hroznu.
Černá hniloba přezimuje v lézích dřeva a úponků a také v ovocných mumiích. Obzvláště problematické jsou právě ovocné mumie, protože tvoří druh spor, který může urazit značné vzdálenosti. Proto je nesmírně důležité během zimy, ne-li dříve, z vinice odstranit veškeré napadené ovoce a spálit. Během prořezávání v období vegetačního klidu odstraňte výhony s lézemi a pokud je to praktické, odstraňte i infikované úponky z opory. Černé hnilobě vyhovuje teplé vlhké počasí, zejména během květu. Pokud se na révě objeví pouze několik poškozených listů, odstraňte a spalte jen tyto listy, jakmile je objevíte.
Většina evropských odrůd hroznů nejsou odolných vůči černé hnilobě. Existuje však několik dovozových, které určitou odolnost mají. Například Marquette je plně rezistentní. Valiant má jen mírnou náchylnost, zatímco Frontenac a Brianna jsou středně citlivé a LaCrescent je hodně citlivá odrůda.
Ochranné postřiky proti černé hnilobě by měly začít začátkem června. Není příliš mnoho fungicidů určených k použití na hrozny, které by byly snadno dostupné drobným pěstitelům. Jedním takovým s účinnou látkou myclobutanil je víceúčelový fungicid TALENT. TALENT pomůže omezit černou hnilobu, ale musí být aplikován brzy, když na jaře začínají růst nové výhonky, a poté každé dva týdny, pokud jsou na listech nebo plodech pozorovány příznaky onemocnění. TALENT nemůže být použit do 14 dnů před sklizní a aplikace by měla být do té doby ukončena.
Ochrannépásmo není formalita, ale zásadní technické a právní omezení, které může rozhodnout o tom, zda stavbu vůbec uskutečníte. V praxi se nejčastěji chybuje při podcenění skutečné polohy sítí, nepochopení rozdílu mezi nadzemním a podzemním vedením a při mylném přesvědčení, že když není nic zapsáno v katastru, žádné omezení neexistuje.
Každý typ inženýrské sítě má jiné ochranné vzdálenosti, jiný režim povolování a jinou míru rizika. Zatímco u vodovodu nebo telekomunikací lze často najít kompromisní řešení, u plynovodů, vedení VN a VVN nebo trafostanic je ochrannépásmo v praxi téměř nepřekročitelné.
Nejlepší ochranou proti problémům je vždy včasné zjištění skutečného stavu, vytyčení sítí a komunikace s provozovateli ještě před koupí pozemku nebo zahájením projektování. To, co se na začátku jeví jako drobná administrativní formalita, může později rozhodnout o statisících korun i o možnosti stavět.