Mnohým pěstitelům je líto nechat Osteospermum zmrznout, a tak se snaží rostlině zajistit vhodné podmínky pro přezimování. Pokud se o to chceme pokusit (a mnohým zahrádkářům se to už podařilo), seřízneme na podzim rostlinu asi na 30 cm a uložíme ji do světlé chladné místnosti, kde je okolo 10 °C a kde za velmi mírné zálivky přezimuje. Na jaře pak rostliny přesadíme do čerstvé zeminy a umístíme je do teploty kolem 18 °C, při níž naraší nové výhony. V polovině května pak můžeme rostlinu opět vysadit na letní stanoviště. Přezimování rostlin v bytových podmínkách je ovšem problematické. Pokud se to přesto podaří, můžeme si pak rostliny namnožit řízkováním, když odebereme asi 5–7 cm dlouhé vrcholové výhony a necháme je zakořenit.
Osteospermum může svým vzhledem někomu připomínat kopretinu, jinému naopak exotickou rostlinu. Tato květina je zvláštní tím, že má v noci a za špatného počasí zavřené květy. Ty dorůstají do velikosti až 12 cm, mají velký střed a jazykové lístky, které mohou mít bílou, žlutou, růžovou, červenou či fialovou barvu. Květy nesou vzpřímené nebo převislé keříky.
Rostlina osteospermum má ráda slunné a teplé místo. Pěstovat ji můžete v truhlících, květináčích i záhonech. Dorůstá do výšky kolem půl metru, avšak není výjimkou, že za dobrých podmínek vyroste i 1 m vysoká rostlina. Ideálním substrátem je písčitá a dobře propustná půda, v níž se nachází velké množství živin. Odkvetlé květy pravidelně zaštipujte, aby nedocházelo k tvorbě semen, což by rostlinu zbytečně vysilovalo a méně by tak kvetla.
Zálivka a hnojení
Zeminu udržujte neustále vlhkou (ani přelitou, ani přeschlou). Až uběhnou 2 týdny od vysazení, začněte ji jedenkrát týdně společně se zálivkou přihnojovat.
Přezimování
Rozhodnete-li se osteospermum přezimovat, seřízněte rostlinu na 30 cm a dejte ji do světlé místnosti s teplotou kolem 10 °C. Jedenkrát měsíčně rostlinu zalijte.
Na jaře osteospermum přesaďte do nového substrátu, přemístěte do místnosti s 18 °C a nechte rostlinu vzpamatovat. Koncem dubna nebo začátkem května můžete květinu umístit ven.
Množení
Osteospermum můžete množit řízkováním (tedy zasazením odříznutého výhonku přímo do substrátu) nebo sběrem a výsevem semen. Semena vysejte v březnu, po naklíčení je dejte do jednotlivých květináčů a nechte za oknem. Ven je přemístěte přibližně v polovině května.
V příběhu MYRTA JAPONSKÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Pilař.
Dobry den mam prosbu bylo by možne idenfitikovat tuto rostlinu přesnym jmene jedna se asi o nějakou odrudu myrty rad bych znal jeji nazev Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Květka.
Jižní Afrika a zvlášť Kapská oblast poskytla milovníkům květin mnoho krásných letniček. Jednou z nich je i Osteospermum z čeledi Asteraceae, která zaujme velkými „kopretinovými“ květy v mnoha barvách.
Ve své domovině je to vytrvalý, až 120 cm vysoký polokeř nebo keř, u nás se pěstuje převážně jako letnička. Listy jsou střídavé, sbíhavou bází přisedlé, nepravidelně zubaté, 5 až 10 cm dlouhé, lesklé. Květní úbory jsou dlouze stopkaté, v průměru dosahují 5 až 8 cm. Jazykovité květy mají bílou barvu, u kulturních odrůd i jinou, trubkovité květy jsou modrofialové. Rostlina kvete v červnu až říjnu.
Pro Osteospermum je typický výrazný modrý terč, ze kterého je odvozen anglický název této květiny – Blue-eyed daisy – „modrooká kopretina“. V Česku ji nalezneme pod názvem paprskovka nebo kapská kopretina.
Středové kvítky soukvětí jsou na rozdíl od ostatních astrovitých netradičně sterilní. Velká semena se tvoří v prstenci po opylení fertilních jazykovitých květů. Osteospermum se pěstuje v řadě odrůd s jazykovitými květy bílými, žlutými nebo červenými nebo s jazykovitými květy ve tvaru lžičky (to je uprostřed stočené do úzké trubičky a na konci lžičkovitě rozšířené). Dorůstá výšky pouze 20–50 cm. Kvetou bohatě od počátku léta až do podzimu.
V příběhu PŘEZIMOVÁNÍ - DÍK ZA INFORMACE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Děkuji za poskytnuté informace, teď se mi snad podaří brambořík přezimovat a příští rok mi udělá znovu plno radostí. Vlasta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohumír.
Celou zimu mi kvete, 1 x za 2 roky přesadit,přes léto ven pod strom, občas zalít. V tuto dobu nebo zač. září na okno na sever, kde září plnými květy až do konč. jara. V létě doslova odpočívá, až vypadá špatně- zaleji, i déšť občas pomůže.
Semena osteosperma vyséváme v únoru až březnu do lehkého substrátu s přídavkem perlitu. Při teplotě 20 °C klíčí 14–21 dní. Do venkovních prostor vysazujeme sazenice v polovině května. Najdeme pro ně záhon s jižní expozicí nebo osluněný balkon. V polostínu jsou rostliny vyšší, ale méně kvetou. Osteospermum lze pěstovat i v truhlíku, zde bude rostlina nižší, ale pokud bude umístěna na slunném místě, bohatě pokvete.
Při pěstování osteosperma v nádobách je zásadním předpokladem úspěchu lehčí a propustný substrát. Rostlina totiž nesnáší dlouhodobé přemokření substrátu v pěstební nádobě, kořeny rostlin bez vzduchu uhnívají. Proto také této letničce nesvědčí deštivé léto. Zeminu však musíme udržovat vlhkou.
Abychom zajistili trvalou násadu květů, rostlinu včas zbavujeme odkvetlých květenství, čímž zabráníme tvorbě semenných váčků. Počítáme také s tím, že některé starší odrůdy kvetou v létě s přestávkou.
V teplých podmínkách přezimování v místnosti nebo skleníku se může objevit molice skleníková, kterou likvidujeme Mospilanem v opakovaných postřicích podle návodu výrobce. Pokud se vyskytnou na jaře mšice, používáme osvědčený Pirimor, na svilušky, vyskytující se v příliš suchém a teplém vzduchu, nasadíme přípravek Omite. Častým škůdcem jsou i třásněnky, které likvidujeme některým z insekticidů.
Rostlinu hnojte i v době přezimování 1x za měsíc 0,15–0,2% tekutým plným hnojivem pro pokojové květiny s mírným obsahem dusíku; v letních měsících pak každých 10 dní. Pozor si při pěstování dejte na přemokření vedoucí rovněž k opadávání lístků. Ze škůdců se nejčastěji objevují svilušky či mšice nebo třásněnky.
V příběhu PŘEZIMOVÁNÍ DIPLADENIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína Smolíková.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, co si mám představit pod pojmem
hluboký řez ? Pěstují diplandie již několik let. Některé
přes zimu odejdou a tak pořád dokola.
Děkuji za odpověď
Smolíková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V příběhu JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka.
Dobrý den ráda bych Vás poprosila o radu mám myrtu japonskou už druhý rok přes zimu mě začali vyrustat nové výhonky,ale bohužel mé uschli i listy.Myslíte si že se vzpamatuje?Moc bych si to přála nebo radu jak ji oživyt.Děkuji moc pěkný den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sára.
Dobrý den,
no těch pravopisných chyb je tam 5, slovy pět...
Třeba tazatelka není Češka, ale i tak počítač dokáže opravit chyby, jen si na to zvyknout a používat tuto službu na PC.
Pravopisné chyby přímo "bijí" do očí...
Přeji krásný den všem a hodně úspěchů s kytičkami Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Keřík přezimuje při běžné pokojové teplotě. Myrtu nejlépe postavte tam, kde se teplota pohybuje v těch nižších hodnotách, avšak pozor, teplota v místnosti nesmí klesnout pod 10 °C.
V naší poradně s názvem PŘEZIMOVÁNÍ KYTKY JICNOVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Zdravím, nikde nemohu zde v PC najít konkrétní návod-radu jak přezimují Jicnovky-Eustoma. Dostala jsem jí jako dárek a nevím co s ní dál. Je moc pěkná byla bych ráda kdyby přežila i zimu. Prosím poraďte.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Eustoma grandiflorum nebo-li jícnovka velkokvětá, je kvetoucí dvouletka, která přežije zimní mrazy až do -12 °C. Ale spíše než aby byla považována za trvalku, je typičtěji pěstována jako letnička.
Eustomu můžete přezimovat i uvnitř na světlém místě s teplotou v závislosti na osvětlení v rozmezí 10 až 15 °C. Čím větší teplo, tím větší nároky na světlo.
Vzhledem k původu rostliny, se mu v našich klimatických podmínkách nedaří zvládnout zimu venku. Proto rozmarýn na přezimování zcela určitě přemístěte do skleníku nebo domů. Ideální vnitřní teplota je 5 – 15 stupňů celsia a světlé stanoviště. Mrazy nesnáší a venku by mu hrozilo vymrznutí. Doma ale dávejte pozor, aby rostlina nebyla přemokřená. Postačí ji pouze mírná zálivka a to až v momentě, kdy je zemina v květináči téměř vyschlá.
Přestože se gazánie pěstují především jako letničky, je možné jejich přezimování. Pokud ovšem k tomu máte vhodné prostory. Místo by mělo být světlé, s teplotou neklesající pod 5 stupňů (optimum je 5 až 10 stupňů). Rostliny ze záhonu vyryjte s velkým balem a umístěte do nádob. Mohou vám posloužit i obyčejné přepravky vyložené novinovým papírem. Důležité je, aby zemina zcela nevyschla. Na jaře pak trs sestřihněte a zasaďte opět do slunného záhonu. Jakmile by se u přezimujících rostlin objevila houbová choroba, tuto rostlinu okamžitě odstraňte.
Obvykle se sbírají odkvetlá dozrálá květenství. Semena sbírejte za suchého počasí v době, kdy půjdou volně vysypat ze semeníku. Příliš nevyzrálá semena obvykle „nedojdou“, nebo jen některá, a klíčivost pak za mnoho nestojí. Horší podmínky pro sběr představují deštivá léta, ale ani to vás nemusí odradit. Před uskladněním rozložte semena na teplém, stinném a hlavně suchém místě, aby se zbavila přebytečné vlhkosti. Doschlé semeníky se otevřou a semínka bez problému vysypete. Vyřaďte ta, která jsou nedozrálá a poškozená. Dobře proschlá a vyčištěná semena dejte do malých papírových sáčků. Ty si označte nejen jménem rostliny, ale i datem sběru. Nespotřebovaná semena většiny letniček můžete použít ještě v dalším roce. Sklenice nejsou příliš vhodné – semena jsou živá a potřebují dýchat, což v pevně uzavřeném skleněném obalu není možné. Ani všelijaké neprůhledné plastové krabičky nejsou nejlepší variantou uskladnění, nemáte totiž kontrolu, zda semena neplesniví nebo zda je nenapadli škůdci.
Semenáčky vzešlé ze sklizených semen výsevem v březnu přepícháváme do 9cm květináčků a umístíme na okenním parapetu. Do venkovních prostor vysazujeme v polovině května, jelikož se jedná o velmi choulostivou rostlinu.
Semena lze samozřejmě také zakoupit v některých zahradnictvích nebo v internetových ochodech, kde se jejich cena pohybuje kolem 30 korun za balení.
Ibišek je známý také pod názvem čínská růže. Pokojové ibišky patří k rostlinám, které jsou v současnosti velice populární. Mají sytě zelené listy a kouzelné pastelové barvy květů. Jejich pěstování je poměrně snadné, rychle rostou a snadno je přivedeme znovu do květu. Ibišek je náročný na živiny, proto mu na jaře a v létě určitě prospěje každý týden přihnojení hnojivem se všemi základními živinami. Zálivka by měla být rovnoměrná. Doporučuje se pěstovat ibišek jako přenosnou rostlinu, to je v létě na terase, či v zahradě, kde snáší plné slunce, pro přezimování je pak ideální chladnější místnost s teplotami 12 až 14 °C. Teplota by však neměla klesnout pod 10 °C; mráz totiž tento druh zničí. Koncem února je vhodné provést dost hluboký řez (na polovinu výšky) a rostlinu vytvarovat. Později během vegetace jen občas zaštípněte příliš dlouhé výhony. V předjaří je také pravý čas pro přesazování. Půdu vybírejte humózní, výživnou s podílem rašeliny; vhodné složení mají prodávané zahradnické substráty.
Aloe vera je bezproblémová atraktivní, sukulentní, tučnolistá rostlina, která se v našich podmínkách pěstuje jako pokojová. Jedná se v podstatě o nejléčivější kultivar a rostlinu s významnými léčivými účinky, zejména na popáleniny, špatně se hojící rány, nebo také proti cukrovce. Vyžaduje dostatečné množství světla a písčitou, dobře propustnou půdu. Pro pěstování se používá směs zeminy ve složení kompost, listová půda a písek v poměru 1 : 1 : 1. Obvykle dorůstá do 60–100 cm výšky. Účinné látky jsou shromážděny v listech, ze kterých po rozlomení vytéká průhledný gel. Není náročná na pěstování. Potřebuje jen občasnou zálivku, výborně snáší suchý vzduch, pohlcuje škodliviny z ovzduší. Škodí jí nízké teploty a příliš hodně vody. Má ráda dobře osvětlené místo, ne však přímé sluneční paprsky. Pro přezimování nevyžaduje zvláštní podmínky. Můžete ji přemístit na chladnější místo (15–18 °C), ale v tom případě je nutné omezit zálivku. Nebo ji přes zimu můžete nechat na jejím tradičním místě a zalévat v okamžiku, kdy je substrát proschlý. Přesazujte ji každé 2–3 roky a občas přihnojujte (ne v zimě), nejlépe fosforečným hnojivem.
Fuchsie jsou květiny našich babiček. Ve vesnických domcích mezi dvojitými okny a s pravidelným letněním se jim dařilo. Jejich pěstování bylo snadné. Fuchsie se samozřejmě pěstují i dnes a jsou nesmírně populární. Ve volné přírodě jsou fuchsie poměrně rozměrnými keři nebo i stromky. Jejich domovem je Mexiko a Jižní Amerika. V současnosti je známo asi 10 000 druhů fuchsií. Květy jednotlivých druhů jsou jednoduché, poloplné a plné, dále převislé, polopřevislé, převislé trubkovité a vzpřímené. Barevná škála začíná od bílé, po růžovou, červenou, až purpurovou. Během léta se jim nejlépe daří někde v polostínu před okny či v zahradě. V zimě se právě pěstovaly mezi dvojitými okny, kde nemrzlo, ale teplota klesala až téměř k nule. V dnešních podmínkách je však jejich přezimování problematičtější. Fuchsie totiž potřebuje v zimě chladno, ale ne mráz a vyžadují období takzvaného vegetačního klidu. Rostliny proto na zimu umístěte do chladné temné místnosti. Rostlinu na přezimování připravíte tak, že jí zkrátíte výhony a zbavíte ji listů. Poté ji zalévejte asi jednou až dvakrát za měsíc. Zálivku zvyšte až během února a v květnu rostlinu přesaďte do nového substrátu. Její kořeny výrazně zakraťte. Na rostlině se velmi rychle začnou objevovat nové výhonky, které se hodí na řízkování. Rostlinu tak můžete nejen využít k vypěstování nových rostlin, ale také ji řízkováním můžete tvarovat. Některé druhy fuchsií jsou mrazuvzdorné, jedná se například o druh Fuchsia magellanica.
Objednala jsem si tyto kytky, prisli mi docela vyssi a ja je dala do truhliku, ale chtela bych aby byly nizsi. Mohu jee zkratit treba na vysku 15cm?Prosim oradu, ma nekdo zkusenosti? Dekuji za radu.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, co si mám představit pod pojmem
hluboký řez ? Pěstují diplandie již několik let. Některé
přes zimu odejdou a tak pořád dokola.
Děkuji za odpověď
Smolíková
Dobrý den,
no těch pravopisných chyb je tam 5, slovy pět...
Třeba tazatelka není Češka, ale i tak počítač dokáže opravit chyby, jen si na to zvyknout a používat tuto službu na PC.
Pravopisné chyby přímo "bijí" do očí...
Zdravím, nikde nemohu zde v PC najít konkrétní návod-radu jak přezimují Jicnovky-Eustoma. Dostala jsem jí jako dárek a nevím co s ní dál. Je moc pěkná byla bych ráda kdyby přežila i zimu. Prosím poraďte.Děkuji.
Dobrý den ráda bych Vás poprosila o radu mám myrtu japonskou už druhý rok přes zimu mě začali vyrustat nové výhonky,ale bohužel mé uschli i listy.Myslíte si že se vzpamatuje?Moc bych si to přála nebo radu jak ji oživyt.Děkuji moc pěkný den
Prosím o radu, oleandr jsem již dala na přezimování do chodby, ale on má ještě nasazeno na květy, určitě již nepokvete a já se ptám jestli je mám ostříhat nebo nechat do jara. Děkuji za odpověď. Hladíková
Celou zimu mi kvete, 1 x za 2 roky přesadit,přes léto ven pod strom, občas zalít. V tuto dobu nebo zač. září na okno na sever, kde září plnými květy až do konč. jara. V létě doslova odpočívá, až vypadá špatně- zaleji, i déšť občas pomůže.
V teplejších oblastech může eustoma přezimovat venku, protože snese mrazy až do -12 °C. Snese i krátkodobé zakrytí. Přezimování eustomy je možné i v interiéru při teplotě 10 až 15 °C. Je potřeba vědět, že eustoma je dvouletka, takže v dalším roce již nemusí být stejně pěkná jako v prvním roce. Proto se pěstuje jako letnička.
Eustoma grandiflorum nebo-li jícnovka velkokvětá, je kvetoucí dvouletka, která přežije zimní mrazy až do -12 °C. Ale spíše než aby byla považována za trvalku, je typičtěji pěstována jako letnička.
Eustomu můžete přezimovat i uvnitř na světlém místě s teplotou v závislosti na osvětlení v rozmezí 10 až 15 °C. Čím větší teplo, tím větší nároky na světlo.
Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.
Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.
Jarní příprava
Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.