Téma: 

osteospermum přezimování


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PĚSTOVÁNÍ OSTEOSPERMUM

Přezimování

Mnohým pěstitelům je líto nechat Osteospermum zmrznout, a tak se snaží rostlině zajistit vhodné podmínky pro přezimování. Pokud se o to chceme pokusit (a mnohým zahrádkářům se to už podařilo), seřízneme na podzim rostlinu asi na 30 cm a uložíme ji do světlé chladné místnosti, kde je okolo 10 °C a kde za velmi mírné zálivky přezimuje. Na jaře pak rostliny přesadíme do čerstvé zeminy a umístíme je do teploty kolem 18 °C, při níž naraší nové výhony. V polovině května pak můžeme rostlinu opět vysadit na letní stanoviště. Přezimování rostlin v bytových podmínkách je ovšem problematické. Pokud se to přesto podaří, můžeme si pak rostliny namnožit řízkováním, když odebereme asi 5–7 cm dlouhé vrcholové výhony a necháme je zakořenit.

Detail odstavce: Přezimování
Zdroj: Pěstování osteospermum
Zveřejněno: 15.5.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: osteospermum v truhlíku

Objednala jsem si tyto kytky, prisli mi docela vyssi a ja je dala do truhliku, ale chtela bych aby byly nizsi. Mohu jee zkratit treba na vysku 15cm?Prosim oradu, ma nekdo zkusenosti? Dekuji za radu.

Zdroj: diskuze Osteospermum v truhlíku
Odesláno: 12.5.2017 uživatelem Bozena Hurtikova
Počet odpovědí: 0

BALKONOVÉ ROSTLINY VHODNÉ NA PLNÉ SLUNCE

Osteospermum

Osteospermum může svým vzhledem někomu připomínat kopretinu, jinému naopak exotickou rostlinu. Tato květina je zvláštní tím, že má v noci a za špatného počasí zavřené květy. Ty dorůstají do velikosti až 12 cm, mají velký střed a jazykové lístky, které mohou mít bílou, žlutou, růžovou, červenou či fialovou barvu. Květy nesou vzpřímené nebo převislé keříky.

Zde můžete vidět osteospermum.

Jak osteospermum pěstovat

Rostlina osteospermum má ráda slunné a teplé místo. Pěstovat ji můžete v truhlících, květináčích i záhonech. Dorůstá do výšky kolem půl metru, avšak není výjimkou, že za dobrých podmínek vyroste i 1 m vysoká rostlina. Ideálním substrátem je písčitá a dobře propustná půda, v níž se nachází velké množství živin. Odkvetlé květy pravidelně zaštipujte, aby nedocházelo k tvorbě semen, což by rostlinu zbytečně vysilovalo a méně by tak kvetla.

Zálivka a hnojení

Zeminu udržujte neustále vlhkou (ani přelitou, ani přeschlou). Až uběhnou 2 týdny od vysazení, začněte ji jedenkrát týdně společně se zálivkou přihnojovat.

Přezimování

Rozhodnete-li se osteospermum přezimovat, seřízněte rostlinu na 30 cm a dejte ji do světlé místnosti s teplotou kolem 10 °C. Jedenkrát měsíčně rostlinu zalijte.

Na jaře osteospermum přesaďte do nového substrátu, přemístěte do místnosti s 18 °C a nechte rostlinu vzpamatovat. Koncem dubna nebo začátkem května můžete květinu umístit ven.

Množení

Osteospermum můžete množit řízkováním (tedy zasazením odříznutého výhonku přímo do substrátu) nebo sběrem a výsevem semen. Semena vysejte v březnu, po naklíčení je dejte do jednotlivých květináčů a nechte za oknem. Ven je přemístěte přibližně v polovině května.

Detail odstavce: Osteospermum
Zdroj: Balkonové rostliny vhodné na plné slunce
Zveřejněno: 12.1.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Přezimování - Dík za informace.

Děkuji za poskytnuté informace, teď se mi snad podaří brambořík přezimovat a příští rok mi udělá znovu plno radostí. Vlasta

Zdroj: diskuze Přezimování - Dík za informace.
Odesláno: 10.11.2016 uživatelem Vlasta
Počet odpovědí: 0

PĚSTOVÁNÍ OSTEOSPERMUM

Osteospermum česky

Jižní Afrika a zvlášť Kapská oblast poskytla milovníkům květin mnoho krásných letniček. Jednou z nich je i Osteospermum z čeledi Asteraceae, která zaujme velkými „kopretinovými“ květy v mnoha barvách.

Ve své domovině je to vytrvalý, až 120 cm vysoký polokeř nebo keř, u nás se pěstuje převážně jako letnička. Listy jsou střídavé, sbíhavou bází přisedlé, nepravidelně zubaté, 5 až 10 cm dlouhé, lesklé. Květní úbory jsou dlouze stopkaté, v průměru dosahují 5 až 8 cm. Jazykovité květy mají bílou barvu, u kulturních odrůd i jinou, trubkovité květy jsou modrofialové. Rostlina kvete v červnu až říjnu.

Pro Osteospermum je typický výrazný modrý terč, ze kterého je odvozen anglický název této květiny – Blue-eyed daisy – „modrooká kopretina“. V Česku ji nalezneme pod názvem paprskovka nebo kapská kopretina.

Středové kvítky soukvětí jsou na rozdíl od ostatních astrovitých netradičně sterilní. Velká semena se tvoří v prstenci po opylení fertilních jazykovitých květů. Osteospermum se pěstuje v řadě odrůd s jazykovitými květy bílými, žlutými nebo červenými nebo s jazykovitými květy ve tvaru lžičky (to je uprostřed stočené do úzké trubičky a na konci lžičkovitě rozšířené). Dorůstá výšky pouze 20–50 cm. Kvetou bohatě od počátku léta až do podzimu.

Detail odstavce: Osteospermum česky
Zdroj: Pěstování osteospermum
Zveřejněno: 15.5.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: český rozhlas brno přezimování muškátů v krabici

Asi pře 14dny jsem zaslechla ve vysílání brněnského rozhlasu rady, jak přezimovat muškáty.celé rostliny se po oklepání balu měly vložit kořeny nahoru do krabice, přikrýt novinami a nechat do jara. Jednalo se o normální nebo převislé a mohl by někdo uvést celý postup? Děkuji Kut.

Zdroj: diskuze Český rozhlas brno přezimování muškátů v krabici
Odesláno: 10.10.2018 uživatelem Věra Kutílková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ OSTEOSPERMUM

Pěstování

Semena osteosperma vyséváme v únoru až březnu do lehkého substrátu s přídavkem perlitu. Při teplotě 20 °C klíčí 14–21 dní. Do venkovních prostor vysazujeme sazenice v polovině května. Najdeme pro ně záhon s jižní expozicí nebo osluněný balkon. V polostínu jsou rostliny vyšší, ale méně kvetou. Osteospermum lze pěstovat i v truhlíku, zde bude rostlina nižší, ale pokud bude umístěna na slunném místě, bohatě pokvete.

Při pěstování osteosperma v nádobách je zásadním předpokladem úspěchu lehčí a propustný substrát. Rostlina totiž nesnáší dlouhodobé přemokření substrátu v pěstební nádobě, kořeny rostlin bez vzduchu uhnívají. Proto také této letničce nesvědčí deštivé léto. Zeminu však musíme udržovat vlhkou.

Abychom zajistili trvalou násadu květů, rostlinu včas zbavujeme odkvetlých květenství, čímž zabráníme tvorbě semenných váčků. Počítáme také s tím, že některé starší odrůdy kvetou v létě s přestávkou.

V teplých podmínkách přezimování v místnosti nebo skleníku se může objevit molice skleníková, kterou likvidujeme Mospilanem v opakovaných postřicích podle návodu výrobce. Pokud se vyskytnou na jaře mšice, používáme osvědčený Pirimor, na svilušky, vyskytující se v příliš suchém a teplém vzduchu, nasadíme přípravek Omite. Častým škůdcem jsou i třásněnky, které likvidujeme některým z insekticidů.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Pěstování osteospermum
Zveřejněno: 15.5.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: český rozhlas brno přezimování muškátů v krabici

Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů

Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.

Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.

Jarní příprava

Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.

Zdroj: diskuze Český rozhlas brno přezimování muškátů v krabici
Odesláno: 28.10.2018 uživatelem Renata
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ

Zálivka během přezimování

V zimě můžete omezit zálivku na úplné minimum.

Detail odstavce: Zálivka během přezimování
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Zveřejněno: 2.10.2017

JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ

Hnojení v době přezimování

Rostlinu hnojte i v době přezimování 1x za měsíc 0,15–0,2% tekutým plným hnojivem pro pokojové květiny s mírným obsahem dusíku; v letních měsících pak každých 10 dní. Pozor si při pěstování dejte na přemokření vedoucí rovněž k opadávání lístků. Ze škůdců se nejčastěji objevují svilušky či mšice nebo třásněnky.

Detail odstavce: Hnojení v době přezimování
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Zveřejněno: 2.10.2017

JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ

Jak probíhá přezimování

Keřík přezimuje při běžné pokojové teplotě. Myrtu nejlépe postavte tam, kde se teplota pohybuje v těch nižších hodnotách, avšak pozor, teplota v místnosti nesmí klesnout pod 10 °C.

Detail odstavce: Jak probíhá přezimování
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Zveřejněno: 2.10.2017

LOBELKA

Přezimování

Lobelka je nepravá letnička. V našich podmínkách nepřezimuje.

Detail odstavce: Přezimování
Zdroj: Lobelka
Zveřejněno: 27.2.2018

BEGONIE DO TRUHLÍKU

Přezimování

Koncem září postupně přestaňte begonie zalévat, a když vyschnou, hlízy vyjměte, očistěte a uskladněte. Máte-li jen pár hlíz, můžete je jednotlivě zabalit do novinového papíru, dát třeba do krabice od bot a schovat do skříně v suché, studené chodbě. Teplota pro přezimování by měla být vždy nižší než patnáct stupňů. Větší množství begonií přezimujete lépe v bedničce vyplněné skoro suchou rašelinou nebo pilinami. Naskládejte je vegetačním vrcholem vzhůru, zasypte a uložte bedničku třeba ve sklepě, v každém případě na temném místě. Nejnižší teplota pro přezimování by neměla klesnout pod dva stupně nad nulou.

Detail odstavce: Přezimování
Zdroj: Begonie do truhlíku
Zveřejněno: 23.6.2017

ROZMARÝN

Přezimování

Vzhledem k původu rostliny, se mu v našich klimatických podmínkách nedaří zvládnout zimu venku. Proto rozmarýn na přezimování zcela určitě přemístěte do skleníku nebo domů. Ideální vnitřní teplota je 5 – 15 stupňů celsia a světlé stanoviště. Mrazy nesnáší a venku by mu hrozilo vymrznutí. Doma ale dávejte pozor, aby rostlina nebyla přemokřená. Postačí ji pouze mírná zálivka a to až v momentě, kdy je zemina v květináči téměř vyschlá.

Detail odstavce: Přezimování
Zdroj: Rozmarýn
Zveřejněno: 9.11.2015

GAZÁNIE

Přezimování

Přestože se gazánie pěstují především jako letničky, je možné jejich přezimování. Pokud ovšem k tomu máte vhodné prostory. Místo by mělo být světlé, s teplotou neklesající pod 5 stupňů (optimum je 5 až 10 stupňů). Rostliny ze záhonu vyryjte s velkým balem a umístěte do nádob. Mohou vám posloužit i obyčejné přepravky vyložené novinovým papírem. Důležité je, aby zemina zcela nevyschla. Na jaře pak trs sestřihněte a zasaďte opět do slunného záhonu. Jakmile by se u přezimujících rostlin objevila houbová choroba, tuto rostlinu okamžitě odstraňte.

Detail odstavce: Přezimování
Zdroj: Gazánie
Zveřejněno: 20.4.2016

PĚSTOVÁNÍ OSTEOSPERMUM

Semena

Obvykle se sbírají odkvetlá dozrálá květenství. Semena sbírejte za suchého počasí v době, kdy půjdou volně vysypat ze semeníku. Příliš nevyzrálá semena obvykle „nedojdou“, nebo jen některá, a klíčivost pak za mnoho nestojí. Horší podmínky pro sběr představují deštivá léta, ale ani to vás nemusí odradit. Před uskladněním rozložte semena na teplém, stinném a hlavně suchém místě, aby se zbavila přebytečné vlhkosti. Doschlé semeníky se otevřou a semínka bez problému vysypete. Vyřaďte ta, která jsou nedozrálá a poškozená. Dobře proschlá a vyčištěná semena dejte do malých papírových sáčků. Ty si označte nejen jménem rostliny, ale i datem sběru. Nespotřebovaná semena většiny letniček můžete použít ještě v dalším roce. Sklenice nejsou příliš vhodné – semena jsou živá a potřebují dýchat, což v pevně uzavřeném skleněném obalu není možné. Ani všelijaké neprůhledné plastové krabičky nejsou nejlepší variantou uskladnění, nemáte totiž kontrolu, zda semena neplesniví nebo zda je nenapadli škůdci.

Semenáčky vzešlé ze sklizených semen výsevem v březnu přepícháváme do 9cm květináčků a umístíme na okenním parapetu. Do venkovních prostor vysazujeme v polovině května, jelikož se jedná o velmi choulostivou rostlinu.

Semena lze samozřejmě také zakoupit v některých zahradnictvích nebo v internetových ochodech, kde se jejich cena pohybuje kolem 30 korun za balení.

Detail odstavce: Semena
Zdroj: Pěstování osteospermum
Zveřejněno: 15.5.2016

PŘEZIMOVÁNÍ ROSTLIN

Ibišek a jeho přezimování

Ibišek je známý také pod názvem čínská růže. Pokojové ibišky patří k rostlinám, které jsou v současnosti velice populární. Mají sytě zelené listy a kouzelné pastelové barvy květů. Jejich pěstování je poměrně snadné, rychle rostou a snadno je přivedeme znovu do květu. Ibišek je náročný na živiny, proto mu na jaře a v létě určitě prospěje každý týden přihnojení hnojivem se všemi základními živinami. Zálivka by měla být rovnoměrná. Doporučuje se pěstovat ibišek jako přenosnou rostlinu, to je v létě na terase, či v zahradě, kde snáší plné slunce, pro přezimování je pak ideální chladnější místnost s teplotami 12 až 14 °C. Teplota by však neměla klesnout pod 10 °C; mráz totiž tento druh zničí. Koncem února je vhodné provést dost hluboký řez (na polovinu výšky) a rostlinu vytvarovat. Později během vegetace jen občas zaštípněte příliš dlouhé výhony. V předjaří je také pravý čas pro přesazování. Půdu vybírejte humózní, výživnou s podílem rašeliny; vhodné složení mají prodávané zahradnické substráty.

Detail odstavce: Ibišek a jeho přezimování
Zdroj: Přezimování rostlin
Zveřejněno: 17.11.2014

PŘEZIMOVÁNÍ ROSTLIN

Přezimování aloe vera

Aloe vera je bezproblémová atraktivní, sukulentní, tučnolistá rostlina, která se v našich podmínkách pěstuje jako pokojová. Jedná se v podstatě o nejléčivější kultivar a rostlinu s významnými léčivými účinky, zejména na popáleniny, špatně se hojící rány, nebo také proti cukrovce. Vyžaduje dostatečné množství světla a písčitou, dobře propustnou půdu. Pro pěstování se používá směs zeminy ve složení kompost, listová půda a písek v poměru 1 : 1 : 1. Obvykle dorůstá do 60–100 cm výšky. Účinné látky jsou shromážděny v listech, ze kterých po rozlomení vytéká průhledný gel. Není náročná na pěstování. Potřebuje jen občasnou zálivku, výborně snáší suchý vzduch, pohlcuje škodliviny z ovzduší. Škodí jí nízké teploty a příliš hodně vody. Má ráda dobře osvětlené místo, ne však přímé sluneční paprsky. Pro přezimování nevyžaduje zvláštní podmínky. Můžete ji přemístit na chladnější místo (15–18 °C), ale v tom případě je nutné omezit zálivku. Nebo ji přes zimu můžete nechat na jejím tradičním místě a zalévat v okamžiku, kdy je substrát proschlý. Přesazujte ji každé 2–3 roky a občas přihnojujte (ne v zimě), nejlépe fosforečným hnojivem.

Detail odstavce: Přezimování aloe vera
Zdroj: Přezimování rostlin
Zveřejněno: 17.11.2014

PŘEZIMOVÁNÍ ROSTLIN

Přezimování fuchsie

Fuchsie jsou květiny našich babiček. Ve vesnických domcích mezi dvojitými okny a s pravidelným letněním se jim dařilo. Jejich pěstování bylo snadné. Fuchsie se samozřejmě pěstují i dnes a jsou nesmírně populární. Ve volné přírodě jsou fuchsie poměrně rozměrnými keři nebo i stromky. Jejich domovem je Mexiko a Jižní Amerika. V současnosti je známo asi 10 000 druhů fuchsií. Květy jednotlivých druhů jsou jednoduché, poloplné a plné, dále převislé, polopřevislé, převislé trubkovité a vzpřímené. Barevná škála začíná od bílé, po růžovou, červenou, až purpurovou. Během léta se jim nejlépe daří někde v polostínu před okny či v zahradě. V zimě se právě pěstovaly mezi dvojitými okny, kde nemrzlo, ale teplota klesala až téměř k nule. V dnešních podmínkách je však jejich přezimování problematičtější. Fuchsie totiž potřebuje v zimě chladno, ale ne mráz a vyžadují období takzvaného vegetačního klidu. Rostliny proto na zimu umístěte do chladné temné místnosti. Rostlinu na přezimování připravíte tak, že jí zkrátíte výhony a zbavíte ji listů. Poté ji zalévejte asi jednou až dvakrát za měsíc. Zálivku zvyšte až během února a v květnu rostlinu přesaďte do nového substrátu. Její kořeny výrazně zakraťte. Na rostlině se velmi rychle začnou objevovat nové výhonky, které se hodí na řízkování. Rostlinu tak můžete nejen využít k vypěstování nových rostlin, ale také ji řízkováním můžete tvarovat. Některé druhy fuchsií jsou mrazuvzdorné, jedná se například o druh Fuchsia magellanica.

Detail odstavce: Přezimování fuchsie
Zdroj: Přezimování rostlin
Zveřejněno: 17.11.2014

PETÚNIE

Přezimování petúnií

U Petúnií je docela složité uchovat rostlinu v takovém stavu, aby byla schopna přezimování a vy jste s ní jen zbytečně neztrácel čas. Nejjednodušší variantou je na podzim rostliny vyhodit na kompost a na jaře pořídit nové. Pokud se přeci jen rozhodnete zkusit rostlině věnovat čas a úsilí a překonat s ní zimu, pak petúnii seřízněte ani na 20 cm, odstraňte všechny suché či poškozené listy a umístěte ji do místnosti, kde bude světlo a teploty se budou pohybovat kolem 10 °C. Ani přes zimu nesmíte zapomenout na zálivku, jen je potřeba ji oprati letním měsícům hodně omezit, postačí tak jednou za 3 až 4 týdny, nesmí ale substrát úplně uschnout.

Na jaře rostlinu vyjměte z truhlíku, odstraňte starou zeminu, dejte nový substrát, rostlinu zaštípněte, aby měla snahu vyhnat nové postraní výhonky a stala se z ní znovu ta krásná bohatá rostlina. Truhlík nedávejte ven dříve než po zmrzlých, tedy po polovině května.

Detail odstavce: Přezimování petúnií
Zdroj: Petúnie
Zveřejněno: 21.3.2016

JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ

Kdy je čas dát ven

Japonskou myrtu můžete dát ven až po zmrzlých mužích, tedy v polovině května. Základem pro pěstování myrty venku je bezesporu dostatečné množství světla. Sluneční záření by mělo na rostlinu dopadat v dostatečném množství, jinak neporoste. V letním období snese klidně i poměrně vysoké teploty.

Detail odstavce: Kdy je čas dát ven
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Zveřejněno: 2.10.2017

PŘEZIMOVÁNÍ ROSTLIN

Jak na přezimování vodních rostlin

Vodní rostliny v zahradních jezírcích a rybníčcích je samozřejmě třeba dobře připravit na období zimy. Rozhodující je v tomto případě hloubka jezírka či nádrže. To znamená, zda v zimě promrzne až ke dnu, nebo je dostatečně hluboké. Jezírka s hloubkou 50 cm a méně většinou promrzají, a proto z nich rostliny vyjměte a uložte je do nevytápěné místnosti, kde by měly bez problémů přečkat zimní období. Vhodný je například sklep nebo podkrovní místnost, kam proniká jen slabé denní světlo. V úvahu připadá i skleník – je však potřeba zastínit jeho stěny rohožemi, protože přímé sluneční paprsky přezimujícím rostlinám škodí. Mírné mrazíky těsně pod nulou jim však nevadí. Pro přezimování rostlin v nevytápěné místnosti si připravte vhodné vaničky nebo přenosné nádržky, do kterých přemístěte i s původními nádobami pro kořenový bal všechny lekníny a rostliny takzvané mělké pobřežní zóny, jako jsou kosatce, pryšce, vachty, blatouchy a jiné. Aby tyto rostliny úspěšně přezimovaly, nemusí být celé ve vodě, ale potřebují trvalé vlhko. Pozor, oddenky leknínů nesmí proschnout. Někteří zahradníci doporučují vyjmout lekníny z rybníčku před zimou ven, zahrabat je do hlíny a přikrýt listím.

Hlubší jezírka a rybníčky nad 50 cm určitě až ke dnu nepromrznou, a proto v nich mohou zůstat orobince a další rákosové rostliny, které koření ve větší hloubce, a s nimi i otužilejší lekníny, jež jsou zvyklé na středoevropskou zimu. Traviny je dobré pouze svázat.

Detail odstavce: Jak na přezimování vodních rostlin
Zdroj: Přezimování rostlin
Zveřejněno: 17.11.2014

PĚSTOVÁNÍ LEVANDULE V KVĚTINÁČI

Přezimování levandule

Pokud máte klasickou Levanduli angustifolia, mohla by přežít venku v květináči, pokud ho obalíte proti promrznutí a občas během zimy zalijete, ještě lepší varianta je zasadit levanduli na zimu do země. Při pozdním sázení dejte kolem chvojí. Pokud máte Levanduli stocheas, tak ta mráz nesnáší a musí přezimovat v bezmrazém prostoru.

Detail odstavce: Přezimování levandule
Zdroj: Pěstování levandule v květináči
Zveřejněno: 19.6.2017

PŘEVISLÉ JAHODY

Jak přezimovat převislé jahody

Starost o přezimování jahod začíná v podstatě už po jejich sklizni. Správné zazimování jahodníku je důležité nejen pro jeho samotné přežití do další sezony, ale i pro případnou eliminaci nejrůznějších chorob a škůdců. Nejčastěji dochází k poškození jahodníku vymrznutím, když v hloubce kořenového systému teplota klesne pod -15 stupňů Celsia. Pokud je kořenový systém bohatý a zdravý a teplota neklesne pod zmiňovaných -15 °C, jahodník je schopen zimu přečkat bez úhony. Dost důležitým opatřením před zimou je zamezení výskytu chorob a škůdců odstraněním listů asi pět centimetrů nad srdíčkem. Napadené a staré listy je nutné obrat a zlikvidovat.

Přezimování převislých jahodníků je problematické, a pokud nemáte k dispozici nic jiného než balkon a nemůžete je zapustit do záhonu, většinou se s nimi musíte rozloučit. Tyto jahodníky je totiž nutné na zimu zasadit do záhonu. Před zazimováním je zapotřebí zakrátit výhony. Dokud není mráz, jahody občas mírně zalévejte, aby zemina zcela nevyschla. Velkým nepřítelem této skupiny rostlin je totiž sucho. A také v zimě, je-li tomu půda přístupná, musíme zalévat. Nejlépe ještě před zimou, nebo už v době, když noční teploty klesají pod bod mrazu, proveďte jednu pořádnou zálivku. V mnoha případech škody během zimy obvykle nezpůsobí mráz, ale chybějící vlhkost. Mráz totiž odnímá půdě vodu. Rovněž neškodí zakryt jahodníky přes zimu chvojím. Na jaře jahody přesaďte do nové zeminy. Jakmile je přenesete z místnosti pro přezimování ven, silně je seřízněte do požadovaného tvaru.

Detail odstavce: Jak přezimovat převislé jahody
Zdroj: Převislé jahody
Zveřejněno: 24.6.2014