Zajímáte se o téma PĚNA NA MEDU? Tak právě pro vás je určen tento článek. Existuje mnoho různých izolačních materiálů, ale jen jeden z nich je dokonalý za jakýchkoli podmínek. Tímto materiálem je myšlena montážní pěna, které se také říká chytrá pěna. Proč tedy používat zrovna montážní pěnu?
Montážní pěna
Montážní pěna je ceněna pro své vynikající vlastnosti, konkrétně pro svou vysokou přilnavost a lepivost k různým materiálům, jako je třeba beton, dřevo, kámen, polystyren a další. Používá se také jako výborná tepelná izolace koupelnových van. Je velice vhodná při usazování dveřních zárubní, okenních rámů, vyplňování prostorů mezi panely, zděnými příčkami, na strop či podlahu. Je hojně využívaná i jako zvuková izolace. Dodává se v různých úpravách dle možnosti využití, například: Kanalizační pěna – odolnost proti splaškové vodě; Studnářská pěna – vhodná pro styk s pitnou vodou; nebo Zimní pěna – možnost aplikace až do -15 °C. Montážní pěna nepodporuje růst plísní a hub, je bez nutričních hodnot pro hmyz a hlodavce.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Jako bílý včelí med je označován pastovaný med, který je někdy také označován jako šlehaný med, protože jeho barva je bílá nebo světle žlutá.
Pastovaný med je v principu zkrystalizovaný med, který byl během krystalizace míchán, takže se nemohly vytvořit velké krystaly tvořící tuhost medu. Je plnohodnotný stejně jako původní tekutý med, jeho výhodou je, že se již neroztéká, z namazaného chleba nekape, a proto mu řada spotřebitelů dává přednost. Někdy je tento med nazýván šlehaný.
Pro někoho je lepší, když včelař med ihned po vytočení z plástů pastuje, tedy speciálním postupem upraví do jemné, krémovité konzistence. V takto upraveném medu jsou zachovány všechny hodnotné látky, je měkký, snadno se roztírá, a přitom na rozdíl od tekutého medu při nabírání nekape a nestéká. Krémovité konzistence se dosahuje tím, že se zabrání tvorbě velkých, navzájem spojených krystalů medu – krystalky jsou jemné, nespojené. Pastový med má stejnoměrnou konzistenci, je téměř bílý, nebo mírně nažloutlý. Pravlastí krémového medu jsou USA a Kanada, kde je právě tento med spotřebiteli nejvíce žádán, a to nejen pro jeho konzistenci, ale i pro světlou barvu!
Je několik možností, jak dobře pastovat med, ale u medů, které obsahují větší množství řepkového medu, to jde velmi snadno – ten nejjednodušší způsob je zároveň ten nejlepší. Med se ponechá ve větší nádobě a pravidelně se míchá nerezovou míchačkou. Při nízkých teplotách se musí míchání opakovat několikrát denně, při vyšších teplotách stačí med promíchat jednou za den nebo i obden. Med se míchá, dokud to jde. Poté se uskladní, a až přijde jeho čas, plní se do sklenic. Pastový med dobře teče už při teplotách kolem 30 °C, což je teplota, při níž nehrozí poškození medu teplem. Na otázku: Jak dlouho se pastuje med? Je odpověď velmi složitá, protože se musí míchat až do úplného zhoustnutí.
Přirozenou vlastností většiny květových medů je krystalizace. Ta je způsobena určitým poměrem jednoduchých cukrů v medu a v žádném případě nesnižuje jakost medu (naopak je signálem, že med nebyl zahříván na příliš vysokou teplotu). Krystalizace však může být nepříjemná, pokud je med příliš tvrdý a špatně se dobývá ze sklenice. Při přirozené krystalizaci se také často oddělí z medu tekutá vrstvička s vyšším obsahem vody, která může začít kvasit. Takový med nezbývá než opatrně „ztekutit“ zahřátím, přičemž teplota by neměla přesáhnou 45 °C, při vyšší teplotě dochází ke zničení biologicky hodnotných látek v medu.
Přehřátý med je med, který prošel vysokou teplotou, například při neopatrném zkapalňování. Vyznačuje se tím, že jeho opětná krystalizace proběhne často až po dlouhé době nebo vůbec. Cenné látky takového medu však byly zničeny, a proto má hodnotu pouhého sladidla a kvalita takového to medu není žádná.
Jedná se o produkt rostlinného původu. Medem se rozumí potravina přírodního sacharidového charakteru, složená převážně z glukózy, fruktózy, organických kyselin, enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv květů rostlin (nektar), výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice) nebo na živých částech rostlin včelami, které je sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají dehydrovat a zrát v plástech. Rozlišujeme dva zdroje medu, a to nektar a medovici.
Nektar je sladká šťáva tvořící se v květních nebo mimokvětních nektariích hmyzosnubných rostlin. Čerstvý nektar obsahuje vodu, cukry (sacharóza, fruktóza, glukóza a jiné), malé množství dusíkatých látek, minerálních látek, organických kyselin, dále pryskyřičnaté látky, inverzní enzymy z buněk nektarií, silice, terpeny, flavony, v některém nektaru se nachází i vitamín C. Nektar obsahuje rovněž pylová zrna či buňky rostlinných pletiv.
Medovice je hustá sladká šťáva, kterou vylučuje stejnokřídlý hmyz – červci, mšice nebo mery (medovnice jedlová, medovnice černoskvrnná, puklice dubová a jiné), které označujeme jako producenty medovice. Tito producenti cizopasí na listech, pupenech nebo větvích listnatých i jehličnatých stromů a keřů, jejichž sítkovicemi proudí míza, která slouží producentům medovice jako potrava, zvlášť v období rozmnožování. Míza je z rostlinných sítkovic nasávána ústním ústrojím producentů a prochází jejich trávicí soustavou, jejíž součástí je filtrační komora s tenkou blanitou stěnou, která hraje důležitou roli při filtraci bílkovin, cukrů, vody a dalších látek. Právě proteiny s menším množstvím cukrů a vody jsou zachyceny ve filtrační komoře a ve formě koncentrátu přecházejí dále do žaludku producentů. Naopak jednoduché cukry, minerální ionty a přebytečná voda proniknou přes filtrační komoru, respektive přes její propustnou blánu, a přecházejí do výkalového vaku. Tento filtrát (medovice) je pak vystřikován ve formě kapek na větve, listy nebo jehlice, odkud je sbírán včelami jako zdroj medovicového medu. Medovice obsahuje vodu, cukry (sacharóza, glukóza, fruktóza, maltóza, melecitóza, rafinóza a polysacharidy), aminokyseliny rostlinného původu, minerální látky, vitamíny a barviva.
Vznik medu je velmi složitý proces, který je závislý na včelstvu jako celku. Zdroj nektaru má na starost jen několik včel létavek (pátraček), které vyhledávají zdroje sladkých šťáv (sladinu) a ve chvíli, kdy takový zdroj najdou, se vrátí do úlu s plným medným váčkem, dají ochutnat ostatním včelám v úle a zároveň jim specifickou formou komunikace, označovanou jako včelí tanečky, předají informace o směru a vzdálenosti potravy, přičemž se řídí i polohou slunce na obloze
Ve svém příspěvku KYSELINA MRAVENČÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kuchařinka.
Dobrý den,
mám dotaz - asi 80 - 100 mravenců si vlezlo do načnuté sklenice s medem (množství medu asi 400 g) a utopili se v něm. Nebylo datažené víčko. Mravence jsem vylovila, jen jestli med se dá dále používat - není poškozen a nebude mít negativní vliv na zdraví. Mravenci byli mallí černí, bydlíme na venkově a začalo se jich objevovat velice mnoho. Likviduji, ale pouze přírodní cestou.
Mnohokrát děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dr. Ivan Babůrek.
V medu se ve velmi malém množství přirozeně vyskytují organické kyseliny včetně kyseliny mravenčí. Med bez jejich obsahu by nám možná nechutnal pro fádní chuť. Utopení mmravenci obsah kyseliny nepatrně zvýší. Na chuti, ani na zdravotních parametrech medu se to ale nijak neprojeví.
Montážní pěna Tytan je jednosložková pěna k okamžitému použití. Vyznačuje se minimálním nabýváním, proto je vhodná pro použití u podkladů citlivých na tlakové namáhání. Při aplikaci nevznikají odřezky, pěna nestéká. Je vhodná k použití při montážích, utěsňování, vyplňování a izolování. Odolává vlhkosti a plísním. Tepelná odolnost po vytvrdnutí je -60 až +100 °C. Pěnu nanášíme pistolí, která umožňuje větší přesnost a rychlost. Po vytvrdnutí ji můžeme brousit, řezat, natírat nebo omítat. Lze ji použít na většinu materiálů, například na beton, omítku, dřevo, sklo, cihlu.
Ve svém příspěvku CHOV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo.
Je to krásné chovat včely, jenže není to jenom o tom. Objeví se nemoci, jako například je varroáza a hned je musíme léčit (mě se teda momentálně osvědčil Thymovar). Takže není to jen o medu ale hlavně o chovu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tenká bílá vrstva na povrchu hladiny medu se čas od času objeví hlavně u těch medů, které neprošly filtrací. Tedy ve sklenicích, které koupíte přímo od včelařů. Nejedná se o nic jiného než známku toho, že se jedná o med, který byl ze stáčecí nádoby odebrán jako úplně poslední. A ta bílá pěna na povrchu není nic jiného než vysrážené bílkoviny a malé částečky pylu. Ty by při jemné filtraci neprošly sítem, ale v medech přímo od včelařů zůstávají. Med je těžší než pyl, proto částice pylu vyplavou na povrch a tvoří zde pěnu. Do posledních sklenic se dostanou z toho důvodu, že stáčecí nádoby mají kohout ve spodní části.
Pokud se jedná opravdu jen o pyl, což zjistíte velmi snadno, tak medu nic není a můžete ho bez problémů konzumovat. Stačí k němu přivonět a trochu ochutnat. Pokud má normální vůni i chuť, pak se nemusíte ničeho bát. Problém by nastal v případě, že by měl med štiplavý zápach a nechutnal medově. Pak by se pravděpodobně jednalo o kvašení a med by byl znehodnocený. Samotná přítomnost pěny však v žádném případě není známkou kvašení.
Přítomnost pylu v medu vás nemusí nijak děsit, protože nejde o nic škodlivého. Je to normální přírodní produkt, který pro vás může mít i příznivé účinky.
Ve svém příspěvku ZKVAŠENÝ MED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
S tou špinavou vodou a cukrem bych to nepřeháněl.Kdo a proč by to tam dával...Prostě med z nejakeho duvodu nebyl dostatečně zralý.(Někdy včely zavíčkují i úplnou řidinu, když nestačí zpracovávat bohatku snůšku)Pak stači včelařova nezkušenost, absence refraktkmetru na mereni obsahu vody atd. a med skonci v sklenicich.Voda stoupa nahoru a med zacne kvasit.Druha moznost je med otevreny ve vlhkem špajzu atd.Med je velice hygroskopický.Přijímá vodu, ale i pachy.
Z medu bych odebral vrchni vrstvu a med pouzil do perniku atd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kája.
Samozřejmě, že med může zkvasit a také kvasí a jedná se o velmi kvalitní med pouze od včel aniž by kdokoli cokoli přidával. Stačí když má obsah vody vyšší než 20%. Záleží jen na včelaři kdy odebírá a vytáčí plásty a jestli odebírá zavíčkované. Nebo vytočí med se správným obsahem vody, ale je špatně uskladněný ( zavřený např. ) a jelikož je hydroskopický, tedy absorbuje vodu z prostředí, tak si když si ji natáhne víc než 20%, tak přirozeně začne kvasit. Takový med se stále dá využít, buď na medovinu nebo nechat vypálit na kořalku. Ale nejlepší způsob je zadělat ho do perníčků nebo zkrátka koláčů a moučníků, místo cukru. Nic se nikomu nestane.
Montážní pěna vysokoexpanzní je hustší při aplikaci a hodně nabývá na objemu. Používá se na upevňování oken, dveří, vyplňování vybouraného zdiva, k instalaci vzduchotechniky, sanitární izolace, na aranžérské a dekorační práce, jako je výzdoba akvária. Dále pro výplně dutin v autech, lodích, v podkroví a na střeše. Po vytvrdnutí nenasakuje vodu. Tepelná odolnost po vytvrdnutí je -40 až +95 °C. Povrch nelepí již po 20–30 minutách. Pěna má žlutou barvu.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludmila Valentová.
Pokud se vám dostane pěna na ruce, nejprve ji otřete hadrem nebo seškrábejte špachtlí či nějakým podobným předmětem. Snažte se hmotu nerozmazat. Tímto způsobem se vám ji ale nepodaří odstranit úplně. Účinnější metodu představuje čistič na pěnu nebo benzín, kterým si zašpiněné ruce umyjete. Stejné účinky má aceton, odlakovač nebo ředidlo. Jedno z toho doma zajisté budete mít. Pokud byste neměli ani jeden z těchto přípravků, ponořte ruce s ještě nezaschlou pěnou do teplé vody smíchané s kuchyňskou solí, nechte malinko odmočit a pak odstraňte pomocí penzy nebo houbičky na nádobí. Pokud vám montážní pěna zůstane na dveřích, oknech nebo na místech, kde ji nechcete, použijte k tomu Odstraňovač vytvrzené PUR pěny.
Montážní pěny Den Braven se na trh dodávají ve velkém výběru pro profesionální, ale i pro hobby použití. Pěny se dají výborně využít ve stavebnictví, kde slouží převážně k utěsňování a izolování okenních rámů, rámů, potrubního vedení, kabelového vedení, sanitárního vybavení a mnoho dalšího. Montážní pěna má vysokou přilnavost, dobré tepelně izolační vlastnosti, dlouhou životnost a hlavně přijatelnou cenu.
Ve svém příspěvku LEPIVÉ KAPIČKY NA KVĚT.VÝHONECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Petr.
Dobrý den,
orchideje pěstuji dlouho a vždy bohatě kvetly. Letos mají bohatě nasazeno na květ, ale na některých výhonech se začaly tvořit lepivé kapičky konzistence medu. A netrvá dlouho a výhon začne hnědnout a potom zesvětlá a odumírá. Ohne se a zežloutne, ale neusychá. Neví někdo co je to za chorobu a jak s ní bojovat? Děkuji za radu
Josef Petr satchmo@centrum.cz
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Montážní pěna nízkoexpanzní se používá pro speciální montáže, u nichž je nutná vyšší hustota vytvrzující pěny a minimální expanze (méně nabývá). Jedná se o lepení parapetů, schodišťových podstupnic, prahů a podobně. Je vhodná i pro vyplňování běžných spár při montáži dveřních zárubní a okenních rámů. Po aplikaci se vyznačuje minimální rozpínavostí (méně než 50 %). Tepelná odolnost po vytvrdnutí je -40 až +90 °C. Zařezávat můžete dle velikosti spáry po 30–60 minutách.
Ve většině případů není zkvašení medu vaše vina, ale způsobí ho samotné včely. Někdy je však opravdu na vině nepozorný včelař. Včely přinášejí do úlu nektar s obsahem 60–70 % vody a postupně ho zahušťují. V ideálním případě by objem vody v medu neměl přesáhnout hranici 18 %. Někdy to ovšem včely nestihnou a med zavíčkují, často v období, kdy je delší dobu vysoká vzdušná vlhkost. Pokud je pak včelař netrpělivý či nezkušený, snadno může med s vyšším obsahem vody vytočit a prodávat, což způsobuje, že med může následně kvasit.
Med může kvasit, zkvašený med poznáte na první pohled. Když otevřete sklenici, první, co ucítíte místo nasládlé vůně medu, bude nepříjemný štiplavý zápach, charakteristický právě pro kvasící med. Takovýto med je někdy nazýván jako skvasený a nebo zkvašený. Hladina medu je pak pokrytá tenkou řídkou vrstvou. V takovém medu už nastal kvasný proces. Pokud byste si toho snad nevšimli před konzumací, věřte, že byste to poznali nejpozději v okamžiku, kdy byste med poprvé vložili do úst – je nakyslý.
Když med kvasí nebo je již zkvašený, je to nezvratný proces, který nelze zastavit.
Ke zkvašení ale může dojít i přímo u vás doma, pokud budete med nevhodným způsobem skladovat. Stačí, když špatně utáhnete víčko u sklenice. Med má totiž schopnost nasávat do sebe okolní vlhkost. A to je ten hlavní problém. Pokud totiž vlhkost v medu, respektive hladina vody v něm, přesáhne hranici zhruba 21 %, dojde ke kvašení a nevratnému znehodnocení medu.
Když vám med zkvasí, jediná rada je med vyhodit a koupit jiný. Jakmile totiž ke kvašení dojde, už není cesty zpět.
EU stanoví pro každý včelařský rok částku v eurech, kterou smí členský stát na včelařská opatření vydat. ČR se spolupodílí na financování dotace 50 % vynaložených prostředků. Příspěvek EU pro ČR na včelařské dotace ve výši 50 % v roce 2019 činí 1 250 509 eur.
Částku v Kč určenou na dotace v příslušném včelařském roce zveřejňuje Fond vždy v lednu – www.vcelarstvi.cz v záložce Dotace, případně na www.szif.cz, v záložce SZIF poskytuje > Společná organizace trhů > Živočišná výroba > Včelařství > Eurodotace podle nařízení vlády č. 197/2005 Sb. > Zpravodajství.
Pro včelařský rok 2019 je pro chovatele včel určena částka v celkové výši 64 336 187 Kč. Český svaz včelařů, z.s., je zprostředkovatelem mezi chovateli včel a Fondem a aktivně se podílí na administraci včelařských dotací. V souladu s nařízením vlády je jediným žadatelem o dotace na všechna opatření za všechny chovatele včel bez ohledu na jejich členství v ČSV. ČSV shromažďuje požadavky jednotlivých chovatelů včel. U doručených požadavků provádí evidenci a základní administraci, v případě neúplných požadavků vyzývá chovatele k doplnění povinných údajů, zpracovává přehledy dle pokynů Fondu a provádí další nezbytné úkony související s administrací „eurodotací“.
ČSV jako uznané chovatelské sdružení včely medonosné kraňské plní nezastupitelnou úlohu při vypracování seznamu šlechtitelských chovů včelích matek z uznaného šlechtitelského programu, na které lze poskytnout dotaci podle § 8 nařízení vlády. ČSV zajišťuje předání dílčích dotací jednotlivým chovatelům včel, kteří splnili dotační podmínky. K zajištění řádné administrace „eurodotací“ vydává ČSV každoročně Organizační pokyny ČSV. Tyto pokyny jsou zveřejněny v časopisu Včelařství č. 1/2019 a na www.vcelarstvi.cz. Součástí organizačních pokynů jsou i lhůty pro doručení požadavků a všech dokumentů na ČSV. Tyto lhůty je nutno vzhledem k administrativní náročnosti zpracování dotace dodržet!
Fond na základě požadavků předaných od ČSV provádí jejich administrativní kontrolu a výpočet dotace pro chovatele, kteří splnili podmínky pro její získání. Pokud soubor všech oprávněných nároků přesáhne pro příslušný včelařský rok finanční částku určenou na dotace pro chovatele včel, upravuje u vybraných opatření v souladu s § 10 odst. 6 nařízení vlády výši oprávněných nároků koeficientem krácení. Fond každoročně do 15. října poukazuje celou částku dotace na ČSV, který bezprostředně po přijetí finančních prostředků provádí jejich rozesílání jednotlivým chovatelům včel.
Dotace jsou určeny pro chovatele včel. Chovatelem včel je fyzická nebo právnická osoba, která chová včelstva na&n
Včelaření v Langstrothech vychází z přirozeného prostředí pro včely. Všude je přesně dodržena včelí mezera, takže odpadají například problémy se stavbou různých můstků. S rámky se snadno manipuluje, navíc v tomto systému převážně pracujete pouze s celými nástavky, nerozebíráte jednotlivé rámky. Samozřejmě mimo potřeby specifických zásahů do včelstva. Úly jsou vzdušné, s celoročně zasíťovanými dny, což to výrazně přispívá k hygieně včelstva. Navíc i léčení a kontrola spadu roztočů varroa je snazší, tomu napomáhá 10cm výška dna. Pod ním je zasunuta plastová podložka na měl. Při její kontrole nebo odběru úl vůbec neotevíráte. V zimě včelstvo nerušíte a velice rychle máte zkontrolovanou celou včelnici. Síla stěny úlu je 25 mm, což včelám umožňuje zejména na jaře okamžitě reagovat na změny venkovní teploty. Používá se dřevo z borovice vejmutovky, které je v současné době nejvhodnější včelařskou dřevinou. Pro svou nízkou hmotnost je využito na výrobu všech dílů úlu.
Konstrukce úlu Langstroth je jak jednoduchá, tak i cenově dostupná, a navíc si jej je schopen vyrobit dokonce i podprůměrně zručný včelař se základním vybavením pro práci se dřevem.
Původní rámky do systému Langstroth byly vysoké 232 mm (Langstroth Original). Jednalo se o rámkovou míru 44,8 x 23,2 cm s horní loučkou o délce 48,2 cm. Rámek se také označuje jako Langstroth 1/1 nebo L 1/1. Úlová sestava byla složena ze dna, nástavků a víka. Nástavky jsou na 10 rámků.
Později se však začalo spekulovat o vysoké hmotnosti nástavků v medníku. Dle systému Dadant byl systém Langstroth rozšířen také o rámky s výškou 185 mm (Langstroth 3/4), 159 mm (Langstroth 2/3) a 137 mm (Langstroth 1/2), ale také o 285 mm s označením Dadant Jumbo, který se používá výhradně do plodiště.
Po vzoru úlu Dadantova je možno včelařit též s nízkými nástavky pro med, což přináší menší hmotnost nástavku i plástu, a tím lehčí manipulaci, med v panenském díle, zralý zavíčkovaný med i ze slabších snůšek, druhové medy, lepší možnost použití výkluzů a vyfukování včel při odběru medu, lepší technizaci odvíčkování a vytáčení. Nízké nástavky vyžadují pro racionální vytáčení medu radiální, hvězdicové nebo zvratné koše do medometů na více plástů.
Nedostatkem středně vysokých plástů pro plodiště je jeden nástavek málo, dva jsou však v podstatě více, než je potřeba. Dost medu zůstává ve složeném, dvounástavkovém plodišti. Přehození nástavků znamená, vedle změny hmotnosti, hrubý zásah do teplotního režimu plodového hnízda. Tvorba oddělků a chov matek na nástavkové míře vyžaduje úlové přepážky a rozdělené dno s česny.
Podle výrobního postupu můžeme medoviny rozdělit na nevařené, kdy se med smíchá s vodou za studena, případně za mírně zvýšené teploty (tento postup využíváme u kvalitního medu), a na vařené medoviny, kdy med s vodou povaříme, přičemž sbíráme vznikající pěnu. Medovina se pak vaří tak dlouho, dokud se tvoří pěna. Dalším druhem jsou ovocné medoviny, v nichž je část medu nahrazena ovocnou šťávou – lépe kvasí a snadno se čeří. Medovina připravovaná studenou cestou neztrácí vzácné a cenné látky prvotřídního medu, které blahodárně působí na lidský organismus.
Velmi intenzivní léčivý účinek má spojení medu s česnekem (2 lžičky medu, 2 rozdrcené měsíčky česneku), stroužky česneku prolisujete a naplníte jimi do půlky malou sklenici, zalijete až po okraj medem a necháte do druhého dne odstát. Užívejte 2x denně jednu čajovou lžičku a sami uvidíte, jak se vám zlepší imunita.
Ale nesmíme samozřejmě opomenout vynikající kombinaci medu a česneku při přípravě masitých pokrmů. Medovo-česnekové marinády na nejrůznější masa jsou prostě výborné. Kombinace medu, česneku a kvalitního koření se spojí ve vynikající, lehce pikantní chuť.
Suroviny:
60 ml medu
1 cibule nakrájená hodně nadrobno
2 lžíce citronové šťávy
2 lžíce kvalitní sojové omáčky
2 rozmačkané stroužky česneku
Postup:
Všechny suroviny smíchejte nebo je také můžete rozmixovat v mixéru. Hotovou marinádou pak potřete maso (například kuřecí či vepřové) a nechte v chladničce minimálně hodinu, ale klidně i déle. Marinované maso si buď připravte na zahradním grilu, nebo jen doma na pánvičce.
Zákusek indiánek je doslova božská pochoutka a jeho výroba není až tak složitá. Slaďounká růžová pěna je natočená na piškotu (čili bufleru) a politá čokoládou či jinou polevou.
Ingredience na buflery: 83 g hladké mouky, 60 g cukru krystal, 33 g vanilkového pudinkového prášku, 157 g bílků (cca 5 vajec), 73 g žloutků, 20 ml vody
Ingredience na pěnu: 160 g cukru krupice, 8 lžic vody, 80 g moučkového cukru, 2,5-3 lžíce rybízové marmelády
Ingredience na dokončení: hořká čokoláda (může být ta na vaření), ztužený tuk k naředění čokolády
Postup: Nejprve se pustíme do pečení buflerů (piškotů) pod pěnu. Zapneme troubu a nastavíme teplotu na 180 °C. V jedné míse ušleháme bílky s částí cukru a pudinkem, bude to trvat trošku déle. Žloutky šleháme se zbytkem cukru a postupně přiléváme vodu, dokud vše neušleháme do pěny. Do žloutkové pěny přidáme nejprve 2 lžíce ušlehaných bílků, abychom pěnu zlehčili, a pak opatrně vmícháme zbytek sněhu. Nakonec přidáme přes síto mouku a zlehka ji obracením zapracujeme do hmoty. Připraveným těstem naplníme zdobicí sáček a na plechu vyloženém pečicím papírem se pokusíme tvořit kolečka, která dáme péct do předehřáté trouby do zrůžovění, tedy přibližně 10-15 minut.
Příprava pěny: Krupicový cukr nasypeme do kastrůlku, přidáme k němu 6 lžic studené vody a mícháme do rozpuštění, pak přivedeme pomalu k varu a vaříme na velmi mírném ohni do té doby, než je svařený na nit. To znamená, že si dáte na prst kapku rozvaru, spojíte dva prsty k sobě, a když je rozevřete, rozvar se vám mezi nimi táhne jako nit, trvá to okolo 20-30 minut. Než se rozvar uvaří, ušleháme z bílků, moučkového cukru a rozmíchané marmelády pevný sníh. Pokud máme marmeládu tuhou, tak si ji lžící nejdříve pořádně rozmícháme do hladka. Svařený rozvar ihned vlijeme do sněhu a šleháme do tuha, dokud nám sníh nevychladne (okolo 8 minut za předpokladu použití elektrického šlehače). Připravenou pěnu dáme do sáčku s větší hladkou zdobicí špičkou - velikost zvolíme podle toho, jak velké chceme indiánky mít - a natočíme na piškoty tvar indiánků.
Připravené indiánky dáme na několik hodin ztuhnout do lednice, měly by stačit asi 3 hodiny. Z uvedeného množství by vám mělo vzniknout cca 27 indiánků, přičemž buflerů bude o něco více.
Když indiánky v lednici řádně prochladnou, rozpustíme ve vodní lázni čokoládu hodně naředěnou 100% tukem v poměru cca 1 : 1, aby byla čokoláda opravdu hodně tekutá.
Rozpuštěnou čokoládu dáme do hrnku, indiánky uchopíme za buflery a pěkně je do čokolády špičkou dolů namáčíme. Přebytečnou čokoládu necháme odtéct a indiánky pokládáme na pečicí papír. Nebojte se, indiánky do čokolády nesjedou. Nyní stačí nechat čokoládu v chladu ztuhnout, což je otázka chviličky, a můžeme podávat.
Tip: Kdyby byla tato pěna pro vás příliš hutná, můžete místo moučkového cukru dát jen cukr krupici.
Originální nanopěna je multifunkční ochranný, čisticí a impregnační prostředek pro hladké a nesavé povrchy. Nanopěna zároveň se snadným vyčistěním dodá povrchu na několik měsíců i účinnou ochranu před znečištěním a vysoký lesk. Tento originální produkt vyvinutý specialisty na nanotechnologie je špičkovým představitelem nově se formující generace inteligentních úklidových prostředků, která snižuje nároky na pracnost úklidu o tři čtvrtiny.
Nanopěna aktivně spolupracuje při čistění tím, že probublává i těmi nejnepatrnějšími nerovnostmi ošetřované plochy. Na povrchu vyčištěném antibakteriální aktivní pěnou se během následujících několika desítek minut klidu samostatně vytvoří neviditelná ochranná nanovrstva, která propůjčí ošetřené ploše na několik měsíců zvýšenou odolnost, velmi snadné čištění a v prvních týdnech i vysoký lesk, hladkost.
Pro další čištění povrchu, který byl již ošetřen nanopěnou, není třeba žádná chemie, jen obyčejná voda. Pracnost úklidu se zmenší až na čtvrtinu doposud běžně potřebného času. Ošetřený povrch se díky nanoimpregnaci méně špiní, neumastí se a vypadá stále skvěle.
Nanopěna, na rozdíl od běžných prostředků, neobsahuje žádný škodlivý silikon, teflon, vosky ani oleje a ochrana je ekologicky odbouratelná. Využitím nanopěny v profesionálním úklidu lze dosáhnout výrazných úspor díky absenci výdajů za běžnou úklidovou chemii a především markantního snížení časových nároků na pracovní sílu. Nanopěna je také skvělým pomocníkem pro domácí úklid, neboť potřebu nekonečného uklízení lesklých ploch zredukuje na pouhé dva úklidy s použitím nanopěny během roku a mezi nimi pouze občasné velmi snadné přeleštění bez chemie a s nízkými nároky na vynaložený čas. Výsledky úklidu jsou i přes minimální časovou náročnost trvale brilantní.
Ochranný čistič NanoPěna představuje nejnovější prostředek v boji se špínou, otisky prstů, mastnotou, povlakem vodního kamene, nebo i špinavým autem. Aktivní pěna „uklízí povrch sama“ a s vysokým leskem získáte i několik měsíců ochrany, díky níž povrch snadno otřete jen obyčejnou vodou. Vlastně půl roku nepotřebujete žádnou úklidovou chemii.