OsmoDry využívá aktivní osmotechnologie, sloužící k neinvazivnímu a bezelektrodovému vysoušení zdiva. Přístroj díky ní zatlačuje vodu zpět do půdy, a tím zbaví vaše zdi vlhkosti. Nemusíte se obávat, že je osmotechnologie zdraví škodlivá, elektromagnetické pole je vytvářeno s ohledem na lidské zdraví a pro živé organismy je naprosto neškodné.
Funkčnost přístroje je založena na jevu, kterému se říká elektroosmóza. Systém OsmoDry díky ní nabízí sanaci bez stavebního zásahu do zdiva, celý problém je tedy vyřešen neinvazivně a bez komplikací. Odpadá tedy nutnost podřezávání zdiva nebo užití elektrod.
Zařízení generuje elektromagnetické pulzy, kterými působí na vlhkou stavbu. Takto vytvořené elektromagnetické pole ovlivňuje molekuly vody uvnitř zdiva a tlačí je dolů, zpět do zeminy. Díky tomuto principu nebyla sanace zdiva nikdy jednodušší. Stačí zařízení umístit do objektu – instalace spočívá v navrtání několika hmoždinek, na které se přístroj OsmoDry zavěsí. Pak už jen stačí zapojit do sítě a OsmoDry je plně funkční. Vysoušení zdí osmotechnologií je pohodlné řešení nepříjemných problémů. Pokud nechcete, aby bylo zařízení viditelné, lze je jednoduše přizpůsobit interiéru objektu.
Systém OsmoDry nabízí řešení u všech druhů stavebního materiálu, jako je cihelné zdivo, kamenné zdivo, tvárnice, betonové konstrukce, případně kombinované – smíšené zdivo. Lze jej použít u nadzemních i podzemních konstrukcí (přízemí stavby, sklepní prostory).
Podle referencí jsou zákazníci, kteří si přístroj OsmoDry pořídili, velmi spokojeni. Toto zařízení plní velmi kvalitně svůj účel.
Přístroj je i ekonomicky výhodný – oproti stavebním úpravám má minimální náklady na energii. OsmoDry má bezúdržbový provoz, systém je ekologický, účinnost má průměrně 15 až 20 let. Životnost zařízení je 25 let.
Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Vnouček.
No vše je velice hezké,ale pakovat se na přístroji,který vyrobíte za pár kaček takovýmto způsobem je zlodějina...výrobce si lehce spočítal kolik stojí podřezání a dal stejnou cenu..to si ho radši podřežu a mám to za babku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radoslav.
Zdravím, po doporučení Osmodry kamarádem jsem se ho rozhodl vyzkoušel, jelikož jsem měl problémy s vlhkostí zdiva a musím říct, že lepší firmu jsem nikdy neviděl, opravdu kvalita, vlhkost pomalu ubývá.
Cena osmotechnologie je v porovnání s náklady spojenými se stavebními úpravami relativně nízká. Cena produktu se skládá ze dvou částí, první část, cca 21 000 korun, se platí při instalaci a druhá částka ve výši 21 000 korun se platí po 6 měsících při následném měření a úspěšném fungování.
Cena zahrnuje profesionální konzultaci, měření vlhkosti pomocí vlhkoměru, instalaci přístroje, trvalé a účinné odvlhčení přístrojem, opětovné měření vlhkosti pomocí vlhkoměru, bezplatný a trvalý doživotní servis přístrojeOsmoDry.
Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Vnouček.
No vše je velice hezké,ale pakovat se na přístroji,který vyrobíte za pár kaček takovýmto způsobem je zlodějina...výrobce si lehce spočítal kolik stojí podřezání a dal stejnou cenu..to si ho radši podřežu a mám to za babku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marci.
na odvlhčení domu jsi chceme nechat nainstalovat přístroj osmodry ,zajímalo by nás jestli tento přístroj používá někdo vnašem okolí Třemošná u Plzně a s kým by jsme se mohli spojit.
Detektory kovů lze v zásadě rozdělit podle technologie, se kterou pracují, a to na pulsní a VLF (Very Low Frequency). Tyto kategorie se vzájemně liší dosahovanými výkony, komfortem práce a u některých pulsních detektorů i cenou. V něčem má navrch pulsní detektor a v dalším zase VLF. Rozhodně nelze paušálně říci, že je jedna z technologií lepší, každá se prostě hodí na něco jiného. Obecně platí, že VLF detektory jsou mezi hobby hledači oblíbenější nebo aspoň rozšířenější než detektory pulsní.
VLF detektory
VLF detektory můžeme rozdělit na pohybové a bezpohybové. Pro správnou funkci pohybového detektoru je potřebný – jak jeho označení napovídá – pohyb cívky nad cílem, zatímco u bezpohybového tomu tak není. Obecně platí, že bezpohybový detektor má o něco nižší hloubkový dosah oproti pohybovému, ale zase má přesnější separaci. Většinu pohybových detektorů je možné přepnout do bezpohybového režimu (pinpoint), ten však obvykle není schopen diskriminace. Proto je důležité nezaměňovat bezpohybový detektor s bezpohybovým režimem pohybového detektoru. Hodně VLF detektorů má problémy při hledání v silně mineralizovaných půdách sopečného původu. Bohužel tuto vlastnost nelze v rámci této kategorie detektorů paušalizovat, takže pokud se chystáte hledat v takových podmínkách, určitě se před koupí přístroje poraďte s prodejcem, zda je vámi zvolený typ detektoru pro tato místa vhodný.
Hned na úvod začneme tím, co každého hledače zajímá asi nejvíc, tedy hloubkový dosah detektoru. Tuto vlastnost ovlivňuje mnoho faktorů: typ půdy, tvar či velikost předmětu, jeho poloha v zemi, nastavení detektoru a podobně. Středně velkou minci je pohybový detektor schopen rozeznat zhruba do 30 cm. U větších předmětů dosahuje i větších hloubek, ale rozhodně tu neplatí přímá úměra. Například taková přilba je detekovatelná řekněme do 60 cm, ale ve 150 cm už neobjevíte ani zakopaný vlak, protože použitá technologie zde naráží na své limity. Je to samozřejmé. Tyto údaje platí pro klasické detektory, tedy ty s cívkou na konci tyče, u nichž hledání probíhá plynulým, kontinuálním pohybem z jedné strany na druhou.
Aby zde uvedené informace byly kompletní, je třeba se zmínit i o existenci speciálních VLF detektorů určených pro skutečně hloubkové hledání. Takové přístroje, vybavené cívkou se dvěma boxy, sice nedisponují diskriminací, zato jsou schopny detekovat velké předměty až do hloubky 3–5 m. Na malé cíle blízko povrchu naopak nereagují. Zajímavou alternativou tak mohou být dva klasické VLF detektory firmy Garrett (GTI 2500 a Master Hunter CX Plus), u nichž je možné takovou cívku použít a vlastně tak získat dva přístroje v jednom.
Další důležitou vlastností těchto přístrojů je diskriminace. Tímto termínem se označuje schopnost detektoru rozpoznat materiál předmětu pod cívkou a do jisté míry i jeho charakter (mince, fólie...). Přístroj s diskriminací tedy umí rozeznat, zda se jedná o železo nebo o barevný kov, popřípadě o jaký. Toto je velmi důležitá vlastnost, především pro ty, které železné nálezy nezajímají. Existují různě uživatelsky přívětivá pojetí diskriminace, ale obecně platí, že pokud snad narazíte na VLF detektor, který ji nemá, pak ho rozhodně nekupujte.
S diskriminací úzce souvisí separace. Tyto dvě vlastnosti bývají někdy vzájemně zaměňovány nebo dokonce slučovány, ale jedno a to samé to rozhodně není. Představte si dva kovové předměty blízko sebe, a navíc každý z jiného materiálu. Separací se rozumí schopnost detektoru tyto cíle od sebe rozeznat. Zde je velmi důležitá rychlost, s jakou přístroj vyhodnocuje signály. Pokud je v tomto ohledu příliš pomalý, tak buď rozpozná pouze jeden z předmětů a o tom druhém vůbec neví, nebo ze dvou různých signálů vytvoří jeden zkreslený. Může se tak snadno stát, že železný předmět, který vás nezajímá, zastíní signál barevného kovu a vy jste právě, aniž byste to tušili, přešli například nějakou minci.
Analogový a digitální detektor
Analogový detektor je takový, který nám dává informace o předmětu pod cívkou pouze a jedině prostřednictvím zvuku, zatímco digitální také prostřednictvím tónu, a navíc ještě informacemi na displeji. Tyto informace bývají ve formě obrázků, čísel nebo grafu. Na rozdíl od analogového musí digitální detektor signál nejprve softwarově zpracovat, aby ho mohl zobrazit na displeji. Levné digitální detektory tak mívají pomalejší reakci na cíl, což je velmi nepříjemná vlastnost zvláště v železem zamořených lokalitách. Analogové přístroje jsou na tom v tomto ohledu sice lépe, ale zase u nich nemáte možnost vizuální kontroly toho, jak detektor předmět pod cívkou vyhodnotil. Rozhodnutí, zda se jedná o železo, nebo o něco jiného, tak činíte pouze na základě zabarvení tónu, který detektor vydává. Jistěže se to dá naučit, ale aspoň ze začátku to může působit jisté obtíže. Na druhou stranu tak získáte správné hledačské návyky, jež časem možná oceníte.
Pro přesné určení polohy cíle je užitečným pomocníkem pinpoint neboli bezpohybový režim. Oceníte ho především na železem zamořených lokalitách nebo při několika cílech blízko sebe, ale pravděpodobně ho budete používat úplně všude. Při běžném hledání detektor pracuje v pohybovém režimu a do bezpohybového přepínáte až v okamžiku nalezení cíle, který chcete vykopat. Dá se zjednodušeně říci, že pohybový (tedy standardní) režim vám sdělí, o jaký předmět se jedná, a pinpoint pak zaměří jeho polohu.
Většina detektorů pracuje pouze s jedinou frekvencí. U některých je možnost volit mezi více frekvencemi, ale v danou chvíli používají vždy pouze jednu z nich. Existují ovšem i přístroje, které dokážou pracovat s několika frekvencemi najednou. Specialistou je v tomto ohledu firma Minelab se svou BBS (Broad Band Spectrum, 17 frekvencí) či FBS (Full Band Spectrum, 28 frekvencí) technologií. Konkrétní hodnota pracovní frekvence se u jednotlivých výrobců i typů detektorů liší. Obvykle není nižší než 5 a vyšší než 20 kHz. Výše zmíněná multifrekvenční FBS technologie umožňuje pracovat najednou s 28 frekvencemi v rozpětí od 1,5 do 100 kHz. Platí, že nízká frekvence proniká hlouběji do půdy, ale není tak citlivá na malé předměty, zatímco u vysoké frekvence je tomu naopak.
Pokud budete procházet technické parametry detektorů pozorně, pravděpodobně si všimnete, že jsou vybavovány různými velikostmi a druhy cívek. Pro ty standardní platí, že čím větší cívka, tím hlouběji detektor dosáhne, ale je to za cenu snížení citlivosti na malé cíle a zhoršené separace. U menších cívek je tomu logicky naopak. Základní rozdělení cívek je na koncentrické a Double-D (označované také jako DD nebo 2D) cívky. Liší se tvarem a vlastnostmi elektromagnetického pole, jehož prostřednictvím prohledávají půdu. Koncentrická cívka dokáže lépe zaměřit cíl, ovšem je náchylnější k rušení v silně mineralizovaných půdách a kvůli tvaru generovaného elektromagnetického pole vyžaduje pro skutečně precizní prohledání prostoru větší přesah mezi jednotlivými pohyby. Double-D cívka se vyznačuje větší stabilitou, především v silně mineralizovaných půdách (tedy i na mořských plážích), a elektromagnetickým polem, jehož tvar umožňuje důkladnější skenování půdy, lze tedy říci, že je vhodnější variantou.
Pulsní detektory
Pulsní detektory nemají problém ani v silně mineralizovaných půdách sopečného původu. Je to dáno tím, že pracují na úplně jiném principu a takové podmínky jim prostě nevadí. Odlišností je však víc. Jednoznačnou výhodou pulsních detektorů je větší hloubkový dosah, a to zhruba 0,5 m až několik metrů v závislosti na velikosti předmětu. Naopak jejich největší slabinou je diskriminace. Přístroj jí buď nedisponuje vůbec, nebo pracuje nespolehlivě. Je sice možné pořídit si pulsní detektor s dobře fungující diskriminací, ovšem cena takového přístroje je řádově jinde. Některé modely je možné vybavit speciální rámovou cívkou určenou stejně jako cívka se dvěma boxy u VLF detektorů pro hloubkové hledání velkých předmětů.
Vliv ceny detektoru na jeho výkon
V žádném případě nelze doporučit koupi detektoru prostřednictvím Teleshoppingu nebo v supermarketu a podobně. Přístroje tam nabízené sice bývají k mání za velmi zajímavou cenu (často do 2 000 Kč), ovšem jejich schopnosti jsou opravdu slabé a investici do nich lze označit za doslova vyhozené peníze. Kvůli objektivitě je třeba říct, že i v supermarketu můžete občas narazit na detektor od renomovaného výrobce a tam už je samozřejmě vše v pořádku, ovšem tomu odpovídá i vyšší cena. Protože však tyto řetězce nabízejí detektory kovů jen příležitostně, rozhodně neočekávejte, že zde narazíte na někoho, kdo vám bude schopen kvalifikovaně poradit. Při koupi detektoru byste se měli raději obrátit na specializované prodejce, kteří vám poradí při výběru vhodného detektoru. U nich naleznete přístroje v cenovém rozpětí 4 až 40 tisíc korun (neplatí pro některé pulsní detektory). Vyšší cena sice neznamená vždy lepší kvalitu, ale obecně je možné říct, že čím dražší přístroj, tím pokročilejší, přesnější a rychlejší elektronika. Dalším důležitým rozdílem spojeným s úrovní ceny přístroje jsou možnosti nastavení. Zatímco u levných detektorů lze nastavovat jen ty nejzákladnější funkce, u top modelů je to prakticky vše, a tak u nich máte mnohem lepší možnost přizpůsobit přístroj právě těm podmínkám, ve kterých chcete hledat.
Doporučení pro výběr prvního detektoru kovů
Platí-li, že nechcete přístroj pro hledání v půdách sopečného původu, měl by to být VLF detektor, na ty pulsní pro začátek zapomeňte. Pokud váháte mezi pohybovým a bezpohybovým detektorem, pak je pro začátečníka – hlavně kvůli univerzálnosti – vhodnější volbou ten pohybový.
Zda si vybrat analogový, nebo digitální, je trochu složitější otázka a odpověď proto nebude úplně jednoznačná. Záleží na tom, kolik peněz chcete do detektoru investovat. Pokud to má být přístroj střední nebo vyšší kategorie, pak lze doporučit digitální. Jako začátečník totiž můžete mít problém s určováním vlastností předmětu pod cívkou pouze na základě zabarvení tónu ve sluchátkách nebo reproduktorech a digitální přístroj vám, na rozdíl od analogového, sděluje parametry cíle i prostřednictvím displeje. Jestliže vybíráte detektor v nižší cenové relaci, pak volte raději analogový. A to z toho důvodu, že digitální v této kategorii sice nabízí stejné výhody, ale oproti analogovému mívá pomalejší reakci na cíl. Pokud vás představa, že s vámi bude detektor komunikovat pouze prostřednictvím zvuku, děsí, pak také zvolte raději digitální, ale věnujte zvýšenou pozornost právě rychlosti odezvy detektoru na předmět pod cívkou. Naštěstí zrovna toto je vlastnost, kterou si můžete u svého prodejce snadno vyzkoušet. A buďte pečliví, rychlost detektoru je totiž opravdu důležitá.
Detektor by měl mít alespoň základní diskriminaci a pokud možno i pinpoint pro přesné zaměření cíle. S pracovní frekvencí, jak už bylo uvedeno výše, ani s velikostí a druhem cívky si dělat starosti (pokud vysloveně nechcete), nemusíte.
Výše uvedené informace by vám měly postačit k tomu, abyste si dokázali vytipovat takový detektor, lépe řečeno několik detektorů kovů, které by vám mohly vyhovovat. Se svými představami pak navštivte odborného prodejce. Vysvětlete mu, co od hledání očekáváte, a pokud s vašimi závěry souhlasí, otestujte si postupně všechny přístroje, které prošly sítem vašeho předvýběru. Porovnávejte přitom především diskriminaci, separaci, hloubkový dosah na předměty ležící na povrchu a především na ty zakopané v zemi (toto je skutečně velmi důležité, protože dosah vykazovaný na vzduchu a v zemi se liší a ten na vzduchu vás přitom příliš nezajímá), a v neposlední řadě i rychlost reakce detektoru (ta se naopak dobře testuje, pokud předměty leží na povrchu). Toto jsou vlastnosti, které by měly rozhodnout. Pokud jsou dosahované výsledky vyrovnané, pusťte ke slovu i další hlediska jako jednoduchost ovládání, způsob, jakým s vámi přístroj komunikuje, nebo kvalitu zpracování. To vše dohromady bude mít vliv na to, jak dobrý pocit z práce se svým detektorem budete mít.
Detektor Teknetics Eurotek
Mezi začátečníky nejoblíbenější a cenově nejdostupnější detektor kovů. Detektor Teknetics Eurotek má okamžitou odezvu na rozdíl od jiných levných detektorů. Jeho nízkou hmotnost a vynikající vyvážení ocení po dlouhém hledání každý hledač. Váha detektoru i s baterií je 1 kg.
Na displeji se zobrazuje vodivostní číslo detekovaného předmětu v rozsahu 0–99 a přibližná hloubka nálezu (3segmentový graf). Trvale je zobrazen indikátor stavu baterie. Ovládání je jednoduché a zvládne ho každý. Detektor má 4 tlačítka. Tlačítko pro Zapnutí/Vypnutí, tlačítko Menu pro přepínání mezi Sensitivitou a Diskriminací a tlačítka + a – pro nastavení požadovaných vlastností.
Detektor rozlišuje nález pomocí vodivostních čísel (0–99) a 2 tóny. Pro potlačení nežádoucích kovů můžete použít jednostupňovou diskriminaci 0–79. K detektoru jsou i sluchátka. Detektor je napájen 1x 9V baterií a jeho výdrž je až 25 hodin, podle použité baterie. Doporučuje se používat alkalické baterie nebo nabíjecí baterie GP.
Cena detektoru Teknetics Eurotek je velmi příznivá.
Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Vnouček.
No vše je velice hezké,ale pakovat se na přístroji,který vyrobíte za pár kaček takovýmto způsobem je zlodějina...výrobce si lehce spočítal kolik stojí podřezání a dal stejnou cenu..to si ho radši podřežu a mám to za babku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzana křiklanová.
Dobrý den máme už skoro rok namontovaný přístroj OsmoDry naše nemovitost je s části postavená na skále kudy zřejmě protéká voda. Začátkem července jsem telefonovala p. Zedníčkovi a informovala jsem ho o tom že stěny jsou i nadále vlhké a to ještě výš než kdy jindy a že máme pocit že přístroj nefunguje jak by měl.Bylo nám zděleno že máme vyčkat do smluvené doby kdy přijde technik naměřit hodnoty.A tak jsme počkali do 4.10.2018 Technik naměřil rychleji než na počátečním měření hodnoty které údajně stačí a na moji žádost vyfotil mokré stěny s tím ,že mě bude někdo na základě připomínek ke stálé vlhkosti telefonicky kontaktovat a že se někdo přijde podívat.Místo toho jsem obdržela 8.10.2018 fakturu na zbylou částku.Domnívám se že jednání Vaší firmy není fér,že můj požadavek, že není vše v pořádku by jste mohli lépe prověřit za 50 000.- by to byla především slušnost.
Elektrofyzikální metoda sanace vlhkosti, respektive metoda elektroosmózy, je známá více než 100 let. Bezkontaktním a neničivým způsobem zabezpečuje vznik potencionálního rozdílu mezi vlhkou a suchou částí zdiva. Potencionální rozdíl mezi jednotlivými vrstvami ve zdivu vzniká působením elektrického pole na molekuly vody přítomné přímo ve zdivu. Postupným posouváním hranice potencionálního rozhraní je vlhkost ve zdivu tlačená na povrch, přičemž se část vlhkosti odpaří. Vsakující voda naráží na silové působení elektrického pole a část vody postupuje zpět do části konstrukce pod úrovní terénu. Elektroosmóza je tedy fyzikální jev.
Metodu vysoušení vlhkého zdiva pomocí elektroosmotických zařízení lze použít ve všech případech, kdy je vlhkost způsobena kapilárním vzlínáním vody. Elektroosmóza však nepomůže tam, kde voda na zeď jednoduše přímo zatéká. Šířka zdiva, použitý stavební materiál ani technologicky těžko dostupná místa nebrání v použití tohoto jedinečného přístroje pro sanaci zdiva.
Vysušování je charakteristické pomalým náběhem, dokonce v první etapě v délce 2–6 měsíců může být zjevný nárůst vlhkosti v dané zóně, který vzniká postupným uspořádáním polarizovaných molekul vody ve zdivu. S postupem času je zjevný pokles vlhkosti až dosažení technologického minima pro dané zařízení, což je cca 2 % objemu vody ve stavební konstrukci, a to přibližně za dobu od jednoho roku do tří let. Pro představu: při maximální přesycenosti blížící se k 20 % objemu vody ve zdivu je na 1 m3 obsah vody 430 litrů! Dvouprocentní objem představuje vzdušnou vlhkost objemově dosahující 1,5–2,5 % na 1 m3 zdiva; suchý prostor je definovaný do 3 % objemových. Po ukončení aktivní doby vysušování udržuje přístroj vlhkost zdiva po celou svoji životnost na úrovni cca 1,5–2,5 %, což je z hlediska stavebního a životního zdivo ideálně suché.
Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Vnouček.
No vše je velice hezké,ale pakovat se na přístroji,který vyrobíte za pár kaček takovýmto způsobem je zlodějina...výrobce si lehce spočítal kolik stojí podřezání a dal stejnou cenu..to si ho radši podřežu a mám to za babku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar Henzlová.
Dobrý den,
příští týden k nám příjdou namontovat také OsmoDry přístroj,můžete se mi ozvat někdo z Karlovarského kraje a podělit se o zkušenosti? Máme rodinný dům, pod kterým zřejmě protéká spodní voda. Dům je někdy z roku 1930 a základy jsou kamenné
Děkuji Henzlová D.
Snem mnoha zahrádkářů a zemědělců je mít rozkvetlou a upravenou zahradu nebo úhledné záhonky se zeleninou. Je radost, když se daří a zahrada vzkvétá. Občas se však najde nemilé překvapení v podobě krtků, kteří ničí vaši zahradu a vaše práce tak přijde nazmar. Pokud si pořídíte na zahradu odpuzovače či plašiče krtků, vaše zahrada může vzkvétat a vy už se nemusíte trápit rozvrtanou zahradou a krtinci, které krtek po sobě zanechá.
Pokud vás krásné počasí vylákalo do zahrady, jistě budete chtít svou zahrádku upravit podle svých představ. Snažíte se zahradu zvelebit, pracujete do setmění a následující den po probuzení spatříte hromady krtinců... Nejjednodušší a nejúčinnější možností je použít akustický odpuzovač krtků. Plašiče krtků se zakopou do záhonku do úrovně horního víka a nechají se působit. Plašič krtků působí až na ploše 1 000 m2.
Plašiče krtků jsou určeny k odpuzování škůdců žijících v půdě (zemině). Jak jasně vyplývá z názvu „plašič krtků“, je hlavním škůdcem, proti kterému je tento produkt určen, krtek obecný. Nicméně tento typ plašiče je určen i k odpuzování dalších škůdců, v tomto případě hlodavců, jako je hryzec, hraboš, rejsek, potkan, myš a podobně. V podstatě lze plašič krtků použít kromě krtka také proti všem druhům hlodavců žijících pod zemí.
Plašič krtků působí proti škůdcům pomocí nízkofrekvenčních signálů nebo i vibrací. Tyto signály jsou vlastně velmi hluboké zvuky, které se dobře šíří zeminou a pronikají tak do chodeb a nor, které pod zemí vytvořil krtek či hlodavci. Zvuky, které vytváří plašič krtků, jsou přerušovány jednak proto, aby se docílilo vyšší účinnosti plašiče, a jednak z toho důvodu, aby si krtek nebo hlodavci nezvykli na monotónní zvuk plašiče. Stále se opakující hluk, který samozřejmě krtek a hlodavci dobře slyší, škůdce trvale znervózňuje a znepříjemňuje jim pobyt v prostoru chráněném plašičem do té míry, že jej zpravidla po několika dnech opouštějí a stěhují se do míst, kam signál, který vytváří plašič krtků, již nedosáhne.
Plašiče krtků můžeme rozdělit na elektronické (síťový, bateriový, solární) a mechanické (většinou doma vyráběné).
Použití plašiče krtků je velmi jednoduché. Přístroj je nutné umístit do půdy. Některé typy plašičů se umisťují do půdy celé, to znamená, že se v zemině vyhloubí otvor, do kterého se vloží elektronický plašič krtků, a následně se plašič zasype a hlína kolem i nad ním se dobře udusá. Jiný typ plašiče krtků, se umisťuje do půdy pouze zčásti – opět se vyhloubí díra do země, ale jen tak hluboká, aby se do ní plašič krtků umístil ve správné výšce, zbytek otvoru kolem plašiče se opět zasype hlínou a udusá, ale horní část plašiče zůstane nad zemí (zpravidla jen několik centimetrů nad úrovní terénu). Zvukové signály, které vytváří plašič krtků, se šíří v kruhu kolem přístroje. Dosah různých typů plašičů je velmi rozdílný, chráněnou plochu zpravidla tvoří kruh o průměru 10 až 35 metrů kolem přístroje.
Elektronický plašič krtků je zpravidla napájen buď z běžných baterií, nebo ze síťového zdroje. Levný solární plašič krtků, který byl svého času velmi populární a který má mizivou účinnost, již nemá ani význam používat. Co se týče bateriové verze plašiče krtků, jedna sada baterií by měla udržet přístroj v chodu minimálně půl roku. Současně je ale samozřejmě nutné si ověřit účinnou plochu plašiče, aby se vám nestalo, že si vítězoslavně přinesete domů plašič krtků, ve kterém baterie sice vydrží 2 roky, ale nebude mít žádnou účinnost.
Odpuzovače pracují zpravidla na kmitočtu 300–500 Hz, neboť zemí se dobře šíří signály nízkých kmitočtů a vibrace. V podstatě se dá říci, že čím vyšší kmitočet, tím horší je jeho „pronikání“ půdou. Samotný fakt, že odpuzovač produkuje velmi hlasitý zvuk, ještě neznamená, že bude škůdce skutečně odpuzovat, neboť jak již bylo řečeno, hodně záleží na kmitočtu výsledného zvukového signálu. Někteří výrobci produkují odpuzovače krtků, které pracují na vyšších kmitočtech, s odůvodněním, že se signál jejich přístroje šíří pouze tunely, které škůdci používají. Toto tvrzení je podivné, neboť hlodavci si hloubí i nové chodby a staré mohou být již zasypané, nebo prostě nepoužívané, a tudíž je velmi problematické umístění takového přístroje. Pokud odpuzovač škůdců žijících pod zemí kromě zvuku samotného vytváří také vibrace prostřednictvím pouzdra přístroje, je to vhodná kombinace, která maximálně využívá možností tohoto typu odpuzovače. Zvuk, který přístroj vytváří, případně také vibrace, je u těchto přístrojů v naprosté většině přerušovaný, a to jak z důvodu možného návyku hlodavců na monotónní zvukový signál, tak z důvodu úspory energie a prodloužení intervalu pro výměnu baterií.
Obecně ke všem druhům přístrojů lze říci, že nejvhodnější umístění je do středu chráněné plochy. Je třeba si uvědomit, že zvukové vlny se šíří v kruhu kolem odpuzovače hlodavců. Pokud váš pozemek tvoří například dlouhý a úzký obdélník, tedy jakousi „nudli“, pak odpuzovač krtků ochrání dle rozsahu účinnosti například pouze jeho část, i když je celková výměra chráněné plochy menší než prodejcem udávaná plocha účinnosti. Nejvhodnější umístění podle rad výrobců a podle zkušeností zákazníků je přímo do průsečíku chodby vytvořené hlodavcem. Půdu kolem je vhodné dobře udusat. Rozsah účinnosti odpuzovače krtků je přímo závislý na typu půdy, ve které je umístěn, a také na její vlhkosti. V podstatě se dá říci, že nejvhodnější je těžká, hutná půda, která je vlhčí. S kyprostí půdy se účinnost odpuzovačů krtků poněkud snižuje, a to z toho důvodu, že kypřejší půda snáze pohlcuje zvuk. V případě nedostatečných výsledků po prvotní instalaci přístroje se doporučuje přístroj přemístit na jiné místo nebo používat přístroj na dvou místech a jeden přístroj mezi nimi například každý týden přemisťovat. Signál z elektronického odpuzovače krtků není schopen překonat některé překážky, jedná se především o základy staveb a vyšší zahradní terasy. Stejně tak mohou způsobovat problémy objemné kameny či skála pod povrchem.
Zahradní odpuzovač hlodavců je přístroj, který pokud je vhodně zkonstruován, vyroben a umístěn na zahradě, dokáže skutečně výrazně pomoci v boji se zahradními škůdci.
Ve svém příspěvku OSMODRY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Sklenář.
Přeji dobrý den.Před rokem jsem použil chemickou injektáž v části mého domu,kde se projevovala vlhkost.Vlhkost po určitém čase zmizela(shruba přesně dle návodu a informací prodejce).Po roce se ovšem vlhkost opět projevila ve stejném rozsahu a místě.Jelokož je hodně vlhký rok,mám pocit,že je to zapříčiněno vzlínající vlhostí.Chtěl bych se zeptat zda je možné účinně použít princip Osmodry?Zbavit se opravdu takovéto vlhkosti?Děkuji za odpověď a zůstává s pozdravem Sklenář Jaroslav.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan Andrle.
Ahoj chci se podělit o mé skušnosti s toutou metodou s odvlhceni.Je pravda že vlhkost zdiva za třičtvrtě roku se hodně snížila.Ale slibovali také že zatuchlost zmizí a s omítkami se nemusí nic dělat (blbost).Omítky museli pryč a po roce zatuchlost stále trvá,na toto to nepůsobí. Takže za mě vyhozené peníze
Telecí svíčková – ceny telecí svíčkové začínají od 650 Kč /kg. Jedná se o opravdovou delikatesu.
Telecí hřbet –cena se pohybuje okolo 350–400 Kč/kg. Jeho zpracování je velmi jednoduché, jen je důležité maso pořádně očistit od tuhé svrchní blány, její vinou by se i maso při pečení v celku kroutilo (blána je i po upečení tuhá).
Telecí líčka – cena této lahůdky se pohybuje kolem 350 Kč/kg. Úprava je velmi jednoduchá, ale zdlouhavá, líčka je nejlepší vařit pomalu ve vývaru anebo je upravit na červeném víně. Líčka se dají svázat anebo nakrájet na plátky. Svázaná líčka se pomalu táhnou nejlépe na cca 70–80 °C minimálně 10 hodin. Jde o to, že čím menší teplota, tím delší doba úpravy a výsledné maso křehčí a šťavnatější. Ale pokud si líčka děláte doma, je lepší je nakrájet na kousky. Maso bude hotové mnohem dřív.
Telecí hrudí – cena se pohybuje pouze okolo 160 Kč/kg, u nás se bohužel setkáme většinou s hrudím s kostí, ale není takový problém je vykostit, stačí jen ostrý tenký nůž a troška zručnosti. Po případném vykostění hrudí rozkrájejte nebo roztlučte paličkou na tenké pláty na roládu. Ořez, který vznikne při rozřezání a očištění, můžete použít k dalšímu zpracování. Rolády vyskládejte do plechu s trochou vody a dejte péct do trouby na 120–125 °C (potravinářská fólie vydrží teplotu cca do 135 °C). Maso se peče cca 3 hodiny, ale je dobré po každých 30 minutách zkoušet. Až bude maso měkké, vyndejte jej z trouby, nechte odležet, a až se bude s masem dát pracovat (kvůli teplotě), rozbalte je z alobalu a fólie. Roládu pak zabalte do nové potravinářské fólie a utáhněte. Maso se schladí a poté se dá krájet na hezké plátky a drží pevně v celku. Z výpeku lze připravit výbornou telecí šťávu, do které můžete přidat vývar z kostí (pokud jste měli hrudí s kostí) a tymián. Nebo můžete telecí hrudí péct v celku (velmi dlouho) a upéct ho stejně, jako když pečete vepřový bůček. Anebo jej konfitovat v sádle, a to 10 hodin cca na 80 °C (teplotu sádla je lepší nezvyšovat, jinak se maso vysuší).
Telecí kýta – cena telecí kýty je cca 295 Kč/kg a baby beef stojí cca 350 Kč/kg. Každopádně jak baby beef, tak telecí kýta se kromě masa krájeného na kostky a dušeného nebo na pečeného v celku jako rostbeef, případně jako roláda, používá i na telecí řízky. Baby beef je věkově něco mezi hovězím a telecím masem.
Telecí koleno – cena telecího kolena je cca 260 Kč/kg. Koleno na horní straně ořežeme okolo kosti (morek v kosti necháme) a naložíme do slaného nálevu s bobkovým listem. V nálevu ho necháme alespoň 24 hodin. Poté koleno potřeme hořčicí, do masa napícháme tymián a dáme péct do trouby vyhřáté na 135 °C alespoň na 4 hodiny. Pokud je kolínko větší, je třeba ho péct déle. Kolínko se krájí na tenké plátky podél kosti. Maso je nádherně šťavnaté a měkké.
Telecí osso buco – stojí přibližně 285 Kč/kg. Osso buco je telecí koleno krájené na plátky i s kostí. Je to oblíbená část telecího používaná především v Itálii a Francii. Jeho využití je všestranné, ale nejoblíbenější je maso dusit i s kostí v nejrůznějších omáčkách.
Telecí krk – jeho cena se pohybuje okolo 195 Kč/kg.
Telecí plec – můžeme ji koupit přibližně za 220 Kč/kg.
Telecí kotlety French Rack – cena je cca 680 Kč/kg.
Telecí pupek – lze koupit přibližně za 220 Kč/kg.
Telecí celé – cena se pohybuje okolo 170 Kč/kg (váha telat je v rozmezí je 60 až 100 kg).
Vysoušení stavebních konstrukcí zajišťuje elektronické zařízení o velikosti krabice od bot a příkonu 2,6 W, které bezkontaktním a nedestrukčním způsobem zabezpečuje vytvoření potencionálního rozdílu mezi vlhkou a suchou částí zdiva působením elektrického pole na molekuly vody, které jsou přítomné ve zdivu. Postupným posouváním hranice potencionálního rozhraní je vlhkost ve zdivu tlačená na povrch a část se odpaří. Silové působení elektrického pole působí i proti vsakujícím silám a část vody prostupuje zpět do části konstrukce pod úrovní terénu. Popsaná metoda je použitelná u každé stavby, nepoužívají se žádné destruktivní metody ani chemické produkty, které zásadně mění vlastnosti stavebních konstrukcí.
Průběh vysušování je sledován v technologicky odůvodněných intervalech 3–12 měsíců po dobu tří let a zaznamenán do měřicího protokolu, který zachycuje průběh vysušování, ale i technologické korekce, přemístění zařízení, změny vysílaného algoritmu. Negativní dopad na životní prostředí není znám. Generovaná výkonová úroveň přes vestavné zařízení je minimální, největší výkonová úroveň je 40 mW pp. Zařízení se po své instalaci stává pevnou součástí budovy a pracuje v nepřetržitém provozu.
Elektronické zařízení zabezpečuje bezkontaktním a nedestrukčním způsobem vytvoření rozdílu mezi vlhkou a suchou částí zdiva, a to působením elektrického pole na molekuly vody, které jsou přítomné ve zdivu – tento jev se nazývá elektroosmóza.
Ve svém příspěvku OSMODRY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Sklenář.
Přeji dobrý den.Před rokem jsem použil chemickou injektáž v části mého domu,kde se projevovala vlhkost.Vlhkost po určitém čase zmizela(shruba přesně dle návodu a informací prodejce).Po roce se ovšem vlhkost opět projevila ve stejném rozsahu a místě.Jelokož je hodně vlhký rok,mám pocit,že je to zapříčiněno vzlínající vlhostí.Chtěl bych se zeptat zda je možné účinně použít princip Osmodry?Zbavit se opravdu takovéto vlhkosti?Děkuji za odpověď a zůstává s pozdravem Sklenář Jaroslav.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Krizakova.
Osmodry máme zhruba 3roky a ze začátku se zdálo že to opravdu funguje. Vlhkost klesla pod 70 procent, ale nyní je to zpět buď to nefunguje a rozbilo se to nebo je to jen ztráta 50tisic
Do oblasti živých metod sanace vlhkého zdiva a v boji proti kapilární vodě patří metody založené na elektrofyzikálních jevech. Přesvědčivá výhoda je zde zřejmá: malý zásah do stavební konstrukce. Díky tomu zaznamenaly tyto metody značné rozšíření. Teoretická východiska jsou založena na třech takzvaných elektrokinetických jevech:
Elektroosmóza je známá už od roku 1807, kdy F. F. Reuss, profesor moskevské univerzity, zjistil, že po napojení stejnosměrného elektrického proudu do trubice tvaru U naplněné vodou, v jejímž ohbí byla vrstva jemného křemenného prachu o zrnitosti 0,35 mm, nebyla voda v obou ramenech stejně vysoko, ale že u záporné elektrody vystoupila mnohem výše než u kladné.
Potenciál proudění je jev, který vzniká při pohybu polární kapaliny silnou vrstvou porézní látky, například při filtraci, nebo naopak při vzlínání kapaliny.
Elektroforéza je pohyb jemných koloidních nebo suspendovaných částic v kapalině, kterou prochází stejnosměrný elektrický proud. Například částice nabité kladným nábojem se začnou soustřeďovat u záporné elektrody (katody). Přitom s sebou strhávají vodu ve formě takzvaného solvátového obalu.
Výsledky pečlivě navržených a provedených laboratorních experimentů jsou využity pro praxi zavlhlých, zasolených a rozpadávajících se zdiv s níže popsanými praktickými závěry.
Může-li elektrický proud výrazně zvednout hladinu vody u jedné elektrody v experimentu s elektroosmózou, lze ve zdivu orientovat elektrody tak, aby tytéž síly působily proti vzlínající vodě a výška vzlínání výrazně poklesla. Jestliže při proudění polární kapaliny (například voda s rozpuštěnými solemi) látkou vzniká potenciál proudění, potom lze ve zdivu – přiložením silného vnějšího elektrického pole opačné orientace – celý proces obrátit včetně otočení orientace vzlínající vody, která pak poputuje zpět do podloží. Jestliže v laboratoři elektricky nabité suspendované částice putují k elektrodě a přitom s sebou strhávají vodu, potom lze ve zdivu tyto částice vhodně nabít (například kladným elektrickým nábojem) a odvádět k záporné elektrodě umístěné pod základy. Spolu s částicemi poputuje do podzákladí i voda.
Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janča.
Jardo nemyslím si, že bych si ho já třeba vyrobila za pár kaček, pro mě byl Osmodry jasnou a kvalitní volbou
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila Kolárová.
Vaši firmu jsem kontaktovala v loňském roce, bylo reagováno velmi brzy. Kontrola byla provedena 24. dubna 2019, naměřené výsledky ukazují ,že vlhost zdiva se snížila. Jsem velmi spokojená jak s vystupováním techniků, tak i s kvalitou provedené práce.Rozhodně budu tuto firmu doporučovat všem, kteří mají podobný problém.Kolárová Jarmila.
Při pozornějším pohledu na tyto závěry mohou u některých z vás vyvstat pochybnosti, nakolik jsou v souladu s realitou.
Nelze automaticky přijmout myšlenku, že vlastnosti všech možných zavlhlých zdiv s jejich póry a kapilárami je možné ztotožnit s vlastnostmi vrstvy prachového křemene v pokusu prof. Reusse, na jejíž polopropustnosti je experiment založen. Zatímco kapiláry ve zdivu z mnohočetné zkušenosti propouštějí vodu velmi ochotně, ta usazená vrstva mikročástic křemene – účinkující jako osmotická membrána – molekuly vody propouští špatně. Dobře propouští pouze vodíkové kationty H+. Z pokusu prof. Reusse nevyplývá, že by zvýšení vodní hladiny vyvolaly jakékoliv elektrické či osmotické síly, jež by jednosměrně protlačily vodu vrstvou křemenného prachu z jedné strany na druhou. Termodynamický pohyb elektroneutrálních molekul vody není elektrickým polem usměrňován, a navíc molekuly vody touto vrstvou ani nemohou procházet. Rozdíl hladin nastal jako důsledek elektrolýzy po zapojení elektrického proudu. Elektrolýza se však mohla odehrávat pouze ve větvi s anodou (kladnou elektrodou), od níž mohly postupovat kationty H+ přes polopropustnou vrstvu křemenného prachu ke katodě v druhé větvi, tam se neutralizovat na vodík a uzavřít tím elektrický obvod. Opačný tok aniontů OH- od katody k anodě, kde by se mohly neutralizovat za vzniku kyslíku, nebyl možný, protože je polopropustná vrstva nepropustila a chovala se vůči nim jako nekonečný elektrický odpor. Elektrolyzována byla pouze voda ve větvi s kladnou elektrodou, kde voda ubývala.
V reálném zavlhlém zdivu nelze tedy uvedené podmínky vůbec předpokládat: speciálně pak polopropustnost porézního zdiva tak, aby propouštělo jen vodíkové kationty a nikoliv vodu (ostatně by potom nebylo co vysoušet). A stejně nerealizovatelné se jeví i elektrody, na nichž by docházelo k elektrolýze.
Potenciál proudění vzniká pouze v proudící kapalině v důsledku toho, že kladné ionty jsou kapalinou unášeny jinou rychlostí než záporné (v důsledku rozdílných iontových pohyblivostí). Těžiště kladného a záporného náboje se oddělí a mezi nimi vzniká elektrické pole. Jev ovšem vymizí, jestliže se proudění zastaví nebo velmi zpomalí, například je-li dosaženo ustálené výšky vzlínání kapaliny. Náboje se poté – někdy i za poměrně dlouhou dobu – zase rovnoměrně rozptýlí. Je pravda, že přiložením vnějšího elektrického pole se kationty a anionty mohou zase oddělit. Že by se ale přitom uvedla do pohybu voda v kapilárách, která tam vystoupala v důsledku velmi silných kapilárních sil, je nepodložené. Elektroneutrální voda bude v kapilárách vzlínat bez ohledu na elektrická pole ve zdivu. Co ale elektrické pole, které prostupuje kapilárami s rozpuštěnými solemi, může na vzlínavosti ovlivnit, je adhezní konstanta.
Zvukový a vibrační odpuzovač krtků vydrží za použití kvalitních alkalických baterií provoz až 1 rok, a to na jednu sadu 4 ks velkých monočlánků.
Konstrukce přístroje s dvojitým krytím proti vlhkosti zajišťuje dokonalou vodotěsnost odpuzovače-plašiče a velmi dlouhou životnost. Současné výrobky vydrží pracovat s jednou sadou kvalitních alkalických baterií až 1 rok.
Elektronický odpuzovač krtků Deramax-Cvrček si získal oblibu díky své spolehlivosti, účinnosti a nízkým provozním nákladům. Jedná se o ryze český produkt, který se v současné době vyrábí již ve třetí variantě. Odpuzovač-plašič produkuje zvuk a vibrace na velmi nízké frekvenci, které mají schopnost dobře se šířit zeminou, a je natolik nepříjemný pro hlodavce žijící v půdě, že tito brzy opouštějí prostor chráněný přístrojem.
Deramax-Cvrček se od naprosté většiny jiných typů zahradních odpuzovačů liší – v první řadě striktně dodržuje nízké kmitočty a vibrace, což je dáno samotnou konstrukcí elektronické části a také jejím umístěním v plastovém krytu. Dovozové typy často produkují zvuk na kmitočtech v řádu kHz, což je pro šíření půdou zcela nevhodné.
Velmi důležitá je také plocha určená pro přenos zvuku a vibrací do půdy. Obal odpuzovače-plašiče Deramax-Cvrček tvoří plastová dóza o průměru 10 cm s tenkými stěnami. Téměř všechny dovozové typy jsou v obalu o průměru 3–5 cm nebo do půdy zasahuje pouze tenká tyčka – přenos zvuku a vibrací do půdy je tak velmi malý a s tím i samotná účinnost těchto odpuzovačů.
Velká styčná plocha obalu odpuzovače Deramax-Cvrček zajišťuje dostatečný přenos zvuku a vibrací do půdy v celém rozsahu účinnosti.
Lidé ani domácí zvířata nejsou zvukem odpuzovače-plašiče rušeni, neboť nad zem se dostane pouze velmi malá část zvuku. Odpuzovač-plašič je vodotěsný, nevyžaduje údržbu, pouze jednou za 6 až 12 měsíců výměnu baterií (podle typu baterií). Účinná plocha odpuzovače-plašiče je do 1 000 m2 (kruh o průměru do 36 metrů). Zvukové vlny a vibrace se šíří v kruhu kolem přístroje.
Odpuzovač krtků Deramax-Cvrček funguje i na odpuzování a plašení plazů. Hadi jsou citliví na vibrace a přítomnost tohoto odpuzovače-plašiče jim nesvědčí.
Odpuzovač je napájen pomocí 4 ks velkých monočlánků. Jedna sada „klasických“ zinko-uhlíkových baterií vydrží napájet přístroj cca 6 měsíců, při použití kvalitních alkalických baterií je to až 1 rok. Po uložení do půdy se nad zem dostane slabý zvukový signál, který uslyšíte, pokud budete cca 1 metr od přístroje. Pomocí tohoto zvuku snadno zjistíte, zda je nutné vyměnit baterie, nicméně jedná se o velmi slabý zbytkový signál, kterým nebudete na zahradě rušeni. Odpuzovač-plašič se ukládá do půdy svisle asi 16 cm hluboko, takže část přístroje, cca 5 cm, zůstává nad úrovní terénu. Rozměry: průměr 107 mm x délka 195 mm, hmotnost 176 g.
Pro představu působení se můžete podívat na jeho účinné schéma.
Ionizátory vzduchu mohou „ozdravit“ znečištěný vzduch v městském bytě, pomohou alergikům, zlepší krevní oběh, imunitu a působí proti depresi.
Pokud trpíte dýchacími potížemi, alergiemi či jinými civilizačními chorobami, naordinuje vám lékař v letních měsících nepochybně pobyt u moře. Nejpřirozenějším lékem je v tomto případě vzduch, konkrétně záporně nabité ionty v něm. Nemusí vás ovšem trápit žádná z těchto nemocí, abyste poznali, že takový pobyt udělá lépe i vám.
Vzduch v přírodě obsahuje kladné ionty (kationty dusíku) a záporné ionty (anionty kyslíku a páry). V čistém prostředí se udržuje přibližně shodný poměr iontů obou polarit. Člověk však svým působením tuto harmonii často narušuje. Zjištěné optimální množství iontů ve vzduchu je minimálně 1 000 až 1 500 na cm3, což splňuje přirozené klima v lesích a na horách. Ještě přípustné množství iontů je 200 až 250 na cm3. V bytech umístěných v centrech měst se však hladina aniontů pohybuje ještě níže, okolo 100 na cm3.
Domy z klasických stavebních materiálů (kámen, cihly či dřevo) kvůli své nízké vodivosti udržují přibližně stejný poměr iontů jako venku, asi o polovinu méně aniontů se nachází v panelové stavbě, v budově ze železobetonu se nevyskytují téměř žádné. Jejich množství se dále snižuje v prostředí, kde se shlukuje velké množství lidí, kde jsou v provozu počítače, televize nebo zářivky, kde je interiér vybaven předměty z umělých materiálů a plastů, kde je vzduch upraven klimatizací (proto se v autech a letadlech nenachází anionty téměř žádné) nebo kde je vzduch znečištěn cigaretovým kouřem.
V dnešní době je již téměř nemožné nemít ve svém okolí žádného alergika. Alergie jsou moderním onemocněním. Moderním v negativním slova smyslu, neboť ho nepřímo zapříčinila modernizace společnosti. Přírodním antihistaminikem se mohou stát právě záporně nabité ionty v ovzduší. Ty se po vdechnutí dostávají do krve, kde poté zvýšená koncentrace iontů v krvi působí jako regulátor látek zodpovědných za alergie či astma. Pro naše zdraví je příznivý i fakt, že vlivem aniontů dochází k likvidaci cigaretového kouře.
Umělá ionizace čistí vzduch a kromě toho, že ho činí čerstvějším, zbavuje ho také i velkého množství prachových částic. Ionizátory pracují na různých principech. V současnosti jsou nejrozšířenější přístroje kombinující čističku vzduchu s ionizátorem využívajícím takzvaný iontový vítr – vzduch je hnán kazetou přístroje, kde jsou prachové částečky pohlcovány a vzduch ionizován. Tento technologický princip je bezhlučný a nízkonákladový, čímž byly odstraněny nešvary jeho předchůdců.
Ionizátory jsou na trhu v mnoha variantách – ionizátory pokojové, stolní, stropní či do auta. Dají se koupit samostatně nebo, jak už bylo řečeno, nejčastěji v kombinaci s čističkou vzduchu. Spotřebitelé jistě ocení téměř nulovou hlučnost. Jejich nevýhodou je produkce ozonu. U kvalitních přístrojů se ovšem jedná pouze o stopové množství splňující limity.
Existují též hydrodynamické ionizátory, kde je vzduch ionizován tříštěním kapek a nárazy vody na tvrdý podklad. Tyto přístroje slouží i jako zvlhčovače vzduchu a své využití nacházejí především v lázeňství. Tento a další typy ionizátorů jsou vesměs pro domácí účely nevhodné.
Protože ionizátor vzduchu není věc v interiéru zanedbatelná, rozhodují kromě kvality výrobku i další faktory. Jak už bylo řečeno, spotřebitel ocení téměř nulovou hlučnost. Aby ionizátor vzduchu nerušil ani vzhledem, je vítaný i moderní design. Stálicí v otázce konkurence jednotlivých prodejců je atraktivní cena.
Cena 1 kWh pro rok 2019 se liší dle jednotlivých krajů a dodavatelů. Přesnou cenu zjistíte z nabídky dodavatele elektřiny, respektive srovnáním cen elektřiny online kalkulačkou. Průměrná cena elektřiny pro domácnosti je v současné době zhruba 4,34 Kč/kWh. V roce 2018 byla průměrná cena 3,79 Kč/kWh. Podle Českého statistického úřadu náklady domácností za elektřinu oproti loňsku stouply o 8,2 %. Průměrná cena za 1 kWh stoupla ze 4,1 Kč v roce 2018 na 4,58 Kč pro rok 2019. Přestože zdražoval ČEZ, E.ON, PRE i valná většina dodavatelů, cenové rozdíly za odebranou energii u běžné domácnosti stále činí více než 1 000 Kč za rok.
Zhruba 45 % celkové ceny za elektrickou energii nemají ve svých rukou dodavatelé, ale závisí na rozhodnutí regulátora trhu ERÚ. Regulované ceny elektřiny jsou odvozené od nákladů na údržbu a provoz distribuční sítě. Na území ČR se 3 distributoři starají o 3 různě velké distribuční sítě.
Největší území Česka pokrývá distribuční oblast ČEZ. Tam průměrná částka za 1 kWh elektřiny stojí 4,07 Kč. V distribuční oblasti PRE, kam spadá Praha a Roztoky, to je 4,05 Kč za kWh. Odběratelé v regionu distribuce E.ON (jih Čech a jih Moravy) platí nejvyšší částku, a to 4,18 Kč. Také odběratelé Innogy platí částku 4,18 Kč.
Ve srovnání české ceny elektřiny se zbytkem Evropy platíme v absolutním vyjádření méně než průměr evropské osmadvacítky. Nejvyšší ceny za elektřinu mají domácnosti v Dánsku a Německu, kde se na drahém proudu výrazně podílejí daně.
Elektrické přístroje pro vytápění prostor jsou obecně dražší než spalovací topení, ale jsou to jediné nevětratelné teplomety, které jsou bezpečné pro provoz uvnitř vašeho domu. U elektrických teplometů se můžeme vyhnout otázkám kvality ovzduší, ale nesmíme zapomenout, že i tyto ohřívače představují nebezpečí požáru a musíme je používat s opatrností.
Pro konvekční teplomety je nelepším typem přenos tepla tekutinou, jako je například olej, který je ohříván elektrickým prvkem. Teplonosná kapalina poskytne akumulaci tepla, což při oběhu znamená méně energie a stejnoměrný zdroj tepla.
Při nákupu a instalaci elektrického ohřívače je třeba dodržovat obecné bezpečnostní pokyny:
Elektrické ohřívače by měly být zapojeny přímo do zásuvky ve zdi. Pokud použijete prodlužovací kabel, je třeba použít silný kabel pro těžký provoz.
Kupte topení s bezpečnostním spínačem, který automaticky vypne, pokud se ohřívač převrátí.
Cena kakadu palmového je vysoká, takže si jej mohou dovolit spíše movití chovatelé. Dá se dobře ochočit jako domácí mazlíček, ale právě z důvodu vysoké ceny ho nikdo u nás takto nechová. Cena se liší podle poddruhu, menší kakadu palmový černý je levnější, poddruh „goliath“ asi o třetinu dražší, stojí až půl milionu korun. V zahraničí je cena osm až deset tisíc dolarů za menší poddruh a za velký se požaduje až šestnáct tisíc dolarů.
Cena suchého betonu namíchaného svépomocí se pohybuje kolem 1 450 Kč za 1 m3. Na přípravu 1 m3 je potřeba 500 kg cementu (Portland 32,5), 1 415 kg hrubého písku a 215 kg vody.
Cena zavadlého betonu z betonárky, namíchaného průmyslově, se pohybuje kolem 2 100 Kč za 1 m3.
Cena suchého betonového potěru již namíchaného v pytli se pohybuje za jedno balení (40 kg) kolem 145 Kč, vydatnost tohoto typu je taková, že z jednoho pytle namíchané směsi se pokryje plocha 1 m2 ve výšce 2 cm. Takže na 1 m3 betonu potřebujeme 50 pytlů směsi, což je řádově 7 250 Kč.
