Pomlázka je jedním ze symbolů svátků jara, dnes Velikonoc. Jde o spletený svazek proutků, který bývá na tenčím konci ozdoben barevnými pentlemi.
Význam pomlázky
Tradice velikonoční pomlázky je velice stará. Zmiňuje se o ní už pražský kazatel Konrád Waldhauser žijící ve 14. století. O Velikonočním pondělí a úterý se prý šlehali manželé a milenci a ospalci i lenivci se časně zrána házeli do vody nebo alespoň polévali, aby se probrali.
Pomlázka je svazek spletených vrbových proutků, který slouží jako nástroj ke šlehání. Při šlehání se recitují nebo zpívají koledy.
Do různě velkých pomlázek z různého počtu vrbových proutků (3, 4, 6, 8, 9, 10, 12) se vplétala červená stuha. Malé pomlázky se nosily stočené v kapse, se středně velkými se chodilo na koledu a těm téměř dva metry dlouhým se říkalo obřadní.
O Velikonočním pondělí vstávali chlapci a muži časně zrána, aby vyšli s pomlázkou na koledu. Šlehali děvčata, aby byla zdravá, pilná a veselá po celý rok, předávali jim tím svěžest, mladost, ohebnost a zdraví mladého proutku. Svobodná děvčata jim za to zavěšovala na pomlázky barevné stuhy. Vdané ženy koledníci vyšlehali proto, aby z nich vyhnali zlý jazyk. Nechodili však do domů sousedů, s nimiž nebyli zadobře.
Také hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná, krávu, aby se brzy otelila, a ovocné stromky, aby se probudily ze zimního spánku k další úrodě.
Dříve se šlehalo pomlázkou i další den, o takzvaném „odplatném úterý“, kdy děvčata oplácela hochům. Někde se místo pomlázky ujímala úkolu „pomladění“ studená voda. Tomuto zvyku se říkalo „oblévačka“. Říkávalo se, že „prašivý bude ten, kdo nebyl politý vodou“.
Slovo pomlázka vzniklo pravděpodobně od slova pomladit a šlehání dívek symbolizuje předání svěžesti a pružnosti, síly a zdraví mladého jarního prutu.
Různé názvy pomlázek: binovačka, vinovačka, dynovačka, hodovačka, houdovačka, korbáč, kyčka, mrskačka, pamihod, sekačka, šlahačka, tatar, tatarec.
Anglicky se pomlázka řekne easter whig.
Dochovanou tradicí také zůstává uvázání barevné pentle na pomlázku. Každá barva má nějakou symboliku. Červená stuha – náklonnost a láska, modrá – naděje, žlutá – odmítnutí, zelená – chlapec je u dívky oblíbený.
Zdroj: článek Pletení pomlázky
Poradna
V naší poradně s názvem NEMOCI OKUREK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada vránová.
Dobrý den, u okurek hadovek ve skleníku se nasazené okurky přestávají vyvíjet a sežloutnou a opadnou. Okurky jsou vedeny vertikálně, mají dostatek místa a novou kompostovou zeminu.Na listech nejsou žádní viditelní škůdci. Poraďte mi ,prosím.Děkuji. M.Vránová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Žloutnutí mladých plodů okurek může mít několik příčin. Mnoho vody nebo naopak málo. Nevhodné pH půdy. Pro okurky je nejlepší pH 6 až 6.5, tedy mírně kyselé (změřte pH vašehosubstrátu). Také prudké slunce dopadající přímo na plody může vést ke žloutnutí okurek. Normálně jsou plody okurek schované pod listy. Pokud je to váš případ, posilněte zastínění skleníku. A poslední důvod žloutnutí je nedostatek živin, zejména dusíku a síry, ale to je nepravděpodobné, když máte čerstvý kompost.
Zdroj: příběh Nemoci okurek
Pletení pomlázky z 9 proutků
Devět proutků si rozdělíme na čtyři proutky vlevo, čtyři proutky vpravo a jeden středový. Jako středový proutek vybereme ten nejrovnější a budeme jej oplétat střídavě proutky z pravé a z levé strany. Zprava vezmeme spodní prut, obtočíme ho vrchem kolem středového prutu a ohneme zpět doprava. Pak vezmeme levý spodní prut, obtočíme ho spodem kolem středového prutu a ohneme doleva. Každý ohnutý prut řadíme nahoru nad zbývajícími pruty tak, abychom měli přehled, který bude na řadě. Pak zase pravý spodní a zase levý spodní... Tento postup opakujeme dokola tak dlouho, dokud nám nezůstane cca 5 cm prutů. Proutky musíme pořádně utahovat, jinak nám bude vznikat různě pozohýbaná pomlázka. Na konci pletení svážeme proutky provázkem. Tělo pomlázky je tímto hotové.
Ozdoba na pomlázku se dělá z pěti tenkých proutků. Proutky se zastrčí do rukojeti pomlázky shora (nejlépe zasunout při výrobě rukojeti, před omotáním prutů rozpůleným prutem). Pokud budeme proutky vkládat po upletení pomlázky, seřízneme konce šikmo tak, aby se nám lépe vkládaly do rukojeti.
První proutek přeložíme přes jeden následující doprava. Pootočíme pomlázku a překládáme další prut přes dva následující pruty. Přes dva postupujeme dále až do konce délky proutků. Jakmile vám bude zůstávat délka cca 5 cm proutků, jejich konce se opět zasunou a propletou do pomlázky. Pomlázku vyrábíme alespoň tři dny před Velikonocemi, abychom ji mohli nechat vyschnout. Pomlázka po vyschnutí zpevní tvar a možnost jejího rozpletení při šlehání je velmi malá.
Zdroj: článek Pletení pomlázky
Poradna
V naší poradně s názvem SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek.
Zdravim,jake je davkování připravku champion?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
CHAMPION 50 je kontaktní postřik na bázi mědi proti plísni a některým bakteriím. Použití najde nejen proti houbovým a bakteriálním chorobám, ale i k ochraně květů meruněk proti mrazu.
Dávkování se liší podle použití:
- ovocné výsadby, réva vinná, bobkovišěň se použije roztok o síle 0,1 % - 0,5 % (1 až 5 gramů přípravku / 1 litr vody);
- meruňky ochrana květů proti mrazu se použije roztok o síle 0,2 % (2 gramy / 1 litr vody);
- zelenina, brambory, cibule, cukrovka se použije roztok o síle 3,5 % - 4,0 % (3,5 až 4 gramy / l vody);
- chmel se použije roztok 0,5 % (5 gramů / litr vody);
- lesní kultury, okrasné jehličnany se použije roztok o síle 0,6 % - 1,0 % (6 až 10 gramů na litr vody).
Pro přípravu postřiku na suchou skvrnitost bobkovišně použijte roztok o síle 2,5 gramu na jeden litr vody.
Zdroj: příběh Suchá skvrnitost listů bobkovišně
Návod na pomlázku
Pomlázka je spletená z několika proutků, většinou 6–12, typicky ze sudého počtu, nejčastěji jde o proutky vrbové. Způsobů splétání je velké množství, ovšem některé jsou upřednostňované. Charakteristické je splétání pomlázky z osmi stejně dlouhých prutů, kdy se vrchní z jedné čtveřice provléká zpředu prostředkem protější čtveřice, mezi jejími dvěma páry, a zadem se zase vrací na spodek/vnitřek své původní čtveřice. Vzniká tak svazek zhruba čtvercového průřezu.
Někdo pomlázku plete od tlustších konců ke slabším, jiní od slabších. Někdo si svázané konce zavěšuje a plete shora dolů, jiní si zas již upletenou část zapírají o tělo a volné konce nechávají trčet vzhůru. Zavěšování svázaných tenkých konců ovšem nabízí možnost rychlé nápravy, když se některý z proutků zlomí a odpadne: Na začátku lze svazek ještě snadno rozplést a zlomený prut nahradit, kdežto při pletení od silných konců by se už ostatních 7 proutků muselo zkrátit také, což je ovšem škoda, přijít zbytečně i o 10 cm celkové délky pomlázky. Silnější pruty se pak už tolik nelámou.
Zdroj: článek Pletení pomlázky
Příběh
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Léčení prašiviny u králíků