POUŽÍVÁNÍ PRAGANDY je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Rozdíl mezi zavařováním ovoce a masa spočívá především ve sklenicích, které se obvykle používají. Maso totiž bývá do sklenic pořádně napěchované, a aby se z nich dobře dostávalo, mělo by být umístěno do nádob kónického tvaru. To znamená, že horní část sklenice je nejširší a postupně se zužuje. V tom se často chybuje, takže dostat zavařené maso ze sklenice bývá mnohdy velkým oříškem. Pokud použijete kónické zavařovací sklenice, celý obsah jednoduše vyklepnete. Vybírejte jen kvalitní sklo s dobrým těsněním.
Postup výroby šunky ve sklenici
Vepřové maso nakrájíme na kostky 2 x 2 cm. Pokud chceme šunku úplně libovou, pak vykrájíme tučné kousky. Po čase však zjistíte, že menší kousky tuku vůbec v doma vyrobené šunce nevadí.
1/5 masa dáme do mlýnku na maso, nebo nasekáme v mixéru. Tento krok děláme proto, aby se šunka pomocí malých kousků dobře spojila. Všechno maso vložíme do mísy a připravíme si nálev.
Ve 100 ml vody rozpustíme 25 g Pragandy a 4 g moučkového cukru. Váha těchto ingrediencí je klíčová, proto vážíme opravdu přesně. Mícháme, dokud není vše dobře rozpuštěné. Pokud tolik soli nemusíte nebo budete šunku dávat dětem, dejte Pragandy o pětinu méně, tedy 20 g na kilogram masa.
Nyní je třeba maso pořádně míchat. Nejde jen o prosté zamíchání, musí se začít vylučovat bílkovina z masa. To poznáme tak, že maso začíná být mazlavé, lepivé. Nejlepších výsledků můžete dosáhnout s háky na hnětení těsta, dá se použít i domácí pekárna. Po 10 minutách je vše dostatečně promícháno, v ruce to bude trvat asi 2x až 3x déle.
Do sklenic dáváme maso po částech a vždy dobře upěchujeme, aby nám nevznikaly vzduchové kapsy. Sklenice zavíčkujeme a dáme do lednice. Maso necháme uležet 48 hodin. Po této době vložíme sklenice do hrnce a zalijeme vodou tak, aby voda byla všude okolo šunky, ale aby nevnikala přes sklenice.
Zvedáme teplotu na 75 až 85 °C, ne více, ne méně. Klíčový je kvalitní teploměr, který si otestujeme ještě před započetím výroby šunky. Od té chvíle, kdy dosáhneme teplotu 75 °C, začneme odpočítávat 120 minut. Zde opět musíme vyzdvihnout přednosti indukčního vařiče, na němž je vaření šunky hračkou. Většina indukčních vařičů se reguluje skokově 60–80–100 °C, ale když si zkusíme hrnec zahřívat nejdříve bez šunky, správné teploty dosáhneme tím, že hrnec nedáme na prostředek, ale posunujeme ho ke kraji. Tak dosáhneme velmi přesné teploty.
Po uvedené době vyjmeme sklenice a necháme vychladit. Umístíme do chladu a temna, pokud to vydržíme a šunku hned nesníme.
Takto se dá vyrobit vařená domácí šunka i kuřecí. Rozhodně ji nevařte kratší dobu než 1 hodinu a během vaření nestahujte z plotny. Došlo by k poklesu teploty a nedostatečnému zavaření. Opět nechejte vychladnout a skladujte v chladu a temnu. Pokud jste postupovali správně, bez problémů vám maso vydrží 3 měsíce a bude chutnat skvěle.
V 1 kg šunky je maximálně 0,075 g dusitanu sodného. Každý, kdo někdy jedl jakoukoliv uzeninu, již dusitan požil v mnohonásobném množství.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA MRAŽENÉ MASO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Frodl.
Dělal jste někdo domácí šunku z mraženého masa? A s jakým výsledkem? Já to zkusil a výsledek byl: Krásně růžová, homogenní, dala se krájet i na milimetrové plátky. Chuť žádná, vůně také žádná, v ústech pocit suchého masa, jako přesolená (dal jsem na 1 kg 9 g soli 9g pragandy ). Poradí někdo, nebo má někdo podobnou zkušenost? Předem díky za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 1 kg vepřové kýty, 100 ml vody, 1 lžíce medu, 20 g soli, 5 g Pragandy
Postup: Maso omyjeme a co nejvíce jej odblaníme. Dvě třetiny nakrájíme na malé kostičky (menší než na guláš) a jednu třetinu masa rozmixujeme v mixéru. To proto, aby se šunka po uvaření nerozpadala. Přidáme zbylé ingredience a pořádně rukama promícháme, dokud maso nepustí bílkovinu. Uložíme na dva dny do chladu. Přitom dvakrát denně promícháme. Poté vložíme do šunkovaru čistý sáček, stlačíme dle návodu a vaříme v hrnci s vodou, která nepřesáhne 80 °C, přibližně 2 hodiny.
V naší poradně s názvem HRYZEC VODNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan.
Dobrý den! Ptám se asi na nezodpověditelný dotaz. Jak se určitě zbavit poškozování ovocných stromů hryzcem? Děkuji. Ivan
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Existují různé metody, jak se zbavit hryzců, v závislosti na situaci a preferencích. Patří mezi ně povzbuzování přirozených nepřátel, kladení pastí, používání plynových bombiček nebo instalace ochrany kořenů rostlin.
Povzbuzujte přirozené nepřátele
Povzbuzujte přirozené predátory hryzců, jako jsou lišky, draví ptáci nebo sovy, například tím, že jim poskytnete hnízdní budky nebo bidýlka.
Nastražování pastí
Pasti na hryzce lze umístit do chodeb. Je důležité pasti pravidelně kontrolovat a vyprazdňovat. Nastražování pastí je poněkud složité, ale docela úspěšné. Dodávají se v různých provedeních, včetně klasických cvakacích pastí. Klasikou jsou drátěné pasti a klešťové pasti, jejichž ovládání vyžaduje značnou zručnost. Snadněji se manipuluje s trubkovými pastmi vyrobenými z nerezové oceli nebo plastu, které se instalují svisle v tunelu.
Kromě toho jsou k dispozici i trubkové pasti pro odchyt živých jedinců. Nejlepší doba pro odchyt je zima.
Plynové bombičky
K hubení lze použít plynové bombičky. Doporučuje se však opatrnost, protože používání plynových bombiček je povoleno už jen ve Švýcarsku a nese určité riziko. Bombičky se vkládají do nor hryzců a zapalují se. Tím se vytváří toxický oxid siřičitý. Zde je seznam všech dostupných plynových bombiček na hubení hryzců a jejich obchodních názvů: https://www.psm.admin.ch/de…. Prodejce hledejte na Švýcarském internetovém trhu.
Ochrana kořenů
Citlivé rostliny chraňte tím, že je obklopíte drátěnými koši nebo speciálním pletivem na ochranu kořenů.
Další tipy
K odpuzení hryzce lze použít také ocet, octovou esenci, lihoviny, terpentýn nebo líh. Říká se, že zvířata odstrašují i kyselé podmáslí nebo česnek.
Často se také doporučuje odhánět hryzce vysazováním řepčíku královského (Fritillaria imperialis), který hryzec přímo nesnáší.
Pravidelné prořezávání rostlin může hryzcům zabránit jejich přirozenému úkrytu.
Udržujte okolí ovocných stromů v čistotě a pravidelně odstraňujte rostlinné zbytky, abyste hlodavcům zabránili nalezení zdroje potravy.
Ingredience: 1/2 kg vepřové kýty, trocha pepře, trocha mletého kmínu, 10 g Pragandy, půl deci vody
Postup: Maso nakrájíme na kostky, přimícháme vše ostatní a necháme 2 dny v chladnu odležet. Potom řádně prohněteme, aby se narušila struktura masa, maso tak bude lépe držet pohromadě. Natlačíme do střeva na tlačenku (po vrstvách, opravdu každou pořádně upěchovat), zavážeme a vaříme v hrnci s vodou 2 hodiny na 80 °C. Vytáhneme, necháme vychládnout a dáme ztuhnout do ledničky asi na hodinu.
V naší poradně s názvem RYCHLOSŮL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VIT.
mam DNU je to spatny praganda na moji DNU?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Praganda se používá k nasolování masa a při běžném používání v kuchyni se s ní nesetkáte. Ptáte-li se, jestli maso nasolené pragandou je špatné pro vaši dnu, tak v tomto ohledu vůbec nezáleží, čím je maso upraveno. Je to stále maso a při jeho trávení bude vznikat kyselina močová. Máte-li chuť na uzené, tak si dát můžete, i když máte dnu, ale jen jednu malou porci. Každé takové hodování je třeba řádně zapít čistou neochucenou vodou. Voda zaměstná ledviny a ty pak mohou lépe odvádět kyselinu močovou ven z těla.
Pokud hledáte recepty na hovězí hrudí bez kosti, tak zkuste pastrami – pochoutku z libového masa konzervovaného uzením, pocházející z Rumunska. Nejvíce oblíbená je však v Americe.
Pastrami se nejčastěji připravuje z hovězího hrudí (nebo pupečního žebra), dále pak z vepřového, husího nebo skopového masa. Maso se potře směsí Pragandy, soli, česneku a koření, zatíží a uloží v chladu. Pak se vyudí na tvrdém dřevě. Někdy se pastrami před podáváním krátce podusí v páře, aby se zbavilo soli. Před podáváním se maso nakrájí na tenké plátky.
Do Ameriky přinesli pastrami na konci 19. století přistěhovalci z východní Evropy. Zejména v New Yorku se hovězí pastrami stalo oblíbeným jídlem. Bývá v dostání v typických lahůdkářstvích, krájí se na velmi tenké plátky a používá se do sendvičů nebo jako součást obložených mís. Pastrami nejlépe chutná teplé, ale výborné je i za studena.
Při krájení hotového pastrami je pouze důležité dodržet směr krájení napříč masovými vlákny.
Nutriční hodnoty pastrami ve 100 g výrobku: 147 kcal, 6 g tuků, 68 mg cholesterolu, 1 078 mg sodíku, 210 mg draslíku, 0,4 g sacharidů, 22 g bílkovin, vitamín A, B6, B12, C, D a minerální látky (vápník, železo, hořčík).
Rozdíl mezi roastbeefem a pastrami spočívá hlavně v tepelné úpravě – pastrami je uzené a roastbeef je pečený.
Rozdíl mezi hovězím v konzervě a pastrami je taktéž v tepelné úpravě – pastrami je uzené a hovězí konzerva je vařená.
V naší poradně s názvem JAK SI VYROBIT SVŮJ RANDAP ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Ví někdo prosím ,jak si doma vyrobit randap ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Roundup je přípravek, který ničí vše zelené. Jen málo rostlin mu dokáže odolat. Proto se hojně používal na ničení plevelů. Roundup je založen na účinku tak zvaného glyfosfátu, o kterém se vedou debaty, zdali je toxický. Zatím nebylo nic potvrzeno, ale preventivně byl stažen z maloobchodního prodeje kvůli domněnce, že by mohl být karcinogenní. Co tedy použít na hubení plevele místo Roundupu? Existuje přírodní alternativa glyfosátu. Levným a účinným nástrojem proti plevelům může být roztok z octa, soli a saponátu. Jde o levný a účinný nástroj proti plevelům může být roztok připravený smícháním octa, soli a Jaru. Nefunguje to ale lépe než Roundup. Pokud jste odpůrci používání Roundupu nebo chcete ocet používat z jiných důvodů, určitě to můžete udělat, ale uvědomte si, že s ním budete muset postřikovat pořád dokola, protože vždy zničí jen to, co je nad zemí. Další variantou jsou herbicidy na bázi železa, které se aplikují na aktivně rostoucí drobné plevele v trávnících na jaře nebo na podzim, když jsou chladné teploty a dostatek vláhy. Ošetření by mělo být znovu aplikováno 4 týdny po první aplikaci a pro dlouhodobý účinek opakováno maximálně ale celkem 4 krát za rok. Po ošetření může dojít ke ztmavnutí listů trávníku. Tráva se však obvykle zotaví během několika dnů až týdne. Štítky na komerčně dostupných produktech uvádějí nízké, střední a vysoké dávky pro hubení specifických plevelů. Střední a vyšší dávky pravděpodobněji způsobí změnu barvy trávníku v chladném období. Přípravky na bázi železa mají na sobě uvedeno Tekuté / kapalné železo, Chlorid železitý.
Cílem nakládání masa na uzení je hlavně konzervace a změkčení masa, ale též získání nových smyslových kvalit uzeného masa a uzenin. Na rychlost prosolení má vliv teplota, velikost nasolovaných kusů, druh prosolované tkáně, složení soli (směsi) na nakládání.
Vyšší teplota nasolení urychluje (teplota musí být do 5 °C, lépe 4 °C), ale hrozí větší riziko pokažení láku.
Větší kusy (šunky, rolády) se prosolují pomalu a zvláště u kosti je nebezpečí, že se bude maso kazit.
Vazivové (masové) tkáně se prosolují rychleji, naproti tomu u tukových částí (bůček, slanina) je pronikání soli pomalejší.
Starší postupy nakládání masa na uzení využívaly pouze kuchyňskou sůl (NaCl) a dlouhý čas nasolení (až 6 týdnů). Později se do soli přidával v malém množství takzvaný salnytr, což je dusičnan draselný nebo sodný (KNO3, NaNO3). Rychlost prosolení zvyšoval málo, ale barva masa po něm byla krásně červená. Později – a vlastně až do dneška – se používaly k nakládání masa na uzení takzvané rychlosoli, z nichž je nejznámější Praganda. Jejím použitím docílíme nejenom vybarvení masa, ale čas potřebný na naložení se zkracuje na 14 dnů. V Pragandě jsou totiž obsaženy kromě soli, dusičnanu draselného a cukru v malém množství i dusitanové soli (jedovaté). Tyto způsobují narušení svalových vláken a následné rychlé proležení a prosolení masa.
Složení soli: kompletní směs se skládá ze soli, dusičnanu a cukru (na 1 kg soli pouze 30 g dusičnanu (KNO3) a 30 g práškového cukru.
Krátkodobé solení na sucho
Používá se na solení masa do uzenářských výrobků (párky, klobásy, čabajky a salámy). Jeho účelem je též zachování vaznosti masa.
Maso vychlazené na 4 °C nakrájíme na kousky 2 x 2 cm anebo nameleme na strojku s otvory 15–20 mm. Na vepřové používáme 2,2–2,5 % solicí směsi na hmotnost masa a na hovězí a skopové dáváme 2,5–2,7 % na hmotnost masa. Tedy na 10 kg masa dáváme 220–250 g kompletní solicí směsi u vepřového a 250–270 g kompletní solicí směsi u hovězího a skopového. Vepřové, hovězí a skopové nakládáme každé zvlášť.
Po zamíchání odváženého množství soli maso napěchujeme do hrnce a uložíme na 1–3 dny do chladničky, po uležení má být na řezu růžové.
U salámů s výraznou mozaikou (kousky masa velikosti 0,5–5 cm) používáme též k nasolení těchto kousků uvedenou kompletní solicí směs. Množství solné směsi v uzeném mase do 2,5 % je ještě v přijatelných mezích, v rozmezí 2,5–3 % je již přesolené, jen málokdo má rád uzené, ve kterém přemíra soli přetluče jemnou uzenou chuť a koření.
Rychlosůl Praganda se dá koupit v některých drogeriích, prodejnách Albert, Tesco, Kaufland a v internetových obchodech. Cena za malé balení (250 g) se pohybuje kolem 12 korun. Na trhu jsou k dostání i větší balení, a to o váze 1 kg, 5 kg, 10 kg a 50 kg. Na internetu můžete zjistit aktuální ceny Pragandy zde: Praganda cena.
Vepřovou kýtu očistíme od jednoduše dostupných blan, nemusíme odstraňovat úplně vše. Nakrájíme maso na kousky jako na guláš (o délce hrany cca 2 cm), pár kousků nakrájíme na droboučké dílky, přidáme sůl a Pragandu, moučkový cukr a nejlépe rukama vše propracováváme, aby se začala vylučovat bílkovina. Postupně přiléváme vodu. Vyloučená bílkovina, vypadající jako světle růžové blatíčko, bude pojivo, které bude šunku pěkně držet pohromadě. Maso dáme do igelitového sáčku a necháme v lednici den či dva odležet.
Pak sáček s masem vložíme do šunkovaru a dáme do hrnce s vodou. Šunkovar by měl být potopený cca do výšky, kam dosahuje maso, ale horká voda určitě nesmí natéct dovnitř. Nejlepší je mít pod hrncem s vodou na plameni litinový plát, který teplotu rozvede po celém dnu hrnce. To je ovšem jen pro ty, co mají doma plynový sporák. Pro kontrolu teploty přidáme teploměr, protože teplota nesmí přesáhnout víc než 80 °C. Optimální je tak 75 °C. Var šunce škodí. Kdo nemá teploměr, může se řídit podle toho, že voda v této teplotě má bublinky, které ale nestoupají ke hladině a celkově se voda skoro nehýbe. Domácí šunku vaříme 1,5–2 hodiny.
Pak necháme v šunkovaru vychladnout. Můžeme horkou vodní lázeň vyměnit za studenou, čímž se proces urychlí. Proces chlazení ve vodě trvá asi 2 hodiny. Nevyndávejte šunku teplou, hrozilo by její rozpadnutí.
Nakonec domácí vařenou šunku nakrájíme a už si ji jen můžeme vychutnat. Domácí šunka nemá dlouhou trvanlivost, protože neobsahuje žádné konzervanty, ale jelikož je tak chutná, určitě vám nezůstane v lednici déle než 2 dny.
Ingredience na 1 l láku: 1 l vody, 60 g urychlovače (Pragandy)
Technologický postup: Kuře omyjeme a naložíme do láku na tři dny. Nádobu necháme v lednici nebo ve studeném sklepě. Před uzením kuře umyjeme v hodně teplé vodě. Udíme na 90 °C asi 4 hodiny. Za tu dobu maso krásně změkne.
Pentalidol byl chemický přípravek k ochraně dřeva proti dřevokaznému hmyzu a houbám, který vyráběla Spolana Neratovice. Obsahoval účinné látky pentachlorfenol, DDT a lindan (gama-HCH). Později (po zákazu DDT) se vyráběla verze bez DDT nazvaná Neopentalidol.
Pentachlorfenol (PCP) a lindan jsou nebezpečné látky, které se kdysi široce používaly jako konzervační prostředky na dřevo a pesticidy, ale nyní jsou kvůli své toxicitě zakázány nebo omezeny. PCP se používá především ke konzervaci dřeva. Lindan, známý také jako gama-hexachlorcyklohexan, se používal k léčbě vší a svrabu a jako pesticid. Oba představují významná zdravotní rizika a nebezpečí pro životní prostředí.
Pentachlorfenol (PCP)
Vysoce toxický, s potenciálem způsobit poškození jater, ledvin, krve, nervového systému a gastrointestinálního traktu.
Přetrvává v životním prostředí a kontaminuje půdu, vodu a vzduch.
Krátkodobá expozice může způsobit neurologické účinky, poškození krve a jater a podráždění očí.
V minulosti se široce používal, ale nyní je omezen a povolen pouze pro certifikované aplikátory.
Lindan
Neurotoxický, s účinky od nevolnosti a zvracení až po záchvaty.
Vysoce toxický pro vodní organismy a přetrvává v životním prostředí.
U lidí může způsobit neurologické potíže, podráždění nosu a krku a krevní problémy.
Výroba a používání v EU je zakázáno od roku 2006.
Společné použití
PCP i lindan se běžně používaly společně v konzervačních prostředcích na dřevo.
V bývalém východním Německu se směs lindanu a DDT (dalšího pesticidu) prodávala pod názvem „Hylotox 59“ a hojně se používala, zejména na půdách a někdy i v interiérech na nábytek.
Tyto látky mohou v ošetřeném dřevě přetrvávat po desetiletí a dále se uvolňovat do ovzduší, což vede k jedovatému vzduchu v interiéru.
Mnoho budov je stále kontaminováno PCP a lindanem z předešlého používání. Probíhá výzkum metod pro odstraňování těchto látek z kontaminovaných budov. Například Fraunhoferův institut pro stavební fyziku (IBP) vyvíjí metodu využívající cyklodextrinové gely a plazmovou technologii k odstranění těchto jedovatých látek.
K expozici může dojít vdechnutím, požitím a kontaktem s kůží.
I v malém množství může lindan kontaminovat velké objemy vody.
Kontaminace pak může pokračovat dál do potravin, zejména do potravin rostlinného a živočišného původu, v důsledku bioakumulace.
Správná likvidace materiálů ošetřených těmito látkami je zásadní pro prevenci další kontaminace životního prostředí.
Stručně řečeno, PCP a lindan byly široce používané chemikálie, které představují významná zdravotní a environmentální rizika. I když jejich používání bylo v mnoha regionech omezeno nebo zakázáno, je zapotřebí neustálé úsilí k řešení následků kontaminace těmito látkami.
Zvláštní ustanovení o použití síranu hlinito-amonného
Toto obnovení, které vstoupilo v platnost 1. února 2024, je doprovázeno specifickými podmínkami k zajištění bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Konkrétní ustanovení zahrnují několik klíčových podmínek k zajištění bezpečnosti a ochrany životního prostředí:
Ochrana obsluhy a pracovníků: Při manipulaci s touto látkou je vyžadováno používání odpovídajících osobních ochranných prostředků, aby byla zajištěna bezpečnost těch, kteří ji používají nebo s ní přicházejí do styku.
Ochrana vodních organismů: Zvláštní pozornost je třeba věnovat aplikaci této látky v oblastech s kyselými nebo zásaditými půdními podmínkami, aby byl chráněn vodní život.
Ochrana včel: Je nutné přijmout opatření k ochraně včel před expozicí, zejména během aplikace postřiku v období květu sousedních polí nebo pokud se na ošetřeném poli vyskytují kvetoucí plevele.
Ochrana podzemních vod: Důraz je kladen na ochranu podzemních vod, zejména pokud se látka používá v oblastech s citlivou půdou a/nebo klimatickými podmínkami, jako jsou oblasti s pH půdy nižším než 5,5.
Omezené použití u plodin: Látka je povolena k použití jako bariérový přípravek pouze na okrajích polí pro řádkové a kombinovatelné plodiny, přičemž její použití je omezeno na specifické oblasti.
Tato ustanovení jsou navržena tak, aby zmírnila rizika spojená s používáním síranu hlinito-amonného v ochraně rostlin a zajistila, že jeho používání bude bezpečné i environmentálně šetrné. Dodržování těchto podmínek je zásadní pro všechny zúčastněné strany zapojené do používání této látky.