POUŽÍVÁNÍ CERERITU

Cena Cereritu dle srovnávače Heureka

Zde můžete vidět cenu Cereritu 10 kg.

Zde můžete vidět cenu Cereritu 25 kg.

Zdroj: článek Cererit

Poradna

V naší poradně s názvem RYCHLOSŮL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VIT.

mam DNU je to spatny praganda na moji DNU?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Praganda se používá k nasolování masa a při běžném používání v kuchyni se s ní nesetkáte. Ptáte-li se, jestli maso nasolené pragandou je špatné pro vaši dnu, tak v tomto ohledu vůbec nezáleží, čím je maso upraveno. Je to stále maso a při jeho trávení bude vznikat kyselina močová. Máte-li chuť na uzené, tak si dát můžete, i když máte dnu, ale jen jednu malou porci. Každé takové hodování je třeba řádně zapít čistou neochucenou vodou. Voda zaměstná ledviny a ty pak mohou lépe odvádět kyselinu močovou ven z těla.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Rychlosůl

Co je to Cererit

Cererit je univerzální hnojivo (dusík-fosfor-draslík), které je namícháno v takovém poměru, aby bylo účinné na plodovou zeleninu i květiny a zároveň jim neškodilo. V době svého vzniku byl Cererit poměrně průlomový. Jednak neobsahoval chlór a naopak obsahoval hořčík a mikroprvky. Tím byl velmi univerzální a oblíbený.

Složení „původního“ Cereritu:

• 11 % N,
• 9 % P,
• 14 % K,
• 12 % Ca,
• 1 % Mg,
• síra,
• bór,
• mangan,
• měď,
• molybden,
• zinek.

Cererit je hnojivo téměř na cokoli (od ovoce a zeleniny po okrasné dřeviny) a lze jej použít skoro kdykoli (před sezónou i v sezóně), protože působí rychle a krátce, jeho používání na podzim a v zimě postrádá smysl. Cererit má oproti hojně používanému NPK tu výhodu, že draslík v něm obsažený je v síranové formě a ne ve formě chloridové. Některé rostliny totiž chlor nesnáší.

Zdroj: článek Cererit

Poradna

V naší poradně s názvem JAK SI VYROBIT SVŮJ RANDAP ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.

Ví někdo prosím ,jak si doma vyrobit randap ?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Roundup je přípravek, který ničí vše zelené. Jen málo rostlin mu dokáže odolat. Proto se hojně používal na ničení plevelů. Roundup je založen na účinku tak zvaného glyfosfátu, o kterém se vedou debaty, zdali je toxický. Zatím nebylo nic potvrzeno, ale preventivně byl stažen z maloobchodního prodeje kvůli domněnce, že by mohl být karcinogenní. Co tedy použít na hubení plevele místo Roundupu? Existuje přírodní alternativa glyfosátu. Levným a účinným nástrojem proti plevelům může být roztok z octa, soli a saponátu. Jde o levný a účinný nástroj proti plevelům může být roztok připravený smícháním octa, soli a Jaru. Nefunguje to ale lépe než Roundup. Pokud jste odpůrci používání Roundupu nebo chcete ocet používat z jiných důvodů, určitě to můžete udělat, ale uvědomte si, že s ním budete muset postřikovat pořád dokola, protože vždy zničí jen to, co je nad zemí. Další variantou jsou herbicidy na bázi železa, které se aplikují na aktivně rostoucí drobné plevele v trávnících na jaře nebo na podzim, když jsou chladné teploty a dostatek vláhy. Ošetření by mělo být znovu aplikováno 4 týdny po první aplikaci a pro dlouhodobý účinek opakováno maximálně ale celkem 4 krát za rok. Po ošetření může dojít ke ztmavnutí listů trávníku. Tráva se však obvykle zotaví během několika dnů až týdne. Štítky na komerčně dostupných produktech uvádějí nízké, střední a vysoké dávky pro hubení specifických plevelů. Střední a vyšší dávky pravděpodobněji způsobí změnu barvy trávníku v chladném období. Přípravky na bázi železa mají na sobě uvedeno Tekuté / kapalné železo, Chlorid železitý.

Zdroj: příběh Likvidace plevele octem

Hnojení

Hnojení révy je velmi důležité, a to především v období, kdy čekáte úrodu. Na keřích révy vinné postupně vylamujte zálistky ve spodní části letorostů. Půdu kolem keřů kypřete a přihnojujte roztokem dusíkatého hnojiva, zejména pokud keře špatně rostou. Někteří pěstitelé doporučují pro větší výnosy a kvalitní plody na jaře použít vedle dobrého kompostu také dávku Kristalonu Start a v srpnu dávku Kristalonu Podzim. Jiní radí rozhodit na jaře kolem keře 2–3 hrsti Cereritu a zapravit do půdy okolo rostliny.

Nezapomínejte na pravidelné přihnojování, protože vinná réva trpívá nedostatkem mikroprvků, jako je bor, molybden nebo železo, což může následně zapříčinit chlorózy a jiné fyziologické nemoci. K přihnojování můžete používat buď granulovanou chlévskou mrvu, nebo speciální vodorozpustné hnojivo pro vinnou révu. Použití hnojiva je velmi jednoduché, stačí do konve nasypat vrchovatou lžíci hnojiva na 10 litrů studené vody a každých 14 dní použít cca 5–10 l pro jednu sazenici (záleží na velikosti rostliny).

Vinnou révu můžete podpořit také postřikem na list (nejlépe v červenci, kdy keř dosahuje maximální listové plochy). Rostlina si tak může potřebné látky brát kořeny i listy a nezatěžuje ji tak rozvod živin. Hlavními prvky, které hrají při výživě révy rozhodující roli, jsou dusík, fosfor, draslík, hořčík, vápník, bor, zinek, molybden, měď, železo a mangan.

Jedním z prvních příznaků nedostatku (ale někdy i nadbytku) výše uvedených prvků je žloutnutí a takzvané tabákovatění listů. Tyto příznaky však mohou být i ukazatelem mnoha dalších chorob, ať už virových či bakteriálních – o tom viz níže Choroby a škůdci vinné révy.

Potřebnou výživu může vašemu keři dodat například hnojivo PREMIUM – VINNÁ RÉVA, které je 100% vodorozpustné a obsahuje všechny potřebné živiny včetně důležitých mikroprvků. Optimální poměr jednotlivých živin splňuje nároky na zdravý růst rostliny a zajišťuje bohatou úrodu kvalitních hroznů. Zvýšený obsah draslíku příznivě ovlivňuje délku skladování hroznů po sklizni, obsah hořčíku zlepšuje chuťové vlastnosti hroznů. Aplikační roztok připravíte rozpuštěním 10 g hnojiva v 10 l vody. Doporučená dávka roztoku je 5–10 l k sazenici. Doporučená intenzita přihnojování je maximálně 1x za týden v období vegetace (duben–srpen) v závislosti na půdních podmínkách. Hnojivo lze použít i pro listovou aplikaci, přičemž je možné ho kombinovat s přípravky na ochranu rostlin. Roztok se připraví rozmícháním 50–100 g hnojiva v 10 l vody, roztok se rovnoměrně aplikuje postřikem na list v množství 0,04 l/m2. Postřik lze aplikovat před květem 2x ve čtrnáctidenních intervalech a 3x po odkvětu, neaplikovat v době kvetení.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pěstování vinné révy pro začátečníky

Dávkování

Dávkování lze předpokládat podle nároků rostlin na 1 ha:

• košťáloviny: 800–1500 kg
• kořenová zelenina: 600–1200 kg
• plodová zelenina: 600–1000 kg
• listová zelenina: 400–600 kg
• cibule: 700–1 000 kg
• jádroviny a peckoviny: 800–1 000 kg
• drobné ovoce: 600–700 kg
• okrasné rostliny: 250–500 kg

Doporučené dávkování Cereritu na 1 m2 plochy za rok:

• košťálová zelenina: 40–100 g
• kořenová zelenina: 20–60 g
• plodová zelenina: 40–60 g
• brambory: 30–50 g
• jádroviny: 50–60 g
• peckoviny: 30–50 g
• drobné ovoce: 30–100 g
• chmel: 20–60 g
• okrasné rostliny: 10–30 g

Zdroj: článek Cererit

Složení cereritu

Hnojiva řady Cererit jsou bezchloridová, granulovaná a obsahují stopové prvky, které jsou určené zejména k hnojení ovoce, zeleniny, chmele a okrasných rostlin. Hnojiva Cererit se používají při jarní přípravě půdy před setím a sázením rostlin, dále pro přihnojování během vegetace. Cererit se aplikuje rozházením na hnojenou plochu a následným zapracováním do půdy. Hnojení během sezóny provádějte za suchého počasí, aby granule neulpěly na mokrých listech rostlin. Cererit je rozpustný ve vodě, takže ho lze použít i jako kapalné hnojivo. Při hnojení je vždy lepší použít menší dávku hnojiva a výživu rostlin provádět častěji, protože předávkování by mohlo rostliny poškodit. Vyšší dávka hnojiva tohoto hnojiva před výsadbou zajistí důkladné základní vyhnojení půdy. Cererit je nejen hnojivo bezchloridové, ale i nedusíkaté. Dusík je tu obsažen jako NH4- iont (8 %). 13 % tvoří fosfor v podobě P2O5, 11 % draslík jako K2O, k tomu asi 2 % hořčík coby MgO. Tím, že Cererit neobsahuje chlor ani dusičnany, je opravdu určen pro specifickou výživu.

Zdroj: článek Cererit

Hnojení švestek

Stromy potřebují dostatečnou výživu, a pokud je sucho, tak i dostatečnou zálivku. Dostatek vláhy je důležitý zejména v období růstu plodů. Nejchutnější a obecně nejlepší plody slivoní rostou ve druhém až třetím roce od výsadby. Na podzim, když přijdou větší mrazíky, je třeba strom přihnojit lopatkou Cereritu. Do kruhu 1,5 m od kmene se položí nastýlka neboli mulč starého chlévského hnoje ve výšce cca 10 centimetrů. Kmene se ale hnůj nemá dotýkat. V době vegetace se na mulč přidává pokosená tráva. Princip mulče nahrazuje přirozený proces v přírodě, který funguje tak, že spadlé listy a větve zadržují vláhu v zemi a postupně se vrací do půdy a hnojí ji, čímž navrací stromu živiny a energii. Hnojení starších stromů není tak potřebné, protože slivoně mají hluboké kořeny a mohou tak čerpat živiny z větší hloubky. Tyto stromy tedy půdu nevyčerpávají, a tak může být půda ve švestkových sadech i velmi úrodná.

Zdroj: článek Švestky

Pěstování okurek

Okurky původně pocházejí ze severní Indie, z oblasti Íránu okurky skleníkové, oblast Afganistánu byla podle odborníků místem původu dnešních nakládaček. Jako kulturní rostlinu ji lidé znají již pět tisíciletí. Okurkám se nejlépe daří na záhonech se středně těžkou půdou, bohatou na živiny a humus, která se dobře zahřívá. Půdy těžké a vlhké jsou pro okurky nevhodné, protože jsou studené, okurky na nich špatně rostou a málo plodí.

Chceme-li urychlit vývoj rostlin a docílit dřívější sklizně, vykopeme středem záhonu příkop široký 40 a hluboký 30 centimetrů. Do něj našlapeme zapařený hnůj. Velmi vhodná je i tráva, kterou jsme nechali několik dní po posečení zapařit na hromadě nebo v jutových pytlích. Při šlapání do příkopu ji posypeme menším množstvím Cereritu, aby rostliny měly zásobu živin. Na hnůj nebo trávu přihrneme zem vykopanou z příkopu a upravíme ji do podélného, mírně prohloubeného „hrobečku“. Jeho středem vysejeme do hloubky dva až tři centimetry v jedné řadě na vzdálenost 20 centimetrů od sebe po dvou až třech mírně naklíčených semenech. Pak budete mít okurky nakládačky jedna báseň. Na větrném místě je vhodné vysadit na návětrné straně záhonu kulisu z kukuřice, slunečnice, rajčat nebo vyšších květin – trvalek, tímto také zmírníte dopad případné choroby okurek.

Výsev okurek nakladaček

Zahradníci radí, že nejlepší je tři čtyři roky staré osivo hybridních odrůd odolnějších proti plísni okurkové (například Regina F1, Nora F1, Anuschka F1 a jiné).

Doporučení

Pro lepší vzcházení a počáteční růst se doporučuje přikrýt záhon bílou netkanou textilií, kterou při krajích záhonu přichytíme k zemi háčky vyrobenými z drátu, nebo zatížíme kameny, tyčemi.

Jakmile rostlinky vzejdou a vytvoří první pravý lístek, sundáme přikrývku a rostlinky vyjednotíme, aby v každé skupince zůstala jen ta nejsilnější. Při chladném počasí záhon opět přikryjeme netkaným textilem, který sundáme až po trvalém oteplení.

Záhon můžeme též pokrýt černou netkanou textilií nebo fólií a do otvorů, udělaných do nich ve vzdálenosti 20 centimetrů ve tvaru kříže, čtverce nebo kruhu, nasejeme semena nebo vysadíme předpěstované sazenice okurek. V tomto případě můžeme nechat na záhonu přikrývku, která brání růstu plevelů pod ní, po celou dobu vegetace.

Na záhonech, kde je přikrývka půdy jen v počátečním chladnějším období, půdu po jejím sundání mělce kypříme. Děláme to opatrně, protože okurky mají kořeny blízko pod půdním povrchem. Přitom zem přihrneme ke kořenovým krčkům rostlin, čímž je chráníme před hnilobou. Současně odstraňujeme plevel a podle potřeby zavlažujeme a přihnojujeme 0,1% roztokem vícesložkového hnojiva.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nemoci okurek

Pentalidol

Pentalidol byl chemický přípravek k ochraně dřeva proti dřevokaznému hmyzu a houbám, který vyráběla Spolana Neratovice. Obsahoval účinné látky pentachlorfenol, DDT a lindan (gama-HCH). Později (po zákazu DDT) se vyráběla verze bez DDT nazvaná Neopentalidol.

Pentachlorfenol (PCP) a lindan jsou nebezpečné látky, které se kdysi široce používaly jako konzervační prostředky na dřevo a pesticidy, ale nyní jsou kvůli své toxicitě zakázány nebo omezeny. PCP se používá především ke konzervaci dřeva. Lindan, známý také jako gama-hexachlorcyklohexan, se používal k léčbě vší a svrabu a jako pesticid. Oba představují významná zdravotní rizika a nebezpečí pro životní prostředí.

Pentachlorfenol (PCP)

Vysoce toxický, s potenciálem způsobit poškození jater, ledvin, krve, nervového systému a gastrointestinálního traktu.

Přetrvává v životním prostředí a kontaminuje půdu, vodu a vzduch.

Krátkodobá expozice může způsobit neurologické účinky, poškození krve a jater a podráždění očí.

V minulosti se široce používal, ale nyní je omezen a povolen pouze pro certifikované aplikátory.

Lindan

Neurotoxický, s účinky od nevolnosti a zvracení až po záchvaty.

Vysoce toxický pro vodní organismy a přetrvává v životním prostředí.

U lidí může způsobit neurologické potíže, podráždění nosu a krku a krevní problémy.

Výroba a používání v EU je zakázáno od roku 2006.

Společné použití

PCP i lindan se běžně používaly společně v konzervačních prostředcích na dřevo.

V bývalém východním Německu se směs lindanu a DDT (dalšího pesticidu) prodávala pod názvem „Hylotox 59“ a hojně se používala, zejména na půdách a někdy i v interiérech na nábytek.

Tyto látky mohou v ošetřeném dřevě přetrvávat po desetiletí a dále se uvolňovat do ovzduší, což vede k jedovatému vzduchu v interiéru.

Mnoho budov je stále kontaminováno PCP a lindanem z předešlého používání. Probíhá výzkum metod pro odstraňování těchto látek z kontaminovaných budov. Například Fraunhoferův institut pro stavební fyziku (IBP) vyvíjí metodu využívající cyklodextrinové gely a plazmovou technologii k odstranění těchto jedovatých látek.

K expozici může dojít vdechnutím, požitím a kontaktem s kůží.

I v malém množství může lindan kontaminovat velké objemy vody.

Kontaminace pak může pokračovat dál do potravin, zejména do potravin rostlinného a živočišného původu, v důsledku bioakumulace.

Správná likvidace materiálů ošetřených těmito látkami je zásadní pro prevenci další kontaminace životního prostředí.

Stručně řečeno, PCP a lindan byly široce používané chemikálie, které představují významná zdravotní a environmentální rizika. I když jejich používání bylo v mnoha regionech omezeno nebo zakázáno, je zapotřebí neustálé úsilí k řešení následků kontaminace těmito látkami.

Zdroj: článek Červotoč

Zvláštní ustanovení o použití síranu hlinito-amonného

Toto obnovení, které vstoupilo v platnost 1. února 2024, je doprovázeno specifickými podmínkami k zajištění bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Konkrétní ustanovení zahrnují několik klíčových podmínek k zajištění bezpečnosti a ochrany životního prostředí:

• Ochrana obsluhy a pracovníků: Při manipulaci s touto látkou je vyžadováno používání odpovídajících osobních ochranných prostředků, aby byla zajištěna bezpečnost těch, kteří ji používají nebo s ní přicházejí do styku.
• Ochrana vodních organismů: Zvláštní pozornost je třeba věnovat aplikaci této látky v oblastech s kyselými nebo zásaditými půdními podmínkami, aby byl chráněn vodní život.
• Ochrana včel: Je nutné přijmout opatření k ochraně včel před expozicí, zejména během aplikace postřiku v období květu sousedních polí nebo pokud se na ošetřeném poli vyskytují kvetoucí plevele.
• Ochrana podzemních vod: Důraz je kladen na ochranu podzemních vod, zejména pokud se látka používá v oblastech s citlivou půdou a/nebo klimatickými podmínkami, jako jsou oblasti s pH půdy nižším než 5,5.
• Omezené použití u plodin: Látka je povolena k použití jako bariérový přípravek pouze na okrajích polí pro řádkové a kombinovatelné plodiny, přičemž její použití je omezeno na specifické oblasti.

Tato ustanovení jsou navržena tak, aby zmírnila rizika spojená s používáním síranu hlinito-amonného v ochraně rostlin a zajistila, že jeho používání bude bezpečné i environmentálně šetrné. Dodržování těchto podmínek je zásadní pro všechny zúčastněné strany zapojené do používání této látky.

Zdroj: článek Kamenec amonohlinitý na zahradě