Nejdříve dozlatova osmahněte nahrubo nakrájenou cibuli, přidejte maso, sůl, pepř a vše orestujte. Přidejte protlak, papriku, promíchejte, podlijte vodou, přidejte masox a pod pokličkou duste, dokud není maso měkké. Oloupejte brambor, nastrouhejte ho najemno, vmíchejte do guláše a pomalu vařte, až zhoustne. Hotovou směs dochuťte česnekem utřeným se solí a majoránkou. Pražskýflamendr se podává s knedlíky, noky nebo pečivem.
Technologický postup: Vepřové maso očistíme a nakrájíme na nudličky. Kousky masa podusíme na rozpáleném sádle a podlijeme trochou vody. Mezitím oloupeme cibuli a nakrájíme ji na proužky. Připravíme si čalamádu. K podušenému masu přidáme cibuli, mletou papriku, kari a čalamádu. Promícháme a přidáme lžíci křenu, sůl a pepř. Pokud máme rádi pálivé, můžeme přidat křenu i více. Pokrm podusíme doměkka. Hotový flamendr posypeme na talíři čerstvě nastrouhaným křenem a podáváme s přílohou podle vlastní chuti.
Ingredience: 400 g vepřové krkovice, 200 g červené nebo zelené papriky, 200 g cibule, 150 ml světlého piva, 3 stroužky česneku, 3 lžíce sádla, 1 lžíce kečupu, 1 lžička mleté papriky, ½ lžičky mletého kmínu, sůl, pepř
Technologický postup: Maso očistíme, opláchneme pod tekoucí vodou, osušíme a nakrájíme na kostky. Papriky omyjeme, zbavíme semen a nakrájíme na nudličky. Cibuli oloupeme a nakrájíme nadrobno. Na rozpáleném sádle dozlatova opečeme dvě třetiny nakrájené cibule, vložíme nakrájené maso, osolíme, opepříme a ze všech stran osmahneme. Vmícháme mletou papriku, oloupaný prolisovaný česnek, mletý kmín a kečup. Podlijeme trochou piva a pod pokličkou dusíme. Za občasného promíchání podle potřeby podléváme pivem, až je maso téměř měkké. Ke konci dušení přidáme zbytek nadrobno pokrájené cibule, nakrájenou papriku a zvolna dodusíme doměkka. Podáváme například s pečivem nebo zapečenými brambory.
Jedná se o pikantní pokrm z vepřového masa charakteristický tím, že se maso krájí na nudličky. Pokrm je připravován minutkovou tepelnou úpravou. K masu se přidává cibule, paprika, kapie, žampiony, lišky a koření dle chuti. Maso by se mělo marinovat.
Ingredience: 600 g vepřové krkovice, 3 ks větší cibule, 10 ks žampionů, 1/2 červené papriky, 1/2 zelené papriky, 3 stroužky česneku, 3 cm zázvoru, 4 lžíce kečupu, 1 lžička majoránky, pepř, sůl, olej, 20 g hladké mouky
Technologický postup: Maso si nakrájíme na kostičky, dáme do misky, osolíme, přidáme jeden prolisovaný stroužek česneku a lžíci oleje. Promícháme a dáme na 2 hodiny uležet do lednice. Cibuli nakrájíme na půlkolečka, papriky na proužky a žampiony na tenké plátky. Česnek prolisujeme, zázvor nakrájíme na tenké nudličky. Pánev si rozpálíme, osmahneme na ní maso, přidáme cibuli a necháme zesklovatět. Poté přidáme papriky, zázvor a žampiony zalijeme vodou a dusíme 10 minut. Poté přidáme česnek a kečup, osolíme a opepříme a necháme chvilku povařit. Zahustíme moukou rozmíchanou v trošce vody a ještě chvilku povaříme. Nakonec zamícháme majoránku. Takto připravenou směsí plníme bramboráky.
Ingredience: 400 g hovězího masa (zadní), 100 g paprikového salámu, 200 ml světlého piva, 1 lžíce worcesterské omáčky, 2 lžíce oleje, 2 ks párků, 2 stroužky česneku, 1 ks červené papriky, 1 ks zelené papriky, 1 ks žluté papriky, 1 ks feferonky, 1 ks pórku, mletý pepř, sůl
Technologický postup: Hovězí maso zbavíme blan, omyjeme, osušíme, nakrájíme na nudličky, osolíme a opepříme. Papriky omyjeme, semínka se stopkami vyjmeme a nakrájíme na proužky, očištěný pórek i očištěnou feferonku nakrájíme na kolečka, oloupaný česnek na tenké plátky, paprikový salám na nudličky a párky na kolečka. Na rozpáleném oleji opečeme ze všech stran na nudličky nakrájené maso, pak přidáme nakrájené papriky, pórek, feferonku, česnek, salám, párky, promícháme a krátce osmahneme. Směs dochutíme worcesterem, zalijeme pivem a pod pokličkou dusíme doměkka. Podáváme s dušenou rýží nebo pečivem.
Technologický postup: Maso nakrájíme na nudličky, osolíme, opepříme a poprášíme moukou. Na pánvi rozehřejeme olej a opečeme na něm prudce maso ze všech stran. Přidáme nahrubo pokrájenou cibuli, na nudličky pokrájené papriky, podlijeme malým množstvím vody, přikryjeme pokličkou a dusíme doměkka. Ke konci dušení dochutíme worcesterskou omáčkou a kořením chilli. Do hotového podle chuti vmícháme kečup a na talíři posypeme petrželkou. Takto připravený pokrm podáváme s celozrnným pečivem, bramboráčky nebo hranolky.
Ingredience: 750 g krkovice, 150 g cibule, 100 g oleje, 3 stroužky česneku, 150 g žampionů, 75 g rajčatového protlaku, 80 g sterilovaných kapií, sůl, pepř, 15 g mleté papriky, drcený kmín, špetka chilli, 3 dl vývaru
Technologický postup: Maso nakrájíme na nudličky a promícháme s česnekem utřeným se solí, pepřem, zakápneme olejem a necháme nejlépe přes noc odležet. Odleželé maso orestujeme v horkém oleji, přidáme na kostičky nakrájenou cibuli, na plátky nakrájené žampiony, zarestujeme, přidáme mletou papriku, zpěníme, zalijeme vývarem, přidáme protlak, drcený kmín, chilli koření. Krátce podusíme, vložíme kapii a prohřejeme. Přílohou může být chléb, brambory, hranolky či bramboráčky.
Technologický postup: Plátky masa mírně naklepeme, nakrájíme na drobné nudličky. Takto připravené nudličky posypeme grilovacím kořením, solí, pepřem a Solamylem, vše důkladně promícháme a necháme hodinu odpočinout. Na pánvi rozehřejeme olej, maso zprudka opečeme, přidáme na proužky nakrájenou papriku, cibuli a česnek, kolečka klobásy, orestujeme, dáme kečup, mírně podlijeme a dusíme doměkka. Na závěr vmícháme jemně natrhané lístky bazalky a případně dochutíme solí a pepřem. Lišky očistíme, osolíme a podusíme je na másle doměkka. Protože lišky pouští celkem málo vody, můžeme je trochu podlít, aby se nespálily. Dusíme je cca 15–20 minut. Hotové lišky rozdělíme přímo na talíře na jednotlivé porce masa. Podáváme s různě upravenými brambory nebo s chlebem.
1½ kg vepřového na guláš, z kýty, nakrájené na kostky;
500 g cibule hrubě nakrájená;
olej;
3 polévkové lžíce rajčatového protlaku;
6 sušených rajčat, sušená, hrubě nakrájených;
1½ litru sladového piva;
sůl a pepř;
oregano;
bobkové listy;
paprikový prášek;
kajenský pepř.
Postup
Maso opečte v několika dávkách. Přidejte cibuli, dobře poduste s rajčatovým protlakem a sušenými rajčaty. Pomalu přilijte teplé pivo (ne najednou), přidejte koření a bylinky a duste 1,5 až 2 hodiny.
Množství piva, které celkem použijete, silně závisí na kvalitě použitého kastrolu. Někdy se při dušení odpaří hodně tekutiny a může být nutné přidat čtvrtou plechovku sladového piva. Pokud budete kotlík s gulášem péct v troubě na 200°C, jsou 3 plechovky zcela dostačující.
Omáčka chutná velmi koncentrovaně a po převaření ji není třeba zahušťovat. Podává se s knedlíkem, noky nebo vařeným bramborem.
Hovězí a vepřové maso nakrájíme na gulášové kousky, orestujeme na přepuštěném másle, vyjmeme a udržujeme v teple. Na stejném tuku orestujeme cibuli dozlatova, podlijeme trochou vody a výpek dobře vyjmeme uchováme na později. Vložte maso zpět do hrnce a zalijte takovým množstvím teplého piva, aby bylo vše zakryté. Vařte 45 minut. Játra a ledviny nakrájíme na kousky a přidáme. Vařte dalších 10 minut, přidejte bobkové listy a nechte 30 minut dusit na nejnižším ohni. Spojte škrobem, dochuťte solí, pepřem, muškátovým oříškem a octem a podávejte s vařenými bramborami.
Nejdříve si připravte marinádu na maso. Do igelitového pytlíku nasypte trochu soli a pepře a zakapejte olejem. Promíchejte a přidejte maso nakrájené na proužky silné asi 1 cm. Důkladně promněte a nechte chvíli marinovat. Mezitím si nakrájejte cibuli na kolečka, papriky na proužky, lahůdkovou cibulku na kolečka, křen nastrouhejte a feferonku nakrájejte nadrobno. Na pánvi zprudka opečte maso na rozpáleném oleji, pak přidejte nakrájené cibule a duste ve vlastní šťávě do doby, než bude cibule sklovitá. Pak dochuťte worcesterem, kečupem, křenem, přidejte trochu vody a dosolte.
Katův šleh je velmi podobné jídlo, jako guláš flamendr z vepřového masa. Klasika, která v pamětnících probudí nostalgii i rozesmáté vzpomínky na pikantní pokrm s bodrým názvem.
Ingredience
700 g vepřové kýty;
slunečnicový olej;
1 červená cibule;
2 jarní cibulky;
1 červená paprika;
1 chilli paprička;
1 lžíce rajského protlaku;
100 g drcených rajčat;
2 kyselé sterilované okurky;
worcesterská omáčka;
sůl;
mletý pepř.
Postup
Kluci v akci nejdříve nakrájejí maso na nudličky, cibuli na klínky, papriku, okurky a jarní cibulku na proužky. Chilli papričky najemno. Nudličky masa ochutí solí, pepřem a promíchají s olejem. Potom je Kluci zprudka opečou na pánvi, vyjmou je a poté na zbylé šťávě orestují zeleninu a chilli papričky. Vmíchají protlak, krátce osmahnou, přidají rajčata a na závěr vrátí maso a dochutí worcesterskou omáčkou, solí a mletým pepřem. Katův šleh Kluci v akci podávají s rýží nebo tradičně s bramboráčky či hranolky.
Maso a slaninu orestujeme na přepuštěném másle, přidáme na kostičky nakrájenou cibuli a také orestujeme. Vmíchejte rajčatový protlak. Dochuťte solí a pepřem. Mrkev nakrájejte na kostičky. Česnek také na kostičky a přidejte s bobkovým listem, tymiánem a hřebíčkem. Zalijte pivem. Chleba nakrájíme na kostičky a vmícháme hořčici. Přikryjeme a na středním plameni dusíme 1,5 až 2 hodiny. Nakonec dochuťte solí a pepřem a případně ještě trochu zredukujte.
Masopust není církevní svátek, ale byl zařazen do církevního kalendáře, takže jeho termín se určuje podle Velikonoc. Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný „tučný čtvrtek“. Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.
Masopust začíná 6. ledna svátkem Tří králů a vrcholí o masopustním pondělí a úterý čtyřicet dní před velikonočními svátky. Tehdy chodí obcemi nebo městy fašankový průvod masek, který končí masopustní zábavou. Posledním dnem tohoto období je Škaredá neboli Popeleční středa, začátek půstu. Masopustní dny tedy trvají až do doby, kdy končí nadvláda zimy a jaro je za dveřmi.
Hlavní masopustní zábava začínala o „masopustní neděli“ (49 dní před Velikonocemi). Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal „mužovský bál“, kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané.
Vyvrcholením masopustu bylo úterý (47 dní před Velikonocemi). Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti účinkujících, jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patří například medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala takzvaná klibna (šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.
Maškary a tanec měly pro naše předky kdysi mnohem hlubší smysl, a to zvláště hospodářský. Tanec maškar s medvědem a koníčkem, nejoblíbenějšími maskami, kterým byla přikládána plodonosná moc, měl přinést kromě plodnosti bohatou úrodu na polích a prosperitu dobytka. Masopustní koledování v dřívější době mělo význam i pro chudší lid, kdy už se skromné zásoby v domácnosti značně ztenčily.
Masopust je ve srovnání s ostatními svátky poněkud zvláštní. Možná proto, že se jej nikdy nepodařilo přizpůsobit liturgickým předpisům. Oblíbily si ho všechny vrstvy obyvatel, od nejchudších až po panovníky. Na šlechtických sídlech se pořádaly karnevalové zábavy v maskách, které pronikly i na panovnické dvory.
Tradice velikonoční pomlázky je velice stará. Zmiňuje se o ní už pražský kazatel Konrád Waldhauser žijící ve 14. století. O Velikonočním pondělí a úterý se prý šlehali manželé a milenci a ospalci i lenivci se časně zrána házeli do vody nebo alespoň polévali, aby se probrali.
Pomlázka je svazek spletených vrbových proutků, který slouží jako nástroj ke šlehání. Při šlehání se recitují nebo zpívají koledy.
Do různě velkých pomlázek z různého počtu vrbových proutků (3, 4, 6, 8, 9, 10, 12) se vplétala červená stuha. Malé pomlázky se nosily stočené v kapse, se středně velkými se chodilo na koledu a těm téměř dva metry dlouhým se říkalo obřadní.
O Velikonočním pondělí vstávali chlapci a muži časně zrána, aby vyšli s pomlázkou na koledu. Šlehali děvčata, aby byla zdravá, pilná a veselá po celý rok, předávali jim tím svěžest, mladost, ohebnost a zdraví mladého proutku. Svobodná děvčata jim za to zavěšovala na pomlázky barevné stuhy. Vdané ženy koledníci vyšlehali proto, aby z nich vyhnali zlý jazyk. Nechodili však do domů sousedů, s nimiž nebyli zadobře.
Také hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná, krávu, aby se brzy otelila, a ovocné stromky, aby se probudily ze zimního spánku k další úrodě.
Dříve se šlehalo pomlázkou i další den, o takzvaném „odplatném úterý“, kdy děvčata oplácela hochům. Někde se místo pomlázky ujímala úkolu „pomladění“ studená voda. Tomuto zvyku se říkalo „oblévačka“. Říkávalo se, že „prašivý bude ten, kdo nebyl politý vodou“.
Slovo pomlázka vzniklo pravděpodobně od slova pomladit a šlehání dívek symbolizuje předání svěžesti a pružnosti, síly a zdraví mladého jarního prutu.
Různé názvy pomlázek: binovačka, vinovačka, dynovačka, hodovačka, houdovačka, korbáč, kyčka, mrskačka, pamihod, sekačka, šlahačka, tatar, tatarec.
Anglicky se pomlázka řekne easter whig.
Dochovanou tradicí také zůstává uvázání barevné pentle na pomlázku. Každá barva má nějakou symboliku. Červená stuha – náklonnost a láska, modrá – naděje, žlutá – odmítnutí, zelená – chlapec je u dívky oblíbený.