Rychlá odpověď: Ryngle stříhejte hlavně na jaře po začátku vegetace nebo v létě po sklizni, ne v zimním klidu. Peckoviny se po řezu lépe hojí, když už proudí míza a strom aktivně roste. Největší chybou je hluboký zimní řez, odstranění plodného obrostu nebo výsadba cizosprašné odrůdy bez opylovače.
Ryngle jsou krásné v tom, že dokáží dát voňavou, sladkou a velmi chutnou domácí úrodu, ale zároveň umí zahrádkáře potrápit. Jednou nekvetou, podruhé mají plno květů a skoro žádné plody, jindy narostou tak hustě, že se do koruny nedostanete ani s košíkem.
V tomto článku beru ryngle prakticky: jako strom na české zahradě, ne jako botanickou položku. Projdeme řez, pěstování, odrůdy, opylování, rozdíl mezi rynglí a blumou i zpracování úrody tak, aby vám ovoce neleželo tři dny v bedně a pak neskončilo na kompostu.
FAQ – ryngle, řez, pěstování a zpracování
Kdy se stříhají ryngle?
Ryngle se stříhají nejlépe na jaře po začátku vegetace nebo v létě po sklizni, ne hluboko v zimě.
U peckovin je důležité, aby se rány po řezu dobře hojily. Proto je řez rynglí bezpečnější v době, kdy strom aktivně roste. V zimě hrozí horší zacelení ran, klejotok a vyšší citlivost k infekcím. Mladé stromky řežte mírně, staré zmlazujte postupně a větší zásahy si rozložte do více sezon.
Jak stříhat ryngle, aby plodily?
Jak stříhat ryngle: prosvětlete korunu, odstraňte suché a křížící se větve, ale neničte mladý plodný obrost.
Nejčastější chyba je řezat ryngli stejně tvrdě jako přerostlou jabloň. U rynglí je lepší vybírat jednotlivé větve, které zahušťují střed koruny nebo rostou kolmo vzhůru. Plodnost ryngle podpoří světlo, vzduch a rovnováha mezi růstem a plodným obrostem. Pokud po řezu vyrazí mnoho vlků, byl zásah pravděpodobně příliš silný.
Proč ryngle nekvete?
Ryngle nekvete nejčastěji kvůli mladému věku, stínu, špatnému řezu, přehnojení dusíkem nebo namrznutí pupenů.
Než strom začnete zachraňovat hnojivem, zkontrolujte základní podmínky. Má dost slunce? Nebyl řez příliš hluboký? Neroste v trávníku bez vody? Nekvetoucí ryngle často potřebuje hlavně čas, světlo a mírnější péči. Pokud má dlouhé bujné přírůstky a žádné květy, omezte dusíkaté hnojení a zaměřte se na prosvětlení koruny.
Proč ryngle kvete, ale nemá plody?
Když ryngle kvete, ale neplodí, bývá problém v opylení, počasí při květu nebo poškození květů mrazem.
Mnoho renklód je cizosprašných, takže potřebují vhodnou odrůdu poblíž. Pokud v okolí není kompatibilní slivoň, strom může krásně kvést a přesto téměř neplodit. Další příčinou je studené, deštivé nebo větrné počasí, kdy nelétají opylovači. U osamoceného stromu má smysl dosadit opylovač nebo naroubovat jinou odrůdu do koruny.
Jaký je rozdíl mezi rynglí a blumou?
Ryngle a blumy se v běžné řeči často pletou; ryngle bývají kulatější, blumy mohou být větší nebo protáhlejší.
Pro zahrádkáře je přesný název méně důležitý než růst stromu, doba zrání a kvalita plodů. V kuchyni se blumy i ryngle používají podobně na kompot, džem, koláče a knedlíky. Pro řez platí podobné zásady jako u slivoní: neřezat tvrdě v zimě, prosvětlovat korunu a zachovat plodný obrost.
Jaké jsou nejlepší odrůdy rynglí?
Mezi oblíbené odrůdy rynglí patří Oullinská, Althanova renklóda a zelená renklóda, každá s jinými nároky.
Oullinská bývá ceněná pro spolehlivost a použití jako opylovač. Althanova renklóda má velké chutné plody, ale vyžaduje vhodné opylení. Zelená renklóda má výbornou chuť, ale potřebuje dobré stanoviště.
V naší poradně s názvem KAKI CHURMA - TOMEL JAPONSKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aronová Dana.
Dobrý den,
se zájmem jsem si přečetla Váš článek o pěstování kaki churmy.
Doma na zahradě mám zhruba 10 let tento stromek. Získala jsem ho na výstavě, jako malý stromeček. Docela se mu daří, dnes je asi 2 m vysoký. Plodí minimálně 5 let. Plodů jsou stovky, ale malé jako nehet palce ruky. Loňského roku jsem ho maximálně ořezala a hodně likvidovala obrovské množství květů. Nic se nedělo, plodů bylo méně, velikosti stejné. Letos má plodů výrazně méně, ale jsou pořád neskutečně malé. Co s tím? Uvažovala jsem o koupi kvalitní rostliny s tím, že bych strom naroubovala. Mohla byste poradit?
První tři roky po výsadbě do volné půdy jsem ho chránila před zmrznutím, ale teď s ním nic nedělám a zimu na Moravě bez problému zvládá.
Děkuji za odpověď
S přáním pěkného dne
zdraví Dana Aronová
Kroměříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Strom s ovocem kaki churma - tomel japonský je možné roubovat. Návod na roubování je vidět zde: https://youtu.be/au2de7AXCS…
Jistější je ale vysadit nový stromek s odrůdou vhodnou do našich klimatických podmínek. Vhodná je například odrůda Kostata, která neobsahuje pecky ani třísloviny. Plody jsou velké, kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je oranžová, sladká, hodí se k přímému konzumu nebo do ovocných salátů. Plodí druhým až třetím rokem po výsadbě. Odrůda je samosprašná, takže nepotřebuje druhý strom.
Další vhodná odrůda, která vydrží mrazy až do -18°C, je Tomel ROJO BRILLANTE. Je to pozdní odrůda s vysokým a spolehlivým výnosem. Plody odrůdy Rojo Brillante dorůstají větší velikosti a sklízí se v listopadu. Plody je po sklizni dobré nechat 2 týdny dozrát aby dosáhly sladké a lahodné chuti.
A do třetice Kaki Chioccolatino je původem z Itálie. Plody má středně velké až velké, ploše kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je bronzově oranžová, sladká, hodí se k přímému konzumu či do ovocných salátů. Plodí druhým až třetím rokem po výsadbě. Odrůda Chioccolatino je také samosprašná.
FAQ – choroby ryngle a nejčastější problémy v zahradě
Proč se ryngli kroutí listy?
Kroucení listů ryngle nejčastěji způsobují mšice na mladých výhonech, hlavně když jsou listy lepkavé a ze spodní strany obsazené koloniemi.
Zkontrolujte rub listů, vrcholky výhonů a přítomnost mravenců. Pokud list rozbalíte a najdete drobný hmyz, nejde o tajemnou chorobu, ale o škůdce. U mladé ryngle zasáhněte brzy, protože silně stočené listy chrání mšice před postřikem. Nejlepší je včasná kontrola, šetrné omytí nebo cílený zásah podle rozsahu napadení.
Co dělat, když jsou ryngle červivé?
Červivé ryngle nejčastěji souvisejí s obalečem švestkovým nebo pilatkou. Rozřízněte několik plodů a hledejte housenku, chodbičku nebo trus.
Poškozené a spadané plody nenechávejte pod stromem, protože tím podporujete další generace škůdců. Příští sezonu zavěste včas feromonový lapač a sledujte nálet. U silného výskytu řešte ochranu podle termínu, počasí a aktuálně povolených přípravků. Při sklizni už bývá pozdě, rozhodující je sledování před poškozením plodů.
Dá se ryngle se šárkou zachránit?
Šárka ryngle je virová choroba a běžným postřikem ji nevyléčíte. Podezřelé jsou deformované plody, prstence, mozaiky a tvrdá dužnina.
Pokud se příznaky opakují více let a odpovídají šárce, strom může být zdrojem infekce pro další slivoně. U jediného nejasného příznaku má smysl dokumentace a odborné posouzení. U jasně nemocného stromu je ale často nejrozumnější odstranění. Postřik proti viru nefunguje, proto je důležitá prevence, zdravá sadba a omezení přenašečů.
Proč z ryngle vytéká pryskyřice nebo klej?
Klejotok ryngle může vzniknout po poranění, mrazu, špatném řezu, stresu nebo chorobách kůry. Rozhoduje vzhled okolní kůry.
Jedna malá ranka nemusí znamenat katastrofu, pokud větev normálně roste. Varovné je, když je kůra propadlá, tmavá, praská a větev nad místem zasychá. Pak může jít o bakteriální rakovinu nebo vážné poškození dřeva. Nesledujte jen kapku kleje, ale celou větev, kmen a vývoj v čase.
Jak poznám mšice na ryngli?
Mšice na ryngli najdete hlavně na mladých výhonech a rubu listů. Listy jsou zkroucené, lepkavé a často u nich běhají mravenci.
Rozbalte několik stočených listů a podívejte se dovnitř. Pokud najdete drobné zelené, šedé nebo tmavší mšice, máte příčinu. U slabého napadení pomůže mechanické odstranění a podpora užitečného hmyzu. U mladého stromku jednejte rychleji. Silně svinutý list už škůdce chrání, takže pozdní zásah bývá méně účinný.
Pomůže na choroby ryngle modrá skalice?
Modrá skalice může mít místo v preventivní měďnaté ochraně některých houbových chorob, ale nevyřeší mšice, obaleče ani šárku.
V naší poradně s názvem AMELANCHIER LAMARCKII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soukup Jindřich.
Mám asi 10 sazenic muchovníku - nevím jaký druh. Dá se množit řízkováním? Kdy se mají řízky odřezat a pak zasadit ?
Děěkuji za zprávu,
Jindřich Soukup.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Muchovník se rozmnožuje výsevem na jaře, dělením a nebo štěpováním. Muchovník se štěpuje snadno. Roubování se s úspěchem provádí na další rostlinné druhy, jako jsou hloh (Crataegus) a jeřáb (Sorbus). Ve vašem případě si můžete obstarat některou z těchto rostlin, která je již zakořeněná a na ni po posledních mrazech naroubovat odstřižený muchovník. Nebo můžete sazenice rozpůlit v jejich kořenovém balu.
Nejlepší doba k roubování švestek je obvykle koncem zimy nebo začátkem jara, těsně předtím, než začnou pupeny nabobtnávat a začne téct míza. Tehdy je podnož ještě v dormanci, ale strom se už začíná probouzet, což umožňuje lepší kontakt kambia mezi roubem a podnoží.
Roubování v dormanci
Obvykle se provádí koncem zimy nebo začátkem jara, dokud strom ještě spí. Tehdy se také sbírají rouby a skladují se do doby roubování. Pokud sbíráte rouby pro pozdější použití, ujistěte se, že jsou odebrány ze spícího dřeva a správně skladovány. Roubování by se mělo provádět, když je podnož stále v dormanci, ale blíží se začátku aktivního růstu. Pečlivým načasováním roubování na základě těchto faktorů můžete maximalizovat své šance na úspěch.
Roubování v době růstu
Tato metoda se provádí, když strom aktivně roste, obvykle koncem jara nebo začátkem léta. Roubování pupenů, jako je T-řez nebo očkování, se běžně používá koncem léta, kdy kůra snadno klouže. Právě skluz kůry je pro tento druh roubování zásadní. K tomu obvykle dochází koncem léta.
Možností roubování a očkování révy vinné je několik, ale z praxe je vyzkoušené, že nejlepší je systém přeroubování zeleného letorostu révy vinné (takzvaně za zelena) na přelomu května a června.
Štěpování, respektive roubování je metoda vegetativního množení, při kterém uměle spojujeme štěp (očko, roub) z jedné rostliny se štěpem z jiné rostliny – po jejich srůstu pak vzniká nová rostlina. Štěpování se používá k úpravě vzrůstu a velikosti, umožňuje ušlechtilé odrůdě růst i v jiných půdních podmínkách odlišujících se od jejích normálních nároků, pomáhá vytvářet speciální tvary (příkladem jsou stromkové růže), u některých rostlin se využívá pro nemožnost jiné metody rozmnožení (řízkování). Při roubování se přenáší větší část stonku se dvěma a více očky, při očkování se na podnož přenáší zpravidla jen jediné očko. Existují různé způsoby roubování i očkování, řadíme sem tyto metody: roubování do rozštěpu; kopulace; očkování (nejčastěji do řezu tvaru „T“, Forkertovo); roubování na plocho; roubování na klínek; boční plátkování; roubování do boku (na kozí nožku), zlepšená (anglická) kopulace.
Ve svém příspěvku NEMOCI RYNGLÍ - ČERVENÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Šmíd, Uh. Brod.
Při sklízení rynglí, které byly napohled pěkně vyzrálé a zdravé, po rozpůlení - skoro na všech
plodech jsme našli od pecky tmavé ložisko škůdce.
Plody ce nedaly konzumovat. Bylo to poprve při sklizni letos 2015.
Děkuji za radu. Šmíd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta Radková.
Mám ten samý problém. Poradil Vám někdo, co to vlastně je a jak strom ošetřit? Díky M.R.
Očkování vinné révy, známé také jako štěpování, je metoda rozmnožování a šlechtění, která se používá pro výměnu odrůdy nebo zmlazení starších keřů.
Při očkování se na podnož přenese očko (pupen) z jiné odrůdy révy. Pro úspěšné očkování je klíčové správné načasování a provést ho v období, kdy réva bujně roste, tedy když jsou letorosty dostatečně silné a proudí jimi míza. Nejčastěji se očkování provádí od července do září.
Postup očkování révy
Vyberte silný a zdravý letorost na podnoži. Vyřízněte z něj kousek s očkem.
Z nové odrůdy vyberte zdravý letorost a vyřízněte z něj stejný kousek kůry s očkem.
Očko z roubu vložte do podnože tak, aby obě očka k sobě co nejlépe přiléhala.
Místo štěpu důkladně zavažte štěpařskou páskou nebo jiným vhodným obinadlem.
Místo štěpu můžete pro jistotu ošetřit voskem, aby se zabránilo vysychání.
Po očkování je důležité udržovat štěp v dostatečné vlhkosti, aby se podpořilo srůstání.
Alternativy očkování
Roubování
Roubování je další metoda štěpování, kdy se na podnož přenáší celý dřevitý roub. Roubování se často provádí na jaře, zatímco očkování se provádí spíše v létě.
Zimní roubování
Existuje také zimní roubování, které se provádí v době vegetačního klidu.
Rozsah řezu rynglí se liší podle odrůdy. Odrůdy slivoní druhu slivoň švestka (Prunus domestica) přirozeně vytvářejí dobré koruny, postačí jen malé prořezávání, aby se odstranila suchá větev nebo aby se vrchol koruny prosvětlil, když příliš zhoustne. Mnohé ryngle tvoří stromy s křivými kmeny, nepravidelné a nevzhledné, nebo mají husté, trnité koruny, které tvoří sběr plodů velmi obtížným. Tyto chyby v růstu pak musí být opraveny řezem. Nicméně mnoho pěstitelů je toho názoru, že původní druhy rynglí by neměly být řezány tak silně jako jabloně. Jiní pěstitelé naopak zmlazování doporučují, protože ryngle mají tendenci dělat dlouhé výhony každý rok. Je velmi důležité mít na paměti, že pěstitelé, kteří jednou začnou silně prořezávat, musí v tomto způsobu údržby pokračovat pravidelně.
U rynglí jsou běžné dvě metody zahradnických úprav. První je, aby korunu tvořil terminál se čtyřmi nebo pěti kosterními větvemi z něj vycházejícími. Terminální výhon je kontrolován řezem po dosažení určité výšky. Tato metoda je často používána pro druh Prunus domestica i odrůdy Prunus insititia. Druhý způsob, který je často používán pro odrůdy Prunus triflora, je vytvoření vějířovité koruny odstraněním terminálního výhonu a vytvořením koruny ze čtyř kosterních větví. Takto tvoří dřevina tvar vázy nebo obráceného deštníku. Větve by měly být na kmeni 4–6 palců od sebe, aby se zabránilo vylomení. Stromy mají obvykle korunu asi 2 metry od země. Následný řez se skládá z odstranění větví, které překračují vhodnou délku.
Mladé stromky řežeme nejdříve po narašení, starší i později, pokud rostou dostatečně silně. Nevýhodou řezu za zelena může být oslabení růstu. Peckoviny snáší hlubší řez podstatně hůře, ani u starých stromů bychom raději neměli řezat větev o průměru větším než šest centimetrů.
V prvních letech se u rynglí provádí takzvaný výchovný řez. Nesmí se dopustit, aby větve byly pod příliš ostrým úhlem k terminálnímu výhonu (později se může za větru odlomit pod váhou úrody). V dalších letech se zkracují příliš dlouhé větve. Pokud jsou přírůstky za rok kolem půl metru, je to dobré a korunu stačí prosvětlovat. Když jsou přírůstky krátké, musíte strom zmladit, tedy říznout hlouběji.
Ryngle se řežou koncem března nebo až v době květu (i mladé slivoně na počátku plodnosti). Prořezávat lze až do začátku září. Vysadíte-li ryngli na podzim, řežte ji až na jaře. Vysadíte-li ji na jaře, můžete řezat ihned.
Také u renklód se provádí výchovný řez, a to v době vegetace, nikdy ne v zimě, to je v období vegetačního klidu. Ryngle jsou totiž citlivé k infekcím, před kterými se nedokážou mimo vegetační období bránit. Renklódy je třeba řezat hlouběji než švestky a takzvaný výchovný řez se uplatňuje do pátého roku života.
Ve svém příspěvku NERODÍCÍ HRUŠKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Kvapilova.
Možná pouze chybí "opylovač". Některé stromy potřebují ve svém okolí jiný strom jehož pyl "oplodní " květy. Jedna odrůda hrušně prý potřebuje strom těch menších zelených rynglí aby plodila. Možná je to váš problém. Je potřeba zjistit odrůdu a zasadit vhodného "kamaráda ".
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.
Děkuji za reakci ale řešen je pouze v naroubovani a To se musím nejdříve naučit.S pozdravem Honza.
Ryngle by se měly prořezávat každý rok, aby byly v dobrém stavu, zdravé a produktivní:
Mladé stromy by měly být prořezány po otevření pupenů brzy na jaře;
Starší stromy by měly být prořezány v létě.
Vyhněte se prořezávání rynglí během období vegetačního klidu nebo v době pozdního podzimu. Minimalizujete tak riziko zavlečení dvou smrtelných onemocnění:
Stříbrná skvrnitost – houbová choroba mnoha rostlin, zejména listnatých stromů, způsobená zavíječem nachovým (Chondrostereum purpureum) patřícím do třídy Basidiomycetes. Tato choroba se také nazývá stříbrné listy, podle vzhledu plísně, která je pokrývá.
Bakteriální rakovina – nazýváme také klejotok – onemocnění větví a listů rynglí. Způsobuje výtoky jantarové pryskyřice, propadlé skvrny odumřelé kůry a malé dírky v listech, které vypadají jako průstřely. Vědecký název tohoto onemocnění je Pseudomonas syringae pv. morsprunorum a P. syringae pv. syringae. Klejotok se tvoří uprostřed jara, na listech od začátku léta na kůře.
Letní zkracování
Intenzivní růst rynglí má často za následek nadměrný stín. Jakmile stromy dosáhnou výšky 3 až 4 metry, měly by být každý rok v létě do stejného bodu zarovnány nebo seříznuty ručními nůžkami nebo strojem. Někteří pěstitelé své stromy mechanicky zkracují v pozdním létě nebo na podzim, to však nenahrazuje selektivní ruční prořezávání. Následný podrobný řez je pak nutné provést brzy na jaře, aby se zabránilo rozvoji bujných výhonů vznikajících z pahýlů výhonů v důsledku mechanického zkracování. Zkrácení přebytečné vegetace na vrcholcích stromů umožňuje prosvítání slunečního světla, čímž se zachovává celistvost spodního ovocného dřeva. Během léta pěstitelé své stromy prořezávají, aby odstranili nadměrný vegetativní růst a bujné výhony, aby poskytli více slunečního světla vyvíjejícím se plodům a nižšímu plodícímu dřevu.
Každý stromek potřebuje sestříhat podle jeho aktuálního stavu, nelze tedy určit univerzální návod pro všechny. Inspirací, jak ostříhat právě tu vaši ryngli můžete získat z obrázků s naznačenými řezy, které uvidíte zde: diagramy řezu ryngle. Pokud se chystáte ostříhat přerostlou zanedbanou ryngli, tak se podívejte na schémata řezu zde: řez staré ryngle.
Kdo dává přednost videu, můžete so podívat na seznam videí, která názorně ukazují jak ostříhat ryngle, můžete vidět tady: jak ostříhat ryngle vide návody.
Pokud chcete video návody jen v češtině, tak můžete zkusit štěstí tady: řez ryngle česky.
Ptáci, vosy a praskání plodů: nejsou to choroby, ale úrodu zničí stejně
Ne všechno, co na ryngli vypadá jako choroba, je skutečně choroba. Ptáci mohou do plodů klovat díry, vosy se pustí do sladkých měkkých rynglí, praskání po dešti otevře slupku a následná hniloba už vypadá jako infekce. Člověk pak řeší „nemoc ryngle“, ale původní příčina byla mechanické poškození nebo počasí. V praxi se tyto problémy často skládají dohromady.
Ptáci nejčastěji útočí v době, kdy plody začínají měknout a cukernatět. U malé ryngle pomůže síť, ale musí být správně napnutá a bezpečná, aby se do ní nezamotali ptáci. U vysokého starého stromu je síťování obtížné. Tam se někdy vyplatí sklízet postupně a nenechat nejlepší plody přezrát. Plašiče fungují krátce, protože ptáci si na ně zvyknou, pokud se nemění.
Praskání plodů bývá spojené s prudkou změnou vody: po suchu přijde déšť a plod rychle nabere vodu. Slupka to nevydrží a praskne. Prasklina je pak vstupní brána pro hnilobu, vosy a octomilky. U rynglí s jemnou slupkou je to častější v letech, kdy jsou dlouhá sucha a pak vydatné srážky. Pomáhá vyrovnaná zálivka mladých stromů, mulč přiměřeně od kmene a včasná sklizeň.
Problém na plodech
Jak ho poznáte
Co ho zhoršuje
Co pomáhá
Ptáci
Otvory od zobáku, naklované plody, zbytky pod stromem
Rychle odstranit napadené plody, prosvětlit korunu
Tady je dobré si říct jednu nepříjemnou pravdu: starý vysoký strom se často nedá chránit stejně jako nízký tvar v sadu. Pokud máte ryngli deset metrů vysokou, ochrana plodů bude vždy kompromis. U nové výsadby bych dnes volil takový tvar stromu, abych se dostal k většině koruny ze země nebo z nízkého žebříku. Ochrana začíná už výběrem tvaru a řezu, ne až v době sklizně.
Při červnovém roubování révy vinné používáme dřevitý („tvrdý“) roub, který naroubujeme do zeleného letorostu. Po rašení révy je vhodné vytáhnout z paty kmínku zelený letorost, který (aby se nevylomil) vyvazujeme ke kmínku přeroubovávané rostliny. Ideální tloušťka zeleného letorostu pro přeroubování je 5–8 mm.
K roubování se využívá jednoočkový roub, který se seřízne do klínku. Následně rozštípneme zelený letorost a roub postupně do připraveného rozštěpu zasuneme. Očka na roubu a podnoži by měla být postavená proti sobě. Roubové spojení pevně ovážeme roubovací páskou.
V místě roubování je vhodné ponechat list, který zabezpečuje jednak výživu roubového spojení a jednak může stínit roub a omezit vysychání. Horní část roubu není vhodné zamazávat štěpařským voskem. Jestliže dojde k ujmutí, projevuje se intenzivním slzením a vosk by se mohl vymáčet na očko a znemožnit rašení.
Během vegetace začínají nové letorosty intenzivně růst a již v dalším roce je možné tvarovat na keři tažeň a odříznout přeroubovávaný keř. V roce roubování je vhodné z rostliny odstranit květenství, aby jednoleté dřevo nového letorostu vyzrálo. Dobře vyzrálé dřevo je hnědě zbarvené a při ohybu mírně praská.
Tento způsob roubování je velmi jednoduchý a představuje poměrně velkou jistotu úspěšného přeroubování.
Ryngle nemusí kvést z několika důvodů, včetně nedostatku slunečního záření, nesprávného prořezávání, nedostatečného opylování, nutričních nedostatků nebo nepříznivých povětrnostních podmínek. Roli hraje také věk a zralost stromu, protože mladé stromy potřebují čas na vývoj před kvetením. Mladé ryngle nemusí kvést, dokud nedosáhnou určitého věku a zralosti, což může trvat několik let. U mladých stromů je klíčová trpělivost, protože mohou potřebovat 2–3 roky, než vyprodukují nějakou úrodu, přičemž dobrou úrodu je možné očekávat 3–5 let po výsadbě.
Ryngle vyžadují dostatečné množství slunečního záření, ideálně 6–8 hodin denně, aby se připravily na budoucí kvetení. Nedostatek slunečního záření může bránit vývoji květů.
Prořezávání ve špatném ročním období, zejména pokud se při něm odstraňují květní pupeny, může omezit nebo zcela eliminovat kvetení. Je důležité porozumět správným technikám prořezávání rynglí a tomu, kdy je prořezávat, abyste se vyhnuli odstraňování květních pupenů.
Mnoho odrůd rynglí není samoopylitelných a pro produkci plodů vyžadují křížové opylení s jinou kompatibilní rynglí. Ujistěte se, že je v blízkosti vhodný opylovač, nebo v případě potřeby zvažte ruční opylení.
Pozdní mrazy mohou poškodit nebo zničit květní pupeny a zabránit jim v kvetení. Extrémně silný vítr může také poškodit květy nebo bránit opylovačům v práci.
Zvažte výsadbu na chráněném místě nebo použití ochranných opatření, jako je rouno, během mrazů.
Ryngle potřebují pro zdravé kvetení základní živiny, jako je dusík, fosfor a draslík. Testování půdy může pomoci identifikovat případné nedostatky živin a vhodné hnojení je může vyřešit.
Kvetení a produkci plodů mohou ovlivnit i škůdci a choroby.
Důležitá je také správná zálivka a půdní podmínky. Změřte pH půdy, protože ryngle preferují mírně kyselou půdu s pH 6–6,5.
Samostatně stojící stromy se nejlépe prořezávají do těchto tvarů:
Keřové stromy – s kmenem vysokým asi 80 cm, poté pokračují třemi nebo čtyřmi větvemi paprskovitě vyčnívajícími z vrcholu, aby vytvořily tvar poháru s otevřeným středem.
Pyramidové stromy – podobné keřům, ale s neporušeným centrálním výhonem, takže nemají otevřený střed. Větve začínají níže, 40 až 50 cm od země, a dále se postupně zkracují, aby vytvořily tvar pyramidy.
Ryngle lze také vytvarovat do prostorově úspornějších tvarů, ideální pro malé zahrady nebo pokud chcete pěstovat několik ovocných stromů. Dva nejlepší úsporné tvary rynglí jsou:
Vějíře – krátký kmen zakončený plochým vějířem rozpínajících se větví, přichycený ke zdi nebo plotu. Prořezávejte dvakrát ročně, na začátku léta a po sběru plodů.
Cordons – kompaktní strom s jednou větví s velmi krátkými bočními výhony, ideální do malých prostor a květináčů. Nutná opora pevným kolíkem nebo vodorovnými dráty. Protože neexistují žádné skutečně zakrslé podnože rynglí, je tato metoda méně úspěšná než u jablek, ale může fungovat i s méně vitálními odrůdami na polozakrslé podnoži 'Pixy' nebo 'VVA-1'.
Ryngle lze koupit již částečně vytvarované v závislosti na tom, kolik práce jim chcete věnovat. Ryngle se nehodní na pěstování ve špalírech.
Ryngle rodí většinu svého ovoce na bočních větévkách, které jsou staré 2 roky nebo starší. Tyto výrůstky jsou obvykle 3 až 12 cm dlouhé. U rynglí se tyto výběžky dožívají 5 až 8 let, ale mnohé plodí plody dobré velikosti a kvality jen polovinu této doby. Každou sezónu je tak nutné pro obnovu některých ostruh strom prořezat a využít místo nich stejné množství nových výhonů a ty zbylé všechny odstranit. V závislosti na odrůdě se má 20 až 40 procent ovocného dřeva stromu ročně obnovit ponecháním mladých výhonků a odstraněním starého dřeva. To eliminuje nadměrnou plodnost a snižuje náklady na zpracování plodů.
Odrůdy rynglí se velmi liší v množství plodů. Některé odrůdy rodí tak silně, že vyžadují každý rok rozsáhlé prořezávání plodonosného dřeva, aby se omezila jejich plodivost. Odrůdy, které nasazují méně plodů, nevyžadují tolik odstraňování ovocného dřeva, ale důkladné prořezávání celého stromu je stále nutné. Pro obměnu ovocného dřeva (množství závisí na odrůdě) se ponechají mladé vlky 30 až 45 cm dlouhé, které během druhého a třetího roku růstu vyvinou plodonosné postranní větve. Později mohou být tyto výhonky odříznuty, jak bylo popsáno dříve. Obecně platí, že největší plody dávají výhony umístěné vedle nebo na velkých větvích.
U vzrostlých ovocných stromů je občas nutné odstranit velké větve. Pokud je nutné provést takové řezné rány, měly by být větve zcela odstraněny hladkými řezy v blízkosti jejich místa původu, aby se usnadnilo hojení. Když jsou řezy provedeny asi 4 cm od původní větve nebo kmene, rány se hojí rychleji. Aby nedošlo k rozštípnutí kůry pod odstraňovanou větví, nejprve ji odřízněte asi v jedné třetině a poté dokončete řez na požadovaném místě.
U chorob ryngle je video užitečné hlavně tam, kde se rozhoduje podle vzhledu stromu, termínu zásahu nebo práce s korunou. Vybral jsem videa, která se vizuálně dotýkají ochrany peckovin, slivoní, řezu, moniliózy, klejotoku a červivosti plodů. U stopáží berte popis jako praktickou navigaci, které části videa si při sledování všímat nejvíc.
Jak ošetřovat peckoviny v průběhu roku
Toto video se hodí jako celoroční rámec pro ochranu peckovin. Všímejte si hlavně pasáží od začátku do zhruba 6:00, kde se řeší termíny zásahů, rašení a první jarní ošetření. Přibližně kolem 6:00 až 12:00 je pro článek důležité pochopení, že choroby peckovin se neřeší až při sklizni, ale podle fáze stromu. Pro ryngli je to cenné, protože stejné chyby se opakují u švestek, slivoní i renklód.
Jak správně a kdy ošetřit slivoně
Video je tematicky nejbližší ryngli, protože pracuje přímo se slivoněmi. Sledujte hlavně úvodní část zhruba do 5:00, kde se vysvětluje načasování ochrany, a střed videa přibližně kolem 5:00 až 14:00, kde se propojuje postřik, stav stromu a praktická péče. Pro čtenáře je důležité vidět, že slivoň se musí hodnotit jako celek: pupeny, listy, plody i kondice koruny.
Monilióza zničí úrodu peckovin a části stromů
Toto video je vhodné pro pochopení moniliózy, protože ukazuje, proč nejde jen o shnilé ovoce. Všímejte si zejména prvních minut, kde se vysvětluje dopad moniliózy na peckoviny, a části kolem praktického odstraňování napadených míst. U ryngle je zásadní pasáž, která připomíná, že napadené plody a větvičky nemají zůstávat na stromě jako zdroj další infekce.
Klejotok, infekce a praskliny u peckovin
Video se sice zaměřuje na meruňky a další peckoviny, ale pro ryngli je velmi užitečné, protože klejotok funguje jako varovný signál napříč peckovinami. Sledujte úvodní část, kde je vidět klejotok a praskliny, a pasáže přibližně kolem 4:00 až 10:00, kde se řeší příčiny a práce s poškozeným stromem. Přesně to pomáhá odlišit malou ranku od vážného problému kůry a dřeva.
Zastavte červivost švestek a třešní bez chemie
Toto video se hodí k části o obaleči, pilatkách a červivosti plodů. Všímejte si zejména úvodu, kde se řeší praktický problém červivého ovoce, a dalších pasáží věnovaných netoxickým metodám, lepovým deskám, hygieně a práci se stromem. Pro domácí zahradu je cenné hlavně to, že ochrana proti červivosti není jen jeden postřik, ale kombinace sledování, mechanických opatření a včasného zásahu.