Špagety uvaříme v osolené vodě s jednou lžící oleje. Uvařené špagety scedíme, propláchneme horkou vodou a necháme okapat. Tavený sýr rozmixujeme dohladka se smetanou. Směs vlijeme do kastrolku, přidáme mléko a za stálého míchání necháme přejít varem. Poté omáčku dle chuti osolíme a okořeníme. Do horké omáčky vmícháme nahrubo nastrouhaný sýr a zasypeme nasekanými bazalkovými lístky. Porce špaget poléváme omáčkou a ihned podáváme.
Smetanováomáčka z nivy je vhodná jak na těstoviny, tak i na maso připravené na grilu.
Ingredience: 1 30% smetana, 10 dkg nivy, půl čajové lžičky bazalky, cca 1 cm silný plátek másla
Postup: Do kastrolku vlijeme smetanu, kterou zasypeme nahrubo nastrouhanou nivou, a přidáme bazalku. Za stálého míchání necháme směs zhoustnout, dochutíme a je hotovo. Solíme až naposledy (nebo vůbec), protože niva je dost slaná!
Na pánvičce si rozpustíme máslo, přidáme na kostičky nakrájené kuřecí maso, osolené a okořeněné pepřem a orientální směsí. Asi 5 minut smažíme pouze na másle na slabším ohni. Poté podlijeme kuřecím vývarem a dusíme dalších cca 5 minut. Přidáme 3 lžíce griotky. Poté přilijeme smetanu, smícháme mouku a mléko a také je vlijeme k masu. V případě potřeby můžeme přidat více mouky, aby omáčka nebyla moc řídká. Po smíchání směsi se smetanou už vaříme nejdéle 5 minut, protože by nám směs postupně řídla. Jako přílohu doporučujeme špagety.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Ingredience: 350–500 g žampionů, troška oleje, sůl, 250 g kysané smetany, hladká mouka, dle potřeby mletý kmín či houbové koření, 3 stroužky česneku
Postup: Očištěné a nakrájené žampiony zprudka orestujeme na trošce oleje, přidáme na plátky rozkrájený česnek a zprudka orestujeme. Osolíme, popřípadě přidáme koření, trochu vody a dusíme. Jsou-li žampiony měkké, připravíme si závarek ze smetany a hladké mouky a zahustíme, mírně povaříme cca 20 minut. Tato omáčka je výborná se špeclemi.
Asi ve 2 dcl vody rozpustíme podle návodu Maggi kostku (vepřový vývar), přilijeme smetanu, přidáme sýr, okořeníme mletým pepřem a pro výraznější chuť přidáme lžičku zeleného pepře. Pomalu necháme za stálého míchání provařit. Tato omáčka je vynikající zvláště ke steakům.
Dle návodu uvaříme těstoviny. Na pánev dáme kapku oleje, nadrobno nasekanou cibulku, na nudličky pokrájenou šunku a slaninu a na plátky nakrájené žampiony. Vše spolu orestujeme, poté přidáme cca ½ dcl vody a podusíme. Přilijeme smetanu, přidáme nastrouhaný sýr a necháme na plotně stát do rozpuštění sýra. Podle potřeby dosolíme – a omáčka je hotová.
olivový olej (jenom trošku, protože losos je dost tučný)
sůl
Postup:
Na pánev nalijeme olivový olej a zahřejeme. Do horkého oleje přidáme na kousky nakrájené maso z lososa a orestujeme. Přidáme pokrájenou bazalku a trošku osolíme. Krátce opět orestujeme, poté přilijeme smetanu, kterou provaříme, čímž ji trochu zredukujeme. Nakonec přidáme nastrouhaný sýr, omáčka se tím opět zahustí. A pak již můžete servírovat, nejvhodnější je touto omáčkou přelít libovolné těstoviny.
V příběhu SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Richter.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nejprve si připravíme pánev. Na ní si necháme rozpustit máslo. Mezitím si nakrájíme na drobno cibulku, která se pak přidá do rozpuštěného másla. Máslo se zpění a cibulka se tak opeče dozlatova. K cibulce se přidá vývar (domácí nebo kupovaný), smetana na vaření a pepř. Vše se řádně zamíchá a společně se provaří. Dušením se obsah pánve zmenší zhruba na polovinu. Omáčka se na závěr dochutí česnekem a čerstvým mletým pepřem, který se do omáčky přimíchá, ale už bez vaření. Omáčka se ještě může dochutit tymiánem, bazalkou nebo oregánem. Všeho podle chuti.
Rajčata a špagety k sobě bezpochyby patří. Zapomeňte však na těstoviny polité kečupem, omáčka z čerstvých rajčat je ke špagetám mnohem vhodnější. Když vyzkoušíte náš recept, zjistíte, že jen těžko najdete ke špagetám něco chutnějšího.
Suroviny:
1 kg hodně zralých rajčat
2 velké cibule
3 stroužky česneku
olivový olej
bazalka
sůl a pepř
Postup:
Omytá rajčata neloupejte, ale pokrájejte nadrobno. Můžete použít i tyčový mixér. Na olivovém oleji osmahněte najemno nakrájenou cibulku, přidejte česnek rozetřený do pasty. Poté přisypte nasekaná rajčata a za častého míchání vařte asi 1 hodinu na malém plameni. Osolte, opepřete a přidejte pokrájené lístky čerstvé bazalky. Omáčka by měla mít velmi hutnou konzistenci, asi jako hustý krém. Servírujte ji na horké špagety a ozdobte lístky bazalky.
Brokolici si zvlášť uvaříme ve slané vodě. Do jiného kastrolku nalijeme trochu smetany, vložíme tavený sýr, přivedeme za stálého míchání k varu. Až se sýr rozpustí, přidáme nadrobno pokrájenou uvařenou brokolici a varem zahustíme. Dosolíme a hotovou brokolicovou omáčku podáváme nejlépe s těstovinami, ale chutnat vám bude i s vařenými brambory či jako příloha k masu.
Smetanu nebo mléko přivedeme do varu. Mouku v ⅛ l smetany dobře rozkvedláme, za stálého míchání ji přilijeme do vařící smetany a zvolna povaříme na mírném ohni alespoň 15 minut. Na prudkém žáru by se připálila. Hotovou omáčku osolíme. Do tohoto základu můžeme dle chuti přidat například oloupané mandle nakrájené na tenké nudličky, nebo nastrouhaný křen, pokrájený kopr a podobně.
Jde o velmi jednoduché, ale moc dobré jídlo, ke kterému ani není zapotřebí maso. Nejprve si oloupeme žampiony a nakrájíme je na menší kousky. Poté je dusíme bez tuku asi 20 minut. Mezitím si připravíme světlou jíšku z uvedeného množství másla a mouky. Podušené žampiony přidáme do jíšky, rozředíme zhruba čtvrtlitrem vody a přidáme smetanu ke šlehání. Povaříme při stálém míchání na mírném ohni cca 10–15 minut. Dochutíme citronem a solí. Jako přílohu doporučujeme vařené brambory, osmažené brambory, bramborový i houskový knedlík.
V Itálii se boloňská omáčka nepodává se špagetami, protože má tendenci stéci z těstovin a zůstat na dně talíře. Místo toho obyvatelé Bologne tradičně podávají svou slavnou boloňskou masovou omáčku s těstovinami tagliatelle (tagliatelle alla bolognese). V Itálii je základní název této omáčky Ragù, což je v Itálii obecný termín používaný k označení jakékoli masové omáčky vařené na mírném ohni po mnoho hodin. Každé ragú se skládá z mnoha ingrediencí, které se liší podle jednotlivých regionů – odtud „alla Bolognese“, tedy z města Bologna. Boloňské ragù je hustší než jiné omáčky a obsahuje víno. V oficiální verzi je mezi obvyklými přísadami uvedena také slanina a mléko. Ve verzích se špagetami se mléko nepoužívá, protože je s ním omáčka příliš řídká.
Boloňská omáčka je ve světě rozšířena pod dvěma názvy: bolognese a bolognaise. Bolognese je italské slovo, zatímco bolognaise je francouzské slovo.
Boloňské špagety můžou být zdravou volbou ve výživovém plánu. Nejen pro ty v tvrdém tréninku, ale i pro ty, jejichž cílem je zhubnout nebo si udržet váhu. Při domácí přípravě boloňských špaget lze všechny komponenty upravit tak, aby se přizpůsobila výživová hodnota jídla.
V hrnci si rozpustíme máslo, do kterého přisypeme hladkou mouku a orestujeme ji. Vzniklou jíšku postupně rozmícháváme se studeným mlékem a necháme provařit asi 15 minut. Po odstavení z plotny vlijeme smetanu. Pokud máte pocit, že je potřeba objem ještě zredukovat, není problém omáčku přivést znovu k varu, nebo přidat lžíci mouky. Nakonec omáčku dochutíme solí, pepřem a muškátovým oříškem.
Tato omáčka je velmi chutná, jemná a nezkazíte s ní žádný pokrm. Pokud máte zrovna chuť zapéct si maso v troubě a nenapadá vás žádná inovace, přelitím masa touto omáčkou v zapékací míse změníte chuť celého pokrmu. Možností je celá řada, můžete přidat žampióny, pórek, šunku, ale i sýr, ať už tavený, Eidam, či Nivu.
Technologický postup: Na velké pánvi rozpalte olej, pak ztlumte oheň a osmahněte na něm cibuli, po chvíli přihoďte česnek, mrkev a celer. Asi po pěti minutách přidejte maso, směs míchejte, dokud se maso neopeče. Přisypte sušená a pak i konzervovaná rajčata, přilijte víno, osolte, opepřete, všechno dobře promíchejte a nechte na mírném ohni vařit 35 až 45 minut. Maso by mělo zkřehnout a omáčka zhoustnout. Nakonec do ní přidejte i bylinky. Omáčkou polévejte uvařené špagety.
Ingredience: 500 g špaget, 200 g rajčatové pasty, 200 g rajčat, 1 cibule, 500 g vepřového mletého masa, 3 stroužky česneku, 100 g parmazánu, sůl, pepř, oregano, olivový olej
Technologický postup: Nakrájíme cibuli a osmahneme ji na oleji na pánvi do zesklovatění. Přidáme vepřové mleté maso, osolíme a restujeme. Až je maso orestované, přidáme nakrájená rajčata, promícháme, přiklopíme a necháme dusit. Jakmile jsou rajčata měkká, přidáme rajčatovou pastu, česnek a dochutíme solí, pepřem, oreganem. Uvaříme si špagety al dente. Milánské špagety dáme na talíř, polijeme omáčkou a posypeme parmazánem.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.