Téma

ULMUS PARVIFOLIA HOKKAIDO


ULMUS PARVIFOLIA HOKKAIDO a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Jilmy čínské jsou nádherné stromy vhodné pro zahrady rodinných domů. Mívají výšku mezi čtyřmi až pěti metry a menší kulovitou, sloupovitou nebo převislou korunu. Jsou však vhodné i pro pěstování coby bonsaje.


Hokkaido

Ulmus parvifolia Hokkaido je velmi miniaturní odrůda japonského jilmu. Je absolutně nejlepší pro tvoření bonsaí, neboť roste velmi pomalu. Rostlina má drobounké světlezelené listy. Dobře se tvaruje.

Zdroj: článek Ulmus parvifolia

Sagei

Ulmus Parvifolia Sagei je zakrslý druh jilmu, jehož domovinou je Čína. Ačkoliv se jedná o nenáročnou malou dřevinu, v Evropě není příliš často nabízen. Nese široce vejčité drobné lístečky s jemně pilovitými okraji. Na délku dosahují pouze do 1 cm. Jsou lesklé a jasně zelené, s podzimem se zbarvují do žluta a opadávají. Větvičky mají vínově hnědou barvu a pravidelné uspořádání. Předpokládaný vzrůst se pohybuje okolo 2 metrů v 10 letech. Tento druh je často používán na tvorbu bonsají. Je plně mrazuvzdorný.

Není na půdu příliš náročný. Nejlépe se mu daří v úrodné, mírně vlhké, ale dobře propustné půdě. Především během parných letních dnů dbejte na pravidelný přísun vody. Vysazujte ho na slunné až mírně polostinné stanoviště. Používejte pomalu rozpustná hnojiva s dlouhodobým účinkem. Tento druh je vhodný na bonsaje.

Zdroj: článek Ulmus parvifolia

Přesazování

Čínský jilm (Ulmus parvifolia) přesazujeme vždy na jaře, a to zhruba po 2 letech.

Zdroj: článek Ulmus parvifolia

Geisha

Ulmus parviflora Geisha – je keř se zaoblenou korunou, který roste pomalu. Listy jsou dekorativní, malé, jemně ozubené, s jemným bílým okrajem. Preferuje úrodnou půdu, je vhodný na malé zahrady.

Kmínkový kultivar jilmu čínského – Geisha – vytváří hustou korunku drobných, vejčitě kopinatých zoubkovaných listů s bílou kresbou na okraji, takže vynikne jako solitér, který opravdu nepřehlédnete. Kvete v březnu až dubnu, barva květu je zelená. Výška je do 4 m a šířka do 2 m. Tento druh má rád přímé slunce nebo polostín. Je velmi nenáročný, dobře snáší i hlubší zmlazovací řez, a to díky schopnosti obrůstat i z velmi starého dřeva.

Zdroj: článek Ulmus parvifolia

Jilm čínský

Ve své asijské domovině dorůstají tyto krásné stromy výšky až 20 metrů, nebo se naopak dle dlouholeté tradice tvarují do miniaturní podoby, tedy jako bonsaje. Mají velmi jemné rozvětvení, malé, svěže zelené, střídavě postavené oválné lístky s vroubkovaným okrajem a drobným řapíkem. Dobře snášejí teplotní rozdíly a respektují sucho i vlhko. Pro svůj zdárný růst ale potřebují dostatek světla. Pro správné pěstování je důležité vědět, odkud k nám byl daný druh jilmu dovezen. Rostliny z teplé jižní Číny a Tchai-wanu jsou pokojové, rostliny ze studeného severu a čínských hor jsou venkovní. Jakou rostlinu máme, poznáme nejlépe na podzim. U venkovních jilmů se všechny listy zbarví do červenohnědé barvy a opadají, u pokojových může část zežloutnout a opadat, ale na koncích jsou stále patrné zelené přírůstky.

Jilm dobře snáší řez, můžete proto tvarovat korunku, zmenšit nebo omezit velikost stromku. Pokud provedete takový úkon s citem v ruce a oku, bude zákrok jen ku prospěchu. Pro takovéto tvarování je nejvhodnější jilm holandský. Ten dobře snáší i hluboký řez. Velmi vhodné jsou však i popisované jilmy čínské. Chcete-li pěstovat jilm v truhlíku, pořiďte si kultivar Hokkaido. S droboučkými listy se uplatní i ve skalce a nadšeni z něj budou i bonsajisté. Má jedinou nevýhodu v tom, že bývá málokdy ke koupi.

Starat se o jilm nedá opravdu žádnou práci a pěstovat ho zvládne i úplný začátečník. Stromy i keřové formy rostou dobře v každé zahradní půdě, na slunci i ve stínu. Pestrolistým kultivarům pochopitelně vyhovuje slunná poloha, v zastínění se nevybarví listy a zůstávají spíše světle zelené.

Dobře kořenící jilmy snesou to, co málokterý strom. Díky bohatému kořenovému systému lze přesazovat i vzrostlé exempláře. Trochu potrápit vás mohou jedině kultivary roubované na jiné podnoži, pak musíte čas od času odstraňovat výhony původního druhu.

Prý již Keltové věřili ve vzácnou léčivou moc jilmů a připravovali ze sušené kůry prášek jako základ léčivých placek na poškozenou pokožku. Ty léčily neuvěřitelně rychle, měly i protizánětlivé účinky. Jilm je také jedním ze stromů keltského horoskopu, který připisuje lidem narozeným v jeho znamení toleranci, smysl pro humor, píli, pohotovost a tvůrčího ducha.

Pod jménem jilm čínský se skrývají různé velmi si podobné dřeviny pocházející z Asie, jejichž domácí klima je subtropické. Všechny mají malé, tuhé, oválné, tmavě zelené listy rostoucí střídavě. Kmen má většinou tmavě šedou barvu a ve vyšším věku bývá více či méně strupovitý. Rostliny jsou vůči mrazu odolné jen v malé míře.

Díky jeho robustnosti a odolnosti můžeme jilm čínský pěstovat celoročně v bytě. Chyby při 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Ulmus parvifolia

Hokkaido keříčkové

Chcete-li pěstovat dýni hokkaido jako keř, zasaďte ji na slunné, na živiny bohaté místo s dobře propustnou půdou a použijte nádoby nebo poskytněte oporu pro vertikální růst. Důkladně zalévejte u báze, hnojte kompostem nebo organickým hnojivem a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránili houbovým chorobám. Pro keřový růst použijte kompaktní odrůdy a rozmístěte je 90 cm od sebe, nebo prořezávejte výhony, abyste podpořili keřovitost, i když to může vyžadovat častější zálivku.

Umístění a půda

  • Sluneční světlo: Vyberte si místo s dostatkem slunce.
  • Půda: Připravte půdu přidáním dobře rozloženého hnoje nebo zahradního kompostu.
  • Nádoby: Kompaktní odrůdy lze pěstovat ve velkých nádobách (o šířce nejméně 45 cm) naplněných kompostem bez rašeliny pro keřový vzhled.

Výsadba

  • Výsev: Semena vysejte přímo ven od poloviny května po posledních mrazech nebo je začněte pěstovat uvnitř v březnu/dubnu pro dřívější sklizeň.
  • Rozestupy: Keřovité rostliny rozmístěte 90 cm od sebe.
  • Otužování: Před výsadbou ven aklimatizujte sazenice vyseté uvnitř na venkovní podmínky.

Zalévání

  • Četnost: Zalévejte vydatně přímo ke kořenům.
  • Technika: Zalévejte přímo u báze, vyhněte se zalévání listů.

Hnojení

  • Rostliny s vysokou výživou: Dýně hokkaido jsou rostliny s vysokými nároky na výživu.
  • Hnojení: Během vegetačního období dvakrát hnojte kompostem nebo organickým hnojivem.

Keřovitý růst a opora

  • Kompaktní odrůdy: Pro uzavřenější růst vyberte kompaktní keřovité odrůdy.
  • Pěstování v nádobách: Kompaktní odrůdy vysazujte do velkých nádob tak, aby se rostlina mohla rozrůstat po stranách.
  • Ořezávání: Pro keřovitější vzhled prořezávejte hlavní šlahoun, jakmile dosáhne určité délky, nebo rostliny připravujte na kompaktní růst. To může vyžadovat častější zálivku, protože půda rychleji vysychá.

Cirkulace vzduchu

Zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu kolem rostliny, zejména při pěstování v nádobách nebo při prořezávání, abyste zabránili vzniku houbových chorob.

Sklizeň

Sklízejte, když dýně zní dutě nebo když stonek vyschne.

Po sklizni nechte dýni ještě 5–7 dní na slunci, aby „zrála“.

Zdroj: článek Dýně hokaido

Správný název dýně (Hokaido/Hokkaido)

Dýně Hokaido je jednoletá bylina s plazivými stonky, rodiny Cucurbitaceae, pocházející z Japonska. V Čechách se ujal název dýně Hokaido s jedním „k“, správný název je však dýně Hokkaido.

Tato rostlina se odpradávna pěstovala na Dálném východě, nyní je hojně pěstována v Americe. Dýně Hokaido je severojaponská odrůda, kde je známá jako „čínská dýně“.

Existují dva druhy dýně Hokaido – jeden má tmavě oranžovou barvu a druhý má slupku světle zelenou. Plody jsou kulovitého tvaru a pocházejí původně z japonského ostrova Hokkaidó, kde rostou ve vulkanické půdě.

Zdroj: článek Dýňová polévka z dýně Hokaido

Pěstování jako bonsaj

Jedná se pravděpodobně o nejlepší a nejoblíbenější druh jilmu pro bonsaje. Jilm čínský je strom, který ve své domovině dorůstá výšky až 20 metrů, má velmi jemné větvení, lístky jsou drobné, střídavě postavené, s vroubkovaným okrajem a malým řapíkem. Dobře snáší teplotní rozdíly a nevadí mu přílišné sucho nebo vlhko. Tento druh je normálně opadavý, pochází-li z teplejších klimatických podmínek, je ale stále zelený. U nás se pěstují rostliny stále zelené v interiérech a opadavé venku.

V zimě umisťujeme na jasném a slunném okně s teplotou mezi 6–22 °C. Při nedostatku světla listy žloutnou a opadávají. Od května do září mohou být jilmy při dostatečné zálivce venku na plném slunci.

Zaléváme po celé vegetační období denně, v horkém počasí i častěji, v zimě zálivku omezte, mezi zálivkami nenechte půdu vyschnout. Po rozvití listových pupenů na jaře hnojte první měsíc každý týden, pak jednou za 14 dní, v zimě při chladnějším zimování jednou po 4–6 týdnech.

Přesazujeme každoročně časně zjara do 10 let věku stromu, pak dle potřeby vývoje kořenů. Kořeny by se měly každé 2 roky kontrolovat. Vhodnou zeminou je substrát pro pokojové rostliny nebo hlína (akadama) – rašelina – písek v poměru 2 : 1 : 1.

Nové přírůstky prořezáváme stále, polodřevnaté výhonky za 2. až 3. listem. Větvičky je možno tvarovat drátem kdykoliv, správně založená koruna se snadno udržuje stříháním. Předlohou nám mohou být všechny známé styly. Čínský jilm lze díky jeho bujnému růstu a střídavě rostoucím listům tvarovat v požadovaném stylu pouze cíleným řezem. Drátování se zpravidla používá v případech, že se mění tvar starší rostliny nebo se rostlina zpracovává poprvé. Drátovat lze mladé výhony do tloušťky tužky. Silnější větve se napínají, aby se jim nepoškodila choulostivá kůra.

Redukční řez se provádí od délky výhonů 10 cm a více, lze prořezávat i mladší stromky, které jsou ještě ve vývoji. Již vyzrálé bonsaje prořezáváme dříve. Podle stupně vyzrálosti a postavení větve v koruně zkracujeme na jeden až pět listů. Mají-li být v průběhu nového tvarování odstraněny silnější větve, provádíme řez nejlépe v období od dubna do července. Dobře ošetřené rány v tomto období zarůstají zvlášť dobře.

Osivo u nás v prodeji nenaleznete. Jilm lze však snadno množit řízkováním. V nabídce specializovaných obchodů se starší rostliny v různých věkových kategoriích a vývojových stadiích objevují pravidelně.

Zdroj: článek Ulmus parvifolia

Žloutnutí listů hokaido

Žloutnutí listů dýně hokkaido může být způsobeno několika faktory, včetně nedostatku živin (zejména dusíku), nesprávné zálivky (přemokření nebo nedostatečné zalévání), problémů se škůdci nebo chorobami nebo stresu z prostředí, jako je nadměrné sluneční záření. Je také možné, že starší listy přirozeně žloutnou jako součást životního cyklu rostliny.

Nedostatek živin

Nedostatek dusíku

Dusík je klíčový pro produkci chlorofylu a jeho nedostatek může způsobit žloutnutí listů.

Další nedostatky živin

Nedostatek fosforu a draslíku může také vést k žloutnutí a zpomalení růstu.

Problémy se zálivkou

Přemokření

Příliš mnoho vody může udusit kořeny a zabránit jim vstřebávat živiny, což vede k jejich žloutnutí.

Nedostatek vody

Nedostatek vody může způsobit vysychání rostliny, což má za následek žloutnutí listů, zejména na okrajích.

Stres z prostředí

  • Sluneční světlo: Příliš mnoho nebo příliš málo slunečního světla může způsobit stres a žloutnutí.
  • Teplota: Extrémní teploty mohou také ovlivnit listy.
  • Škůdci a choroby: Zkontrolujte své rostliny, zda nevykazují známky škůdců, jako je zavíječ tykvovitý, nebo chorob, jako je padlí, které může způsobit žloutnutí.

Další příčiny

Věk

Starší listy přirozeně žloutnou a odumírají jako součást životního cyklu rostliny.

Poškození kořenů

Poškozené nebo zhutněné kořeny mohou bránit příjmu živin a vody, což vede ke žloutnutí.

Řešení problémů

  • Zhodnoťte své zalévací návyky: Ujistěte se, že je půda vlhká, ale ne podmáčená.
  • Zkontrolujte škůdce a choroby: Identifikujte a řešte případné napadení nebo infekce.
  • Prozkoumejte půdu: Zajistěte dobrou drenáž a zvažte přidání kompostu nebo jiné organické hmoty pro zlepšení hladiny živin.
  • Zvažte půdní test: Ten může pomoci určit nedostatky specifických živin.
  • Upravte expozici slunečnímu záření: Zajistěte, aby rostlina dostávala dostatečné množství slunečního světla.
  • V případě potřeby přihnojujte: Používejte vyvážené hnojivo nebo hnojivo vhodné pro dýně, ale s dusíkem buďte opatrní, jakmile rostlina začne plodit, protože může bránit vstřebávání draslíku.

Zdroj: článek Dýně hokaido

Dýně hokaido semena cena

Dýně Hokkaido (Cucurbita maxima) – semena této dýně se obvykle prodávají po 5 ks za cca 36 Kč.

Zdroj: článek Jak zpracovat dýně hokaido

Hokaido

Dýně hokaido se od pradávna pěstuje na Dálném východě, odkud se rozšířila do Ameriky, její prapůvod však můžeme nalézt v Nové Anglii. Obliba dýně hokaido, jejíž původní název Hokkaidó si většina z nás počeštila, v dnešní době vzrůstá i v České republice díky stoupajícímu zájmu o zdravý životní styl. Dýně hokaido je totiž také chutnou náhražkou nezdravých příloh či hlavní přísadou do skvělých krémových polévek a omáček.

Dýně hokaido dokáže předcházet revmatoidní artritidě. Za neméně důležité lze považovat také fakt, že se vyznačuje silně antioxidačními účinky. Pomáhá při onemocnění slinivky břišní, sleziny, žaludečních potížích, ale také při poruchách ledvin a srdečních potížích. Má močopudné účinky a obsažené látky bojují proti hlístům, roupům a škrkavkám. Konzumace dýně hokaido je vhodná i pro diabetiky, opražená semínka napomáhají pánům při potížích s prostatou. Pro nízký energetický obsah, vysoký obsah vlákniny a detoxikační účinky je dýně hokaido vhodná i jako součást jídelníčku při redukční dietě. Nutno ještě podotknout, že dokáže krásně prohřát organismus.

Při nákupu dýně nedbejte ani tak na kvantitu, jako na kvalitu. S větší dýní se vám bude hůře pracovat, bývá obvykle tvrdší. Pokud vsadíte na menší a mladší dýni, odměnou vám bude její jemnější struktura.

Před použitím dýně hokaido do pokrmů je třeba odstranit semínka a vlákna, slupka při vaření nevadí, neboť krásně změkne. Při konzumaci pokrmů z dýně hokaido oceníte především jemnou, sladkou, lehce oříškovou chuť, nesmí se ovšem převařit.

Dýně hokaido je velmi vděčnou surovinou, lze z ní nachystat výživnou a sytou polévku, zdravější variantu placek, přidat ji do koláče, který tak získá jemný žlutavý nádech. Dále perník, dýňový chléb, dětskou přesnídávku, dýňové čatní. Chutnou variantou je také pečená dýně hokaido. Fantazii se skutečně meze nekladou, a pokud se nebojíte experimentovat, můžete svůj podzimní jídelníček obohatit o tento vysoce ceněný plod přírody.

Zdroj: článek Dýně - druhy

Polévka Hokkaido podle Pohlreicha

Ingredience: 1 dýně Hokaido nakrájená na kousky, zbavená semínek (kůru neodstraňujte), 1 velký brambor (nakrájený na kousky), 1 středně velká cibule (najemno nakrájená), 750 ml kuřecího nebo zeleninového vývaru, 200 ml kokosového mléka, 2 stroužky nasekaného česneku, 2 vrchovaté čajové lžičky kari koření, 1–2 malé červené papričky (nakrájené), trochu olivového oleje, krutony dle chuti

Postup: Přichystejte si větší hrnec, do kterého nalijete olivový olej. Na oleji lehce osmahněte nakrájenou cibuli, chilli a česnek, dokud nezměknou. Přidejte nakrájené kousky dýně Hokaido a brambory, posypte kari kořením. Minutu nebo dvě restujte. Do hrnce přilijte kokosové mléko, přikryjte poklicí a duste, dokud brambory a dýně nezměknou. Dýňovou polévku nechte vychladnout, nalijte do mixéru a mixujte, dokud polévka nebude mít hladkou a krémovou konzistenci. Nakonec dýňovou polévku trochu ohřejte a podávejte s krutony usmaženými na olivovém oleji a posypanými bylinkovou směsí.

Zdroj: článek Dýňová polévka z dýně Hokaido

Dýňová polévka Hokkaido s kari

Ingredience: 2 lžičky olivového oleje, 1 hrst vyloupaných dýňových semínek, 1 dýně Hokaido, 1 kostka bujonu, 1 cibule, špetka soli, černého pepře, kari, 1 kelímek bílého jogurtu, 1 l vývaru, 4 mrkve, 4 střední brambory

Postup: Dýni Hokaido pořádně kartáčem umyjte. Pokrájejte ji na kousky i se slupkou. Mrkev očistěte a nastrouhejte nahrubo. Cibuli oloupejte a rozpulte. Brambory oloupejte a pokrájejte. Rozehřejte olej a opražte dýni, cibuli, mrkev, osolte, opepřete a přidejte kari. Přidejte vývar a brambory. Vařte přibližně 40 minut na mírném ohni. Poté rozmixujte na hladkou kaši ručním ponorným mixérem. Polévku můžete podávat ve vydlabané dýni Hokaido, kterou 5–10 minut předpečete v horké troubě. Polévku zjemněte lžičkou bílého jogurtu a posypte vyloupanými dýňovými semínky.

Zdroj: článek Dýňová polévka z dýně Hokaido

Dýňová polévka Hokkaido pečená

Ingredience: 1 dýně Hokaido, 2 paličky česneku, 500 ml vývaru (dle potřeby), 100 ml smetany či kokosového mléka (dle chuti), sůl, olivový olej, bylinky dle chuti

Postup: Dýni rozpůlíme, odstraníme jádra a do vzniklé dutiny vložíme celé neoloupané stroužky česneku, a to tak, že do jedné půlky dýně dáme 1 paličku česneku, lehce prosolíme a zakápneme olejem. Dle chuti můžeme přidat i bylinky, například tymián, rozmarýn. Jednotlivé poloviny dýně zabalíme do alobalu a pečeme v troubě asi 1–1,5 hodinu (200 °C). Poté vyjmeme z trouby, rozbalíme a necháme zchladnout, aby česnek v ruce nepálil. Lehce vychladlý česnek vymačkáme do hrnce, přidáme na kousky nakrájenou dýni (netřeba loupat, Hokaido má kůru měkkou), zalijeme trochou teplého vývaru a ponorným mixerem rozmixujeme. Prohřejeme a dosolíme dle chuti. Nakonec zjemníme smetanou či kokosovým mlékem.

Zdroj: článek Dýňová polévka z dýně Hokaido

Co je to dýně hokaido

Dýně hokaido se od pradávna pěstuje na Dálném východě, odkud se rozšířila do Ameriky, její prapůvod však můžeme nalézt v Nové Anglii. Obliba dýně hokaido, jejíž původní název Hokkaidó si většina z nás počeštila, v dnešní době vzrůstá i v České republice díky stoupajícímu zájmu o zdravý životní styl. Dýně hokaido je totiž také chutnou náhražkou nezdravých příloh či hlavní přísadou do skvělých krémových polévek a omáček.

Dýně hokaido obsahuje především vitamíny skupiny A, C a E, z minerálních látek například draslík, fosfor, železo, vápník a hořčík. Skrývá v sobě i množství betakarotenu, tedy provitaminu A, který zajišťuje kvalitu kůže, podporuje opálení a chrání pokožku před UV zářením. Betakaroten se projevuje zabarvením do červena, proto čím oranžovější a vyzrálejší dýně je, tím více betakarotenu obsahuje. Dýňová semínka jsou plná oleje, který v sobě má značný podíl zinku. Zinek je skvělý pro vlasy a nehty. Semena dýně jsou vynikající také na potíže s prostatou. Dýně hokaido obsahuje i mnoho vlákniny, která je známá svými pozitivními účinky na zažívací systém a funkci střev. Díky schopnosti vázat toxiny navíc podporuje imunitní systém, funguje na poruchy srdce a onemocnění ledvin, žaludku, sleziny a slinivky. Má močopudné účinky. Z dýně hokaido je výtečná polévka, ale i koláč. Přičemž u polévky nemusíte hlídat kalorie, pokud ji rozmixujete.

Konzumace dýně hokaido je vhodná i pro diabetiky, opražená semínka napomáhají pánům při potížích s prostatou. Kvůli nízkému energetickému obsahu, vysokému obsahu vlákniny a detoxikačním účinkům je dýně hokaido vhodná i jako součást jídelníčku při redukční dietě.

Hodnoty:

  • 37 kcal
  • 8,8 g sacharidů
  • 0,23 g tuků
  • 8,8 g proteinů
  • 1,6 g vlákniny

Zdroj: článek Zaštipování hokaida

Kdy je dýně zralá?

U velkých až středních odrůd tykve, jako je Butternut, Hokkaido nebo Muscat de Provence, je tykev považována za zralou, když:

  • při poklepu zní dutě;
  • základ stonku je pěkně dřevnatý;
  • slupka má sytě žlutou, oranžovou nebo zelenou barvu.

To poslední však neplatí pro všechny odrůdy dýní bez omezení. Například máslová dýně mění barvu poměrně zřetelně ze zelené na béžovou. Naopak barevná změna při dozrávání u odrůdy Muscat de Provance z velké části chybí. Zde je pouze zelená barva trochu intenzivnější a tykev je jasně lesklá.

Najít správný čas sklizně je u spíše malých odrůd dýně, jako je Patisson, opravdu obtížné.

Zdroj: článek Kdy sklízet patizon

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Světluše Vinšová

 Gabriela Štummerová

 Mgr. Jiří Dvořák


ptačí budky ze dřeva
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
jak naložit krůtí maso na uzení
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>