Pečené vepřové koleno se v tradičních českých kuchařkách vydávaných v cizích jazycích uvádí jako jedno z našich národních jídel. Na pečené vepřové koleno jezdí do Čech turisté z celého světa a v celých „smečkách“ si ho dávají v restauracích a pivnicích. Tak proč si jej nepřipravit i v klidu domova? Zde naleznete několik receptů, které vám poradí, jak připravit takové vynikající pečené vepřové koleno.
Pečené vepřové koleno podle Pohlreicha
Ingredience: 2 vepřová kolena, 1 l černého piva, 2 neloupané a přepůlené cibule, 2 mrkve nakrájené na větší kusy, 1 petržel nakrájená na větší kusy, 3 kuličky celého nového koření, 10 kuliček celého černého pepře, 2 bobkové listy, 2 l vody, 1 červená chilli paprička, 100 g medu, sůl
Postup: Zd. Pohlreich vepřová kolena očistí, vloží do kastrolu a zalije pivem. Přidá mrkev, petržel, cibuli, pár kuliček nového koření, celý pepř a bobkový list. Osolí a dolije vodou, aby byla kolena ponořená. Přivede k varu a uvaří doměkka. Trvá to přibližně 1,5–2 hodiny, podle velikosti kolen. Jakmile jsou kolena měkká, vyjme je Zd. Pohlreich z vývaru, nechá vychladnout a vykostí je. Vývar přecedí do hrnce a zredukuje cca na jednu třetinu. Do omáčky přidá nakrájenou chilli papričku a med a promíchá. Vykostěná kolena polije Zd. Pohlreich trochou omáčky a nechá je 20 minut vyudit v udírně. Pokud nemáte udírnu, Zd. Pohlreich doporučuje grilovat je na nepřímém žáru v přikrytém grilu. Během pečení kolena potírejte zredukovanou omáčkou. Poté již můžete servírovat.
Ingredience: 2 ks zadních vepřových kolen, 1 l černého piva, 2 cibule (neloupané, přepůlené), 2 mrkve (krájené na větší kusy), 1 petržel (krájená na větší kusy), 3 kuličky nového koření, 10 kuliček černého pepře, 2 bobkové listy, 2 l vody, 1 chilli paprička, 100 g medu, sůl
Technologický postup na uzené vepřové koleno podle Pohlreicha: Vepřová kolena očistíme, vložíme do kastrolu a zalijeme pivem. Přidáme mrkev, petržel, cibuli a pár kuliček nového koření, celý pepř a bobkový list. Osolíme, dolijeme vodou, aby byla kolena ponořená. Přivedeme k varu a uvaříme doměkka. Trvá to přibližně 1,5–2 hodiny, podle velikosti kolen. Jakmile jsou kolena měkká, vyndáme je z vývaru, necháme vychladnout a vykostíme je. Vývar přecedíme do hrnce a zredukujeme tak na jednu třetinu. Do omáčky přidáme nakrájenou chilli papričku a med a promícháme. Vykostěná kolena polijeme troškou omáčky a necháme je 20 minut vyudit v udírně. Pokud nemáte udírnu, grilujte je na nepřímém žáru na přikrytém grilu. Během pečení kolena potírejte zredukovanou omáčkou.
V naší poradně s názvem BOBKOVY LIST A PUKLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena kremenova.
Dobry den. Mam asi pětiletý bobkový list, a letos mi ho napadly puklice.Stírám je vatou namočenou ve slívovici.Moc to nepomáhá.Nechci na to použít nějaké chemikálie. Ráda ho používám při vaření.Poradte mi prosím někdo,co s tím.Moc děkuji za případnou radu. Zdravím.Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na puklice je nejúčinnější chemická ochrana pomocí přípravku Mospilan. Bohužel jde o jed a v případě bobkového listu je to nešťastné řešení, protože se sice zbavíte puklic, ale nemůžete použít listy na vaření. Přírodní cesta k likvidaci puklic na vavřínu jsou berušky. Beruška se živí puklicemi a pomůže k jejich zničení. Ovšem je to živý tvor a bude těžké ho přimět, aby zůstal právě na vašem vavřínu. Další přírodní cesta je použití nimbového oleje. Olej ze stromu nimba má insekticidní účinky, když se pečlivě nastříká na všechny části postižené rostliny. Olej z nimby je možné koupit na internetu, například tady: https://www.prozdravi.cz/ni…
Vyjměte vepřové kolínko z obalu nebo řeznického papíru a odstraňte přebytečnou vlhkost z vnější strany masa papírovými utěrkami.
Prohlédněte vnější stranu vepřového kolínka a odstraňte všechny velké visící kusy přebytečného tuku nebo kůže, ale zbytek kůže nebo tukové kloboučky ponechte na kolínku neporušené.
Potřete povrch masa tenkou vrstvou hořčice, aby se suchá kořenící směs dobře přilepila a jemně kolínka posypte grilovacím kořením.
Použijte svůj oblíbený předem připravený kořenící prostředek nebo v malé misce smíchejte sůl, černý pepř, česnekový prášek, cibulový prášek, uzenou papriku a hnědý cukr. Rovnoměrně okořeňte všechna kolena grilovacím kořením ze všech stran a dejte je stranou, zatímco si budete připravovat udírnu.
Jak připravit vepřovou kolínku k uzení
Pokyny pro uzení
Předehřejte udírnu na 122 °C a nastavte ji na nepřímý ohřev. Pro tento recept použijte lehčí dřevo, jako je jabloň nebo třešeň.
Položte kolena přímo na rošt grilu a nechte je udit na mírném ohni asi hodinu. Po první hodině začněte lehce stříkat vnější stranu uzených kolen buď zředěným jablečným octem, nebo hovězím vývarem, abyste pomohli vytvořit kůrčičku a umožnili, aby se na mase lépe uchytila uzená chuť. Poté maso stříkejte každou hodinu.
Pokračujte v uzení, dokud vepřová kolínka uvnitř nedosáhnou teploty 74 °C (obvykle 3–4 hodiny), a poté je sejměte z grilu. Lehce postříkejte vnější stranu, poté je pevně zabalte do alobalu a vložte zpět do udírny. Pokud chcete, můžete v tomto okamžiku také zvýšit teplotu grilu až na 130–150 °C, abyste urychlili proces dokončení.
Nechte vepřové kolínka udit, dokud nebudou po zapíchnutí teploměru zcela měkká. Měkkosti obvykle dosáhnete, když vepřové maso dosáhne vnitřní teploty 89-93 °C.
Vyjměte vepřová kolena, zabalte je do utěrky a dejte je do malé chladničky, aby si odpočinuly a došly alespoň hodinu.
Opatrně odstraňte alobal a můžete kýtu podávat s vašimi oblíbenými BBQ přílohami tak, jak je, nebo ji stáhněte a vyjměte kost.
Uzené vepřové maso pokapejte svou oblíbenou BBQ omáčkou a dobrou chuť!
Postup: Očištěná kolena vložíme do vroucí vody ochucené solí, bobkovým listem, pepřem a novým kořením. Vaříme velice pozvolna do poloměkka. Pak vepřová kolena necháme okapat a vychladnout. Vývar uchováme na podlévání. Mezitím si připravíme marinádu. Oloupaný česnek prolisujeme, chilli papričky zbavíme jadérek a jemně nasekáme. Olej promícháme s medem, prolisovaným česnekem, sójovou omáčkou, jemně usekanými papričkami, citronovou šťávou a cukrem. Marináda se dá dochutit kajenským pepřem a solí. Kůži vychladlých kolen na několika místech nařízneme, přelijeme marinádou a za občasného obracení necháme asi 3 hodiny odležet. Pak maso přendáme do pekáče a za občasného polévání vývarem, marinádou a vlastní šťávou pečeme při 200 °C dozlatova. Upečená vepřová kolena rozdělíme na porce a podáváme s nejrůznějšími dipy, zeleninou a pečivem podle vlastní chuti.
Ve svém příspěvku RECEPTY NA KARLOVARSKÝ HOUSKOVÝ KNEDLÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucasice.
My doma veškeré knedlíky děláme už jen na páře.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hary.
Před 49 lety jsem okoukal vaření knedlíků v páře od své nastávající tchýně a od té doby to jinak nedělám. Nemusím mít strach z rozvaření, spolehlivě vytvořím knedlíky, které jsem ještě nikdy nevařil.
Vepřové koleno je v české kuchyni při přípravě pokrmů velmi oblíbené. Vepřové koleno je narůžovělé někdy až tmavočervené, s trochou tuku.
Nejlepší maso je ze 7–10měsíčních kusů o váze 80–110 kg. Protože vepřové maso obsahuje větší množství tuku, má větší energetickou hodnotu než ostatní druhy masa. Je také hůře stravitelné.
Vepřové koleno lze tepelně upravovat různými způsoby, ať už vařením, pečením, nebo uzením.
Rozlišujeme vepřové koleno přední a zadní. Přední koleno je menší s menším množstvím masa a je vhodné spíše na vaření. Zadní koleno je odděleno těsně u kýty, takže obsahuje více masa, je kvalitnější a chutnější. Vhodnou tepelnou úpravou je pečení nebo uzení. Zadní koleno se také někdy nazývá jako šunkové.
Vepřová kolena se prodávají většinou nevykostěná a cena se u předního kolena pohybuje okolo 60 korun za kilogram, u zadního kolena pak kolem 75 korun za kilogram.
V gastronomii se vepřové koleno anglicky řekne pork knuckle a nebo taky ham hock.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava.
Správně ,i já dávám do buřtguláše smetanu dodá jemnou a výraznou chuť. Me vnučky buřtguláš milují.
Mám dost kuchařek od pana Pohlreicha a každé jídlo které v nich je dokáže vysvětlit i člověku který neumí uvařit ani čaj aby udělal výborné jídlo.
Na Pohlreicha co se týká kuchyně nedám dopustit a smekam před ním.
Ingredience: 2 masitá vepřová kolena, sůl, 2 cibule, 1 velká mrkev, 1 střední celer, 4 tenké petržele nebo 1 pastinák, ½ lžíce celého pepře, 5 bobkových listů, 1 lžíce celého kmínu, 1–2 snítky rozmarýnu, ½ lžičky oregana, 500 ml černého piva, 5–10 cm dlouhý́ čerstvý křen, hořčice
Postup:Kolena nařízněte v masitější části podél kosti, aby se lépe propekla, a ze všech stran je osolte. Cibuli a všechnu zeleninu očistěte, nakrájejte na hrubší kousky a vložte na dno zapékací nádoby, ideálně do litinového pekáče s víkem, ale stačí i běžný, přikrytý alobalem. Na zeleninu položte kolena, přidejte všechno koření a bylinky a přilijte celé pivo. Přiklopte, vložte do trouby předehřáté na 120 °C a pečte dobře zakryté minimálně 6 hodin, ale můžete i hodinku dvě přidat a v půlce pečení maso otočit. Pokud bude po upečení maso měkké, ale ještě nebude mít pěkně zlatavou kůrku, dopečte ho odkryté při vysoké teplotě (třeba současně s pečením zeleniny). Při zhruba 180 °C bude stačit asi 20 minut. Na konci pečení by mělo maso odpadávat od kostí. Upečené koleno vyndejte a nechte ho zakryté chvilku odpočívat. Maso pak odkrojte od kostí a podávejte s delikátní vypečenou šťávou, pečenou zeleninou, čerstvě nastrouhaným křenem, hořčicí nebo i s čerstvým chlebem na vytření šťávy.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Fabian.
Dobry den, prosim o radu.... Co je to za parazita na listech vavrinu? Nejaky podtyp puklice...? A jaky tedy postrik na vzrostly strom (Chorvatsko)?
Za odpoved predem dekuji.
Fabian Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vypadá to jako Trioza alacris, což je ploštice sající mízu z čeledi Triozidae, která vytváří hálky na listech vavřínu vznešeného (laurus nobilis). Nachází se v Evropě. Jak vypadá je vidět tady: https://www.google.com/imag…
Trioza alacris způsobuje, že okraje listů ztloustnou a srolují se dolů a vytvoří světlé, podlouhlé váčky. Tyto hálky mohou v létě ubytovat dvě generace až třiceti bledězelených nymf, které jsou pokryty chmýřím z bílého vosku. Dospělci obvykle přezimují v podestýlce, ale mohou přezimovat i v hálce. Mezi druhy vavřín, které trpí tímto škůdcem, patří vavřín azorský (Laurus azorica), vavřín vznešený (Laurus nobilis), Laurus novocanariensis a Persea indica.
Co s tím dělat?
Je to svízel, protože tyhle potvory jsou chráněni voskem a kontaktní insekticid nebude dostatečně účinný, aby zneškodnil všechny tvory. Je to stejně těžké, jako u puklic, které zmiňujete.
Doporučena je ekologická léčba, při které se napadené listy nejprve omyjí draselným mýdlem, aby se očistil list od medovice vylučované hmyzem, a poté se aplikuje neemový olej k boji proti hmyzu. Kúra se opakuje týdně, dokud neuvidíte, že nákaza ustupuje.
Pokud to nepomůže, nebo chcete radikální řešení, tak pak je na řadě systémový insekticid, který si rostlina natáhne do sebe a rozprostře ho po celém svém těle. Stane se tak po určitou dobu jedovatou pro všechen hmyz, který ji saje mízu. Problém je, že se tím na dlouhou dobu znemožní použití listů při vaření.
Existují poznatky o účinku acetonu při hubení těchto škůdců. Podle nich je třeba rostlinu na 24 hodin umístit do velkého pytle na odpadky a dovnitř umístit 20 ml acetonu na 100 litrů prostoru pytle, aby se mohl přirozeně vypařit.
Dýně můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na jedlé druhy a okrasné druhy.
Jedlé druhy dýní
Baby Boo:Tato dýně má krásnou bílou barvu se žebrováním, velmi se hodí na vaření, je však chutná i v syrovém stavu.
Dýně obecná: V našich podmínkách je nejčastěji pěstovaným druhem dýně. Její vyzrálé plody dosahují hmotnosti až několika desítek kilogramů. Vhodná je k vaření i kompotování.
Dýně Hokaido: Pochází z japonského ostrova Hokaido. Má sladkou chuť, jež se podobá bramborám nebo pečeným kaštanům, a řadí se k nejmenším pěstovaným dýním vůbec, dosahuje totiž hmotnosti přibližně jen 0,7 až 2,5 kilogramu. Barvu mívá od žluté až po sytě oranžovou. Dužinu má oranžovou. Dýně Hokaido je známá především díky svým pozitivním účinkům na lidské zdraví.
Dýně máslová: Je nejsladší ze všech. Navíc je po uvaření krásně krémová. Má tvar hrušky, světle béžovou oranžovou slupku a uvnitř je sytě oranžová. Je vhodnější ji oloupat, hodí se na polévky, na pečení nebo jako příloha například k rýži nebo kuřecímu masu.
Festival dýně: Patří mezi žaludové dýně. Vzhledem ke svému tvaru a žluto-bílo-zelenému zabarvení na povrchu je velmi vhodná k dekorativním účelům, je ji však možné využít také v kuchyni. Je totiž velice lahodná i v syrovém stavu.
Chameleon: Je dýně žaludového tvaru, kterou je díky jejím krásným barvám možné použít jako dekoraci. Velmi vhodná je však také na vaření, má totiž jemnou oříškovou chuť, je možné ji i déle skladovat. Díky tomu, že roste jako keř, není ani její pěstování náročné na prostor.
Iron Cup: Tato dýně je na povrchu zelená a uprostřed světle oranžová. Je vhodná pro jakoukoli kuchyňskou úpravu, především pak na polévky. Díky její konzistenci je možné ji skladovat nezvykle dlouho, zhruba až jeden rok.
Kamo Kamo: Dýně výborně se hodící pro svou sladkou chuť k přípravě sladkých dipů. Má oranžovo-zelený žebrovaný povrch, a tak může sloužit i jako decentní dekorace.
Korunní princ: Dýně své jméno získala podle korunky, která na plodu vyrůstá. Tento druh je na povrchu bílý, ale dužinu má sytě oranžovou.
Marina di Chioggia: Tento druh dýně má kvalitní dužinu, která má tmavou nebo šedozelenou barvu. Výborná je pečená anebo dušená ve vlastní slupce.
Muškátová dýně: Dýně je na povrchu žebrovaná a zelená, uvnitř je sytě oranžová. Má poměrně hutnou dužinu. Tento druh dýně je výborný i v syrovém stavu.
Německá centýřová dýně: Tato dýně je vhodná na kompotování. V našem mírném klimatu se jí velice daří a její pěstování vůbec není složité ani náročné.
Olejová dýně: Je vyhledávaná pro svá vynikající semínka, která je však nejdříve potřeba řádně usušit. Nachází se v nich celá řada vitaminů a minerálů.
Chcete-li připravit milánské osobuko z telecího masa, tak nejprve připravte masový vývar, který budete potřebovat k vaření tohoto úžasného pokrmu. Poté oloupejte cibuli a nakrájejte ji na půlkolečka. Na pánvi rozehřejte polovinu oleje, přidejte cibuli a smažte asi 5 minut na středně vysokém ohni, poté zalijte polovinou množství bílého vína a vaříme dalších 10 minut.
Jakmile cibule zhnědne, vyjměte ji z pánve a dejte stranou. Pánev si ponechte na další postup. Nyní vezměte plátky telecího osobuka a pomocí nůžek udělejte 3 řezy na pojivové tkáni každého z nich, abyste zabránili jejich zkroucení během vaření.
Do zapékací mísy nasypte mouku a dochuťte solí a pepřem, poté promíchejte lžící. Maso v ní z obou stran obalte a poté oklepejte přebytečnou mouku.
Nalijte zbývající olej do pánve, kde jste předtím smažili cibuli, přidejte máslo a nechte ho rozpustit, pak vložte kousky masa a osmahněte je na středně vysoké teplotě, aniž byste se jich dotkli nebo je otáčeli. Asi po 4 minutách je jemně otočte a všimnete si, že se na vnější straně vytvořila lahodná kůrčička.
Z druhé strany kousky masa opékejte asi 2 minuty a poté je pokapejte zbylým vínem a nechte odpařit. V tuto chvíli přidejte vývar tak, aby téměř pokrýval maso, poté přidejte osmaženou cibuli a stáhněte plamen, přikryjte pokličkou a vařte na středně mírném ohni 35 minut. Mezitím si oloupejte stroužky česneku, odstraňte z nich klíčky a 2 minuty je povařte ve vroucí vodě. Tímto způsobem bude česneková chuť méně výrazná, ale pokud chcete, můžete tento krok vynechat.
Po 35 minutách vaření jednotlivé kousky masa velmi jemně otočte znovu přikryjte pokličkou a pokračujte ve vaření dalších 25 minut. Mezitím si omyjte petrželku a spolu s blanšírovanými stroužky česneku ji nadrobno nasekejte.
Mějte na paměti, že doba vaření se bude lišit podle velikosti masa: pokud je hmotnost zakoupených řezů menší než 300 gramů, vaření bude kratší.
Pokud chcete udělat verzi s hráškem, můžete ho přidat asi deset minut před koncem vaření. Osobuko také můžete doplnit klasickými pečenými bramborami, nebo podle toho, co nabízí sezóna, můžete použít slané restované žampiony nebo restovanou dýni.
Po uvaření vypněte oheň a do pánve přidejte nasekanou petrželku a česnek, poté ochuťte nastrouhanou kůrou z citronu.
Vaše milánské osobuko je připraveno k podávání a vychutnávání! Milánské osobuko se tradičně podává se šafránovým rizotem, ale výborné bude i s jednoduchým rizotem alla parmigiana.
Parní trouby patří poslední dobou mezi nejprodávanější spotřebiče, a to hned z několika důvodů: pokrmy z parní trouby jsou chutné i bez použití tuku, není nutné ani příliš solit, jídlu zůstává vlastní aroma. V parní troubě lze najednou připravovat celé menu, takže vám zůstává čas na jinou činnost. Parní trouby nabízejí jednoduché ovládání, většina jich má displej, který vás navede přesně krok po kroku. Kombinované parní trouby je možné používat jako parní i horkovzdušné, nebo i současně. Dalším plusem těchto trub je jejich snadné čištění a údržba, na stěnách nic nepřilne.
Multifunkční parní trouby dovolují použít jak páru s různou intenzitou (vaření v páře se 100% vlhkostí, nastavení teploty od 50 do 96 °C, pečení s 25% vlhkostí od 50 do 23 °C, pečení s 50% vlhkostí s teplotou od 50 do 130 °C), ale také páru zcela vypnout a péct jako v horkovzdušné troubě. Nebo programy kombinovat.
Potraviny si při tomto pečení uchovávají vitamíny, stopové prvky a citlivé živiny i svoji přirozenou chuť a barvu. Pokrmy proto není potřeba tolik solit, výrazně kořenit ani k nim přidávat tuky. U řady pokrmů se také výrazně zkrátí doba přípravy, nic se nevysuší. A například knedlíků byste nikdy nepřipravili v jednom hrnci takové množství, jaké zvládnete najednou v multifunkční troubě. Pro ty, kteří se věnují více domácím činnostem najednou, je určitě příjemné i to, že třeba u rýže nebo u knedlíků se ani po překročení doporučené doby nic nestane. A také se nemusíte bát trouby zaprskané od tuku. Díky páře je údržba rychlá a snadná. Možná ještě větší zážitek nabízí pro laiky vaření knedlíků. V páře je totiž nemůžete rozvařit, ani kdybyste dobu přípravy přetáhli o několik minut.
Kombinované parní trouby dokážou nejen vařit v páře, ale také péct. Vaření v páře, pečení nebo kombinace obojího není pro kombinovanou parní troubu problém díky jemné páře a volitelnému doplňkovému horkému vzduchu. Díky jemné páře se chutě plně rozvinou, aniž byste museli přidávat tuk navíc. Některé trouby jsou vybaveny vlastní nádrží na vodu, jiné potřebují přípojku vody.
Ve třech úrovních vnitřního prostoru parní trouby připravíte kompletní menu, například brambory, rybu a zeleninovou přílohu. Jediným omezením je jednotná teplota páry. Takže vy jen připravíte suroviny a parní trouba se postará o varný proces, aniž byste museli být trvale ve střehu. A výsledek vaření přitom bude zaručen. A i když budete vařit tři aromaticky různé suroviny, přenos jejich vůní mezi sebou navzájem je vyloučen. Do vnitřního prostoru parní trouby je totiž neustále přiváděna nová pára, takže přenos aromatických látek není možný.
Vaření amarantu není úplně jednoduché. Jestliže s novým druhem kuchyňského zrní teprve začínáte koketovat, doporučuji vzít nejdřív na „seznamovačku“ třeba pohanku nebo quinou a pak se teprve pustit do přípravy amarantu.
Při vaření amarantu byste měli vždy vzít v úvahu hlavně dva doprovodné jevy:
První nezvyklostí amarantových zrníček je tuhá slupka obalující měkký vnitřek. Uvařená zrníčka amarantu křoupou v ústech podobně jako miniaturní kaviár. Nikdy se ho proto nesnažte uvařit úplně doměkka, tedy aby změkly i slupky, protože ony nezměknou za žádných okolností. Amarant, přestože je maličký, potřebuje k uvaření dobrých 25−30 minut.
Druhá netypická vlastnost amarantu spočívá v jeho zahušťovacích schopnostech. Při vaření amarant uvolňuje škrob a ten následně zahušťuje tekutinu, ve které vaření probíhá. Tekutina tak postupně houstne a získává gelovou konzistenci, zejména ke konci vaření. Kdybyste zkusili připravit amarant dušením pod pokličkou podobně jako rýži nebo bulgur, nebude rozhodně nadýchaný a načechraný, nýbrž slepený.
Před vařením odvážíme potřebné množství amarantu, dáme ho do kastrůlku a zalijeme nejméně pětkrát až šestkrát větším množstvím studené vody. Jemně osolíme. Přivedeme k varu a za občasného promíchání zvolna vaříme 25−30 minut, dokud nebude amarant měkký na skus. Slijeme, velmi krátce propláchneme za pomoci cedníku studenou vodou a ihned podáváme jako přílohu k jídlům, která mají dost vlastní šťávy nebo omáčky.