Třebaže knedlíky nemají historicky český původ, v současnosti jsou přílohou charakterizující českou kuchyni. Mnozí z nás si tradiční české omáčky, jako je rajská, svíčková či koprová, nedovedou bez knedlíků vůbec představit. Ani „vepřo-knedlo-zelo“ nebo guláš by nebyly bez nich kompletní. Základními surovinami na knedlíky jsou mouka, vejce, sůl, mléko, krájená houska, na kypření pak droždí či pečivový prášek, nebo tuhý bílkový sníh. Kvalita knedlíků je závislá na vypracování těsta, jeho tuhosti a na správném vaření. Připravit si můžete klasické houskové knedlíky nebo knedlíky kynuté, bramborové, chlupaté, špekové, plněné ovocem a další. Nechte se inspirovat našimi recepty.
Kolik váží přílohová porce knedlíků?
Přílohová porce knedlíků, ať už houskových nebo bramborových, se obvykle pohybuje v rozmezí 160 – 200 gramů. Konkrétní hmotnost se může lišit podle velikosti porce a typu knedlíku. Například houskový knedlík může mít porci kolem 160 g, zatímco bramborový knedlík se může blížit spíše 200 g.
Příklady hmotností přílohové porce knedlíků:
Houskový knedlík: 160-200 g (5 plátků);
Bramborový knedlík: 200 g (5 plátků);
Chlupatý knedlík: 200 g;
Je dobré se při objednávání knedlíků informovat o konkrétní hmotnosti porce u daného podniku, protože se to může lišit. Některé podniky uvádějí i počet knedlíků v porci.
V naší poradně s názvem RECEPTY Z VAŘENÝCH VAJEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel PAVEL.
NEJDE MI VYKLOPIT UVAŘENE VEJCE ZE SILIKONOVE FORMIČKY CO MAM UDĚLAT ZA NAPRAVU
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Vaření vajec v silikonových formách není jen tak a chce to trochu zkušeností, abyste měl vajíčka pěkně hladká a aby šla pěkně vyklopit. Co je k tomu potřeba? Před umístěním syrového vajíčka do formičky je zapotřebí formičku nejdříve důkladně vystříkat olejem ve spreji, ke koupi zde: https://www.zbozi.cz/hledan…. Po vaření 16 minut ve vroucí vodě se musí forma na chvíli umístit do studené vody a potom půjde vyklopit. Když by to šlo ztuha, tak je možné si pomoci velkou polévkovou lžící. Pokud máte zájem shlédnout recenzi, která názorně řeší tento problém, tak je k dispozici zde: https://youtu.be/mS6zMr6W5_o
Parní trouby patří poslední dobou mezi nejprodávanější spotřebiče, a to hned z několika důvodů: pokrmy z parní trouby jsou chutné i bez použití tuku, není nutné ani příliš solit, jídlu zůstává vlastní aroma. V parní troubě lze najednou připravovat celé menu, takže vám zůstává čas na jinou činnost. Parní trouby nabízejí jednoduché ovládání, většina jich má displej, který vás navede přesně krok po kroku. Kombinované parní trouby je možné používat jako parní i horkovzdušné, nebo i současně. Dalším plusem těchto trub je jejich snadné čištění a údržba, na stěnách nic nepřilne.
Multifunkční parní trouby dovolují použít jak páru s různou intenzitou (vaření v páře se 100% vlhkostí, nastavení teploty od 50 do 96 °C, pečení s 25% vlhkostí od 50 do 23 °C, pečení s 50% vlhkostí s teplotou od 50 do 130 °C), ale také páru zcela vypnout a péct jako v horkovzdušné troubě. Nebo programy kombinovat.
Potraviny si při tomto pečení uchovávají vitamíny, stopové prvky a citlivé živiny i svoji přirozenou chuť a barvu. Pokrmy proto není potřeba tolik solit, výrazně kořenit ani k nim přidávat tuky. U řady pokrmů se také výrazně zkrátí doba přípravy, nic se nevysuší. A například knedlíků byste nikdy nepřipravili v jednom hrnci takové množství, jaké zvládnete najednou v multifunkční troubě. Pro ty, kteří se věnují více domácím činnostem najednou, je určitě příjemné i to, že třeba u rýže nebo u knedlíků se ani po překročení doporučené doby nic nestane. A také se nemusíte bát trouby zaprskané od tuku. Díky páře je údržba rychlá a snadná. Možná ještě větší zážitek nabízí pro laiky vařeníknedlíků. V páře je totiž nemůžete rozvařit, ani kdybyste dobu přípravy přetáhli o několik minut.
Kombinované parní trouby dokážou nejen vařit v páře, ale také péct. Vaření v páře, pečení nebo kombinace obojího není pro kombinovanou parní troubu problém díky jemné páře a volitelnému doplňkovému horkému vzduchu. Díky jemné páře se chutě plně rozvinou, aniž byste museli přidávat tuk navíc. Některé trouby jsou vybaveny vlastní nádrží na vodu, jiné potřebují přípojku vody.
Ve třech úrovních vnitřního prostoru parní trouby připravíte kompletní menu, například brambory, rybu a zeleninovou přílohu. Jediným omezením je jednotná teplota páry. Takže vy jen připravíte suroviny a parní trouba se postará o varný proces, aniž byste museli být trvale ve střehu. A výsledek vaření přitom bude zaručen. A i když budete vařit tři aromaticky různé suroviny, přenos jejich vůní mezi sebou navzájem je vyloučen. Do vnitřního prostoru parní trouby je totiž neustále přiváděna nová pára, takže přenos aromatických látek není možný.
Ve svém příspěvku RECEPTY NA KNEDLÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luděk.
Nevím, jaké má autorka zkušenosti s vařením bramborových knedlíků. Ale vzhledem k tomu, že se do těsta přidává krupice, krupička nebo i mouka,je mnohem vhodnější použít moučné brambory, tj. varný typ C,případně B, nikoliv varný typ A, což jsou salátové brambory.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Historie knedlíku sahá v podstatě až do středověku. V této době ale knedlík znamenal něco jiného, nazývala se tak malá kulička nebo šištička smíchaná z masa, máčené housky a případně i jiných přísad (bylinek, koření) a oproti dnešku se tyto „knédle“ smažily na ohni. Mouka se do nich začala přidávat teprve v 17. století. Tehdy se knedlíky podobaly spíše buchtám, zadělávaly se z mouky, vajec, kvasnic, soli a pekly se. Hostům se polévaly máslem nebo se v rozpuštěném másle máčely. Kdy se začaly knedlíky vařit ve vodě nebo kdy se do nich začalo přidávat ztvrdlé pečivo, není přesně známo.
Knedlíky se těšily stále větší oblibě a s rozvojem obchodu se začaly z rakouských a bavorských zemí šířit také do českých zemí. Název knedlík se u nás uchytil v dobách národního obrození v 19. století, kdy byl odvozen z německého slova „knödel“, které označovalo pokrm připravující se z krájené housky, vajec a bílé mouky.
V 19. století byly knedlíky hlavním pokrmem, ne přílohou jako dnes. A asi proto, aby gurmánům nezevšedněly, objevila se tehdy spousta zajímavých variant. Postupně tak vznikly knedlíky tvarohové, špekové, žemličkové, krupicové se smetanou a jiné. K přípravě knedlíků se mimo jiné mohla používat i rýže. Také dnešní česká kuchyně se může pyšnit mnoha druhy kyprých knedlíků. Variací na nejrozšířenější houskový knedlík je například knedlík karlovarský, jehož chuť zvýrazňují bylinky a zároveň je zjemněn vaječným sněhem. Mezi časté přílohy patří i knedlík bramborový, oblíbený je také knedlík chlupatý, kdy se s moukou mísí nastrouhané syrové brambory. Zapomenout nemůžeme ani na knedlíky plněné, ať už slané či sladké. Slané se obvykle plní špekem, slaninou nebo uzeným masem. Sladké knedlíky se plní ovocem, marmeládou, tvarohem či mákem.
V naší poradně s názvem IVETAAZDENEK@EMAIL.CZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Prosím o radu jak se dělá čaj z olivových lístku dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na čaj z olivových lístků
Vezměte 10-20 zralých nepoškozených olivových listů ze zdravé rostliny. Důkladně je opláchněte ve vodě a mírně osušte. Mokré lístky umístěte na suchém a chladném místě po dobu 3 až 7 dní, dokud nebudou zcela vysušeny. V případě potřeby pak vezměte 10 až 15 sušených olivových listů na šálek vody a dejte je do nádoby vařit na 5 minut. Sejměte z plotýnky a nechte ještě listy plavat v převařené vodě po dobu 2-3 minut, dokud tekutina nedostane krásnou zlatavou barvu, pak teprve podáváme. Můžete přidat cukr, pokud si přejete. Čaj se dá pít teplý, ale vynikající je i studený.
Ještě zmíním léčivé účinky:
- snižuje krevní tlak
- snížuje predispozice ke krevním sraženinám (posiluje účinky Warfarinu)
- léčí cukrovku
- léčí infekce virové, bakteriální a plísňové
Houskové knedlíky jsou variantou kynutých knedlíků. Kynuté znamená kypřené, a toho lze dosáhnout buď použitím droždí, nebo kypřicího prášku. Základem pro přípravu bývá hrubá nebo polohrubá mouka, vejce rozmíchané v tekutině (nejlépe jen žloutek, protože bílkem těsto ztuhne), sůl (půl lžičky na 0,5 kg mouky), droždí (půl kostičky na 0,5 kg mouky) a mléko nebo voda (minimálně 1/4 l, lepší než voda je sodovka, která knedlík více nakypří). A do klasických houskových knedlíků se navíc přidává na kostičky nakrájené pečivo (rohlíky, housky), které by mělo být alespoň den staré. Na dávku 0,5 kg mouky stačí jedna houska nebo jeden rohlík. Knedlíky by měly být nadýchané a neměly by být rozvařené. Proto je někdo raději vaří jen v páře a ne ve vodě. Jaký je tedy pracovní postup?
Do mísy nasypte mouku, osolte ji, přidejte v misce rozmíchané droždí a po částech přilévejte vlažnou tekutinu (mléko nebo sodovku) s rozšlehaným žloutkem. Zadělávejte vláčné těsto, do něhož zapracujte na kostičky nakrájenou housku. Těsto vypracovávejte tak dlouho, dokud se nebude lepit na vařečku nebo na stěny nádoby. Takto připravené těsto poprašte moukou, mísu přikryjte čistou utěrkou a nechte na teplém místě vykynout. Čím déle těsto odpočívá, tím je chutnější. Z vykynutého těsta pak vypracujte válečky, asi tak 20 cm dlouhé, a nechte je ještě chvilku (cca 10 až 15 minut) kynout.
Do hrnce dejte vařit vodu, mírně ji osolte, a když se voda začne vařit, vložte do ní válečky knedlíků a vařte je pod pokličkou 20 až 25 minut. Na začátku vaření je podeberte vařečkou, aby se nepřilepily ke dnu. Lepší je vařit knedlíky ve větší nádobě, aby měly prostor. Také by se jich nemělo vařit hodně najednou, protože vařením ještě nabudou a nemusely by se pak do hrnce vejít. Běžné je tak vařit dva válečky najednou. Během vaření knedlíky pravidelně obracejte. Uvařené je vyjměte a ihned propíchejte vidličkou, aby z nich vyprchala pára a nesrazily se. Co nejdříve je nakrájejte na plátky, pokud nemáte kráječ, stačí nit nebo ostrý nůž.
V naší poradně s názvem DRACENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Muzete prosim poradit, jak docilit zesileni stonku. Nekdo poradil, ze to co uriznu zakoreni i ve vode, to se take stalo a uz vesele roste :-). Ale pahylek, ktery zustal jsem mela stale vlhcit, aby nezaschl, pry pod rezem vyrasi nove vyhony. To jsem podctive delala, bohuze stejne odumrel. Nyni mam jeste jednu na velice tenkem stonku, tedy jen jeden vyhon a bojim se, aby po rezu korunky stavajici rostlina neumrela, no :-(
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracenu je nejlepší pěstovat vždy z terminálního výhonu. To znamená uříznout olistěnou část a nechat zakořenit ve vodě. Pokud je holý kmínek dostatečně dlouhý, jako ve vašem případě, tak ho můžete nařezat na kousky 15 až 20 cm dlouhé a rovněž nechat zakořenit ve vodě. Kořenový systém tropických rostlin v našich bytových podmínkách rychle degraduje a původní rostlina pak přestává odolávat nemocem a vyžaduje velké pěstební obaly.
Pahýl kmínku původní rostliny obrazí jen pokud je vystaven dostatečně silnému a dlouhému dennímu světlu. Na jeho vlhčení příliš nezáleží.
Kluci v akci si z bramborového těsta vytvarovali velkou kouli. Drží ji v ruce a pomocí mokré lžíce z ní odkrajují kousky, které házejí rovnou do hrnce s horkou osolenou vodou. Důležité je lžíci před každým ukrojením namočit ve vodě a jednotlivé kousky v horké vodě promíchat, aby se neslepily. No a jak dlouho se vaří? To kluci v akci nedokáži říci, protože záleží na velikosti jednotlivých knedlíků. Menší se vaří kratší dobu než ty větší. Takže k tomu uvádějí, že kdelíky jsou uvařené tehdy, když vyplavou nahoru. Když se tak stane, tak pomocí cedníku je vytahují z horké vody a dávají je na pánev s orestovaným zelým a promíchají to. Chlupaté knedlíky jsou nyní připravené k servírování.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromír burget.
Zčernaly nám též ořechy špatně se z nich sloupává ona černá slupka, plodům uvnitř ale jak se zdá nic není. Abych je očistil udělal jsem si jednoduchou pomůcku do ruční elektrické vrtačky. Na asi 30cm dlouhý kus 13 mm šestihranu /může být i kulatina/ jsem navařil podélně tři lopatky v délce asi 3 x 30 x 80mm uřízl jsem horní část 30 l kanystru nalil do něj asi 10cm vody a do toho nasypal cirka 1/2 vědra ořechů ponořím vrtulku na šestihranu a nechám asi 3min rotovat s ořechy ve vodě. Z ořechů se omele černá slupka ještě je opláchnu v čisté vodě účinnost je asi 90% čisté ořechy dám sušit, ty co jsou ještě ,,špinavé" proženu s další dávkou.
1 kg brambor (varný typ vhodný na salát), uvařených ve slupce den předem
400 g dětské krupičky
1 vejce
1 lžíce solamylu
sůl do těsta (cca 2 lžičky)
sůl do vody na vařeníknedlíků (cca 2 lžičky)
Postup:
Nejprve naplňte velký hrnec (minimálně o obsahu 5 l) do dvou třetin vodou. Hrnec postavte na plotýnku, vodu v něm osolte a začněte zahřívat k bodu varu. Mezitím si oloupejte brambory a nastrouhejte je z poloviny na hrubo, z poloviny na jemno. Přidejte k nim vejce, sůl, solamyl, polovinu krupičky a směs zpracujte rychle rukama na těsto. Pracujte opravdu rychle, bramborové těsto má tendenci řídnout. Postupně přisypávejte i zbytek krupice a rukama hněťte, dokud se vše nespojí do jednoho velkého a nepříliš lepivého bochánku. Ten poté rozdělte na čtyři stejně velké části a z každé utvořte váleček silný asi pět centimetrů.
Do osolené vařící vody ve velkém hrnci opatrně vkládejte vytvořené knedlíky. V žádném případě je nenechávejte „odpočívat“ na kuchyňské lince, těsto by vám povolilo, tedy zřídlo. Pak by se vám s ním nejen špatně manipulovalo, ale hrozilo by i větší riziko, že knedlík rozvaříte a že bude mít po uvaření hrubší strukturu. Jakmile voda začne po vložení knedlíků znovu vřít, odlepte je opatrně dřevěnou vařečkou ode dna a vařte je za občasného pošťouchnutí nebo pootočení přesně dvacet minut.
Po uplynutí této doby knedlíky vyndejte z vody, na okamžik je ponořte do mísy se studenou vodou a pak je hned nechte okapat. Ještě horké je na několika místech propíchněte vidličkou nebo ostrou špejlí, jinak by se vám po pár minutách znatelně srazily párou uzavřenou uvnitř. Před servírováním knedlíky nakrájejte buď „stylově“ silnou nití, nebo ostrým nožem.
Ve svém příspěvku DRACENA PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Slabá.
Dobrý den. Mám krásnou dracenu původně z IKEA. Roste do výšky, listy má zelené a pevné. Nic jí nechybí. Je tu jen jeden háček. Má hodně kořenů. Mám ji přesazovat pořád do většího a většího květináče, nebo ji můžu odstřihnout jemné kořeny a nechat jen ty silnější? Můžu ji zmenšit celý kořenový bal třeba na polovinu? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mužíková.
Dotala jsem špičku 40 cm od skomírající draceny,červeně žíhaná. Dracena byla do 3/4 sucá, lámala se jako suché klavky. Jak ji mohu zachránit? zatím ja 2 dny ve vodě. Vsadit do zeminy, nebo zakoření ve vodě? Možná zmenšit, zkrátit špičku?
Předem moc děkuji za radu.
Srnčí na divoko s chlupatými knedlíky podle Kluků v akci
Kluci v akci ve svém receptu používají srnčí hřbet bez kosti, ale stejně tak se dá použít i srnčí kýta.
Ingredience na maso a omáčku:
100 g špeku
12 kuliček celého černého pepře
150 g celeru
150 g kořenové petržele
150 g mrkve
200 g brusinkového kompotu
300 g cibule
5 listů bobkového listu
800 g srnčího masa
8 kuliček jalovce
8 kuliček nového koření
Pepř
Slunečnicový olej
Sůl
50 ml rostlinného oleje
Ingredience na chlupaté knedlíky:
150 g ve slupce vařených oloupaných brambor
1 ks vejce
250 g hrubé mouky
350 g syrových oloupaných brambor
Hrst petržele kudrnky
Sůl
Postup přípravy masa a omáčky:
Napřed si důkladně omyjeme, očistíme a odblaníme maso, které pak osolíme, opepříme a zakápneme olejem. Maso pak necháme nějakou chvilku odležet. Mezitím si nakrájíme špek na malé kostky a připravíme si i cibuli, kterou si oloupeme a nadrobno nakrájíme. Stejně si očistíme a nakrájíme i celer, mrkev a kořenovou petržel. Připravíme si pánev, na které na oleji opečeme slaninu, k ní přidáme i všechnu zeleninu a koření. Společně pak zeleninu se slaninou a kořením restujeme dozlatova. Orestovanou zeleninu podlijeme vodou a pánev přikryjeme pokličkou a necháme zeleninu dusit, dokud nezměkne. Uvařenou zeleninu důkladně rozmixujeme a pak přidáme brusinkový kompot. Omáčku dochutíme solí a pepřem, pokud je potřeba. Omáčku je možné rozředit vodou, pokud je hustá, ale k chlupatým knedlíkům by neměla být zas až příliš řídká. Jakmile omáčku dokončíme, je čas vrhnout se na pečení srnčího masa. Maso se peče na pánvi, dokud nebude skoro hotové, je potřeba dát pozor, aby nebylo vysušené. Po dopečení maso vložíme do omáčky, kde se ještě prohřeje.
Postup přípravy bramborových knedlíků:
Připravené brambory (vařené i syrové) si nastrouháme najemno na struhadle, a pak je smícháme s moukou, vajíčkem, petrželkou. Přidáme sůl a vše důkladně zamícháme a z bramborové směsi vytvoříme těsto. Dáme si vařit vodu, a jakmile začne vařit, tak ji osolíme. Těsto si rozdělíme a vytvarujeme knedlíky (rukou, lžící). Knedlíky házíme do vařící vody a občas je podebereme, aby se nechytaly ke dnu hrnce. Knedlíky se vaří zhruba 5 – 7 minut (délka vaření závisí na velikosti knedlíků), pokud nejsou knedlíky zcela ponořené, je vhodné je v půlce doby otočit. Jakmile jsou knedlíky dovařené, zakápneme je zlehka olejem.
V naší poradně s názvem BOBKOVY LIST A PUKLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena kremenova.
Dobry den. Mam asi pětiletý bobkový list, a letos mi ho napadly puklice.Stírám je vatou namočenou ve slívovici.Moc to nepomáhá.Nechci na to použít nějaké chemikálie. Ráda ho používám při vaření.Poradte mi prosím někdo,co s tím.Moc děkuji za případnou radu. Zdravím.Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na puklice je nejúčinnější chemická ochrana pomocí přípravku Mospilan. Bohužel jde o jed a v případě bobkového listu je to nešťastné řešení, protože se sice zbavíte puklic, ale nemůžete použít listy na vaření. Přírodní cesta k likvidaci puklic na vavřínu jsou berušky. Beruška se živí puklicemi a pomůže k jejich zničení. Ovšem je to živý tvor a bude těžké ho přimět, aby zůstal právě na vašem vavřínu. Další přírodní cesta je použití nimbového oleje. Olej ze stromu nimba má insekticidní účinky, když se pečlivě nastříká na všechny části postižené rostliny. Olej z nimby je možné koupit na internetu, například tady: https://www.prozdravi.cz/ni…
Pařené těsto patří mezi tradiční české přípravy, kdy se část nebo celá mouka přelije horkou vodou či mlékem. Vzniká tak spařené těsto, někdy označované jako spařované těsto. Díky spaření se naruší škrobová struktura, mouka lépe saje tekutinu a těsto je následně jemnější, vláčnější a mnohem lépe kyne.
Tento postup se používá u pařených knedlíků, sladkých kynutých jídel i u některých druhů buchet či knedlíků plněných ovocem. Spaření zaručí, že výsledné těsto je pružné a při vaření či paření se netrhá.
Kluci v akci ve svém pořadu řešili otázku: Proč se říká těmto knedlíkům chlupatý knedlík? Protože chlupaté knedlíky, narozdíl od klasických bramborových knedlíků, obsahují dva druhy brambor - vařené a syrové. Vařené brambory se v těstu smísí s moukou a vytvoří pevný základ kdelíku. No a zbylé nevařené brambory, jak jsou nastrouhané, tak trčí z knedlíků jako chlupy. A tyto jejich chlupaté knedlíky jsou extra chlupaté, protože je v nich navíc ještě zelí.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava.
Správně ,i já dávám do buřtguláše smetanu dodá jemnou a výraznou chuť. Me vnučky buřtguláš milují.
Mám dost kuchařek od pana Pohlreicha a každé jídlo které v nich je dokáže vysvětlit i člověku který neumí uvařit ani čaj aby udělal výborné jídlo.
Na Pohlreicha co se týká kuchyně nedám dopustit a smekam před ním.
Pro přípravu bramborového knedlíku je lepší použít brambory ve slupce vařené den předem. Brambory se pak oloupou a nastrouhají na struhadle (Kluci v akci doporučují strouhat na hrubém okurkovém struhadle). Po nastrouhání se brambory v míse osolí. V další misce se rozšlehají vejce a přidá se lžíce mléka. Vejce se pak nalijí k bramborám a vše se smíchá. Na připraveném vále se pak brambory zadělají moukou a krupicí (mouka a krupice se přidávají tak dlouho, dokud těsto lepí). Z bramborové směsi se vytvarují šišky. Mezitím se připraví hrnec s vroucí vodou, kterou je potřeba osolit. Poté se do ní vloží bramborové šišky a vaří se asi 20 minut.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Fabian.
Dobry den, prosim o radu.... Co je to za parazita na listech vavrinu? Nejaky podtyp puklice...? A jaky tedy postrik na vzrostly strom (Chorvatsko)?
Za odpoved predem dekuji.
Fabian Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vypadá to jako Trioza alacris, což je ploštice sající mízu z čeledi Triozidae, která vytváří hálky na listech vavřínu vznešeného (laurus nobilis). Nachází se v Evropě. Jak vypadá je vidět tady: https://www.google.com/imag…
Trioza alacris způsobuje, že okraje listů ztloustnou a srolují se dolů a vytvoří světlé, podlouhlé váčky. Tyto hálky mohou v létě ubytovat dvě generace až třiceti bledězelených nymf, které jsou pokryty chmýřím z bílého vosku. Dospělci obvykle přezimují v podestýlce, ale mohou přezimovat i v hálce. Mezi druhy vavřín, které trpí tímto škůdcem, patří vavřín azorský (Laurus azorica), vavřín vznešený (Laurus nobilis), Laurus novocanariensis a Persea indica.
Co s tím dělat?
Je to svízel, protože tyhle potvory jsou chráněni voskem a kontaktní insekticid nebude dostatečně účinný, aby zneškodnil všechny tvory. Je to stejně těžké, jako u puklic, které zmiňujete.
Doporučena je ekologická léčba, při které se napadené listy nejprve omyjí draselným mýdlem, aby se očistil list od medovice vylučované hmyzem, a poté se aplikuje neemový olej k boji proti hmyzu. Kúra se opakuje týdně, dokud neuvidíte, že nákaza ustupuje.
Pokud to nepomůže, nebo chcete radikální řešení, tak pak je na řadě systémový insekticid, který si rostlina natáhne do sebe a rozprostře ho po celém svém těle. Stane se tak po určitou dobu jedovatou pro všechen hmyz, který ji saje mízu. Problém je, že se tím na dlouhou dobu znemožní použití listů při vaření.
Existují poznatky o účinku acetonu při hubení těchto škůdců. Podle nich je třeba rostlinu na 24 hodin umístit do velkého pytle na odpadky a dovnitř umístit 20 ml acetonu na 100 litrů prostoru pytle, aby se mohl přirozeně vypařit.
Do mísy si dáme mouku, smícháme ji s mlékem a žloutky, přidáme nasekanou petrželku, opepříme a osolíme. Do těsta přidáme rohlíky nakrájené na kostičky, ze zbylých bílků ušleháme hustý sníh a zlehka přimícháme do těsta. Připravíme si hrnečky, které vymažeme máslem nebo sádlem. Takto připravené hrníčky plníme hotovým těstem si do 2/3. Z této dávky naplníme asi 6 klasických ¼l hrnečků (1 hrneček = 5 koleček knedlíku). Vezmeme si větší hrnec, naplníme ho zhruba do čtvrtiny vodou a dáme vařit. Přivedeme vodu k varu a vložíme naplněné hrnečky. Voda by měla sahat asi pod polovinu hrnečků. Zakryjeme pokličkou a vaříme přibližně 25 minut. Vypneme a necháme ještě chvilinku v hrnci odstát. Potom knedlíky vyklopíme, nakrájíme na kolečka a můžeme podávat. Ještě jedna rada na závěr, před vyklopením knedlíků objeďte nožem obvod hrnečku, aby šly knedlíky bez problémů vyklopit.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE A ODNOŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vláďa.
Daří se mi pěstovat orchidej více než rok a teď mi vyslala odnož, podobně jako to dělá třeba klívie - řemenatka. Chci se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenosti s tím, kdy je možné odnož od orchideje oddělit, aby mohly samostatně dál růst. Ta moje odnož má už třetí lístek a má i vlastní kořeny.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ahoj Vláďo, taky jsem měla to štěstí a vypěstovala jsem si druhou orchidej sama. Nebylo to napoprvé, protože jsem dělala chyby a podařilo se mi to až na potřetí. Příčinou neúspěchu byla následná hniloba po oddělení a to obou kytek :-(. Důležité je poškodit co nejmeně obě orchideje řezem. Proto je potřeba orchidej před oddělením měsíc nezalévat, aby se zmenšil objem kořenů a ty se pak lépe rozpletly. Dobrému rozpletení pomůže minutová lázeň v teplé vodě těsně před oddělením. Tam, kde to rozplést nejde je potřeba použít sterilní nožík. Čím méně polámaných kořenů a řezů tím lépe. Po oddělení je potřeba kořeny zasypat drtí z dřevěného uhlí a zakrýt kartónem, aby se k uhlí nedostávala vlhkost z rosení. Právě pravidelné denní rosení listů bude pro rostlinu jediným zdrojem vláhy po dobu 1 týdne. Uhlí působí hygroskopicky a pomůže rostlině lépe a rychleji zacelit své rány na kořenech. Po této době je potřeba kořeny v rychlosti osprchovat vlažnou vodou od uhlí. Drobné částečky můžou zůstat. Pak rostlinu přesaď do substrátu pro orchideje, který napřed mírně provhlči. Dále je třeba rosit a pomalu přejít k běžné péči.
Chcete-li připravit milánské osobuko z telecího masa, tak nejprve připravte masový vývar, který budete potřebovat k vaření tohoto úžasného pokrmu. Poté oloupejte cibuli a nakrájejte ji na půlkolečka. Na pánvi rozehřejte polovinu oleje, přidejte cibuli a smažte asi 5 minut na středně vysokém ohni, poté zalijte polovinou množství bílého vína a vaříme dalších 10 minut.
Jakmile cibule zhnědne, vyjměte ji z pánve a dejte stranou. Pánev si ponechte na další postup. Nyní vezměte plátky telecího osobuka a pomocí nůžek udělejte 3 řezy na pojivové tkáni každého z nich, abyste zabránili jejich zkroucení během vaření.
Do zapékací mísy nasypte mouku a dochuťte solí a pepřem, poté promíchejte lžící. Maso v ní z obou stran obalte a poté oklepejte přebytečnou mouku.
Nalijte zbývající olej do pánve, kde jste předtím smažili cibuli, přidejte máslo a nechte ho rozpustit, pak vložte kousky masa a osmahněte je na středně vysoké teplotě, aniž byste se jich dotkli nebo je otáčeli. Asi po 4 minutách je jemně otočte a všimnete si, že se na vnější straně vytvořila lahodná kůrčička.
Z druhé strany kousky masa opékejte asi 2 minuty a poté je pokapejte zbylým vínem a nechte odpařit. V tuto chvíli přidejte vývar tak, aby téměř pokrýval maso, poté přidejte osmaženou cibuli a stáhněte plamen, přikryjte pokličkou a vařte na středně mírném ohni 35 minut. Mezitím si oloupejte stroužky česneku, odstraňte z nich klíčky a 2 minuty je povařte ve vroucí vodě. Tímto způsobem bude česneková chuť méně výrazná, ale pokud chcete, můžete tento krok vynechat.
Po 35 minutách vaření jednotlivé kousky masa velmi jemně otočte znovu přikryjte pokličkou a pokračujte ve vaření dalších 25 minut. Mezitím si omyjte petrželku a spolu s blanšírovanými stroužky česneku ji nadrobno nasekejte.
Mějte na paměti, že doba vaření se bude lišit podle velikosti masa: pokud je hmotnost zakoupených řezů menší než 300 gramů, vaření bude kratší.
Pokud chcete udělat verzi s hráškem, můžete ho přidat asi deset minut před koncem vaření. Osobuko také můžete doplnit klasickými pečenými bramborami, nebo podle toho, co nabízí sezóna, můžete použít slané restované žampiony nebo restovanou dýni.
Po uvaření vypněte oheň a do pánve přidejte nasekanou petrželku a česnek, poté ochuťte nastrouhanou kůrou z citronu.
Vaše milánské osobuko je připraveno k podávání a vychutnávání! Milánské osobuko se tradičně podává se šafránovým rizotem, ale výborné bude i s jednoduchým rizotem alla parmigiana.
V naší poradně s názvem SAMOZAVLAŽOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Škardová.
Dobrý den, dostala jsem orchidej Phalaenopsis, ale v samozavlažovacím květináči, bude prospívat? zatím je pěkná, i květy se tvoří nové,ale vím,že orchideje se mají zalít a pak nechat vyschnout, takhle vlastně k nim jde pořád voda. Děkuji za odpověď. Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Orchidej může prospívat i v tomto květináči, ale voda musí být jen na dně větší nádoby, aby mohla stoupat přes knoty ke kořenům do menší nádoby. Kořeny nesmí být trvale ponořené ve vodě.
Recept na vepřového vrabce se špenátem a bramborovým knedlíkem v parní troubě
Ingredience: 1 kg vepřové plece, 8 stroužků česneku, 3 cibule, 1 lžička drceného kmínu, 700 g syrových brambor, 300 g dětské krupičky, 3 vejce, 1 kg špenátových listů, 50 ml smetany, hladká mouka, vepřové sádlo, sůl, pepř
Technologický postup: Brambory oloupeme, celé je vhodíme do děrované nádoby a dáme do předehřáté trouby na režim vaření v páře 96 °C, čas 45 minut. Po uvaření brambory nastrouháme, přidáme dětskou krupičku, jedno vejce, sůl a rychle vypracujeme těsto. Z těsta vytvoříme dvě šišky knedlíků, které přendáme na děrovaný plech a vaříme v předehřáté troubě na režim vaření v páře 96 °C, čas 35 minut. Maso nakrájíme na kostky o velikosti 4x4 cm. Osolíme, opepříme, přidáme 4 prolisované stroužky česneku, kmín a promícháme. Na dno nádoby vložíme dvě cibule nakrájené na plátky, položíme na ně maso a podlijeme vodou. Dáme péct do trouby na režim horká pára, interval 160 °C, čas 100 až 120 minut do změknutí masa. Špenát zbavíme stonků a několikrát důkladně propereme ve studené vodě. Listy osušíme a překrájíme na menší kousky. V hrnci na sádle opečeme jednu nakrájenou cibuli. Po chvíli přidáme 4 stroužky nasekaného česneku, špenát, sůl a pepř. Hrnec přiklopíme pokličkou a pár minut dusíme. Na závěr do špenátu přilijeme smetanu s rozšlehaným vejcem a promícháme. Upečené měkké maso vyndáme z trouby a výpek slijeme do kastrůlku. Nádobu s masem přikryjeme alobalem nebo pokličkou. Výpek z masa vyvaříme na čistý tuk a zaprášíme hladkou moukou. Orestujeme dozlatova a podlijeme vodou. Za občasného míchání přivedeme k varu, necháme minimálně 20 minut povařit a na závěr dochutíme solí. Bramborové knedlíky před podáváním nakrájíme na plátky a na sádle opečeme dokřupava.
V naší poradně s názvem ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Anturie nepotřebuje moc často přesazovat. Stačí jednou za pět let přesadit do o 3 cm většího květináče s velkým otvorem na odtok vody a se substrátem založeným na rašelině s trochou písku. Přesazování se provádí na jaře, bez ohledu na stav květů. Když budete při přesazování opatrná, tak anturie bude kvést stále dál i po přesazení. Květinu po přesazení osprchujte a oroste vodní mlhou každý den 1 měsíc. Pak zahajte přihnojování každé dva týdny hnojivem s vysokým obsahem fosforu, které ale zřeďte dvojnásobným množstvím vody, než je uvedeno na obalu. Hnojí se od jara do podzimu. Substrát udržujte stále vlhký, ale rostlinu nenechte stát ve vodě. Úplně ideální je široká miska naplněná štěrkem a na štěrku postavený květináč s antůrií. Rostlina má ráda rozptýlené světlo. V zimě ocení, když ji umístíte někam k lampě nebo na ní namíříte halogenovou bodovku, abyste jí prodloužili denní světlo.
Když používáme chemii na bázi chloru za účelem dezinfekce vody v bazénu, tak musíme hlídat zejména pH ve vodě. 100% účinek je ve vodě mezi pH 4–5,5, s jinými hodnotami pH účinek klesá.
HClO a ClO se označují jako volný chlor. Při teplotě 25 °C a pH 7,5 je polovina chloru přítomna jako HClO a druhá polovina jako ClO. Při hodnotách pH pod 7,5, je HClO dominantní. Při hodnotách pH nad 7,5 převažuje OCl. Hodnota pH bazénové vody ovlivňuje účinnost chloru ještě jedním způsobem. Při pH blížícímu se osmi a více se začíná daleko rychleji tvořit vázaný chlor. To je také důvod, proč je při vyšším pH voda daleko dráždivější a více zapáchá po chloru.
Doporučuje se proto udržovat pH spíše v dolní polovině rozmezí daného vyhláškou č. 135/2004 Sb., a to konkrétně mezi 6,5–7,0. Mnoho lidí však tento údaj podceňuje a tablety pořád přidává, čímž vyrábí doslova jedovatý koktejl. Vysoká koncentrace chloru může poškodit nejen zdraví, ale i vlastní technologii. V případě dlouhodobějšího „přechlorování“ může dojít k neočekáváním změnám barevnosti bazénu, případně folie. Přechlorováním se podporuje i případný vznik koroze na kovových součástech technologie bazénu, popřípadě zastřešení. A to hlavní: opakovaná expozice chloru v ovzduší může vést k nevratnému poškození imunitního systému, krve, srdce a dýchacího ústrojí živočichů.
Pokud používáte chlorové tablety, pamatujte, že tablety nesmějí být umístěny delší dobu ve skimmeru, hlavně při vypnutém čerpadle. A měřte celkový i volný chlor.
Co je volný a vázaný chlor
Volný chlor – je dán koncentrací kyseliny chlorné a chlornanu, tedy jejího aniontu. Poměrné zastoupení těchto dvou látek hodně závisí na pH. Vodu dezinfikuje a oxiduje nečistoty, nezapáchá ani nedráždí a nemá na nás škodlivý účinek (v přírodě se volný chlor nevyskytuje). To je to, co potřebujeme mít ve vodě.
Vázaný chlor – je dán koncentrací chloraminů, z nichž při hodnotách pH bazénové vody převažuje monochloramin. Chloraminy mají mezi vedlejšími produkty chlorace největší podíl. Mají sice také dezinfekční účinky, ale ty jsou 80–100krát méně účinné než volný chlor. Protože se jedná o toxické a dráždivé látky, je jejich přítomnost v bazénové vodě nežádoucí (monochloramin, dichloramin, trichloramin). Chloraminy jsou také hlavní příčinou takzvaného chlorového zápachu bazénové vody. Vznikají po reakci s organickými nečistotami obsahujícími dusík – močovina, pot, zbytky stolice, mazové a slizové sekrety a dále zbytky kosmetických prostředků, opalovacích krémů, mýdla, z kůže a sliznic, které se smývají do vody s nejrůznější mikroorganismy, jako jsou bakterie,
V naší poradně s názvem ŽLOUTNUTÍ ROZMARÝNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Halina.
Dobry den.Mam problem s rozmarýnem zacal me najednou zloutnout nevim kde se udelala chyba.Dekuji za odpověď,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše je přelitý. Rozmarýn je suchomilná rostlina, která nemá ráda přemokřenou humózní zeminu. Naopak se spokojí se štěrkem s trochou hrabanky. Hlavně nesmí stát ve vodě. Sucho, sucho, sucho a vlhčit jen rozprašovačem na list. Když tak raději kupte novou rostlinu.
Dýně můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na jedlé druhy a okrasné druhy.
Jedlé druhy dýní
Baby Boo:Tato dýně má krásnou bílou barvu se žebrováním, velmi se hodí na vaření, je však chutná i v syrovém stavu.
Dýně obecná: V našich podmínkách je nejčastěji pěstovaným druhem dýně. Její vyzrálé plody dosahují hmotnosti až několika desítek kilogramů. Vhodná je k vaření i kompotování.
Dýně Hokaido: Pochází z japonského ostrova Hokaido. Má sladkou chuť, jež se podobá bramborám nebo pečeným kaštanům, a řadí se k nejmenším pěstovaným dýním vůbec, dosahuje totiž hmotnosti přibližně jen 0,7 až 2,5 kilogramu. Barvu mívá od žluté až po sytě oranžovou. Dužinu má oranžovou. Dýně Hokaido je známá především díky svým pozitivním účinkům na lidské zdraví.
Dýně máslová: Je nejsladší ze všech. Navíc je po uvaření krásně krémová. Má tvar hrušky, světle béžovou oranžovou slupku a uvnitř je sytě oranžová. Je vhodnější ji oloupat, hodí se na polévky, na pečení nebo jako příloha například k rýži nebo kuřecímu masu.
Festival dýně: Patří mezi žaludové dýně. Vzhledem ke svému tvaru a žluto-bílo-zelenému zabarvení na povrchu je velmi vhodná k dekorativním účelům, je ji však možné využít také v kuchyni. Je totiž velice lahodná i v syrovém stavu.
Chameleon: Je dýně žaludového tvaru, kterou je díky jejím krásným barvám možné použít jako dekoraci. Velmi vhodná je však také na vaření, má totiž jemnou oříškovou chuť, je možné ji i déle skladovat. Díky tomu, že roste jako keř, není ani její pěstování náročné na prostor.
Iron Cup: Tato dýně je na povrchu zelená a uprostřed světle oranžová. Je vhodná pro jakoukoli kuchyňskou úpravu, především pak na polévky. Díky její konzistenci je možné ji skladovat nezvykle dlouho, zhruba až jeden rok.
Kamo Kamo: Dýně výborně se hodící pro svou sladkou chuť k přípravě sladkých dipů. Má oranžovo-zelený žebrovaný povrch, a tak může sloužit i jako decentní dekorace.
Korunní princ: Dýně své jméno získala podle korunky, která na plodu vyrůstá. Tento druh je na povrchu bílý, ale dužinu má sytě oranžovou.
Marina di Chioggia: Tento druh dýně má kvalitní dužinu, která má tmavou nebo šedozelenou barvu. Výborná je pečená anebo dušená ve vlastní slupce.
Muškátová dýně: Dýně je na povrchu žebrovaná a zelená, uvnitř je sytě oranžová. Má poměrně hutnou dužinu. Tento druh dýně je výborný i v syrovém stavu.
Německá centýřová dýně: Tato dýně je vhodná na kompotování. V našem mírném klimatu se jí velice daří a její pěstování vůbec není složité ani náročné.
Olejová dýně: Je vyhledávaná pro svá vynikající semínka, která je však nejdříve potřeba řádně usušit. Nachází se v nich celá řada vitaminů a minerálů.
Vejce lze samostatně připravovat jako vařená na tvrdo, na měkko, na hniličku, jako míchaná vejce (na cibulce nebo se slaninou), sázená vejce (volská oka), ztracená vejce (vařená v osolené octové vodě), jako vaječné omelety (s přídavkem zeleniny, uzenin, hub, sýrů a podobně). Vejce jsou důležitou součástí piškotových, kynutých, třených i odpalovaných těst, je to jedna za složek známého trojobalu, zalévají se jimi zapékané pokrmy, přidávají se do nádivek, knedlíků, lívanců, palačinek, svítků. Ve studené kuchyni se používají na obložené mísy, chlebíčky, jednohubky, pomazánky, saláty. Bílky se pak používají ke spojování mletých mas, potírání koláčů před tím, než se dají do trouby, připravuje se z nich sníh a polevy. Čerstvé žloutky se používají ke zjemňování polévek a omáček, připravuje se z nich majonéza a dressingy a šodó. My se dnes v našem článku zaměříme pouze na vajíčkovou pomazánku a nabídneme i tradiční recept na vajíčkový salát.
