Téma

VÝROBA TATARSKÉ OMÁČKY


Zajímá vás téma VÝROBA TATARSKÉ OMÁČKY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Kyselina sírová patří mezi nejdůležitější průmyslově vyráběné chemikálie. Její vzorec je H2SO4 a triviální název „vitriol“. Jde o velmi nebezpečnou žíravinu. Při kontaktu koncentrované kyseliny sírové s pokožkou dochází k závažnému poleptání, vdechnutí jejích výparů může způsobit poruchy dýchání a její požití může být až smrtelné.


Výroba

Koncentrovaná kyselina sírová (96–98%) je hustá olejnatá kapalina, 1,8krát těžší než voda. Je neomezeně mísitelná s vodou, při ředění se uvolňuje velké množství tepla. Má silné dehydratační účinky, zuhelnaťuje většinu organických látek. Je hygroskopická, pohlcuje vodní páry. Koncentrovaná kyselina sírová je velmi reaktivní a má oxidační účinky. Reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (pasivuje jej), olova, zlata, platiny a wolframu. Zředěná kyselina sírová nemá oxidační schopnosti a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů, s ušlechtilými kovy nereaguje. Kyselina sírová je silná dvojsytná kyselina, která tvoří dva typy solí – sírany a hydrogensírany.

Kyselina sírová byla známá již od středověku, kdy byla připravována arabskými alchymisty suchou destilací (tepelným rozkladem) zelené skalice. Nebyl o ni příliš velký zájem, proto byla připravována pouze v malých množstvích v lékárnách. Teprve v 17. století se zvýšil zájem o její výrobu, což souviselo s jejím využitím při bělení tkanin a jako rozpouštědla při barvení oblíbeným modrým barvivem indigem. Nejprve se vyráběla ze zelené skalice stejným způsobem, jako ji vyráběli alchymisté, poté se vedle zpracování zelené skalice z důlních vod začaly uplatňovat další postupy, zejména výroba z vitriolových břidlic.

Zpracování vitriolových břidlic se stalo v 2. polovině 18. století základem pro výrobu české dýmavé kyseliny sírové – olea. Provozy, ve kterých tato výroba probíhala, byly nazývány „olejny“. Tuto výrobu ve velkém zavedl Jan Čížek v roce 1778 v chemickém závodě ve Velké Lukavici u Chrudimi a brzy poté následovaly další podniky, ve kterých se česká dýmavá kyselina sírová začala vyrábět. V první polovině 19. století se česká dýmavá kyselina sírová stala celosvětově známým pojmem a na její výrobě byl závislý německý i anglický textilní průmysl. V 70. letech 19. století u nás dosahovala roční produkce kyseliny sírové 6 000 tun. Na konci 19. století tato výroba zanikla.

Podstatou výroby bylo pálení (tepelný rozklad) síranu železitého, který se získával větráním a vyluhováním vitriolových a kyzových břidlic. Vznikající oxid sírový byl pohlcován ve vodě nebo kyselině sírové.

Jiným způsobem výroby kyseliny sírové byla komorová výroba, která byla spuštěna v Anglii v Oxfordu již v roce 1746. U nás byla výroba anglické kyseliny sírové z dovážených surovin (sicilské síry a chilského ledku) poprvé zavedena ve Velké Lukavici v roce 1807. Jednalo se o nitrózní způsob výroby, při němž se k oxidaci oxidu siřičitého používal oxid dusíku. Oxidace probíhala v uzavřených olověných komorách. Ztráty oxidu dusíku při výrobě kyseliny sírové podstatně snížil J. L. Gay-Lu

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kyselina sírová

Poradna

V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.

muzu svickovou s kralika na warfarin

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Svíčkova z vepřového masa s halali

Složení tatarské omáčky

Základem tatarské omáčky je majonéza (o její domácí výrobě níže), která se dochucuje zeleninou a kořením. Každá národní kuchyně má pro tatarku obvykle vlastní soubor přísad. Zatímco u nás si vystačíme s kyselými okurkami, cibulí, hořčicí, pepřem a solí, ve Francii v ní nesmí chybět ani šalotka, kapary, petržel nebo estragon, jinde například přidávají kousky vařených vajec a dochucují octem, citronem či vínem.

Zdroj: článek Postup a recepty na domácí tatarku

Příběh

Ve svém příspěvku VÝROBNÍK SÝRA DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Edit.

Našla jsem na netu fermentor Kuvings. Má někdo? Je s ním výroba sýra jednodušší?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Derková4.

Také by mě zajímal fermentor Kuvings. Ráda bych o něm slyšela více, než do něj investuju.

Zdroj: příběh Výrobník sýra diskuze

Pomazánky na jednohubky

Pivní romadurová pomazánka

Ingredience: 2x sýr romadur, 250 ml piva, 100 g másla, půlka cibule

Postup: Sýry dáme do sklenice, zalijeme pivem, uzavřeme a necháme při pokojové teplotě uležet minimálně 5 dní. Když sýry změknou, slijeme nálev z piva a sýry přendáme do mísy. Rozmačkáme je vidličkou a vymícháme s máslem do hladka. Přidáme nadrobno nakrájenou cibuli a promícháme. Mažeme na pečivo, nejlépe na čerstvý chléb.

Pomazánka s kuřecím a uzeným masem

Ingredience: 200 g vařeného nebo pečeného kuřecího masa, 50 g vařeného uzeného masa, 2 lžíce ochucené majonézy, například tatarské omáčky, 1 lžičku kremžské hořčice, 4 rajčata, 2 sterilované okurky, 100 g pomazánkového másla, nadrobno nasekaný kopr, sůl

Postup: Kuřecí a uzené maso umeleme na masovém mlýnku a dáme je do mísy. Přidáme máslo, hořčici, sterilované okurky nastrouhané nahrubo, majonézu a sůl podle chuti. Z připravených surovin vymícháme hladkou pomazánku. Pomazánka skvěle chutná na opečených plátcích pečiva. Před podáváním posypte sekaným koprem a ozdobte kolečky čerstvých rajčat.

Sýrová pomazánka s tuňákem

Ingredience: 1 konzerva tuňáka v oleji, 120 g taveného sýra, 150 g rostlinného másla, 100 g nastrouhaného uzeného sýra, 1 lžičku hořčice, mletý pepř, pažitka na ozdobení

Postup: Část oleje z konzervy slijte, aby pomazánka nebyla příliš mastná. Tuňáka vyklopte do mísy. Cibuli nakrájejte nadrobno k rybímu masu a přidejte ji spolu s ingrediencemi k rybímu masu. Pomazánku důkladně promíchejte a nechte v lednici alespoň půl hodiny. Mažte na pečivo a ozdobte pažitkou.

Balkánská pomazánka

Ingredience: 200 g balkánského sýra, 180 g pomazánkového másla, sůl, 2 stroužky česneku, 1 lžíce olivového oleje, 6 sušených rajčat

Postup: Balkánský sýr rozdrobíme a smícháme s pomazánkovým máslem, přidáme najemno nasekaná sušená rajčata a lžíci olivového oleje, najemno nasekaný česnek a sůl, tu nemusíme. Řádně promícháme a natíráme na pečivo. Zdobíme sušenými rajčaty.

Ředkvičková pomazánka

Ingredience: 2 svazky ředkviček, 1 svazek naťové cibulky, 3 cm čerstvého křenu, 250 g polotučného tvarohu, sůl, pepř

Postup: Ředkvičky omyjeme a nastrouháme na hrubém struhadle, dobře vymačkáme přebytečnou vodu. Cibulku nasekáme najemno i s natí. Křen nastrouháme, všechnu zeleninu smícháme s tvarohem. Nakonec pomazánku osolíme a opepříme. Podáváme s pečivem, můžeme ozdobit kolečky ředkvičky a pažitkou.

Sloní mls

Ingredience: 2 lžíce octa, 2 lžíce kečupu, 2 lžíce hořčice, 2 lžíce majonézy, 2 lžíce oleje, 1 cibule, 4 sterilova

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Recepty na jednohubky

Příběh

Ve svém příspěvku VÝROBA SÝRA DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ZuzkaE.

Při výrobě sýra mi dost pomáhá skvělý fermentor Kuvings. Nedávno jsem ho koupila a jsem ráda, že jsem investovala. ono se to totiž vyplatí.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina Broučková.

Mně zase pomáhá Bůh. Teď mi pomohl najít tyto skvělé stránky. Děkuji!

Zdroj: příběh Výroba sýra diskuze

Bramborový salát s křepelčími vajíčky

Ingredience:

  • 1 cibule
  • 1 červená cibule
  • 1 červená kapie
  • 2 jablka
  • 2 kg brambor
  • 2 lahůdkové cibulky
  • 2 lžíce plnotučné hořčice
  • 3 stonky řapíkatého celeru
  • 3 šalotky
  • 4 lžíce majonézy
  • 4 lžíce tatarské omáčky
  • 4 mrkve
  • 4 slepičí vejce
  • 5 lžic zeleného hrášku
  • 5 sterilovaných okurek
  • 8 křepelčích vajec
  • Med
  • Pepř
  • Sůl

Postup přípravy:

Kapii bychom měli mít připravenou již týden předem (spaříme ji a naložíme do okurkového láku). Brambory a mrkev společně uvaříme ve slané vodě. Pak je oloupeme a nakrájíme na kostky. Uvaříme vejce natvrdo, a jakmile vychladnou, tak je nakrájíme. Nakrájíme i zeleninu a jablka. Salát osolíme, opepříme a přidáme majonézu, hořčici a med. Vše promícháme, ale opatrně, abychom zeleninu zbytečně nepolámali (kvůli estetickému dojmu, na chuti to nic nemění).

Zdroj: článek Bramborový salát

Příběh

Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA TVRDÝCH SÝRŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evínková.

Zajímalo by mne, zda máte někdo zkušenosti s fermentorem Kuvings? Dost se mi líbí

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Domácí výroba tvrdých sýrů

Tatarský biftek v zahraničí

Ve Francii, Itálii a také v Belgii se přísady používají v menším množství a chuť masa spíš podpoří. Tyto zahraniční tatarské bifteky jsou velmi jemné, šťavnaté a pouze mírně pikantní, vždy v nich vyniká především chuť použitého masa.

Při přípravě se používá dijonská hořčice, kapary, malé okurčičky a olivový olej. Vaječný žloutek zcela chybí, místo něj se přidává nastrouhaný parmazán. V některých případech se k dochucení používá pikantní majonéza, servírovaná ve skořápce vajíčka. Topinky často nahrazuje opečená bageta, někdy také bramborové hranolky a salát.

Porovnejte zahraniční recept:

Jemně naškrábané hovězí maso, které by mělo být ideálně ze svíčkové (může být i tzv. falešná svíčková), se v základu míchá s jemně nasekanou šalotkou, malými okurkami a kapary.

Podle chuti zákazníka se přidává: worcesterová omáčka, dijonská hořčice, majonéza a kečup (v opravdu malém množství), tabasco (pouze několik kapek), nastrouhaný parmazán.

Směs se nakonec zjemní olivovým olejem a dochutí pepřem a solí. Pro fajnšmekry se může přidat žloutek z křepelčího vajíčka servírovaný v originální skořápce na kopečku masa.

A jaké originální recepty máte vy?

Zdroj: článek Originál recept na tatarský biftek podle Pohlreicha

Příběh

Ve svém příspěvku VYROBA PEELINGU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evka.

Super je fermentor kuvings. Sami ho k výrobě používáme.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Vyroba peelingu

Postup

Výroba domácí šunky je poměrně jednoduchá záležitost, ke které se používá jako výchozí surovina vepřová kýta doplněná solí, cukrem a trochou vody, nebo různými směsmi koření, jako je směs chilli, sušené cibule, červené papriky, pepře a česneku. Poté, co se šunka provaří ve směsi koření, seřízne se přebytečný tuk včetně kůže a nechá se prohřát ve vodě teplé 40 až 50 stupňů Celsia. Když se maso prohřeje, zavěsí se na hole, nechá se okapat a vloží se do vyhřáté udírny. Šunka se udí do zlatohněda. Můžete použít i stojací přenosnou udírnu, kdy na rošt položíte okapanou šunku a udíte.

Výroba domácích šunek byla rozšířena zejména na venkově, kdy se zužitkovávalo vepřové maso z domácích zabíjaček. Dnes vede lidi k výrobě domácí šunky zejména kvalita průmyslově vyráběných šunek. Po vyuzení se servíruje teplá šunka s chlebem a kyselými okurkami.

Zdroj: článek Výroba domácí uzené šunky

Příběh

Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA VONNÉ ESENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.

Ahoj, má tu někdo zkušenost s rýmovníkem?dělaly jste z něj esenci?jestli ano podělte se prosím

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Domácí výroba vonné esence

Svět pečení

První poznatky o pečení pocházejí z doby 10 000 let př. n. l. Kváskový chléb byl vynalezen až 6 000 let př. n. l. v Egyptě. Na proces kvašení přišli zřejmě náhodou, když zapomněli těsto delší dobu na slunci a ono jim vykynulo. Chlebu se pak po celá staletí dostávalo náležitých poct a platil za základní potravinu ve všech koutech světa. Bohatí Řekové ho namáčeli v medu a víně. Ve starém Římě měl dokonce politický význam – Caesar rozdával chléb lidu, aby si zajistil jeho přízeň. V českých zemích hrál důležitou roli při korunovaci králů a jeho význam se stavěl nad zlato.

Na našem území se našla nejstarší pec na pečení chleba v Bylanech u Olomouce a její stáří se odhaduje na 6600 až 6800 let. Pro naše předky byla starost o obilná pole a zajištění zásob mouky od nepaměti prioritní záležitostí, jelikož pouze jejich dostatek byl základní podmínkou přežití. Z obilí se pekly placky na rozžhavených kamenech, později po vynálezu pece, a tím pádem využití vysoké teploty a rovnoměrného propečení, vznikaly první bochníky chleba. Obilí z původních, zřejmě planých trav se postupně šlechtilo a pečení procházelo neustálým vývojem.

Slovo pečení, pec, pekárna v nás asociuje chleba. Chléb má pro nás Slovany historicky vžitou hodnotu, společně se solí je od dob starých Slovanů tradicí a symbolem vítání hostů. Obiloviny jsou základem a nezbytnou součástí našeho jídelníčku, těžko si naši kuchyni dokážeme bez chleba a dalšího pečiva představit. Vůni čerstvě upečeného chleba a pečiva miluje snad každý z nás, ovšem nad některými dnešními výtvory by se naše babičky zřejmě hodně podivovaly.

Až do středověku si lidé v Čechách pekli chléb doma a teprve potom přešel tento úkol zcela do rukou pekařů, kteří se stávali váženými měšťany. Ještě v 18. století podléhalo řemeslo přísným předpisům a v případě jejich nedodržení byl například v Praze pekař potápěn v pytli nebo ve velkém koši do Vltavy. V 19. století se pravidla uvolnila a pečení chleba a pečiva se díky postupujícímu technickému rozvoji začalo měnit ve výrobu průmyslového charakteru. Na začátku 20. století vznikaly ve velkoměstech velké moderní pekárny, zatímco na venkově přetrvávala tradiční výroba. Postupem času se otvíraly hlavně rodinné pekárny, které však byly v 50. letech bohužel postupně znárodňovány. V 70. letech bylo postaveno několik krajských a okresních kombinátů, po roce 1989 přichází privatizace, obnovuje se řemeslná výroba, aplikují se nové technologické postupy a sortiment se rychle rozšiřuje.

V současné době každodenní a dlouhodobá konzumace kupovaného

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pečení

Poradna

V naší poradně s názvem VÝROBA BUDKY PRO ČMELÁKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vysloužil Zdeněk.

Prosím o zaslání plánku na výrobu budky pro čmeláky.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Budka pro čmeláky musí být z části pod zemí. Jak přesně udělat správnou budku pro čmeláky je popsáno v této diskuzi: https://diskuze.ceskenapady…

Zdroj: příběh Výroba budky pro čmeláky

Kuřecí kung-pao

Ingredience: 3 lžíce tmavé sójové omáčky, 7 lžic světlé sójové omáčky, 2 lžíce škrobové moučky, 2 lžíce čínského rýžového vína, 6 kuliček sečuánského pepře, 400 g kuřecích prsou, 1 malý šálek oloupaných arašídů, 5 sečuánských chilli papriček, 3 stroužky česneku, 5 plátků zázvoru, 3 jarní cibulky, cukr, ½ lžíce čínské chilli omáčky dou bau jiang, sůl, voda, sezamový olej

Technologický postup: Kuřecí maso (prsa nebo stehenní řízky) nakrájíme na kostky cca 1,5 x 1,5 cm. Připravíme si marinádu na maso. V míse smícháme 1/2 lžíce tmavé sójové omáčky, 1 lžíci světlé sójové omáčky, 2 lžíce čínského rýžového vína (lze nahradit třeba sherry), trochu máčeného škrobu (1 lžíce škrobové moučky rozpuštěná v nepatrném množství vody), špetku soli a trochu vody. Do marinády naložíme kuřecí kostky a necháme v lednici nějakou dobu (cca 20 minut) marinovat. Připravíme si sušené chilli (Číňané jej považují za prakticky nejdůležitější součást tohoto pokrmu, takže nejlépe sečuánské, ale samozřejmě klasické chilli papričky také splní svou úlohu). Papričky natrháme nebo nasekáme do misky na větší kousky, a pokud chceme kung-pao hodně ostré, přidáme i semínka. K chilli přidáme kuličky sečuánského pepře. Vyloupeme a opražíme arašídy, nejlépe na pánvi, a dáváme pozor, aby se nespálily. Arašídy by měly být v jídle pořádně vidět, protože křupavá složka je jednou z hlavních devíz sečuánské kuchyně, proto čím víc, tím líp. Nasekáme jarní cibulku cca na 1 cm dlouhé kousky. Zázvor nakrájíme na delší proužky a k tomu ještě nasekáme stroužky česneku. Připravíme si zálivku na maso. Použijeme 1 až 2 lžíce tmavé sójové omáčky, asi 4 až 6 lžic světlé sójové omáčky, cca 1/2 lžíce rýžového octa, lžíci sezamového oleje, lžíci škrobu, trochu vody a zálivku osladíme cukrem (1/2 lžičky). Číňané občas do zálivky přidávají i originální sečuánskou chilli omáčku z fermentovaných bobů, tzv. dou bau jiang. Je k dostání už i v ČR. Samozřejmě že tato omáčka není pevnou součástí zálivky, tudíž ji můžeme bez problémů vynechat. Rozpálíme dva hrnky oleje (nejlépe arašídový) v pánvi wok. Oleje potřebujeme ze začátku hodně, později se přebytečný olej slije. Až je olej dostatečně rozpálený (kolem bambusové vařečky ponořené do oleje by se měly začít tvořit drobné bublinky), přidáme marinované maso. Smažíme pouze tak, aby maso dostalo světlou krustu. Vyndáme maso zpět do mísy děrovanou naběračkou a slijeme přebytečný olej. V pánvi by měly zůstat asi tak 2 lžíce oleje. Na zbylý olej dáme smažit sečuánské chilli a sečuánský pepř, čímž nám olej zpikantní a lehce se obarví. Smažíme dotmava, až se začne uvolňovat typické aroma asijské kuchyně. Přidáme předem připravenou směs zázvoru, česneku a jarní cibulky, do oleje vrátíme kuřecí kostky, promícháme, zalijeme připravenou zálivkou a ještě cca 1 až 2 minuty zprudka smažíme doměkka. Na úplný konec přidáme do kung-paa opražené arašídy a promícháme. Arašídy bychom měli dát až na úplný závěr, aby nám v pokrmu během vaření nerozměkly. Pravé kung-pao je hotové. Mělo by se jíst zásadně s rýží. Kousky osmažených chilli papriček pouze dozdobují jídlo – nejedí se!

Zdroj: článek Kung pao

Recepty na zálivky

Zálivka podle původního receptu

Ingredience: nejkvalitnější parmezán, česnek, panenský olivový olej, worcesterská omáčka, vejce (vařená přesně minutu), hrubě mletý černý pepř, sůl. Žádné ančovičky, slanina, hořčice ani kuře.

Postup: Veškeré ingredience vyšleháme do hmoty.

Zálivka podle Pauluse

Ingredience: 2 žloutky, 100 ml olivového oleje, 1 lžička dijonské hořčice, 3 stroužky česneku, ančovičky, citronová šťáva (k okyselení), worcester.

Postup: Do mísy vložíme čerstvé žloutky a citronovou šťávu, to promícháme a za stálého šlehání do směsi pomalu přiléváme olej. Do hotové majonézy přidáme nasekaný česnek a ančovičky a znovu promícháme. Zálivku ochutíme worcesterem, hořčicí, solí a pepřem. Opatrně se solí a worcesterem (ančovičky jsou slané).

Zálivka na salát César I

Ingredience: 8 sardelí, 1 lžička kaparů, 2 stroužky česneku, 2 lžíce jemně strouhaného parmezánu, 2 lžíce dijonské hořčice, 1 lžička worcesterské omáčky, 1 lžička vinného octa, 2 vejce, čerstvá šťáva z 1 citronu, olivový olej, 1/2 lžičky čerstvě mletého pepře a soli.

Postup: V misce (nebo v mixéru) rozetřeme polovinu sardelí, přidáme hořčici, worcesterskou omáčku, ocet, citronovou šťávu, oloupaná a zchlazená vejce, pepř a sůl. Pořádně ušleháme. Za stálého míchání postupně přiléváme olej. Když směs dosáhne majonézové konzistence, přidáme strouhaný parmezán.

Zálivka na salát César II

Ingredience: 1─2 stroužky česneku, 1 citron, 1 vejce, extra panenský olivový olej, 1 lžíce worcesteru, 1 lžíce bílého vinného octa, sůl, pepř.

Postup: Do mísy vložíme čerstvé vejce, citronovou šťávu, vinný ocet, jeden stroužek česneku, worcester, sůl a pepř. Směs vyšleháme šlehačem do majonézové konzistence.

Zálivka na salát César III

Ingredience: 2 žloutky, šťáva z 1 citronu, 2 kusy ančoviček (nejlépe Lorea filety v konzervě), 1 lžíce balzamikového octa, 150 ml extra panenského olivového oleje, 10 g parmezánu, 1 lžička dijonské hořčice.

Postup: Do misky vložíme najemno nastrouhaný sýr (parmazánového typu), žloutky, šťávu z jednoho citronu, ančovičky, dijonskou hořčici, olivový olej a balzamikový ocet. Vše v misce zamícháme (nejlépe pomocí mixéru) tak, aby vznikla hustší hmota. V případě, že je zálivka příliš hustá, přidáme olivový olej, který ji zředí. Ničím nedochucujeme, jelikož ingredience salátu jsou zároveň kořením.

Zálivka na salát César IV

Ingredience: 2 lžíce olivového oleje, 2 lžíce majonézy, 1 lžíce parmezánu, 1 lžička dijonské hořčice, 1 lžička sardelové pasty, 1/2 lžičky bílého vinného octa, 1 stroužek rozetřeného česneku, pepř, 1 lžička worcesterské omáčky.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Zeleninový César salát

Příběh

Ve svém příspěvku VÝROBA BUDKY PRO ČMELÁKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vysloužil Zdeněk.

Prosím o zaslání plánku na výrobu budky pro čmeláky.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Rabens.

Rád bych si budku pro čmeláky vyrobil.To by pro mne nebyl problém!Zatím jsem se ale nikde nedočetl kde se dává přikrmování.Před vchodem do včelína,nebo dovnitř?
Díky K.R.
A pokud bych během týdne včelín umístil,je ještě naděje že ho obsadí?
Díky K.R.

Zdroj: příběh Výroba budky pro čmeláky

Studené omáčky vhodné k masům

Studené omáčky se používají při přípravě pokrmů studené i teplé kuchyně. Příprava studených omáček vyžaduje pečlivost. Omáčky mají být výrazné a pikantní, protože jejich úlohou je doplnit a zpestřit chuť pokrmů.

Zálivky řadíme mezi omáčky, upravované pokrmy jimi zaléváme a dochucujeme. V mezinárodní kuchyni se používá výraz dresinky. Zálivky – dresinky dělíme dle základních surovin a dle složitosti přípravy. V české kuchyni lze rozlišit zálivky na dochucování salátů ze zeleniny, na masa různého druhu včetně ryb a mořských plodů a na zálivky na dochucování salátů z ovoce.

Dip je slovo, které bylo přejato z anglického jazyka a znamená namočit, ponořit a podobně. Kdybychom jej chtěli přeložit do češtiny, mohli bychom použít slovo omáčka, avšak díky významu slova omáčka v české kuchyni, kde označuje spíš část hlavního jídla, by byl tento výraz dost nepřesný. Význam by tedy možná nejlépe vystihovalo slovo „namáčka“, a tak raději zůstaňme u anglického výrazu „dip“. Pokud se tedy hovoří o dipu, jde o hustou tekutinu z různých přísad, do které se namáčí například grilované pochoutky pro dosažení ještě lepší chuti. Často se však tato dvě označení (dipy a omáčky) užívají většinou společně a ve většině případů znamenají totéž.

Zdroj: článek Studené omáčky k masům

Příběh

Ve svém příspěvku PROPOLISOVÁ TINKTURA VÝROBA ZE SLIVOVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Laďa.

Hrstičku zmrzlého propolisu jsem zředil deckem slivovoce. Teď jsem to dal do lednice na tři dny macerovat. Co dál? Děkuji za radu. L :-)

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Propolisová tinktura výroba ze slivovice

Grilovaná zelenina podle Pohlreicha

Ingredience: červené a žluté papriky, červené cibule, zelený chřest, lilek, žlutá cibule nebo cuketa, 1 lžíce sójové omáčky, 1 lžíce hnědého třtinového cukru, cca čtvrt lžíce worcesterské omáčky, cca 1 lžíce slunečnicového oleje, půl lžíce čerstvě nasekaného zázvoru, půl stroužku česneku, půl lžíce citronové šťávy, špetka soli, 2 lžíce ústřicové omáčky

Postup: Nakrájenou zeleninu vložte do marinády a nechte uležet, poté vložte na gril a opečte. Marinádu vytvořte ze lžíce sójové omáčky, lžíce hnědého třtinového cukru, cca čtvrt lžíce worcesterské omáčky, cca lžíce slunečnicového oleje, půl lžíce čerstvě nasekaného zázvoru, půl stroužku česneku, půl lžíce citronové šťávy a špetky soli, dvou lžic ústřicové omáčky. Servírovanou zeleninu nezapomeňte na talíři posypat čerstvě nasekaným koriandrem, ten celému jídlu dodá velice příjemný chuťový akcent. Podávejte k masu.

Zdroj: článek Grilovaná zelenina jako příloha

Příběh

Ve svém příspěvku VYBAVENÍ PRO MALOU LOŽNICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.

Zdravím, hezký článek. A prosím tip, kde sehnat takový nábytek? My občas s rodinou jezdíme nakupovat do těch pražských velkoobchodu, které všichni určitě znají. A nebo pak přes internet třeba tady na tom eshopu a koukám, že mají i vybavení ložnic http://www.aminabytek.cz/nabytek-do-loznice/ Maji zajímavý dřevěný nábytek a hlavně je to česká výroba, takže aspoň člověk podpoří nějaké ty české výrobce.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dita.

Moc dobře sepsané tipy, pro tyto byty se určitě hodit budou, protože prostoru je málo a potřebného nábytku a vybavení hodně :) Určitě je dobré rozmyslet si, co člověk potřebuje a co naopak už tolik ne, protože tím se celá situace velmi ulehčí a najednou je i malý byt docela prostorný.

Zdroj: příběh Vybavení pro malou ložnici

Zavařená boloňská omáčka bez masa

Omáčka z čerstvých rajčat je nejklasičtější z italských omáček, čerstvá rajčata oloupaná, nakrájená na kousky a orestovaná na pánvi s olejem, česnekem a bazalkou. Typický letní recept, kdy jsou rajčata v plné sezóně bohatá na chuť a málo vodnatá. Omáčka, která je rychlá na přípravu, za méně než 15 minut bude hotová!

Příprava čerstvé rajčatové omáčky je velmi snadná, ale je důležité znát pár malých triků, aby byla omáčka lahodná! Začněme s výběrem vhodných rajčat. Vždy vybírejte zralá rajčata s malým množstvím vody a semen. Nejlepší jsou dlouhá rajčata jako San Marzano nebo Piccadilly. Pokud se rozhodnete použít cherry rajčata, doporučuji Datterino. Jakmile rajčata vyberete, omyjte je a blanšírujte ve vroucí vodě, abyste odstranili slupku (v případě rajčat Datterino to není nutné!). Rajčata nakrájejte a odstraňte přebytečnou vodu a semínka.

Pokud jde o vaření rajčatové omáčky, teplota je velmi důležitá. Aby se z rajčat stala lahodná omáčka, olej musí být horký; pouze tímto způsobem zkaramelizují rajčatové cukry a vaše omáčka bude hustá a krémová. Postupujte podle receptu krok za krokem pomocí těchto několika jednoduchých tipů a během pár minut připravíte lahodnou omáčku z čerstvých rajčat!

Ingredience

Na 2 sklenice po 250 g:

  • 1 kg rajčat;
  • olivový olej;
  • 2 stroužky česneku;
  • chilli;
  • čerstvá bazalka;
  • sůl a pepř.

Postup

Pro přípravu dobré omáčky z čerstvých rajčat doporučuji zvolit zralá rajčata s nízkým obsahem vody a semínek. Nejlepší jsou dlouhá rajčata jako San Marzano nebo Piccadilly. V případě cherry rajčat zvolte Datterino.

Rajčata omyjte, na konci udělejte příčný řez a blanšírujte je 1 až 2 minuty. Scedíme je, namočíme do studené vody a oloupeme. Pokud použijete rajčata Datterino, stačí je rozpůlit a použít i se slupkou.

Rajčata překrojte napůl a odstraňte přebytečnou vodu a semínka. Dužinu nakrájejte na malé kousky, pokud dáváte přednost homogennější omáčce, dužinu rozmixujte.

Na pánev se širokým dnem nalijte olivový olej. Přidejte česnek a nechte na mírném ohni smažit. Česnek musí uvolnit svou chuť do oleje, aniž by se připálil! Jinak vám to celé zhořkne a můžete to vyhodit.

Zvyšte teplotu a rychle přidejte rajčatovou dužinu. Buďte opatrní, protože to bude prskat! Proto to ihned zakryjte pokličkou. Když jsou kousky rajčat prohřáté na vysokou teplotu, přidejte sůl a čerstvou nasekanou bazalku. Tajemství dobré rajčatové omáčky je plný plamen, který umožňuje rajčatovým cukrům zkaramelizovat a udělat omáčku hustší a krémovější.

Horkou omáčku nalijte do 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Boloňská omáčka zavařování bez masa

Domácí aviváž

Výroba domácí aviváže není vůbec složitá, a navíc je i ekonomicky výhodná.

Základem domácí aviváže je bílý ocet, který je nejen přírodním změkčovadlem, ale také odstraňuje zbytky mýdla v pračce a snižuje statické výboje v sušičce.

Možné postupy

Postup č. 1

Potřebujete: 1 láhev octa

Návod: Používejte jako běžnou aviváž.

Postup č. 2

Potřebujete: 6 šálků bílého octa a 1 šálek sody

Návod: Vše promíchejte a používejte jako běžnou aviváž.

Postup č. 3

Potřebujete: 6 šálků vody, 3 šálky bílého octa, 2 šálky vlasového kondicionéru

Návod: Smíchejte vodu, ocet a kondicionér na vlasy ve velké nádobě, vše promíchejte. Netřeste, jelikož by tato manipulace způsobila pěnění. Obsah tekutiny přelijte do uzavíratelné nádoby. Výroba domácí aviváže je hotová za 5 minut.

Postup č. 4

Potřebujete: 6 šálků vody, 2 šálky vlasového kondicionéru (můžete použít jakýkoliv), 3 šálky bílého octa, 20 kapek esenciálního oleje

Návod: Ingredience smíchejte a netřepejte. Přelijte tekutinu do uzavíratelné nádoby. Používejte jako běžnou aviváž.

Postup č. 5

Potřebujete: 1 lahev bílého octa, 30–40 kapek esenciálního oleje, můžete použít levanduli, pomeranč, citron a mátu

Návod: Éterický olej nakapejte do octa a používejte jako běžnou aviváž.

Postup č. 6

Potřebujete: 2 šálky teplé vody, 1 šálek jedlé sody, 1 šálek bílého destilovaného octa

Návod: V nádobě smíchejte teplou vodou a jedlou sodu, vše pomalu přidejte do octa. Tekutina bude šumět a vyvěrat. Po vyšumění přelijte tekutinu do uzavíratelné lahve a používejte jako běžnou aviváž.

Zdroj: článek Domácí aviváž

Příběh

Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soňa Kroupová.

Dobrý den, doma jsem si často dělala "Lučinu" z kupovaných jogurtů. Poprvé jsem to zkusila z čerstvého kravího mléka. Počkala jsem do druhého dne, stáhla z vršku smetanu. Mléko jsem zahřála na 37°C a vmíchala jsem jihočeský smetanový jogurt. Zabalila do péřovky a nechala do druhého dne. Teď už je to asi 3 dny v chladu, ale jogurt je mazlavý, jakoby slizký. Nevím, kde jsem udělala chybu. Předem moc děkuji za odpověď

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Čestmír.

Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo
domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.

Zdroj: příběh Domácí výroba sýra

Vlastní výroba mateří kašičky

Vlastní výroba není možná, mateří kašičku lze získávat jen přímo od včel, které ji vyrobí. Pokud chcete mít vlastní včelí mateří kašičku, musíte začít chovat včely, ale bez zkušeností je to velmi složité. Nejefektivnější se jeví odebírat mateří kašičku od zkušeného včelaře, který ji nabízí.

Zdroj: článek Včelí mateří kašička

Příběh

Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čestmír.

Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo
domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.

Pokud máte zájem, napíšu vám ten nejjednodušší recept, roky vyzkoušený, hustý a lze ho bez problémů vyrobit bez jogurtovače.Jen se šlehačem, jogurtem a suš. mlékem. Jde ale o jogurt určité značky a to se psát asi nesmí. Já vám to ale ráda sdělím.

Zdroj: příběh Domácí výroba sýra

Kurzy výroby sýrů

Sýry nejsou jen doménou průmyslu, může je dělat každý, kdo je ochotný se tímto oborem zabývat a koho to baví. Je možné si vyrobit jogurt, čerstvý sýr, plísňový sýr, domácí tvaroh, ba i tvrdé a polotvrdé bochníky sýra. Na internetu je široká škála nabídek těchto kurzů. V cyklu kurzů „VÝROBA SÝRŮ“ se naučíte dělat sýry dobře, snadno a s radostí. Obsáhnete kompletní sortiment, včetně zakysaných výrobků. Je jedno, zda se budete sýrařstvím živit, nebo je budete dělat „jen tak pro sebe“. Když pochopíte podstatu, množství nerozhoduje.

Zdroj: článek Domácí výroba sýra

Jak si doma vyrobit vlastní sýr

Sýry je možné připravovat jednak z tvarohu, jednak ze sýřeniny získané enzymatickým působením syřidla.

Varianta I

Ingredience: Na počátku cesty k sýru stojí mléko, musí jít o mléko čerstvé, ne nějaké vysoce trvanlivé, odtučněné a všeho zbavené. Dále potřebujete startovací kulturu, syřidlo, camembertskou kulturu, případně chlorid vápenatý (pro kupovaná homogenizovaná mléka). Dále budete potřebovat hrnec, ve kterém budete dělat sýr, několik lžic a lžiček, metličku, dlouhý nůž, naběračku, teploměr, kus plátna na odkapání sýřeniny.

Postup: Mléko zahřejte ve vodní lázni na 37 °C. Do zahřátého mléka vmíchejte startovací kulturu, třeba jogurt Hollandia, a to 3 lžíce. Nechte ho hodinu až dvě přiklopené bez míchání při 37 °C. Domácí mléko vytvoří vždy krásnou sýřeninu, u kupovaného mléka je lepší vmíchat před syřidlem pár kapek chloridu vápenatého, sýřenina bude pevnější. Syřidlo rozmíchejte v převařené vychladlé vodě. Na 2 litry mléka lžičku syřidla do panáka vody. Panáka nalijte do mléka za stálého míchání metličkou, po minutě začněte míchat v opačném směru, aby se mléko ustálilo, a přiklopte. Sýřenina by měla vzniknout do hodiny, lze počkat i dvě hodiny, déle už to nemá cenu, v případě stálé tekutosti musíte svůj pokus vzdát. Sýřenina se dlouhým nožem nakrájí na čtverečky kolmo a pak i v ostrém úhlu vůči dnu hrnce, aby vznikly zhruba stejné centimetrové kusy, nechá se chvíli ustát, aby vystoupila syrovátka. Sýrové zrno slijte přes lněné plátno, zavažte a nechte odkapat půl hodiny. Výsledkem je základní sýrová hmota, výchozí surovina k výrobě nejrůznějších sýrů.

Varianta II – bez syřidla

Ingredience: 1 kg tvarohu, 1 l mléka, 1 lžička jedlé sody, 1 lžíce másla, kmín, sterilovaná zelenina, čerstvá zelenina, hrášek, paprika, vejce natvrdo – vše dle chuti

Postup: Tvaroh vložíme do hrnce a zalijeme mlékem. Přivedeme téměř k varu, aby se tvaroh v mléce jemně natavil. Netrvá to příliš dlouho. Pak mléko i s tvarohem slijeme, tedy lépe řečeno syrovátku, protože mléko se srazí. V cedníku nám zbyde natavený tvaroh, který vložíme do hrnce, ve kterém již máme lžíci másla. Osolíme, můžeme přidat kmín nebo vlastní koření dle chuti a jedlou sodu. Hmotu v hrnci postupně zahříváme. Tvaroh se začne pomalu tavit. V tuto chvíli už je třeba mít připravenou formičku, nejlépe teflonovou na biskupský chlebíček, či srnčí hřbet, plastovou krabičku, hrníček, cokoli. Pokud chcete zkusit barevný sýr typu rolády, je třeba mít připravený hrášek, kukuřici, kapie na kousky, vejce natvrdo, vše hezky promíchat a přidat k sýru těsně před naléváním do formy. Vše je pak nutné nechat uležet do

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Domácí výroba sýra

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Jana Válková

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Jiří Dvořák


výroba domácí tatarky
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
domaci tatarka
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>