Pečená krůta patří mezi tradiční sváteční jídla, která dokážou proměnit obyčejný oběd ve skutečný rodinný rituál. Ať už vás láká pečená krůta od babičky, pomalu pečená krůta přes noc nebo moderní varianta inspirovaná pořady jako Kluci v akci či recepty Zdeňka Pohlreicha, správně upečená krůta vždy nabídne šťavnaté maso, výraznou chuť a slavnostní atmosféru.
Krůtí maso je navíc nejen chutné, ale i výživově hodnotné – obsahuje vysoký podíl bílkovin a minimum tuku. Právě proto se pečení krůty těší oblibě jak při vánočních svátcích, tak při nedělních obědech nebo rodinných oslavách. V následujících částech článku najdete osvědčené postupy, zkušenosti kuchařů i odpovědi na nejčastější otázky, jak nejlépe upéct krůtu, aby byla dokonalá.
Krocan na Den díkuvzdání
Den díkůvzdání (Thanksgiving Day) je tradiční severoamerický svátek, který patří do období dožínek. Den díkůvzdání je svátek oslavující hojnou úrodu, o kterou se spolu dělili otcové-poutníci (první severoameričtí osadníci – Pilgrim Fathers) a původní obyvatelé Ameriky. Historicky bylo díkůvzdání chápáno v kontextu křesťanství jako poděkování Bohu za vše, co člověk má a co je mnohdy chápáno jako samozřejmost. Tento zvyk má původ v 17. století, kdy indiáni v Nové Anglii zachránili hladovějící puritánské osadníky tím, že jim přinesli k jídlu ulovené divoké krocany. Právě proto navrhl v 18. století Benjamin Franklin krocana jako symbol Spojených států, s tím ale nesouhlasil George Washington, který za heraldické zvíře prosadil orla bělohlavého. Se Dnem díkůvzdání je v USA spojen zajímavý zvyk, kdy prezident slavnostně udělí milost vybrané krůtě, která měla být zabita a upečena. Tento zvyk zavedl roku 1946 prezident Harry Truman.
Den díkuvzdání připadá vždy na poslední listopadový čtvrtek. K němu podle tradice patří pečený krocan. Správně upéct krocana je opravdu velké kulinářské umění. Musí se péct pomalu, aby nebyl místy nepropečený, ale zase se nesmí dlouhým pečením vysušit.
Postup: Krocana pořádně omyjte pod studenou vodou a očistěte. Pokud máte uvnitř droby, vyndejte je ven. Krocana pořádně prosolte. Posolte ho venku i uvnitř a sůl pořádně do masa vtírejte. Dělejte to pečlivě a důkladně. Tento krok pomáhá uvolnit chuť krocana a zároveň odstraňuje zbytky zmrzlé krůtí šťávy, která se nashromáždila během procesu zmrazování. Dále si očistěte a nakrájejte mrkev, cibuli a celer (krájejte na větší kousky). Připravte si svazek tymiánu a šalvěje. Zeleninu a bylinky potom vložte dovnitř krocana jako nádivku. Čím více nádivky, tím lépe, protože se maso nevysušuje. Troubu dejte předehřát na 190 °C. V kastrůlku rozehřejte asi 1/8 másla a 1/4 šálku olivového oleje. Jakmile se máslo rozehřeje, přidejte nakrájený tymián, petržel a šalvěj. Nakonec přidejte ještě sůl a pepř a pořádně promíchejte. Dolijte kuřecím vývarem. Směsí polijte celého krocana zvenku i zevnitř. Krocana převažte na třech místech, a to přes křídla, aby se neodchlipovala, přes stehna a nakonec svažte konce spodních nohou. Tělní otvor nemusíte zašívat, jak to znáte u nadívaného kuřete. Do pekáče nalijte dva šálky vody. Krocana překryjte alobalem.
Ve svém příspěvku CHOROBY VYSAZENÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dědík.
Na listech vysazeních rajčat sz od sponích listů objevila na nich bílá vrstva a šíří se nahoru na listech.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dobešová Vlasta.
Mám na zahradě rajčata, která mají červené plody, ale špatně se trhají a jsou uvnitř bílé. Není to odrůdou, protože se jedná o jednotlivé rostliny z druhu. Mám několik druhů a je to napříč u všech.
Omytého a osušeného krocana důkladně nasolíme (i zevnitř), opepříme a vložíme do pekáče prsy dolů.
Rozklepneme vejce, žloutky a bílky oddělíme. Nakrájíme rohlíky na kostičky, zalijeme mlékem s rozmíchanými žloutky, přidáme polovinu rozpuštěného másla, nakrájenou šunku podušenou na cibulce, sekané bylinky ze zahrádky, osolíme, opepříme a přidáme špetku muškátového květu. Dobře promícháme.
Opatrně a lehounce v mícháme do této směsi vyšlehaný sníh z osmi vajec a krocana na pekáčku naplníme. Břišní otvor sešijeme nití nebo uzavřeme špízovou vidlicí.
Celého krocana s nádivkou přelijeme zbytkem rozpuštěného másla a pečeme zvolna při teplotě 140 °C asi 1 hodinu. Poté otočíme a pečeme za častého přelévání výpekem další hodinu. Pokud by tekutina na přelévání nestačila, podlijeme vodou či zeleninovým nebo kuřecím vývarem.
Dobře propečený krocan má lehce oddělitelná stehna od skeletu a prsní kost se odděluje samovolně od masa. Porcujeme jako pečené kuře - odstraníme celý vnitřní skelet a vyjmeme a naporcujeme nádivku. Porcováním je dobré nechat krocana alespoň 10 minut odpočinout.
V naší poradně s názvem VOSKOVKA-POKOJOVÁ ROSTLINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Mikulcová.
Mám trochu odlišný druh voskovky s bílými, o něco většími květy. Každý rok v létě kvete a letos se na ní objevil 1 plod! Lesklá zelená koule, která poměrně rychle roste, teď má průměr asi 3 cm a vypadá jako nezralé rajské jablíčko. Zajímalo by mě, o jaký druh voskovky se jedná, jestli jsou její plody jedlé a jak vypadají v plné zralosti, které pravděpodobně v domácích pdmínkách nedosáhne. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Voskovek je mnoho druhů a většina z nich nemá plody. Jen voskovka mnohokvětá (hoya multiflora) vytváří během podzimu plody. Tady jsou vidět obrázky této voskovky https://www.google.cz/image…
Co se týče jedovatosti, tak všechny voskovky včetně jejich plodů jsou považovány za toxické. To nutně neznamená, že jsou jedovaté. Účinky se však liší podle druhu a velikosti zvířete, které listy požije. Brožura „Jedovaté rostliny“ University of Washington uvádí voskovku jako netoxickou, ale protože existuje mnoho odrůd a mnoho různých reakcí na rostlinné sloučeniny, bylo by nejlepší držet ji mimo dosah domácích zvířat a dětí. Každý, kdo má alergii na latex, by se měl vyhnout manipulaci s rostlinou, pokud je poškozena.
Je anglický roastbeef syrový, nebo je to v pořádku?
Anglický roastbeef není syrový. Růžová barva je technicky správný stav masa, který vzniká řízeným pečením při nízké teplotě a následným odpočinkem.
Syrové maso je studené, bez struktury a vláčné. Roastbeef je teplý, pevný a šťavnatý. Rozdíl je nejen vizuální, ale i hmatový. Problém není růžová barva, ale přepékání ze strachu. Jakmile se snažíte barvu „opravit“, měníte roastbeef v obyčejnou pečeni. Technicky to není chyba, jen je to jiné jídlo.
Jak poznám, že roastbeef není syrový, ale správně hotový?
Správně hotový roastbeef poznáte podle kombinace teploty, pružnosti a chování masa při stlačení, ne jen podle barvy.
Maso klade odpor, ale není tvrdé. Po stlačení se vrací zpět a nepůsobí gumově. Pokud používáte teploměr, pohybujete se v rozmezí, kde je maso růžové, ale stabilní. Barva sama o sobě není spolehlivý ukazatel. Mnohem důležitější je struktura a to, že maso prošlo odpočinkem.
Proč je roastbeef uvnitř růžový a nemá být šedý?
Roastbeef je růžový proto, že se peče při nižší teplotě a maso se nepřehřívá. Šedá barva znamená úplné propečení a ztrátu šťavnatosti.
Při vyšších teplotách se bílkoviny v mase rychle stahují a vytlačují šťávu ven. Výsledkem je suché maso bez chuti. Růžový střed znamená, že maso zůstalo šťavnaté. Tohle není moderní trend, ale fyzika masa. Šedý roastbeef není bezpečnější, jen je víc vysušený.
Je růžové maso bezpečné k jídlu?
Ano, růžové hovězí maso je bezpečné, pokud bylo správně skladované a připravené.
Hovězí se liší od drůbeže. Rizika jsou jiná a správně upečený roastbeef nepředstavuje zdravotní problém. Klíčové je kvalitní maso, čistá práce a dodržení teplot. Největší riziko nevzniká z růžové barvy, ale z nekvalitního suroviny. Pokud máte pochybnosti o původu masa, problém není technika, ale vstupní surovina.
Co dělat, když jsem roastbeef přetáhl?
Pokud jste roastbeef přetáhli, už z něj znovu růžový roastbeef neuděláte. V tu chvíli je důležité změnit přístup.
Maso se dá využít jako pečené hovězí, nakrájet na tenké plátky nebo použít studené druhý den. Snaha „vrátit ho zpět“ nic nevyřeší. Nejde o selhání, ale o změnu výsledku. Přijetí reality je v téhle chvíli lepší než další zásahy.
Dá se přetažený roastbeef ještě zachránit?
Přetažený roastbeef se nedá zachránit zpět do původního stavu, ale dá se dobře využít.
Nejlepší cestou je krájet ho velmi tence, podávat studený nebo ho použít do sendvičů. Omáčka může pomoct chuťově, ale strukturu už nezmění. Záchrana znamená změnu využití, ne opravu chyby. Jakmile tohle přijmete, frustrace zmizí.
Proč je roastbeef suchý, i když jsem dodržel postup?
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sidonie.
Dobrý den, mám dotaz zda se dá domácí šunka vyrobit také z mraženého/ rozmraženého masa...nemám možnost pokaždé dostat čerstvé maso ale v mrazáku ho mám dosti a také jakje to potom s vařením...mám schinkenfee ale nevím , zda z rozmraženého masa se musí vařit na ( jakou teplotu a jakou dobu )? Děkuji moc za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bla bla.
čerstvé je po úpravě šťavnatější při rozmrazení část tekutiny z masa vyteče lze dodat lákem a maso napíchat 4 procentním roztokem soli s cukrem nebo praganda teplota 75 stupňů čím méně bude kolísat tím lépe cca 2 hod - kuřecí šumku táhnout při 80 C
T-bone steak: T-bone steak získal svůj název podle hřbetní kosti ve tvaru písmene T, která protíná dva svaly – pravou svíčkovou a nízký roštěnec. Jedná se tedy v podstatě o dva steaky vysoké kvality v jednom. Měl by vážit nejméně 400 gramů a jeho chuť dobře vynikne grilováním. Jeho variantou je steak porterhouse, který má stejný tvar, ale větší část masa je ze svíčkové, protože se krájí z místa blíže oháňce.
Příprava: Obecně pro všechny steaky platí, že méně je více. T-bone steak dochuťte pepřem, solí a olivovým olejem – vše pečlivě vmasírujte do masa. Pokud si rádi s masem pochutnáte i na jiných chutích, připravte si chutney, omáčku nebo vyzkoušejte balsamico.
Filet mignon steak: Filet mignon steak (v překladu malý) se připravuje z malého kousku masa v koncové části svíčkové. V restauraci se také můžete setkat s názvy tenderloin, tournedos nebo jednoduše filet či medailonky. Svíčková je díky svému umístění pod páteří téměř nepoužívaným svalem, tudíž je maso obzvlášť křehké, libové a zároveň také nejdražší ze všech částí hovězího. Chuť tohoto dílu není příliš výrazná. Ze svíčkové připravíte kromě steaku také skvělé carpaccio, rostbeef nebo tatarský biftek. Maso na tatarák ideálně naškrábejte ostrým nožem, rozdíl oproti mletí je znát.
Příprava: Nejvhodnější úpravou je propečení rare nebo medium rare. Pro zachování kulatého tvaru lze ovázat provázkem.
Rib eye steak a prime rib: Plátek masa oválného tvaru pochází z vysokého roštěnce, tedy přední části hovězího hřbetu. Zde je maso méně svalnaté a díky tomu i křehčí než z nízkého roštěnce. Charakteristické je bohaté mramorování včetně takzvaného tukového oka. Právě vysoký obsah tuku zajišťuje tomuto plátku masa vynikající chuť. Rib eye steak se prodává bez kosti. Maso z vysokého roštěnce s kostí, tedy žebrem, je označováno jako cote de boeuf a celý roštěnec nerozdělený na jednotlivé steaky se nazývá prime rib. Nejjemněji je maso mramorované mezi 9. a 12. žebrem, a naopak bohatě mramorované je maso od 6. do 8. žebra, kde se nachazí i rib eye steak.
Příprava rib eye: Chuť kvalitního masa je výborná sama o sobě, proto stačí dochutit rib eye steak jen solí, pepřem a olivovým olejem – pomocí opatrného vmasírování. Tato část masa se skvěle hodí na pánev i gril, který mu navíc dodá nezaměnitelnou kouřovou chuť.
Připrava prime rib: Obrovský prime rib se snad ani jinam než na gril nevejde. I při jeho úpravě znamená méně více. K soli a pepři ale můžete ještě přidat plnotučnou hořčici. Pomazané maso nechte klidně přes noc odpočívat. Na žhavém grilu se maso peče něco přes hodinu, dokud jeho vnitřní teplota nedosáhne 59 °C.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA MRAŽENÉ MASO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Frodl.
Dělal jste někdo domácí šunku z mraženého masa? A s jakým výsledkem? Já to zkusil a výsledek byl: Krásně růžová, homogenní, dala se krájet i na milimetrové plátky. Chuť žádná, vůně také žádná, v ústech pocit suchého masa, jako přesolená (dal jsem na 1 kg 9 g soli 9g pragandy ). Poradí někdo, nebo má někdo podobnou zkušenost? Předem díky za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Praganda je dusitanová rychlosůl používaná především při nakládání masa na uzení, vaření nebo další zpracování. Jejím hlavním účelem je stabilizace barvy, chuti a mikrobiální bezpečnosti masa.
V praxi se Praganda používá při domácím uzení, výrobě šunky, klobás a dalších uzenářských výrobků. Díky obsahu dusitanů zajišťuje typické růžové zbarvení masa, chrání tuky před oxidací a zároveň brání růstu nežádoucích bakterií. Pokud se používá správně a v doporučeném množství, plní technologickou funkci, kterou běžná kuchyňská sůl neumí.
Jaký je rozdíl mezi Pragandou a obyčejnou solí
Hlavní rozdíl je v obsahu dusitanů, které běžná kuchyňská sůl neobsahuje. Právě dusitany způsobují vybarvení masa a zrychlují proces proležení.
Při použití obyčejné soli maso po tepelné úpravě zešedne a chuť je plošší. Praganda naopak zajišťuje typickou uzenou barvu a aroma. Rozdíl je patrný nejen vizuálně, ale i chuťově. Použití obyčejné soli je možné, ale vyžaduje delší čas nakládání a jiný výsledek.
Kolik Pragandy se dává na kilogram masa
Doporučené dávkování Pragandy je 20–25 g na 1 kg masa v závislosti na druhu masa a zvoleném postupu.
Pro domácí uzení se doporučuje držet spodní hranici dávkování. Vepřové maso se běžně solí 22–25 g/kg, hovězí a skopové 25–27 g/kg. Překračování těchto hodnot nepřináší lepší chuť, ale zvyšuje riziko přesolení a vyššího příjmu dusitanů.
Jak připravit lák z Pragandy
Lák z Pragandy se připravuje rozpuštěním soli ve vodě o přesně dané koncentraci, nejčastěji 8–16 %.
Pro běžné domácí nakládání se používá lák o koncentraci 8–11,5 %. To znamená 80–115 g Pragandy na 1 litr vody. Silnější 16% lák se používá u specifických postupů. Lák musí být vždy vychlazený na cca 4 °C a maso v něm musí být zcela ponořené bez přístupu vzduchu.
Jak dlouho se maso nakládá do Pragandy
Doba nakládání masa do Pragandy je obvykle kolem 14 dnů, v závislosti na velikosti kusu a způsobu solení.
Menší kusy masa se prosolí rychleji, větší kusy, jako jsou šunky nebo kýty, potřebují delší čas. Teplota skladování by měla být stabilně kolem 4 °C. Příliš krátká doba vede k neproleženému středu, příliš dlouhá k přesolení.
Je Praganda zdraví škodlivá
Praganda obsahuje dusitan sodný (E250), který je ve vyšších dávkách toxický, ale v potravinářství je používán v přísně regulovaném množství.
Při dodržení doporučeného dávkování je riziko pro zdravého dospělého člověka nízké. Riziko vzniká především při nadměrné konzumaci uzenin nebo při špatném dávkování.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁN UZENÉHO MASA DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bořivoj Wagner.
Co znamená-cituji-uzené maso vkládáme do sklenic a zaléváme šťávou až po okraj;zaléváme jakou šťávou kde ji vezmem.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Správně má být vodou. Uzené maso se při zavařování zalévá čistou vodou. Pouze pokud je uzené maso málo slané, tak může být trochu přisolená. Je to proto, že během zavařování jakékoliv koření výrazně změní chuť masa. Zavřené uzené maso je lepší ochutit až při spotřebě, například nastrouhaným křenem s jablkem.
Jelení maso na guláš marinovat nemusíte, ale výrazně tím zvýšíte měkkost a hloubku chuti. Nejlepší výsledky jsem dosáhl po 24 hodinách ve víně s jalovcem.
Bez marinování bude jelení guláš pevnější a chuť čistší, ale méně komplexní. Marinování pomáhá narušit povrchové struktury masa a zvýraznit aroma. U farmového masa stačí 12 hodin, u zvěřiny z honitby doporučuji minimálně 24 hodin. Pokud marinovat nechcete, počítejte s delším dušením a větším množstvím tuku.
Jak dlouho dusit jelení guláš, aby byl opravdu měkký?
Ideální doba dušení jeleního guláše je 2,5 až 3 hodiny při velmi mírném varu. Kratší čas často nestačí na rozpad kolagenu.
Při jedné hodině zůstává jelení maso tuhé, i když je prohřáté. Při dvou hodinách je měkkost přijatelná, ale až kolem třetí hodiny dosáhnete plné vláčnosti. Důležité je nevařit prudce – silný var vysušuje maso. Pokud si nejste jistí, zkuste test vidličkou: maso se má oddělit bez odporu, ale nesmí se rozpadat.
Proč je můj jelení guláš tuhý i po dlouhém vaření?
Nejčastější příčinou tuhého jeleního guláše je příliš vysoká teplota nebo nedostatek času. Další faktor může být stáří kusu.
Při prudkém varu se maso stáhne a ztratí šťávu. Pokud byl kus starší, obsahuje více vaziva a potřebuje delší dušení. Řešení je jednoduché: přidejte trochu vývaru, snižte teplotu a pokračujte dalších 30–60 minut. Trpělivost je klíčová. Někdy pomůže i malá dávka kyseliny, například lžíce vína.
Jak odstranit silný pach zvěřiny?
Silný pach zvěřiny zmírní delší marinování ve víně a použití jalovce. Pomáhá i kvalitní tuk.
Pach je výraznější u masa z volné přírody. Pokud je aroma příliš intenzivní, použijte 24hodinovou marinádu a přidejte lehce rozdrcený jalovec. Vyhněte se přehnanému kořenění, které chuť jen přebije. Někdy pomůže i malé množství brusinkového džemu na závěr, které chuť zaoblí bez ztráty charakteru.
Kolik cibule patří do jeleního guláše?
Ideální je poměr téměř 1:1 mezi masem a cibulí. Na 1 kg masa počítejte kolem 800 g cibule.
Cibule funguje jako přirozené zahušťovadlo. Pokud jí dáte málo, omáčka bude řídká a budete sahat po mouce. Dlouhé pomalé restování cibule minimálně 20 minut je zásadní. Barva má být tmavě zlatá, ne spálená. Správně připravená cibule je základ celého guláše.
Je lepší jelení guláš na sádle nebo na oleji?
Sádlo dává jelenímu guláši hlubší chuť a lepší základ než běžný olej. Rozdíl je znatelný.
Olej je neutrální a méně podporuje karamelizaci. Sádlo stabilně snáší vyšší teplotu a dodává jemný masový tón. Máslo se přepaluje příliš rychle.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Na 1 kg masa se dávají 2 dkg rychlosoli, lák na zalití se připravuje z 10 l vody a 50 dkg rychlosoli.
Postup:
U masa na uzení je ideální, aby vážilo zhruba 1,2 kg a aby bylo bez kosti. Maso si navážíme a odvážíme sůl, kterou do masa dobře vetřeme. Takto připravené naskládáme do smaltované nebo kameninové nádoby. Nádobu uchováváme v lednici nebo na jiném studeném místě, třeba ve sklepě. Za tři dny zalijeme maso připraveným lákem, aby bylo celé potopené, a dáme zpět do chladna. Celkem necháme maso odležet týden, ale můžeme i déle. Před uzením maso umyjeme v hodně teplé vodě a osušíme. Roztopíme udírnu a rozvěsíme maso na háčkách. Udíme asi osm hodin na 90 stupňů. Samozřejmě záleží na druhu masa.
Druhá možnost:
Není nad to, když na oslavě vytáhnete z udírny pořádný kus voňavé a křehké uzené krkovice nebo vlastní klobásy. Když dodržíte několik pravidel, není domácí uzení nijak náročné.
Nepospíchejte, chce to čas.
Vyberte kvalitní a čerstvé maso.
Naporcujte maso na vhodnou velikost pro uzení.
Nakládání masa nasucho
Jde o klasický způsob nakládání za pomocí běžné kuchyňské soli nebo rychlosoli (například Praganda). Můžeme přidat jakékoli jiné koření dle vlastní chuti a doplnit o česnek. Maso na uzení prosolíme a dobře zapracujeme (vetřeme), důležité je dodržovat při nakládání přísnou hygienu. Takto připravené uložíme do čisté nádoby tak, aby mezi jednotlivé kusy neměl přístup vzduch. Maso uskladníme při teplotě do 4 °C.
Nakládání do láku
Na uzení masa používáme stejné druhy soli nebo rychlosoli, jen se ředí v různém poměru vodou, říkáme tomu lák na maso. Koncentrace soli nejde přesně určit, protože každý má rád různou slanost. Jako základ můžeme brát poměr 800 g obyčejné soli na 10 l vody. U rychlosoli se radši řiďte návodem na obalu výrobku a poté si množství případně upravte dle vlastní chuti. Lák můžete doplnit o koření a bylinky, které máte rádi. Určitě zkuste pepř, jalovec, bobkový list, nové koření, rozmarýn a další. Aby bylinky a koření uvolnily více aroma, doporučuje se lák krátce povařit. Lák na maso použijeme vychlazený. Kdo nemá rád koření a bylinky, může nechat lák pouze slaný. Maso musí být vždy zcela ponořené. Někdy je potřeba ho zatížit.
Uzení masa
Teplota se při uzení masa pohybuje v rozmezí 60–100 °C.
Vhodné dřevo na uzení masa je buk, poté například olše, bříza, habr, jasan a další tvrdá dřeva.
Doba uzení je závislá na druhu a velikosti masa a na teplotě uzení.
Doporučujeme při uzení používat vpichovací teploměr.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ MASA DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslav.
Dobrý den chtěl jsem se zeptat při zavařováni masa ve sklince mám víčka ručně přišroubovat na doraz a napustit vodu nad víčko nebo zaroveň s víčkem,mám sklinky o,80m jak to mám to maso vařit tak jak ve sklenici o,72m děkují za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mleté maso připravujeme ze všech druhů jatečných mas (hovězí, vepřové, kuřecí, skopové), zvěřiny, ryb. Vždy se používá maso horší kvality a ořez. Některá masa můžeme mísit (hovězí a vepřové). Mletím masa narušíme konzistenci, objem a maso se stává stravitelnější. Díky mletí je tepelná úprava rychlejší a hodí se k dietnímu stravování. Umleté maso z hygienických důvodů uchováváme nejdéle tři hodiny.
Maso si připravíme tak, že odstraníme zbytky kostí a šlach, nakrájíme na kousky, které těsně před zpracováním umeleme, zvýrazníme kořením, přidáme ingredience ke zvýraznění chuti (cibule, česnek, kečup). Konzistenci upravíme přidáním vejce, případně žemle, zjemnit můžeme mlékem či smetanou.
Pokrmy lze připravovat ze syrového masa (sekaná pečeně, karbanátky, čevapčiči, holandský řízek) nebo z tepelně zpracovaného masa (masové haše, krokety, paštiky).
Mletá masa můžeme tvarovat na šišky, placky, řízky, kuličky, šištičky či krokety. Některá masa můžeme plnit do forem (paštiky). Mleté maso se velmi dobře doplňuje, k tomu používáme zeleninu, sýr, houby, sóju. Při doplňování nám v mase vznikne mozaika. Při míchání však musíme dbát na zachování, „nerozbití“ vložených surovin.
K dochucování můžeme použít většinu druhů koření, ale většinou se snažíme pouze zachovat původní charakter masa, které jsme na mletí použili. Slaninu používáme hlavně u mas s malým obsahem tuku (kuřecí). Při dochucování je důležité správné promíchání všech surovin, je vhodné si udělat tepelnou zkoušku připraveného masa, někteří kuchaři ochutnávají mletá masa při jeho promíchávání, ale toto se nedoporučuje z hygienických důvodů.
Složení nejčastěji užívaných mas ve 100 g je u hovězího masa (53 kcal, 0,2 g cukrů, 2,4 g tuku, 1,2 g nasycených mastných kyselin a 0,5 g sodíku), vepřové maso (247 kcal, 0 g cukrů, 20 g tuků, 6,8 g nasycených mastných kyselin a 1,18 g sodíku), míchané hovězí a vepřové maso (262 kcal, 0,2 g cukrů, 24 g tuků, 8 g nasycených mastných kyselin a 1,68 g sodíku), skopové maso (192 kcal, 14,6 g tuků, 17,2 g bílkovin a 0 g sacharidů) a kuřecí maso (117 kcal, 1,4 g tuků, 24,3 g bílkovin a 0,5 g sacharidů).
Ve svém příspěvku RYCHLOSŮL PRAGANDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Heřmánek.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na zkušenost při smíšeném způsobu solení (naložení) masa s použitím směsi běžné soli a Pragandy. U Pragandy se uvádí, že maso je připravené pro uzení již po 14 dnech. Což mi připadá krátká doba, aby se do masa dostala chuť česneku. Když bych použili Pragandu 50% a běžnou sůl 50% a prodloužil dobu na 4 týdny, může vzniknout nějaký problém? Děkuji za názor.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V dnešní moderní době, kdy má doma samozřejmě každý mrazák, je konzervace zamražením nejsnazší cestou ke konzervaci masa. Existují však i jiné způsoby konzervace, například sterilizace. Je to jeden z postupů, jak udržet maso dlouhou dobu v takovém stavu, aby umožňovalo další konzumaci nebo zpracování na různé masné výrobky. Velmi starým způsobem konzervace je pak uzení masa. Princip spočívá ve vystavení masa účinkům kouře. Kouř maso vysušuje a současně usazenou vrstvou chrání maso před napadením mikroorganismy. Uzené maso získává charakteristickou vůni i chuť, které jsou hlavním důvodem, proč se tato metoda stále používá. Poté je možné zavařit maso do sklenic, případně do konzerv. Tento způsob se využívá nejen u domácích uzenin, ale i přímo u masa, které můžeme zavařovat v horké vodě buď přímo syrové pouze s kořením, nebo rovnou sterilovat maso pečené. Pokud maso správně naložíte, což je velmi jednoduché, tak má výsledek opravdu úžasnou chuť. Takovou tu dobrou, masovou. Těžko to popsat, to se musí ochutnat. Maso není ani pečené, ale ani vařené. Doporučuji všem vyzkoušet. Navíc to má jednu velikou výhodu - nepotřebujete žádné extra vybavení. Pokud doma praktikujete třeba zavařování ovoce do sklenic, máte určitě všechno, co potřebujete.
Rady pro konzervaci uzeného masa
Při sterilaci je třeba dodržet určité zásady:
musíme dbát na naprostou čistotu víček, obalů, prkének a veškerého použitého nádobí;
uzené maso vkládáme do sklenic a zaléváme šťávou až po okraj;
teplota vody musí pro správnou sterilaci masa dosahovat nejméně 100 °C;
sterilizace uzeného masa probíhá minimálně 1 hodinu, po 24 hodinách sterilaci opakujeme;
po sterilaci uzeného masa necháme sklenice vychladnout a pečlivě zkontrolujeme, zda nám víčka dobře drží;
sklenice s masem ukládáme v chladu a temnu;
datum spotřeby je nejdéle do 2 měsíců;
po otevření zkontrolujeme nezávadnost masa, jakýkoli zápach je na škodu, takové maso nekompromisně vyhodíme.
Ve svém příspěvku ČEVABČIČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janak.
Chtěla bych pravý recept , ten je bez česneku a cibule , tyhle recepty jsou na karbanátky , a obaluje se to v mouce .
to nejní přesný
děkuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jurko.
Ano, naprostá pravda. Tady se , nejenom tyto stránky, kašle na pravý recept. Tady si každý dělá co chce, ale propůjčuje si název jídla. Dle ČSN (15418) patří do čevabčiči směs hovězího a vepřového masa 500g - 500g umletého s 150g cibule osoleného, přidána mletá paprika 5g, pepř 1g. Vše smícháme a vytvoříme 30 dílků masa které rozválíme na tenké válečky a ty pak v sádle opečeme do zlatova. Podáváme s najemno nakrájenou cibulkou a hořčicí. K tomu chléb, nebo brambor. Toť vše.
PS. je mi líto, že se na základní jídla nepoužívají normy. Pak si člověk někde dá něco a přinesou mu úplně něco jiného než čekal. Ještě že Svíčkovou musí vařit alespoň přibližně. Protože třeba guláš pod určitým názvem je všude jiný
Pěkný den
Suché solení – používá se, pokud chceme udit velký kus masa. Sůl, cukr, sanytr se v poměru 100 : 10 : 1 vetře do masa. Je možné přidat i koření. Maso se zavěsí do sklepa, kde se nechá i dva měsíce, než začneme udit. Pokud máme menší kousky masa, můžeme je vložit do kamenné nádoby. Takto naložené maso otáčíme každé dva dny, aby se sůl i koření dostaly do všech částí masa, a to přibližně po dobu jednoho měsíce. Pokud jsou kousky masa menší než jeden kilogram, postačí dva týdny. Šťávu z masa, která se vytváří, odstraníme. Při tomto způsobu nakládání se musí maso před uzením důkladně umýt a jeden den nechat uležet ve vodě (vodu měníme). Poté je potřeba maso osušit. Během skladování kontrolujeme barvu i vůni masa.
Mokré solení – maso se naskládá do kameninové, plastové nebo smaltové nádoby a jednotlivé vrstvy masa se polévají solným lákem. Na jeden litr láku je třeba 1 litr vody, 100 g soli, 10 g cukru, 1 g sanytru. Na kilo masa potřebujeme cca 750 ml litru láku. Při přípravě láku rozpustíme doporučené množství solicí směsi v pitné vodě a 20–30 minut povaříme. Je možné přidat i koření. Přecedíme přes plátno nebo husté sítko. Než směsí maso zalijeme, je třeba jej vychladit. Je důležité, aby bylo maso celé ponořené. Naložené by mělo být dva až tři týdny. Poté se maso opláchne v teplé vodě, zavěsí se na vzdušné místo a nechá se řádně oschnout.
Sanytr (ledek) je draselná sůl kyseliny dusičné, silné oxidační činidlo, v potravinářství uvedeno pod kódem E252.
Maso by mělo být skladováno při teplotách od 0 do 4 °C. Pokud maso nakládáme, měli bychom se vyhnout některým chybám, jako je špatně umyté nádobí, neúplné prosolení masa, předčasné, nebo naopak pozdní zalití lákem, nedodržení teploty, vyčnívající části masa z láku a podobně.
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evelína.
Dobrý den, měla bych dotaz, zda je možno vysadit pouze jednu sazenici amerických borůvek, nebo musí být samičí a samčí, jak mi sdělila sousedka. Jeden keřík jsem si zakoupila a nevím jak poznám, který to vlastně mám a který mám přikoupit. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Kanadské borůvky jsou oboupohlavné, takže u nich nejsou samci ani samice. Důležité je vědět jaký druh máte, protože některé druhy jsou samosprašné nebo jen částečně samosprašné, popřípadě i cizosprašné. Podle druhu borůvek teprve poznáte, jestli je třeba přikoupit ještě další rostlinu. Pokud má kanadské borůvky sousedka, tak stačí i ta její rostlina, není-li na kilometry daleko.
Hovězí, který se připravuje rychle v pánvi jako steak, se nazývá biftek. Od anglického beef steak, tedy hovězí steak. I když se pod označením biftek někdy rozumí pouze steak z hovězí svíčkové, toho nejjemnějšího a nejdražšího masa, lze ho použít v rozšířeném smyslu na všechno hovězí, které lze zprudka a krátce opéct na pánvi.
Na kvalitní steak potřebujete vyzrálé maso. Po porážce se v mase začnou odehrávat enzymatické rozkladné procesy. Ty mají za následek mnoho věcí, ale především to, že se maso nepřemění na odolnou žvýkačku, až do něj poprvé kousnete, naopak bude perfektně křehké a měkké. U kuřecího nebo třeba vepřového masa tento proces zrání trvá jen jeden nebo dva dny, ale hovězí potřebuje mnohem víc času, aspoň tři týdny. Po celou tu dobu musí ležet v kontrolovaném prostředí s teplotou mezi 0-2 stupni Celsia a zrát. Maso nejen zkřehne, ale také se mu změní barva, přestane být zářivě červené, ztmavne a zhnědne. Toto zbarvení poskytne snadnou vizuální kontrolu při nákupu. Když do vyzrálého masa šťouchnete prstem, bude měkké a tvárné jako máslo a důlek v něm po nějakou dobu zůstane. Na rozdíl od něj červené a nevyzrálé kousky pod tlakem prstu pruží, takže na minutkovou úpravu nejsou vhodné. Jestli se takové maso na něco hodí, tak na delší dušení nebo pečení.
I když v obchodě objevíte správné maso, ještě nemáte vyhráno. Podívejte se také, jak je maso vysoké, tedy silné. Z půlcentimetrového plátku masa nic kromě stupně well done neuděláte. Jestliže toužíte po růžovém prostředku, nebo dokonce po krvavém, logicky musíte pracovat s plátkem o výšce aspoň dva centimetry, aby se nestačil propéct hned v první minutě.
Propečenost můžete otestovat dotykem prstu. Tím, jak se maso postupně propéká směrem dovnitř, začíná tuhnout. Čím je propečenější, tím je tužší.
Návod na test prstem: Spojte bříška palce a ukazováčku levé ruky, vůbec přitom jimi nemusíte tlačit proti sobě. Ukazováčkem pravé ruky se dotkněte toho vybouleného místa pod palcem, které už patří k dlani. Trochu do tohoto svalu šťouchněte - přesně takovou tuhost vykazuje biftek propečený na stupeň rare. Nyní spojte palec a prostředníček a znovu si zatlačte do té baculaté části pod palcem: takto bude steak medium. A konečně spojení prsteníčku a palce nám napoví, jak je tuhý stupeň well done. Zkuste vystřídat prsty rychle za sebou, ať cítíte rozdíl.
Hovězí steak ve třech krocích
Prudké opečení masa v pánvi po obou stranách: Takto vytvoříte na povrchu masa tmavě hnědou, částečně křupavou kůrku. Tím se značně zesílí a zlepší chuť i barva steaku.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Nápady, moderní design a promyšlená řešení pro optimální komfort při obsluze charakterizují program domácích přístrojů Liebherr. K nim patří stolní a volně stojící chladničky, kombinace chladničky a mrazničky, stolní a volně stojící mrazničky, mrazicí truhlice, chladničky na nápoje a na udržování zásob, klimatizované a temperované chladničky na víno a chladničky a mrazničky pro profesionální použití.
Patentovaný systém Liebherr BioFresh nabízí ideální klima pro uskladnění vašich potravin tak, aby zůstaly déle čerstvé a přispívaly tak ke zdravému stravování.
Teplota je udržována těsně nad bodem mrazu, aby bylo jídlo uchráněno před mrazem. Také je zde ideální vlhkost. Ovoce, zelenina, maso, a ryby si udrží své vitamíny a minerály, delikátní chuť a atraktivní vzhled až třikrát déle než v běžné chladničce.
Ve vybraných lednicích s mrazáky Liebherr najdete zásuvky BioFresh neboli oddělené chladicí přihrádky s vysokou vlhkostí, které jsou vhodné k uchování zeleniny a ovoce. Prostor DrySafe poskytuje nízkou vlhkost vzduchu, je tak ideální pro ukládání masa, ryb a mléčných výrobků, které by měly být vždy vzduchotěsně zabaleny. Při nízké teplotě a vlhkosti vzduchu se totiž sníží činnost mikroorganismů, které napomáhají kažení potravin. Díky výše uvedenému jsou potraviny déle čerstvé. Také je zde vhodné skladovat ryby.
Tyto chladničky v podstatě podporují zdraví a wellness styl díky udržení životně důležitých minerálů a vitamínů v potravinách. Ty zůstávají až třikrát déle čerstvé než s tradičním chlazením – technologie BioFresh Liebherr zaručuje perfektní čerstvost u všech druhů potravin.
Nejprodávanějším typem je chladnička Liebherr CUef 2811. Jde o volně stojící kombinovanou chladničku značky Liebherr s mrazničkou, o celkovém objemu 263 litrů. Vybavena je jasným LED osvětlením chladicí části, nastavitelnými nožičkami, tlumeným zavíráním a tyčovým madlem. Nastavení teploty lze provést jednoduše pomocí otočného regulátoru. Jistě oceníte i moderní vzhled lednic, díky kterému se skvěle hodí téměř do jakékoliv kuchyně. Mraznička o objemu 53 l je vybavena systémem SmartFrost, který zabezpečuje rovnoměrné rozdělení teploty, menší tvorbu námrazy a působí pozitivně na spotřebu energie. Vyjímatelné skleněné mezipodlážky a průhledné šuplíky umožňují variabilní uspořádání vnitřního prostoru. Tak lze celý vnitřní prostor použít jako VarioSpace i pro extra velké mražené produkty. Systém FrostSafe nabízí dokola uzavřené šuplíky s průhledným čelem pro dokonalé a energeticky úsporné mrazení. Chladnička nabízí 4 police z tvrzeného skla a 2 přihrádky na ovoce a zeleninu vyznačující se snadnou údržbou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to nocenka zahradní (Mirabilis jalapa), nebo také nocenka jalapenská a je jedním z asi 50 až 60 druhů rodu nocenka. Tato původem americká tropická rostlina byla pro půvabné mnohobarevné a vonící květy v minulosti rozšířena do zahrad téměř po celé zeměkouli. Charakteristickým znakem rostliny je otevírání květů v odpoledních hodinách. Zde jsou vidět další fotografie této krásné rostliny: https://www.google.es/searc…
Krocan je velký a těžký pták, může být vysoký až 120 centimetrů a vážit i 10 kilogramů. Krocan byl v minulosti domestikován, především jeho samice. Krůty se chovají téměř po celém světě a patří mezi významné ptáky sloužící k obživě lidí. Jsou známy dva druhy: krocan paví a krocan divoký.
Krůta domácí je samice domestikovaného krocana divokého, chová se na maso, ale i pro peří a vejce. Krůta je o třetinu až polovinu menší a lehčí než krocan. Chová se především pro maso, které obsahuje velmi mnoho bílkovin ve svalovině a málo tuku.
Krůtí maso je pokládáno za jedno z nejchutnějších a dieteticky nejhodnotnějších. Má nízký obsah tuků, ale vysoký obsah bílkovin hořčíku, draslíku a vitamínů ze skupiny B. Krůtí maso nevyžaduje dlouhou přípravu a snadno přijímá chuť koření. Maso z krůtích prsíček má pouze 0,7 % tuku a 24 % bílkovin, v jiných částech těla (například hřbet, stehna) je tuku poněkud více. Nejtučnější částí krůty je takzvaný biskup. Francouzští labužníci tvrdí, že krůta má devateré maso, které je v každé části těla jinak zbarvené a liší se i strukturou a obsahem tuku. Ve Velké Británii se již od 16. stol. podává na Vánoce, často s nádivkou z jedlých kaštanů.
Krůtí stehno má silné, tmavé a velmi šťavnaté maso, které svou chutí mírně připomíná zvěřinu. Horní část stehna je vhodná na pečení, ale i přípravu pečené rolády nebo plnění, v takovém případě se musí vykostit. Spodní část stehna se většinou peče vcelku, před pečením se odstraňují silné a houževnaté šlachy.
Křídlo může mít váhu až 350 gramů. Křídlo se často dělí na horní, spodní a střední, po překrojení se z něj odstraní kloubní šlachy. Střední část křídla je vynikající na grilování.
Krůtí prsa jsou velmi křehká a jemná, nakrájená na kostičky jsou vynikající na guláš, rozkrájená na proužky se mohou použít na přípravu mnoha jídel.
Krůtí roláda se připravuje z prsou nebo vykostěného horního stehna.
Krůtí játra mají poměrně výrazné aroma a jsou vhodná na přípravu minutek.
Krůtí srdce se většinou vaří nebo peče, před tepelnou úpravou se musí zbavit všech cév a důkladně propláchnout studenou vodou.
Co je vhodnější na pečení? Většina veřejnosti dává ze zvyku přednost krůtě před krocanem. Krocani se pro svoji velikost a váhu hůře porcují. Krocani rychleji přibývají na váze, a tak se vykrmují kratší dobu než krůty, dlouho žijící jedinci mohou mít tužší svalovinu. Krůty jsou celkově menší, a tedy i porce jsou menší a lépe zpracovatelné.
V naší poradně s názvem SEKVOJ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lea Kafková.
Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Asi před 10 lety jsme si koupili sekvoj, kterou jsme zasadili do zahrady na slunné místo. Celou dobu dobře prospíval, až letos v létě začal začalo jehličí od kmene mohutně rezavět a to až do výšky asi 5m od země. Máme strom moc rádi, je to velká okrasa zahrady a neradi bychom o něho přišli.
Děkuji za radu
Lea kafková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Sekvoje jsou náchylné k onemocnění zvané rakovina sekvojí nebo rakovina seiridium. Příčinou jsou houbové patogeny druhu Seiridium. Zde je vidět, jak vypadá rakovina sekvojí: https://www.google.cz/searc…
Tato nemoc způsobuje zachvácéní větví, na kterých všechny listy hnědnou, zatímco okolní větve udržují svůj zelený vzhled. V místech odumírající tkáně se může na kůře objevit výron slizu. Menší stromy mohou v důsledku této nemoci zemřít. Nákaza se šíří větrem a vodou, vývoj onemocnění je povzbuzen v deštivém počasí. Chcete-li překonat rakovinu sekvojí, tak odřízněte a zničte nemocné větve. Vždy sterilizujte své zahradnické nůžky mezi každým řezem, aby se zabránilo šíření nemoci. Neexistuje žádný lék na tuto nemoc, takže rostliny, které trpí extrémní infekcí by měly být odstraněny a zničeny.
Proč je vídeňská roštěná často tuhá, i když dodržím recept?
Nejčastějším důvodem tuhé vídeňské roštěné je nedostatečný čas dušení a snaha proces uspěchat.
Roštěná má vysoký obsah pojivových tkání, které se nerozpadnou během krátké doby. Pokud maso hodnotíte po 45–60 minutách, téměř vždy bude tuhé. Skutečné změknutí přichází až po delším klidném dušení. Zásahy jako zvyšování teploty nebo krájení masa proces jen zhorší.
Jak dlouho se musí vídeňská roštěná dusit, aby změkla?
Vídeňská roštěná se musí dusit minimálně 90–120 minut, často i déle.
Délka závisí na druhu masa, jeho stáří a tloušťce plátků. Prvních 45 minut je maso téměř vždy tuhé, mezi 60–90 minutami začíná povolovat. Teprve po dvou hodinách se struktura masa skutečně láme. Čas nelze obejít, jen respektovat.
Musí se maso na roštěnou vždy nejdřív zatahovat?
Ano, zatažení masa je povinný krok u vídeňské roštěné.
Zprudké opečení vytvoří základ chuti a zabrání tomu, aby se maso od začátku dusilo ve vlastní šťávě. Pokud tento krok vynecháte, roštěná sice může změknout, ale chuť bude plochá a šťáva slabá. Zatažení je technika, ne detail.
Jak poznám, že je pánev dostatečně rozpálená?
Pánev je správně rozpálená tehdy, když maso po vložení okamžitě zasyčí.
Pokud maso jen leží a pouští šťávu, teplota je nízká. V takovém případě se maso dusí místo opékání. Správná teplota je základ zatažení a bez ní se chuť nikdy plně nerozvine.
Kolik cibule patří do vídeňské roštěné?
Do vídeňské roštěné patří víc cibule, než si většina lidí myslí.
Na půl kilogramu masa jsou běžné tři až čtyři velké cibule. Cibule tvoří základ šťávy a dodává jí sladkost a plnost. Málo cibule znamená řídkou a mdlou šťávu, kterou už později ničím nenahradíte.
Proč je šťáva z roštěné někdy hořká?
Hořká šťáva je téměř vždy způsobená spálenou cibulí.
Cibule musí dojít do zlatohnědé barvy, ne do tmavě hnědé nebo černé. Jakmile zhořkne, hořkost se přenese do celé šťávy a už ji nelze odstranit. Pomalé restování cibule je zásadní pro chuť celého jídla.
Je potřeba roštěnou zahustit moukou nebo jíškou?
Ne, klasická vídeňská roštěná se nemusí zahušťovat moukou.
Správně připravená cibule a dlouhé dušení vytvoří přirozeně hustou šťávu. Mouka je často používána jako zkratka, ale není nutná a může chuť spíš otupit. Hustota má vzniknout přirozeně.
Mohu použít tlakový hrnec nebo pomalý hrnec?
Ano, ale výsledek nebude stejný jako při klasickém dušení.
Tlakový hrnec zkrátí čas, ale chuť šťávy se nevyvine tak do hloubky. Pomalý hrnec funguje lépe, pokud dodržíte zatažení masa předem. Klasický hrnec na plotně dává nejkontrolovatelnější výsledek.
K zavařování syrového masa jsou mnozí skeptičtí, protože mají obavy z toho, že by maso zůstalo neuvařené. Pokud ale dodržíte postup zavařování masa do sklenic a doporučené doby vaření, maso se dokonale tepelně zpracuje během samotného zavařování.
V první řadě důkladně vymažte očištěnou sklenici sádlem, nasypte lžičku soli a naskládejte do sklenice kousky nakrájeného vepřového nebo kuřecího masa. Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem, aby zůstala mezera půl centimetu k okraji sklenice. Následuje samotný proces zavařování. Do hrnce napusťte vodu a do ní vložte dobře zavřené sklenice s masem. Postavte na sporák a vařte alespoň hodinu. Obecně platí, že čím vyšší teploty uvnitř produktu docílíte, tím bude sterilita vyšší.
Po hodině vaření rychle zchlaďte, čímž opět snížíte riziko vytváření bakterií. Nechejte zavařené sklenice s masem odpočinout do druhého dne a proces vaření opakujte. Rozhodně nevařte kratší dobu než 1 hodinu a během vaření nestahujte z plotny. Došlo by k poklesu teploty a nedostatečnému zavaření. Opět nechejte vychladnout a skladujte v chladu a temnu. Pokud jste postupovali správně, bez problémů vám maso vydrží 3 měsíce a bude chutnat skvěle i na dovolené.
Pokud si na zavařování syrového masa netroufnete, můžete zavařit maso tepelně upravené. Předem si jej uvařte, poduste nebo upečte a poté postupujte úplně stejným způsobem. Zavařování již tepelně zpracovaného masa vám odpustí i drobné chyby při procesu zavařování a neklade vysoké nároky na dobu tepelné úpravy. Sterilita a pečlivá příprava masa jsou však stěžejní i v tomto případě.
Kromě masa jako takového si v domácích podmínkách můžete zavařit i polévky, tepelně upravené uzeniny, ryby (musí se konzervovat déle), hotová jídla bez mouky, a dokonce i pečivo. Až vyrazíte na chatu nebo na dovolenou k moři, budete mít s sebou dostatečnou zásobu zavařeného masa, na kterém si pochutnáte a dodáte si spoustu energie. Nespoléhejte se jen na rychlé občerstvení v místě dovolené a plnohodnotné stravování v restauracích doplňte i konzumací z vlastních zásob.
Cena školení a přezkoušení podle §6 NV 194/2022 se v Praze obvykle pohybuje mezi 1 800 a 3 500 Kč.
Rozpětí závisí na tom, zda je součástí pouze samotná zkouška, nebo i celodenní přípravné školení. Důležité je ověřit, že cena zahrnuje přezkoušení i vydání dokladu. Některé nabídky uvádějí jen výuku bez testu, což nestačí pro získání odborné způsobilosti. Před přihlášením si vždy nechte potvrdit, co je součástí ceny.
Jaký je rozdíl mezi §6 a §7 z hlediska kurzu?
§6 je určen pro samostatnou práci, zatímco §7 je pro vedoucí pracovníky s odpovědností za ostatní.
Kurz §7 obvykle klade větší důraz na organizaci práce, odpovědnost a dohled nad dalšími osobami. Cena může být vyšší a zkouška náročnější. Pokud řídíte tým nebo odpovídáte za bezpečnost provozu, je §7 správná volba. Volba nižšího paragrafu může znamenat nesoulad s reálnou odpovědností.
Mohu absolvovat školení §4, §6 nebo §7 během jednoho dne?
Ano, většina přezkoušení v Praze probíhá jako jednodenní kurz zakončený zkouškou.
Jednodenní forma je běžná zejména pro osoby s praxí. Dopoledne probíhá výklad nebo opakování legislativy, odpoledne test. Samotné absolvování dne nestačí – rozhodující je úspěšné složení zkoušky. Pokud neuspějete, je nutné absolvovat opravný termín.
Je rekvalifikace elektrikáře povinná pro získání §6?
Rekvalifikace není automaticky povinná pro získání §6 NV 194/2022, pokud splňujete vzdělání a praxi.
Pokud již máte odpovídající odborné vzdělání nebo dlouhodobou praxi, obvykle stačí přezkoušení. Rekvalifikace je určena spíše pro osoby bez předchozí kvalifikace. Záměna rekvalifikace a paragrafu je častá chyba, která vede ke zbytečným nákladům.
Stačí mi rekvalifikační kurz místo přezkoušení podle NV 194/2022?
Ne, samotná rekvalifikace elektrikáře nenahrazuje přezkoušení dle NV 194/2022 pro konkrétní paragraf.
Rekvalifikační kurz vám může dát širší odborné vzdělání, ale pokud potřebujete §6 nebo §7 pro samostatnou činnost, musíte absolvovat oficiální přezkoušení. Častá chyba je předpoklad, že po několikatýdenní rekvalifikaci máte automaticky i platný paragraf. Bez složené zkoušky a vydaného dokladu nemáte právní krytí výkonu práce, což může být problém při kontrole nebo úrazu.
Jak dlouho trvá platnost osvědčení po absolvování kurzu?
Platnost osvědčení je obvykle 3 roky, pokud není stanoveno jinak interními předpisy.
Po uplynutí této lhůty je nutné absolvovat opakované přezkoušení. Některé firmy mohou vyžadovat kratší interval podle charakteru práce. Vykonávání činnosti s propadlým osvědčením je rizikové a může mít právní následky.
