Pokud se majitel domu nebo panelákového bytu rozhodne pro sestavení vlastní šaty, má na výběr řadu materiálů, z nichž může svou šatnu postavit. Kromě klasického dřeva a dřevotřísky se v poslední době rozmáhá stavba různých druhů nábytku z přepravních palet. Nábytek z přepravních palet si můžete vyrobit sami, ale dokonce dnes už existují firmy, které se na tyto výrobky zaměřují. Výhodou přepravních palet je to, že patří mezi levný materiál. Navíc v dnešní době se dá z palet vyrobit prakticky jakýkoliv dřevěný nábytek včetně postelí, pohovek, stolů a i skříní. Díky tomu je možné si dnes vyrobit z tohoto materiálu snad kompletní nábytek do šatny. Dokonce šikovný řemeslník dokáže z palet vyrobit i rám pro zrcadlo, lampičku, křeslo i stoleček, které mohou být v šatně umístěné pro zútulnění místnosti. Základem vždy je, že je potřeba přepravní paletu pořádně začistit a zbavit jí třísek. S paletou si pak dál může majitel udělat v podstatě cokoliv. Dá se jen přelakovat bezbarvým lakem, aby byla zdůrazněná přírodní barva dřeva, nebo se dá nabarvit na jakoukoliv jinou požadovanou barvu tak, aby to majiteli vyhovovalo. Nevýhodou šatny z palet je asi to, že se k paletovému nábytku těžko vytváří vhodná dvířka, a tak může být oblečení zaprášené. I přesto jsou ale palety na výrobu šatního nábytku řadou lidí doporučovány. Dá se z nich lehce vyrobit jednoduchý botník (stačí jedinou paletu rozříznout na půl, aby nebyla tak široká, a boty umístit do prostoru, který je mezi vrchní a spodní částí palety, případně i na vrch palety). Podobně jednoduché je vytvoření i skříně z přepravních palet, stačí si jich pořídit dostatečné množství a vhodný nástroj k jejich řezání. Z palet se pak dá snadno vytvořit rám takové skříně (palety směřují směrem dolů), a jednoduché poličky. Takováto paletová skříň se pak dá lehce vybavit závěsným systémem, na nějž se umístí oblečení, u něhož je nutné, aby viselo a nebylo poskládané.
Takovýmto způsobem je možné poskládat několik šatních skříní, které se snadno umístí vedle sebe a vytvoří tak obrovskou šatní skříň. Zároveň se na palety dají snadno navěsit různé módní doplňky jako třeba šátky a šály.
Ve svém příspěvku CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Edita jaslovska.
Dobry den mam oleander ktory mi zacal kvitnut po prvy raz minuly rok som ho dostala ale pred dvoma tyzdnami mu ovisli konariky smerom dolu ako keby bol smutny je umiestneny na slniečku ako aj pred tym rano ho polievam odstatou vodou aj v priebehu dna ak ma vypitu a je horuco zacal krasne kvitnut raz za tyzden mu davam hnojivo na oleandre jednu zalievku bolasom dva dni prec a opet sa to stalo vsetky haluzky su smerom k zemi vody mal dostatok vela prsalo tieto dva dni tak som mu vodu vyliala aby nebol premokreny dala z priameho slniečka na polotieniste miesto ale nelepsi sa neviem co sa deje krasne od zimy narastol a teraz ho niečo kvari vie mi niekto poradit prosim Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Insekticidní mýdlo působí několika mechanismy. Samotné mýdlo proniká do kutikuly hmyzu, což způsobuje kolaps buněk a vysychání. Jinými slovy, sprej rozežírá exoskeleton mušky, vysušuje ho a má za následek dehydrataci a smrt. Spreje také působí tak, že mušky udusí. Tyto spreje nepůsobí na žravé škůdce.
Insekticidní mýdlo je směs vody a draselných solí mastných kyselin a běžně se používá k omezení zamoření hmyzem na pokojových a venkovních rostlinách. Mýdlové spreje jsou účinné na hmyz s měkkým tělem, jako jsou mšice a černé mušky. Insekticidní mýdlo obvykle rostlinám neškodí.
Mýdlové spreje jsou jedny z nejstarších insekticidů používaných zahradníky za starých časů, kdy zahradníci vařili vodu s mýdlem, aby vytvořili účinný mýdlový insekticid. Postupem času tyto "staromódní" prostředky upadly v nemilost, protože byly nahrazeny mnohem silnějšími a toxičtějšími chemikáliemi. V dnešní době, kdy však zájem o ekologické a méně chemicky náročné zahradničení stále roste, zaznamenaly velký návrat insekticidní mýdlové spreje. Na trhu existuje několik účinných komerčních produktů označených jako insekticidní mýdlo, z nichž mnohé obsahují doplňkové přísady. Ale pokud máte ty správné ingredience, můžete si vyrobit vlastní.
Insekticidní mýdlo můžete vyrobit s olejem nebo bez něj. Existuje určitá debata o tom, zda byste měli nebo neměli používat olej ke zvýšení účinnosti vašeho spreje. Technicky není olej nutný, aby mýdlo fungovalo. Přidání oleje však zvýší účinnost vašeho spreje a prodlouží jeho trvanlivost.
Chcete-li vyrobit insekticidní mýdlový sprej bez oleje, postupujte takto:
Insekticidní mýdlo bez oleje
Pro svou směs použijte čistou lahvičku s rozprašovačem.
Začněte s nejslabším možným roztokem, smíchejte 1 polévkovou lžíci kastilského mýdla s jedním litrem vody a ihned použijte.
Při postřiku namočte horní i spodní část listů a přímo nastříkejte veškerý viditelný hmyz. Aby byl sprej účinný, musí být v přímém kontaktu s hmyzem.
Insekticidní mýdlo s olejem
Použijte čistou sklenici se vzduchotěsným víčkem.
Chcete-li si snadno vyrobit domácí sprejový základ s olejem, smíchejte 1 polévkovou lžíci kastilského mýdla s 1 hrnečkem oleje na vaření a emulgujte intenzivním protřepáním sklenice.
Když přijde čas na postřik, smíchejte dvě čajové lžičky tohoto základu na každý 1 hrneček vody v čisté lahvičce s rozprašovačem a ihned nastříkejte.
V naší poradně s názvem LOPATKOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Klučkova.
Dobrý deň.
Počula som použití bobkového listu ako o hnojive pre lopatkovec.
Vedeli by ste mi poradiť ako ho mám použiť?Prípadne dobré hnojivo pre lopatkovec.
Ďakujem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Lopatkovec je oblíbená pokojová rostlina nenáročná na údržbu s leskle zelenými listy a bílými květy. Pochází ze Střední Ameriky, je zvyklý na teplé, vlhké prostředí a je ideální pro pěstování ve světlé koupelně.
Lopatkovec vyžaduje místo s jasným rozptýleným světlem, ideálně chráněné před studeným průvanem, takže vyberte místo daleko ode dveří a krbů. Lopatkovec je zvyklý na tropické prostředí, proto je nejvhodnější vlhká místnost, jako je koupelna.
Listy lopatkovce pravidelně oprašujte nebo otírejte vlhkým hadrem, aby se zajistila dobrá fotosyntéza. V suchých místnostech může být nutné občas zamlžit listy, aby se zvýšila vlhkost nebo lépe celou rostlinu důkladně osprchovat vlažnou vodou.
Lopatkovec pravidelně zalévejte, ideálně tak, aby substrát nikdy úplně nevyschl, ale zároveň nebyl podmáčený. Obecným pravidlem je, že před dalším zaléváním počkejte, dokud horních pár centimetrů substrátu nevyschne. Pokud je nezaléváte dostatečně často, brzy budete vědět, že lopatkovec po dehydrataci vadne. Zvolna pravidelně zalévejte a udržujte svůj zavlažovací režim.
Na jaře a v létě lopatkovec přihnojte jednou za čtrnáct dní tekutým rostlinným hnojivem pro pokojové rostliny podle pokynů na zadní straně lahvičky.
Každých pár let lopatkovec přesaďte do o něco většího květináče s čerstvým substrátem pro pokojové rostliny. Lopatkovci se ve skutečnosti daří, když má kořeny trochu stísněné, ale opakující se vadnutí, i přes pravidelnou zálivku, je známkou toho, že rostlina přerostla svůj květináč.
Pokud jste nedávno sklidili úrodu česneku ze své zahrádky, můžete si vyrobit domácí česnekový prášek, který vám poslouží jako výborné koření. Nejprve stroužky česneku oloupejte, pak nakrájejte na tenké plátky a dejte na suchou pánev, kterou vložíte do vyhřáté trouby na 150 °C. Česnek v troubě za stálé teploty sušte. Usušený česnek rozdrťte v mixéru a prosejte sítkem. Kousky, které vám nepropadly sítkem, nemusíte vyhazovat, ale můžete je uskladnit stejně jako sušený prášek v uzavřených nádobách v chladu, ale ne mrazu. Takové sušené kousky česneku jsou výborné třeba na pizzu.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sidonie.
Dobrý den, mám dotaz zda se dá domácí šunka vyrobit také z mraženého/ rozmraženého masa...nemám možnost pokaždé dostat čerstvé maso ale v mrazáku ho mám dosti a také jakje to potom s vařením...mám schinkenfee ale nevím , zda z rozmraženého masa se musí vařit na ( jakou teplotu a jakou dobu )? Děkuji moc za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bla bla.
čerstvé je po úpravě šťavnatější při rozmrazení část tekutiny z masa vyteče lze dodat lákem a maso napíchat 4 procentním roztokem soli s cukrem nebo praganda teplota 75 stupňů čím méně bude kolísat tím lépe cca 2 hod - kuřecí šumku táhnout při 80 C
Pokud chováte slepice a nebo máte přístup ke slepičímu trusu a řešíte z čeho vyrobit domácí hnojivo na květiny, tak zde přinášíme recept, jak vyrobit tekuté hnojivo z jejich kuřinců. Do velkého sudu dáme 5 dílů kuřinců a k nim přidáme 15 dílů vody. Směs důkladně promícháme a necháme ustát dva týdny při občasném promíchání. Sud je dobré umístiti na slunné místo, aby ho mohlo prohřívat slunce. Teplo je velmi důležité pro vznik kvalitního hnojiva z kuřinců. Po uplynutí doby přepustíme tekutou část do jiné nádoby a oddělíme tím sedlinu. Získanou tekutinu ze slepiřinců pak přidáváme do zálivky v poměru 1 díl hnojiva na dva díly vody. Tekuté hnojivo ze slepičinců je bohaté na dusík a fosfor a proto je vhodné pro rostliny v období květu a zrání.
V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.
Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
Vyrobit si věšák na klíče zvládne běžný kutil, který má k dispozici lupínkovou nebo přímočarou pilu, vrtačku, dláto, vibrační brusku nebo brusný papír.
Nejprve si opatříte šablonu podle toho, jak velký organizér klíčů si budete chtít vyrobit. Nachystejte si vyschlé a lepené prkno, které je už ohoblované. Šablonu překreslete na prkno a podle nákresu vyřežte pomocí lupínkové nebo přímočaré pily zvolený tvar. Poté zahlaďte řezy, můžete pomocí dláta provést do dřeva i rytiny, frézkou opracujte hrany. Pomocí vrtačky navrtejte otvory, do nichž na lepidlo usaďte dřevěné kolíčky, které budou sloužit k pověšení klíčů. Kolíčky je možné i ozdobně vyřezat. Na závěr můžete věšák natřít barvou, lazurou nebo jen nalakovat. Po zaschnutí již připevněte na požadované místo.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ HROZNŮ VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Beníšek.
V období dozrávání hroznů dochází k postupnému modrání (černání?) bobulí a zastavení jejich vývoje a mám pocit, že se naopak začínají zmenšovat. Začíná to právě nyní (cca 10.8.), některé hrozny jsem už utrhl a vyhodil. V roce 2015 dozrálo snad jenom 5% úrody. Před dozráním je vše v pohodě a pak to začne..
Děkuji za radu.
Martin Beníšek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Roman.
Dobrý den, můžu se zeptat, jestli tu révu pěstujete pouze na jídlo nebo z ní dle vyrábíte víno? Já mám takový sen, mít svou vlastní malou vinici a vyrobit jen pár lahví pro vlastní spotřebu. Ale to bych potřeboval probrat s nějakým pěstitelem. Rád bych si nechal poradit osobně. Víno moc miluji a obdivuji takové http://www.vinigrandi.cz/cs/ velké vinotéky. Ale zatím opravdu nemířím tak vysoko :)
Kovolitectví je asi nejnáročnější řemeslo využívané v sochařství. Základem výroby sošky je forma, ať už dlabaná, hliněná, nebo z formovací hmoty. Tyto sochy je možné vyrobit ze stříbra, bronzu, zlata, mědi nebo hliníku. Odlité formy je většinou třeba ještě dále opracovat broušením a rytím. Některé materiály je třeba ještě před umístěním na zahradu opatřit povrchovým nátěrem a ten udržovat. Podoba sošek bývá různorodá (surikata stojící na zadních nohách, ležící, stojící na všech čtyřech, a pak také na různých předmětech).
Ve svém příspěvku DRUHY A ODRŮDY VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aneta.
Dobrý den, tak tohle je přesně ten článek, který jsem hledala. A celkově jsou celé vaše stránky skvělé a plné informací. Chystám se na pěstování révy, mám možnost od známého odrůdu Solaris, kterou jsem i minulý rok poprvé ochutnala jako burčák na Jižní Moravě. Jinak většinou vína do svého nově zrekonstruovaného sklípku na zahrádce sháním tady http://www.vinigrandi.cz/cs/ Ale pořád doufám, že se podaří proměnit kus zahrady ve vinici a nějaké to dobré víno si zkusím i vyrobit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Plody muchovníku jsou malvičky tmavě fialové až modré barvy o průměru deset milimetrů. Dle druhu dozrávají od poloviny června do konce srpna. Kvůli vyšší šťavnatosti a cukernatosti je můžete nechat klidně týden přezrát. Z plně vzrostlého keře lze sklidit osm až patnáct kilogramů plodů v závislosti na volbě odrůdy. Nevadí-li vám sklízet plody postupně, můžete zvolit i původní formy: muchovník kanadský či Lamarckův.
Plody muchovníku mají své místo i v lidovém léčitelství, protože obsahují velké množství vitamínu C a B12, barviva (antokyany, jimž se přisuzuje účinnost proti rakovinnému bujení) a zdraví prospěšné minerály. Plody celkově podporují odolnost organismu, působí preventivně proti žaludečním chorobám a při onkologických onemocněních je možné plody muchovníku podávat jako podpůrný doplněk stravy. Při žaludečních a střevních potížích může být podáván čaj ze sušených listů.
V Kanadě se plod zvaný saskatoon berry sklízí komerčně. Známé jídlo původních amerických obyvatel (indiánů) pemikan (pemmican) obvykle obsahovalo kromě sušeného masa s tukem právě sušené plody muchovníku. Stonky muchovníku byly pak často používány k výrobě šípů. Některé druhy muchovníků jsou velmi oblíbené okrasné keře pěstované pro květy, kůru a pro krásu podzimního barevného listí.
Doporučení: Využití plodů je podobné jako u ostatního drobného ovoce. Můžete je zpracovat do zavařenin či kompotů, nebo vyrobit šťávu. Karmínové zbarvení dužiny se využívá v potravinářském průmyslu. Odvar z listů pomáhá při žaludečních a střevních potížích.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čestmír.
Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo
domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Pokud máte zájem, napíšu vám ten nejjednodušší recept, roky vyzkoušený, hustý a lze ho bez problémů vyrobit bez jogurtovače.Jen se šlehačem, jogurtem a suš. mlékem. Jde ale o jogurt určité značky a to se psát asi nesmí. Já vám to ale ráda sdělím.
Česnekový prášek je vhodnou alternativou k čerstvému česneku. Stačí, když použijte 1/2 čajové lžičky, namísto 2 stroužků čerstvého česneku. Prášek z česneku můžete použít k ochucení polévek, masa a zeleninových pokrmů, respektive všude tam, kde byste použili čerstvý česnek. Zde je vidět nejlevnější cena, za kterou se dá česnekový prášek koupit.
Česnekový prášek se dá vyrobit i doma, pokud máte elektrickou sušírnu ovoce. Sem dejte oloupané a podélně rozkrojené stroužky česneku na několik hodin schnout. Česnekovou sušinu pak nastrouhejte na jemném struhadle.
Šunkovar je zařízení, které umožňuje vaření zdravé domácí šunky. Domácí šunka neobsahuje průmyslová plnidla a nezdravé chemické příměsi. Domácí šunka se musí sice rychle zkonzumovat, ale její domácí příprava a skvělá chuť za to opravdu stojí! K výrobě šunky se používá kvalitní libové vepřové maso nebo lze také použít králičí, či kuřecí. Vše se v šunkovaru zpracuje snadno a bez průmyslových plnidel a příměsí. V domácím šunkovaru budete mít okamžitě čerstvou a chutnou šunku, vhodnou i pro děti.
Pro stavbu kompostéru je potřeba hřebíků, kladiva, skládacího metru, tužky, pevného provázku z umělého vlákna, nůžek a šikovných rukou.
Objem kompostéru závisí na množství kompostovaného materiálu. Doporučuje se minimální objem 1 m3. Kompostér pak může mít následující rozměry: 100 x 100 x 100 cm.
Výroba kompostéru:
Nejdříve vytvořte dvě stěny kompostéru. Vždy na dva hranoly přidělávejte pomocí hřebíků prkna tak, aby byla v zákrytu s hranolem. Mezi prkny dodržujte stejnou mezeru. Ta slouží k přirozenému provzdušňování kompostu.
Vytvořte třetí a čtvrtou stěnu kompostéru. Tentokráte prkna přidělávejte tak, aby překrývala hranol o jeho šířku. Nezapomeňte dodržovat stejnou mezeru mezi prkny.
Nakonec pomocí hřebíků přidělejte k první a druhé stěně kompostéru třetí stěnu. Poslední stěnu pak připevněte ve čtyřech bodech ke kompostéru pomocí pevného provázku tak, aby ji bylo možné odejmout, až budete odebírat z kompostéru hotový kompost.
Ideální je mít na kompostovišti tři kompostéry. Do prvního se dává bio odpad, ve druhém probíhá vlastní proces kompostování a třetí slouží k uskladňování kompostu. Kompostér lze vyrobit ze dřeva či jiných materiálů. K výrobě kompostéru můžete využít staré palety nebo pletivo.
Nápoj punč může být jak alkoholický, tak i nealkoholický. Punče většinou obsahují ovocnou šťávu nebo přímo ovoce. Na oslavách a večírcích se často podává v širokých nádobách, takzvaných bowlích. V Evropě je hodně populárním nápojem během vánočních svátků, protože umí navodit skvělou vánoční atmosféru. Pokud se ale nikam o svátcích nechystáte, můžete si ho jednoduše vyrobit i doma.
Punč pochází z Indie, odkud byl v 17. století převezen do Anglie a dále do dalších zemí. Klasický indický punč se dělal z destilátu šťávy cukrových palem. Převezli ho tam námořníci a zaměstnanci anglických společností v Indii. Původ slova punč je z hindského slova pánč, což znamená pět. Kdysi se totiž zhotovoval z pěti ingrediencí. Byl to především alkohol, cukr, citron, voda, čaj nebo koření. Prvním z používaných alkoholů do punče bylo víno nebo brandy, později se začal používat jamajský rum, a tak ho známe i dnes. Mnozí z nás si punč kupují v zimním období na zahřátí. Díky vysokému obsahu cukru v nápoji člověk při popíjení tolik neregistruje obsah alkoholu a rychleji se opíjí, což mají rádi mladí lidé. Do nealkoholického punče se dávají stejné ingredience, jen se vynechá alkohol.
Vyhnat mravence ze zahrady je poměrně velký problém, protože většina chemických přípravků, které by měli mravence vyhnat, nepomáhá. Posyp postiženého místa chloraminem, polití vroucí vodou s citronem anebo rybí tuk jsou prostředky, které mravence zaručeně z vaší zahrádky vyženou.
Dřepčíci
Dřepčíci jsou malí broučci, kteří mají velmi silné zadní nohy a dokáží skákat až metr daleko. Škodí převážně na jaře. Tento brouk přezimuje ve spadaném listí. Dřepčíci vyžírají do listů otvory a znemožňují jim provádět základní biologicko-chemické děje ovlivňující život rostliny. Škodí převážně na brukvovité zelenině, ředkvičkách, ředkvích, křenu, mangoldu, kapustě, kedlubnech, někdy i balkónových rostlinách. Sbírání brouků na jaře je málo účinné, proto je vhodné použití přípravku Decis EW 50 (0,03 %), Karate 2,5 WG (0,08 %) nebo Zolone 35 EC (0,25 %).
Krtek obecný
Krtek obecný je malé černé zvířátko, které způsobuje na našich zahrádkách velmi značné škody. Pokud se ho budete snažit vypudit, nezapomeňte na to, že je chráněný. Velmi známým způsobem, jak se jej můžete zbavit, je použít větrný odháněč, jenž si můžete jednoduše sami vyrobit. Postačí, když tenkou železnou tyč zastrčíte do země a nasadíte na ni hrdlem PET láhev. Z boku láhve na několika místech pomocí nože naříznete a ohnete konce, abyste získali „větrný mlýnek“. Láhev se díky poryvům větru točí, tře se o tyč a tou se zvuk dostává až do země.
Mšice
Mšice je nejčastěji se vyskytujícím rostlinným škůdcem. Napadá téměř všechny druhy květin, rychle se množí a přenáší různé choroby. Boj s nimi není jednoduchý, neboť časem se stávají vůči chemickým postřikům imunní. Jak tedy tyto škůdce zlikvidovat? Účinně se mšicí zbavíte s pomocí žlutých lepových desek, které rozvěsíte na napadené rostliny. Tyto desky lze zakoupit v každém větším zahradnictví.
Hlemýždi a šneci
Hlemýždi a šneci, i když se to nezdá, dokáží v zahradě udělat velké škody. Okousávají klíčky, stonky, lodyhy, plody, hlízy, dužnaté kořeny a listy. Nejhorší jsou škody na mladých klíčících rostlinách, které tato zahradní škodlivá zvířátka způsobují. Jak se proti nim bránit? Bohužel jediným řešením je ruční sběr. Ve večerních hodinách je dobré slimáky a šneky posbírat a zlikvidovat (pomocí hrstky soli).
Na výrobu umělé krve se dá použít i bramborový škrob, který se jmenuje Solamyl. Není však na výrobu umělé krve tak vhodný jako kukuřičný sirup. U směsi se Solamylem krev drží lépe na kůži, nestéká, ale jde po manipulaci velmi špatně smýt z rukou.
Ingredience: Na přípravu 250 ml umělé krve budeme potřebovat 250 ml vody (pokud chcete hodně realistickou krev, použijte vlažnou nebo 36 až 37 °C teplou vodu), 1 pytlík potravinářského barviva, stačí i půl (jahodově červené, ne malinově červenou, ta je spíš růžová), a Solamyl.
Postup: Do nádoby, v níž budeme připravovat umělou krev, nalejeme vodu. Přidáme škrob a barvivo. Škrobu dejte maximálně 2 lžičky nebo se vám nerozpustí a zůstane na dně bílá sedlina. Pozor si dejte i při vsypávání barviva. Bude stačit maximálně půl sáčku na 250 ml vody. Uvědomte si, že sáček jahodově červené obarví až 6 kg materiálu. Vše je potřeba důkladně rozmíchat, aby nevznikly hrudky. Umělá krev se nesráží jako lidská nebo zvířecí, proto ji můžete mít v láhvi klidně celý den (noc) a nic se s ní nestane. Pozor, umělá krev sice vypadá lépe než pravá, ale barví mnohem více než originál. Pokud tedy budete chtít cákat krev, buďte opatrní, protože se poměrně špatně pere, barví i kůži a zuby, při styku s kontaktní čočkou může dojít k jejímu zbarvení do růžova.
Ingredience: světlý kukuřičný sirup, červené a zelené potravinářské barvivo, voda
Postup: Smícháte sirup s barvami. Záleží na vlastním vkusu, jaké barvy chcete docílit. Můžete do červené přidat zelenou a vytvořit tak tmavou krev, nebo třeba jen trošku hnědé. Po smíchání vznikne hustá červená hmota, kterou je potřeba naředit vodou na požadovanou hustotu a máte připravenu umělou krev. Světlý kukuřičný sirup zakoupíte v prodejnách zdravé výživy za cenu cca 30 korun. Sypké potravinářské barvy stojí mnohem méně, dá se říct pár korun. Můžete ale použít i gelové, ty už budou trošku dražší. Práškové prodávají téměř v každé „staromódnější“ drogerii či zásobenějším obchodě.
Další možností je použití medu, červeného barviva a kakaa, to vše se smíchá do hladka. Kakaem ovšem směs zhořkne, takže pokud se použije v okolí úst, vyvolává nepříjemné pocity.
Umělou krev lze použít na vytváření efektu otevřených jizev a ran. Pokud chcete docílit přesného efektu, můžete pro aplikaci použít štětec. Nikdy nepoužívejte umělou krev kolem očí a vyvarujte se přímému kontaktu s očima. Jak jsme již zmínili, umělá krev vytváří efekt otevřené rány, takže nikdy úplně nezaschne. Pozor tedy: pokud si ušpiníte oblečení touto krví je možné, že z některých druhů textilií nepůjde úplně odstranit. Umělá krev je dostupná v obchodech ve světlé i tmavé variantě a v několika velikostech balení.
Tymián má nejen dezinfekční účinky, ale také výborně pomáhá k vykašlávání sekretu z horních cest dýchacích. Lze si vyrobit vynikající domácí sirup, který zabírá lépe než drahé sirupy a tablety v lékárně, přitom neškodí, a navíc je i chuťově výborný, takže i děti ho budou mít rády. Je to přírodní medicína, která vám pomůže více než chemie.
Příprava domácího sirupu: Svařte 500 ml vody a 40 dkg hnědého cukru. Vařte asi 10 minut a potom přisypte 10 g tymiánu (nejlépe z vlastní zahrádky). Můžete přidat také lžičku strouhaného čerstvého zázvoru nebo lžičku mletého zázvoru. Nechte odstát cca 6 hodin, poté přeceďte přes jemné umělohmotné sítko nebo plátýnko. Sirup nalévejte do čistých skleněných nádob, například do sklenic od dětské výživy. Užívejte 3–5x za den polévkovou lžíci, dětem pak dávku snižte na čajovou lžičku. Sirup výborně funguje i na úporný kašel.
Příprava bylinkového čaje pro zlepšení odkašlávání: K namíchání čajové směsi budete potřebovat 2 díly natě tymiánu nebo mateřídoušky, 1 díl listu jitrocele, 1 díl semene anýzu nebo fenyklu. Dvě lžíce této směsi zalijte 0,5 l teplé vody a nechte přes noc macerovat. Ráno uveďte do varu, odstavte a nechte 10–15 minut luhovat. Poté čaj přeceďte a užívejte po lžících během celého dne.
