Skvalen (obsažený v amarantu) může zastavit zásobování nádorů krví. Výzkumy zjistily, že jedna složka nacházející se v semínkách laskavce může zbrzdit růst buněk rakoviny prsu.
V lidském těle napomáhá amarant též vstřebávání cholesterolu. Na amarant nejsou strávníci alergičtí.
Zjistilo se, že amarant působí pozitivně i při prevenci hyperglykemie a je schopen mírnit komplikace spojené s cukrovkou. Během studie prováděné na „diabetických“ krysách amarant výrazně snižoval hladinu jejich sérové glukózy, zvyšoval hladinu inzulinu v krvi a vracel do normálu ukazatele zvýšené činnosti jater.
Amarant je zdrojem kvalitních rostlinných bílkovin (obsahuje 14−18 % proteinů, například aminokyselinu lysin, leucin, isoleucin a tryptofan), minerálních látek a vitamínů. Kromě velkého množství hořčíku, vápníku a draslíku obsahuje i železo, měď a zinek.
Stejně jako pseudoobilnina quinoa neobsahuje lepek.
Ingredience: 300 g uvařených zrn amarantu, 1−2 vejce, stroužek česneku, petrželka, pažitka, sůl, olej na smažení (nejlépe řepkový).
Technologický postup: Uvařený amarant rozmixujeme. Do vzniklé hmoty vmícháme vejce, prolisovaný česnek, nasekanou petrželku, pažitku a špetku soli. Poté z hmoty vytvarujeme placky, které dozlatova osmahneme. K plackám je vhodné podávat zeleninový salát.
Technologický postup: Utřeme máslo s cukrem, přidáme vejce a žloutek a dobře promícháme. Dále přidáme nastrouhanou čokoládu, vanilkový cukr a mouku, promícháme a na závěr přidáme amarant. Těsto vložíme do lednice na 30 minut odpočinout. Poté tvoříme menší placičky, které dáme na vymaštěný plech nebo na plech vyložený pečicím papírem a pečeme v předehřáté troubě na 180 0C asi 10 minut.
Technologický postup: Amarant propláchneme (použijeme velmi jemné sítko) a vsypeme do horkého rostlinného mléka. Přivedeme k varu a na mírném plameni vaříme pod pokličkou 15 minut. Poté vmícháme kokos, mák a ořechy a osladíme dle chuti. Kaši podle potřeby naředíme trochou mléka a ještě asi 3 minuty povaříme. Podáváme ji teplou, posypanou oříšky a kokosem.
Budete-li chtít amarant pěstovat na zahrádce, musíte zprvu trpělivě ručně vytrvávat plevel, než se rostlinka zorientuje a plevel ze zahrady vypudí. Jakmile si ale amarant na zahrádku zavlečete, jen tak snadno se ho nezbavíte, protože je velmi plodný − jeho semena rozsypaná při sklizni mají klíčivost asi pět let. Pokud amarant vytrhnete jako ostatní plevel, zaskočí vás velkým kořenovým balem, v němž se nacházejí spřátelené bakterie, které mění vzdušný dusík ve využitelné hnojivo, což umí možná i lépe než například luštěniny. Proto se doporučuje hnojit draselnými a fosforečnými hnojivy, nikoliv dusíkatými. Zajímavé je, že stvol skoro nejde přetrhnout, lze jen setnout srpem.
Pro člověka i zvíře snad neexistuje lepší obilovina než právě amarant. Jako plevel je však velmi nežádoucí. V místech, kde došlo k jeho vysemenění, se stává až nesmrtelným.
Amarant patří k teplomilným rostlinám. V našich podmínkách mu vyhovují humózní, hlubší či střední půdy, nížinné, teplé a sušší klima. Nesnáší utužení a zamokření. Vysévá se do půdy prohřáté na 10−12 °C.
V době zralosti semen rostlina obsahuje velké množství vody, což ztěžuje sklizeň. Vhodná je desikace prvními mrazy a neprodlená sklizeň, aby se snížily ztráty dané výpadem zrna. Další ztráty vznikají při vlhnutí květenství během podzimních dešťů. Po sklizni se zrno dočistí a vysuší na vlhkost 10−12 %. Mlátička se seřizuje asi jako při sklizni máku.
Vaření amarantu není úplně jednoduché. Jestliže s novým druhem kuchyňského zrní teprve začínáte koketovat, doporučuji vzít nejdřív na „seznamovačku“ třeba pohanku nebo quinou a pak se teprve pustit do přípravy amarantu.
Při vaření amarantu byste měli vždy vzít v úvahu hlavně dva doprovodné jevy:
První nezvyklostí amarantových zrníček je tuhá slupka obalující měkký vnitřek. Uvařená zrníčka amarantu křoupou v ústech podobně jako miniaturní kaviár. Nikdy se ho proto nesnažte uvařit úplně doměkka, tedy aby změkly i slupky, protože ony nezměknou za žádných okolností. Amarant, přestože je maličký, potřebuje k uvaření dobrých 25−30 minut.
Druhá netypická vlastnost amarantu spočívá v jeho zahušťovacích schopnostech. Při vaření amarant uvolňuje škrob a ten následně zahušťuje tekutinu, ve které vaření probíhá. Tekutina tak postupně houstne a získává gelovou konzistenci, zejména ke konci vaření. Kdybyste zkusili připravit amarant dušením pod pokličkou podobně jako rýži nebo bulgur, nebude rozhodně nadýchaný a načechraný, nýbrž slepený.
Před vařením odvážíme potřebné množství amarantu, dáme ho do kastrůlku a zalijeme nejméně pětkrát až šestkrát větším množstvím studené vody. Jemně osolíme. Přivedeme k varu a za občasného promíchání zvolna vaříme 25−30 minut, dokud nebude amarant měkký na skus. Slijeme, velmi krátce propláchneme za pomoci cedníku studenou vodou a ihned podáváme jako přílohu k jídlům, která mají dost vlastní šťávy nebo omáčky.
Ingredience: 120 g amarantové mouky, 80 g univerzální bezlepkové mouky (Jizerka, pohanková, rýžová), 2 lžíce cukru, špetka soli, 400−450 ml vody.
Technologický postup: Ze všech surovin umícháme řídké palačinkové těsto. Necháme ho 20 minut odpočinout, a pokud příliš zhoustne, zředíme ho trochou vody. Na pánvi lehce vymazané olejem (například kokosovým) smažíme tenké palačinky. Ty můžeme plnit marmeládou, čerstvým ovocem a šlehaným tvarohem.
Amarant se správně jmenuje laskavec, někdy se také označuje jako sloní ucho. Amarant je známý přibližně 8 000 let. V době Aztéků byl ceněn pro své výživné vlastnosti a oslavován jako potrava bojovníků. Největším pěstitelem této obiloviny je dnes Čína, dále pak Mexiko a Střední Amerika. Amarant můžete koupit v každé prodejně zdravé výživy.
Semínka amarantu jsou malá asi jako sezamová semínka a jejich barva se pohybuje od žluté po smetanovou. Laskavec chutná sladce až oříškově, tepelně upravená semínka jsou křupavá.
Amarant má největší obsah proteinů ze všech obilovin. Obsahuje esenciální aminokyselinu lysin, která se v ostatních obilovinách téměř nevyskytuje. Amarant rovněž patří k obilovinám s nejvyšším obsahem vlákniny. Je také zdrojem vápníku, hořčíku a kyseliny listové. Kromě toho obsahuje skvalen(nenasycený uhlovodík), který snižuje hladinu cholesterolu a pomáhá v boji proti rakovině.
Amarant se ve formě mouky používá na pečení. Semínka se dají opékat či dusit. Amarantová semínka chutnají lépe, když se vaří v tekutinách výrazné chuti, například v rajčatové šťávě. Amarant báječně zahušťuje polévky. Laskavec podušený nebo pečený s jinými obilovinami v jablečné šťávě podávejte s čerstvým ovocem. Nízkotučný smažený laskavec můžete připravit jako alternativu rýže. Semínka laskavce osmažená na pánvi pukají jako popcorn. Popraskaná semínka skvěle poslouží jako obal ryb či mas nebo jako křupavý posyp polévek, salátů či dušených pokrmů. Když uvařený laskavec vychladne, získá konzistenci želatiny, což lze využít při výrobě ovocných džemů bez pektinu a s minimem sladidel.
Amarant se pěstuje nejen pro svá semena, z nichž se vyrábí velmi kvalitní oleje a mouky, ale také pro své listy. V Karibiku a Asii se listy amarantu kvůli vysokému podílu vitamínu C a skvalenu používají jako listová zelenina.
Velikostí se semínka amarantu řadí někam mezi mák a sezam. Chuť mají sladce oříškovou. Vyskytují se v barevných variantách od smetanové přes žlutou a hnědou až k černé. Mohou se konzumovat přímo nebo je lze upravit vařením, dušením, pražit jako kukuřici. Ve studené kuchyni se může amarant přidávat do ovocných i zeleninových salátů, a to nejlépe osmažený. V této podobě se semínka mohou použít i k obalení masa a ryb. Před vařením amarant propláchneme studenou vodou, nasypeme do hrnce v poměru přibližně 1 díl semínek na 2 díly vody a vaříme zhruba 20 minut. Takto připravený ho pak můžeme přidat do rizota a karbanátků nebo použít jako přílohu, zavářku do polévky... Amarant lze připravit i nasladko jako kaši.
Amarantová mouka se používá nejčastěji ve směsi (ideálně v množství 20 %) s ostatními druhy při přípravě chleba, sladkého pečiva, sušenek, müsli tyčinek a podobně. Pouze z amarantové mouky pak můžeme připravit například vynikající bezlepkové palačinky.
Odkyselení organismu (odkyselit) je dlouhodobý proces, lépe by bylo chovat se tak, aby byl organismus neustále v rovnováze a nedocházelo k jeho překyselení. Chcete-li se zbavit přebytečných kyselin, je nutné dodržovat základní zásady. Podle mnoha odborníků nelze při zachování acidobazické rovnováhy (pH organismu) příliš výrazně onemocnět. Pokud je však tělo překyselené, „lepí“ se na něj choroby a nezabírají ani žádné snahy o zhubnutí.
Jídelníček by se měl skládat ze zásadotvorných a neutrálních potravin. První výsledky na sobě pocítíte za pár týdnů, u každého je to ale jinak dlouho. Stravu doplňte o bylinkový či zelený čaj, čistou vodu a zeleninové šťávy.
Ovoce a zelenina – jezte nejlépe čerstvé ovoce a zeleninu, ideálně by se mělo jednat o domácí nebo bio verzi. Nejlepší je sezonní ovoce a zelenina, které se nachází v našem klimatickém pásmu. Ale můžete jíst i avokádo, citrony, meloun, grep, papáju, mango a ananas.
Tmavé varianty potravin – celozrnný chléb, žitný chléb, celozrnné těstoviny, celozrnný kuskus a tmavá rýže jsou ideální. U pečiva si ale dávejte pozor, ať se nejedná pouze o bílé pečivo se semínky obarvené karamelem.
Mléčné výrobky – vhodné jsou kysané mléčné výrobky, čerstvé sýry, máslo a mléko. Ale nesmí se to přehánět s množstvím.
Maso a ryby – při odkyselení je možné konzumovat bílé maso, libové hovězí, zvěřinu a ryby. Maso by přesto mělo být spíše svátečním pokrmem.
Ostatní potraviny – jídlo zbytečně nesolte, ale okořeňte je bylinkami nebo kořením, používejte olivový a lněný olej, smí se i vejce, tofu, sója, občas luštěniny. Dále jsou vhodné jáhly, quinoa, amarant, mandle a len.
Omezte kyselinotvorné potraviny – mezi tyto potraviny (též „kyselé“ potraviny) se řadí maso (až na výjimky) a výrobky z masa (včetně uzenin), ryby, pečivo a výrobky z bílé mouky, sladkosti, pochutiny, sýry, některé luštěniny, smažené potraviny, dochucovadla, sladké nápoje, alkohol, sůl a další.
Pozor na závislosti – káva, alkohol nebo kouření působí kyselinotvorně, proto s nimi zkuste přestat nebo je alespoň co nejvíce omezit, protože by odkyselení organismu bránily.
Dostatečně pijte – vybírejte si neperlivou vodu, bylinkové a zelené čaje (neslazené), čerstvé šťávy z ovoce a zeleniny a bylinkové čaje. Pijte průběžně po celý den po menších doušcích. Během dne byste měli vypít nejméně 2 litry tekutin.
Nestresujte se – vyhněte se stresujícím faktorům, snažte se problémy nebrat si tolik k srdci a tolik je neprožívat. Stres je totiž velice škodlivý. Najděte si čas na relaxaci a koníčky, díky kterým se odreagujete.
Choďte do přírody – běžte se nadýchat čerstvého vzduchu do přírody. Ideální jsou lesy či hory, kde najdete dostatek čerstvého vzduchu, vůni dřeva a klid.
Cvičte a více se hýbejte – je velmi důležité, abyste měli co nejvíce pohybu. Pohyb působí na organismus pozitivně a dodává mu energii. Navíc se jedná o přirozenou součást života, která je zbytečně kvůli moderní době utlumena.
Když se tedy kyseliny z těla nevyloučí díky odkyselení organismu, kam tedy zmizí? Odpověď se vám určitě líbit nebude. Náš mozek se primárně snaží zachovat optimální pH v krvi. To by se mělo pohybovat mezi 7,35 až 7,4. S menšími výkyvy se počítá, ale dlouhodobě je třeba striktně udržovat tuto velmi tenkou hranici. Kyseliny, se kterými si tělo přirozenými cestami neporadí, jsou tedy odváděny z krve pryč, a to obvykle do vnitřních orgánů.
To, kam se kyseliny ukládají nejvíce, ovlivňují dědičné dispozice. Nejčastěji si však lidé stěžují na usazování kyselin v kloubech, kde způsobují nejrůznější záněty a degenerativní procesy. Právě tady většinou tkví příčina artrózy nebo artritidy. Nadbytečné kyseliny ničí i důležitá kolagenová vlákna, čímž urychlují stárnutí a opotřebení celého pohybového systému.
