Amelanchier lamarckii, česky muchovník Lamarckův, je v poslední době čím dál populárnější rostlina, a to zejména pro své zdravé letní ovoce. Jedná se o opadavý větší keř či nízký strom. V našem článku se podíváme jak si vypěstovat chutné plody muchovníku a také jak je zpracovat a zavařit.
Foto: Maxime Laterreur
Další druhy
Amelanchier laevis – Muchovník hladký je velmi pěkná odrůda muchovníku původem z Holandska. Růst má bujnější, tvoří spíše menší stromy, velmi bohatě kvete a plodí a krásně probarvuje listy na podzim.
Amelanchier alnifolia – Muchovník olšolistý je keř až strom bujnějšího růstu, pojmenovaný podle typického tvaru listů.
Amelanchier ovalis – Muchovník oválný pochází sice z Evropy, není však dostatečně prošlechtěn. Pro výsadbu se z tohoto důvodu hodí spíše americké kultivary, díky kterým se muchovník nazývá také indiánská borůvka.
V naší poradně s názvem AMELANCHIER LAMARCKII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soukup Jindřich.
Mám asi 10 sazenic muchovníku - nevím jaký druh. Dá se množit řízkováním? Kdy se mají řízky odřezat a pak zasadit ?
Děěkuji za zprávu,
Jindřich Soukup.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Muchovník se rozmnožuje výsevem na jaře, dělením a nebo štěpováním. Muchovník se štěpuje snadno. Roubování se s úspěchem provádí na další rostlinné druhy, jako jsou hloh (Crataegus) a jeřáb (Sorbus). Ve vašem případě si můžete obstarat některou z těchto rostlin, která je již zakořeněná a na ni po posledních mrazech naroubovat odstřižený muchovník. Nebo můžete sazenice rozpůlit v jejich kořenovém balu.
Videonávody jsou u řízkování velmi užitečné, protože na rozdíl od textu ukazují délku řízku, místo řezu, odstranění spodních listů, práci se substrátem i chyby, které vedou k hnití. Níže jsou vybraná videa pro nejhledanější rostliny: růže, levandule, muškáty, túje, vinnou révu, orchideje, kaktusy a obecný princip řízkování rostlin.
Praktické pravidlo: u většiny řízků rozhoduje méně voda než vzduch. Substrát má být vlhký, ale ne mokrý. Pokud řízek stojí v těžké, studené a přemokřené zemině, často shnije dřív, než začne kořenit.
Jak množit růže řízkováním
Video je vhodné pro řízkování růží, protože ukazuje výběr výhonu, délku řízku a práci s očky. U růží je důležité nebrat příliš měkký zelený vrchol ani staré slabé dřevo. Prakticky nejdůležitější částí bývá ukázka spodního řezu pod očkem a ponechání správného počtu pupenů.
Důležitá pasáž: výběr zdravého výhonu a příprava řízku.
Sledujte hlavně: kde je spodní očko, jak hluboko se řízek sází a proč se nesmí nechat zaschnout.
Pro článek: dobře doplňuje dotazy řízkování růží, množení růží řízkováním a kdy řízkovat růže.
Řízkování levandule z polodřevitých řízků
Levandule se nejlépe množí z polodřevitých řízků, tedy z výhonků, které nejsou úplně měkké, ale ještě nejsou tvrdě zdřevnatělé. Video je užitečné hlavně pro rozpoznání správného místa odběru. U levandule bývá častou chybou příliš mokrý substrát a umístění řízků na ostré slunce.
Důležitá pasáž: odběr polodřevité části levandule.
Sledujte hlavně: odstranění spodních lístků a zasazení do lehkého substrátu.
Pro článek: pokrývá dotazy množení levandule řízkováním, jak rozmnožit levanduli a řízkování levandule video.
Řízkování muškátů a pelargonií
Muškáty se řízkují velmi dobře, pokud se použijí zdravé vrcholové řízky a nenechají se stát ve studeném, přemokřeném substrátu. Video je praktické pro každého, kdo řeší množení muškátů před zazimováním, omlazení starších rostlin nebo množení převislých pelargonií.
Důležitá pasáž: výběr vrcholového řízku a odstranění spodních listů.
Sledujte hlavně: rozdíl mezi řízkem, který má sílu zakořenit, a slabým měkkým výhonem.
Pro článek: podporuje dotazy množení muškátů kdy řízkovat, pelargonie řízkování množení a množení převislých muškátů.
Jak množit túje a další jehličnany
U tújí je důležitý řízek s patkou, tedy malým kouskem staršího dřeva. Právě to je rozdíl proti mnoha měkkým bylinným řízkům. Video se hodí pro čtenáře, kteří chtějí množit túje na živý plot a neví, proč jim obyčejně ustřižené větvičky nezakořeňují.
Jedná se o vyšší keř, který dorůstá do výšky mezi 2 až 6 m, jeho šíře je 2 až 5 m. Keř je listnatý, opadavý. Kvete nápadnými bílými květy, a to od dubna do května. Keř dobře snáší přímé slunce a v zimním období je mrazuvzdorný.
Květenství muchovníku je sestavené ve vzpřímených nebo převislých hroznech s 1–20 květy, a to buď v seskupení jednoho až čtyř květů, nebo v hroznu se 4–20 květy. V květu je pět bílých (vzácně poněkud růžových) kulatých lístků, 2,6–25 mm dlouhých. Listy jsou oválné, až 8 cm velké, raší bronzově a zrají do tmavě zelené barvy, na podzim se mění do sytě růžově až zářivě červené.
Tato rostlina má lidové označení indiánská (aljašská) borůvka, neboť její plody jsou borůvkám podobné. Mají cca 1 cm v průměru, temně modrofialovou barvu, zrají již na začátku léta a mají výbornou, sladkou chuť s lehce pikantní, trnkovou příchutí. Na keři vydrží zralé poměrně dlouho, takže je možné je sklízet postupně až měsíc.
Muchovník roste poměrně divoce do hustého a velkého keře. Pokud jej chcete udržet kompaktní, na jaře před rašením jej sestříhejte. Potřebuje kyselou půdu bez obsahu vápence, která bude živná a neustále vlhká, ale dobře odvodněná.
Keř dokonale kombinuje funkci okrasnou a užitkovou. Na jaře je obalený sněhově bílými vonnými květy. V létě přinese bohatou úrodu lahodných plodů a na podzim se jeho listy neuvěřitelně vybarvují. Indiánská borůvka je absolutně mrazuvzdorný keř, a dokonce i květy jsou velmi odolné mrazu, takže bohatě plodí i v letech, kdy vám ostatní ovoce pomrzne. Muchovník tedy nelze než doporučit do každé zahrady. Je možné jej pěstovat i v květináči na terase či balkoně.
Amelanchier je původní rostlina kanadských prérií a v Kanadě se pěstuje v mnoha odrůdách na plantážích. Nejvyšší hodnotou muchovníku je jeho vysoká odolnost vůči zimě a rané dozrávání plodů. Může být pěstován ve vyšších polohách i na krajním severu, kde plodí a dozrává každoročně, a kde jiné ovocné druhy nemohou růst a plodit.
Vysazené rostliny začnou plodit již tři roky po výsadbě a plodí každoročně po dobu 40–50 let. Keř je samosprašný. Na zahradě tak stačí jen jedna rostlina, aby dobře plodil. Průměrná úrodnost z jednoho keře je 8–12 kg oválných tmavofialových bobulí s vysokým ojíněním. Bobule jsou šťavnaté, sladké, příjemné chuti.
Muchovník roste dobře a zdravě v každé půdě a téměř není napadán chorobami a škůdci. I když bude růst a plodit bez jakékoliv péče, za dobrou péči a přípravu půdy se odvděčí vyšší úrodou a kvalitnějšími plody.
V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..
Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.
Všechny ingredience kromě vody smíchejte v nereaktivním hrnci (nerezovém, skleněném, smaltovaném nebo keramickém). Přiveďte k varu na středním ohni. Snižte teplotu na minimum a vařte za občasného míchání po dobu 15 minut. Sejměte z plotny a nechte ještě 15 minut vychladnout. Přelijte směs do mixéru; přidejte vodu. Směs rozmixujte do hladka. Přikryjte a dejte do chladničky, kde vydrží až jeden týden. Podávejte s vepřovým, jehněčím, kuřecím masem nebo grilovanými bramborami. Kečup ani jiná pyré z muchovníku se nehodí na zavařování.
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Urodil se vám muchovník a lámete si hlavu s co s ním? Upečte si skvělý muchovníkový koláč. Zde je recept, který patří mezi oblíbené recepty na amelanchier.
Ingredience
4 hrnky čerstvých bobulí muchovníku;
¼ hrnku vody;
2 lžíce citronové šťávy;
¾ hrnku bílého cukru;
3 lžíce hladké mouky;
1 lžíce másla;
vaše oblíbené těsto na koláč o průměru 23 cm na dvě vrstvy těsta.
Postup
Předehřejte troubu na 220 °C. Ve velkém hrnci muchovník povařte v ¼ hrnku vody po dobu 10 minut. Vmíchejte citronovou šťávu. Cukr a mouku smíchejte ve střední míse a pak ji vmíchejte do směsi s muchovníkem. Nalijte směs do formy na koláč o průměru 23 cm vyložené těstem. Potřete máslem. Položte druhý korpus na koláč; utěsněte a okraje zašpikujte. Nahoře nařízněte otvory. Pečte v předehřáté troubě 15 minut. Pak snižte teplotu trouby na 175 °C a dopečte dalších 35 až 45 minut, nebo dokud bobule nezezlátnou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.
Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.
Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.
Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.
Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.
Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.
Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.
Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.
Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.
Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.
Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.
Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.
Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.
Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.
Lehce vymažte formy na muffiny olejem. V míse odměřte a smíchejte mouku, cukr, prášek do pečiva a sůl. V jiné míse rozšlehejte vejce; přidejte mléko a olej. Tekuté ingredience nalijte do suchých ingrediencí. Suché ingredience míchejte, dokud se nespojí, asi 15krát promíchejte; těsto by mělo být hrudkovité. Vmíchejte muchovník. Naplňte formy na muffiny do dvou třetin. Pečte při 200 °C po dobu 20 až 25 minut nebo dozlatova. Ihned vyjměte muffiny z forem a nechte vychladnout na mřížce.
Máte hodně muchovníku a hledáte způsob, jak si ho uchovat na pozdější dobu? Zkuste muchovník zavařit jako džem. Postup patří mezi nejlepší recepty na amelanchier, protože tato skvělá marmeláda vám bezvadně poslouží na palačinky i při pečení.
Ingredience
4 hrnky bobulí muchovníku;
2 pomeranče;
1½ hrnku vody;
½ hrnku citronové šťávy;
3 hrnky cukru.
Postup
Připravte si víčka sklenic. Nasekejte bobule sekáčkem na potraviny se středně jemným nožem. Vymačkejte šťávu z obou pomerančů a kůru taktéž nasekejte sekáčkem na potraviny. Smíchejte bobule, pomerančovou kůru a vodu ve velkém hrnci; mírně povařte, dokud ovoce nezměkne. Přidejte šťávu z pomerančů, citronovou šťávu a cukr. Vařte 20 minut nebo dokud nedosáhnete požadované konzistence.
Zavařovací sklenice sterilizujte vařením ve vodě po dobu 5 minut.
Pro přípravu dvoudílných víček (kroužky a víčka) je omyjte, opláchněte a uchovávejte v horké vodě, dokud je nebudete použít. Řiďte se pokyny výrobce pro přípravu.
Pokud je v receptech vyžadujících pektin požadováno méně cukru, ujistěte se, že používáte pektin bez cukru a řiďte se pokyny na výrobku.
Nalijte horkou marmeládu z muchovníku do horkých půllitrových sklenic a ponechte 1 cm volného prostoru nad horní částí. Otřete okraje sklenic a přidejte připravená dvoudílná víčka. Zavařujte 15 minut v zavařovací nádobě s vroucí vodou.
V naší poradně s názvem MNOŽENÍ HABRU ŘÍZKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šmíd.
Vážení,
jaká by měly být velké řízky, délka průměr, stáří a pod.
Šmíd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Habr obecný se množí vrcholovými řízky dlouhými přibližně 20 cm. Toto vegetativní množení je jednoduché a lze s ním získat mnoho mladých rostlinek například pro založení živého plotu. Jak přesně tuto techniku zvládnout, se můžete dozvědět v následujícím videu. https://youtu.be/sqfzX9SZfKc
Rozložte čistý, suchý froté ručník na šikmý povrch, například na prkénko na krájení, s jedním koncem podepřeným několik centimetrů nad druhým. Jemně srolujte bobule po ručníku; většina nečistot a listů se při kutálení bobulí uchytí na ručníku. Čerstvé bobule by měly být skladovány zakryté v chladničce, kde vydrží až jeden týden.
Jak zmrazit muchovník
Chcete-li bobule muchovníku zmrazit, naskládejte suché, čerstvé bobule v jedné vrstvě na plech na pečení a vložte do mrazničky. Po zmrazení přendejte bobule do mrazicích sáčků nebo nádob. Zmrazené plody muchovníku skladované ve vzduchotěsných nádobách při teplotě pod -18 °C vydrží až dva roky.
Jak usušit muchovník
K sušení muchovníku vyberte pevné, suché bobule. Ponořte je na několik sekund do vroucí vody, aby jejich slupka popraskala. Na plochý plech překrytý plátýnkem nebo lehkou mušelínovou tkaninou ovařené bobule rozložte a umístěte plech na slunce. Sušte na slunci dva dny, jednou nebo dvakrát otočte, poté tác umístěte do stínu na teplé a suché místo a nechte bobule odstát, dokud nebudou na dotek kožovité. Chcete-li bobule sušit v sušičce, rozložte je na otevřené síto a sušte stejně jako ostatní bobule podle pokynů k sušičce. Sušení v troubě je také možné, ale musí se použít velmi nízká teplota (60 °C) a dvířka trouby musí zůstat mírně pootevřená, aby mohla unikat vlhkost. Usušený muchovník skladujte na chladném a suchém místě. Používejte jako rozinky.
Jak extrahovat šťávu
Smíchejte 11 hrnků bobulí a 1 hrnkem vody. Bobule rozmačkejte. Přiveďte k varu a vařte 10 minut na mírném ohni. Sceďte přes několik vrstev gázy v cedníku. Nechte šťávu okapat do misky. Aby šťáva z muchovníku zůstala čirá, gázu neotáčejte ani nestlačujte. Pro dlouhodobé skladování by šťáva měla být zmrazena nebo konzervována.
Zavařování šťávy z muchovníku
Jak zavařit muchovník? Nejdříve sterilizujte zavařovací sklenice. Šťávu za občasného míchání zahřívejte, dokud nezačne vřít. Nalijte ji do horkých sterilních sklenic a ponechte 6 mm volného prostoru nad šťávou. Otřete okraje sklenic. Upevněte víčka a zpracujte v zavařovacím hrnci s vroucí vodou. Půllitrové nebo litrové sklenice nechte zavářet 5 minut.
Jak připravit pyré z muchovníku
Vložte 4 hrnky bobulí do mixéru a mixujte, dokud nezískáte konzistenci hustého pyré. Pro dlouhodobé skladování by mělo být pyré hned zmrazeno. Zavařování není bezpečnou metodou pro uchovávání pyré z muchovníku.
V naší poradně s názvem PTAČÍ ZOB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Společenství vlastníků, Olomouc, Karafiátová 292/2; předseda : Vladimír Buk ing..
Dotaz k množení ptačího zobu řízkováním.
Jaká je doporučená délka řízků pro množení a jaké je vhodné přikrytí provedených řízku vložených do malých květináčkůl :
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Délka řízků při množení ptačího zobu je okolo 10 cm. Není třeba přikrývat řízky v květináčích, stačí jen udržovat vlhké. Připravil jsem ke shlédnutí výběr video návodů na množení ptačího zobu. Pokud máte zájem, můžete se podívat, jak to dělají ostatní, zde: https://www.youtube.com/res…
Muchovník (Amelanchier) je rod s asi 20 druhy keřů a malých opadavých stromů z čeledi růžovitých. Rod je původní v teplých oblastech severní polokoule, kde roste především na stanovištích, na nichž probíhá stadium rané sukcese. Nejvíce druhů je v Severní Americe, obzvláště v USA a Kanadě. V Evropě je původní muchovník oválný (Amelanchier ovalis), výskytem zasahuje až na jižní Slovensko. Dříve se vyskytoval jen na vápencích Karpat, nyní i zásluhou pěstování v zahrádkách zplaňuje. V USA muchovník roste jako původní dřevina ve všech státech kromě Havaje. Dva druhy muchovníku najdeme v Asii. Tyto rostliny jsou zahradnicky cenné a jejich plody jsou důležité pro divoká zvířata. Lidem je ovoce muchovníku téměř neznámé, k jídlu jej průmyslově pěstují jen v některých lokalitách, dříve se sušené malvice užívaly jako náhražka hrozinek.
Muchovníky rostou do výšky 0,2–20 m jako řídké dřevité keře nebo malé stromy se vzpřímenými kmínky. Kůra je šedá nebo méně často hnědá, hladká nebo popraskaná u starších stromů. Listy jsou opadavé, řapíkaté, střídavé, jednoduché, různě eliptické až kulaté, 0,5–10 × 0,5–5,5 cm velké, od tenkých po kožovité, s povrchy hladkými nebo hustě ochlupenými v květu a v dospělosti. Listy se na podzim výrazně barví do červena nebo oranžova. Květenství je sestavené ve vzpřímených nebo převislých hroznech, s 1 až 20 květy, a to buď v seskupení jednoho až čtyř květů, nebo hroznu se čtyřmi až dvaceti květy. V květu je pět bíle (vzácně poněkud růžových) kulatých lístků, 2,6–25 mm dlouhých. Květy některých druhů se objevují na začátku jara, v březnu, další kvetou ještě v červnu. Letní kvetení je cenné, protože jde o období, kdy kvete jen málo keřů. Plodem je malvice, v barvě od červené přes fialovou až po téměř černou, 5–15 mm velká, ve škále chutí od nasládlé, šťavnaté po suchou a mdlou. Zraje v létě.
Odrůd muchovníku je velká řada, patří mezi ně: muchovník kanadský, oválný, hladký muchovník velkokvětý 'Prince William' a také muchovník Lamarckův, který hojně plodí po dobu 40–50 let. Sytě karmínová šťáva plodů je ideální ingrediencí do míchaných nápojů. Plody muchovníku lze zavařovat, použít k přípravě výborných marmelád i sladkých moučníků.
Ve svém příspěvku MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Studecká.
moje orchidej má místo květů narostlé nové malé lístky,co s nimi,je možné je nějakým způsobem použít pro množení,nebo je mám odlomit,ustřihnout,nebo snad nějak jinak,díky za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Trhlíková.
Mám např. jednu, asi Dendrobium ( úzké dlouhé) a ta má narostlé listy s kořeny. Teď ji ještě chvilku nechám a pak zasadím . Byla při koupi modrá, pak ještě jednou kvetla tak jsem zvědavá, co to udělá. Ten druhý květ byl ale bílý.
Proč mi řízky hlohyně po dvou týdnech začnou černat?
Černání řízků hlohyně je nejčastěji důsledkem hniloby způsobené nadměrnou vlhkostí a nedostatkem vzduchu.
V prvních dvou týdnech ještě hlohyně netvoří kořeny, ale probíhá hojení řezu. Pokud je substrát přemokřený nebo je řízek uzavřený ve vlhku bez proudění vzduchu, pletiva se začnou rozkládat. Typickým znakem je tmavnutí a měknutí spodní části stonku. Jakmile se tento stav objeví, už nejde proces zvrátit a jediným řešením je začít znovu s lepšími podmínkami.
Jak dlouho mám čekat, než poznám, že se řízek hlohyně neujal?
U hlohyně má smysl vyhodnocovat úspěch až po šesti až osmi týdnech, dříve je to zavádějící.
První týdny se u hlohyně neprojevuje žádný viditelný růst, což svádí k předčasnému hodnocení. Pokud je řízek po šesti týdnech stále pevný, netmavne a při jemném zatažení klade odpor, má šanci zakořenit. Naopak měknutí, zápach nebo černání znamenají definitivní selhání. Trpělivost je v tomto případě klíčová.
Je nutné používat zakořeňovací prášek nebo gel?
Zakořeňovací přípravky nejsou pro množení hlohyně nezbytné, pokud je splněn správný termín a výběr dřeva.
V praxi se mi opakovaně potvrdilo, že hormon nenahradí špatný řízek ani nevhodné podmínky. Při správně vyzrálém dřevě a rozumné vlhkosti zakoření řízky i bez něj. Použití prášku nebo gelu může mírně zvýšit úspěšnost, ale není to rozhodující faktor. Mnohem důležitější je zabránit hnilobě.
Proč řízek hlohyně drží pevně, ale dlouho neroste?
U hlohyně je pomalý start růstu normální a neznamená automaticky problém.
V počáteční fázi se energie soustředí na tvorbu kořenového pletiva, nikoli na růst nadzemní části. Pokud je stonek pevný a listy neopadávají, je nejlepší řízek nechat v klidu. Zásahy v této fázi, jako je přesazování nebo zvýšená zálivka, často proces zakořeňování přeruší.
Mohu množení hlohyně urychlit vyšší teplotou nebo častějším zaléváním?
Urychlování množení hlohyně většinou vede k neúspěchu, ne k rychlejším kořenům.
Vyšší teplota a vlhkost sice podporují růst u některých rostlin, ale u hlohyně zvyšují riziko rozkladu pletiv. Řízek potřebuje stabilní, spíše chladnější prostředí s dostatkem vzduchu. Časté zalévání je jednou z nejčastějších příčin hniloby, protože kořeny ještě neexistují a voda se nemá kam odvádět.
Jak poznám rozdíl mezi přirozeným odumíráním a hnilobou řízku?
Přirozené odumírání a hniloba vypadají podobně, ale mají jiné projevy.
Při přirozeném oslabení řízku dochází k postupnému zasychání listů, zatímco stonek zůstává pevný. Hniloba je rychlá, agresivní a doprovázená měknutím, tmavnutím a často i zápachem. Jakmile je stonek měkký, je proces nevratný.
Ve svém příspěvku MNOŽENÍ BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek stříž.
Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mařatková Olga.
Dobrý den , nevím jestli jsem na správném místě a jestli mi někdo bude vůbec chtít odpovědět. Mám borůvku šestý rok Je asi120 cm vysoká a dost bohatá , ale už druhý rok mi květy něco okouše. Když jsem loni zjistila , že skoro polovina květů je pryč,ptala jsem se v zahradnictví a tam mi řekli ,že je to pravděpodobně sviluška ale ,že je to divné ,protože borůvka většinou škůdci netrpí . Dali mi postřik, který jsem aplikovala , ale stejně mi zbylo jen pár květů. Letos jsem hlídala pečlivě, až začnou poupátka a hned jsem opět aplikovala postřik .Jenže za tři dny jsem přišla a opět polovina květů pryč. Opět jsem našla několik pavoučků živých a veselých ! Prosím -neví někdo co s tím? Jaký postřik použít a jak se té potvory zbavit?Budu vděčná za každou radu ! Děkuji vám. Zdravím -Mařatková
Množení řízkováním se nejčastěji daří na jaře, v létě nebo na konci léta podle typu rostliny.
Bylinné a polodřevité řízky, například levandule nebo muškáty, se často odebírají v teplejší části roku. Dřevité řízky, například u vinné révy, se připravují v době vegetačního klidu. U každé rostliny je důležité sledovat nejen kalendář, ale hlavně vyzrálost výhonu.
Proč řízky hnijí místo toho, aby zakořenily?
Řízky nejčastěji hnijí kvůli přemokřenému substrátu, špatnému větrání nebo příliš měkkému rostlinnému materiálu.
Řízek bez kořenů neumí dobře hospodařit s vodou. Potřebuje vlhký vzduch, ale ne těžkou mokrou zeminu. Riziko hniloby zvyšuje také špinavý nůž, starý substrát a chladné místo. U kaktusů je navíc nutné nechat řeznou ránu zaschnout, jinak se hniloba řízku objeví velmi rychle.
Je lepší řízkovat ve vodě, nebo rovnou v substrátu?
Řízkování ve vodě je jednoduché, ale nehodí se pro všechny rostliny. Často bezpečnější je lehký substrát.
Ve vodě dobře koření některé pokojové rostliny, ale růže, levandule, túje nebo kaktusy bývají jistější v propustném množárenském substrátu, perlitu nebo písku. Kořeny vytvořené ve vodě jsou jemnější a po přesazení mohou hůř reagovat. Pro začátečníka je důležité hlídat, aby řízek nebyl bez vzduchu a nezačal zahnívat u báze.
Musí se při řízkování používat stimulátor?
Stimulátor na řízkování není vždy povinný, ale u hůře kořenících rostlin může zvýšit šanci na úspěch.
U muškátů nebo některých pokojových rostlin často stačí zdravý řízek a dobré podmínky. U růží, tújí, levandule nebo dřevitějších řízků může stimulátor pomoci, pokud se použije střídmě. Není to ale náhrada za správný termín, čistý řez a vhodný substrát. Přehnané množství prášku ani gelu nezachrání slabý řízek.
Jak dlouho trvá, než řízek zakoření?
Zakořenění řízků obvykle trvá od dvou týdnů do několika měsíců podle rostliny a podmínek.
Muškáty mohou zakořenit zhruba za několik týdnů, levandule často potřebuje delší čas a túje nebo dřevité řízky révy mohou vyžadovat výrazně více trpělivosti. Důležité je netahat řízky ze substrátu kvůli kontrole. Lepším signálem je nový růst, pevnější držení v substrátu a dobrý vzhled listů. Spěch je u řízkování častá chyba.
Jaký substrát je nejlepší pro množení řízkováním?
Nejlepší je vzdušný, chudší a propustný substrát, který drží mírnou vlhkost, ale nezůstává rozbahněný.
Dobře funguje výsevní substrát, perlit, písek s rašelinou nebo speciální množárenský substrát. Běžná těžká zahradní zemina bývá pro řízky riziková, protože se slehne a drží příliš vody.
Keř se dá koupit v zahradnictví nebo na internetových obchodech, jeho cena je odvislá od velikosti rostliny. Keř ve velikosti cca 30 cm stojí kolem 200 korun.
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evelína.
Dobrý den, měla bych dotaz, zda je možno vysadit pouze jednu sazenici amerických borůvek, nebo musí být samičí a samčí, jak mi sdělila sousedka. Jeden keřík jsem si zakoupila a nevím jak poznám, který to vlastně mám a který mám přikoupit. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Kanadské borůvky jsou oboupohlavné, takže u nich nejsou samci ani samice. Důležité je vědět jaký druh máte, protože některé druhy jsou samosprašné nebo jen částečně samosprašné, popřípadě i cizosprašné. Podle druhu borůvek teprve poznáte, jestli je třeba přikoupit ještě další rostlinu. Pokud má kanadské borůvky sousedka, tak stačí i ta její rostlina, není-li na kilometry daleko.
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot.
Jak rozmnožit voskovku? Voskovky se obvykle množí stonkovými nebo listovými řízky. Stonkové řízky s alespoň dvěma pupeny (kde vyrůstají listy) se umístí do vody nebo vlhkého média, jako je rašeliník nebo dobře propustná substrátová směs. Lze použít i listové řízky, ale jejich vývoj v dospělou rostlinu může trvat déle. Další metodou je jednoduché hřížení, kdy se stonek připne k vlhké půdě, což umožňuje vytvoření kořenů před oddělením.
Množení stonkovými řízky
Vyberte zdravý stonek s alespoň dvěma pupeny.
Odřízněte stonek pod nejnižším pupenem.
Odstraňte listy ze spodní části řízku, abyste zabránili jejich hnilobě v médiu.
Řízek umístěte do vody nebo vlhkého množitelského média (např. rašeliník, dobře propustná substrátová směs).
Zajistěte dobrý kontakt mezi pupeny a médiem a udržujte médium trvale vlhké.
Kořeny by se měly vyvinout během několika týdnů.
Po zakořenění lze řízek přesadit do květináče s vhodnou zeminou.
Množení kistovými řízky
Používá se list s krátkým kouskem stonku.
Listový řízek umístěte do vlhkého množitelského média (např. písek nebo zemina).
Řízek udržujte na teplém, dobře osvětleném místě (nepřímé světlo).
Kořeny a nové výhonky se nakonec objeví.
Hřížení
Vyberte dlouhý stonek a udělejte malý řez v místě, kde se bude dotýkat zeminy.
Stolek připněte k vlhké zemině a zajistěte dobrý kontakt.
Řezané místo zakryjte zeminou a zvažte použití plastového sáčku nebo fólie k vytvoření miniskleníku.
Časem se vytvoří životaschopné kořeny a stonek lze odříznout od mateřské rostliny a zasadit samostatně do květináče.
Tipy pro úspěšné množení
Načasování
Pro rychlejší výsledky množte během vegetačního období (jaro a léto), i když množení je možné i v zimě s pomalejším růstem.
Médium
Použijte dobře propustné množitelské médium, například směs zeminy do květináčů, perlitu, kůry orchidejí a zahradnického dřevěného uhlí nebo čistý perlit.
Vlhkost
Hoyám během množení prospívá vysoká vlhkost. Pro udržení vlhkosti můžete použít zvlhčovací kryt nebo sáček.
Světlo
Zajistěte řízkům jasné, nepřímé světlo.
Kořenový hormon
Zvažte použití kořenového hormonu pro podporu rychlejšího vývoje kořenů, buď tekutý roztok ve vodě pro množení, nebo prášek k namáčení řízků před přesazováním.
Videonávody: stříhání a množení blýskavky (Photinia)
Některé postupy při pěstování blýskavky je mnohem snazší pochopit, když je člověk vidí přímo v praxi. Proto jsme vybrali několik kvalitních videí, která ukazují stříhání Photinia, údržbu živého plotu i množení řízky.
Jak správně stříhat Photinia Red Robin
Toto video ukazuje praktický postup řezu Photinia. Vysvětluje, kdy rostlinu stříhat a jak řez podpoří tvorbu nových červených výhonů.
Ve videu jsou důležité hlavně tyto části:
vysvětlení růstu Photinia a tvorby výhonů
praktická ukázka řezu větví
tipy pro podporu hustšího růstu živého plotu
Stříhání živého plotu Photinia
Video ukazuje, jak správně stříhat živý plot z blýskavky. Díky praktické ukázce je dobře vidět, jak udržet rovnou linii plotu a jak pracovat s nůžkami na živý plot.
Důležité momenty videa:
správné tvarování živého plotu
udržení rovné horní linie
tipy pro hustější růst
Množení blýskavky řízky
Tento návod ukazuje jednoduchý způsob množení Photinia pomocí řízků. Postup je vhodný i pro začátečníky.
Video ukazuje:
výběr vhodného výhonu
přípravu řízků
zasazení do substrátu
Množení Photinia z živého plotu
Video ukazuje, jak odebrat řízky přímo z živého plotu a připravit je k zakořenění.
Nejdůležitější části videa:
výběr vhodných větví
příprava řízků
zasazení do substrátu
Péče o Photinia během roku
Video vysvětluje základní péči o blýskavku během roku – od řezu až po ochranu před chorobami.
