Zajímá vás téma ANTURIE A ŽLOUTNUTÍ LISTÍ? Tak právě pro vás je určen tento článek. Tato exotická rostlina je charakteristická svým netradičním vzhledem. Květ anturie je tvořen voskovitým toulcem žluté nebo oranžové barvy. Anturie patří mezi rostliny, které kvetou i na nepříliš slunném stanovišti. Z květů se můžete těšit poměrně dlouho a kdykoli během roku.
Anturie pokojová
Anturie je typicky skleníková rostlina. Velmi dobře se však také pěstuje v interiéru jako dekorativní pokojová květina. Anturie je vzpřímená rostlina s krátkým kmínkem s listy, které mají různé tvary a jsou kožovité. Anturie se pěstují pro svůj dekorativní toulec. Mladé anturie rostou pomalu, ročně vytvoří dva až tři listy. Stanoviště by měla mít anturie světlé, ale chráněné před přímými letními slunečními paprsky. Aby se mohla rostlina v celé své kráse rozvinout, musí být umístěna v interiéru, kde neklesne teplota pod 20° Celsia. Optimální teplota by se měla pohybovat okolo 25° Celsia. Jestliže anturii budeme často vlhčit, bude dobře snášet i blízkost ústředního topení. Vhodnou dobou k přesazování anturie je jaro. Starší květiny přesazujeme jednou za dva až tři roky. Anturie se dá v létě letnit. Čtěte dále a dozvíte se jak na letnění anturie.
V naší poradně s názvem ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Anturie nepotřebuje moc často přesazovat. Stačí jednou za pět let přesadit do o 3 cm většího květináče s velkým otvorem na odtok vody a se substrátem založeným na rašelině s trochou písku. Přesazování se provádí na jaře, bez ohledu na stav květů. Když budete při přesazování opatrná, tak anturie bude kvést stále dál i po přesazení. Květinu po přesazení osprchujte a oroste vodní mlhou každý den 1 měsíc. Pak zahajte přihnojování každé dva týdny hnojivem s vysokým obsahem fosforu, které ale zřeďte dvojnásobným množstvím vody, než je uvedeno na obalu. Hnojí se od jara do podzimu. Substrát udržujte stále vlhký, ale rostlinu nenechte stát ve vodě. Úplně ideální je široká miska naplněná štěrkem a na štěrku postavený květináč s antůrií. Rostlina má ráda rozptýlené světlo. V zimě ocení, když ji umístíte někam k lampě nebo na ní namíříte halogenovou bodovku, abyste jí prodloužili denní světlo.
Anturie bílá je poměrně náročná na pěstování. Pochází z pralesů Střední a Jižní Ameriky. Anturii bílou umístíme na světlé místo bez přímého slunce. Nesnáší studený vzduch nebo průvan. V létě jí dopřejeme vydatnou zálivku, v zimě zálivku omezíme. Anturie bílá miluje vysokou vzdušnou vlhkost, proto listy denně mlžíme. Ze začátku léta hnojíme jednou za 14 dní. Optimální teplotou pro tuto odrůdu je 20° C v zimě nesmí teplota klesnout pod 16° C.
Ve svém příspěvku ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míla Hofmanová.
Rada bych se zeptala proč nekvete bílá anturie. Anturie se mi moc líbí,pěstují červenou,ruzovou,černou a bílou.Všechny krásné kvetou až na bílou.Ta letos neměla ještě žádný květ.Přitom v předcházejících letech kvetla.
Prosím poraďte,čím to může být.Předem děkuji za odpověď.Mila
Anturie se zelenými listy se odborně nazývá Anthedesia green. Tento druh Anturie má světle zelené květy a tmavší listy. Pro plné a tmavé zelené vybarvení potřebuje velmi světlé místo bez přímého slunce, teplotu celoročně pokojovou a vyšší vzdušnou vlhkost. Na zálivku se doporučuje spíše měkká voda. Hnojit by se měla během kvetení každých 14 dní kyselejším hnojivem (například Biom KH erika). Substrát se používá kyselý s příměsí kůry. Rostlina by se měla často rosit.
Ve svém příspěvku ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hodková Jarmila.
Mám doma 4 anturie, některé květy z červené barvy zezelenají ale pořád jsou svěží, jeden drží už 2 roky. Druhý dotaz - anturie nasadí na květy, ale vykvetou dole v květníku, nevyroste jim stonek a tak nemají možnost se pořádně rozvinout. Ptala jsem se v květinářství ale také nevědí co s tím. Děkuji.
Anturie jsou rostliny náročné na vodu, a to zvláště v letním období, kdy může dojít k hnědnutí listů. Nezapomínejte tedy na vydatnou zálivku, zejména když se oteplí. Další možnou příčinou hnědnutí listů může být, že je rostlina vyčerpaná a potřebovala by změnu. Můžete ji zkusit pěstovat v hydroponii, anturie jsou pro tento způsob pěstování vhodné rostliny. Mají rády pokojovou teplotu a přímo nesnášejí přímé slunce, takže letnění u nich není vhodné. Nesnášejí ani průvan anebo příliš chladný vzduch. Vzduch jim vyhovuje vlhčí, takže do misky pod květináč můžete nasypat keramzit, nalít na něj vodu a na to teprve postavit květináč, tím se vzduch v okolí rostliny provlhčí. Lze je i pravidelně rosit a nezapomínejte otírat prach z listů. Dále zkontrolujte kořenový systém rostliny, zda není příliš odkrytý, rostlina by tak byla vystavena nežádoucímu proudění studeného vzduchu. Všechny tyto záležitosti mohou ovlivňovat také kvetení.
Ve svém příspěvku ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslava Rudná.
Dobrý den. mám bílé anturie,obě mi kvekou ale jak se květ rozvine tak asi po čtrnácti dnech se zabarví do béžové barvy. Květ je přitom svěží a nejeví známky vadnutí.Ctěla bych vědět jestli je to nějaký druh nebo anturie marodí.Děkuji za odpověď.
Žloutnutí listů levandule často naznačuje problémy se zálivkou, nedostatek živin nebo škůdce a choroby. Přemokření je častým viníkem, který vede k hnilobě kořenů a žloutnutí listů. Nedostatek živin, zejména dusíku nebo železa, může také způsobit žloutnutí, zejména u starších nebo nových listů. A konečně, škůdci, jako jsou svilušky, a choroby, jako jsou plísňové infekce, mohou rostlinu stresovat, což vede k žloutnutí.
Problémy se zálivkou
Přemokření: Levandule preferuje dobře propustnou půdu a nesnáší přemokřené podmínky. Přemokření může vést k hnilobě kořenů, což způsobuje žloutnutí listů a jejich potenciální vadnutí.
Nedostatek zálivky: Naopak, nedostatek zálivky může také způsobit žloutnutí listů, zejména se suchými a křupavými okraji. Zajistěte stálou vlhkost, zejména během růstu.
Nedostatek živin
Nedostatek dusíku: Žloutnutí, zejména od spodní části rostliny směrem nahoru, může naznačovat nedostatek dusíku.
Nedostatek železa: Pokud jsou nové listy žluté se zelenou žilnatinou, může se jednat o nedostatek železa.
Škůdci a choroby
Roztoči a mšice
Tito škůdci se mohou živit levandulí a způsobovat žloutnutí a potenciální poškození listů.
Plísňová onemocnění:
Skvrnitost listů a hniloba kořenů mohou také vést k žloutnutí, zejména v příliš vlhkých podmínkách.
Další faktory
Sluneční světlo Levandule potřebuje k prosperitě dostatek slunečního světla (alespoň šest hodin denně). Nedostatek slunečního světla může způsobit žloutnutí a vytáhlý růst.
pH půdy Levandule preferuje mírně zásaditou půdu. Nerovnováha může bránit vstřebávání živin, což vede k žloutnutí.
Teplotní stres Extrémní teploty, jak vysoké, tak nízké, mohou rostlinu stresovat a způsobit žloutnutí.
Řešení žloutnoucích listů
Posouzení zálivky: Zajistěte správný odtok a upravte frekvenci zálivky na základě vlhkosti půdy.
Zvažte nedostatek živin: V případě potřeby proveďte půdní test, abyste zjistili hladinu živin, a podle toho proveďte úpravy.
Kontrola škůdců a chorob: Hledejte známky napadení a podnikněte vhodná opatření.
Zajistěte dostatek slunečního světla: V případě potřeby přemístěte levanduli na slunnější místo.
Zkontrolujte pH půdy: Upravte pH půdy, pokud je příliš kyselá nebo zásaditá.
Ve svém příspěvku ANTURIE - DOTAZ K PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimíra Tancíková.
Dobrý večer.
Děkuji moc za odpověď, 2 anturie mám na parapetech - JZ okno, ale stíněné balkonem a jedna na SZ. Takže je zkusím přemístit. Moc krát ještě jednou děkuji za radu..
Tancíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miloslava.
Dobrý den,
prosím o radu. Dostala jsem mladou Anturii která byla oddělena od starší rostliny. Po přenosu se ale kořeny ulomily, ale zůstaly tam dva silné kořeny, asi vzduchové, jsou ale na spodu rostliny. Anturii jsem tedy zasadila do zeminy, mám jí asi 14 dní, ale rostlinka vypadá povisle a už zežloutly dva listy. Chtěla bych se proto prosím zeptat, zda mám rostlinu raději ze zeminy vytáhnout a dát ji ještě raději do vody. Předem děkuji za odpovědi.
Míla
Je výrazná rostlina a v interiéru působí exoticky. Na úzkých stoncích má velké tmavě zelené listy srdcovitého tvaru a velmi nápadné květenství červené, růžové nebo bílé barvy. Květ tvoří barevný voskový toulec se žlutou nebo oranžovou palicí. Patří mezi jedny z mála rostlin, které kvetou i na nepříliš slunném stanovišti. Z květů se můžeme těšit poměrně dlouho a kdykoli během roku. Jedná se o poměrně drahou rostlinu.
Pěstování: Anturii svědčí světlé stanoviště, nikoli však přímé slunce. V interiéru vyžaduje teplotu 18–21 °C, v zimě by teplota neměla klesnout pod 15 °C. Nemá ráda studenou zálivku a vápnitou vodu. Zaléváme ji proto vodou dostatečně odstátou. Voda nesmí přijít na květy, jelikož pak na nich vznikají skvrny. V létě zaléváme 2x týdně, v zimě postačí zálivka 1x týdně. Rostlině často rosíme listy a květináč umístíme do misky s vlhkými oblázky. Při nízké vlhkosti a na přímém slunci se rostlině svinují listy. Hnojíme během hlavní doby vegetace, to je od března až do srpna, plným tekutým hnojivem každé 2 týdny. Nedostatečná výživa způsobuje útlum růstu nových listů a rostlina nekvete. Množíme na jaře dělením nebo řízky z postranních výhonů. Přesazujeme na jaře, když je obal plný kořenů, a to do rašelinového substrátu nebo jednotné zeminy. Pro tuto rostlinu je letnění nevhodné. Anturie nemá ráda chlad a vlhko. Na nevhodném stanovišti rostlinu napadají svilušky, třásněnky, molice a plži.
V naší poradně s názvem ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Anturie nepotřebuje moc často přesazovat. Stačí jednou za pět let přesadit do o 3 cm většího květináče s velkým otvorem na odtok vody a se substrátem založeným na rašelině s trochou písku. Přesazování se provádí na jaře, bez ohledu na stav květů. Když budete při přesazování opatrná, tak anturie bude kvést stále dál i po přesazení. Květinu po přesazení osprchujte a oroste vodní mlhou každý den 1 měsíc. Pak zahajte přihnojování každé dva týdny hnojivem s vysokým obsahem fosforu, které ale zřeďte dvojnásobným množstvím vody, než je uvedeno na obalu. Hnojí se od jara do podzimu. Substrát udržujte stále vlhký, ale rostlinu nenechte stát ve vodě. Úplně ideální je široká miska naplněná štěrkem a na štěrku postavený květináč s antůrií. Rostlina má ráda rozptýlené světlo. V zimě ocení, když ji umístíte někam k lampě nebo na ní namíříte halogenovou bodovku, abyste jí prodloužili denní světlo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
Děkuji mnohokrát za radu,snad to zvládnu já i anturie a budu se dál radovat z jejich květů.
I přes svůj půvab skrývá anturie v každé části svého těla jedovatý toxin. Toxikace tohoto jedu není sice smrtelná pro člověka, nicméně pro domácí mazlíčky, hlavně pro kočky, může představovat fatální problém. Lidé mohou při požití této květiny trpět žaludečními obtížemi, což se týká spíše malých dětí. Dospělí by si měli dávat především pozor při manipulaci s rostlinou, neboť její toxiny mohou při doteku s pokožkou způsobovat nepříjemné vyrážky nebo zarudnutí a pálení kůže.
Ve svém příspěvku ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Soňa.
Dobrý den,
prosím o radu, co dělat v případě, že má anturie po přesazení hodně listů, květy jsou však malé a brzy uschnou.
Žloutnutí listů durmanu může být způsobeno několika faktory, přičemž nejčastějšími viníky jsou nedostatek živin, nesprávná zálivka a škůdci. Konkrétně je s žloutnutím listů často spojen nedostatek dusíku, železa a hořčíku. K žloutnutí může vést i přelévání nebo nedostatečné zalévání, stejně jako napadení škůdci nebo plísňové infekce.
Nedostatek živin
Dusík
Starší listy často žloutnou jako první, protože rostlina přesměrovává dusík na nové výhonky.
Železo
Žloutnutí mezi žilkami listů, zejména u nových výhonků, může naznačovat nedostatek železa.
Hořčík
Žloutnutí mezi žilkami listů na starších listech, přičemž žilky zůstávají zelené, je známkou nedostatku hořčíku.
Problémy se zaléváním
Přelévání: Nadměrné zalévání může vést k hnilobě kořenů, která brání rostlině vstřebávat živiny a způsobuje žloutnutí.
Nedostatek vody: Nedostatek vody může také vést k žloutnutí a vadnutí.
Škůdci a choroby
Škůdci
Mšice, svilušky a další hmyz sající mízu mohou způsobit žloutnutí, protože se živí rostlinou.
Plísňové infekce
Plísně jako Fusarium nebo Verticillium mohou infikovat durman a způsobit žloutnutí a další příznaky.
Další faktory
Teplota: Extrémní teploty, jak vysoké, tak nízké, mohou rostlinu stresovat a způsobit žloutnutí.
Světlo: Nedostatek světla může také vést k žloutnutí, protože rostlina se potýká s nedostatkem chlorofylu.
pH půdy: Nesprávné pH půdy může ovlivnit vstřebávání živin, což vede k jejich nedostatku a žloutnutí.
Řešení
Pečlivě prohlédněte rostlinu, zda nevykazuje známky škůdců, chorob nebo jiných problémů. Upravte zálivku. Ujistěte se, že je půda vlhká, ale ne přemokřená, a podle toho upravte zálivku. Poskytněte rostlině správné živiny. Používejte vyvážené hnojivo nebo řešte specifické nedostatky živin vhodnými úpravami. Ujistěte se, že rostlina dostává dostatek světla a nachází se ve vhodném teplotním rozmezí.
V naší poradně s názvem LEPIVÁ ANTURIE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Dobrý den, mám po mamince asi již deset let starou anturii, která překrásně kvete každý rok, ale mám problém ji někam postavit, protože má strašně lepkavé listy a kape z nich něco jako cukerný roztok a strašně lepí. Všude kde ji postavím tak je to olepené. Potřebuji poradit jestli jí mohu dát ven. Vašíčková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Lepivý sliz rostlina vylučuje, když je napadena nějakým sajícím škůdcem. V tomto případě může jít o smutnice nebo puklice. Co s tím? Kupte přípravek Mospilan 20 SP a rostlinu s ním postříkejte. Do rostliny se dostane jed, který si nasaje nechtěný škůdce a zahyne. Jed zůstane v rostlině dva měsíce, takže je potřeba po této době zopakovat, pokud bude rostlina venku. Anturie potřebuje světlé místo ve stínu chráněné před větrem a teplotu nad 15°C.
Žloutnutí listů kiwi může být známkou různých problémů, včetně nedostatku živin (zejména dusíku), nadměrného zalévání, nedostatečného zalévání, napadení škůdci nebo dokonce stresu z chladu. Pro určení přesné příčiny zvažte faktory, jako je poloha listu na rostlině, přítomnost dalších příznaků (jako je vadnutí nebo skvrny) a celkový zdravotní stav rostliny.
Nedostatek živin
Dusík
Častý viník, zejména u starších listů, které se mohou zbarvit do světle zelené až žluté barvy.
Železo
Nedostatek může způsobit žloutnutí mezi listovými žilkami, přičemž samotné žilky zůstávají zelené.
Hořčík
Může také vést k mezižilné chloróze (žloutnutí mezi listovými žilkami).
Problémy se zaléváním
Přelévání: Může vést k žloutnutí listů, vadnutí a dokonce i k hnilobě kořenů.
Nedostatek vody: Výsledkem je žloutnutí listů s křupavými okraji a ochabováním.
Další faktory
Škůdci
Mšice, svilušky a molice mohou způsobit žloutnutí, kroucení a dokonce i lepkavé zbytky.
Stres z chladu
Může způsobit vadnutí a žloutnutí listů.
Světlo
Nedostatek světla nebo příliš mnoho přímého slunečního záření může vést ke žloutnutí.
Přetížený květináč
Kořeny mohou být omezené, což ovlivňuje příjem živin.
Plísňové infekce
Plíseň může způsobit skvrnitost listů a žloutnutí.
Přehnojení
Může vést k hnědnutí špiček listů, žloutnutí a vadnutí.
Řešení problému
Pečlivě prohlédněte listy, zda nevykazují známky škůdců, skvrn nebo jiných abnormalit. Zkontrolujte vlhkost půdy, abyste vyloučili přemokření nebo nedostatečné zalévání. Pokud máte podezření na nedostatek živin, zvažte vyvážené hnojivo. Zajistěte, aby rostlina dostávala dostatečné množství světla. Používejte vhodné metody ochrany proti škůdcům. V případě potřeby zlepšujte odvodnění. Starší listy mohou přirozeně žloutnout jako součást životního cyklu rostliny. Pečlivým pozorováním příznaků a zvážením možných příčin můžete problém řešit a pomoci vaší rostlině kiwi se znovu zotavit.
V naší poradně s názvem ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Květy anturie můžete stříhat prakticky kdy chcete. Když už se vám nelíbí, tak květ ustřihněte 2 cm od kmene rostliny. Včasným odstraňováním květů zabráníte, aby rostlina investovala sílu do tvorby semen a soustředila ji do tvorby nových květů.
Mezi škůdce u anturií patří především vlnatka. Proti ní je nejjednodušší přípravek ten, který znaly již naše prababičky. Potřete listy hadříkem namočeným v alkoholu. Ten rozpouští ochranný štít vlnatek, které následně zahubí. V příliš suchém vzduchu se také mohou anturii stáčet listy a na těchto zdeformovaných listech se daří dalším škůdcům, a to sviluškám, třásněnkám a molicím.
V naší poradně s názvem JE ANTURIE JEDOVATÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Dejnožková.
dobrý den,prosím o informaci, jestli je anturie jedovatá?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Anturie obsahuje nerozpustné krystaly oxalátu vápenatého. Žvýkání nebo kousání do této rostliny uvolní tyto krystaly, které pronikají do tkáně a dráždí ústa a zažívací trakt. Velmi zřídka dochází k otoku horních cest dýchacích, což ztěžuje dýchání.
Příznaky otravy u domácích zvířat:
- slintání
- tlapky na obličej nebo ústa
- orální bolest
- snížená chuť k jídlu
- zvracení
Anturii lze v létě letnit a umisťovat ji ven, ale až při teplotách kolem 20 °C. Daří se jim v teplém a vlhkém prostředí a užívají si jasné, nepřímé sluneční světlo, ale vyhýbejte se přímému slunečnímu záření, které může spálit listy. Je důležité ji chránit před nízkými teplotami a pokud noční teploty klesnou pod 16 °C, je třeba anturii přenést dovnitř.
Anturiím se daří ve vlhkém prostředí, proto nezapomeňte na jejich pravidelné rosení, zejména během horkých letních dnů.
Pro svou pokojovou anturii si vyberte chráněné místo bez silných větrů.
Pokud anturii přesouváte z interiéru ven, postupně ji aklimatizujte na venkovní prostředí, abyste předešli slunečnímu šoku.
Důkladně ji zalijte vždy, když horní 4 centimetry substrátu vyschnou, a ujistěte se, že květináč má drenáž, aby se zabránilo hnilobě kořenů.
Mulčování může pomoci udržet vlhkost a chladnou půdu, zejména v oblastech s intenzivním sluncem.
Během vegetačního období můžete anturii hnojit vyváženým tekutým hnojivem N-P-K.
Během letnění sledujte škůdce, hlavně svilušky, které se mohou častěji vyskytovat ve venkovním prostředí. Vyplatí se, když rostlinu při letnění ošetříte postřikem se systémovým insekticidem, napřiklad Mospilan smíchaný s Nissorunem. Tím dáte rostlině schopnost po dobu jednoho měsíce zahubit vše, co si z ní něco ukousne. Před zazimováním postřik opakujte, ale již bez Nissorunu. Bez postřiku si v substrátu přinesete larvy, které budou rostlině užírat kořeny, což způsobí chřadnutí během zimy.
Pozornost při zazimování věnujte druhům, jimž přes zimu zůstávají zdřevnatělé nadzemní části, odkvetlá květenství a prosychající olistění. Nejdřív přijdou ke slovu nůžky – zkraťte nadzemní část trvalek několik centimetrů nad zemí, a pokud nemáte jiný materiál na přikrytí rostlin, klidně použijte, co jste ostříhali.
Stálezelené trvalky neřežte, odstraňte jen nepěkná odkvetlá květenství a rostliny očistěte, okrasné trávy neřežte před zimou vůbec. Jejich trsy svažte, aby se nerozklesly pod tíhou sněhu nebo nepolámaly větrem, budou vám zdobit zahradu celou zimu.
Pokud jste koncem léta sázeli nové rostliny nebo dělili trsy starších, bude jim lépe pod přikrývkou z chvojí nebo listí. Ještě předtím než trvalky zakryjete, prokypřete zem mezi trsy a přidejte jim vrstvu dobrého, uleželého kompostu. Prokypření omezí odpařování vláhy z půdy a kompost poslouží jako pokryv a zásobárna živin pro příští rok.
Mnohé trvalky jsou dlouhověké a s přibývajícími lety získávají na kráse (srdcovky, třemdavy, čemeřice, bohyšky, pivoňky, terčovky a palmové lilie). Jsou hodně odolné proti mrazům, ale nic nezkazíte, pokud použijete kryt z chvojí na Kniphofii nebo Yuccu – jde spíše o zastínění listů, které bývají v zimě poškozeny sluncem nebo ledovým větrem. Během roku nepotřebují tyto mnoholeté krásky téměř žádnou péči, zjara přivítají přihnojení kompostem, jako ostatně všechny trvalky. Před zimou prohlédněte i trsy vytrvalých kopretin – ušlechtilé kultivary potřebují každý druhý rok rozdělit, jinak špatně přežívají zimu. Také podzimní astry se bujně rozrůstají, proto se stává, že kvetou po obvodu trsů, ale střed nemá dostatek živin – tam rostlina skomírá. Pomoc je jednoduchá: rozdělit a přesadit alespoň každý třetí rok.
Mrazy bez sněhu trvalkám nesvědčí, zvláště trvají-li delší dobu. Jestliže pěstujete méně odolné druhy, musíte je přikrýt ještě před příchodem pravidelných nočních mrazů. Choulostivá je z okrasných trav Cortaderia, ta navíc potřebuje ochranu proti vlhkosti. Trs trávy svažte, zasypte vyšší vrstvou listí a zakryjte fólií proti vlhku. Navrchu zatižte chvojím, a až se na jaře oteplí, odstraňte přikrývku a rostlinu seřízněte. Zimní přikrývku dopřejte i paznehtníku, sasankám, střevíčníkům nebo nízkým kosatcům (Iris kaempferi). Kryt z chvojí neuškodí žádným trvalkám – je vhodný jako přistínění v zimních slunečných dnech, kdy vyrovnává vysoké teplotní rozdíly.
Holomrazy skalničkám neprospívají, proto rovněž partie s nově vysázenými a choulostivými rostlinami zakryjte chvojím. Není to sice plnohodnotná náhražka sněhu, ale uchrání skalničky hlavně v předjaří, kdy sluníčko nabírá na síle a probouzí rostliny, které se pak v noci musí vypořádat se silnými mrazy. Trpí
V naší poradně s názvem ANTURIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobrý den.mohu požádat.. co dělat když krásně červené květy jsou nyní tmavozelene?
Vím jak pěstovat.vse dodržují jak mám.. vlhkost roseni teplota hnojení...jen u této krásky najednou tmavé zeleně listy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokud Antůrie produkuje nové květy, které zůstávají zelené, znamená to, že nedostává dostatek světla. V takovém případě byste jej měla posunout o něco blíže k oknu.
Brambory lze pěstovat různými způsoby, níže uvedené formy pěstovaní se provádějí v oblasti zahrádkaření.
Pěstování brambor ve věžích
Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And však vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15–20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15–20 cm, znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou. A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Bramborové věže mohou být až 1,2 metru vysoké.
V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, například pomocí starých pneumatik, prken.
Pěstování brambor v pytli
Tento způsob pěstování využívá toho, že když brambor klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů, na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Výhodou je, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv. Čím více zpracujete organického odpadu (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin), tím méně hnojiv.
Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10cm vrstvou kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10–15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlínou. Nechají se pouze vrcholové listy s přibližně 5cm částí stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny, ale i plodné kořeny, na nichž jsou hlízy. A tak se pokračuje dále, až se dospěje k hornímu okraji pytle anebo sudu (igelit pytle se postupně, jak přisypáváme hlínu, roluje zespod nahoru). Brambora má na vrcholu vegetace silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zároveň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že je brambora částečně chráněna před plísní.
Z toho plyne, že pytel o průměru kolem 30 cm a výšky 1 m dá v optimálním případě 3násobnou sklizeň. U pytlů odstřihneme spodní dva rohy. V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška
Každoroční opad listů je součástí životní strategie většiny listnatých stromů rostoucích v našich klimatických podmínkách.
Zima představuje pro většinu živých organismů náročné období. Musí vynakládat mnohem více energie na vlastní přežití (nezmrznutí) i na získání potravy/vody. Rostliny musí zůstat stát na tom svém stanovišti a jsou vystaveny všem povětrnostním vlivům – mrazu, větru, sněhové pokrývce, námraze. A samozřejmě nedostatku klíčového zdroje – vody. Tím, že strom na podzim shodí listy, se tomu všemu snaží čelit. Holé větve také znamenají menší plochu, na které se může držet sníh a námraza, a navíc nekladou tak velký odpor větru. Riziko polámaných větví je tak významně nižší než v olistěném stavu. Tím hlavním důvodem, proč stromům každoročně listí opadává, je však uchování vlhkosti.
Pokud je půda zmrzlá, je voda pro stromy takřka nedostupná. Strom si proto nemůže dovolit ztrácet ani kapku. Možná to není běžně známo, ale v období, kdy má strom listy, dochází k obrovským ztrátám vody právě skrze listy, respektive skrze listové průduchy, jimiž uniká vodní pára do okolního prostředí. Protože ale listy obsahují řadu důležitých látek, hlavně dusík a uhlík, strom, jako řádný hospodář, si je před opadem odčerpá a ve formě bílkovin uloží ve vnitřních pletivech. Na jaře je pak použije na tvorbu nových listů a květů. Naopak do uvadajících listů uloží odpadní látky.
Vlastní mechanismus opadu listů se připravuje už od jara. V místech, kde řapík listu přisedá na větvičku (stonek), se už v době intenzivního růstu začnou vytvářet vrstvičky buněk, které lze od sebe navzájem oddělit. Jejich dočasná soudržnost je dána pouze přítomností růstového hormonu auxinu, který se tvoří v listech a vrcholových částech stonku a putuje rostlinou směrem dolů. Ke konci vegetace, na podzim, produkce auxinu klesá a úměrně tomu se oslabuje i jeho vliv na soudržnost buněk. V okamžiku, kdy síla gravitace překoná sílu auxinu, list upadne.
Sezónní shazování listí je ovládáno kombinací krátkého dne a nízkých teplot. Když poměr denního světla, tmy a chladu dosáhne kritického bodu, odpoví na to typický širokolistý strom vytvořením přehrádky zvláštních korkových buněk v místech, kde je řapík listu připojen k větvi. List pak pomalu odumírá, protože byl izolován od cévních svazků. Spoj se oslabuje, až list ze stromu spadne. Drobnou jizvu, která zůstala po opadu listu, zacelí další vrstva specializovaných buněk – ta chrání strom proti ztrátě vlhkosti a proti vniknutí hub.
Z listnáčů neopadávají pouze listy kožovité či ostnité. Příkladem neopadavého keře je cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium), pěstovaná v mnoha parcích.
