Téma: 

aronie kdy sklízet


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

ARONIE

Kompot z aronie v troubě

Ingredience: 450 g cukru, 1 kg aronie

Technologický postup: Omyté plody promícháme s cukrem, pak v troubě pod pokličkou dusíme, dokud směs nepustí šťávu. Měkké plody lžící vybereme a nasypeme do sklenic. Nakonec je polijeme pěnou z převařené šťávy.

Detail odstavce: Kompot z aronie v troubě
Zdroj: Aronie
Zveřejněno: 13.6.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

ARONIE

Sušené aronie

Plody aronie lze snadno sušit, a to v sušičce, vlažné otevřené troubě nebo i na sluníčku. Suché plody používáme do moučníků místo rozinek (do těsta nebo do tvarohové či makové nádivky). Rozsekané nebo rozdrcené plody spařujeme při přípravě „obyčejného“ černého čaje nebo je můžeme přidat do ovocné směsi na čaj ovocný. Rozkousaná a polknutá polévková lžíce sušené aronie zastaví průjem při viróze nebo po dietní chybě.

Detail odstavce: Sušené aronie
Zdroj: Aronie
Zveřejněno: 13.6.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

ARONIE

Prodej aronie

Aronie se dají zakoupit v internetových obchodech nebo v zahradnictví. K dostání jsou jako semena, keře nebo strom. Cena semen se pohybuje okolo 40 korun za balení, které obsahuje cca 10 kusů. Za keř obvykle zaplatíte cca 90 korun za rostlinu. Stromková aronie se pohybuje okolo 150 korun za rostlinu.



Detail odstavce: Prodej aronie
Zdroj: Aronie
Zveřejněno: 13.6.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: Sklizeň rakytníku

Dobrý den,ostřižení keře s plody se nemusíte bát.Je dobré aspoň 30 % větví nechat a rakytník zase obrazí. Taky už budu tak do 14 dní sklízet.Teď hodně zalívám,plody se krásně nalévají a čekám ještě na správnou chuť.Čím vyzrálejší tím lepší.Určitě nebudu čekat se sklizní až na září.Plody by šli špatně sklízet.Záleží na teplém počasí.Ať se daří oranžové zlato! Vlaďka Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Odesláno: 3.8.2017 uživatelem Vlaďka
Počet odpovědí: 6 Zobrazit odpovědi

ARONIE

Nakládané aronie

Ingredience: 2 kg aronie, 1 litr vody, 300 ml osmiprocentního octa, 120 g cukru, 40 g soli

Technologický postup: Svařte vodu s octem, cukrem a solí. Aronie odtrhněte od střapin a stopek, operte je, nechte okapat a narovnejte do zavařovacích sklenic. Zalijte horkým sladkokyselým nálevem, uzavřete víčky a sterilujte 20 minut při teplotě 85 °C. Takto zavařené jeřabiny používejte jako přílohu k masu nebo při přípravě zeleninových salátů a jejich zdobení.

Detail odstavce: Nakládané aronie
Zdroj: Aronie
Zveřejněno: 13.6.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: jak a kdy stříhat ostružiny

Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.

Zdroj: diskuze Jak a kdy stříhat ostružiny
Odesláno: 17.9.2017 uživatelem lubomír weinhauer
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

ARONIE

Tinktura z aronie

Tinktura (extrakt) z plodu aronie (černá jeřabina, temnoplodec černý). Plody této byliny jsou významným zdrojem široké skupiny vitamínů (B, C, E, P). Díky vysokému obsahu flavonoidů, k nimž patří například hesperidin, quercetin, rutin a jiné, zlepšují produkty z aronie pevnost a pružnost cév. Dále obsahují jód, který harmonizuje činnost štítné žlázy. Dávkování: 3x denně 20 kapek do vody či čaje.

Z důvodu obsahu alkoholu není výrobek vhodný pro děti, těhotné a kojící matky. Tinktura se využívá na problémy se štítnou žlázou, cévy.

Detail odstavce: Tinktura z aronie
Zdroj: Aronie
Zveřejněno: 13.6.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Sklizeň rakytníku

Rakytník se sklízí podle odrůd. Letos na jaře jsem zasadil dva keře a byli na nich první malvičky. Ani jsem je neochutnal, protože mi je sklidili koncem července kosi. Běžně sklízím rakytník v druhé polovině srpna. Letos to bylo dřív kvůli počasí. Zahradu mámasi 450m nad mořem, tak je možné, že vy v kraji vína můžete sklízet ještě o 14 dní dříve.

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Odesláno: 3.10.2017 uživatelem Zdeněk Boráň
Počet odpovědí: 6 Zobrazit odpovědi

DOMÁCÍ LIKÉR Z ARONIE

Griotka z aronie

Ingredience: 1 kg aronie, 1/2 až 3/4 kg cukru, 7 dcl i více vínovice, 1/2 lžičky kyseliny citronové, 1 l převařené vody

Postup: Bobulky aronie v sítku omyjeme pod tekoucí vodou. Nachystáme si třílitrovou lahev. Do lahve dáme vždy vrstvu aronie, kterou prosypeme cukrem, a pokračujeme takto až do vypotřebování všech plodů. Lahev s aronií a cukrem zalijeme vínovicí a necháme louhovat cca 1 měsíc. Po měsíci převaříme 1 l vody s kyselinou citronovou, necháme ji zcela vychladit a přilijeme do sklenice s ovocem. Opět necháme měsíc louhovat. Hotový likér scedíme přes plátýnko do sklenic. Podáváme jako lék jednu štamprličku na lačno po ránu.

Detail odstavce: Griotka z aronie
Zdroj: Domácí likér z aronie
Zveřejněno: 14.9.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: Rakytník - jeho pěstování

Jde o to kolik plodů chcete sklízet a kolik máte placu na zahradě. Strýček má 7 leté stromky 2+1 3 m od sebe a nestříhá zatím ale už maj 4 m výšku. A je z nich tak 15 litrů plodů a to je podle mne to podstatné . Když jsem vyděl na netu obrázky zemědělské velkovýroby tak to bylo pole asi tak stejně velkých stromků. Tam to ale zbíraj nějakýmy kombajny. Ale určitě i mi budem asi omlazovat a prořezávat. Víc neporadím. J

Zdroj: diskuze Rakytník - jeho pěstování
Odesláno: 21.10.2017 uživatelem jirka
Počet odpovědí: 7 Zobrazit odpovědi

DOMÁCÍ LIKÉR Z ARONIE

Šťáva z aronie

Ingredience: 2 l plodů aronie, 80 g kyseliny citronové, 1 kg cukru

Postup: Plody aronie omyjeme pod tekoucí vodou a dáme do čtyřlitrové zavařovací sklenice. Smícháme s kyselinou citronovou, sklenici dolijeme vychladlou převařenou vodou a necháme dva dny stát. Poté bobule rozmačkáme a přes čisté plátno necháme šťávu vykapat. Na jeden litr vykapané šťávy přidáme 1 kg cukru a necháme za občasného promíchání rozpustit, pokud možno nevaříme. Hotový sirup z aronie plníme do vymytých a suchých lahví a skladujeme na chladném místě, nejlépe v lednici. Sirup vydrží několik měsíců a hodí se jak na přípravu šťávy, tak i jako sladidlo.

Detail odstavce: Šťáva z aronie
Zdroj: Domácí likér z aronie
Zveřejněno: 14.9.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: ROZMNOŽOVÁNÍ

JAK A KDY SE MAJÍ ROZMNOŽOVAT MALINY A OSTRUŽINY.

Zdroj: diskuze ROZMNOŽOVÁNÍ
Odesláno: 26.8.2018 uživatelem ANNA VALOVÁ
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ARONIE

Víno z aronie

Ingredience: 450 g cukru, kvasinková kultura, špetka živné soli

Technologický postup: Plody rozemeleme, vylisujeme a necháme odkalit. Na litr šťávy přidáme 450 g cukru, zákvas čisté kvasinkové kultury a 0,16 g živné soli. Kvašení vína je bouřlivé a probíhá při teplotě 20 °C. Nakonec víno podle chuti přisladíme.

Detail odstavce: Víno z aronie
Zdroj: Aronie
Zveřejněno: 13.6.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Postřiky vinné révy

Kdy je třeba stříkat vinnou révu a jaké přípravky doporučujete?

Zdroj: diskuze Postřiky vinné révy
Odesláno: 7.2.2016 uživatelem Marie
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

ARONIE

Marmeláda z aronie

Ingredience: 2 l plodů aronie, 1 kg krystalového cukru, 1/2 l vína (i ovocného), 1/2 lžičky skořice, 5 roztlučených hřebíčků, 1 sklenka rumu, větší špetka sorbanu

Technologický postup: Plody otrháme ze stopek, propláchneme teplou vodou a necháme okapat. Vysypeme je do kastrolu, polijeme vínem a vaříme asi půl hodiny. Poté plody podrtíme, přidáme koření a cukr a povaříme do zhoustnutí. Ke konci varu přidáme sorban proti plísním a trošku rumu. Ještě vroucí marmeládu lijeme do menších skleniček, které otočíme dnem vzhůru.

Detail odstavce: Marmeláda z aronie
Zdroj: Aronie
Zveřejněno: 13.6.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: ROZMNOŽOVÁNÍ OSTRUŽIN A MALIN

KDY A JAK SE ROZMNOŽUJI MALINY A OSTRUŽINY? TEL.607219600

Zdroj: diskuze ROZMNOŽOVÁNÍ
Odesláno: 26.8.2018 uživatelem VALOVÁ ANNA
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ARONIE

Sirup z aronie

Tepelná úprava sice nezničí veškeré cenné látky, ale řadu z nich ano. Proto je dobré alespoň část úrody zpracovat za studena.

Ingredience: 2 l plodů aronie, 80 g kyseliny citronové, 2 kg cukru

Technologický postup: Do čtyřlitrové sklenice vložíme otrhané a umyté plody aronie. Přidáme potravinářskou kyselinu citronovou a zalijeme vodou až po hrdlo. Za 32 až 36 hodin scedíme a plody lehce zmáčkneme. Získáme tak silně zabarvenou šťávu. Na každý litr šťávy přidáme 1 kg cukru a zastudena občas mícháme, dokud se cukr zcela nerozpustí, což se stane přibližně po 2 až 3 hodinách. Poté sirup slijeme do láhví.

Detail odstavce: Sirup z aronie
Zdroj: Aronie
Zveřejněno: 13.6.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: aronie zasychání plodů

Dobrý den máme krásnou aronii má velké množství plodu, ale polovina uschla, zcela vysušená, nevím proč, děkuji za radu klacková marie

Zdroj: diskuze Aronie zasychání plodů
Odesláno: 29.7.2018 uživatelem MARIE KLACKOVÁ
Počet odpovědí: 0

ARONIE

Džem z aronie

Ingredience: 1 kg plodů, 0,6 kg cukru, 1 balíček vanilkového cukru, 1/2 lžičky skořice, 3 až 4 roztlučené hřebíčky, 1 sklenka rumu, 1 pektogel, 1/2 lžičky kyseliny citronové

Technologický postup: Kuličky aronie očistíme, otrháme ze stopiček, propláchneme a necháme okapat. Nasypeme do kastrolu, podlijeme troškou vody a vaříme asi 20 minut. Přidáme cukr, koření a vaříme doměkka. Ke konci varu plody zčásti rozmačkáme, přidáme pektogel, minutu povaříme, přidáme kyselinu citronovou, a když se rozpustí, stáhneme kastrol z ohně. Přilijeme rum, promícháme a horkou směs nalijeme do malých čistých skleniček, které uzavřeme a otočíme dnem vzhůru.

Detail odstavce: Džem z aronie
Zdroj: Aronie
Zveřejněno: 13.6.2016

ARONIE

Likér z aronie

Ingredience: 1 kg plodů aronie, 1,5 l vody, 0,5 kg cukru, 1,5 l vodky

Technologický postup: Kilogram vyzrálých plodů aronie zalijeme litrem vařící vody a dáme na pět dní do chladu macerovat. Pak rozmačkáme a necháme v plátně vlastní vahou vykapat. Z půl kilogramu cukru a půl litru vody svaříme cukrový sirup. Prochladlý smícháme se šťávou z aronie a jeden a půl litrem vodky nebo jiného alkoholu bez chuti. Když vodku (nebo alkohol bez chuti) nahradíme rumem a přidáme dvě lahvičky potravinářské tresti se sladkou mandlovou příchutí, případně jednu lahvičku tresti sladké a půl lahvičky hořké mandle, získáme domácí likér velmi podobný griotce. Vyrobený alkoholický nápoj slijeme do menších lahví se šroubovacím uzávěrem. Můžeme si vyrobit i vlastní etikety a likérem podarovat své přátele. Podle některých předpisů na domácí likéry se ovoce nechává macerovat přímo v alkoholu. Tím ovšem vznikají ztráty, protože část alkoholu zůstane v neužitých plodech. Z ekonomického hlediska (a vzhledem k ceně alkoholu) se v praxi osvědčilo používat šťávu vylouhovanou ve vodě.

Detail odstavce: Likér z aronie
Zdroj: Aronie
Zveřejněno: 13.6.2016

DOMÁCÍ LIKÉR Z ARONIE

Likér z černých jeřabin

Ingredience: 1 l plodů aronie, 1 l jemné vodky, 1 kg cukru krupice

Postup: Plody černé jeřabiny dáme do pětilitrové zavařovací sklenice a zalijeme je vodkou. Poté necháme 14 dní na chladném místě. Minimálně jednou denně je třeba směs promíchat. Po uplynutí dvou týdnů svaříme cukr s 1 litrem vody, necháme vychladnout a přilijeme k jeřabinám. Směs necháme louhovat dalších 14 dní a opět každý den promícháme. Nakonec černé jeřabiny scedíme a výluh nalijeme do vymytých a suchých lahví. Skladujeme na tmavém místě v suchu a chladu.

Detail odstavce: Likér z černých jeřabin
Zdroj: Domácí likér z aronie
Zveřejněno: 14.9.2017

DOMÁCÍ LIKÉR Z ARONIE

Černá jeřabina aronie

Do Evropy se tento keř dostal kolem roku 1700, a už tehdy byly jeho plody hojně využívány při léčbě trávicího ústrojí. Původ aronie můžeme hledat na východě Severní Ameriky, kde ji pro její léčivé účinky používali k přípravě pokrmů i indiáni. Nejvýznamnější účinky na lidské zdraví má druh Aronia melanocarpa.

Aronie je keř či menší stromek dorůstající až do výšky 3 metrů, jehož černé plody o velikosti přibližně 1 cm rostou v hroznech. Kvůli barvě bobulí se černé jeřabině říká také temnoplodec. Aronie má temně fialové až černé plody trpké chuti a velikostí podobné borůvkám. Je vhodná pro diabetiky, sportovce, managery, a to díky vysokému obsahu vitamínů A, B1, B2, B6, B 9, C, E, P. Plody aronie jsou vhodné i pro lidi pracující intenzivně na počítači, jelikož napomáhají regeneraci očí, harmonizují působení záření monitorů na organismus, zlepšují paměť, koncentraci a vitalitu. Černé jeřabiny působí i jako prevence proti infarktu, mrtvici a arterioskleróze, nadto mají preventivní využití proti depresím.

Plody aronie se sklízejí koncem léta a začátkem podzimu a mají široké využití v kuchyni. Připravují se z nich chutné marmelády a džemy, sirupy, šťávy, kompoty, likéry, víno, můžeme je sušit nebo použít do moučníků. Samotné bobule jsou ke konzumaci trochu trpké, přidáním cukru se však trpkost ztrácí a vystupuje chuť připomínající borůvky. I listy černé jeřabiny lze využít. Odvar z listů se používá jako prostředek ke snížení krevního tlaku, má protizánětlivé účinky a podporuje tvorbu žluče. Celkově je velmi užitečná pro zdraví.

Nyní již na vyzkoušené recepty...

Detail odstavce: Černá jeřabina aronie
Zdroj: Domácí likér z aronie
Zveřejněno: 14.9.2017

ARONIE

Aronie pro zdraví

Plody aronie mají blahodárný vliv na krevní oběh, snižují hladinu cholesterolu v krvi i krevní tlak. Doporučují se proto při arteroskleróze.

Prospěšné jsou dokonce i při cukrovce, obsahují totiž přírodní sorbit, což je sladidlo vhodné i pro diabetiky.

Komplex účinných látek rovněž podporuje náš imunitní systém a celkově posiluje organismus.

Cenný je nejen obsah vitamínů, ale také bioflavonoidů a rutinu, který se z plodů i extrahuje k výrobě léčiv, a dále železa, jódu, fluoru, manganu a dalších mikroelementů, jež jsou nezbytné pro pevné zdraví a vitalitu.

Výhodou při sklizni a zpracování plodů je jejich velká trvanlivost. Na stromě je můžete ponechat téměř do prvních mrazíků, i když sklízet je lze i mnohem dříve (v průběhu září). Měly by však být dokonale vyzrálé a sladké. Po sklizni vydrží plody v dobrém stavu i dva měsíce, pokud je uschováte na chladném místě.

Plody mají až 60 % šťávy. Tato šťáva se dá poměrně úspěšně použít na přibarvování světlých vín, různých nápojů, šťáv a na výrobu biologicky aktivního potravinářského barviva. Z plodů jsou výborné kompoty, zavařenina, džem, vína, šťávy. Plody lze také sušit, nepodléhají snadno plísni, kvasinkám ani bakteriální hnilobě.

Přírodní šťáva a plody aronie se doporučují jako léčebný prostředek při arteroskleróze, vysokém krevním tlaku a anacidních gastritidách. Je ověřeno, že šťáva aronie snižuje hladinu cholesterolu v krvi nemocných aterosklerózou. A zároveň zvyšuje rychlost proudění krve, což je vhodné při léčení hypertenze. Veškeré výrobky z aronie projevují aktivitu i při zpevňování kapilár. Zjistilo se, že se působením plodů a šťávy jeřábu černoplodého vyrovnávají procesy vzruchu a útlumu v mozku a snižuje se emocionální nerovnováha. Šťáva z jeřabin má podle výzkumu izraelských vědců z ovocných šťáv nejvyšší vliv na imunitní systém a stejný účinek můžeme očekávat také u aronie. Kdo tedy považuje tyto stromy jen za okrasné, dělá velkou chybu.

V dnešní době syntetických sirupů a nápojů je šťáva z aronie vítanou změnou pro přípravu nápojů. Prodávané džusy se zvýšeným podílem aronie nebo černého rybízu po zředění se stolní nebo pramenitou vodou (1 : 1) představují nápoj, který lze doporučit dětem i dospělým, kteří se bez přislazovaných nápojů dosud nedokážou obejít. Naštěstí dnes již mnozí výrobci sirupů přistupují k tomu, že své výrobky přibarvují biologicky aktivním barvivem s výtažkem z černého bezu nebo právě aronie.

Plody aronie mají až 16 % cukrů, nejvíce fruktózy a glukózy, asi 3,5 % přírodního sorbitu, málo sacharózy a obsahují až 70 % natrpklé a nakyslé, velmi silně barvicí šťávy rubínově červené až fialové barvy. Plody vydrží dlouho na stromě zralé, aniž by se kazily, takže je můžeme sklízet postupně a konzumovat je vždy čerstvé. Někdy nás ale se sklizní posledních plodů mohou předběhnout ptáci, proto lze na toto období překrýt keř síťovinou. Z jednoho keře můžeme obrat až 10 kg plodů, které lze ve vhodných podmínkách uskladňovat až 2 měsíce, aniž by utrpěly na jakosti. Produkty z aronie nejsou tak často jako například produkty z jahod či jablek zatíženy plísňovými toxiny.

Aronie je považována za jeden z nejsilnějších antioxidantů, které chrání naše zdraví. Moderní výzkumy potvrzují moudrost starých kultur a potvrzují, že plody aronie obsahují velké množství vitamínů, minerálů a biologicky aktivních látek. Vedle cukru (glukóza, sacharóza, fruktóza) obsahují pektin (gelující vlastnosti), vitamíny A a C, vitamíny skupiny B (B1, B2, B6), vitamíny E, F, K a flavonoidy, minerály (železo, měď, bor, mangan, molybden, fluor). Černý jeřáb je bohatý na látky, které stimulují imunitní systém, chrání proti různým infekcím a nemocem, posiluje stěny kapilár a působí proti chudokrevnosti.

Detail odstavce: Aronie pro zdraví
Zdroj: Aronie
Zveřejněno: 13.6.2016

PATIZON

Pěstování

Patisony se pěstují ze semen setých brzy na jaře do vlhké půdy. Mají se přihnojovat nejlépe kompostem, lze i umělými hnojivy. Vegetační doba je 70 dní. Vhodnější je sklízet plody nedozrálé, pak vydrží delší skladování.

Pro pěstování patisonu jsou vhodné středně těžké, hlinité půdy s dostatkem půdní vláhy. Před sázením patisonu půdu vhodně upravíme chlévským hnojem nebo kompostem. Patisony se pěstují z přímé setby nebo si vypěstujeme sazenice. Ty si připravíme koncem dubna. Sazenice patisonu vysazujeme na zahradě v druhé půlce května. Semena patisonu můžeme v květnu vysévat přímo na stanoviště, ideálně do sponu 120 x 60–70 cm po 2–3 semenech. Vydatně zaléváme.

Patison má krátké vegetační období, a proto jej můžeme sklízet už v červenci. Můžeme jej sklízet podobně jako okurky, pravidelnou sklizní zvyšujeme úrodnost. Sklízíme ještě nezralé plody, které mají v průměru 10 cm, u starších plodů tvrdne slupka. Patison nesnáší mrazy.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Patizon
Zveřejněno: 13.10.2016

ARONIE

Pěstování

Aronie jsou svými plody podobné jeřábům, u nás se pěstují tři druhy: Aronia melanocarpa (temnoplodec černý), Aronia arbutifolia (temnoplodec planikolistý) a Aronia prunifolia (temnoplodec třešňolistý). Z hlediska využití plodů je asi nejlepší Aronia melanocarpa.

Chokeberry (černá jeřabina) je v různých jazycích romanticky nazývána jako „černá perla“, „černý jeřáb“. Černý jeřáb je ovocný strom nebo keř. Plody aronie jsou zaoblené (podobné borůvkám), černé s modravým nádechem, o průměru cca 12 mm, mají trpkou chuť (něco jako kříženec jablka, borůvky a černého rybízu).

Temnoplodec, takzvaný žen-šen střední Evropy, pochází ze Severní Ameriky. V našich zeměpisných šířkách roste i na keřích nebo roubovaných stromech, je velmi trvanlivý a po sklizni jeho plody vydrží až 2 měsíce. Velkým propagátorem černého jeřábu byl ruský biolog Ivan Mičurin. V lidovém léčitelství byl hojně zastoupen již v historii, Keltové považovali jeřáb za ochranný strom a všechny jeho části měli za posvátné. Černá jeřabina je považována za velmi cennou superpotravinu, která snižuje krevní tlak, tlumí bolest, zlepšuje metabolismus, je vhodná i pro diabetiky, zlepšuje pevnost a pružnost cév, harmonizuje činnost štítné žlázy.

Aronie se pěstuje většinou jako keř, v tom případě dorůstá do výšky asi 2 m a šířky 1,5 m, nebo se roubuje na jeřáb ptačí, na kterém vytváří menší koruny (do ekozahrad ji rozhodně sázíme keřovitou, pravokořennou). U nás se nejčastěji pěstuje odrůda Nero. Aronie začíná plodit brzy a hodně. Poměr velikosti stromku a hmotnosti úrody je někdy až zarážející. Škůdci ani chorobami netrpí, je to rostlina samosprašná. Díky nenáročnosti pěstování a ošetřování a pravidelné úrodě představuje také výrazný ekonomický efekt pro zahrádkáře s menším pozemkem. Dosahuje pěkných výnosů i ve špatné půdě a v nepříznivých klimatických podmínkách. Plody uzrávají v první polovině září. Po uzrání je potřeba úrodu brzy sklidit, protože plody záhy opadávají nebo je ozobávají ptáci. To, co potřebujete pro vlastní spotřebu, lze před ptactvem chránit sítěmi, zbytek jim nechte, tyto plody jsou pro ně cennou potravou.

Rostlina má ráda dostatek slunce, proto vybírejte slunné stanoviště. Zbytečně ji nezastřihujte, nejvíce totiž plodí na konci větví a sama udržuje pěkný tvar a optimální velikost. Používá se i do volně rostoucích živých plotů a mezí.

Aronie je velmi nenáročná na půdu, stačí jí pouze slunné místo. Jako okrasné se pěstují tři druhy, z hlediska užitkovosti a léčivé hodnoty plodů je nejvhodnější právě Aronia melanocarpa.

Dobře snáší teploty až do minus třiceti pěti stupňů Celsia a netrpí na choroby a škůdce. Kvete v měsíci květnu bílými květy. Má oválné listy, které vás na podzim potěší všemi barvami, a to včetně krvavě červené. Pravidelně a brzy plodí. Tmavě fialové, téměř černé plody přitahují pohledy už od července. Pro lepší úrodu keř prosvětlete průklestem. Jeřabinu můžete vysadit i jako živý plot (v takovém případě vysaďte sazenice na vzdálenost 80 centimetrů od sebe).

Keř

Aronie se pěstuje většinou jako keř, bývá vysoká asi 2 m a široká 1,5 m. Zastřihovat nepotřebuje, na koncích větviček naopak mívá nejvíce plodů. Pěkný kompaktní tvar si ostatně drží i bez úprav, pročež se hodí i do volně rostoucích živých plotů.

Keříčkové sazenice můžeme získat řízkováním, odnožemi (kořenovými odkopky), hřížením, dělením keřů a také ze semen, protože potomstvo si celkem dobře podržuje vlastnosti matečné rostliny. Je však třeba sledovat semenáčky a při případných negativních vlastnostech (nízká plodnost, náchylnost na mráz, drobné plody a podobně) nekvalitní jedince po vzoru přírody odstraňovat.

Vhodný termín k výsadbě je v průběhu října až do poloviny listopadu.

Nero

Nero je odrůda černého jeřábu s velkými listy i plody, které jsou asi dvakrát větší než kuličky černého rybízu. Jsou pevné, měknou až po prvních mrazech a množství vitamínu C jim dodává pikantní chuť. Dají se zpracovávat stejně jako jedlé jeřabiny nebo rybíz: buď čerstvé do ovocných salátů či pohárů, nebo se z nich připravují výborné kompoty, marmelády, šťávy a vína. Dají se i dobře sušit, aniž by podléhaly plísním. Plody lze sklízet postupně od září do konce října, neboť zralé vydrží dlouho na rostlině, kde se nekazí.

Černý jeřáb je nižší až střední keř o výšce 1,5–2 m, nebo bývá roubovaný na polokmínek. Listy jsou sytě až temně zelené, lesklé, což z něj činí velmi atraktivní keř do živých plotů. Bonusem je jeho podzimní zbarvení s barvami od temně oranžové po zářivě karmínově červenou. Je samosprašný a nepotřebuje stříhat, není-li pěstován v živém plotu. Je nenáročný na půdu a zcela mrazuvzdorný do cca -40 °C.

Odrůda Nero byla vyšlechtěna ve Velkých Losinách v druhé polovině 20. století. Má velké plody, hodně šťavnaté a vyniká velkou plodností. Podle mnoha degustací je zřejmě nejchutnější odrůdou aronie vhodné pro přímý konzum či zpracování.

Strom

Aronie jako strom se pěstuje ve tvaru zákrsků, čtvrtkmenů, polokmenů i vysokokmenů. Stromky se vysazují 3–5 m od sebe. Hodí se i do vyšších a horských poloh, kde bez problémů prosperují. Vhodné jsou i do malých zahrádek.

Klidně lze u aronie stromek vypěstovat i ze semínka. U tohoto způsobu se ale můžete setkat s matečnými rostlinami, které nejsou v žádném případě ideální a vykazují minimální plodnost. Nekvalitní rostliny je pak zapotřebí odstranit.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Aronie
Zveřejněno: 13.6.2016

ŠPENÁT

Pěstování

Pěstování špenátu není vůbec náročné, protože se jedná o jednoletku s krátkou vegetační dobou. Vzhledem k tomu, že se špenát sklízí již měsíc (maximálně 6 týdnů) po výsevu, tak jej můžete sázet a sklízet několikrát ročně. Proto je špenát často využíván i jako takzvaná předplodina nebo meziplodina. Může se sázet na záhon i s jinou zeleninou, například s mrkví anebo cibulí.

Při prvním výsevu na jaře můžete sklízet špenát již koncem dubna. Když špenát zasejete v dubnu, sklízíte jej počátkem června. Pokud sázíte špenát až na podzim, musíte čekat celou zimu, zato se však můžete těšit na sklizeň již velmi brzy na jaře. Pokud dáte špenát na záhonek v srpnu, určitě se z něj budete radovat ještě v září anebo v říjnu téhož roku.

Špenát potřebuje hlinitopísčitou půdu, která dostatečně zadržuje vodu, s pH 6–7,5. Před výsevem zem přihnojte listovým hnojivem.

Semena špenátu jsou schopná klíčit již při teplotě 2–4 °C, proto je můžete sít velmi brzy na jaře. Špenát se sází do země cca 20 cm od sebe do 4 cm hlubokých rýh. Pokud zasadíte špenát do písčité půdy, budete jej muset chodit často zalévat.

Listy se sklízí dříve, než začne špenát kvést. To je v době, kdy má vyvinuto minimálně 6 listů. Sklízí se tak, že se seřezávají listy asi 2,5 cm nad zemí.

Špenát nemá rád vysoké teploty a dlouhé dny, protože ty jej ženou do květu (teploty nad 16 °C). Bohužel s kvetením špenát ztrácí chuť a tuhne.

Pokud špenát neroste, má půda nejspíše méně živin, a proto je dobré zem ještě přihnojit a pravidelně ji odplevelovat. Při odplevelování si však dávejte pozor, abyste okopáváním špenát nepoškodili, má totiž kořínky těsně pod povrchem půdy. Plevel ale odstraňovat musíte, protože bere špenátu živiny i vodu.

Sklizený špenát skladujte při nulové teplotě v 95–100% vzdušné vlhkosti maximálně po dobu 1 týdne. K delšímu skladování je zapotřebí špenát nejprve zamrazit (opraný a nasekaný).

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Špenát
Zveřejněno: 8.5.2016

RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ

Pěstování

Vzhledem k pozitivním účinkům rakytníku na lidský organismus a jeho minimální dostupnosti v běžné obchodní síti je ideální vypěstovat si jej doma. Rakytník je velmi nenáročná rostlina, nejlépe se mu daří na suchém slunečném místě, dobře prospívá na písčitých i kamenitých půdách. Má rozsáhlý kořenový systém a vytváří kořenové výhonky, proto si musíme dát pozor a vysadit ho pouze tam, kde jeho případné rozrůstání nebude činit problémy.

Rakytník řešetlákový je dvoudomá rostlina, proto pokud chceme sklízet plody, musíme vysadit samčí i samičí keř. Ideální je vysadit jeden samčí a více samičích, které nám budou plodit. Vzhledem k tomu, že k opylení dochází pomocí větru, je dobré zasadit samičí rostliny po větru od opylující samčí rostliny. Pohlaví rakytníku se nejlépe rozpoznává až na tříletých rostlinách, kdy mají samčí keře větší pupeny na výhonech hustěji rozložené, takže vypadají huňatější. Plodí nejpozději třetím rokem po výsadbě, plody jsou značně kyselé a trpké. Rakytník je naprosto mrazu odolný.

Dle odrůd u nás rakytník dorůstá asi 2,5 až 3m výšky. Koření velmi široce, takže po zakořenění snese i dost sucha. Na kořenech jsou hlízkové bakterie, které poutají vzdušný dusík. Již druhým rokem se boční kořeny dostanou několik metrů do stran, kde vypouští oddenky – tyto lze vykopat a přesadit. Hlavně je nenechávejte na malém pozemku, jinak vás časem rakytník vytlačí.

Rakytník dobře roste v každé půdě. Nesnese trvalé zamokření nebo zasolení. Při zavlažování a přihnojování přináší vysoké výnosy. Spon výsadby by měl být 2,5 m x 3 m. Při výsadbě přidejte dobrý kompost a superfosfát. Rakytník nesnáší zastínění, potom neplodí. Aby sklizeň byla každoroční, je nutné mít dva plodové keře a sklizeň řezem střídat, nebo každý rok sklízet jen polovinu keře. Řežou se jen výhony do průměru 1 cm.

Pěstování rakytníku na stinném místě

Rakytník nesnáší zastíněné místo, když je na takovém místě, přestává plodit. Pokud ho chceme pěstovat ke sběru plodů, tak jej na takové místo nesmíme v žádném případě zasadit.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Zveřejněno: 2.11.2015

RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ

Rakytník řešetlákový

Rakytník řešetlákový je jednou z nejstarších bylin, kterou člověk používá k léčení. Záznamy o jejích léčebných účincích vedou až do starého Řecka. Odtud také pochází její název – Hippophae, který v překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové totiž zaznamenali, že koně pasoucí se v oblasti, kde rostl rakytník, dobře prospívali a jejich srst dostávala lesklý nádech. Rakytník řešetlákový je trnitý keř se zeleno-stříbrnými listy, který obvykle dorůstá velikosti 1,5 až 2 metry. Pochází z oblastí severovýchodní Asie, jeho původním domovem je Čína, Kavkaz, Mongolsko, Nepál, Indie, ale také Sibiř. V současnosti je rozšířený po celé Evropě. U nás se rakytník používá většinou jako okrasný keř nebo jako rostlina zpevňující náspy u silnic. Mimořádné léčivé účinky rakytníku byly donedávna přehlíženy.

Výsledky výzkumů, kterým byl rakytník podrobován, jasně ukazují, že se jedná o mimořádně cenný přírodní zdroj širokého spektra vitamínů a minerálů a dalších látek s příznivým efektem na lidský organismus.

Plody rakytníku dozrávají podle odrůdy od srpna do října. Problémem je, že se v tuto dobu velice nesnadno sklízí. Na trnitých větvičkách drží plody velmi pevně, navíc jsou měkké, takže se snadno rozmáčknou. Proto je praktické sbírat plody až v zimním období, kdy klesne teplota k deseti stupňům mrazu. Bobule se pak snadno setřesou nebo otrhají bez poškození. Rakytník lze sklízet i způsobem, že se ostříhají větvičky s plody, které se umístí do plátěného sáčku v mrazničce, kde se nechají zmrznout, poté se vyjmou z mrazničky a v sáčku se otlučou, nakonec se sáček rozváže a plody vytřídí.

Ideálním skladováním zralých plodů je mrazení, které zachovává maximum účinných látek a vitamínů. Plody můžeme také dále zpracovávat a vyrábět z nich vlastní produkty. Tepelná úprava ovšem některé zdraví prospěšné látky znehodnotí.

Detail odstavce: Rakytník řešetlákový
Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Zveřejněno: 2.11.2015

GLADIOLY

Přezimování

Hlízy gladiolů, z nichž některé mají původ v Jihoafrické republice a jiné v západní Evropě, nejsou dostatečně mrazuvzdorné, proto je v našich podmínkách musíte každoročně sklízet a přes zimu uchovávat v patřičných podmínkách. V době, kdy mečíky dosoušíte, se mezi starou a mladou hlízou vytváří odlučovací vrstva. Teprve v okamžiku, kdy je od sebe můžete bez problémů oddělit, nastává období vhodné k jejich čištění. Každá hlíza je složena z hlízy staré a různého počtu nově vzniklých (může být jen jedna, a stejně tak jich může být více), dále ze zbytků kořenů a brutů. Bruty jsou jakési malé kulaté korále, které získáte jako vedlejší produkt během čištění hlíz. Umožňují snadný způsob množení. Jeho výhodou je i fakt, že většinou za poměrně nízkou cenu (dle odrůdy) získáte větší množství sadby. S výsevem brutů začněte co nejdříve. Brutům nevadí ani poklesy teplot k nule. Mnohdy se dokonce stane, že přežijí zimu a zjara pak raší, ovšem podzimní výsev nelze doporučit z důvodu velkého množství ztrát. Přibližně dva týdny před výsevem uložte bruty do místnosti s teplotou nad dvacet pět stupňů Celsia. Vyšší teplota způsobí jejich lepší vzcházení. I přes veškerou správnou péči někdy brut nevzejde. Květenství brutů sice nejsou tak ohromná jako z dospělých hlíz, ale do menších váz se uplatní o to lépe. Za další rok až dva, podle nárůstu, se tyto hlízy dopěstují do obvyklé velikosti.

Jednotlivé popsané části od sebe navzájem oddělte, buď ručně, nebo pomocí tupého předmětu, aby se zamezilo jejich poškození. Obvykle není potřeba jiného předmětu, při opožděném čištění však potřeba bude. Starou část vyhoďte spolu s kořeny, zůstane vám mladá (nově narostlá) hlíza a bruty. Z nové hlízy sloupněte svrchní část (slupku). Odstranění této části je důležité z toho důvodu, že se na povrchu může vytvořit zdroj spor hub. Někdy se také provádí úplné odstranění slupek. Každý způsob má své plus i minus: při úplném očištění od slupek snadněji zkontrolujete stav hlíz, nevýhodou ale může být rychlejší sesychání hlíz. Pokud však jsou správně uskladněny, nebývá jejich celková ztráta příliš velká.

Vyčištěné hlízy označte jménem odrůdy nebo barvou a dosušte je během týdne při patnácti až dvaceti stupních Celsia. Nezapomeňte na dostatečný přísun vzduchu. Zbylý brut též označte a vložte do papírových sáčků. Ty nechte do jarního termínu výsevu v suchu při pokojové teplotě. Je vhodné, abyste hlízy mečíků uskladnili v nízkých prodyšných plastových lískách, které se mimo jiné používají i k zimnímu uložení úrody ovoce. Hlízy vyskládejte do tenčí vrstvy, aby jim nehrozilo napadení chorobami. Jestliže jste hlízy po sklizni na podzim při vyšších teplotách správně dosušili, uložte je do chladných suchých prostor. Pro jejich uchování po očištění jsou nejlepší místnosti se stálou teplotou kolem šesti až osmi stupňů Celsia. Teploty k nule již znehodnocují hlízy a také vyšší hodnoty nad deset stupňů Celsia nejsou vůbec vhodné.

Detail odstavce: Přezimování
Zdroj: Gladioly
Zveřejněno: 22.10.2016