Plody aronie lze snadno sušit, a to v sušičce, vlažné otevřené troubě nebo i na sluníčku. Suché plody používáme do moučníků místo rozinek (do těsta nebo do tvarohové či makové nádivky). Rozsekané nebo rozdrcené plody spařujeme při přípravě „obyčejného“ černého čaje nebo je můžeme přidat do ovocné směsi na čaj ovocný. Rozkousaná a polknutá polévková lžíce sušené aronie zastaví průjem při viróze nebo po dietní chybě.
Technologický postup: Omyté plody promícháme s cukrem, pak v troubě pod pokličkou dusíme, dokud směs nepustí šťávu. Měkké plody lžící vybereme a nasypeme do sklenic. Nakonec je polijeme pěnou z převařené šťávy.
Likér z aronie s medem a kávou je recept pro vybíravé fajnšmekry.
Plody arónie chutnají docela charakteristicky - kysele. Mnozí se právě z tohoto důvodu vzdávají myšlenky na přípravu šťávy z bobulí arónie, vína nebo likéru. Jak se ukazuje, není to nutné. Potřebujete jen správný recept na přípravu lahodných likérů z aronie. Díky medu a kávě je nápoj mnohem chutnější a je ideální pro všechny vybíravé jazýčky.
Ingredience
1,5 kg plodů aronie,
2,2 l vody,
1 citron,
80 g cukru,
250 ml uvařené silné kávy;
4 lžíce medu,
1,4l lihu.
Postup
Aróniový likér potřebuje vařit, proto si připravte velký hrnec a vhodné místo pro tepelné zpracování.
Omyjte bobule aronie a vložte je do hrnce. Přidejte vodu, zapněte vařič a vše vařte 60 až 70 minut.
Ovoce i s vodou zchladíme a po vychladnutí šťávu přecedíme přes plátýnko do jiné misky (nejlépe skleněné).
Přidejte zbývající ingredience – cukr, med a citronovou šťávu a přefiltrovanou vychlazenou kávu. Míchejte, dokud se vše nerozpustí.
Po úplném vychladnutí šťávy přidejte lihovinu. Směs promíchejte a nalijte do čistých a suchých lahví.
Likér z bobulí arónie by měl před konzumací zrát 5 až 6 měsíců. Uchovávejte na chladném a tmavém místě.
Aronie se dají zakoupit v internetových obchodech nebo v zahradnictví. K dostání jsou jako semena, keře nebo strom. Cena semen se pohybuje okolo 40 korun za balení, které obsahuje cca 10 kusů. Za keř obvykle zaplatíte cca 90 korun za rostlinu. Stromková aronie se pohybuje okolo 150 korun za rostlinu.
V diskuzi PYRACANTHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel S.Kosová.
Děkuji Vám za doplnění.
Ale stále nevím, jestli to znamená, že po zpracování lze použít pouze Golden Charmer a Red Column a další dvě nelze?
Mohu požádat znovu o zdroj, kde je uvedena možnost plody z těchto dvou odrůd po zpracování jíst?
Děkuji, S.Kosová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nina Vinšová.
Mám osobní zkušenost jen s Golden Charmer a Red Column. Ale domnívám se, že se vařením neutralizují jedovaté kyanogenní glykosidy ve všech rostlinách, které je obsahují.
Ingredience: 2 kg aronie, 1 litr vody, 300 ml osmiprocentního octa, 120 g cukru, 40 g soli
Technologický postup: Svařte vodu s octem, cukrem a solí. Aronie odtrhněte od střapin a stopek, operte je, nechte okapat a narovnejte do zavařovacích sklenic. Zalijte horkým sladkokyselým nálevem, uzavřete víčky a sterilujte 20 minut při teplotě 85 °C. Takto zavařené jeřabiny používejte jako přílohu k masu nebo při přípravě zeleninových salátů a jejich zdobení.
Tinktura (extrakt) z plodu aronie (černá jeřabina, temnoplodec černý). Plody této byliny jsou významným zdrojem široké skupiny vitamínů (B, C, E, P). Díky vysokému obsahu flavonoidů, k nimž patří například hesperidin, quercetin, rutin a jiné, zlepšují produkty z aronie pevnost a pružnost cév. Dále obsahují jód, který harmonizuje činnost štítné žlázy. Dávkování: 3x denně 20 kapek do vody či čaje.
Z důvodu obsahu alkoholu není výrobek vhodný pro děti, těhotné a kojící matky. Tinktura se využívá na problémy se štítnou žlázou, cévy.
Plody aronie omyjeme pod tekoucí vodou a dáme do čtyřlitrové zavařovací sklenice. Smícháme s kyselinou citronovou, sklenici dolijeme vychladlou převařenou vodou a necháme dva dny stát. Poté bobule rozmačkáme a přes čisté plátno necháme šťávu vykapat. Na jeden litr vykapané šťávy přidáme 1 kg cukru a necháme za občasného promíchání rozpustit, pokud možno nevaříme. Hotový sirup z aronie plníme do vymytých a suchých lahví a skladujeme na chladném místě, nejlépe v lednici. Sirup vydrží několik měsíců a hodí se jak na přípravu šťávy, tak i jako sladidlo.
V diskuzi ARONIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Fakevivi182t.
Všimli jste si někdy, že ovoce a vlastně většina rostlin roste lépe v horách. A pak i tak nějak lépe chutnají? Ony tedy i zvířata. Ale to je vedlejší. Měla jsem jednou Aronii, která rostla opravdu v horách a chutnala daleko lépe než tu co pěstovali tady v nížinách. Je to zajímavé, neřekla bych, že horské slunce může mít takovýhle blahodárný učinek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bobulky aronie v sítku omyjeme pod tekoucí vodou. Nachystáme si třílitrovou lahev. Do lahve dáme vždy vrstvu aronie, kterou prosypeme cukrem, a pokračujeme takto až do vypotřebování všech plodů. Lahev s aronií a cukrem zalijeme vínovicí a necháme louhovat cca 1 měsíc. Po měsíci převaříme 1 l vody s kyselinou citronovou, necháme ji zcela vychladit a přilijeme do sklenice s ovocem. Opět necháme měsíc louhovat. Hotový likér scedíme přes plátýnko do sklenic. Podáváme jako lék jednu štamprličku na lačno po ránu.
V diskuzi PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jelinek Jiri.
Dobry den vyskytl se mi takovy problem - od znameho jsem dostal v loni hroznove vino v kvetinaci .Kvetinac byl maly vino nic moc velkeho vzrustu.Na podzim jsem cele vino presadil do velkeho kvetinace dal na balkon a udelal k nemu mensi drevenou konstrukci.Na jare se vino docela krasne zazalenalo ale vyskytl se onen zmineny problem na cele sazenici ( listy i stonek ) se objevilo neco co vypada jako kdyby to nekdo posypal cukrem crystal - nevim co to je a jestli s tim mam neco delat - na listech je to ze spoda - poradi mi nekdo prosim i s dalsi veci - docetl jsem se ze se ma vino zastipovat jako u rajcat - jsem zrejme zahradnik praclovek - nevim o cem je rec. Predem vsem dekuji za rady.
Jelinek Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vilém.
Zdravím před 2 Romana jsem byl na sběru vína ve Francii u Bordeaux a super zážitek a nové zkušenosti. S tím že o víno je se potřeba starat celý rok, od vyvazování zastřihávání až po sběr a zpracování je to náročná práce. Víno i rád piju a ve Francii je nekonečný výběr dala se tam sehnat i láhev za 2eura ale taky třeba za 20euro. A občas si i objednávám nějaka francouzské víno tady www.vinigrandi.cz/ mají tam výběr zahraničních vín a dost i z Francie.
Tepelná úprava sice nezničí veškeré cenné látky, ale řadu z nich ano. Proto je dobré alespoň část úrody zpracovat za studena.
Ingredience: 2 l plodů aronie, 80 g kyseliny citronové, 2 kg cukru
Technologický postup: Do čtyřlitrové sklenice vložíme otrhané a umyté plody aronie. Přidáme potravinářskou kyselinu citronovou a zalijeme vodou až po hrdlo. Za 32 až 36 hodin scedíme a plody lehce zmáčkneme. Získáme tak silně zabarvenou šťávu. Na každý litr šťávy přidáme 1 kg cukru a zastudena občas mícháme, dokud se cukr zcela nerozpustí, což se stane přibližně po 2 až 3 hodinách. Poté sirup slijeme do láhví.
V diskuzi PYRACANTHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Kosová.
Dobrý den, paní Vinšová, hledám info o jedlosti/jedovatosti plodů pyracanthy.
Vy píšete, že se plody mohou jíst po zpracování, i když je to uvedené jen u některých kultivarů.
Prosím, kde jste tyto informace našla? Nebo máte vlastní zkušenost? Všude se totiž opakuje jen, že plody nejsou jedovaté, ale jsou nejedlé. Spíš bych čekala, že když nejsou jedovaté, mohou být jedlé. Viz např. bezinky, jeřabiny a další.
Budu moc ráda, za vaše info, děkuji,
S.Kosová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nina Vinšová.
Dobrý den, doplnila jsem požadované informace do svého článku.
Ingredience: 450 g cukru, kvasinková kultura, špetka živné soli
Technologický postup: Plody rozemeleme, vylisujeme a necháme odkalit. Na litr šťávy přidáme 450 g cukru, zákvas čisté kvasinkové kultury a 0,16 g živné soli. Kvašení vína je bouřlivé a probíhá při teplotě 20 °C. Nakonec víno podle chuti přisladíme.
Ingredience: 1 200 g jablek, 300 g aronie, 500 ml vody, 1 000 g krystalového cukru, 3 hřebíčky, 1 Želírfix 2:1, 1 lžička kyseliny citronové, 1/4 lžičky mleté skořice, 25 ml rumu
Postup: Hřebíčky povaříme ve vodě 15 minut, poté je vyjmeme. Přidáme omyté aronie a na kostičky oloupaná a pokrájená jablka. Směs ovoce vaříme 5 minut, potom plody rozmačkáme šťouchadlem na brambory. Odvážíme cukr a trochu odebereme. V odebraném cukru rozmícháme Želírfix, vsypeme do vařícího ovoce a povaříme 5 minut. Poté po částech přisypáváme zbývající cukr. Povaříme asi 3 minuty a odstavíme. Do odstaveného džemu vmícháme kyselinu citronovou, skořici a rum. Džem naplníme do skleniček a sterilujeme 15 minut při 85 °C.
Ingredience: 2 l plodů aronie, 1 kg krystalového cukru, 1/2 l vína (i ovocného), 1/2 lžičky skořice, 5 roztlučených hřebíčků, 1 sklenka rumu, větší špetka sorbanu
Technologický postup: Plody otrháme ze stopek, propláchneme teplou vodou a necháme okapat. Vysypeme je do kastrolu, polijeme vínem a vaříme asi půl hodiny. Poté plody podrtíme, přidáme koření a cukr a povaříme do zhoustnutí. Ke konci varu přidáme sorban proti plísním a trošku rumu. Ještě vroucí marmeládu lijeme do menších skleniček, které otočíme dnem vzhůru.
Ingredience: 1 kg plodů, 0,6 kg cukru, 1 balíček vanilkového cukru, 1/2 lžičky skořice, 3 až 4 roztlučené hřebíčky, 1 sklenka rumu, 1 pektogel, 1/2 lžičky kyseliny citronové
Technologický postup: Kuličky aronie očistíme, otrháme ze stopiček, propláchneme a necháme okapat. Nasypeme do kastrolu, podlijeme troškou vody a vaříme asi 20 minut. Přidáme cukr, koření a vaříme doměkka. Ke konci varu plody zčásti rozmačkáme, přidáme pektogel, minutu povaříme, přidáme kyselinu citronovou, a když se rozpustí, stáhneme kastrol z ohně. Přilijeme rum, promícháme a horkou směs nalijeme do malých čistých skleniček, které uzavřeme a otočíme dnem vzhůru.
Ingredience: 1 kg plodů aronie, 1,5 l vody, 0,5 kg cukru, 1,5 l vodky
Technologický postup: Kilogram vyzrálých plodů aronie zalijeme litrem vařící vody a dáme na pět dní do chladu macerovat. Pak rozmačkáme a necháme v plátně vlastní vahou vykapat. Z půl kilogramu cukru a půl litru vody svaříme cukrový sirup. Prochladlý smícháme se šťávou z aronie a jeden a půl litrem vodky nebo jiného alkoholu bez chuti. Když vodku (nebo alkohol bez chuti) nahradíme rumem a přidáme dvě lahvičky potravinářské tresti se sladkou mandlovou příchutí, případně jednu lahvičku tresti sladké a půl lahvičky hořké mandle, získáme domácí likér velmi podobný griotce. Vyrobený alkoholický nápoj slijeme do menších lahví se šroubovacím uzávěrem. Můžeme si vyrobit i vlastní etikety a likérem podarovat své přátele. Podle některých předpisů na domácí likéry se ovoce nechává macerovat přímo v alkoholu. Tím ovšem vznikají ztráty, protože část alkoholu zůstane v neužitých plodech. Z ekonomického hlediska (a vzhledem k ceně alkoholu) se v praxi osvědčilo používat šťávu vylouhovanou ve vodě.
Plody černé jeřabiny dáme do pětilitrové zavařovací sklenice a zalijeme je vodkou. Poté necháme 14 dní na chladném místě. Minimálně jednou denně je třeba směs promíchat. Po uplynutí dvou týdnů svaříme cukr s 1 litrem vody, necháme vychladnout a přilijeme k jeřabinám. Směs necháme louhovat dalších 14 dní a opět každý den promícháme. Nakonec černé jeřabiny scedíme a výluh nalijeme do vymytých a suchých lahví. Skladujeme na tmavém místě v suchu a chladu.
Do Evropy se tento keř dostal kolem roku 1700, a už tehdy byly jeho plody hojně využívány při léčbě trávicího ústrojí. Původ aronie můžeme hledat na východě Severní Ameriky, kde ji pro její léčivé účinky používali k přípravě pokrmů i indiáni. Nejvýznamnější účinky na lidské zdraví má druh Aronia melanocarpa.
Aronie je keř či menší stromek dorůstající až do výšky 3 metrů, jehož černé plody o velikosti přibližně 1 cm rostou v hroznech. Kvůli barvě bobulí se černé jeřabině říká také temnoplodec. Aronie má temně fialové až černé plody trpké chuti a velikostí podobné borůvkám.
Je vhodná pro diabetiky, sportovce, managery, a to díky vysokému obsahu vitamínů A, B1, B2, B6, B 9, C, E, P.
Plody aronie jsou vhodné i pro lidi pracující intenzivně na počítači, jelikož napomáhají regeneraci očí, harmonizují působení záření monitorů na organismus, zlepšují paměť, koncentraci a vitalitu.
Černé jeřabiny působí i jako prevence proti infarktu, mrtvici a arterioskleróze, nadto mají preventivní využití proti depresím.
Plody aronie se sklízejí koncem léta a začátkem podzimu a mají široké využití v kuchyni. Připravují se z nich chutné marmelády a džemy, sirupy, šťávy, kompoty, likéry, víno, můžeme je sušit nebo použít do moučníků.
Samotné bobule jsou ke konzumaci trochu trpké, přidáním cukru se však trpkost ztrácí a vystupuje chuť připomínající borůvky. I listy černé jeřabiny lze využít.
Odvar z listů se používá jako prostředek ke snížení krevního tlaku, má protizánětlivé účinky a podporuje tvorbu žluče. Celkově je velmi užitečná pro zdraví.