Zajímáte se o téma BABSKÁ RADA NA ZÁPACH Z PRAČKY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Zbytky prášku a různé nečistoty se při praní usazují po celé pračce, což může vést k nepříjemnému zápachu, a dokonce i plesnivění. Níže tedy uvádíme pár typů, jak pračku vyčistit.
Péče o pračku
Důkladné čistění byste měli každé pračce dopřát jednou za měsíc. Po každém praní odhrňte gumové těsnění a vytřete ho do sucha. Nechte dveře od pračky mírně pootevřené. V uzavřeném vlhkém prostoru se může tvořit plíseň. Ze stejného důvodu byste také neměli nechávat vyprané mokré pádlo v pračce příliš dlouho, ale vytáhnout je ihned po vyprání.
Dávkovací nádoba na prací prášek a aviváž v sobě zadržuje spoustu nečistot včetně vodního kamene. Nádobu byste měli důkladně vyčistit alespoň jednou měsíčně.
Těsnicí guma u dveří pračky bývá zanesena nečistotami a různými předměty, které během praní vypadnou z prádla. Těsnicí gumu proto otřete a vysušte po každém praní.
Zanesený buben pračky je mnohem větší problém než špinavá dávkovací nádoba. Rozhodně nečistěte pračku pomocí nadměrného množství octa, který způsobuje poškození gumových částí pračky (čerpadlo, těsnění a podobně). Přílišné dávkování octa by tedy mohlo vaši pračku nenávratně poškodit. Buben můžete vyčistit speciálními prostředky, které jsou určeny právě pro čištění praček.
Jak čistit filtr u vaší pračky se dozvíte v návodu, který jste obdrželi spolu se záručním listem. Čištění filtru doporučují výrobci alespoň dvakrát nebo třikrát ročně. Používáte-li pračku téměř denně, tak doporučujeme, abyste filtr čistili alespoň jednou za dva měsíce.
Pračka je zanesena především vodním kamenem. Změkčovače vody doopravdy pomáhají tomu, aby se vodní kámen na jednotlivých částech pračky neusazoval. Změkčovač vám tak prodlouží životnost pračky minimálně o několik let.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Spousta lidí používá k čištění pračky – a nejen pračky – také ocet. Stačí místo pracího prášku nalít do pračky hrnek octa, do bubnu vložit starý hadr a spustit program vyvářky. Stejným způsobem můžete použít kyselinu citronovou nebo prací sodu. Ocet je velmi účinný i na vodní kámen, jen ho používejte s rozmyslem, protože velké množství octa poškozuje gumové části pračky a místo čisté pračky byste mohli mít stroj nenávratně poškozený. Budete-li kombinovat kyselinu citronovou a ocet, budete mít pračku bez vodního kamene i bez plísně.
Tekutý přípravek pro čištění pračky Savo čistič pračky 2x 250 ml odstraňuje usazené nečistoty, vodní kámen i zápach. Odstraňuje zbytky pracího prášku či jiné usazeniny a pračku příjemně provoní. Pravidelným používáním docílíte optimálního fungování pračky a zároveň prodloužíte její životnost.
Použití: Smíchejte v nádobě 1 uzávěr s 3 litry teplé vody. Do této lázně ponořte zásobník na prací přípravky a nechte působit minimálně 30 minut. Zásobník poté omyjte a vložte zpět. Pomocí hadříku vymyjte tímto roztokem také vnitřní prostor pro zásobník pracích přípravků a vnitřní část dvířek. Pečlivě omyjte gumové těsnění okolo dvířek včetně všech jeho záhybů. Zbylý obsah přípravku vlijte do zásobníku na prací přípravek a spusťte prací program bez předpírky (minimální teplota 60 °C). Používejte podle potřeby asi 1x měsíčně.
Upozornění: Výrobek dráždí kůži a způsobuje vážné podráždění očí. Je-li nutná lékařská pomoc, mějte po ruce obal nebo štítek výrobku. Uchovávejte produkt mimo dosah dětí. Zabraňte styku s očima, kůží nebo oděvem. Po manipulaci důkladně omyjte kůži vodou. Používejte ochranné rukavice, ochranný oděv, ochranné brýle, obličejový štít.
Při zasažení očí: Několik minut opatrně vyplachujte vodou. Vyjměte kontaktní čočky, jsou-li nasazeny, a pokud je lze vyjmout snadno. Pokračujte ve vyplachování. Okamžitě volejte toxikologické informační středisko či lékaře.
Odstraňte obsah v souladu s legislativou, umístěte prázdný obal do komunálního odpadu.
V naší poradně s názvem USCHLÁ RŮŽE Z JERICHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Roth.
Dobrý večer.
Když dědeček byl asi měsíc před smrtí dal krabičku a v ní bylo něco co vypadalo
jako koudel.Na otázku co to je odpověděl to je růže z Jericha.Bohužel víc už mi
nestačil říct.70roků neměla vodu.Když jí dám do vody,za jak dlouho se zazelená.
Moc děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokud ji umístíte do vlažné vody, měla by se vaše růže z Jericha otevřít asi za 4 hodiny, přičemž na plnou velikost se může otevřít až za několik dní. Chcete-li ji „zasadit“, tak naplňte misku oblázky nebo štěrkem a přidávejte vodu, dokud nebudou oblázky ponořené. Umístěte svou Růži z Jericha navrch tak, aby se její kořeny dotýkaly vody. Můžete také vynechat oblázky a dát rostlinu přímo do mělké misky s vodou, ale je známo, že oblázky jí pomáhají vyvážit a také vypadají hezky. Umístěte ji na nepřímé, ale vydatné světlo a čekejte! Použijte destilovanou vodu nebo nechte vodu z kohoutku přes noc odstát, aby se chlór a další chemikálie odpařily, než ji použijete na rostlinu.
Zalévání
Vyměňujte vodu pro svou růži z Jericha každý den, aby byla čistá. (Pokud tu a tam vynecháte den, bude to stále v pořádku.) Vše, co musíte udělat, je natočit si každý večer trochu čerstvé vody. Ráno misku s oblázky sceďte a přidejte odstátou čerstvou vodu.
Největším trikem u zalévání růže z Jericha je nepřehnaně ji zalévat. To je snadné, protože rostlinu stačí vyjmout z vody každý týden, aby si odpočinula. Žádné dohady o tom, kolik vody jí dát nebo jak často. Stačí jí dát každotýdenní krátkou pauzu od vodní misky a je spokojená.
Každý měsíc dejte své růži z Jericha týden bez vody, aby trochu vyschla. Vyberte si každý měsíc stejný týden (první, druhý, třetí, apod.), aby to bylo snadné. Misku s kamínky jednoduše sceďte a rostlinu ponechte na oblázcích, nebo rostlinu úplně vyjměte a dejte na tmavší místo.
Teplota
Růže z Jericha nejlépe prospívá při pokojové teplotě, takže pozor na průduchy, průvan a extrémní výkyvy teplot. Je to sice pouštní rostlina, ale extrémní horko nebo chlad ji mohou stále poškodit.
Zde najdete základní tipy, jak se starat o pračku:
Důvodem zápachu pračky jsou často bakterie a plísně, pro něž představuje vlhko ideální prostředí. Místnost, kde je umístěna pračka, pravidelně větrejte.
Stejně tak přistupujte i k filtru a prostoru za ním. Je nutné zbavit se všech usazenin a nečistot.
Dávkujte prášek podle návodu, druhu tkaniny a tvrdosti vody.
Po vyprání nechte otevřený zásobník i dvířka pračky.
Čas od času, nejlépe 2x za měsíc, nastavte pračku na 60 nebo 90 stupňů. Ložnímu prádlu, ručníkům a utěrkám to jen prospěje.
Ekologickým pradlenkám se doporučuje nastavit pračku na 90 stupňů a do bubnu místo prádla nalít litr octa.
Alespoň jednou za čtvrt roku vyčistěte filtr a po každém praní zkontrolujte za pomoci suchého hadříku těsnicí gumu umístěnou u dvířek pračky.
Doporučuje se také pozorně číst návody, zejména pokud se rozhodujete prát třeba vlnu. Ne vždy je na ni pračka vhodná a může dojít i k jejímu zanesení.
Občas zkontrolujte i hadici přívodu a odvodu vody. Popraskané přívodní hadice vyměňte, než vytopíte sousedy. Stejně tak odpadní hadice.
Někteří výrobci již u svých praček vyvinuli samočisticí programy nebo programy na čištění parou, ale lze se bez nich obejít. Někdy ani sebelepší rady nepomohou a je nutné se obrátit na profesionály. Pračka může trpět konstrukční vadou, například bubnu, čerpadla nebo motoru, a pak je třeba pračku rozebrat a opravit.
Pračka není jen prostředek s tlačítky a s výstupem čistého prádla. Prádlo nemůže být čisté a voňavé, jestliže nebude čistá pračka. A pračka, to není jen buben z vnitřní strany a bílá bedna zvenčí. Je to celá nádrž na vodu, ve které se buben točí. Jsou to hadice rozvádějící prášek, aviváž a hlavně těsnění s všemožnými záhyby. Právě místa, která nevidíme, jsou často až neuvěřitelně znečištěná zaschlým práškem, aviváží, neodpařenou vodou a špínou z oblečení. Pokud byste viděli vnitřek pračky, tak už v ní prát snad ani raději nebudete.
V naší poradně s názvem DOTAZ OHLEDNĚ NÁZVU KVĚTINY - VIZ FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Korenská.
Dobrý den, prosím o název této květiny. Předem děkuji za odpověď. Eva Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.
Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.
Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.
Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.
Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.
Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.
Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.
Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.
Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.
Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.
Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.
Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.
Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.
Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.
Použijte metodu našich babiček, která naprosto spolehlivě zabírá. Ocet je jak k pračce, tak k přírodě mnohem šetrnější než k čištění nabízené chemické výrobky, navíc je výborný proti vodnímu kameni, dezinfikuje a po vyprání není cítit. Na čištění pračky si tedy připravte ocet, klidně stačí běžný typ. Pokud chcete, můžete použít i ocet bílý, bez přidaných barviv. Doporučuje se přidat i sáček prací sody zakoupené v drogerii. Pak si ještě připravte starý zubní kartáček a utěrku z mikrovlákna. Půl hrnku sody nasypte do přihrádky na prací prášek a ocet dejte až po okraj do oddílu pro máchání. Poté nastavte pračku na ten nejdelší cyklus a nejvyšší možnou teplotu, tedy 90 až 95 °C, a spusťte program. Doporučuje se vypnout pračku dříve, než přejde prací cyklus do fáze máchání – přerušte jej a nevypouštějte vodu. Vodu s octem můžete v pračce nechat přes noc. Přesvědčte se, zda se nedá pračka otevřít, když je plná. Následně nechte celý program projet ještě jednou naprázdno bez přerušení s polovinu octa vloženého rovnou do praní a bez sody.
Poté přichází na řadu manuální čištění. Vyjměte zásuvku na prací prostředky a propláchněte ji sprchou. Starým zubním kartáčkem pak vyčistěte vše, co se octem a sodou ještě nepodařilo odstranit. Vyčistěte i otvor, kam se zásuvka umisťuje. Stejně tak očistěte těsnění kolem otvoru na plnění, vyndejte zapomenuté papírové kapesníky a zachycené vlasy. Pak vše vytřete vlhkým hadrem.
Čištění pračky octem zaručeně zabírá. Nezapomeňte nakonec vyčistit filtr pračky. Při čištění filtru možná objevíte mince, knoflíky, sponky a spoustu dalších „pokladů“. Pak už jen pračku otřete zvenčí. Zubní kartáček se hodí na spáry, drážky i okraje tlačítek. Je dobré pračku i odpojit od vody, odsunout ji a vyčistit spoustu usazeného prachu za ní.
Nezapomínejte na čištění bubnu pračky a celé její vany. K té se bohužel bez kompletního rozebrání nedostanete. Ale můžete prostor kvalitně vyčistit tak, že místo pracího prášku nasypete do zásobníku sáček kyseliny citronové. S tímto „práškem“ pak vyperte jednu prázdnou pračku na nejvyšší teplotu. Díky tomu se vyčistí vnitřek bubnu a zčásti i těsnění a trubky pro vedení aviváže a prášku. Kyselina citronová je účinná rovněž na vyčištění bubnu. Při tomto způsobu čištění nezapomeňte do bubnu pračky vložit starý hadr nebo plenu, která nečistoty během praní pohltí. Zbavíte se tak usazeného vodního kamene a prodloužíte životnost pračky. Doporučuje se takto čistit pračku alespoň 1x za 3 měsíce. Pokud perete denně, pak raději buben vyčistěte každý měsíc.
Filtr hrubých nečistot pračky byste měli čistit hned několikrát ročně, neboť zanesený filtr může dokonce ucpat odtokovou hadici. Návod, jak filtr vyčistit, a zejména jak se k němu dostat, najdete v manuálu k vašemu přístroji. Obecně jde jen o to, dostat se k filtru, vyjmout jej, a mechanicky jednoduše odejmout usazené nasbírané nečistoty.
V hadicích se také usazuje značné množství nečistot, proto je potřeba vše důkladně čistit.
Spoustu nečistot najdete zejména v prostoru určeném k dávkování prášku či aviváže a také na těsnicí gumě bubnu, kde se s oblibou špína usazuje. Její odstranění je jednoduché a zvládnete jej třeba jen s pomocí hadříku či houbičky a trochy čisticího prostředku.
Nejproblematičtější je čištění bubnu pračky, který bývá zanesený z vnější strany, k níž nemáme volný přístup. Na mechanické čištění s hadříkem proto můžeme zapomenout. K čištění bubnu od usazenin nebo vodního kamene pomohou speciální přípravky nebo i domácí suroviny. Předem byste si ale měli dobře prostudovat například jak vyčistit pračku octem. Nadměrné množství octa totiž poškozuje gumové části pračky, a mohli byste si tak spíše uškodit. Tři šálky octa a běžný prací program třikrát do roka postačí. Alternativou je například využití sody. Chcete-li vyčistit pračku sodou, stačí ji nasypat do přihrádky namísto prášku a opět spustit praní. Pomůže vám od usazenin i vodního kamene. Pokud ale potřebujete vyčistit pračku od plísně, často doprovázené i nepříjemným zápachem, vsaďte raději na specializované přípravky volně dostupné v drogeriích. A pro příště raději nechávejte pračku pootevřenou, a občas zvolte i vyšší teplotu praní. Jinak vás zápach a nečistoty pravděpodobně i po čištění znovu brzy navštíví.
Nečistoty, které zůstávají v pračce, následně způsobují plísně a zápach.
Smíchejte čisticí přípravek ze Sava a teplé vody v poměru 50 : 50. Nasaďte si rukavice a do Sava namočte ručník. Nasáklým ručníkem otřete nejprve gumové těsnění. Nezapomeňte těsnění i odhrnout, právě pod ním se skrývají ty největší nečistoty a případná plíseň.
Jestliže špína nejde z těsnění dolů, nechte v něm nasáklý ručník třicet minut odležet. Poté ručník odstraňte a těsnění vydrhněte starým kartáčkem na zuby. Poté těsnění vytřete suchým hadrem. Když jste s těsněním hotovi, vložte do pračky hadr i ručník a zapněte program s nejvyšší teplotou. Po vyprání spusťte stejný program ještě jednou, ale tentokrát do pračky navíc přidejte dva hrnky octa. Pozor, nezkoušejte si čistění pračky urychlit tím, že dáte ocet už do prvního cyklu. Ocet a Savo se nesmí míchat! Čistění si zaslouží i přihrádky na prací prášek. Vyčistěte je směsí octa a vody opět v poměru 50 : 50. Přihrádky celé vysuňte a vyčistěte i vnitřek pračky.
Na čištění budete potřebovat 3 litry octa a 2 balíčky kyseliny citronové. Obojí smíchejte a nalijte do pračky. Pusťte cyklus na 90 °C. Program nechte běžet, ale nenechte ho dokončit, aby nedošlo k vypouštění roztoku. Horký roztok nechte v pračce působit nejlépe přes noc. Poté opět zapněte a postup s vypnutím pračky před vypouštěním ještě jednou zopakujte. Znovu nechte několik hodin působit, pak program nechte dokončit.
Savo odstraňuje z pračky plíseň. Pokud se vám tedy někde vytvořila plíseň, nalijte 300 ml Sava do pračky a zapněte program na vysokou teplotu. Savo by mělo plíseň z pračky odstranit.
Způsob dávkovaní závisí na tom, jaký druh pracího prostředku používáte. Univerzální prací prostředky se dělí podle konzistence na sypké, tekuté a předdávkované (tablety, gelové kapsle).
Sypké prací prostředky – doporučenou prací dávku dávkujeme přímo do přihrádky v pračce.
Tekuté prací prostředky – doporučená prací dávka se ponechává v odměrce a vkládá se přímo do bubnu na prádlo nebo se lije do přihrádky u pračky.
Předdávkované prací prostředky – požadovaný počet gelových kapslí se vkládá pod prádlo přímo do bubnu pračky; práškové tablety se vkládají přímo do přihrádky pračky.
Jak si co nejtransparentněji porovnat ceny a tak zjistit, který prací prostředek je nejlevnější? Stačí, když si cenu pracího prostředku vydělíte počtem pracích dávek. A máte to! V mnoha obchodech již najdete uvedený přepočet ceny za 1 prací dávku. Nezapomínejte, jedna prací dávka je standardně stanovená, a tudíž pro všechny výrobce stejná.
Kyselina citronová pomáhá v odstranění vodního kamene. Jak na to? Nasypte jeden hrnek kyseliny citronové do nádobky na prášek a druhý hrnek do bubnu pračky, poté nastavte program praní na vyšší teplotu a zapněte pračku.
Takto můžete jednoduše vyčistit buben pračky:
Postup: Do prázdného bubnu nasypeme 250 gramů kyseliny citronové a necháme pračku prát naprázdno při teplotě 50–60 °C.
Pračku můžete vyčistit krystalickou sodou. Někdy jsou zrna příliš velká, a tak je dobré je zmenšit pomocí kladívka. Poté dejte takto připravenou sodu do všech tří přihrádek (hlavní praní, aviváž, předpírka) a zapněte nejdelší program s předpírkou. Pokud máte hotovo, nechte působit rozpuštěnou sodu v bubnu pračky co nejdéle, a to tak, že pračku vypnete před koncem pracího cyklu, nejlépe před mácháním. Poté zopakujte celý postup s octem a máte pračku vyčištěnou.