BAKTERIÁLNÍ CHOROBY PELARGONIÍ je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Převislé muškáty mají poléhavé, tenké stonky. Jejich listy jsou podobné břečťanu, proto jsou nazývané „břečťanovité“. Květy jsou jednoduché nebo plné, červené, růžové fialové, karmínové, bílé nebo dvoubarevné. Vytrvale kvetou během léta a tvoří dlouhé převislé výhony.
Množení
Převislé muškáty množíme vrcholovými řízky, které napícháme do hlíny, kde rychle zakoření. Kdy řízkovat, to záleží na vás, jelikož řízky pelargonií můžeme odebírat od časného jara do podzimu, nejvhodnější zůstávají jarní měsíce a červenec a srpen, řízky v tuto dobu nejrychleji zakořeňují. Jestliže odebíráme řízky časně na jaře, musíme nejdříve rostlinu v únoru prostříhat. Tyto ostříhané výhony, často dlouhé a neupravené, nejsou vždy vhodné pro řízkování. Rostliny většinou po jarním prostříhání brzy vyženou nové výhony, které jsou již výbornými řízky.
Nových výhonů bývá nadbytek a některé by se stejně musely odstřihnout, zejména ty, které vyrostly ve středu rostliny. Zdravé, dobře živené rostliny vytvářejí také v červenci a srpnu dostatek výhonů vhodných pro řízkování. Pečlivě si tedy vyberte budoucí rostlinu. Čím blíže u sebe jsou na stonku listové pupeny, tím statnější bude odebraný řízek. Při odebírání řízku se mohou přenášet choroby z rostliny na rostlinu, proto veškeré nářadí dezinfikujte (v lihu).
Řízky by měly být asi 7 cm dlouhé. Odřízneme vrchol výhonu těsně nad listovým pupenem, z uzliny zakoření. Otrháme všechny listy až na jeden a na listy na vrcholu řízku. Malé květináčky (nebo truhlíky) naplníme kompostem pro řízkování (polovina kompostu + polovina písku) a vysazujte řízky. Postavíme květináčky do misky s vodou a ponecháme je nasát, co mohou. Květináčky vyndáme, jakmile horní vrstva zvlhne, a nezaléváme je, dokud úplně nevyschnou. Jestliže postavíme květináče do misky s pískem, který budeme zalévat místo květináčků, pak nemohou řízky nikdy shnít, protože nebudou přelité. Řízky nezakrýváme sklem ani fólií.
Nařízkované pelargonie postavíme na světlé místo, nikdy ne na přímé slunce. Nejlepší stanoviště je okno otočené na sever. Můžeme zastínit (pokud je třeba), ale nikdy nezatemňujeme. Při množení pelargonií můžeme použít vyhřívanou množárnu, protože prohřátí řízkovaného substrátu zrychluje tvorbu kořenů, ale nesmíme ji zakrýt. Většina kultivarů páskovaných a břečťanolistých pelargonií zakoření po 2–3 týdnech, řízky kultivarů královských pelargonií zakořeňují většinou o 2 týdny déle. Pokud mají řízky nezvadlé, zelené listy, není třeba se obávat, že nezakoření.
Zakořenělé řízky mohou být přesazeny do výživnějšího kompostu a většího květináče, ne však většího než 7–9 cm. Rostliny vyrostlé z řízků se někdy samy pěkně rozvětvují, například miniaturní pelargonie. Většina pěstovaných pelargonií se musí zaštipovat, to znamená, že se musí odstranit vrchol stonku, aby z dolních uzlin vyrašily postranní výhony a rostlina se rozkošatěla. Začneme zaštipovat již tehdy, když mají mladé rostliny 5–6 listových pupenů. Řízkům vyraší květní poupata brzy na jaře, ale pokud je budete vyštipovat po několik prvních měsíců, všechny živiny zužitkují na růst a vyvinou se v hezkou rostlinu. Chceme-li mít zdravé pelargonie, musíme jim dát dostatek světla a prostoru. Musíme se snažit včas odstraňovat zežloutlé listy, aby nezplesnivěly.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vinnou révu napadají nejčastěji. Vedle včasného zásahu vhodnými fungicidy je důležitá především prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Houbové choroby se rozvíjejí při určitých klimatických podmínkách. Příznivými podmínkami jsou hlavně teploty kolem 25 °C a vlhko. Mezi nejčastější houbové choroby révy vinné patří padlí révy, plíseň šedá, plíseň révová a další, jako je červená skvrnitost révy či červená spála révy vinné. Bobule jsou na tyto choroby nejvíce náchylné v srpnu, kdy je potřeba nezanedbat často už poslední ošetření vinice proti těmto houbovým chorobám.
Plíseň révová (Peronospora)
jedna z nejvýznamnějších chorob vinné révy
příznaky: olejovité, žlutozelené, oválné skvrny na povrchu a bělavý spodek listu, hnědnou a zasychají květenství, postižená místa odumírají, silně napadené listy opadávají
ochrana: spočívá zejména v použití měďnatých přípravků, jako jsou Champion, Cuproxat, a dále Folpan a Melody Combi. Pro zahrádkáře jsou vhodné zejména Champion a Cuproxat. Při malé znalosti příznaků choroby se první ošetření provádí před květem a druhé po odkvětu. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdi, dávejte pozor na to, že postřik by mohl obarvit omítku namodro. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat, nebo spálit. Dobrou prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech, kde se pokud možno nevyskytují silné a časté letní rosy, a udržovat keře prosvětlené, vzdušné. Vyšlechtěny byly i odrůdy k této nemoci rezistentní, například vinná réva Krystal
příznaky: choroba napadá všechny zelené části keře, napadené listy i bobule vypadají, jako by byly posypané moukou, napadené bobule praskají a objevuje se takzvaná semenná průtrž, při níž se vylije obsah bobule ven a veškerá úroda může přijít vniveč. Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou, až černají
ochrana: lze použít přípravky Discus a Kumulus, pro zahrádkáře je nejvhodnější Discus, který je běžně k dostání včetně návodu na ředění vodou. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní. Prevencí je vhodné stanoviště pro p
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foltýnková Zdenka.
Vršky rostliny získaly žlutou barvu -opravdu citronově žlutou barvu, jinak na nich není nic vidět
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvody žloutnutí listů u rajčat:
- mohlo by to být z důvodu nedostatku dusíku v půdě. Zda-li je to tento případ můžete zjistit zkontrolováním hladiny dusíku v půdě a pak případně přidat trochu výživných látek do půdy. Po několika dnech můžete pozorovat, jestli jsou stále žluté a nebo začaly zelenat.
- dalším důvodem by mohla být houba nebo bakteriální problém jako Alternaria alternata nebo dalších nemocí rajčat. Pokud vaše rostlina má nějakou takovou nemoc, pak by měla být odpovídajícím způsobem ošetřena.
- někdy to může být problém se škůdcem v rostlinách, který musí být správně odstraněn. Mohly by to být housenky nebo červi ovlivňující zdravotní stav rostliny rajčete. Můžete použít organické pesticidy, jenž se dobře vypořádají s touto situací.
Před provedením jakýchkoli změn s půdou nebo přidáním pesticidů, je třeba se ujistit, že rostlina není vysychlá. Půda by měla být dostatečně vlhká. Pokud tomu tak není, pak může být i tento malý nedostatek důvodem ke žloutnutí listů.
příznaky: na plně vyvinutých listech se objeví zřetelné drobné světlezelené až žlutozelené, skvrny, ohraničené žilnatinou. Skvrny jsou ojedinělé nebo ve skupinách. Postižená místa červenají, hnědnou a postupně nekrotizují. Na okrajích skvrn postupně vznikají další světlé skvrny. Silně postižené listy žloutnou nebo červenají a předčasně opadávají. Bakterie přetrvávají dlouhodobě epifyticky na rostlinách a za příznivých podmínek napadají pletiva listů
ochrana: k výskytu dochází zejména za deštivého počasí, na teplotě nezáleží, výskyt této choroby tedy omezí všechna opatření, která zajistí plnou vitalitu keřů, zejména jejich vyrovnaná výživa
příznaky: na hlavě keře nebo na kmínku se objevují různě velké a utvářené nádory. U sazenic jsou nádory obvykle v místě srůstu roubu a podnože a na bázi podnožového řízku. Nádory jsou zpočátku bílé nebo zelené, měkké, květákovité, později tvrdnou a dřevnatí. Postižené keře mají světlejší a menší listy a kratší a slabší přírůstky. Silně postižené keře slaběji rostou a dávají menší a méně kvalitní sklizeň
ochrana: je třeba zabránit nebo omezit poranění včetně poškození mrazem a případná poranění ošetřit. Důležité je zlikvidovat napadené rostliny. Riziko napadení omezuje správná péče a harmonická výživa, která zajistí plnou vitalitu keřů
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svatopluk Brázdil.
Zčernala nám na ořeších zelená slupka. Po rozlousnuti je jádro sice zdravé, ale místy plesnivé. Prosím nevíte čím to je. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Může jít o nekrotické léze na slupce ořechu, které způsobuje houba Botryosphaeria a Alternaria. Plísňová choroba je přenášena vzduchem, napadá rostlinu ve fázi mladých plodů, šíří se v období dešťů, skvrny této choroby jsou čím dál větší a způsobují zčernání slupky vlašského ořechu. Jak tato choroba vypadá, se můžete podívat na těchto fotografiích: https://images.app.goo.gl/F…
Příčin zčernání zelené slupky u vlašských ořechů ale může být více, například bakteriální spála. Bylo by nejlepší vzít několik postižených plodů a listů a požádat nejbližšího zahradníka o pomoc. Využít také můžete zkušeností odborníků na zemědělských vysokých školách v Brně, Praze a v Českých Budějovicích, pokud je máte blízko.
Červené listy pelargonie mohou naznačovat stres nebo být přirozenou vlastností některých odrůd. Červené listy mohou být známkou stresu z různých faktorů, jako jsou nízké teploty, nadměrné zalévání, nedostatek živin nebo nadměrné sluneční světlo. Některé odrůdy pelargonií však mají přirozeně červené nebo bronzově zbarvené listy.
Zde je podrobnější pohled na možné příčiny:
Červené listy související se stresem
Teplota:
Pelargonie preferují teploty mezi 15–24 °C. Vystavení extrémnímu horku nebo chladu může způsobit zčervenání listů.
Zalévání:
Přehnané zalévání i nedostatek živin mohou vést k červeným listům. Ujistěte se, že půda není trvale příliš mokrá ani příliš suchá.
Nedostatek živin:
Pelargonie potřebují specifické živiny a jejich nedostatek se může projevit červenými listy.
Sluneční světlo:
Pelargonie obecně preferují plné slunce, ale příliš mnoho přímého slunečního záření může způsobit zčervenání listů jako ochranné opatření proti poškození sluncem.
Nemoci:
Červené zbarvení listů může být také příznakem některých plísňových nebo virových onemocnění.
Přirozeně červené listy:
Některé odrůdy pelargonií mají přirozeně červené nebo bronzově zbarvené listy, což je normální vlastnost.
Řešení problémů
Zkontrolujte prostředí:
Ujistěte se, že rostlina dostává dostatečné množství slunce a že teplota je v ideálním rozmezí pro pelargonie.
Upravte zálivku:
Zkontrolujte vlhkost půdy a podle toho upravte zálivku.
Zvažte hnojení:
Pokud máte podezření na nedostatek živin, zvažte použití vyváženého hnojiva Kristalon pro muškáty nebo NPK.
Izolujte a ošetřete, pokud je rostlina nemocná:
Pokud máte podezření na nemoc, izolujte rostlinu a ošetřete ji vhodným fungicidem nebo jiným přípravkem.
Odstraňte postižené listy:
Pokud jsou červené listy způsobeny stresem, můžete je odstranit, abyste podpořili nový, zdravý růst..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kuličky na listech vyvolává drobný, pouhým okem neviditelný roztoč, který saje na spodní straně listů. Na horní straně čepelí listů jsou nápadně vypouklé, různě velké a utvářené, zeleně nebo červeně zbarvené puchýře.
Možnosti ochrany
Preventivní postřik révy v době rašení sirnatými přípravky (KUMULUS WG, SULKA K) nebo krátce po vyrašení přípravky určenými na předjarní postřik ovocných dřevin a révy (Oleo-Ekalux, Pyrilux).
Akutní postřik jakýkoliv přípravek proti žravým a savým škůdcům aplikovaný hlavně na spodky listů.
Ptáte se na nemoci patizonů? Patizony jsou náchylné k několika chorobám a škůdcům. Mezi běžné choroby patří padlí, peronospona, bakteriální vadnutí a různé plísně a skvrnitost listů. Mezi škůdce, kteří patizon často trápí, patří brouci okurkoví, ploštice, zavíječi révoví, mšice a svilušky.
Choroby patizonu
Padlí okurkové
Toto houbové onemocnění se projevuje jako bílé, práškové skvrny na listech a může rostlinu oslabit a snížit produkci plodů.
Peronospora
Charakterizují ji houbovité skvrny na horní straně listu s odpovídajícím chmýřím na spodní straně.
Bakteriální vadnutí
Bakteriální onemocnění šířené hmyzem, jako jsou brouci okurkoví, způsobuje vadnutí a nakonec odumření rostliny.
Plíseň listů a skvrnitost
Různé houbové a bakteriální patogeny mohou způsobovat skvrnitost listů a plíseň, což vede k opadávání listů a snížení výnosů.
Škůdci
Okurkoví brouci
Larvy i dospělci se živí sazenicemi, listy, květy a plody a mohou přenášet bakteriální vadnutí.
Ploštice tykvovitá
Tento hmyz saje rostlinné šťávy, což způsobuje vadnutí, žloutnutí a křehkost listů.
Zavíječi tykvovití
Larvy se prořezávají do stonků tykvovitých, narušují cévní systém rostliny a potenciálně ji zabíjejí.
Mšice
Malý hmyz sající mízu, který může oslabovat rostliny a přenášet viry.
Svilušky
Drobní roztoči, kteří se živí rostlinnou mízou a způsobují tečkování a žloutnutí listů.
Ošetření proti chorobám
Střídání plodin, správné rozestupy a dobrá cirkulace vzduchu mohou pomoci předcházet chorobám. Pro některé houbové choroby mohou být nutné fungicidy.
Ošetření proti škůdcům
Pravidelně kontrolujte rostliny, zda nevykazují známky škůdců. Mezi organické ochrany patří neemový olej, křemelina a Bacillus thuringiensis (BT). V některých případech mohou být nutné chemické insekticidy.
Abyste mohli zavést nejúčinnější kontrolní opatření, je důležité identifikovat konkrétního škůdce nebo chorobu, která vaše patizony postihuje, abyste mohli zavést nejúčinnější ošetření.
V naší poradně s názvem IVETAAZDENEK@EMAIL.CZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Prosím o radu jak se dělá čaj z olivových lístku dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na čaj z olivových lístků
Vezměte 10-20 zralých nepoškozených olivových listů ze zdravé rostliny. Důkladně je opláchněte ve vodě a mírně osušte. Mokré lístky umístěte na suchém a chladném místě po dobu 3 až 7 dní, dokud nebudou zcela vysušeny. V případě potřeby pak vezměte 10 až 15 sušených olivových listů na šálek vody a dejte je do nádoby vařit na 5 minut. Sejměte z plotýnky a nechte ještě listy plavat v převařené vodě po dobu 2-3 minut, dokud tekutina nedostane krásnou zlatavou barvu, pak teprve podáváme. Můžete přidat cukr, pokud si přejete. Čaj se dá pít teplý, ale vynikající je i studený.
Ještě zmíním léčivé účinky:
- snižuje krevní tlak
- snížuje predispozice ke krevním sraženinám (posiluje účinky Warfarinu)
- léčí cukrovku
- léčí infekce virové, bakteriální a plísňové
Jako nejčastější choroby a škůdce muškátů můžeme jmenovat: kadeřavost listů, bakteriální skvrnitost, muškátovou rez, botrytidu pelargonií, praskání a kroucení květního stonku, molici muškátovou, mšici muškátovou a ploštici.
Ve svém příspěvku ODPOVĚĎ MARTIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal Vinš.
Dobrý den Martine,
toto co píšete je velmi zajímavé, v odborné literatuře o tomto moc informací není. Domnívám se, že jsou zde možná dvě vysvětlení: 1) Že došlo k otravě a to tím, že jste překročil možné dávkování nebo došlo k otravě z jiných zdrojů (například při snůšce). 2) U včel propuklo bakteriální onemocnění septikemie, tato bakterie způsobuje, že se tělo včel rozpadá. Proto jste mohl nalézt větší množství včelých křídel. Nejedná se onemocnění, které by mělo způsobit větší škody na včelstvu. Mrtvolky včel by se měly sbírat a pálit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martin.
Bakteriální rakovina se projevuje ve formě mrtvé kůry, která vypadá jako propadlá, spolu s vytékajícím sekretem a odumíráním novějších výhonků. V listech stromu se mohou také vytvořit díry – průstřely. Obrázky této nemoci můžete vidět zde: bakteriální rakovina.
Ochrana
Dodržování správné hygieny, pokud jde o prořezávání, je důležité, aby se snížilo riziko vniku bakteriální rakoviny skrze řezné rány. Odřízněte infikované dřevo a hlavně na rány nepoužívejte ochranné prostředky po prořezávání (jako Arbrex nebo štěpařský vosk) – ty byly tradičně doporučovány, ale dnes se má za to, že by ve skutečnosti mohly narušit vlastní proces hojení ran. Bakteriální rakovina se velmi obtížně léčí. V závislosti na umístění a rozsahu rakoviny může být možné odstranit pouze postiženou oblast stromu, i když v mnoha případech bude nutné pokácení stromu kvůli oslabené strukturální integritě způsobené rakovinou. Neexistuje žádná chemická léčba bakteriální rakoviny.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji
Rukola je náchylná k několika chorobám a škůdcům. Mezi hlavní nemoci patří skvrnitost listů Alternaria, plíseň, hniloba stonku a kořenů a rakovina stonku (černá noha). Mezi běžné škůdce patří mšice, dřepčíci a různé houbové a bakteriální patogeny.
Nemoci
Skvrnitost listů Alternaria
Toto onemocnění, které způsobují Alternaria brassicae a A. brassicicola, má za následek tmavé skvrny na listech, řapících, stoncích a semenných luscích.
Plíseň
Toto onemocnění, které způsobuje Peronospora parasitica, se projevuje jako hnědé až černé skvrny na listech s šedavě bílým myceliem za vlhkých podmínek.
Hniloba stonku a kořenů
Toto onemocnění, které způsobuje Rhizoctonia solani, vede k vadnutí, rozkladu kořenů a odumírání rostlin, zejména za vlhkých podmínek.
Rakovina stonku (Leptosphaeria maculans):
Inokulum přenášené semeny může způsobit léze stonku, odumírání sazenic a tmavé, nepravidelné skvrny na listech.
Škůdci
Mšice
Tento hmyz sající mízu může způsobit deformaci listů a přitahovat mravence a černou plíseň.
Dřepčík
Tito brouci mohou přenášet Alternaria brassicicola na zelí a další brukvovité rostliny.
Houbové a bakteriální patogeny
Různé houbové a bakteriální patogeny mohou způsobovat skvrnitost listů, rakovinu stonků a hnilobu kořenů.
Mezi další škůdce a choroby, které mohou postihnout rukolu, patří:
V naší poradně s názvem DÍRKY V LISTECH BOBKOVIŠNĚ 14 DNŮ PO ZASAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Dobrý den, 14 dnů po zasazení se objevily dírky v listech bobkovišně a některé listy žloutnou.
Bude potřeba nějaký postřik?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jsem si docela jistý, že je to buď bakteriální nebo houbová skvrnitost listů. Navrhuji nechat to, protože rostliny mohou tento problém překonat samy. Primární příčinou jsou příznivé povětrnostní podmínky pro skvrnitost listů. Pokud je to moc špatné a rostliny mají napadeno více než 30 % listů, pak by mohl být dobrý nápad použít fungicid, například LOVELA MERPAN 80 WP.
Papriky jsou náchylné k různým chorobám a škůdcům, které mohou významně ovlivnit jejich růst a výnos. Mezi běžné choroby patří bakteriální skvrnitost, houbové hniloby, jako je Phytophthora, a virové infekce, jako jsou viry mozaiky. Škůdci, jako jsou mšice, svilušky, třásněnky a nosatci paprikoví, mohou také způsobit škody tím, že se živí listy, stonky a plody.
Běžné nemoci
Bakteriální skvrnitost: Charakterizují ji malé, vodou nasáklé skvrny na listech, které zhnědnou se žlutými kruhy. Může také postihnout plody a způsobit léze a hnilobu.
Houbové hniloby (např. Phytophthora): Ty způsobují hnědé nebo černé léze na stoncích a kořenech, což vede k vadnutí a opadávání listů. Phytophthora může také postihnout plody a způsobit léze a hnilobu.
Viry mozaiky: Několik mozaikových virů (např. virus okurkové mozaiky) může infikovat papriky a způsobit deformované listy, zpomalený růst a skvrnité nebo zbarvené plody.
Plíseň okurková: Projevuje se jako bílý, práškovitý povlak na listech, stoncích a někdy i na plodech.
Hniloba stonků a plodů způsobená houbou: Houby jsou v půdě přítomné po celém světě. Většina z nich je neškodných, ale když je přítomna houba z rodu fusarium, tak to na paprikách způsobuje vadnutí, rakovinu stonků a hnilobu plodů.
Cerkosporová skvrnitost listů: Další houba Cercospora capsici, která se běžně vyskytuje v půdě. Na listech vytváří skvrny ve tvaru „žabího oka“, často během deštivého období.
Běžní škůdci
Mšice
Malý hmyz sající mízu, který se shlukuje na listech a stoncích a způsobuje deformaci listů, žloutnutí a šíření virů.
Roztoči
Drobné svilušky, které se živí rostlinnou mízou a způsobují žloutnutí a tečkování listů.
Třásněnky
Mohou způsobit značné škody tím, že se živí listy, květy a plody, což vede ke skvrnitosti, deformaci a snížení výnosů.
Nosatci
Dospělí jedinci a larvy se živí pupeny, květy a plody, což způsobuje jejich předčasné opadávání.
Hlístky
Larvy můry Noctua pronuba, které se živí mladými sazenicemi a odřezávají je u báze. Ve dne spí v půdě nebo pod listy a v noci se vylézají živit.
Bleší brouci
Malí brouci Alticini, kteří vytvářejí charakteristické kulaté nebo oválné dírky v listech paprik.
Pěstební postupy
Dobrá hygiena: Odstraňte a zničte napadené rostlinné zbytky, abyste zabránili šíření chorob.
Střídání plodin: Střídejte plodiny na své zahradě, abyste snížili hromadění půdních patogenů.
Správné rozestupy a cirkulace vzduchu: Dostatečné rozestupy mezi rostlinami mohou pomoci předcházet houbovým chorobám.
Ve svém příspěvku CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.
dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.
Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.
K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.
Difenbachie jsou náchylné k několika chorobám a škůdcům. Mezi běžné choroby patří houbová skvrnitost listů, hniloba kořenů a bakteriální plíseň. Škůdci, kteří běžně postihují difenbachii, jsou svilušky, vlnatky, mšice a červci alias puklice.
Nemoci
Houbová skvrnitost listů
Toto onemocnění se projevuje skvrnami na listech, které se mohou zvětšit a změnit barvu, což může vést k jejich odumření.
Hniloba kořenů
Přelévání je častou příčinou hniloby kořenů difenbachie. Kořeny změknou a změní barvu, což vede ke žloutnutí a vadnutí listů.
Bakteriální plíseň
Bakteriální plíseň může způsobit tmavé skvrny na listech obklopené žlutým kruhem a v závažných případech se list může zhroutit.
Virus mozaiky
Tento virus může způsobit žloutnutí a mozaikové vzory na listech. Obvykle tuto nákazu přinesou škůdci.
Škůdci
Svilušky
Tito drobní škůdci mohou způsobit pavučinovou látku na spodní straně listů a vést k jejich žloutnutí a hnědnutí.
Vlnatky
Tento hmyz se může na rostlině objevit jako bílé, vatovité chomáčky a vysávat mízu z listů a stonků.
Mšice
Mšice jsou malí, hruškovití škůdci, které se mohou shlukovat na nových výhonech a sát rostlinné šťávy.
Červci
Červci (nebo také puklice) jsou malí, nepohybliví škůdci, kteří se přichytí k rostlině a živí se její mízou. Jejich likvidace může být obtížná, protože jsou kryti tuhým krunýřem, přes který nepronikne kontaktní insekticid. Musí se použít systémový přípravek, který si rostlina natáhne do sebe a pak prostřednictvím otrávené rostlinné šťávy zahubí tyto odolné škůdce.
Obecná doporučení
Správná zálivka
Vyhněte se přelévání, abyste zabránili hnilobě kořenů. Mezi zálivkami nechte horní vrstvu půdy vyschnout.
Dobrá drenáž
Zajistěte dostatečnou drenáž, aby se voda nehromadila na dně.
Pravidelná kontrola
Pravidelně kontrolujte svůj třtinový rákos, zda nevykazuje známky škůdců nebo chorob.
Izolujte postižené rostliny
Pokud si všimnete známek choroby nebo škůdců, izolujte postiženou rostlinu, abyste zabránili šíření na další rostliny.
Ošetření
Používejte vhodné ošetření, jako je insekticidní mýdlo, neemový olej nebo jiná doporučená řešení k likvidaci škůdců nebo chorob.
V naší poradně s názvem BÍLEJ POVLAK ZEMINY U ORCHIDEI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Prosím o radu na substrátu na orchidejí mám bílý povlak co s tím. Dočetla jsem se že je to častou zálivkou já zaléváme 1krat týdně je to moc,? Děkuji za odpověď
Vesecká
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše orchidej má bílou plíseň. Plísně potřebují ke svému životu vlhko a to přichází z vaší zálivky. Pravděpodobně máte substrát s větší schopností nasáknout vodu. Proto bude stačit zalévat jednou za dva až tři týdny. Zde je návod, co dělat:
Odstraňte všechen substrát s povlakem. Aby se zabránilo šíření choroby, pak použijte sprej proti plísním Fugispray bezchlórový. Zde je jeho cena: https://www.zbozi.cz/hledan…
Roztok aplikujte na místa odkud byl odebrán plesnivý substrát. Při rozsáhlé kontaminaci je možné roztok nalít do celého substrátu v rámci zálivky v ředění jedna lžíce na 3 litry vody. Rostlině to neublíží. Pokud nemáte fungispray, pak do postižené oblasti nalijte v plné síle peroxid vodíku z lékárny. Opakujte každé 2 až 3 dny, dokud se nezastaví jeho šumění.
Afrikány nejsou napadány škůdci, ale na mladých rostlinách si rádi pochutnají slimáci. Afrikány fungují jako odpuzovače škodlivého hmyzu a dokážou blokovat vývoj parazitických půdních háďátek.
Afrikány jsou náchylné k různým houbovým a bakteriálním chorobám, včetně skvrnitosti listů, vadnutí a plísní, které mohou ovlivnit jejich zdraví a vzhled. Mezi běžné houbové problémy patří alternariózní skvrnitost listů, fusariózní vadnutí a plíseň botrytis. Afrikány může postihnout i nemoc žloutnutí aster, způsobená fytoplazmou.
Houbové choroby afrikánů
Skvrnitost listů Kruhové až nepravidelné hnědožluté skvrny na listech způsobené houbami jako Alternaria, Cercospora a Septoria.
Vadnutí Náhlé uschnutí nebo vadnutí rostlin, často způsobené druhy Fusarium oxysporum nebo Verticillium.
Bakteriální vadnutí Bakterie Pseudomonas solanacearum může způsobit vadnutí a úhyn aksamitníků.
Další onemocnění
Nemoc žloutnutí aster Fytoplazmatické onemocnění způsobující žloutnutí listů, zpomalený růst a čarověník, což je chomáčovitá nebo metlovitá znetvořenina na rostlinách afrikánů, která je tvořena hustěji nahloučenými větvičkami, často odlišného zabarvení, tvaru a uspořádání olistění.
Opatření na ochranu
Dobrá cirkulace vzduchu a správné zavlažovací techniky jsou klíčové pro prevenci mnoha houbových chorob. Ukončení zavlažování shora může pomoci omezit šíření houbových spor. K léčbě některých houbových chorob mohou být použity fungicidy.
Pečlivé odstraňování infikovaných rostlinných zbytků může pomoci snížit riziko šíření chorob. Výběr odrůd odolných vůči chorobám může do budoucna vyřešit mnoho problémů.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ ČESNEKU CHOROBY A ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra Josef.
Včera jsem sklízel česnek.Na polovině záhonu téměř už žlutá nať.Druhá polovina ještě slušně zelená a konce listů už žloutnoucí.Na té první žluté nati jsem zaregistroval silné napadení jakoby rzí.Plno drobných teček rzi.Setkal jsem se s tím poprvé.Co to je?:
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý den,
měla jsem úplně stejný problém u česneku. Česnek byl napaden rzí, listy rostliny začaly žloutnout, některé víc, některé méně. Rozhodla jsem se česnek vytáhnout ze země. Vrchní vrstva byla pokryta plísní. Sloupla jsem a dala sušit. Dokonce už mi něco žere i cibuli. U kořene, pokud už není zcela sežraný, jsem objevila malinké hnědé housenky.
Také prosím o radu.
Chorob okurek je celá řada, může se jednat o napadení hadovek, nebo vadnutí okurek, zde je stručný popis...
Virová mozaika: Na okurce se objevují světlé a tmavozelené mozaiky, také deformace listů a plodů. Virus se vyskytuje na více než 200 druzích rostlin a je přenosný mšicemi.
Ochrana před virovou mozaikou: Pěstujte pouze rezistentní odrůdy okurek. Odstraňujte plevel a likvidujte mšice. Jednotlivé napadené rostliny salátových okurek odstraňte.
Bakteriální skvrnitost: Na listech okurek jsou hranaté, vodnaté, průsvitné žlutohnědé skvrny ohraničené listovými žilkami (převážně u polních odrůd). Za vysoké vlhkosti vzduchu se uvolňuje bakteriální sliz, který za sucha zasychá a tvoří stříbřitý povlak. Podobné symptomy jsou i na plodech.
Ochrana před bakteriální skvrnitostí okurek: Vysévejte pouze zdravé uznané osivo. Na stejné ploše nepěstujte okurky minimálně 3 roky. Zajistěte rychlé osychání porostu a do vlhkého porostu nevstupujte.
Padlí: V počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.
Ochrana před padlím okurek: Pěstujte rezidentní odrůdy. Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem ORTIVA případně dalšími přípravky proti padlí pro zahrádkáře, jako je BIOAN, COLLIS, DAGONIS, EMPARTIS, FLOSUL, FYTOSAVE, KUMAR, KUMULUS WG, POLYVERSUM, POLYVERSUM - BIOGARDEN, ROMEO, SERENADE ASO, SULFURUS, THIOPRON, TOPAS 100 EC, TOPENCO 100 EC.
Sviluška chmelová (Tetrychus urticae): Na listech okurek jsou drobné běložluté skvrny, později hnědnou a zasychají, zejména na spodní straně listů žijí 0,2 až 0,5 milimetrů velké svilušky, chráněné jemnou pavučinkou. Okurky bývají silně napadeny za suchého a teplého počasí.
Ochrana před sviluškou chmelovou: Ve sklenících je možno vysadit dravé roztoče (Phytoseilus persimilis), v polních podmínkách při hrozícím přemnožení opakovaně ošetřete některým z těchto insekticidů: ERADICOAT MAX, FLORAMITE 240 SC, KANEMITE 15 SC, MILBEKNOCK, NISSORUN 10 WP, NISSORUN 25 SC, ORTUS 5 SC, PREV-GARD, PREV-GOLD, PYRANICA, REQUIEM PRIME, SHIRUDO, TYPHLODROMUS PYRI, VERTIMEC 1.8 EC, VOLIAM TARGO
Molice skleníková: Především na mladých listech rostlin žijí asi 1 milimetr velké molice s bílými křídly a neokřídlené světle žluté larvy. Silně napadené listy okurek jsou potaženy lepivou medovicí, na níž se usídlují saprofytické černě.
Ochrana před molicí skleníkovou: Ve sklenících lze vysadit parazitickou vosičku (Encarsia formosa). V polních podmínkách ochrana není nutná. Přesto, kdybyste chtěli použít chemickou ochranu, tak vo
Když „provětrávací“ prevence nestačí - jakými „zbraněmi“ teď musíme zasáhnout proti houbovým chorobám?
Z toho, co jsem uvedla o sprchávání jako důsledku srážek v době kvetení vyplývá, že takzvaně „do květu“ bychom aplikovat postřiky raději neměli. Po odkvětu a v době vegetace vůbec je nutné pravidelně kontrolovat zdravotní stav révy a to podle vývoje počasí vyhledávat příznaky buď peronospóry (pokud je počasí deštivé) nebo příznaky padlí (pokud je sucho). Aplikovat přípravky proti těmto dvěma chorobám doporučuji drobným pěstitelům podle výskytu příznaků. Sice existují signalizační postupy, jak vývoj chorob v daném čase předpovídat, ale jsou značně náročné. Tak náročné, že ti, kteří je ovládají, je poskytují profesionálním vinařům jako placenou službu. Avšak drobný pěstitel si jistě najde chvíli na to, aby vinici pravidelně procházel, a příznaky výskytu houbových chorob jistě najde včas.
Pokud byl chemický zásah proti houbovým chorobám před květem proveden přípravkem s preventivním účinkem, je možné použít přípravky kontaktní. Proti peronospoře použijeme opět přípravky na bázi mědi, např. FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE, proti padlí např. KUMULUS, KARATHANE nebo CABRIO TOP.
Po odkvětu je však nutné vzít v úvahu možnost výskytu další houbové choroby a tou je šedá hniloba, dříve zvaná plíseň šedá, latinsky Botrytis cinerea. Ta škodí především na květenstvích a později především na hroznech. Květenství mohou zasychat a upadat. Působení plísně šedé známe nejvíce z doby, kdy hrozny zrají. Projevuje se hnilobnými skvrnami na bobulích, které jsou touto plísní napadané postupně - nejprve uvnitř hroznu (kde je déle vlhko) až k povrchovým bobulím, což je nebezpečné hlavně u odrůd s hustým hroznem. Takto napadené hrozny se nehodí ke sklízení. Toto houbové onemocnění je pro pěstitele pohromou - není závislé na teplotě, k jejímu zdárnému rozvoji stačí dostatek vlhkosti. Proto zůstává nepřítelem révy i na podzim, v září či říjnu – tedy pokud prší. Nicméně boj s plísní šedou je nutné začít již po odkvětu, proto se o tom zmiňuji už teď. Kromě preventivního kvalitního provedení všech zelených prací doporučuji v tomto případě určitě provést také preventivní chemické ošetření po odkvětu, například přípravkem MELODY COMBI. Zde je vidět bobule uvnitř hroznu napadené plísní šedou:
Doposud jsme se zabývali houbovými chorobami a v březnu jsme také věnovali pozornost bakteriálním a fytoplazmatickým onemocněním. Existují však ještě další révové choroby...
Systematicky jsou zařazené do skupiny „viróz“ a virům podobných mikroorganizmů, nazývaných „viroidy“ a „virózám podobná onemocnění“. Jsou způsobovány původci tak drobnými, že ani nemají buňky. Viry jsou tvořeny DNA s
Muškáty neboli pelargonie mají přes 200 druhů. Páskaté pelargonie jsou rostliny s okrouhlými listy s charakteristickým páskem a s pětičetnými hustě plnými nebo poloplnými květy. Můžeme je pěstovat jako zelenolistou, hnědolistou nebo zlatolistou odrůdu. Zelenolistá odrůda má klasické zelené listy s více nebo méně výraznou hnědou zónou. Hnědolisté odrůdy jsou charakteristické svými dekorativními tmavě hnědými listy s tenkým zeleným okrajem. Zlatolisté odrůdy jsou na našem trhu novinkou. Jsou ozdobné nejen květem, ale i listem. Mezi páskatými odrůdami u nás začínají být oblíbené pelargonie s hvězdicovými květy různých barev, nazývané také stelary. Rostliny jsou vějířovité či hvězdicovité s jednoduchými květy, jež obvykle netvoří semena, a proto kvetou velmi dlouho. Velkokvěté pelargonie jsou keříkovité rostliny s okrouhlými až vejčitými, hluboce pilovitými listy a široce nálevkovitými, exoticky zbarvenými květy, jež se po otevření snadno poškodí počasím. Břečťanolisté pelargonie jsou spíše převislé rostliny, ideální do visutých košíků, s okrouhlými, laločnatými listy, podobnými jako u páskatých pelargonií. Vytvářejí dlouhé a krásné výhony se spoustou květů, používají se tedy především do okenních truhlíků a závěsných nádob, z nichž splývají v dech beroucím živém barevném vodopádu. Pelargonie skupiny P. odoratissimum a botanické druhy jsou muškáty s malými, často nepravidelně hvězdicovitými květy. Tyto rostliny se pěstují pro vonné listy. Umějí vonět jako růže, jablka, citróny, ananasy, muškátové oříšky, ořechy nebo mají kořeněnou vůni.
Rostlinám se nejlépe daří v dobře propustném substrátu, bohatém na živiny. Ten si můžete koupit již předem připravený v každém větším zahradnictví (jedná se o speciální substrát pro pěstování pelargonií) nebo supermarketu. Substrát si můžete namíchat také sami ze zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1.
