Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

BALKONOVKY DO STÍNU

OBSAH

Požadavky na světlo

Phalaenopsis jsou nenáročné orchideje a bude se jim dařit na okně směrovaném na východ nebo ve stínu jižní nebo západní expozice. Nemají rádi přímé sluneční záření, které by je mohlo spálit. Dospělá rostlina bude mít tmavší zelené listy, na vrcholu listů, ve spodní části nebo její pruhy budou zbarvené do červena.

Zdroj: Nejoblíbenější orchidej - Pahaenopsis

Poradna

V naší poradně s názvem DRACÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Dobrý den, mám dracénu a tmavší byt, kvůli lodžií. Nebude jí vadit málo světla?? Děkuji Jana

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Čím méně světla, tím užší listy a vyčouhlý kmínek. Rostlina bude žít i ve stínu, ale nebude tak pěkná, jako kdyby byla na plném slunci. Méně slunce znamená i méně hnojit, protože rostlina ve stínu nepotřebuje tolik živin.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat

Pěstování

Tato rostlina není náročná na pěstování. Stanoviště může být na přímém slunci, polostínu nebo i ve stínu. Půda by měla být propustná, mírně vlhká. Jedná se o stálezelený keř, který je vhodný umístit do skalek, květináčů, svahů, zídkových zahrádek a předzahrádek. Přesazování rostlině nevadí, ale musí se jí zachovat vhodná půda. Množí se snadno řízky, řezanými v červenci až srpnu, počáteční růst je dost pomalý.

Zdroj: Microbiota decussata

Poradna

V naší poradně s názvem BALKÓNOVÉ ROSTLINY NA SEVER A DO STÍNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

prosím jak se množí ze semen bramboříky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Výsadba semen bramboříku je poměrně snadná, ale trvá to docela dlouho a nedodržují se u toho obvyklá pravidla, na která můžete být zvyklá při klíčení semen. Semena bramboříku dozrávají v červeneci, kdy je také nejlepší doba k jejich výsadbě. Semena můžete sklízet sama ze svých rostlin a nebo si v obchodě koupit zralá semena. Můžete si také koupit sušená semena, ale jejich klíčivost nebude tak dobrá. To můžete obejít namočením sušených semen ve vodě s několika kapkami Jaru na nádobí po dobu 24 hodin před výsadbou. Výsadba semen bramboříku vyžaduje dobře vyzrálý kompost smíchaný s pískem. Do každého květináče s průměrem cca 13 cm zasaďte asi 20 semen a přikryjte je jemnou vrstvou kompostu nebo písku a udržujte mírně vlhké. V přírodě semena bramboříku klíčí na podzim a v zimě, což znamená, že se jim líbí chladno a tmavo. Umístěte květináče na chladné místo, nejlépe okolo 15 °C a zakryjte je něčím, co úplně zablokuje světlo. Po výsadbě semen bramboříku může trvat i několik měsíců, než dojde k vyklíčení. Jakmile semena vzejdou, sejměte kryt a květináče položte pod růstová světla, která koupíte v zahradnictví. Udržujte rostliny stále v chladu - brambořík roste v zimě. Pokud vaše růstová světla vytváří teplo, tak je nutné chladit rostliny ventilátorem. Postupně, jak se rostliny zvětšují, je můžete přesadit do samostatných květináčů. Až přijde léto, přestanou kvést, ale pokud se vám podaří udržet je v chladu po celou dobu i v létě, porostou i v létě a narostou rychleji. To znamená, že v prvním roce pravděpodobně neuvidíte žádné květy.

Zdroj: diskuze Balkónové rostliny na sever a do stínu

Pěstování rostlin ve stínu

Chcete-li pěstovat rostliny na méně osvětleném místě v interiéru, pak vězte, že i stínomilná rostlina potřebuje přiměřené množství světla, což představuje umístění maximálně dva metry od okna, přičemž samozřejmě záleží na velikosti okna a jeho orientaci na světovou stranu.

Rostliny, které snášejí stín, většinou pocházejí z podrostů pralesa, kam dopadá už jen malá část světla. Patří mezi ně například některé druhy kapradin, marantovitých a áronovitých rostlin či fíkusů. Nevadí jim nedostatek slunce, ale vyžadují teplé stanoviště a vyšší vzdušnou vlhkost, což však bývá v běžných bytových podmínkách těžko dosažitelná kombinace. Možným řešením je postavit květináč na misku naplněnou mokrým štěrkem nebo drobnými oblázky a vlhkost neustále udržovat, tedy rostlinu i kamínky rosit.

Nyní tedy několik rostlin, z nichž můžete vybírat, třeba podle vzhledu...

Zdroj: Pokojové květiny do stínu

Poradna

V naší poradně s názvem ORCHIDEJ V MÍSTNOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela Řezníčková.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jestli je nutné mít orchidej Phanaelopsis za oknem, ted jsem dostala tři nové krásné orchideje, ale bohužel už za oknem nemám pro ně místo, myslíte , že pokud je dám naproti oknu na poličky, že jim to nebude vadit, že nejsou přímo za oknem? Děkuji Gabriela

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Když jsou už rozkvetlé, tak může být rostlina i ve stínu. Světlo z okna je důležité pro opakované nasazení nových květů. Po přemístění do stínu jednou za deset dní namočte celý kořenový bal v kbelíku s odstátou vodou. Ponořte, zakvrdlejte a hned vytáhněte. Nechte okapat a vraťte rostlinu na místo, které vám vyhovuje. Po odkvětu přemístěte na světlé místo. Začněte přihnojovat a tešte se na nové květy.

Zdroj: diskuze Orchidej v místnosti

Sklizeň bazalky

Bazalku používáme během celého jejího růstu až do doby kvetení. Pokud bazalka vykvete, je to nejlepší období pro sklizeň. V červnu většinou poprvé seřízneme bazalku a do září nám obrazí znova a můžeme sklízet podruhé. Zhruba dva týdny před sklizní už bazalku nehnojte. Doma ji můžeme pěstovat celý rok. Pokud chcete, aby vám rostlinka vydržela co nejdéle, zaštipujte ji, aby nevykvetla. Bazalka se suší ve stínu v tenké vrstvě při teplotě do 35 °C.

Zdroj: Jak pěstovat bazalku

Diskuze

V diskuzi NENÁROČNÉ POKOJOVÉ ROSTLINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Nejedlá.

Inspirativní článek, já bych snad ještě dodala například Šplhovnici (epipremnum), kterou doma mám a je super, jednak je krásná a druhak opravdu nenáročná. Dala bych si snad pozor jen na přímý sluneční svit. Jednou jsem ji na slunci nechala a pak jsem měla co dělat abych ji udržela při životě. Nemáte někdo zkušenosti s lopatkovcem? Jak dlouho prosím vydrží a jak často kvete?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stana.

Mám lopatkovec cca 3-4 roky, pěstuji jej metodou pokus-omyl, takže už vím, že ten můj rozhodně nesnáší přímé slunce a sucho. Vzpamatoval se mně z toho ve stínu a dobře zalévaný, zatím ho mám venku. Přes zimu ho mám vedle monitoru nad PC, dobře se mu tam daří.

Zdroj: diskuze Nenáročné pokojové rostliny

Calocephalus brownii pěstování

Calocephalus brownii umístěte do stínu či polostínu. Nesmí se nikdy nechat zcela vyschnout, naopak se musí udržovat v mírném, ale skutečně mírném vlhku. Calocephalus brownii musíte jednou za 14 dní hnojit, nesmí na zimu zůstat venku. Pokud Calocephalus brownii roste, tak žije, pokud však svěsí konce, tak vám umřel. Mnoho lidí ani nepozná, že krásnohlávek již nežije, protože tato rostlina zůstává stále v pevném tvaru.

Zdroj: Krásnohlávek

Diskuze

V diskuzi PĚSTOVÁNÍ KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROŠOVÁ.

Dobrý den.Chtěla bych se zeptat jestli by kamélii vadilo podlahové topení.A musí mít hodně světla,nebo by mohla být v chodbě,kde moc světla není?Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Vorobjevová.

Dobrý den ,dnes jsem si koupila v Lidlu bilou Camelii japonica NOBILISSIMA můžu ji vysadit do zahrady kolínský okres u Kouřimi 4km.Nebo ji mužu přesadit do většího květináče a nechat ji venku v polostínu ze začátku jen ve stínu .Zemina jako na rododendrony stačí.Jak zalévat z vrchu nebo i do podmisky?Díky za odpévěď Vlasta V. ..kdy přihnojovat?

Zdroj: diskuze Pěstování kamélií

Množení tújí

Řízkují se asi 10 cm velké konce větviček, nebo se odtrhne nový výhon od starého dřeva i s patkou. U zeravů, cypřišků a podobných druhů jehličnanů se odstraní ze spodní třetiny řízku postranní výhonky. Řízky se namočí do gelového růstového stimulátoru. Substrát se namíchá ze dvou dílů rašeliny a jednoho dílu říčního písku. „Množárnu“ umístěte ve stínu a zakryjte igelitem, aby byla zachována vzdušná vlhkost. Řízky zakoření za 6–8 týdnů. Potom je přesaďte do výživné zeminy určené pro konifery.

Zdroj: Řízkování tújí

Poradna

V naší poradně s názvem KALA VENKOVNÍ JEJÍ PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.

Nikde nenachazim, zda chce venkovni kala na slunicko, nebo do stinu, kam nejlepe zasadit. Domaci kaly pestuji již léta, siroke okoli jsem podelila rozmnozenymi, ktere celou zimu krasne kvetou a na léto je necham pod stromem odpočinout. Jak ale s venkovni nevim?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .

Kala je stínomilná rostlina, takže i venkovní kaly vysazujte na stinná nebo polostinná ovšem dobře prohřátá místa s dostatkem vláhy a rozptýleným svetlem. Ideální je stín tvořený jinou vzrostlou košatou rostlinou, například vysoký listnatý strom.

Zdroj: diskuze Kala venkovní její pěstování

Pěstování

Jasmín nahokvětý pochází z Číny. Má dlouhé slabé čtyřhranné zelené větve, které se dají vyvazovat ke konstrukci. Keř je 1 až 3 m vysoký. Vstřícné listy jsou trojčetné, dlouhé 1–3 cm. Za mírných zim se na keři objevují 2,5centimetrové žluté květy podobné prvosence už o Vánocích. Většinou však jasmín kvete v období od února do března. Jasmín nahokvětý je velmi nenáročný a prospívá jak na slunci, tak v mírném stínu. Daří se mu na půdách dostatečně zásobených živinami. Na zimu je vhodná přikrývka kořenů. Větší rostliny jasmínu nahokvětého se doporučuje vyvazovat ke konstrukci, protože ležící větve rychle zakořeňují. Jasmín roste dobře také ve vysokých nadmořských výškách.

Zdroj: Jasmín nahokvětý

Poradna

V naší poradně s názvem LEPIVÁ ANTURIE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.

Dobrý den, mám po mamince asi již deset let starou anturii, která překrásně kvete každý rok, ale mám problém ji někam postavit, protože má strašně lepkavé listy a kape z nich něco jako cukerný roztok a strašně lepí. Všude kde ji postavím tak je to olepené. Potřebuji poradit jestli jí mohu dát ven. Vašíčková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Lepivý sliz rostlina vylučuje, když je napadena nějakým sajícím škůdcem. V tomto případě může jít o smutnice nebo puklice. Co s tím? Kupte přípravek Actara a rostlinu s ním postříkejte. Do rostliny se dostane jed, který si nasaje nechtěný škůdce a zahyne. Jed zůstane v rostlině dva měsíce, takže je potřeba po této době zopakovat, pokud bude rostlina venku. Anturie potřebuje světlé místo ve stínu chráněné před větrem a teplotu nad 15°C.

Zdroj: diskuze Anturie - dotaz k pěstování

Malus tschonoskii pěstování

Jabloně Tschonoského vyžadují slunečné stanoviště, neboť ve stínu málo kvetou a jejich plody se řádně nevybarví. Neprospívají v mrazových kotlinách. Nejvhodnější je hlubší a výživná půda, dobře zásobená vláhou. Jabloně se však přizpůsobí i méně kvalitním půdám, jen rostou pomaleji. Nehodí se však na půdy podmáčené ani extrémně suché. Malus tschonoskii můžete pěstovat i ve větších nádobách. Zkuste si pomocí těchto stromů vylepšit třeba prostor na terase, u pergoly nebo na větším balkoně. Při pěstování v nádobách nezapomeňte na pravidelné přihnojování a zamezte výkyvům v zálivce.

Zdroj: Malus tschonoskii – jabloň Tschonoského

Poradna

V naší poradně s názvem KAMÉLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Čejková.

Pořídila jsem si minulou zimu na výstavě první malou kamélii. Přes celé léto byla venku na zahradě ve stínu a výborně prospívala. Na zimu před příchodem mrazů jsem ji dala na nevytápěné schodiště. Nasadila 5 poupat, když první začalo rozkvétat, najednou opadaly všechny listy a připadá mi, že i květ se již dále nerozvíjí. Zalévám stále stejně dešťovou vodou, přihnojuji Krystalonem na borůvky. Co jsem, prosím, udělala špatně?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Příčin může být několik. První z nich je hnojení v době krátkých dnů a slabého světla. Když je krátký den, tak rostlina nestačí spotřebovat všechny látky, které dostává v zálivce a ty se pak hromadí v substrátu a mění jeho vlastnosti, které rostlina neustojí. Další běžnou příčinou, která se projevuje u letněných rostlin, jsou škůdci, kteří během léta nalezou do subsrátu, zakuklí se zde a pak v příhodných podmínkách se probudí a začnou rostlině užírat kořeny nebo listy. Proto doporučuji všechny letněné rostliny několik dní před zazimováním opatřit postřikem přípravkem Actara. Actara je jed, který "naleze" do všech částí rostliny a zůstává v ní po dobu dvou měsíců. Když si pak některý škůdce kousne do takové rostliny, tak hned umírá. Ale nevěšte hlavu, kupte si novou kamélii a tešte se z ní.

Zdroj: diskuze Kamélie

Druhy hosty

V současné době je vyšlechtěno několik tisíc kultivarů bohyšek, od trpasličích, pouze několik centimetrů vysokých, po obry mající výšku více než 100 cm. Dle vzrůstnosti tak lze volit odrůdy vhodné do skalek a nádob, ale také jako podrostové vyšší trvalky vhodné do polostínu a stínu. Hosta je společně s Heucherou vítaným doplňkem pro místa pod stromy a keři, která bývají často holá a prázdná.

Nejběžnější zelenou barvu najdete u bohyšek v mnoha odstínech a mění se i během vegetace. Oblíbené jsou bohyšky s listy panašovanými (barevnými, pestrými), zelenobílými nebo žlutozelenými, žádané jsou i odrůdy šedé a modravé, s listy jakoby ojíněnými. Od barvy listů se odvozují i nároky rostlin na světlo:

  • Zelenolisté odrůdy – prospívají jak na světle, tak ve stínu, barva listu se po dobu vegetace prakticky nemění. Patří sem Hosta fortunei ′Stenantha′, Hosta lancifolia, Hosta longissima ′Longifolia Honda′, Hosta plantaginea ′Honey Bells′, Hosta plantaginea ′Honey Bells′, Hosta sieboldiana ′Alba′, Hosta tardifolia.
  • Žlutolisté a bíle panašované odrůdy – potřebují přes den několik hodin světla, nejlépe zrána nebo odpoledne, polední úpal jim neprospívá. Ani v celodenním stínu se neuplatní, protože listy zezelenají nebo bude jejich barva velice nevýrazná. Kombinace uvedených barev může být různá podle odrůdy, některé listy mají barevný okraj, jiné větší část listové plochy. Mezi žlutolisté a bílé patří Hosta fortunei ′Gold Leaf′, Hosta fortunei ′Aurea′, Hosta gracillima ′Hydon Sunset′, Hosta ventricosa ′Aureomaculata′. Mezi panašované patří Hosta crispula ′Marginata′, Hosta decorata ′Butter Rim′, Hosta fortunei ′Aureomarginata′, Hosta fortunei ′Gold Standard′, Hosta sieboldiana ′Alba′, Hosta sieboldiana ′Louisa′, Hosta undulata ′Albomarginata′, Hosta undulata ′Undulata′, Hosta undulata ′Unvittata′.
  • Šedé a modrolisté odrůdy – na zastíněném stanovišti vydrží déle do pozdního podzimu, snesou i světlé stanoviště bez výrazné změny barvy. Patří sem Hosta fortunei ′Hyacinthina′, Hosta fortunei ′Marginato alba′, Hosta fortunei ′Obscura′, Hosta sieboldiana ′Big Daddy′, Hosta sieboldiana ′Elegans′, Hosta sieboldiana ′Glauca′, Hosta x tardianahort ′Blue Moon′, Hosta x tardianahort ′Blue Skies′, Hosta x tardianahort ′Halcyon′.

Zdroj: Hosta

Diskuze

V diskuzi CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.

dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.

Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.

K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.

Zdroj: diskuze Clematis

Jak provést zastřižení vřesu

Vřesy stříháme každoročně zásadně na jaře, a to nejlépe v průběhu dubna (za specifických podmínek lze vřesy stříhat ještě v červnu). Vřesy můžeme zkrátit i o 2/3 (na rostlině musí zůstat vždy něco zeleného, jinak již neobroste), zatímco z pomalu rostoucích vřesů a erik odstraňujeme pouze odkvetlá květenství.

Pro vřesy volíme zásadně maximálně slunné stanoviště. V polostínu a ve stínu nikdy nedocílíme hustých a kompaktních rostlin s bohatým kvetením. Kultivary s barevným (žlutá až oranžová) olistěním budou mít nevýraznou světlezelenou barvu. Pro plné vybarvení potřebují slunce.

Vřes kvete v průběhu léta a na podzim.

Stříháním dáme vřesům tvar úhledné koule, která do léta hustě obrazí a pokvete. Zanedbáme-li každoroční řez, keříky vřesu se rozklesnou a vytáhnou do několika zdřevnatělých výhonů s květy na jejich konci.

Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce

Waldsteinia geoides

Tato rostlina je u nás známá pod českým názvem mochnička kuklíkovitá.

U nás se jedná o nepůvodní druh. Roste ve světlých lesích a na křovitých stráních.

Mochnička kuklíkovitá je v době kvetení obsypána žlutou záplavou květů. Vytváří porost bez nadzemních výběžků, pokrytý lupenitými listy zelené barvy. Rostlina si zachovává charakter trsu a nerozrůstá se do okolí, pouze nabývá na mohutnosti. Dobře se jí daří ve vlhké, humózní půdě v polostínu. Tolerantní je však i k suchu a hlubšímu stínu. Při pěstování na plném slunci vyžaduje trvalou a dostatečnou zásobu vody.

Také tento druh mochničky představuje nenáročnou, snadno pěstitelnou a rychle rostoucí trvalku. Jedná se o vytrvalou bylinu, která je vysoká 10 až 25 cm, s krátkým plazivým vystoupavým oddenkem bez nadzemních výběžků, pokrytým lupenitými listeny. Na oddencích vyrůstají hustě u sebe růžice bazálních řapíkatých listů.

Množí se semeny, dělením nebo pomocí výběžků. Výsev provádíme na jaře nebo na podzim do nádob umístěných ve studeném pařeništi. Mochničku lze koupit v některých zahradnictvích, a to v podobě vzrostlé rostliny nebo semen. Živé rostliny se dají koupit cca za 50 Kč/ks, semena pak okolo 30 Kč za balení.

Zdroj: Mochnička

Příznaky

Mezi hlavní příznaky patří zarudlá a horká kůže (občas se jedná i o spáleniny od slunce), pocení, rychlejší tep, dezorientace, bolest hlavy, zatuhnutí šíje, nevolnost, občas se objevuje i zvracení, velká žízeň, hukot v uších a ve spáncích, záblesky před očima, zimnice a v závažných případech i vysoká horečka či ztráta přítomnosti.

Nejčastější příznaky: bolest hlavy, sucho v ústech, nadměrné pocení, závratě, křeče, zvýšená, až vysoká teplota, zrychlený tep, zvracení, někdy i ztráta vědomí.

Příznaky se mohou dostavit i s odstupem několika hodin!

Pokud na sobě (nebo někom v okolí) rozeznáte výše uvedené příznaky ještě venku, ihned ho přesuňte do stínu a podejte mu tekutiny. Nesmí to být alkohol či nápoje s kofeinem, velmi dobré jsou různé neperlivé minerálky nebo i mírně osolená obyčejná voda. Po chvilce ve stínu nejvíce prospěje chladnější sprcha anebo přinejmenším možnost omýt si tvář a ramena. Poté byste měli postiženého přesunout co nejrychleji domů, kde se pokračuje v léčbě. Třikrát až čtyřikrát denně na deset minut se přikládají na hlavu studené a vlhké obklady. Případné spáleniny se samozřejmě ošetří – kromě mnoha přípravků z lékáren se tradičně doporučuje potírání jogurtem nebo podmáslím. Pomáhá masáž dolních končetin, která uvede krevní oběh zase zpátky do normy. Při mírně zvýšené teplotě mohou ulevit i zábaly, ale pozor, dnes už se většinou nedoporučují úplně ledové. Pokud se motá hlava, položte postiženého na postel, pod nohy dejte polštář a na čelo chladivý obklad. Nesmíte také zapomínat na pitný režim a na doplnění soli. Vhodné jsou iontové nápoje či mírně osolená voda. Píti se doporučuje malými doušky. Několik dní by se postižený měl vyhýbat alkoholickým nápojům a velmi opatrně přistupovat k lékům (raději si nic sami nepředpisujte, ani kdyby to mělo být „jen“ na bolest hlavy).

Pokud úžeh doprovází mdloby a zvracení, bezpodmínečně vyhledejte lékaře.

Zdroj: Úžeh - doba trvání

Bakopa

Bakopa je květina s jasně zelenými drobnými lístky a jemnými květy bílé, růžové nebo fialové barvy.

Jak bakopu pěstovat

Bakopa nepatří mezi velké květiny, je droubounká, dokáže dorůst maximálně do délky 50 cm a nejvíce vynikne v závěsných truhlících či květináčích. Bakopa má ráda slunné i stinné a teplé místo, na slunci vám lépe pokvete, ve stínu budou její listy dlouho krásně zelené. Není náročná na pěstování, vyhovuje jí dobře propustná půda. Do jednoho 50cm truhlíku vysaďte alespoň 4 rostliny. Bakopa sice není mrazuvzdorná rostlina, ale dokáže na rozdíl o většiny letniček odolat i teplotám těsně pod bodem mrazu.

O bakopu se nemusíte moc starat, odkvetlé květy samy opadávají, nemusí se zaštipovat, rostlina se tím sama čistí. Častý déšť nebo přesychání mohou způsobit napadení rostliny škůdci. Takto napadené rostliny je potřeba ošetřit postřikem proti chorobám, ale ne vždy se vám bakopu povede zachránit.

Zálivka a hnojení

Bakopa má ráda větší vlhkost a častou zálivku, i tady vám svou službu splní samozavlažovací truhlík. Pro bohatý květ a zdravě vypadající rostlinu je dobré ji jedenkrát za týden pohnojit tekutým hnojivem určeným pro balkonové rostliny.

Přezimování

Povede-li se vám bakopu do podzimu udržet ve vitálním a hezkém stavu, můžete zkusit, zda její vitalita vydrží i přes zimu, abyste nemuseli na jaře pořizovat novou. Po odkvetení rostlinu seřízněte asi na 20 cm, zbavte ji všech suchých listů, aby se zbytečně nešířily choroby a plísně, a umístěte ji do světlé místnosti, kde se bude teplota pohybovat okolo 10 °C. Snižte zálivku na 1krát za 14 dní.

Na jaře rostlinu přesaďte do nového substrátu a v dubnu či květnu, kdy už by měla znovu obrážet, ji umístěte znovu ven. A starejte se o ni stejně jako v roce předchozím.

Množení bacopy

I bakopu můžete množit řízkováním, seříznutím výhonku a zasazením rovnou do substrátu vytvořeného ze zeminy a písku. Bakopu na rozdíl od jiných letniček množte na jaře. V květnu ji můžete přesadit do truhlíku a dát ven.

Zdroj: Jaké balkónové rostliny vybrat na sever a do stínu?

Waldsteinia fragarioides

Tato rostlina je u nás známá pod českým názvem mochnička neplodná jahoda.

U nás se jedná o nepůvodní druh. Roste ve světlých lesích, na křovitých stráních a lesních loukách.

Neplodná jahoda je v době kvetení obsypána žlutou záplavou květů. Vytváří porost bez nadzemních výběžků, pokrytý lupenitými listy zelené barvy. Rostlina si zachovává charakter trsu a nerozrůstá se. Dobře se jí daří ve vlhké, humózní půdě v polostínu. Tolerantní je však i k suchu a hlubšímu stínu. Při pěstování na plném slunci vyžaduje trvalou a dostatečnou zásobu vody.

Rovněž tento druh je nenáročná, snadno pěstitelná a rychle rostoucí trvalka. Jedná se o vytrvalou rostlinu, která je vysoká okolo 12 cm, má krátký plazivý vystoupavý oddenek bez nadzemních výběžků, který pokrývají lupenité listeny. Na oddencích vyrůstají hustě u sebe růžice se zaoblenými listy, ty mají příčetný tvar se třemi laloky.

Množí se semeny, dělením nebo pomocí výběžků. Výsev provádíme na jaře nebo na podzim do nádob umístěných ve studeném pařeništi. Mochnička se dá koupit v některých zahradnictvích, a to v podobě vzrostlé rostliny nebo semen. Za živou rostlinku zaplatíte okolo 50 Kč za kus, za semena pak okolo 30 Kč za 1 balení.

Zdroj: Mochnička

Květina vitálka

Vitálky jsou vytrvalé byliny spíše plazivého charakteru, jejichž výška nepřesahuje 15 cm. Mají oválné listy, jasně zelené barvy. Ozdobné květy mají hnědý střed a žluté nebo oranžové okvětní lístky. Kvetou během léta.

Lze je použít ve skalkách a v květináčích k pokrytí stěn a svahů nebo k výrobě květinových dekorací.

Vitálka může prosperovat v polostínu, na plném slunci nebo ve stínu a odolává i nárazovým horkům i občasnému mrazu.

Půda pro vitálku by měla dobře odvodňovat, k čemuž můžeme připravit směs třech dílů zahradní zeminy smíchané s jedním dílem hrubého písku.

Zalévá se přiměřeně, vždy počkejte, až půda vyschne, nikdy nedávejte pod květináč talíř. Rostliny bezpečně odolávají několikadennímu suchu.

Od poloviny jara do poloviny léta oceňují přihnojení pomocí extraktu z mořských řas.

Příliš dlouhé stonky je vhodné prořezávat, aby měly kompaktnější tvar.

Jsou velmi citlivé na nadměrné zalévání, které způsobuje rychlou smrt rostliny. Výsadba se provádí ze semen vysévaných velmi povrchně začátkem jara na jejich konečné stanoviště nebo koncem zimy do sadbovačů, přičemž se pak přesazují v polovině jara.

Zdroj: Vitálka s čím ji kombinovat

Pěstování

Hortenzie pnoucí je naprosto mrazuvzdorná a lehce se vyšplhá do 4m výšky. Mladá rostlina potřebuje k pnutí oporu, ale starší výhony časem zdřevnatí, zmohutní a vzrostlou rostlinu dostatečně podepřou a udrží. V našich podmínkách je plně mrazuvzdorná. Nejlépe je vysadit ji na slunné až polostinné stanoviště, ale bude se jí dařit i ve stínu. Vyžaduje vlhkou živnou půdu. Kvete od června do července, květy jsou bílé, nápadné.

Hortenzie (Hydrangea) patří mezi opadavé keře a popínavé rostliny s nápadným květenstvím. Tyto nižší až středně vysoké velkolisté keře s květy většinou v koncových chocholičnatých latách nejlépe rostou na chráněném stanovišti v polostínu, ale mají-li dostatek vláhy, snesou plné oslunění. Velice dobře se daří hortenziím v hluboké humózní a svěží půdě. V zahradě potřebují místo chráněné proti větru. Je-li velmi suché léto, vyžadují silnou zálivku. Na zimu se doporučuje kořenová přikrývka.

Hortenzie řapíkatá patří mezi velmi atraktivní popínavé rostliny, které se u nás vyskytují velmi ojediněle. Původem je z Dálného východu (Korea, ostrov Sachalin, severní Japonsko). Výhodou této rostliny je, že je možno ji sadit i při severních stěnách a ve stínu. Jelikož je plně mrazuvzdorná, tak ji tyto zhoršené podmínky nevadí. Začíná kvést v červnu až červenci, kvete vydatně a částečně uschlé květenství vydrží až do zimy. Koule květů mají 15–25 cm a tvoří je bílé plané květy o velikosti 2 cm. Je jich tak hodně, že dokážou rostlinu doslova zabalit do květů, což na fasádě nebo stromu či jiné podpoře vytváří neskutečný efekt. Vnitřní drobné plodné květy jsou zelenobílé.

Listy jsou zelené a postupně s blížící se zimou se vybarvují do žluta. Běžně hortenzie pnoucí dorůstá výšky 10–20 metrů, roční přírůst je 0,5–1,5 metru. Kmen (lodyha, šlahoun) má měděně hnědou barvu, kůra se loupe a vytváří tak hezkou kombinaci hnědých barev. Rostlina vyžaduje kyselejší, čerstvou, stále mírně vlhkou propustnou půdu s málo rozloženým hrubým humusem. V jílovitých a udusaných hlinitých půdách živoří. Nesnáší vápno! V našich podmínkách je plně mrazuvzdorná. První rok po vysazení na zahradu se však doporučuje zateplit kmínek, dokud dostatečně nezdřevnatí.

Zdroj: Hortenzie popínavá


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Nina Vinšová

Mgr. Jiří Dvořák

Mgr. Jana Válková

Gabriela Štummerová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP